Wikipedie:Pod lípou/Archiv 2017/02

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Obsah

Vhodnost zdroje

Rád bych znal názor komunity, zda je vhodné používat stránky https://www.kurzovesazeni.com jako reference (případně je vkládat do externích odkazů), i v kontextu celkové činnosti dále zmíněného účtu, a jaký je názor na celkovou činnost účtu Speciální:Příspěvky/Ladyambientte. K těm konkrétním stránkám: anonymní články, úzká komerční propojenost se sázkovými kancelářemi (tedy jejich nabídky a bonusy - např. [1]), anonymní provozovatel ([2]), navíc účet se stejným nickem je autorem tamních článků ([3]). Podle mého to neodpovídá Wikipedie:VZ a poměrně se blíží k Wikipedie:SPAM. Díky. --Harold (diskuse) 24. 4. 2017, 17:19 (CEST)

Tady není co řešit, zjevný spam a zcela nevhodné odkazy. „15 sázek v řadě“ je propagační článek. --Kacir 25. 4. 2017, 15:54 (CEST)
Osobně je mi jedno, jaká byla motivace přispěvatele, zajímá mne výsledek. Z toho pohledu byla verze před revertem mnohem lepší, než verze po revertu. Zdrojování si umím představit lepší, ale to předchozí bylo pořád lepší než žádné. Takže moje preference jsou takovéto: 1) najde-li se někdo ochotný, může nahradit zdroje lepšími, například knižními publikacemi (na Google books se ledacos najde) - nejlepší možnost. 2) Ponechat verzi před revertem. 3) Zdroje odstranit bez náhrady - nejhorší možnost.
Co se týká sporného bodu "15 sázek v řadě", tak tady je problém, že kromě stránek sázkových kanceláří, které jsou zatíženy jejich POV a snahou povzbuzovat hráče k sázení, žádný seriózní zdroj (a už vůbec ne knižní) o něčem takovém nepíše. Čili tento bod by měl přijít smazat jako nevýznamný. --Jan.Kamenicek (diskuse) 25. 4. 2017, 17:46 (CEST)
Nejhorší je varianta, kdy jsou informace zdrojovány nevěrohodnými komerčními zdroji (spamem), zde navíc pravděpoboně umocněná tím, že si autor článků píše „nezjevná fakta“ na webu sám a pak jimi zdrojuje wikihesla.
Jako nevhodný vidím přístup „vždy lepší nějaký zdroj než žádný“, protože to povede k návratu e-shopů a dalších nevěrohodných referencí navozujících dojem, že fakt je ověřen. Nedávno byl takový případ řešen na NS.--Kacir 25. 4. 2017, 19:38 (CEST)
Taktéž si nemyslím, že varianta bez jakéhokoliv zdroje je horší, než varianta jen se spamovými zdroji. A řekl bych, že motivace by nás měla částečně taky zajímat. Teď to napíšu zcela obecně, ale odkaz z wiki vedoucí na vlastní stránku je pro komerční subjekty značné lákadlo. Někdy to dělají očividně (přidání EO do patřičné sekce, někdy i přímo do těla článku), někdy poněkud rafinovaněji - vloží ho jako referenci do textu, občas i s nějakou přidanou větou. Sám jsem takových editorů (ať už registrovaných, nebo jen IP adres), kteří to dělali souvisleji a kterých jsem si všiml, revertoval v posledních letech celkem dost. Takové odkazy vedly na přímo e-shopy, anonymní microsity se skrytou reklamou na hlavní prodejní web nebo na "vedlejší" informační stránky hlavního prodejního webu (např. e-shop s nábytkem s jakousi "encyklopedii" s vysvětlenými pojmy, samozřejmě všude odkazy na konkrétní položky v e-shopu, nákupní košík, apod; web cestovní kanceláře s jakousi "encyklopedií", kde byla v pár větách (turisticky a propagačně, tedy ne zrovna encyklopedicky) popsána místa nabízená v katalogu CK, opět s odkazy na prodej všude možně; e-shop s kuřáckými potřebami s vlastním "magazínem" o kuřáckých tématech, atd.). --Harold (diskuse) 26. 4. 2017, 10:04 (CEST)
Nepsal jsem, že jakýkoliv zdroj je lepší, psal jsem o konkrétních zdrojích konkrétního hesla. Odkazovaný článek o systému Martingale je text napsaný docela profesionálně a stylem nerozlišitelně od článku v novinách nebo kapitoly v knize pro širokou veřejnost. Pro DČ a NČ bych to neuznal, ale u "obyčejných" hesel se takové zdroje obvykle tolerují. Například heslo Bowling bylo až do fáze DČ do velké míry zdrojováno informacemi ze stránek různých bowlingových center (analogické ke zdrojování článků o sázení stránkami sázkařských společností) a teprve během nominace na NČ byla většina z nich nahrazena.
Neumím rozlišit zdroje "komerční" a "nekomerční". Například iDnes je extrémně komerční a obsahuje velmi mnoho cílených reklam, včetně hypertextových reklamních odkazů vkládaných přímo na vybraná klíčová slova v článku a směřujících čtenáře na související produkty. Samozřejmě že srovnání v jiných ohledech kulhá, přesnější je srovnání s komerčními bowlingovými centry výše, ale chci jen uvést další ilustraci toho, že dělit zdroje na "komerční" a "nekomerční" nelze. --Jan.Kamenicek (diskuse) 26. 4. 2017, 21:41 (CEST)
"Komerční zdroje" jsou snad terminologicky zjevné, tj. zdroje, jejichž hlavním zájmem jsou vlastní obchodní aktivity a nejedná se o sekundární zdroje. Ve Wikipedii by se neměly vyskytovat zdroje typu kurzovesazeni.com, protože se jedná o nevěrohodné reference, jež neodpovídají definici: nezávislého sekundárního zdroje, jenž nemá vlastní, individuální zájem na tématu, který by mohl být v konfliktu se zájmem pravdivě a nezaujatě informovat. Vytváří naopak mechanismy bránící tomu, aby se ze strany osob spolupracujících na vzniku díla do něj mohla jejich případná zaujatost či střet zájmů promítat.
Autor článku o systému Martingale vcer43 je kdo? Profesionální novinář, matematik nebo adolescent? Redakční kontrola na daném webu funguje jak? Na první pohled věrohodně vypadající články není problém napsat, i Wikipedie s tím má zkušenost.
Z editací uživatele Ladyambientte jasně plynula snaha promořit články odkazem na „domovský web“ kurzovesazeni.com a tím u čtenářů zajímajících se o tématiku sázení zvýšit šanci, kliknoutprávě na tento sázkařský web. Kdyby nedošlo ke střetu s Haroldem, spamování by pokračovalo. --Kacir 27. 4. 2017, 19:39 (CEST)

Kategorizace hradišť

Překategorizoval jsem články o hradištích dosud rozdělené na Čechy a Moravu na běžnější rozdělení podle krajů a váhám, zda pokračovat ještě na úroveň okresů. Některé okresy už svou kategorii mají. V některých okresech jsou až nižší desítky hradišť, zatímco v jiných je hradiště jedno nebo dvě, a potom mi připadá zbytečné zakládat pro ně novou kategorii. Kategorie ale nejsou zrovna moje parketa, takže prosím o radu, jestli pokračovat nebo ne. --Petr Kinšt (diskuse) 25. 4. 2017, 21:50 (CEST)

Nebál bych se jít i na úroveň okresů, jak je to obvyklé i u jiných staveb. --Harold (diskuse) 26. 4. 2017, 10:07 (CEST)
Souhlasím, jen ale asi tam, kde to bude vhodné, třebas celé východní Čechy mají na svém území pouze jeden náš článek (pokud jsem nějaký nepřehlédl), tam by měl kraj stačit. --Dvorapa (diskuse) 28. 4. 2017, 18:04 (CEST)

Turnajový pavouk

Dobrý den, kde bych mohl najít nápovědu k vytvoření turnajového pavouka? K jednomu (zatím neexistujícímu) článku potřebuji pavouka pro 8 týmů, v každém kole pouze jednokolově (bez odvet). Děkuji --Interhofer (diskuse) 28. 4. 2017, 17:43 (CEST)

Který sport (případně který článek?). Jinak pro podobné dotazy slouží stránka Potřebuji pomoc. --Dvorapa (diskuse) 28. 4. 2017, 18:01 (CEST)
Děkuji, na stránku Potřebuji pomoc jsem zapomněl :-). Jedná se o eSport. --Interhofer (diskuse) 28. 4. 2017, 18:42 (CEST)
Zkuste se podívat na šablony v Kategorie:Šablony:Sportovní pavouci. Hodilo by se z toho něco? Třeba Šablona:Pavouk 8 či Šablona:Turnaj8? --Vachovec1 (diskuse) 28. 4. 2017, 19:01 (CEST)

The strategy discussion. The Cycle 2 will start on May 5

I'm sorry that I'm not writing in Czech. Prosíme, pomozte s překladem do svého jazyka!

What's been going on so far

The first cycle of the Wikimedia movement strategy process recently concluded and the second cycle will begin soon. The strategy facilitators and many volunteers have summarized the discussions of the previous month. A quantitative analysis of the more than 1800 summary statements collected from the various communities will be posted on Meta for translation this week, alongside the report from the Berlin conference.

What will happen

The second cycle is set to begin on May 5 and run until May 31. During that period, you will be invited to dive into the main topics that emerged in the first cycle, discuss what they mean, which ones are the most important and why, and what their practical implications are. This work will be informed and complemented by research involving new voices that haven’t traditionally been included in strategy discussions, like readers, partners, and experts.

Together, we will begin to make sense of all this information and organize it into a meaningful guiding document, which we will all collectively refine during the third and last cycle in June−July.

What you could do
  • Tell us where to announce the start of the Cycle 2, and how to do that, so we could be sure the majority of your community is informed and has a chance to feel committed, and
  • Facilitate the Cycle 2 discussions here, on Czech Wikipedia (with invitations to the contributors of other Czech projects).

Friendly disclaimer: this message wasn't written by a bureaucrat or a person who doesn't care about your project. I'm a Wikipedian. If you have any questions, please, do ask! SGrabarczuk (WMF) (diskuse) 29. 4. 2017, 18:03 (CEST)

Plastový vojáček

Ke svátku osvobození chovám myšlenku dát na Hlavní stranu na odlehčení jako článek 19. týdne už dávno navrženého plastového vojáčka. V současnosti má jednu schvalující recenzi a jednu zamítající, s jejíž výhradou vůči příliš krátké anotaci jsem se už vypořádal. Nicméně samotný článek není ani DČ a je velmi chabě zdrojovaný. Protože by tedy mohlo být použití takto odlehčujícího článku na HS chápáno jako kontroverzní, prosím komunitu o vyjádření a (ještě lépe) o jeho další vylepšení, případně také o zpracování jiných návrhů vhodných pro týden začínající 8. květnem. Pokud nebude souhlas s použitím článku a nebude navržen ani jiný tematicky vhodný, není samozřejmě problém použít jakýkoli jiný z už předložených návrhů, jen je tu možnost nějak se vztáhnout k tomu svátku. --Bazi (diskuse) 30. 4. 2017, 14:31 (CEST)

@Bazi: Osobně bych na ČT nedával, vybírejme kvalitnější dílka. Navíc mi přijde, že volit pořád nějaká výročí je trochu divné. Do příštího roku by ale možná šel vylepšit článek Akt bezpodmínečné kapitulace nacistického Německa (Whitesachem, Ozzy [?]). Něco bych nicméně mohl nachystat do zajímavostí, třebas i toho vojáčka; tam se hodí více. --OJJ, Diskuse 4. 5. 2017, 10:34 (CEST)
Však ta výročí netlačíme nějak na sílu. Některá skutečně významná výročí stojí za to zohlednit cíleně s tím, že s předstihem zapracujeme na vylepšení vhodného článku a dotažení na úroveň vyhovující Hlavní straně. Jindy se zas hodí článek už navržený směřovat k publikování ve vhodný výroční týden, aby si k němu čtenáři našli aktuálně bližší vztah. Ale když nic vhodného nebude, nebývají určitě výročí jediným kritériem výběru, tím nejsou ani teď. Není samozřejmě problém vybrat cokoli jiného, pokud by se tento návrh komunitě nepozdával. --Bazi (diskuse) 5. 5. 2017, 14:15 (CEST)
@Bazi: Tak bych doporučil spíš něco jiného než krátký článek se třemi referencemi. A co původní navrhovatel? OJJ, Diskuse 5. 5. 2017, 20:02 (CEST)
Díky za upozornění. Původní navrhovatel nemá problém, když se ten článek vyřadí. Když jsem ho navrhoval, byly pravidla pro ČT dost jiné, než dnes :) A jsem rád, že ke zvednutí laťky došlo. S pozdravem --Chmee2 (diskuse) 17. 5. 2017, 16:47 (CEST)

A pro výročí Marie Terezie se bohužel asi taky žádný článek na hlavní stranu nenašel. Škoda. --Bazi (diskuse) 11. 5. 2017, 01:42 (CEST)

Wikipedie v deseti

Dobrý den, má smisl v deseti letech editovat Wikipedii? Je to tu zajímavé ale občas tu máte chybi nebo věci strašně stručně a chtěl bych to opravit a vilepšit ale neumím moc pravopis protože jsem teprve páťák a když něco napíšu tak to smažete. Ritaurora

Smysl to má v jakémkoliv věku, ale v článcích je potřeba se na pravopis opravdu zaměřit (snažit se chyby nedělat nebo jen minimálně), stejně tak jako na dodržování základních zásad. Na jednu stranu to může být ve tvém věku nepříjemné neustále hledat, jestli jsi to napsal pravopisně správně, na druhou stranu ti to může hodně pomoct při učení pravopisu. Na začátku ale můžeš třeba editovat věci, kde není ani pravopis potřeba, například opravovat překlepy nebo hledat, kde za větou chybí tečka. Nikdo neříká, že bys měl hned psát články. Ale vím o několika aktivních wikipedistech, kteří jsou ve tvém věku (nebo jen o trochu starší) a já tu začínal někdy kolem dvanácti myslím. --Dvorapa (diskuse) 2. 5. 2017, 17:45 (CEST)
Silně podporuji, protože většina školáků tu spíše vandalizuje a pomoc přijde jen někdy, takže rozhodně začni. Pravopis se douč a doporučuji také přečíst Wikipedie:CWN a Wikipedie:ES, ať nejsi zbytečně zklamaný (možná taky Wikipedie:NNVZ). K nováčkům jsme zde laskaví. OJJ, Diskuse 2. 5. 2017, 18:08 (CEST)
Děkuji. Školáci vandalisují to je pravda : 195.113.166.48 je ip adresa naší školi a je z ní jen vandalismus. Asi deváťáci nebo osmáci. --Ritaurora (diskuse) 2. 5. 2017, 18:32 (CEST)

Myslím že Tomovi už deset dávno bylo.--Ladin (diskuse) 2. 5. 2017, 21:57 (CEST)

Lisa del Giocondo

Lisa del Giocondo je nově založený článek, bohužel jsem na něj alespoň narychlo musel hodit {{upravit}}. Má to ale přes 10 DČ/NČ v jiných jazycích, nekoukl by se na to někdo třeba podle anglické nebo španělské Wikipedie? OJJ, Diskuse 2. 5. 2017, 18:51 (CEST)

Ano, večer s tím něco udělám. Nijak si nelibuji v mazání cizí práce, ale tahle podoba je opravdu nepoužitelná. (Vážně si myslím, že by wikipedii prospěl nějaký filtr, který by u zájemců o přispívání prověřil alespoň základní znalost češtiny).--Hnetubud (diskuse) 6. 5. 2017, 14:23 (CEST)
Hnetubud Děkuji! Ano, usmývat se je opravdu perla. Jinak dobrý nápad, zákl. pravopis a typografii by to mohlo zvládnout, co na to Martin Urbanec, Matěj Suchánek? OJJ, Diskuse 6. 5. 2017, 14:39 (CEST)
Já si myslím, že sestrojit takový filtr by bylo téměř nemožné. Jak odhalit třeba rozdíl ve „vyjímka je výňatek z pravidla“ (chyba) vs. „výjimka (někdy nesprávně psáno jako vyjímka) je výňatek z pravidla“? --Martin Urbanec (diskuse) 6. 5. 2017, 14:45 (CEST)
Myšleným filtrem byla spíš prověrka hned po registraci... to doufám nikoho nenapdne uvést v činnost (proč tam rovnou nedat IQ test?). Matěj Suchánek (diskuse) 6. 5. 2017, 14:55 (CEST)
IQ asi se schopností napsat kloudný encyklopedický článek zas až tolik nesouvisí, ale schopnost srozumitelně se písemně vyjádřit v mateřském jazyce je conditio sine qua non. Nebo vám snad připadá normální a správná situace, kdy většina nově založených článků je zralá na rychlosmaz (mnohdy ani ne tak kvůli vandalismu jako kvůli neschopnosti poznat rozdíl mezi encyklopedií a osobním blogískem)? Podle mě je potřeba to nějak řešit, tohle je nesmyslné přetěžování patrolářů (kterých máme zoufalý nedostatek), snižování důvěryhodnosti wikipedie u čtenářů a také to dokáže otrávit lidi, kteří chtějí smysluplně přispívat. Možná by stačilo, kdyby se nováčkovi při prvním pokusu o editaci objevilo vyskakovací okno se stručným vysvětlením, co by encyklopedický článek měl a neměl obsahovat. Spoléhat se na to, že si každý sám od sebe prostuduje nápovědu a projde interaktivního průvodce, zjevně nestačí...--Hnetubud (diskuse) 6. 5. 2017, 20:55 (CEST)
Já bych to tak tragicky neviděl. Pokud byl Lisa del Giocondo první autorův pokus založit článek na WP, není to tak špatné, vhodně zvolené téma a smysluplný, ač informačně chudý text. Z internetu jsou lidé zvyklí nepsat tak pečlivě pravopisně a nečíst si po sobě, takže chybějící čárky jsou pochopitelné a „usmývat“ může být náhodný omyl, jaký se může stát každému. Nedokážu si představit vyskakovací okno, které by nějak stručně umožnilo nováčkovi pochopit, jak napsat slušný pahýl, a případně ho naopak neodradilo množstvím požadavků. Patrola je daň za maximální otevřenost WP a její důveryhodnost se podle mě musí odvíjet od toho, že co nejširší okruh čtenárů bude vědět, jak WP funguje a jak k ní přistupovat jako ke zdroji. --Matěj Orlický (diskuse) 6. 5. 2017, 21:42 (CEST)
Mno. Tohle je ale encyklopedie, ne blogísek, takže by se správný pravopis očekával... Myslím, že BLN je sice fajn, ale trocha odpovědnosti za založený text taky. Rozdíl je formát a rozdíl je sloh a pravopis. Pokud by takové okno bylo, možná jen dobře. OJJ, Diskuse 7. 5. 2017, 06:18 (CEST)
Souhlasím s Matějem Suchánkem, navíc kdo chce psa bít... ten odpovědi případného pravopisného vstupního testu vygooglí. Naopak někoho můžeme odradit jenom tím, že si nevzpomene, jaké i je ve slově usmívat. Krom toho chybami se člověk učí. --Dvorapa (diskuse) 7. 5. 2017, 09:29 (CEST)
Není mi to moc s tím vyskakovacím oknem jasné, píšete o formátu a slohu s pravopisem, Hnedtubud zase o obsahu. Aby to mělo reálný dopad, bylo by myslím potřeba mít promyšlenou představu, na koho se cílí a jakého reálného cíle se chce pokyny v okně dosáhnout. Může jít o načrtnutí základních principů (např. zdroje, NPOV, sloh a pravopis) pro ty, co se nad tím budou ochotni zamyslet, nebo shrnutí nejčastějších chyb pro ty, co mají dobrý úmysl, ale příliš o tom nepřemýšlí. Také záleží na situaci, první editací může být snaha opravit pravopisnou chybu stejně jako založení nového, třeba propagačního článku. Nevím, co je BLN. --Matěj Orlický (diskuse) 7. 5. 2017, 11:37 (CEST)
BLN = Wikipedie:Buďte laskaví k nováčkům. Občas mám bohužel dojem, že se na nováčky kladou přehnané požadavky ohledně interních předpisů wikipedie, které člověk zvenčí těžko může znát (shrnutí editace, spojovníky, uvozovky, kategorizace, infoboxy apod.) a méně se zohledňuje jejich celková Wikipedie:Nutná způsobilost. Snad bych měl vysvětlit, že nejde ani tak o pravopis (nějakou tu chybu občas udělá každý z nás), jako spíš o celkovou jazykovou kulturu. Například pokud sem někdo ustavičně lepí strojové překlady, které vypadají jak z Vypatlátoru, těžko z něj v dohledné době bude dobrý encyklopedista.--Hnetubud (diskuse) 7. 5. 2017, 15:45 (CEST)
Tak teď jsem si všiml, že my tady vlastně takové stručné instrukce už máme Wikipedie:Časté chyby. Problém je v tom, že málokterý zájemce o editaci se k nim prokliká. Vyskakovací okno byl jen takový momentální nápad, jistě by se dalo vymyslet něco jiného (už teď je v záhlaví editačního okna odkaz na nápovědu, jenže tak nenápadný, že třeba já jsem si ho všiml až po několika stovkách editací). Samozřejmě to nezaručí, že každý nováček tyto instrukce pochopí a bude se jimi řídit, ale připadá mi to lepší, než nedělat nic.--Hnetubud (diskuse) 7. 5. 2017, 16:03 (CEST)

Tak jsem z toho udělal aspoň pahýl se základními známými fakty, více informací už je na stránce Mona Lisa.--Hnetubud (diskuse) 6. 5. 2017, 20:55 (CEST)

Děkuji, kolego! OJJ, Diskuse 7. 5. 2017, 06:18 (CEST)
Není zač. Mimochodem: dával jsem vám včera ping na diskusi, nevím, zda to došlo (pracoval jsem s touto šablonou poprvé a možná jsem něco spletl).--Hnetubud (diskuse) 7. 5. 2017, 15:45 (CEST)

New Wikipedia Library Accounts Available Now (May 2017)

Hello Wikimedians!

The TWL OWL says sign up today!

The Wikipedia Library is announcing signups today for free, full-access, accounts to published research as part of our Publisher Donation Program. You can sign up for new accounts and research materials from:

Expansions

  • Gale – Biography In Context database added
  • Adam Matthew – all 53 databases now available

Many other partnerships with accounts available are listed on our partners page, including Project MUSE, EBSCO, Taylor & Francis and Newspaperarchive.com.

Do better research and help expand the use of high quality references across Wikipedia projects: sign up today!
--The Wikipedia Library Team 2. 5. 2017, 20:52 (CEST)

You can host and coordinate signups for a Wikipedia Library branch in your own language. Please contact Aaron.
This message was delivered via the Global Mass Message tool to The Wikipedia Library Global Delivery List.

Server switch - wikis in read-only mode today

Reminder: the wikis will be in read-only mode today for 30 minutes, starting at 14:00 UTC. Trizek (WMF) (diskuse) 3. 5. 2017, 12:08 (CEST)

Rychlé zrušení

Přestalo fungovat rychlé zrušení editací (jakožto speciální oprávnění revertéra), není známo, kde je problém? --Vlout (diskuse) 3. 5. 2017, 19:01 (CEST)

@Vlout: Mně funguje. Jaký máte prohlížeč? Možná je to dnešním výpadkem, vizte sekci výše. OJJ, Diskuse 3. 5. 2017, 19:06 (CEST)
Firefox, dnešní výpad byl krátký. Teď při revertech jednoho vandala to přestalo fungovat, reakcí byly jen upozornění na technické problémy (klasické reverty fungovaly). --Vlout (diskuse) 3. 5. 2017, 19:08 (CEST)
Jaká je přesná hláška, kterou Vám systém vrací? --Martin Urbanec (diskuse) 3. 5. 2017, 19:14 (CEST)
Přesné znění si nepamatuji, byl to velký černý text o technických problémech na kompletně bílém podkladu, česky, ale řada znaků byla chybných. Každopádně teď už to zase začalo fungovat. Asi nějaký dočasný výpadek? --Vlout (diskuse) 3. 5. 2017, 19:17 (CEST)
Skvělé, že funguje! --Martin Urbanec (diskuse) 3. 5. 2017, 19:19 (CEST)

Voting has begun in 2017 Wikimedia Foundation Board of Trustees elections

3. 5. 2017, 21:14 (CEST)

Copyvia

Koukněte na Speciální:Příspěvky/Buchar1978, nevím, jestli jsou všechny jeho překlady z UNESCA pod vhodnou licencí. OJJ, Diskuse 7. 5. 2017, 08:30 (CEST)

Prezidentské volby vs. Volby prezidenta

V souvislosti s Volby prezidenta Francie 2017, proč vlastně máme některé články pojmenované Prezidentské volby v STÁT ROK a některé Volby prezidenta STÁTU ROK? Je v tom nějaký systém podle zemí? Je podobná dichotomie i u jiných článků o volbách? Nesjednotíme to? --7. 5. 2017, 22:49 (CEST), Utar (diskuse)

Se sjednocením souhlasím, ovšem ne nijak násilně, když to sjednotit u několika článků úplně nepůjde, svět se nezblázní. Nedávno jsem opravoval volby do Německého spolkového/říšského sněmu a národního shromáždění (původně všechno Německé federální volby), ty jsou nyní sice nejednotně, ale aspoň správně pojmenované. --Dvorapa (diskuse) 8. 5. 2017, 00:38 (CEST)
Pravidla pojmenovávání je prostě nutné někde sepsat a prosadit. Už před rokem či lety jsem se tomu chtěl věnovat, ale nedostal jsem se k tomu. Tedy vhodné by bylo určit pořadí a sjednotit názvosloví, je-li to možné, výjimky mohou existovat; zformulovat, jak řadit a psát název článku: typ voleb, volební obvod (stát, jiný celek...), datum (rok; + měsíc při předčasných volbách v jednom roce apod.). Stejný problém existuje i u různých událostí (zemětřesení, nehody, teror. útoky), kde jsou názvy také nesjednocené.--Kacir 8. 5. 2017, 01:55 (CEST)
Prezidentské volby jsou jazykově elegantnější, i když vazba mezi prezidentem a státem, jemuž prezidentuje je významově těsnější než "volby v XY". "Prezidentské volby" ve zprávách 152 000 výskytů (výpis odkazů končí stranou 41), "volby prezidenta" jen 5 560. Ale máme i "volba prezidenta" údajně s 217 000 výskyty (výpis odkazů končí stranou 44), zatímco "prezidentská volba" jen 2 200. Evidentně tedy převažují prezidentské volby a volba prezidenta, zatímco volby prezidenta by byly opodstatněné asi jen pro případ skutečně opakovaných nebo prostě vícero voleb. Při procházení výpisu výsledků jsem měl dojem, že "prezidentské volby" se častěji objevují i přímo v titulcích zpráv, zatímco "volba prezidenta" víc až v těle textu (ale nepočítal jsem, je to jen optický dojem). "Prezidentské volby" pociťuju jako významově mírně zobecňující, použitelné i pro jednorázovou volbu bez opakování, množné číslo by mi tady nevadilo. --Bazi (diskuse) 8. 5. 2017, 13:09 (CEST)
Já vnímám volby jako pomnožné označení pro výběr osob do funkce pomocí hlasování,[4] „volba“ spíše jako samotný „výběr“ prezidenta, více nahlíženo z hlediska účelu. Tedy množné číslo v sobě jasněji nese myšlenku celého demokratického procesu, jednotné číslo má běžně další významy a musí být upřesněno přívlastkem čeho volba (viz srozumitelnost samotného lednové volby vs. lednová volba). --Matěj Orlický (diskuse) 10. 5. 2017, 14:31 (CEST)
@Bazi, Matěj Orlický: Tam pak já vidím množné číslo volby prezidenta/prezidentské volby jako hlasování o tom, kdo bude prezident, zatímco jednotné číslo volba prezidenta/prezidentská volba jako co zvolil prezident za rozhodnutí. --10. 5. 2017, 15:25 (CEST), Utar (diskuse)

Skrytí monitorovacích kategorií

Na základě této diskuse jsem vytvořil rychlé udělátko, které všechny monitorovací kategorie ve článcích automaticky skryje (přesune mezi skryté), ať už daná monitorovací kategorie existuje a je skrytá, existuje a není skrytá nebo vůbec neexistuje. Nikoho zatím nenapadl případ, kdy by monitorovací kategorie měla být viditelná i běžnému čtenáři Wikipedie a každý přihlášený uživatel může podle libosti skryté kategorie odkrýt pomocí volby v nastavení.

Může být toto udělátko vloženo do Common.js? Nebo je to nevhodný přístup a měli bychom tyto většinou červené kategorie ukazovat i běžným čtenářům?

Vím, že se to tu již mnohokrát diskutovalo, ale nedokážu dohledat ani jedinou diskusi (moje obvyklá nesnáz), proto prosím pokud o nějaké víte, přidejte odkaz. --Dvorapa (diskuse) 8. 5. 2017, 13:02 (CEST)

Dvorapa Nešlo by to v common.js udělat tak, aby se monitorovací kategorie ve výchozím nastavení nezobrazovaly nezaregistrovaným ale zobrazovaly registrovaným? Považoval bych to za vhodnější --Vojtěch Dostál (diskuse) 10. 5. 2017, 22:14 (CEST)
Určitě šlo, ale upřímně v tom teda nevidím moc rozdíl, resp. mi přijde vhodnější mnou navržený přístup. Buď budu mít ty kategorie skryté jako neregistrovaný a zobrazené jako registrovaný anebo skryté jako neregistrovaný a registrovaný, který je vidět nechce (má je v nastavení skryté) a zobrazené jako registrovaný, který je vidět chce. Všechny existující monitorovací kategorie jsou stejně skryté (viditelné jen těm, kteří jsou registrovaní a mají to povolené v nastavení), takže můj přístup by jen stejným způsobem skryl i ty neexistující červené monitorovací kategorie, zatímco váš by kromě skrytých a neskrytých udělal ještě třetí, napůl skryté. --Dvorapa (diskuse) 10. 5. 2017, 22:27 (CEST)

Beta Feature Two Column Edit Conflict View

Birgit Müller (WMDE) 8. 5. 2017, 16:29 (CEST)

Popis obrázků pro zrakově postižené

Všiml jsem si, že parametr alt= pro popis obrázků pro zrakově postižené není k dispozici u infoboxů a galerií. Pokud je, pak se mi nepodařilo snadno dohledat nějaký návod. Chtěl bych se tedy zeptat, jak na tom Wikipedie s touto možností je, a případně na tom zapracovat tak, aby byla Wikipedie plně a celkově přístupná i zrakově postiženým. Díky za informace, --Palu (diskuse) 13. 5. 2017, 16:06 (CEST)

U mnoha infoboxů a galerií opravdu není, vždy je však možné jej přidat. Do některých infoboxů jsem tu možnost už přidal, ale jen do malé hrstky. Je to běh na dlouhou trať, o který poslední dobou trochu vyprchal zájem komunity, jak je vidět na opuštěném nepříliš aktivním návrhu doporučení a souvisejícím WikiProjektu. Bylo by však velmi dobré zapracovat na návrhu doporučení i na jeho aplikaci a uvést je v platnost nejlépe na podobnou úroveň jako pravidla o pravopisu nebo významnosti, protože to je dle mého velmi důležité. Jsem všemi deseti pro jakoukoliv aktivitu tímto směrem a rád pomohu, jak bude čas. --Dvorapa (diskuse) 13. 5. 2017, 18:01 (CEST)

Dotaz ohledně nálepek

Dobrý večer, jsou v nálepkách (na už. stránku) i znamení zvěrokruhu? --Emilka006 (diskuse) 15. 5. 2017, 20:28 (CEST)

Milá Emilko, všechny nálepky jsou vyjmenované ve struktuře na Kategorie:Nálepky wikipedistů. Doporučuji Ti se podívat tam. Pokud tam nic nenajdeš, pak asi není. Hezký večer i Tobě, --Martin Urbanec (diskuse) 15. 5. 2017, 20:31 (CEST)
@Emilka006:Ahoj, nebo si ji prostě vytvoř. Vybereš si obrázek ikony a vložíš ho do šablony nálepky, doplníš text, lze např. zkopírovat obsah níže na uživatelskou stránku, kde se budou nálepky řadit vpravo.
nálepky
Vy-0 Tato uživatelka dává přednost tykání.
link=  Tato uživatelka je narozená ve znamení Vah… (nebo jakýkoli jiný text)
Babylon – informace o uživateli
cs-N Tento uživatel je rodilý mluvčí češtiny.
sk-4 Tento užívateľ má znalosti slovenčiny takmer na úrovni materinského jazyka.
en-3 This user has advanced knowledge of English.
de-2 Dieser Benutzer beherrscht Deutsch auf fortgeschrittenem Niveau.
ru-1 Этот участник владеет русским языком на начальном уровне.
hr-1 Ovaj suradnik ima osnovno znanje hrvatskog jezika.
Wikipedisté podle jazyka

Jmenuji se…

--Kacir 16. 5. 2017, 00:59 (CEST) / standardizace kódu šablon.--Kacir 16. 5. 2017, 01:05 (CEST)

RevisionSlider

Birgit Müller (WMDE) 16. 5. 2017, 16:39 (CEST)

Join the next cycle of Wikimedia movement strategy discussions (underway until June 12)

16. 5. 2017, 23:08 (CEST)

Spasitel vs Vykupitel

Nadpis na stránke "https://cs.wikipedia.org/wiki/Socha_Krista_Spasitele_(Rio_de_Janeiro)" je nepresný (Socha Krista Spasitele (Rio de Janeiro)). Presnejšie by mal byť Socha Krista Vykupitele, tak ako je uvedené na stránke "https://cs.wikipedia.org/wiki/Corcovado"

citát: Na vrcholu se nachází socha Krista Vykupitele (Cristo Redentor) s rozepjatýma rukama, která se stala symbolem Rio de Janeira.

SALVADOR je po španielsky aj portugalsky SPASITEĽ

REDENTOR je po španielsky aj portugalsky VYKUPITEĽ

Pravdou však je, že aj niektoré prekladače prekladajú slovo REDENTOR ako SPASITEĽ.

S pozdravom Kmeť Vladimír


85.135.177.145 17. 5. 2017, 11:50 (CEST)

Díky, aneb po slovensky, vďaka za postřeh. Díval jsem se na Google a tam je většinou uvedeno spasitel, vykupitel (vykupiteľ) se používá spíš na slovenských stránkách. OJJ, Diskuse 19. 5. 2017, 05:49 (CEST)

m:Requests for comment/Global centralnotice for the blockade of the Turkish government

Hi, you are invited to participate in the discussion on the proposal to make a banner through m: centralnotice to inform more people around the world about what the Turkish government has done about Wikipedia, ie all the language versions of Wikipedia are You are obscured, so in Turkey it is impossible to view the * .wikipedia.org site. To hope that the Turkish government will remove the block, it is necessary to raise awareness of this fact around the world because it is important to succeed in this mission because Wikipedia can not be seen in Turkey. With this message also for those interested, I invite him to sign the Wikimedian appeal.

If you have any questions or questions do not hesitate to contact me. Thanks best regards. --Samuele2002 (Talk!) 19. 5. 2017, 20:43 (CEST)

Křížový odkaz: Wikipedie:Pod lípou (Wikimedia ČR)#Reakce Wikimedia ČR na zablokování Wikipedie v Turecku?
Zkrácený překlad: Jste zváni k diskuzi nad návrhem na připravení úvodního banneru, který by informoval o blokování Wikipedie v Turecku. Případně též můžete, také na Meta-Wiki, svým podpisem vyjádřit podporu Reakci wikipedistů na toto zablokování. --20. 5. 2017, 11:38 (CEST), Utar (diskuse)

Chyba ve wikidatech ?

Po založení článku Dresden English Football Club jsem se setkal s dosud pro mě neznámým problémem v infoboxu. Co jsem tak vypozoroval, tak se asi jedná o nějaký problém se souřadnicemi ve wikidatech. Neví někdo co s tím ? Děkuji za pomoc.--Dominus Moravian (diskuse) 20. 5. 2017, 12:24 (CEST)

@Dominus Moravian Není to chybou ve Wikidatech, ale chybou v šabloně. Revertoval jsem změnu, kterou provedl z mé iniciativy Matěj Suchánek; Matěji, mrknul bys na to prosím? --Vojtěch Dostál (diskuse) 20. 5. 2017, 13:58 (CEST)
Dobře, děkuji za vysvětlení a vyřešení problému :-)--Dominus Moravian (diskuse) 20. 5. 2017, 14:07 (CEST)
Opraveno. Opraveno Díky za upozornění. Pokud se problémy objeví znovu, neváhejte znovu vrátit zpět, v takovém případě bude nutné počkat na předělání načítání souřadnic. Matěj Suchánek (diskuse) 20. 5. 2017, 15:36 (CEST)

Mezinárodní letiště nebo International Airport?

Existuje nějaký systém jak pojmenovávat články o letištích? Měly by se názvy překládat (Mezinárodní letiště Minneapolis-Saint Paul), nebo nechávat původní (O'Hare International Airport)? --Chiropraktik (diskuse) 20. 5. 2017, 15:11 (CEST)

Systém v tom na první pohled není. Nějaký jednotný mustr by udělat asi nebylo nejvhodnější, protože výchozí názvy mají být ty nejočekávanější (v českojazyčném prostředí). Tedy, někdy jsou to názvy v češtině vžité (Letiště JFK). Pokud takový (očekávaný) neexistuje, lze upřednostit cizojazyčný (originální), nebo i český překlad (Letiště Stuttgart).--Kacir 22. 5. 2017, 08:56 (CEST)
Z cizojazyčných názvů by samozřejmě vedlo přesměrování. Překládat Airport → letiště, International → mezinárodní, si myslím jenom přidá na očekávatelnosti na české wiki. --Chiropraktik (diskuse) 22. 5. 2017, 09:12 (CEST)
@Chiropraktik: Souhlasím.--Kacir 26. 5. 2017, 07:18 (CEST)

NHL

V článcích, jako NHL 2015/2016 je ta černá barva jako schválně a jedná se o soutěž odhal text? OJJ, Diskuse 22. 5. 2017, 08:07 (CEST)

Kde konkrétně? Nic takového tam nevidím. --Hugo (diskuse) 22. 5. 2017, 08:19 (CEST)
@Hugo: V tavbulkách konferencí atd. ty údaje nelze přečíst. OJJ, Diskuse 22. 5. 2017, 08:23 (CEST)
To bude nějaký problém v interpretaci prohlížečem, opera i ff to zobrazují dobře, černou vidím jen v IE. --Hugo (diskuse) 22. 5. 2017, 08:26 (CEST)
To bude i problém v tom, že se barvy používají v tabulkách přespříliš (leckdy by stačil podbarvit jeden sloupec/řádek), používají se nejen bezpečné barvy a používají se nevhodné kombinace barev. JAn (diskuse) 22. 5. 2017, 09:40 (CEST)
Zkusil jsem obměnit barevnost v problematických tabulkách. Jestli není nikdo proti a vyskytuje se to i v dalších, navrhoval bych to projít a nahradit botem. Hlavně asi byl problém s barvami zapsanými jen pomocí tří znaků namísto obvyklých šesti. Kdyby se nezdály ty mnou zvolené odstíny, ještě to můžete podle Wikipedie:Tabulka barev poladit. --Bazi (diskuse) 22. 5. 2017, 15:10 (CEST)
@Bazi: Ok! Super a dík. Je to všude, bude se to asi muset obměnit, protože takhle se to nedá přečíst. OJJ, Diskuse 26. 5. 2017, 06:56 (CEST)

Katastry

Když bych chtěl v tabulce uvádět katastr, kde objekt leží, jak ho mám popsat a kam nalinkovat? Mohly by být na Wikipedii oddělené články jen pro katastry?--Juandev (diskuse) 22. 5. 2017, 16:58 (CEST)

Myslím, že v zásadě jsou. --Mormegil 22. 5. 2017, 17:29 (CEST)

Pomlčky vs rozdělovníky

Jak je to správně, krátká nebo dlouhá? modro-bílo-červená (vlajka) nebo modro–bílo–červená? B.mertlik (diskuse) 22. 5. 2017, 23:19 (CEST)

Spojovník užíváme v těsných spojeních, jejichž složky jsou ve vztahu souřadném: U některých složených přídavných jmen (viz Složená přídavná jména), např. technicko-ekonomický (tj. technický a ekonomický), modro-zelený“ --Silesianus (diskuse) 22. 5. 2017, 23:42 (CEST)

Jsou na cs wiki články o všech českých vesnicích/obcích? Máme jejich seznam?

Myslím, že jsem kdysi někde na Wiki viděl, že cs má článek o všech českých vesnicích/obcích. Je to tak? Mohli byste to prosím někdo, kdo o tom víte, dopsat do hesel Vesnice (kde to lidi budou asi nejspíš hledat) a Obec (Česko) (kde by to jinak teoreticky stačilo a kam by to bylo asi správnější napsat)? Nejlépe se zdrojem, to ale dost možná nepůjde...

Chtěl bych teď např. potvrdit, že obec Štibořice v ČR neexistuje a jde jen o překlep z názvu Šitbořice.

A bylo by obtížný vytvořit seznam všech českých obcí? Ten by asi taky spousta lidí ocenila.

Díky všem s ochotou a iniciativou! --Jiří Janíček (diskuse) 23. 5. 2017, 16:21 (CEST)

@Jiří Janíček: Seznam obcí v Česku zde existuje, a je na něj odkazováno i ze článku Obec (Česko), ovšem odkaz je schován v historii obcí v Česku. Neváhejte a odkaz doplňte na místa, kde myslíte že chybí. --Dvorapa (diskuse) 23. 5. 2017, 16:42 (CEST)
@Dvorapa: Supr, díky moc, večer ho tam doplním - imho by měl být hned na začátku obou těch článků - možná i pro přehlednost i prostřednictvím šablony úplně nahoře - projde to? Jinak já edituju s odvahou, viz https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Shitbo%C5%99ice&redirect=no... :) --Jiří Janíček (diskuse) 23. 5. 2017, 17:25 (CEST)
@Jiří Janíček: Jen je potřeba dodat, že máme všechny nyní existující obce, které jsou vedené jakožto samostatné. Samozřejmě ale nemáme a nemůžeme nikdy mít veškerá česká sídla včetně těch zaniklých, jelikož některá ani nejsou známa podle jména (máme jen archeologický nález) a některá možná ani nejsou známa vůbec (zanikla beze stopy). Také asi nebudeme mít všechny osady, které později splynuly s jinými sídly a dnes už se jako samostatné entity neuvádějí anebo je připomíná jen název ulice, čtvrti či lokality v nějaké jiné obci.--Ioannes Pragensis (diskuse) 23. 5. 2017, 16:51 (CEST)
@Ioannes Pragensis: Jasně, kompletní seznam i zaniklých snad ani nikdo nežádá - ale existujících naopak jo - to by bylo fajn! Stejně tomu ale nerozumím - máme teda články o všech aktuálních samostatných sídlech? Co to je sídlo a jaké máme druhy sídel? V článku sídlo, resp. sídelní útvar to nevidím. A jak se vůbec pozná samostatná obec = má svůj obecní úřad - is it so simple as that?

Mohl by někdo někam teba přehledně usouvztažnit pojmy, jako je město, městys, vesnice, osada, místní část, část, sídlo? --Jiří Janíček (diskuse) 23. 5. 2017, 17:33 (CEST)

To je spousta otázek. Co je podle tebe "samostatné sídlo"? Obec je do jisté míry svrchovaný útvar, definici najdeš v článku Obec (Česko) - jsme wikipedisté, tzn. umíme číst a nemusíme si to tady snad přeříkávat. Typy obcí tamtéž. Seznam obcí např. "cs".%20}%0A} z Wikidat.--Vojtěch Dostál (diskuse) 23. 5. 2017, 17:49 (CEST)
Vojtěše, máš pravdu, typy obcí tam jsou. Chybí tam ale usouvztažnění nebo prostě definice pojmů, jako jsou například sídlo a osada (příp. všech dalších, na který může čtenář smysluplně v této souvislosti narazit). Pokud víš, ujal by ses toho, prosím? Nebo kdokoli jiný. Díky! (Není třeba to tady přeříkávat, stačí, když to napíšete rovnou do článku...) +Ten divnej odkaz mi nefunguje, když kliknu Run, hodí to error, nerozumím tomu. --Jiří Janíček (diskuse) 24. 5. 2017, 10:22 (CEST)
Tak určitě o 99 %, ten zbytek mohou být chyby, nebo nově vzniklé. Zapisovat to ale do článků mě přijde chybné. To jsou články o předmětu vesnice a o předmětu obec, ne články o kvalitách Wikipedie. Jinak seznam všech lze vygenerovat například přes nástroj Petscan.--Juandev (diskuse) 24. 5. 2017, 10:32 (CEST)
  • Pojem obec (Česko) je poměrně přesně definovaný, v tuto chvíli jsou na Wikipedii články o všech 6260 aktuálně existujících obcích.
  • Pojem část obce je také přesně definovaný, možná až na pár výjimek (nově vzniklé) zde také jsou články o všech.
  • pojem vesnice už není tak zcela přesně definovaný a určitě zde o všech ještě články nebudou, zvláště o těch, které nejsou částí obce ale pouze ZSJ nebo jen částí nějaké části obce; i když o drtivé většině asi ano.
  • pojem sídlo už je hodně obsáhlý, patří sem totiž i různé samoty, naopak třeba velká města jsou tvořena několika částmi ale fyzicky jde o jedno sídlo.
JAn (diskuse) 24. 5. 2017, 13:31 (CEST)

Start of the 2017 Wikimedia Foundation Funds Dissemination Committee elections

23. 5. 2017, 23:05 (CEST)

České názvy italských provincií

Je tu někdo, kdo se trochu vyzná v administrativním členění Itálie nebo kdo se o Itálii zajímá, případně se zajímá celkově o geografii a dovedl by poradit v této diskusi? Jedná se o to, zda by se články o provinciích okolo velkých měst neměly jmenovat shodně (česky) s články o městech. Např. jestli by se článek o provincii Metropolitní město Napoli neměl spíš jmenovat Metropolitní město Neapol, stejně tak Metropolitní město Roma spíš Metropolitní město Řím, apod. --Dvorapa (diskuse) 26. 5. 2017, 12:46 (CEST)

Změny ve fungování Panelu referencí

Dobrý večer, vzhledem k technickým problémům s nástrojem na vkládání citací (Panel referencí, refToolbar), kterých rok od roku postupně přibývalo, jsem aktualizoval všechny jeho skripty. Soupis změn z pohledu uživatele najdete pod Oznamovací lípou. Kdo měl původní Panel referencí vypnutý pomocí udělátka, musí si ho teď bohužel vypnout znovu - deaktivací nového udělátka.

Může se stát, že v prvních chvílích po téhle změně se u vás bude starý a nový refToolbar tlouct. Pomoci by měla aktualizace cache. Kdybyste narazili na jakékoli problémy, dejte mi vědět. Mělo by jich ale být výrazně míň než v případě staré verze, kterou jsme tu měli od roku 2013. --Michal Bělka (diskuse) 27. 5. 2017, 03:09 (CEST)

Lidé či Osobnosti

V kategorii Lidé v Česku podle měst se nacházejí kategorie pojmenované jednak „Lidé z Horní Dolní“ a zároveň „Osobnosti z Horní Dolní“ – bylo by to vhodné sjednotit. Osobně se mi víc líbí název „Lidé“ – je určitě neutrálnější. — Draceane diskusepříspěvky 29. 5. 2017, 17:59 (CEST)

Debatu na tohle téma jsem už někde viděl (když tak zkusím pohledat). a myslím že výstup byl, že každá kategorie obsahuje (a znamená) něco jiného). Ono také při zběžném pohledu u některých obcí/měst jsou kategorie jak lidí, tak osobností, a stejné články v nich nejsou. -Jan KovářBK (diskuse) 29. 5. 2017, 18:03 (CEST)
@Jan Kovář BK: Aha díky. Pak by ale asi neměly být v jedné kategorii, ne? — Draceane diskusepříspěvky 29. 5. 2017, 18:18 (CEST)
To netuším. Osobně bych to taky raději viděl nějak lépe podchycené. --Jan KovářBK (diskuse) 29. 5. 2017, 18:20 (CEST)
věčný problém. Je člověk/osobnost z města N ten, kdo tam žije (řazení pod Osobnosti)? ten, kdo se tam narodil? ten kdo tam zemřel? ten, kdo je tam pohřben?
Jak kategorizovat narozené/zemřelé/pohřbené do kategorie daného města? (v současnosti jsou zřejmě řazení pod Lidi - viz Lidé‎ vs. Osobnosti). Ale nepřijde mi to jako dobré názvosloví kategorizace... JAn (diskuse) 29. 5. 2017, 22:43 (CEST)
Já osobnosti z.. vnímám jako osobnosti jakkoliv přímo spjaté s tím místem. Narození apod. mají své kategorie Lidé narození v... Co se týče Lidé z... versus Osobnosti z..., tam si myslím, že by mělo jít o duplicitu, přičemž já za fakticky přesnější považuji Osobnosti, protože vzhledem k WP:EV tu žádné jiné lidi než osobnosti nemáme. --Palu (diskuse) 29. 5. 2017, 22:55 (CEST)
Právě, že dříve to bylo takto:
  • Město XY
    • Osobnosti z XY
    • Narození v XY
    • Úmrtí v XY
    • Pohřbení v XY
To bylo vcelku logické. Jenže se některým lidem zřejmě zdála kategorizace příliš plochá a udělali tedy mezistupeň
  • Město XY
    • Osobnosti z XY
    • Lidé z XY
      • Narození v XY
      • Úmrtí v XY
      • Pohřbení v XY
A tím vznikla tato zdánlivá duplicita. První členění osobně považuji za lepší, protože někdo se mohl někde narodit či zemřít a přitom nemít k tomu místu vůbec žádný vztah. JAn (diskuse) 30. 5. 2017, 08:27 (CEST)
S druhým způsobem se navíc pojí drobný problém v tom, že pro případné kategorie Narození/Úmrtí/Pohřbení pro jiné tvory než lidi by bylo nutné mít ještě další větev. To mi při jejich počtu přijde zbytečné. Podle Kategorie:Slavná zvířata sice nyní kategorizujeme zvířata jen podle času a ne místa, ale klidně by mohla být řazena i do kategorií Narození/Úmrtí/Pohřbení a i do Osobností, pokud by tyto nebyly podkategoriemi Lidi (vše s příponou z XY). --30. 5. 2017, 11:16 (CEST), Utar (diskuse)

Uzavírání DOSu navrhovatelem

Zdravím, zajímal by měš názor komunity na uzavírání diskuse o smazání samotným navrhovatelem. Měl jsem zas to, že tomuto se správci od zavedení DOSu obloukem vyhýbají. Všiml jsem si však DOSu, kde správce si jím založenou diskusi sám vyhodnotil, argumenty proti prostě zamítl. Tento případ se může zdát jasný, jiný správce by to zřejmě vyhodnotil stejně. Byl bych však nerad, aby se tento případ stal precedensem, který by správcům dodal odvahy uzavírat vlastní návrhy na smazání, které již nemusí být tak jasné. --Jowe (diskuse) 31. 5. 2017, 11:44 (CEST)

Stručně řečeno: tam, kde je situace jasná a evidentní, nevidím důvod, proč by správce nemohl DoS, který založil (jako já v tomto případě) uzavřít. Ostatně není to nic přelomového, a takto se postupovalo i dříve. Jiná je samozřejmě situace u diskusí o smazání, které nejsou tak jasné, jak říkáš. U těch jsem toho názoru, že by navrhovatel (ať již jím je kdokoliv) měl uzavření přenechat jinému kolegovi. Jinak odkazované argumenty pro ponechání nebyly relevantní – počet sledovatelů na YouTube prostě nedokládá encyklopedickou významnost, a toto je na Wikipedii konsensuální pozice. Jiná by byla situace tehdy, kdyby počet sledovatelů na YouTube vedl ke vzniku NNVZ, který by encyklopedickou významnost pomohl doložit. --Faigl.ladislav (diskuse) 1. 6. 2017, 07:25 (CEST)
Zcela souhlasím a myslím, že by vůbec ničemu neškodilo, kdyby byl takový postup plošně vyloučen. --Vavrin :(diskuse) 1. 6. 2017, 15:52 (CEST)
@Jowe: Nemyslím si, že by některý z našich správců vyhodnocoval sporné diskuse o smazání, které sám založil, a řeší spíše převážně ty jednoznačné. Uzavírání jasných DoSů je tu poslední dobou zvykem, znám alespoň dalšího správce, co tak činí. Obavy jsou IMHO v tomhle případě liché, správce by si tak na sebe sám pletl bič, a vždy lze podat revizi. --OJJ, Diskuse 1. 6. 2017, 16:03 (CEST)
Pokud se jedná o skutečně jednoznačné diskuse jako je třeba tato, tak tam nic nenamítám, tam skutečně není co řešit. Pokud je však nutné se vyrovnat s protiargumenty, tak tam vyhodnocení navrhovatelem považuji za značně problematické. --Jowe (diskuse) 1. 6. 2017, 16:15 (CEST)
Již před delší dobou jsem psal, že to není šťastné, i když pokud vím, tak to není nikde zakázáno. Bez větších problémů by to asi někdo mohl provádět u hlasování o smazání, u diskusí to je problém: Ve zmíněné diskusi dva účastníci diskuse přednesli argumenty pro ponechání. Argumenty "nebyly relevantní"? Možná, ale od navrhovatele na smazání to bude vždy znít nedůvěryhodně. Otevírá se zde úplně zbytečný prostor pro různé kverulanty a zbytečné následné diskuse (srv. hned tuto diskusi). Lidé si začnou všímat, že diskuse skončila podezřele brzo (ačkoliv diskuse o smazání bývají otevřeny klidně i měsíc, jen, co někdo navrhl, aby diskuse zůstala otevřena o pár dní déle je uzavřena pouhý den po posledním příspěvku, čímž tak tak splnila povinný týden od zahájení, proč najednou takový spěch?). Dle mého by mělo být v zájmu samotných zakladatelů diskusí, aby diskuse neuzavírali (pokud se v diskusi objeví nejméně jeden hlas pro ponechání). To nejhorší, co se může stát (pokud je situace tak jasná), že diskuse bude otevřená o týden déle. @OJJ: Příklady těch uzavřených diskusí otevirately (asi nikdo nebude protestovat proti uzavření ve smyslu ponechat a snad ani proti diskusím, kde nezazněl hlas pro ponechání...)? --marv1N (diskuse) 1. 6. 2017, 16:42 (CEST)
Podívej, kverulanti budou vždycky. Ať už bych DoS uzavíral já, nebo pokud by ty argument vyloučil někdo jiný. Konsensuální pozicí je, že počet followerů na YouTube není relevantní pro doložení encyklopedické významnosti. Odmítám, že diskuse skončila podezřele brzy. Je standardní doba na uzavření DoSu a tento DoS byl označen jako zralý k uzavření. Navíc to nebyl jediný DoS, který jsem v tu dobu uzavíral (a i kdyby byl, tak šlo o zcela jasný případ). Návrh na prodloužení diskuse nebyl přednesen proto, aby se k tématu mohlo vyjádřit více lidí, ale aby se zhodnotila návštěvnost wikipedistického článku. To je opět naprosto nerelevantní argument, který byl v diskusi odmítnut. --Faigl.ladislav (diskuse) 1. 6. 2017, 18:25 (CEST)
Když mluvíte o "konsensuální pozici", tak tam je asi problém. Ze své podstaty, každá diskuse na Wikipedii má potenciál změnit zaběhnutý postup. Pokud v roce 2016 se řeklo, že sledovanost nezakládá encyklopedistickou významnost, pak diskuse v roce 2017 může stanovit, že zakládá. Že nestanovila musí říct v případě diskuse o smazání uzaviratel. A my, co se domníváme, že Tvůj postup byl vadný, zřejmě vycházíme z dosti široce přijmaného předpokladu "spravedlivého procesu", že navrhovatel smazání je ze své definice zaujatý k argumentům pro ponechání - Ty a OJJ říkáte, že uzavíráte pouze "jasné a evidentní", ovšem pokud je položen byť jediný argument pro ponechání, pak totožný navrhovatel a uzaviretel celou diskusi zatíží automatickou pochybností (byť třeba malou, ale v každém případě zbytečnou). Dle mého jediná spolehlivá hranice "jasné a evidentní" diskuse je, že nepadl žádný argument pro ponechání. Teď jsem napsal, to co jsem chtěl napsat již předtím (ale snad jsem si nerozuměli), ale snad ještě dodám další konsekvence. Krom kverulantů (tedy,že to dělá zlou krev na Wikipedii), může to vzbuzovat zbytečný pocit křivdy u autora článku a nutně to musí snižovat důvěryhodnost wikiprocesů navenek. --marv1N (diskuse) 1. 6. 2017, 22:53 (CEST)
Ano, nejde-li o nějaké formální zavření (např. zrušení DoSu kvůli založení pro špatný článek), nechával bych jako zakladatel uzavírat jiné. Ať už jsou hodnocení diskutujících jakákoli, zas tolik těch DoSů není. Není kam spěchat, však on to někdo zavře. EK: Koukám, že mezitím to Marv1N rozepsal podrobněji. --1. 6. 2017, 16:47 (CEST), Utar (diskuse)
Jako takhle ... imho to byla velká chyba. Nesporné to rozhodně nebylo - už kvůli tomu, že před dvěma dny došlo k průlomovému odsouzení vyšší instancí a to právě tohoto youtubera. Abych citoval z článku: "Rozsudek lze považovat za precedent, který může spustit lavinu podobných trestních oznámení a diskusí na téma svobody slova." Už tohle asi je něco, co rozhodně může být významné a to i encyklopedicky. Tj. pokud si Ladislav potřeboval dokázat svojí moc a sílu - ať si to užívá, ale chyba to z mého pohledu byla fakt veliká. --frettie.net (diskuse) 1. 6. 2017, 23:04 (CEST)
Tj. pokud si Ladislav potřeboval dokázat svojí moc a sílu - ať si to užívá – tohle skutečně myslíš vážně?? --Faigl.ladislav (diskuse) 1. 6. 2017, 23:18 (CEST) A mimochodem článek o „průlomovém odsouzení“, kterým tu operuješ, v DoSu ani článku nebyl uveden. Těžko ho tedy při vyhodnocení zohledňovat. --Faigl.ladislav (diskuse) 1. 6. 2017, 23:38 (CEST)
Myslím, možná to je až moc prudké, ale co už - jen tak mimochodem, všimni si, prosím, kdy vyšel. --frettie.net (diskuse) 2. 6. 2017, 10:28 (CEST)
Jakkoliv je v tomto případě Faigl.ladislav "záporná postava", tak není třeba ho podezírat z dokazování moci a síly. Ostatně si myslím, že za situace, jaká v té diskusi byla, tak by zřejmě nikdo nerozhodl o ponechání. To, co frettie zmiňujete otevírá dvě otázky: 1) Neměl by se uzaviratel před uzavřením aktivně přesvědčit o možné změně situace (zadat jméno do Googlu atd.)? 2) Nebyla zde chyba hlasujících pro ponechání, že nezmínili očekávání pravomocného rozsudku? (Pokud bylo možné ho očekávat řádově v dnech či málo týdnech, pak to je zcela relevantní argument pro ponechání otevřené diskuse/uzavření pro ponechání s otazníkem) Konečně má naštěstí Wikipedie jednoduché opravné mechanismy: Pokud dojde ke změně významnosti (objeví se argumenty/zdroje, o kterých se nevědělo), lze okamžitě požádat o obnovení na nástěnce správců a oni ho obnoví a je možné tam významnost doplnit. --marv1N (diskuse) 2. 6. 2017, 09:41 (CEST)
zajímavý náhled na situaci. Oba dva body jsou na zvážení.--frettie.net (diskuse) 2. 6. 2017, 10:28 (CEST)
ad 1): Zdůvodnění výsledku by se nemělo opírat o neprodiskutované argumenty. Ano, mohl se přesvědčit, pak nastávají dvě možnosti a další postup je celkem jasný. ad 2) Nevím, jestli to byla chyba, zkrátka zastánci ponechání dali přednost dojmům před argumenty. Řekněme že byli líní a výsledek DoSu tomu odpovídá.
Oba body příliš nesouvisejí s totožným navrhovatelem a uzavíratelem. Zmiňovaný DoS byl dle mého uzavřen poctivě, chybu nevidím. Ale jinak souhlasím s argumenty: není kam spěchat a vyvolávat pocit křivdy u autora článku taky považuju za zbytečné.--Tomas62 (diskuse) 2. 6. 2017, 11:29 (CEST)
Myslím, že neexistuje důvod, proč by se nemohlo počkat na uzavření někoho jiného. Případné riziko za to nestojí. --Palu (diskuse) 2. 6. 2017, 00:09 (CEST)
Nechci posuzovat konkrétní uzavření Faigl.ladislavem. Obecně myslím, že by navrhovatel měl být schopen se podívat na případ z nadhledu a posoudit, jestli byly výsledky diskuse jednoznačné. Pak může uzavřít, jinak se dostává na tenký led a zbytečně tu padají silná slova atd. – viz diskuse výše. Tu jednoznačnost asi nejlíp vystihl Marv1N: nepadl žádný argument pro ponechání (zdůrazňuji slovo argument, nejde tedy o to, jestli se někdo vyjádřil pro ponechání). --Packa (diskuse) 2. 6. 2017, 00:54 (CEST)
Nevidím důvod, proč by nemohl uvedený DoS uzavřít navrhovatel. Diskuse vyzněla zcela jednoznačně, a to jak co do počtu vyjádření pro x proti, tak (hlavně) co do argumentů.
@Frettie: Uzavíratel pouze vyhodnocuje předchozí diskusi, nepátrá po nových argumentech, to dělají diskutující. --Jan.Kamenicek (diskuse) 2. 6. 2017, 11:30 (CEST)
@Tomas62 a Jan.Kamenicek: Jestli chápu správně frettiho, tak to, na co odkazuje, je zvláštní typ nového argumentu působící zásadní změněnu situace (jediným argumentem hlasujících pro smazání bylo, že o tomto člověku je jeden NNVZ, publicistika o prvoinstančním rozsudku, zde padl další rozsudek a s tím se objevily i další závažnější komentáře), v takovém případě je jako nejlepší považováno (nebo alespoň vždy bylo) uzavřít stávající diskusi a případně založit novou (pokud někdo dále nesouhlasí s naplnění významnosti). To je z toho důvodu, že jistou váhu (spíše pomocnou) mají i hlasy, hlasovalo pro smazání 5+1 (2 pro ponechání), u všech by se musela provést revize (asi by se to nemuselo dělat, pokud bychom zcela ignorovali poměr hlasů, ale ruku na srdce, opravdu ho ignorujeme? srv. příspěvek Jana.Kamenicka "co do počtu vyjádření pro x proti").
Nesouhlasil bych, že tato věc (zcela) nesouvisí s "totožným navrhovatelem a uzavíratelem": Souvisí s tím, jakou roli očekáváme od těchto dvou funkcí. Pokud uzaviratel má být ryze formalistický vyhodnocovatel přednesených argumentů (což je nejlepší, naznačený případ s novým rozsudkem ukazuje, že si uzaviratel může ulehčit práci, když si všimne změny situace, pak může uzavřít ve smyslu ponechat aniž by předmětnou diskusi dále zkoumal), pak je tato role v rozporu s funkcí zakladatele diskuse, u něho očekáváme, že naopak bude z nejaktivnějších předkladatelů argumentů "zvenčí" (a odsud alespoň já dovozuji, že není zrovna vhodné kumulovat tyto dvě funkce v jedné diskusi).
@Tomas62 (není kam spěchat): Jsem rád, že tady si rozumíme. --marv1N (diskuse) 2. 6. 2017, 14:42 (CEST)
Argumentem hlasujících pro smazání bylo, že nesplňuje kritéria významnosti. Hlasujícím proti smazání se tento argument zcela jasně nepodařilo vyvrátit. Skutečně tam nevidím z jejich strany nic, co by mohlo vést k úvaze o zamítnutí smazání. Protože je nutné dokázat významnost a nikoliv dokázat nevýznamnost, tak v tomto konkrétním případě nebylo co řešit a bylo jedno, kdo takto jasný případ uzavře. Žádné "další závažnější komentáře" tam nevidím. Pokud se objevily nové zdroje, nic nebrání heslo napsat znovu. Pokud se ovšem všechny dostupné NNVZ točí jenom kolem jednoho soudního případu, pak by to heslo mělo pojednávat o tom soudním případu a tomu by také měl odpovídat jeho nadpis. --Jan.Kamenicek (diskuse) 2. 6. 2017, 16:09 (CEST)

Jen pro zajímavost [5] - myslím, že smazání článku byla chyba a asi by bylo vhodné ho obnovit. Ale pokud to pro hrdost nepůjde, tak to nepoženu přes revizi smazání - na to nějak nemám energii.--frettie.net (diskuse) 4. 6. 2017, 10:58 (CEST)

Řekl bych, že přesně tenhle přístup nepřinese žádné ovoce. 1) Buď bylo uzavření chybné, pak je jediná cesta přes revizi. Zde mám pochybnost, že by to vůbec někam vedlo, protože uzavření sice bylo (dle mého) zatíženo jistou "procesní vadou", leč těžko to šlo (dle mého) uzavřít jinak (v důsledku tedy revize nemá moc šanci na úspěch). 2) Nebo došlo ke změně situace a uzavřená diskuse tedy pozbyla význam, pak lze samozřejmě žádat o obnovení a věc do článku doplnit (případně založit článek znovu). Ovšem o obnovení je třeba požádat na Nástěnce správců (jen tak z plezíru to nikdo neobnoví). Nový rozsudek je bezpochyby změnou situace, takže k obnovení jistě dojde (možná někdo bude pochybovat, že ke změně došlo dostatečně, takže možná bude diskuse II, ale to byste jistě měl již lepší argumenty...). --marv1N (diskuse) 4. 6. 2017, 16:00 (CEST)
S dovolením zareaguji. Uzavření nebylo zatíženo žádnou procesní vadou, poněvadž argument v počtu followerů nikde zahrnut skutečně není, snad jen pokud chápeme padesát tisíc followerů jako rozsáhlou fanouškovskou základnu, příp. jako kult stoupenců a uzavření správcem-navrhovatelem zakázáno není. Jestli to někomu pomůže, v dané situaci a v daném stavu diskuse bych diskusi uzavřel stejně. Jistě, je to „jen“ doporučení, ale i to je hodně významným dokumentem, nehledě na to, že doporučeními jsou i podstatně závažnější pravidla, navíc výrazným konsensem na obejití doporučení nejsou dva lidé z osmi. Ohledně možného obnovení jsem se dotázal uzavíratele, považuji totiž za vhodné znát i jeho názor. --Martin Urbanec (diskuse) 4. 6. 2017, 17:32 (CEST)
Je pravda, že u Vás mě to mrzí o to více, že jsem Vám věřil (a že to, co říká výše OJJ je jen sprostá pomluva). Očividně Jowe a někteří další v tomto počínání vidí problémy (byly zde výslovně jmenovány). Nebyla zde ale zmíněna žádná výhoda tohoto počínání (pokud někdo s FL v této diskusi souhlasil, tak vždy zmiňoval, že to není zakázáno, zde bych ale připomněl, že ne vše, co není zakázáno, je vhodné dělat). Bylo by tedy možné do této diskuse napsat, jestli nějaká taková výhoda existuje, proč to bylo potřeba udělat? --marv1N (diskuse) 4. 6. 2017, 22:29 (CEST)
Bohužel Vám nerozumím. Co nazýváte sprostou pomluvou? Jaké situace zde byly výslovně jmenovány? --Martin Urbanec (diskuse) 5. 6. 2017, 14:27 (CEST)
@Marv1N: ??? Já pokud vím napsal, že znám jednoho dalšího správce (Martina), co uzavírá jasné DoSy? Co je na tom negativní nebo pomlouvačné? OJJ, Diskuse 5. 6. 2017, 16:23 (CEST)
OJJ psal "Uzavírání jasných DoSů je tu poslední dobou zvykem, znám alespoň dalšího správce, co tak činí." a z kontextu se zdálo, že pod "jasným DOSem" myslí i náš (přičemž následně byl zmíněn jeden DOS, kde ale nikdo nehlasoval pro ponechání - zde si myslím, že to je přeci jen jiný případ, než tento náš). Někteří vidí paralelu mezi rolí zakladatel-uzavíratel a žalobce-soudce (já se snažil takto explicitní terminologii vyhnout, ale když již byla užita, tak nemá cenu se jí vyhýbat) a odtud vidí nevýhody kumulace těchto dvou rolí [odkazuji pro příklad na sebe [6] [7], leč o tom je celá tahle diskuse]: Byli zde i wikipedisté bránící Faigla.ladislava, zpravidla argumentovali právě "není to zakázáno", ale chybí zde důvod, proč to mělo být vhodnější, než kdyby to uzavřel nějaký jiný správce (ono to dost možná pro něho - a snad i pro Vás - je jen další "rutinní" zákrok, což je o to horší...).
@OJJ: Jak jste si všiml, nejsem zrovna fanoušek toho, co udělal Faigl.ladislav, proto jsem nechtěl věřit, že by Martin Urbanec něco takového udělal (nota bene, není dokázáno, že něco takového skutečně již udělal, zatím to pouze říká...). --marv1N (diskuse) 5. 6. 2017, 16:39 (CEST)
@Marv1N: Tak nebezpečí z prodlení by zde nehrozilo, ale ona ta diskuse byla opravdu jasná, počet lajků není kritérium encyklopedické významnosti. Fakt nevím, o co tu jde. Tady to byl opravdu spíš rutinní zákrok, provést by ho mohl někdo jiný, a byl by klid. OJJ, Diskuse 6. 6. 2017, 05:59 (CEST)
Mno, ale LF tohle dělá opakovaně, tak nevím.... OJJ, Diskuse 6. 6. 2017, 06:13 (CEST)

Byl bych určitě pro úpravu pravidel, která zakáže uzavírání DoSu navrhovatelem. Je přece jasné, že žalobce logicky nemůže být zároveň soudcem. Na druhou stranu, ani uvedené novinové články mě nepřesvědčily o encyklopedické významnosti Petra Jelínka. Jakási pseudovědma tahá z naivních lidí peníze, on natočil video, ve kterém ji vulgárně urazil, a dostal podmínku za výtržnictví - typická kauza okurkové sezóny. CWN: „Ne vše, co se na krátkou dobu objevilo ve zprávách, může být přetvořeno v encyklopedický článek; zejména se to týká běžných oznámení, sportovních výsledků, bulvárního žurnalismu. A dokonce i když je sama událost encyklopedicky významná, nemusí být významné osoby, které v ní hrají roli; je třeba brát v úvahu také pravidla o biografiích žijících osob a nezaujatém úhlu pohledu.“--Hnetubud (diskuse) 5. 6. 2017, 14:12 (CEST)

Ještě takové drobné doplnění - v podstatě nemám nic proti uzavírání diskuzí navrhovatelem (správců je sakra málo a díkybohu za to, že to někdo řeší - za to Láďo díky) - sám navrhovatel/uzavíratel by si měl rozvážit ve svých myšlenkách, zda ta konkrétní diskuze je něčím sporná a je v ní něco, kde třeba jsou nějaké třecí body. Podle mě tohle je právě ten případ, kdy měl Ladislav možná počkat. Přijde mi, že tohle bylo unáhlené (ale je pravda, že jsem autorem původního článku a dost možná jsem ovlivněn i tím, že se v prostředí internetu a internetového marketingu pohybuju a že dost lidí v mém okolí v současné době bere youtubery a podobné kvazižurnalisty za dost vysoké influencery - je to poplatné době). Nicméně, dost fotbalistů a podobnejch na tom bylo ve své době podobně. Třeba takovej Václav Jelínek by asi taky zasloužil smazat, teď je už neváznamný, ale ve své době byl a dost možná o skupině Lunetic něco vyšlo, ale zda o něm? Těžko říct.--frettie.net (diskuse) 6. 6. 2017, 12:56 (CEST)


Snad již poslední reakce v této diskusi: Docela mě překvapilo, jak velká bublina může vzniknout jedním DoSem. Rád bych nicméně konstatoval a zdůraznil, že se jednalo o jasný a jednoznačný DoS (což konstatují i ti kolegové, kteří mé uzavření tohoto DoSu kritizují z procesního hlediska), uzavření DoSu navrhovatelem je možné (Wikipedie:DoS takovou možnost nezakazuje) a postupují takto i další správci (tj. jde o existující praxi). Pokud komunita dospěje ke konsensu, že již nadále nechce, aby měl navrhovatel možnost uzavřít diskusi o smazání, budiž. Zatím jsem ale žádnou iniciativu v tomto ohledu nezaregistroval. Je zjevné, že při sporných a nejednoznačných DoSech není žádoucí, aby byl s ohledem na konflikt zájmů navrhovatel a uzavíratel jedna a tatáž osoba. Toho si jsou, troufám si říci, snad všichni správci vědomi. Přinejmenším já toto beru za samozřejmé, a proto by mě nenapadlo uzavírat sporný DoS, který jsem založil. Zde však byla situace jednoznačná. Jediným argumentem pro ponechání byl počet followerů na YouTube, což není relevantní argument při dokazování encyklopedické významnosti. A opět - pokud komunita dospěje ke konsensu, že počet followerů je relevantní pro doložení encyklopedické významnosti, budiž. Uzavíratel DoSu při tomto aktu zohledňuje informace v DoSu uvedené. Není jeho povinností kontrolovat, zda se v daném tématu nedošlo k nějakému vývoji. V čase uzavření DoSu neobsahoval vlastní DoS ani daný článek žádnou novou skutečnost.

Pokud je kdokoliv toho názoru, že se objevily významné nové informace nebo pokud máte relevantní informace, které v ní nebyly prodiskutovány (například protože v té době nebyly k dispozici), odkazuji na institut Wikipedie:Revize smazání, viz účel č. 3. --Faigl.ladislav (diskuse) 6. 6. 2017, 22:47 (CEST)

A nerýsuje se takový konsensus právě tady? --Palu (diskuse) 6. 6. 2017, 23:37 (CEST)
Příslušné místo pro diskusi nad změnou doporučení/pravidla je na jeho diskusní stránce (tedy v tomto případě zde). Ne každý je obdařen takovým množstvím času, aby pročítal všechny diskuse Pod lípou. --Faigl.ladislav (diskuse) 6. 6. 2017, 23:44 (CEST)
Dosud se důležité změny projednávaly i Pod lípou. Dokonce Pod lípou se projednávaly důležitější nebo obecnější změny než na diskusích u jednotlivých stránek. --Palu (diskuse) 6. 6. 2017, 23:52 (CEST)
Bohužel se Pod lípou projednávají i věci zcela marginální, mezi kterými může změna pravidla zapadnout, obzvlášť pokud nebyla v úvodu ani označena jako návrh na změnu pravidla. Podle mě je stávající pravidlo dostačující, na jednom konci si tu stěžujeme, že máme málo správců a že nám nevyhodnocují včas diskuse a ŽOKy a jiné věci, pak zas bychom chtěli bránit lidem uzavřít poměrně jednoznačnou věc kvůli dojmu, že možná nebyla až tak jednoznačná. Jen abychom to zbytečně nepřekombinovali. --Bazi (diskuse) 6. 6. 2017, 23:59 (CEST)

What do you care for most? What are you concerned with? Take part in the strategy discussion

Strategy Graphic.pdf
The World in 2030 - Presentation for movement strategy discussions.pdf

Ahoj! I'm sorry that I'm not writing in Czech. Prosíme, pomozte s překladem do svého jazyka!

The more involved we are, the more ideas or wishes concerning the future of Wikipedia we have. We want to change some things, but other things we prefer not to be changed at all, and we can explain why for each of those things. At some point, we don’t think only about the recent changes or personal lists of to-dos, but also about, for example, groups of users, the software, institutional partners, money!, etc. When we discuss with other Wikimedians, we want them to have at least similar priorities that we have. Otherwise, we feel we wasted our time and efforts.

We need to find something that could be predictable, clear and certain to everybody. A uniting idea that would be more nearby and close to the every day’s reality than the Vision (every human can freely share in the sum of all knowledge).

But people contribute to Wikimedia in so many ways. The thing that should unite us should also fit various needs of editors and affiliates from many countries. What’s more, we can’t ignore other groups of people who care about or depend on us, like regular donors or “power readers” (people who read our content a lot and often).

That’s why we’re running the movement strategy discussions. Between 2019 and 2034, the main idea that results from these discussions, considered by Wikimedians as the most important one, will influence big and small decisions, e.g. in grant programs, or software development. For example: are we more educational, or more IT-like?

We want to take into account everybody’s voice. Really: each community is important. We don’t want you to be or even feel excluded.

Please, if you are interested in the Wikimedia strategy, follow these steps:

  • Have a look at this page. There are drafts of 5 potential candidates for the strategic priority. You can comment on the talk pages. Languages other than English are OK.
  • Tell those Wikipedians who don't know English that we're waiting for their comments as well!
  • The last day for the discussion is June, 12. Later, we’ll read all your comments, and shortly after that, there’ll be another round of discussions (see the timeline). I will give you more details before that happens.
  • If you have any questions, ask me. If you ask me here, mention me please.

Friendly disclaimer: this message wasn't written by a bot, a bureaucrat or a person who doesn't care about your project. I’m a Wikipedian, not a staffer, and I hope my words are straightforward enough. SGrabarczuk (WMF) (diskuse) 4. 6. 2017, 23:02 (CEST)

Referendum o Evropské unii

Zdravím. Měl-li by kdo zájem, nechť se vyjádří k návrhu na přesun článku o marginálním politickém hnutí, které zde zatím vedeme pod názvem Referendum o Evropské unii, což by ale asi mělo vzhledem k očekávatelnosti názvu obsahovat něco jiné. --Vlout (diskuse) 5. 6. 2017, 12:56 (CEST)

Již vyřešeno. --Vlout (diskuse) 5. 6. 2017, 15:37 (CEST)

ContentTranslation

Zdravím, jen prosím o názor, zda je vhodné odborné články z astronomie a fyziky překládat pomocí ContentTranslation, příklady Rameno Lodního kýlu-Střelce, Prstencová galaxie, Markarjanovy galaxie a další. Děkuji--Mirek256 8. 6. 2017, 09:59 (CEST)

Ahoj, proč by ne. Ale jako i u jiných článků je potřeba strojově přeložený základ textu poté doupravit. U různých vědních oborů je pak třeba dát pozor na terminologii, kterou nemusí překladač znát tak dobře jako obecná slova. --8. 6. 2017, 10:21 (CEST), Utar (diskuse)
Podle je lepší si strojový překlad vypnout, moc práce to asi nešetří a výsledek je lepší. --Vojtěch Dostál (diskuse) 8. 6. 2017, 10:22 (CEST)

Ani nevím, jde migrovat nějak jednoduše citace? Já bych zvolil tenhle tool a pak to doupravil. --Dominik Matus  diskusepříspěvky 12. 6. 2017, 17:00 (CEST)

@Dominikmatus: Tu citaci to v anglické podobě přijme, anglické šablony tu máme na cswiki zkopírované. To, že neexistuje pravidelně běžící robot, jenž by ty citační šablony převáděl do české podoby, je věc jiná :) --Vojtěch Dostál (diskuse) 14. 6. 2017, 10:33 (CEST)

Kategorie:Chráněné krajinné oblasti v Česku

Co takhle u kategorií v Kategorie:Chráněné krajinné oblasti v Česku rozepsat zkratky, jako to děláme zatím všude, a Cat-a-lotem přesunout? --OJJ, Diskuse 9. 6. 2017, 10:18 (CEST)

Mně v případě kategorií přijde kratší název vhodnější. Jde o všeobecně známou zkratku a rámeček kategorií mi takto přijde přehlednější. --Matěj Orlický (diskuse) 9. 6. 2017, 10:33 (CEST)
Souhlas s Matějem Orlickým.--Ben Skála (diskuse) 9. 6. 2017, 11:07 (CEST)
Souhlasím s předřečníky, přesun je zbytečný (zkratka je dostatečně známá) a příliš by to znepřehlednilo kategorie v článku. -Jan KovářBK (diskuse) 9. 6. 2017, 12:12 (CEST)

Citace sborníků co nejsou úplně sborníky

Řeším problém jak citovat zdroje jako je například Bájesloví slovanské od Erbena (http://www.databazeknih.cz/knihy/slovanske-bajeslovi-238366). Je to sice v praxi sborník, ale má uvedeného hlavního autora, takže když chci citovat nějakou studii z něj, tak buď můžu použít šablonu monografie (ale pak zamlčet skutečného autora citovaného textu) nebo šablonu sborník (ale pak není kam napsat toho Erbena). Stejný problém nastává i u studií připojených k nějakému dílu, jde třeba o úvodní studie k středověkým kronikám a tak.--Crinkly.sun (diskuse) 12. 6. 2017, 13:44 (CEST)

V šabloně citace sborníku je položka "sestavitel". A ve všech citačních šablonách je položka "poznámka", do které se dá vypsat ledacos navíc. --Okino (diskuse) 12. 6. 2017, 15:58 (CEST)

Organismy bez fotek v Taxoboxu ale s kategorií

Hezký den, tady jsem vygeneroval seznam článků, které nemají obrázek v Taxoboxu, ale přitom mají kategorii na Wikimedia Commons (k níž se dostanete přes Wikidata položku). Kdyby měl někdo chuť, je možné projít a podoplňovat (ideálně přímo do Wikidata položky, ale klidně i přímo do článku na cswiki). --Vojtěch Dostál (diskuse) 12. 6. 2017, 16:13 (CEST)

Díky za nápad. Třeba u Kaloň dlouhonosý jsou ale v commons:Category:Eonycteris major jen dvě mapy rozšíření, takže na nulu to asi nepůjde. --12. 6. 2017, 16:46 (CEST), Utar (diskuse)
Ano, bohužel většina bude mít tenhle zádrhel. Ale každý třetí čtvrtý doplnit jde :-) --Vojtěch Dostál (diskuse) 12. 6. 2017, 16:48 (CEST)
Ano, zatím u většiny už byl obrázek na WD nastaven, stačilo tak odmazat prázdné lokální zadání. Zbývá 125. --12. 6. 2017, 17:21 (CEST), Utar (diskuse)
Procházím to nyní celé abecedně, tak kdybyste se někdo chtěl zapojit, berte to odzadu (pozpátku seřazený seznam).
Mohl byste se někdo kouknout na Craibiodendron a commons:Category:Craibiodendron yunnanense a říct mi, kde tam je ten vřes? Je to špatně zařazené nebo je celý ten strom je blízký příbuzný borůvky?? --13. 6. 2017, 15:54 (CEST), Utar (diskuse)
Tak vše projito. PetScan mi nyní hlásí 67 zásahů, ale některé z nich již obrázek mají. Asi trvá déle, než článek vypadne z té údržbové kategorie. --13. 6. 2017, 23:41 (CEST), Utar (diskuse)
Díky! Asi sem budu Petscan výzvy dávat častěji :-). Craibiodendron jsou skutečně stromy, to může být v pořádku.--Vojtěch Dostál (diskuse) 14. 6. 2017, 10:26 (CEST)
Souhlas, já si teď po nocích sem tam doplňuju délky, administrativní jednotky a ústí do u potoků v ČR. :) --frettie.net (diskuse) 14. 6. 2017, 13:13 (CEST)
Hehe, přidávám se k Frettiemu a těším se zas na nějaký úkol :)--Ben Skála (diskuse) 14. 6. 2017, 13:34 (CEST)

WikiEdu novinky 5-6/2017

Omylem zveřejněno na dvou místech, nyní prosím jen na Wikipedie:Pod lípou (Wikimedia ČR) --Vojtěch Dostál (diskuse) 14. 6. 2017, 10:31 (CEST)

ContentTranslation II

Zdravím, když vidím tento článek, Abell 2065 a formulaci Obsahuje kolem 400 neosvětlených galaxií, protože je velmi daleko., chce se mi zvracet. Je to absolutní kravina, je to i na slovenské wikipedii, a nechat pomocí udělátek překládal lidi, co nemají ponětí co píší, je velice špatné. Na slovenskou wikipedii, vložit podobnou kravinu, s prominutím, a na cs dal, že to přeložil ze slovenštiny. s prominutím, Na en je naspané, že kupa má 400 členů, z nichž nejjasnější má 16. hvězdnou velikost. --Mirek256 14. 6. 2017, 16:23 (CEST)

Tak když je to i ve zdrojovém článku, tak pak je v tom ContentTranslationponěkud nevinně. Po vzoru úsloví Wikipedie nemůže zdrojovat Wikipedii jen nelze všechny překládané články (ať už s použitím nástroje ContentTranslation nebo bez něj) brát za skvělé, jen proto, že jsou (taky) na Wikipedii. Holt to nepřehánět s mentalitou A už to tam vydrželo několik let, tak to musí být ryzí pravda. Vidíte, nakonec se na to stejně přijde a i takové články budou opraveny a postupně vylepšovány. --14. 6. 2017, 17:44 (CEST), Utar (diskuse)
@Utar: Trošku mě nepochopil, autor to napřed přeložil do slovenštiny, a slovenským překladem ozdrojoval českou wikipedii, on tímto článkem obšťastnil obě wikipedie, českou i slovenskou. Na slovenské wikipedii je to od 10. června 2017. jen pár dní. --Mirek256 14. 6. 2017, 17:51 (CEST)
@Mirek256: Autora som na skwiki upozornil [8], je to nováčik, zjavne si zatiaľ hľadá cestu... --Teslaton (diskuse) 14. 6. 2017, 18:48 (CEST)

Kdy se narodil Pavel Liška?

Herec Pavel Liška měl ve svém článku rok narození 1971, stejně jako to dnes má anglická a německá verze včetně Wikidat. Naopak články v polské a slovenské verzi, které vznikly asi později, uvádí rok 1972. V české Wiki byl rok změněn neregistrovaným uživatelem 18.2.2012. (Byla to jeho jediná editace.) Mám podezření na vandalismus, ale nevím, kde skutečný rok narození ověřit. Bulvár uvádí rok 1972, ale ten moc spolehlivý není. Nepůjde o podobný případ, jako kdysi u Anny K? Nejsolidnější zdroj zatím vypadá profil na stránkách I-Divadla, ale pořád se mi to nějak nezdá. --Radek Linner (diskuse) 19. 6. 2017, 22:29 (CEST)

ČT uvádí 1972, to je myslím důvěryhodný zdroj... --Martin Urbanec (diskuse) 20. 6. 2017, 08:07 (CEST)
Třeba tohle vypadá starší než Wikipedie ;)--Ben Skála (diskuse) 20. 6. 2017, 08:09 (CEST)
Opraveno. Opraveno Aktualizováno na Wikidatech. Matěj Suchánek (diskuse) 20. 6. 2017, 08:55 (CEST)

Odkazy na neexistující články pomocí šablony „Podrobně“

Do článku Rusko, kapitola „Ekonomika“, jsou přidávány odkazy na neexistující článek. Nyní s imaginárním názvem Ruská finanční krize (2014). Co na to říká komunita? Přitom v Rusku IMHO v roce 2014 žádná opravdová finanční krize nebyla. Byl nedostatek valut a zhoršil se kurs rublu, ale finanční krize je širší pojem. Wikipedisté, kteří to tam dávají, nevysvětlili řádně své důvody. Krom toho na co to vůbec má být? --Zbrnajsem (diskuse) 23. 6. 2017, 11:53 (CEST)

Je vhodnější odkazovat na články již existující, nicméně není úplnou vzácností, když editor jednoho článku už uvažuje koncepčně a dopředu vytváří odkaz na jiný článek o tématu, který by patrně měl vzniknout. Obecně by bylo vhodné, kdyby takový článek vznikl v dohledné době, ale tuším, že se to tak ne vždy děje. Ve Vašem případě toto považuji spíše jen za ideologický spor, nežli za problém v nějakém principu Wikipedie nebo onoho konkrétního článku. Nyní navíc už byl článek založen, čímž je dilema částečně vyřešeno. Jinak vizte též jen namátkou např. [9], [10], [11]. --Bazi (diskuse) 23. 6. 2017, 12:52 (CEST)

Hromadné nahrazování Česká republika > Česko v infoboxu film

Zdravím všechny. Jak se komunita staví k hromadnému nahrazování jedné rovnocenné varianty jinou rovnocennou variantou, jak to v současnosti provádí kolega Chrzwzcz (příspěvky)? Za mě je to nulová hodnota s pouhým propagačním charakterem a mělo by se vše revertovat. Zvlášť když jde o jasně sporné téma. --Palu (diskuse) 25. 6. 2017, 08:20 (CEST)

Ještě dodám, že jsem na to přišel u článku Bigbít (dokument) a že nejprve kolega sjednotil všechna užití napříč filmy a teď argumentuje, že u tohoto filmu to tak má být, aby nešlo o výjimku. --Palu (diskuse) 25. 6. 2017, 08:23 (CEST)

Milá komunito. Představ si, že by na ČSFD bylo u 80 % filmů napsáno Česko, u 15 % naprosto náhodně zvolených filmů z různých roků Česká republika a u 5 % ČR. Zní to hloupě, žejo. Ale na Wikipedii se to drží. Je to stejné, jako když se sjednocovala jména článků "v okres-e versus v okres-u" nebo kategorie "podle kraj-e versus podle kraj-ů" a přitom to jsou rovnocené varianty, akorát nejednotné. Už se to probíralo mockrát a pořád to někomu přijde jako ožehavé a radši by nechával náhodně rozdistribuované "rovnocené" varianty. Chrzwzcz (diskuse) 25. 6. 2017, 08:32 (CEST)
Sporné je to možná mimo wikipedii, ale Wikipedie si musí vybrat už jen kvůli tomu, aby jména článků a kategorií měla nějaký viditelný systém a ne naprosto náhodný. To už se probíralo mockrát a povedlo se dotáhnout s Českem/ČR u názvu článků a kategorií. U infoboxů koukám aby se to probíralo zas od nuly, zas je to úkol pro sebevrahy. Že to probublá pod lípu i bez mého předběžného upozornění o záměru bylo úplně jasné, jen jsem čekal, jaké budou argumenty a je to opět jen trvání na vydobytých nejednotných pozicích. Aby se tedy komunita neděsila, že jsem tady otřásl celou Wikipedií - je to teď jednotné u infoboxů film a TV pořad, když už nic jiného, dá se říct "viz ČSFD" :) Chrzwzcz (diskuse) 25. 6. 2017, 09:04 (CEST)
U kategorií to dává smysl kvůli systematizaci. U obsahu článků to smysl nedává žádný. --Palu (diskuse) 25. 6. 2017, 09:14 (CEST)
Vaše argumenty taky ne, prostě trvání na vydobytých pozicích, radši to pojďme revertovat zpátky na 3 různé varianty v poměru 80:15:5, ať tady nějaký zlovolný wikipedista "nedovoleně nepropaguje" nebo kýho ďasa. Více k tomu, proč infobox a prostý text brát jako různé věci níž. Chrzwzcz (diskuse) 25. 6. 2017, 09:47 (CEST)
Souhlasím s výhradou, takovéto umělé „sjednocování“ mi zrovna moc po chuti není. Pokud třeba v pravopise máme více přípustných spisovných variant, je volba na hlavním autorovi článku. Podobně by to bylo vhodné ctít i u jiných rovnocenných věcí. Dost by mi vadilo i třeba hromadné přepisování Velké Británie na Spojené království. A provádění změn spočívajících právě jenom v nahrazování jedné varianty jinou, jak to nyní povrádí/děl kolega Chrzwzcz, mi přijde za hranou vhodnosti. Prosím, nedělejte to, užitek je mizivý. Pokud v infoboxech postupně přejdeme na Wikiata, pak se to možná sjednotí samo tím, že štítek bude jenom jeden, ale jinak nepovažuju za závadné, když existují drobné odchylky v přístupu autorů.
My si musíme vybrat jediný název článku, protože tam nelze mít dvě nebo více variant. Ale nemusíme za každou cenu vyžadovat a vymáhat jednotnost i v obsahu článků, obzvlášť kdyby to snad mělo být (v tomto případě snad ještě není) za cenu chudnutí pestrosti jazykového projevu. --Bazi (diskuse) 25. 6. 2017, 09:21 (CEST)
Pokud nevidíte užitek v tom mít (v rámci možností) jednotně vyplňovaný infobox, tak to vás nepřesvědčím. To by se ani nemusely psát k infoboxu dokumentační stránky, prostě si to tam namasti autore jak uznáš za vhodné, vyšperkuj si to jak chceš, použij jakýkoliv font, barvičky a jazykovou pestrost jak umíš. Nemluvím přece o prostém textu, ale infoboxu, což je záznam (jako) vytažený z databáze, žádné literární dílo, jen úsečná data. Chrzwzcz (diskuse) 25. 6. 2017, 09:47 (CEST)
Ať se oprostíme od toho "sporného" Česka - Pokud podle infoboxu prvního článku vyhraje mistrovství Velká Británie, další ročník Spojené království, pak Spojené král. VB a Sev. Irska, další ročník GB a potom třeba UK, tak tomu neříkám jako vy drobné odchylky v přístupu autorů ale naprosto chybějící koncepce psaní takového infoboxu! Natož kdyby to bylo v jednom článku pokaždé jinak (třeba v obrázku s přehledem zápasů takového mistrovství). Chrzwzcz (diskuse) 25. 6. 2017, 09:56 (CEST)
Máte-li nutkavou potřebu „koncepčního“ zglajchšaltování čehokoli, pak si nejprve vyjednejte komunitní souhlas pro tu koncepci, než ji začnete sám od sebe prosazovat. Pokud tedy se má sjednocovat třeba zrovna u všech filmů, máte příležitost přinejmenším v rámci komunity píšící o filmu dohodnout, jestli má zájem některou variantu upřednostnit. Tak jako o nějakých mistrovstvích nebo čem se zase můžete domluvit jinde. A wikipedisté, s kterými se takto domluvíte, to pak třeba budou ctít. Domluvil jste se takto aspoň v omezené zainteresované skupině s někým? --Bazi (diskuse) 25. 6. 2017, 10:11 (CEST)
Jo, to je možné, hodit to komunitě ať bezudně rokuje o tom, jestli je vhodné posledních pár případů posunout na mnohem častější variantu, to jsem už u jiné věci (ne moji) viděl, výsledek nula, vyhnilá diskuze. Někdy je opačný postup lepší. Sjednotit posledních pár vybočujících případů a pak čekat s jakými velmi chytrými argumenty přijdou ostatní proč je vhodné to zrušit a vrátit do toho nebetyčný bordel. To jsem tady zkusil teď, uvidíme, jaký z toho bude výsledek - pár stížností na toho, co to (neurvale) provedl, pár protestů proti zvolenému postupu, pár námitek proti zbytečnosti takového úkonu, a ideálně opět vyhnilá diskuze :) Chrzwzcz (diskuse) 25. 6. 2017, 10:28 (CEST)
Zajímavý, že když se to děje v opačném směru, tak to asi problém není - příklad. Asi to bude tím, že je autor rozumný, a dělá to pomaloučku. Chrzwzcz (diskuse) 25. 6. 2017, 10:34 (CEST)
Ano, někdy je postup takový, kdy si to prostě bez debaty provedete po svém, opravdu zaručenější způsob, jak slušně řečeno popudit spoustu dalších wikipedistů. Toliko tedy k Vaší představě o komunitním konsenzu a spolupráci. Díky za názornou ukázku. --Bazi (diskuse) 25. 6. 2017, 10:45 (CEST)
Není to dobrý způsob ale nespokojenec se najde vždy, protože se šáhlo na článek, co si sám založil a trucovitě to bude vracet zpátky i kdyby se usnesli všichni kromě něj. I kdybych to udělal u jednoho jediného posledního článku, musela by se tady otvírat diskuze o vhodnosti sjednocení, to je přece absurdní. Chrzwzcz (diskuse) 25. 6. 2017, 10:59 (CEST)
Není to poněkud pokrytecké nejdřív mi tu vypravovat, jak to jsou synonyma, jak na tom vůbec nezáleží a jak první vyplnění infoboxu vyhrává a pozdější změny jsou zbytečné, abyste se to jen pár minut potom porušil v opačném směru, kde bylo odjakživa a vámi vyplněno Česko? Ts ts ts.Chrzwzcz (diskuse) 25. 6. 2017, 11:23 (CEST)
Vaši argumentaci ad absurdum ponechávám bez reakce, nemá to cenu, sám jste to označil za absurdní. A nepochopil jste ani moje příspěvky, když mi nepravdivě podsouváte argument „první vyhrává“. Tento styl diskuse ztratil smysl. Přeji Vám hezký den. --Bazi (diskuse) 25. 6. 2017, 11:57 (CEST)
Jaký styl diskuze? Nejdřív tady vykládáte, jak měnit za synonymum je zbytečná a nedoporučená věc a pár minut uděláte naprosto takovou věc, akorát v opačném směru (a to nešlo o revert u mnou změněného infoboxu). Můj systém byl sice hromadnější, ale dodělal jsem 80% jednotnost na 100%, váš systém to z 100 % vrací na ~ 99.5 % a to při plném vědomí, že zrovna probíhá tato diskuze a že tím do toho zase vracíte nejednotu, takže se mi za tím velmi velmi těžko hledá nějaký dobrý úmysl. Chrzwzcz (diskuse) 25. 6. 2017, 12:51 (CEST)
Již jsem se na svojí diskusní stránce vyjádřil podobně jako kolega Bazi, tak to jen stručně zopakuji. Pokud je přípustných více variant a nejedná se o zásadní věc, která by měla být jednotná kvůli systematizaci a strojovému zpracování (jako např. názvy infoboxů, jejich parametrů nebo názvy kategorií), jedná se třeba o textový obsah článku, pak by autor měl mít možnost se svobodně rozhodnout a použít co je mu milejší. Následně by nikdo neměl, pokud k tomu nebudou závažné důvody, měnit z jedné varianty, kterou autor zvolil, na jinou. Hodně se to řešilo u závěrečných sekcí, ale zde je to némlich to samé, v bledě růžovém. A druhá věc, máme zde nacpané údržbové kategorie a seznamy, hromady ocedulkovaných článků a označených šablon. Nemyslím si, že bychom se teď měli věnovat zrovna sjednocování tohoto, dokud nám tu hoří jiné věci, a zatěžovat tím servery (byť to v dnešní době už není tak palčivé jako dříve). --Dvorapa (diskuse) 25. 6. 2017, 11:34 (CEST)
A co že to zrovna teď hoří? Jen další typický nedůvod - "špatně procesně vyřízeno", "je to zbytečné", "ničemu to nevadí"... Tak zase naopak vůbec ničemu nevadí, když to někdo sjednotí (do jiných bych se nepouštěl, tady to bylo PÁR vyskytů a NIKDE NIKDE NIKDE tam nebyla ČSSR, Československá socialistická republika a podobně, tak asi náhoda nebo co). A bavíme se o infoboxech a nikoliv běžnému textu, to opakuji. Synonyma v běžném textu dle libosti, ale "výpis z DB" jako je infobox by snad měl mít očekávanou formu a styl. Do dalších infoboxů nejdu, ale za tu dobu co vám tady odpovídám bychom zvládli ručně jich několik. Chrzwzcz (diskuse) 25. 6. 2017, 11:46 (CEST)
Taky by mohl být úředně stanovený oděv na veřejných akcích, ale není a je to ponecháno na vkusu každého. Na rozdíl od vojáků, kde je systematizace přínosná a potřebná. --Palu (diskuse) 25. 6. 2017, 11:50 (CEST)
Tohle je ta nejhorší analogie co jsem vživotě slyšel :) Asi jsem opakoval málo - jde o infobox, nikoliv běžný text. To je jako by měl každý jiným způsobem vyplněnou občanku, někdo by tam měl jméno a příjmení, někdo příjmení a až pak jméno, někdo přezdívku, někdo jen jméno zasvobodna, někdo jen iniciály... In-fo-box!!! Chrzwzcz (diskuse) 25. 6. 2017, 11:57 (CEST)
Běžný text = běžný oděv; infoboxový text = sváteční oděv; text v názvech = uniforma. --Palu (diskuse) 25. 6. 2017, 12:07 (CEST)
Achjo, to sotva, infobox je něco jako doplněk oděvu, nikoliv kompletní náhrada za jiný. Nerozporujete, že je dobré mít systém v názvech kategorií a článků, žejo. Tam je Česko jasná věc, a žádné chytrácké poznámky o tom, že je nutno ctít přání prvotního autora u názvu článku tam snad nehrozí. Já tvrdím, že minimálně infobox (asi i tabulky, grafy, případně nadpisy u odstavců), by měly podléhat podobné systematičnosti, sice to není vysloveně psané nebo 100% dodržované, ale přesto to není samospádem od toho daleko. Kdyby bylo uvnitř jednoho článku napsáno:
Jízda, ČR, 1994
Akumulátor 1, Česká republika, roku 1994
Kolja, Česko, r. 1996
Tmavomodrý svět (2001), CZ
Tak je to asi na první pohled maglajs a snad se shodnem že nepřijatelný. Když se to ale takhle rozprostře do samostatných infoboxů, náhle je to pro mnohé přijatelné, protože základní jednotkou dodržování stylu je jeden článek a každý autor si u svého článku může navrhnout jak na to a nikdo mu do toho nemůže kecat a omezovat jeho tvůrčí svobodu, jen případně článek rozšiřovat? Ano, je možné to nejdřív prodiskutovat, a někdy je lépe nejdřív provést a sledovat, jaké budou (ne)argumenty pro návrat-revert do chaosu.Chrzwzcz (diskuse) 25. 6. 2017, 12:43 (CEST)

Ach ty žabomyší války snad nemají konec. Nevidím problém v jednotnosti infoboxů, nicméně mělo to být radši řešeno diskusí předem. Už se to tu řešilo tisíckrát, ale taky neuvádíme Spolková republika Německo v Infoboxech, takže bych preferoval kratší název. Navíc Česko může vyřešit i historický problém, pokud film vznikl za Československa, v tomto případě by se však hodilo to uvést konkrétně. --Dominik Matus  diskusepříspěvky 25. 6. 2017, 12:50 (CEST)

Řešilo tisíckrát, no vidíte, a je tu 1001 a zase odznova. Kdo chce z toho dělat dávno vyřešený problém Česko, dělá. Já to spíš posunul na unifikaci stylu infoboxu (která teda zjevně moc nepálí, ale zas by nemusely být TAK negativní reakce na takové snahy), třeba fáze 1, protože další k možnému vyřešení tam jsou taky, např. styl psaní délky filmu (90 minut, 90 min, 90 min., 90, 1:30, 1h30m), kdybych začal s takovým parametrem, asi by se nikdo vůbec nečertil a nevšímal, takhle se zase žaby měli čeho chytit, a diskuze s myší proudí ;P Předpoklad, že by bylo možno vyřešit celý infobox naráz (nebo snad všechny infoboxy naráz) je naprosto vyloučen, tak se holt musí parametr po parametru, infobox po infoboxu, diskuzní stránka po diskuzní stránce. "Spolková republika Německo" je použita 54x, čekal bych ji všudemožně u politiky a ona je zejména infoboxu dálnice a dálniční křižovatka :) To by byl taky takový adept na celkové protřídění co se píše do kolonky "stát", "země", "pramen", "místo" nebo "adresa". Chrzwzcz (diskuse) 25. 6. 2017, 13:10 (CEST)

Kolegové, možná by to chtělo trošku ubrat forsáž, jak praví doporučení o wikietiketě: „Pokud je diskuse příliš horká, zkuste jí zanechat a napište nějaký jiný článek.“ Občas mám tak trochu dojem, jako bychom pro samé infoboxy, navboxy, linkfixy, asterixy a obelixy zapomínali na to, že smyslem naší činnosti by měla být tvorba encyklopedického obsahu (osobně mi to sjednocování nevadí, ale rozšíření a ozdrojování inkriminovaných článků by bylo pro čtenáře asi přínosnější...)--Hnetubud (diskuse) 25. 6. 2017, 13:34 (CEST)

Spíš se moc diskutuje a málo koná :) Už jen čtení téhle diskuze mi zabralo víc času než identifikace článků ke sjednocení a jejich provedení, které nakonec nikomu v důsledku nevadí tolik jako že se o tom neschůzovalo. Pokud máte nějaké konkrétní věci k řešení, dejte vědět, Dvorapa zmiňoval taky plný koš úkolů, třeba se volný čas a téma trefí. Chrzwzcz (diskuse) 25. 6. 2017, 13:44 (CEST)
Spíš si lidé moc chtějí dělat věci po svém a bezohledně. Pak z toho je zlá krev a ještě vyčítají ostatním, že si dovolili proti tomu zvednout svůj hlas. Přitom je spousta jiných činností nekontroverzních. --Bazi (diskuse) 25. 6. 2017, 14:51 (CEST)
V článcích o seznamech dílů seriálů se sjednocují popisky tabulek a nadpisy kapitol, je to stejná (a aspoň myslím) nedohodnutá sjednocovací činnost a přitom původní popisky a nadpisy byly synonymní (např. Premiéra v Česku měněna na Premiéra v ČR), vlastně tedy taktéž zbytečná práce a nikdo nic. Proč by to měl být problém u infoboxu. Ano, tímhle mohla diskuze začít, můžeme si to zkusit nanovo u dalšího podobného tématu. Chrzwzcz (diskuse) 25. 6. 2017, 17:31 (CEST)
Ohledně seznamů dílů seriálů není přímo v projektovém doporučení určeno, jak se má záhlaví tabulek vyplňovat, není to dokonce ani v dokumentaci k šabloně, která se pro ty účely používá. Zároveň jsou ale velmi početné seriály americké, případně britské, u kterých rovněž obvykle uvádíme zemi zkratkou: USA, VB. A má to konkrétní praktický důvod: Jde o záhlaví tabulky, tedy šetříme místem. Zkuste si dát do záhlaví „Premiéra ve Spojených státech amerických“. A tomu je pak přirozeným protějškem i zkratka ČR, která je rovněž prostorově úspornější než „Česko“. Jestli to ale někdo plošně mění z jedné varianty na druhou, tím si momentálně nejsem jistý. Děje se tam spousta jiných hromadných úprav, s některými taky nejsem úplně spokojen, protože poměrně zbytně sjednocují něco, co může být klidně variabilní, nebo dokonce mění z jedné už dost rozšířené varianty na jinou. Každopádně se nedomnívám, že by něco z toho mělo být ospravedlněním pro hromadné změny Vaše. Jestli se Vám nelíbí, řešte to s těmi, kdo tam tyto změny provádějí. Zkuste zbytečně nehledat výmluvy poukazováním na něco nesouvisejícího. --Bazi (diskuse) 25. 6. 2017, 19:18 (CEST)
Je mi to vlastně úplně buřt, jestli by to mělo být jednotně nebo ne, ale když už to kolega jednou sjednotil, tak bych to prostě nechal plavat. To, že to teď Protestant vrací všechno zpátky je už ovšem slušná pakárna. Naprosto zbytečné editace.--Rosenfeld (diskuse) 25. 6. 2017, 19:39 (CEST)

Buďte tedy bez starosti, všechny moje sjednocovací snahy vyšly vnivěč, všechno bylo hromadně vráceno (s podivným zdůvodněním "zpět, oficiálně ČR"), jsme zpátky u 3 různých variant v náhodném poměru... nebo to podle komentu snad začne sjednocovat na "Česká republika"??? Někde byly i jiné úpravy, to jsem zvědav, jestli se to šmahem sjelo celé. Chrzwzcz (diskuse) 25. 6. 2017, 19:45 (CEST)

Jo, už jsou zpátky i České "R"epubliky, bez nich by to ani nešlo... Chrzwzcz (diskuse) 25. 6. 2017, 19:52 (CEST)
Protestant to ovšem dělá z důvodu "Česká republika je oficiální název této země a nemáte právo nově ustanovovat a bez konsensu přepisovat zdejší terminologii, názvosloví, takže toho okamžitě zanechte", takže vám to asi za chvíli začne zase všechno předělávat na Českou republiku, a to i tam, kde prvotní autor necítil potřebu republiku zmiňovat, takže uvidíme, co odpůrci sjednocování na tenhle opačný směr řeknou... Chrzwzcz (diskuse) 25. 6. 2017, 20:07 (CEST)
Pokud se tak stane, pak řeknou asi to samé. A pokud chcete opravit chybu, tak ji opravte. K opravě velikosti písmene nepotřebujete nasazovat synonyma. --Palu (diskuse) 25. 6. 2017, 21:52 (CEST)
No to by měli říct, jestli co psali mínili vážně :) Ale asi nestane, Protestant si nespíš myslí, že Česko jsem na wikipedii zavlekl jen já a nikde jinde než v mých nedávných editacích není k nalezení.Chrzwzcz (diskuse) 25. 6. 2017, 22:03 (CEST)

Infobox - osoba: místo narození a úmrtí - sjednocení na: Československo a Česko

Podobné "kontroverzní" téma jako předchozí, taky několikrát nedobrané výsledku sebevražedně opět přináším k posouzení. U Infoboxu osoba (aspoň prozatím u tohoto) navrhuju sjednotit u místa narození a úmrtí

  • ČSSR, RČS, ČSFR, Československá socialistická republika, Československá federativní republika, Česká a slovenská federativní republika, Československá republika, Republika československá Československo#První republika a podobně --- všechno na variantu Československo (některé možnosti se ani nevyskytují, některé třeba jednou)
  • ČR, CZ, Česká republika, Česká Republika --- všechno na variantu Česko
  • vlajky prozatím nechat tam kde jsou (to je na jinou diskuzi, navrhuju radši krůček po krůčku)
  • kde stát chybí, nedoplňovat (to je na jinou diskuzi, navrhuju radši krůček po krůčku)

Proč? Proč ne, teď je to naprosto náhodné, nesystematické a tím i řekněme neestetické a není to zcela synonymní (ČSFR a Československo jsou rozdílné články, různí lidé pak patří náhodně pod Československo nebo ČSFR!). Není to urgentní, to je jasné, ale je to naprosto jednoduché až triviální pro bota. Pokud bude největší výhrada "není to nezbytné", tak bych to spustil :) Další možná výhrada - stejně to taková akce úplně nesjednotí a neřeší možné nejednoznačnosti u jiných států, berte to jako zátěžový test u toho "nejkontroverznějšího" z celé možné úpravy. Taky by mohlo někoho napadnout naopak důsledně rozlišovat u lidí, jestli umřeli v ČSR, ČSSR nebo v ČSFR, ale to je opravdu nezvyklé, to je dobré tak na politické zařazení osoby. V případě nejasností se podívejte, jak to dělá např. ČSFD. Chrzwzcz (diskuse) 25. 6. 2017, 18:04 (CEST)

Já bych to nechal rozlišené. Zničit roboticky rozlišování lze kdykoliv, zpětně ho realizovat by bylo těžší.
Bylo by chybou degradovat inforámečky na wikidata - je to jiný nástroj. Kdo chce jednotný databázový údaj třeba pro programové zpracování, má mít právě ta wikidata.
V inforámečcích nechme autorům možnost zdůraznit či nezdůraznit konkrétní formální stát.--Tchoř (diskuse) 25. 6. 2017, 18:26 (CEST)
Zpětně realizovat by to bylo snadné podle data narození nebo úmrtí přece, triviální předpis. Přesto tvrdím, že je to u místa narození a úmrtí osob zbytečný údaj, u Československa se navzdory tolika možných variant ty politické a zkratkové varianty moc nevyužívají aspoň ne u zkoumaného infoboxu, u Česka/ČR/České republiky jsou důvody jinde. Chrzwzcz (diskuse) 25. 6. 2017, 18:34 (CEST)
Zpětně můžete rozlišování zavést podle data plošně, ale těžko realizujete autorův cit, kdy rozlišovat a kdy ne. --Tchoř (diskuse) 25. 6. 2017, 18:39 (CEST)
Jsem proti takovému sjednocování. Zodpovědnost za údaje má být na autorovi, který posoudí ten který případ, nikoliv na nějakém rozhodnutí shora, kde se usneseme, co je vhodné šmahem pro všechny články. --Palu (diskuse) 25. 6. 2017, 18:42 (CEST)
Autorův cit jsem viděl, přináší České "R"epubliky, Československo ještě v roce 2000 nebo Českou republiku v roce 1900. K čmu je to dobré? Od toho máme zeměpisné a politické jméno a pro tyto účely se obecně používá zeměpisné. K čemu je dobré vědět "jakpak se Československo formálně jmenovalo když ten pán umřel"? Taky se tam necpe, v jakém okrese zrovna bylo dané město, kolik mělo obyvatel nebo kolik se sklidilo toho roku brambor a jak tuhá byla zima. Nevím, jak je časté, že to autor vážně cítí z nějakého důvodu vypíchnout (a tím bych takhle necitlivě kosil autorův cit pro věc jak míníte), spíš bych čekal, že to okopíruje z podobného článku, nebo z neznalosti (no jakápak neznalost, systém v tom není, tak tam flákne první co ho napadne). Vážně si myslíte, že autor zvolenou variantou něco sděluje? Rozhodnutí šmahem pro všechny články přece není žádná diktatura, název článku je ložený, font je ložený, jaký infobox využít - ložené, do jaké kategorie řadit, všechno bez možnosti si "vyskakovat". Jestli psát do letopočtu "L.P." size nařízené shora není, ale evidentně byste byl pro volbu autora. Ale tuším tu byly diskuze jak psát př.n.l., to se nutilo shora a omezovalo, někdo by to rád psal s mínusem třeba... Chrzwzcz (diskuse) 25. 6. 2017, 18:59 (CEST)
Vaše argumentace počítá s tím, že obsah infoboxu patří mezi formátované texty, jako jsou názvy článků, kategorií nebo infoboxů. Tak to ale není, obsah infoboxu je srovnatelný s obsahem článku a není třeba mu vnucovat jakýkoliv předpojatý tvar, navíc když to znemožní volbu i u případů, kde by byla výhodná či vhodná. --Palu (diskuse) 25. 6. 2017, 19:08 (CEST)
No já vidím, že mít jednotný styl infoboxu napříč jeho využitími vám připadá jako zbytečnost, která brání autorovi v rozletu se vyjádřit. A přesto to jsou suchá data, žádné košaté věty, v mém pohledu až skoro takový databázový výstup nějak přívětivě naformátovaný (a ideálně shodně, ať nemusím s každou další stránkou luštit, co si tenhle autor svobodně zvolil za formát data, času, měny a čeho ještě). Takže celá diskuze se u vás vůbec netýká tohoto konkrétního infoboxu, to je zjevné. Chrzwzcz (diskuse) 25. 6. 2017, 19:35 (CEST)
  • Prozatimním závěrem by tedy bylo (a klidně mě opravte pokud to třeba shrnuji nějak výsměšně) - Jednotně vyvedený grafický infobox tu není od toho, aby se do něj nutně jednotným způsobem doplňovala data. Případné (sytémem v daném parametru neomezené) rozmanitosti nejsou dílem nepozornosti autora ani zapříčiněny chybějím detailnějším vzorem vyplnění, ale je to vklad prvního autora, on to tak nejspíš vědomě chtěl. Nejednotnost je tam schválně a to, že se to nějak automaticky nesjednocovalo nebyla lenost nebo odkládání úkolu na pozdější dobu z důvodu neurgentnosti, ono to tak má zůstat napořád a není žádoucí to ani manuálně popostrkovat k nějaké učesanější formě. Proto bude např. polovina hor v Česku, polovina hor v České republice (nebo ČR), protože je lepší mít v tom svobodu než se nutit do pravidelnosti. (I ty vlajky ať si tam každý dává jak mu pod ruku přijde.) Infobox je totiž volný text a na něj neplatí svazující podmínky systematičnosti jako na názvy článků a kategorií. Chrzwzcz (diskuse) 25. 6. 2017, 21:57 (CEST)
    • Ano, takhle to tu dosud bylo a nevidím ve změně pozitivum. --Palu (diskuse) 25. 6. 2017, 22:47 (CEST)
To jsem teda zvědav, jestli to takhle svobodomyslně pochopili všichni, že jednotné a přehledné mají/musí být jen popisky, což jsou už jen ze samé definice infoboxu. "Slouží k jednotnému a přehlednému shrnutí základních údajů o článku daného druhu; stejná struktura naplněná jinými údaji se vyskytuje ve všech článcích tohoto druhu." "Přesné názvy jednotlivých parametrů a doporučený způsob jejich vyplnění najdete v dokumentační podstránce zvoleného infoboxu." Cizí nápověda sice zde neplatí, leč "Infobox templates are like fact sheets, or sidebars, in magazine articles. They quickly summarize important points in an easy-to-read format." "Comparable. If a lot of different subjects all share a common attribute (for instance, all people have a name and a date of birth), then it is useful to be able to compare these across different pages. This also implies that where possible, material should be presented in a standard format." O "kdo první vyplní, ten je bůh" se zde nepíše, asi se to dědí z obecnějšího pravidla či co. Dokumentace infoboxu osoba taky neříká, jak vyplnit stát (politické nebo snad zeměpisné jméno), ALE uvádí jak má být za sebou řazeno, to se taky jednotně nedodržuje a asi je to taky fuk, což. Místo narození: ((flagicon|stát)) město, kraj (administrativní území), stát. Je to doporučení, takže není vysloveně povinné, a pokud to do toho doporučeného tvaru někdo uvede, tak je stejně asi za vyvrhela. Chrzwzcz (diskuse) 25. 6. 2017, 23:16 (CEST)

Kolega Chrzwzcz provádí naprosto nekonsensuálně radikální změny v heslech a bere to jako zcela hotovou věc. Myslím si, že by se jeho editace měli lépe pozorovat, není jistě v pořádku, aby prováděl takto přepis oficiálního názvu země, ústavního pořádku země. Myslím si, že je i opětovná změna názvu země vymahatelná. Tohle je nutno konzultovat nejenom na cs.wiki. V oficiálních dokumentech naší země se o Česku nehovoří. Obrátím se nyní se svým požadavkem na kancelář. --Protestant (diskuse) 25. 6. 2017, 20:12 (CEST)

Asi se zaměřte nejprve na článek Česko, to je závažnější narušování ústavního pořádku než co jsem já změnil u místa původu nějakého filmu nebo seriálu. Chrzwzcz (diskuse) 25. 6. 2017, 20:17 (CEST)

Claudio Monteverdi - zpět mezi Nejlepší články? Nebo aspoň mezi ty Dobré?

Ahoj vespolek,
pročítal jsem si trochu historii editace článku o Monteverdim a napadlo mě, jestli již náhodou (od svého vyřazení v roce 2012 mezitím) opět nenaplnil kritéria Nejlepšího článku. (Snad někde něco nepřehlížím, kdyžtak se omlouvám.) Byl bych ho (znovu)navrhl sám, ale zjistil jsem, že zřejmě nenaplňuji požadované parametry Navrhovatele. Pokud heslo již kritériím NČ nebo DČ dostává, neujal byste se toho někdo? Děkuji, --Pyprilescu (diskuse) 26. 6. 2017, 14:44 (CEST)

Ahoj Pyprilescu, navrhnout k recenzi ho jistě můžeš i ty. Problém článku je v referencích dokládající konkrétní tvrzení. Věnoval jsem článku asi minutu a našel jsem brzy celý neozdrojovaný odstavec. Myslím že na tom by bylo nutné zapracovat. --Vojtěch Dostál (diskuse) 26. 6. 2017, 15:04 (CEST)

Hromadné přesouvání informace o počtu obyvatel sídel z úvodu

Kolega Vlout přesouvá hromadně z hesel o českých sídlech údaj o počtu obyvatel z úvodu do historie. Nejenom, že to nedává smysl z hlediska toho, že to není údaj o historii, ale především je to základní údaj, který určuje velikost sídla, a patří jednoznačně do úvodu. Prosím komunitu o vyjádření. Za mě osobně patří údaj do infoboxu, úvodu a také demografie, pokud ji článek obsahuje. Navíc je za mě nezdvořilé provádět hromadné závažné úpravy bez vyjednaného konsensu. Díky za názory. --Palu (diskuse) 28. 6. 2017, 19:18 (CEST)

Jestliže to jsou neaktuální údaje, pak logicky patří do sekce Historie, já na tom nic kontroverzního nevidím. --Vojtěch Dostál (diskuse) 28. 6. 2017, 19:21 (CEST)
Pokud přijdou údaje kolegovi neaktuální, může se pokusit vyjednat konsensus k jejich odstraňování z úvodu. Nicméně za mě je lepší mít v úvodu údaj z roku 2006, než žádný. Je to nejzákladnější údaj o obci, navíc demografie se vyvíjí zvolna, takže 10 let není z jejího pohledu žádná velká doba. --Palu (diskuse) 28. 6. 2017, 19:24 (CEST)
Jinak psát o roku 2006 jako o historii je skutečně mimo realitu. V žádné historické recenzi nebo knize se o tomto roce nic nedozvíte. --Palu (diskuse) 28. 6. 2017, 19:26 (CEST)
Všechny obce mají aktuální počet obyvatel k 1.1. 2017 uveden, tzn. ano, 2006 je z tohoto hlediska silně archaický údaj --Vojtěch Dostál (diskuse) 28. 6. 2017, 19:38 (CEST)
Nějak nechápu. Bavím se o tom, že je z úvodu údaj odmazán a vy tu píšete, že všechny obce ho mají uveden. Napadá mě, že tím myslíte mimo úvod, jenže já se bavím o tom, že tahle informace patří právě do úvodu. --Palu (diskuse) 28. 6. 2017, 22:10 (CEST)
Také si myslím, že je lepší v úvodu nějaký údaj, byť neaktuální, než žádný. K představě o velikosti sídla jsem jako čtenář ochoten akceptovat třebas i údaje ze sčítání 2001. Obecně v úvodu nemusí být přesné číslo, stačí že obec k roku 2001 měla něco přes 5000, přičemž vedle v infoboxu pak může být údaj přesnějí a aktuálnější. Jak píše Palu výše, mění se to zvolna (pokud se teda obec nerozdělí nebo jiné podobné razantní změny, nicméně ty vyžadují větší aktualizaci článku) a je to základní charakteristika obce, spolu s její rozlohou, počtem domů (hist. usedlostí) a typem, tedy by v nějaké podobě v úvodu být měla. --Dvorapa (diskuse) 28. 6. 2017, 19:54 (CEST)
Jde třeba o tohle, kdy aktuální údaj 2017 je v infoboxu, z úvodu zmizí věta "k XX. měsíce 2006 žilo v obci XYZ obyvatel." přesune se do historie a v úvodu ji nahradí zaokrouhlený údaj "V obci žije přes X00 obyvatel."? To by snad neměl být problém, pokud není jasné pravidlo, že v úvodu má být zřetelně k jakému datu a na jednotku přesně... Chrzwzcz (diskuse) 28. 6. 2017, 20:05 (CEST)
Jako čtenáře mne bude zajímat, zda má obec desítky nebo tisíce obyvatel a tato skutečnost by v úvodu měla být (infobox je třeba v mobilu sbalený a musí se rozkliknout). U většiny obcí nemusí deset let starý údaj znamenat velký rozdíl, ale u obcí v blízkosti velkých měst může být nárůst i více, než dvojnásobný. JAn (diskuse) 28. 6. 2017, 21:46 (CEST)
Chrzwzcz: Pokud údaj zcela zmizí z úvodu, je to podle mě špatně. Pokud je nahrazen aktualizovaným/zaokrouhleným/upraveným nebo jakýmkoliv jiným údajem, je mi to jedno. To, co se tu snažím říct, je, že tam nějaký údaj o počtu obyvatel má být a pokud je odstraňován bez náhrady, je to špatně. Úvod má shrnovat nejzákladnější informace, což je i alespoň přibližná (jak velikostí, tak třeba i časově) velikost obce. --Palu (diskuse) 28. 6. 2017, 22:10 (CEST)
No já jsem si vybral asi náhodné 2 jeho editace a v obou to bylo provedeno takhle. Čekal jsem, že buď je problém v tom, že se to vymazává hromadně při všech jeho editacích (na což jsem nenarazil), nebo snad vadí, že se mění standardizovaná slovo od slova stejná jen v číslech se lišící úvodní věta vyprávějící o počtu obyvatel. Chrzwzcz (diskuse) 28. 6. 2017, 22:26 (CEST)
Revertační válka zde a zde, další případ zde a je jich velká většina z Vloutových editací. Snaží se vymazat "historickou informaci" z úvodu, nikoliv o aktualizaci nebo zobecnění. --Palu (diskuse) 28. 6. 2017, 22:32 (CEST)
Jsou to historické údaje (převážně z roku 2006, tedy 11 let staré). --Vlout (diskuse) 28. 6. 2017, 22:12 (CEST)
OK, tenhle pohled už mi vysvětlil Vojtěch Veselý. Jde ale o to, že z úvodu nemůže údaj o počtu obyvatel zmizet bez náhrady. Například případ, který cituje výše Chrzwzcz mi nevadí, protože tam přibližný údaj zůstává. Jinak jak jsem psal výše, o historii by se jednalo, pokud by to byla nějaká souvislá tabulka. Nahodilý údaj z roku 2006 nelze považovat za historii. Zkuste tento rok najít v jakémkoliv historickém díle - nenajdete. Když už to chcete někam přesouvat, měl byste to přesunout do demografie. Obecně ale nějak nechápu, na co je ten přesun vůbec dobrý. --Palu (diskuse) 28. 6. 2017, 22:15 (CEST)
Vcelku jednoduše může, jde-li o historický údaj, který nyní nemá žádnou vypovídací hodnotu k dnešku – proto jsem Vaše editace také zrušil. Chcete-li být užitečný, vložte do úvodu obecný (přibližný) údaj, neduplikujte historické údaje, které nepatří do úvodu, ale do sekce historie. --Vlout (diskuse) 28. 6. 2017, 22:18 (CEST)
Takže vy poškodíte (zvandalizujete - chcete-li) dlouhou řadu článků, ale zodpovědnost hodíte za to na mě? --Palu (diskuse) 28. 6. 2017, 22:28 (CEST)
Prosím, abyste přestal a) s osobními útoky, b) nekonstruktivními editacemi. Máte-li dotaz k věci, ptejte se. --Vlout (diskuse) 28. 6. 2017, 22:31 (CEST)
Nejsem si vědom ani jednoho. Dotaz na komunitu už jsem položil a od vás už potřebuji vědět, co jsem potřeboval. Nechcete aktualizovat nebo zobecnit údaj, ale pouze vymazat údajně historický údaj. --Palu (diskuse) 28. 6. 2017, 22:33 (CEST)
Buďte prosím přesnější, údaj není odmazán, ale přesunut na patřičné místo. --Vlout (diskuse) 28. 6. 2017, 22:48 (CEST)
Pánové brzděte, je potřeba v klidu argumentovat a přesvědčit původce, že takové editace nejsou pro encyklopedii příliš přínosné, ne na sebe vyskakovat kdo za co může a co je čí vina a válčit reverty, neřiďte se žárovkou. --Dvorapa (diskuse) 28. 6. 2017, 22:37 (CEST)
OK, tak to zkusím takto: kolego Vloute, mohli bychom se domluvit tak, že ty údaje budete místo odmazávání z úvodu v úvodu pouze zobecňovat jako v případech, které citoval Chrzwzcz? --Palu (diskuse) 28. 6. 2017, 22:38 (CEST)
+ původní údaje nepřesouvat do historie, ale do demografie? --Palu (diskuse) 28. 6. 2017, 22:40 (CEST)
@Vlout, Vojtěch Dostál: Chápu vaši argumentaci, nicméně do sekce historie by takový údaj patřil pouze pokud by byl encyklopedicky významný vůči tématu článku a něčím přínosný (např. v tom roce proběhla v dané obci událost která zapřičinila významný pokles nebo nárůst počtu obyvatel - morová rána, nebo zde bylo porovnávaných více údajů z jednotlivých let skládajících odstavec o historickém demografickém vývoji obce). Jinak může údaj v poklidu vězet na Wikidatech, protože takto nahodilý údaj je v sekci historie v podstatě k ničemu. To je jako kdybyste za několik let do sekce historie ve článku Vietnam napsali, že v roce 2017 jej navštívil Miloš Zeman. To je sice hezké, ale jednak to s historií země souvisí jen okrajově a sama o sobě ta informace nemá skoro žádnou encyklopedickou hodnotu. --Dvorapa (diskuse) 28. 6. 2017, 22:37 (CEST)
Jde o konkrétní údaj ke konkrétnímu datu, tudíž jeho odmazání není vhodné. Jistě by bylo lepší mít kompletní přehled, ale v jeho vytvoření nikomu nebráním. --Vlout (diskuse) 28. 6. 2017, 22:48 (CEST)

Přijde mi naprosto nesmyslné mít v odstavci historie jen údaj z roku 2006. To je jen náhodná nicneříkající informace. Do historie patří vývoj počtu obyvatel, třeba tak jak je v článku Bochovice. A do úvodu patří aktuální údaj. --Jowe (diskuse) 28. 6. 2017, 22:37 (CEST)

Taky se mi nezdá, že v historii je zrovna rok 2006, žádné sčítání nebo něco zásadního to pro obec obecně nebylo, to už lepší neuvádět. V úvodu je zase zaokrouhlený údaj bez data, není zřejmé, jestli to tam někdo napsal před 10 lety, nikdo neaktualizoval a už neplatí, nebo tím, že je zaokrouhlený, tak skoro jistě bude skoro trvalý.... Chrzwzcz (diskuse) 28. 6. 2017, 22:42 (CEST)
Jak píši výše, encyklopedie by byla ochuzena o konkrétní údaj ke konkrétnímu datu. Jistěže jsem zvažoval pouze jeho odmazání/nahrazení obecným údajem, ale nepřišlo mi vhodné zcela odstraňovat konkrétní informaci. Nebo je snad toto vůlí komunity? --Vlout (diskuse) 28. 6. 2017, 22:48 (CEST)
Když něco do úvodu tak jistě aktuální údaj, ideálně tahaný z Wikidat, od toho je máme, ať to furt nemusíme aktualizovat. Upřímně řečeno, podle mně uvedení toho aktuálního údaje stačí v infoboxech. Čtenáři, kteří čtou Wikipedii z mobilu, dokonce údaj v infoboxu vidí dříve, než úvod. --Vojtěch Dostál (diskuse) 28. 6. 2017, 22:45 (CEST)
Však čtenáři, kteří čtou z mobilu, mají ten údaj v infoboxu k dispozici. Proč by neměli mít ostatní čtenáři tento určující a základní údaj k dispozici v úvodu? --Palu (diskuse) 28. 6. 2017, 22:47 (CEST)
Nevidí, vývojáři přesunuli infoboxy na mobilních zařízeních pod první odstavec (nebo pod úvod, honem nevím). --Dvorapa (diskuse) 28. 6. 2017, 22:49 (CEST)
Infobox je nyní přesunut pod první opdstavec, T145216.--Vachovec1 (diskuse) 28. 6. 2017, 23:00 (CEST)

O co tady vlastně jde? Proč ten počet obyvatel v úvodu normálně neaktualizujete, když jsou všude k dispozici aktuální údaje k roku 2017 (stačí se podívat do iboxu)? Na co uvádět přiblížný údaj? --Vachovec1 (diskuse) 28. 6. 2017, 23:02 (CEST)

Pominu, že v aktualizaci nikomu nebráním, pouze přesouvám historické údaje do historie. Obecně se mi ovšem zdá, že do úvodu patří přibližný údaj, konkrétní do infoboxu. --Vlout (diskuse) 28. 6. 2017, 23:04 (CEST)
Byl ten úvod nějak standardizován a teď jste to rozbil mnoha případy? To by nebylo hezké. Nebo mažete/přesouváte z úvodu do historie bez náhrady? Nebo náhodně smáznete, náhodně nahradíte zaokrouhleným číslem bez udání data? Ať víme, co kritizovat a nemusíme přitom studovat vaše editace detailně :) Chrzwzcz (diskuse) 28. 6. 2017, 23:11 (CEST)
Pro vysvětlení: vidím-li v úvodu historický údaj, přesunu jej do historie (z drtivé většiny se jedná o rok 2006, jen občas 2007 nebo 2011, jiné jsou zcela výjimečné). Je-li tam údaj přibližný, tak jej „zaktualizuji“ podle infoboxu. O více nejde. Bude-li ovšem vůle komunity konkrétní údaje ke konkrétním rokům mazat, jak už se zde někteří vyjádřili, budu je alespoň nahrazovat přibližným údajem, ale zatím se mi takové mazání nejevilo jako vhodné.
Mimochodem, pro aktuální údaje zde už máme zavedenou hromadnou aktulizaci přes Wikidata, která se odráží právě v infoboxu. Tedy aktuální údaj v úvodu není vhodný – nikdo nebude každý rok procházet ručně všechny obce a za deset let budeme tam, kde jsme teď. --Vlout (diskuse) 28. 6. 2017, 23:17 (CEST)
V úvodu když nějaký byl, měl by tam nějaký zůstat, to bych viděl jako hlavní připomínku.Jestli na jednotky přesný + datum, nebo zaokrouhlený, to až podle toho, jaká v tom panuje teď jednota (mezi články do kterých jste úpravy nedělal). Chrzwzcz (diskuse) 28. 6. 2017, 23:30 (CEST)
Domnívám se, že z důvodu, který jsem uvedl, do úvodu žádný údaj o počtu obyvatel vztažený ke konkrétnímu datu nepatří. Jak můžete vidět, takto se to dělalo v roce 2006 a postupem času vznikl problém – úvod má shrnovat obsah a jde-li o obec, měl by mít přesné informace, nikoli zavádějící o počtech deset či více let starých. Shrnuto, historické údaje patří do historie, do úvodu údaj o přibližném počtu obyvatel, aby zůstal pokud možno co nejdéle aktuální (srov. články o našich největších městech), zatímco aktuální data máme snadno přístupná v infoboxu (to byl poměrně velký posun, kolegům, kteří to přes Wikidata zajišťují, patří velký dík). Tedy pokud by zde diskutující souhlasili, mohl bych údaje (převážně) z roku 2006 v úvodu pouze přepisovat na obecná. Tím by se sice ztratila informace vztažená ke konkrétnímu roku, ale jestli to nevadí… Jaké je tedy stanovisko ostatních?
Mimochodem, pouze pro doplnění, procházím postupně všechny české obce (převážně kontroluji katastrální území a části obcí, dělám nutné formální a typografické opravy atd.), nyní už chybí jen dvě třetiny Středočeského kraje, jinak je Česká republika kompletní. Nemyslím si, že by to po mě někdo v blízké budoucnosti zopakoval. Takže pokud by byl proti řešení zastaralých údajů v úvodech silný odpor, s klidem to ponechám dalším generacím. --Vlout (diskuse) 29. 6. 2017, 10:40 (CEST)

@Vlout: Pokud je obava o přesnost a rychlé zastarávání, není problém vložit přes šablonu něco jako toto (zde pro Býšť): „Obec má 1 508[1] obyvatel.“

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2017. Praha. 28. dubna 2017. Dostupné online. [cit. 2017-05-04]

--Vojtěch Dostál (diskuse) 29. 6. 2017, 10:54 (CEST)

Takže by se daný údaj také přebíral z Wikidat? To je docela fajn řešení obecně, ovšem pro mou práci nesmírně komplikované. --Vlout (diskuse) 29. 6. 2017, 11:05 (CEST)
Stačilo by to zabalit do šablony, např. {{Počet obyvatel|Q2351309}}, aby to nebylo tak komplikované a v kódu byl účel čitelný. --Dvorapa (diskuse) 29. 6. 2017, 11:43 (CEST)
V praxi by ani parametr nebyl obvykle nutný, něco jako {{Počet obyvatel}} by mělo stačit --Vojtěch Dostál (diskuse) 29. 6. 2017, 11:48 (CEST)
Taková šablona by už byla „jiné kafe“, tu bych samozřejmě vkládal. Ale ještě nefunguje, jestli se nepletu? --Vlout (diskuse) 29. 6. 2017, 13:03 (CEST)
Tak kolega Jklamo ji právě vytvořil, děkuji. Nešlo by ale, aby nebylo nutné vkládat kód z Wikidat, jak píše shora Vojtěch Dostál? To by bylo skvělé. --Vlout (diskuse) 29. 6. 2017, 13:32 (CEST)
Šlo (resp. už jde).--Jklamo (diskuse) 29. 6. 2017, 13:42 (CEST)
Výborně. Hezká šablona. A když už jsme v tom, nesjednotíme se i na nějaké standardní větě v úvodu? Když měla obec 314 obyvatel, psal jsem vždy: V roce 2017 žilo v obci přes 300 obyvatel. Protože počet obyvatel není nikdy stálý, bylo dobré nechat tam nějakou toleranci a číslo zaokrouhlit. Se šablonou se tam ale natáhne už přesné číslo. Taky mi tam trochu chybí časový údaj. Budeme psát: V obci žije 314 obyvatel? To přitom není úplná pravda. Nebo: K 1. lednu 2017 žilo v obci 314 obyvatel?. Jak se potom bude aktualizovat časový údaj? Pokud se shodneme na nějaké větě, pak by to mohlo být dobře strojově zpracovatelné. --Radek Linner (diskuse) 29. 6. 2017, 19:03 (CEST)
Podle mého názoru do úvodu číslo přesné na šest míst nepatří. Především je ta přesnost fiktivní -- čím větší město, tím víc tam žije lidí, kteří tam nejsou hlášeni, ale fakticky tam celoročně bydlí atp. A pak mně osobně se to hůř čte, když si to zaokrouhlování musím dělat v hlavě sám. Šablonu by mi přišlo lepší upravit na přesnost podle velikosti: Do 1000 přesná, pak do 10000 přesnost na stovky doplněná slovem přibližně, údaj prostě uveden jako aktuální a datum a vysvětlení v referencích, od 10 000 do 1 000 000 přesnost na tisíce (tisíce slovem, „přes 315 tisíc“), od miliónu výš je těch měst už relativně málo a tam bych ji necpal a nechal formulaci na aktualizaci editorů, kteří k tomu dodají i ty další věci, které to číslo korigují dle reality (velikost celé aglomerace, počet turistů a studentů, kteří tam fakticky také stále jsou atp.) --Tchoř (diskuse) 1. 7. 2017, 09:38 (CEST)
Souhlasím, navíc teď když už je to šablonou, můžeme si s ní vyhrát a vyladit ji. --Dvorapa (diskuse) 1. 7. 2017, 09:55 (CEST)
Skvělé, děkuji. Nebude tedy myslím nikomu vadit, když v úvodu místo zastaralých údajů budu od nynějška vkládat tuto šablonu (s každoroční aktualizaci dat v infoboxu přes Wikidata bude aktualizován i tento údaj). --Vlout (diskuse) 1. 7. 2017, 08:39 (CEST)
Jsem rád, že se nám podařilo dobrat dobrého výsledku. Prosím Martina Urbanece o odemčení příslušných článků a Vlouta o jejich dodatečnou úpravu. Díky, --Palu (diskuse) 1. 7. 2017, 09:50 (CEST)
A ono už se tak stalo, tak pardon a díky. --Palu (diskuse) 1. 7. 2017, 09:52 (CEST)

No, nejspíš už budete diskuzí vyčerpáni, ale než se začne s hromadnými úpravami, nedotáhneme to ještě do konce a nevyřešíme celou větu o počtu obyvatel, jak jsem psal výše? Pro jednotnost a přehlednost článků by to byl přínos. Je možné vyrobit šablonu, která by u Jihlavy (50 559 obyvatel) vygenerovala větu: V roce 2017 zde žilo okolo 50 500 obyvatel. A třeba u Stavěšic (342 obyvatel): V roce 2017 zde žilo okolo 350 obyvatel. Dokázala byl šablona průběžně aktualizovat i ten rok? A navíc by se hodila i druhá šablona, která by automaticky doplňovala přesný počet obyvatel například v této tabulce. --Radek Linner (diskuse) 1. 7. 2017, 10:06 (CEST)

U těch tabulek mi to přijde dobré, ale u standardizované věty si nějak neumím představit pozitiva. Obecně mám raději svobodu pro autora textu než svazování formy obsahu. --Palu (diskuse) 1. 7. 2017, 10:11 (CEST)
Souhlasím s Paluem, šablona může zaokrouhlovat, může číslice měnit za slova tisíc apod., ale vnucovat celou větu mi přijde zbytečně strojové a v kódu málo přehledné. --Dvorapa (diskuse) 1. 7. 2017, 11:13 (CEST)
A nebude to potom polovičaté řešení? K čemu nám bude naprosto přesný a stále aktuální údaj, když ve větě bude přiřazen k úplně jinému datu. Vše by se muselo alespoň jednou za rok upravovat ručně a jsme opět tam, kde jsme byli. Vlastně ještě hůř – místo zastaralého údaje budeme mít nepravdivou informaci, tedy letošní údaj ke starému roku. --Radek Linner (diskuse) 1. 7. 2017, 11:43 (CEST)
Však kdo mluví o tom, že by datum nebylo součástí šablony? Ale celou větu rozhodně ne, může se vyskytnout mnoho různých případů, kdy bude třeba větu pozměnit, apod. Krom toho tam rok vlastně vůbec nemusí být uveden, pokud u údaje bude zdroj a rok bude k dispozici v infoboxu kdyžtak. --Dvorapa (diskuse) 1. 7. 2017, 11:48 (CEST)
Dobrá. I když s časovým údajem mi to dosud přišlo čitelnější. Jinak ale mám rád jednotný text, podobně jako v tištěných encyklopediích. Ty nejjednodušší informace by ideálně měly mít jednotnou podobu. K tomu zřejmě směřuje i nasazení Wikidat. Slohové dovednosti mohou Wikipedisté uplatnit ve složitějším textu v dalších odstavcích. Pokud článek nemá sekci Obyvatelstvo, sám občas za počet obyvatel dodám: a je tak druhým největším městem v okrese... nebo je 20. největším městem v Česku. --Radek Linner (diskuse) 1. 7. 2017, 16:04 (CEST)
Já myslím, že jednotná podoba má v článku být – ale má být v infoboxu. V úvodním textu mají mít naopak wikipedisté svobodu vypíchnout to nejdůležitější, co se zrovna u dané vesnice vymyká. Třeba to, že je druhá největší v okrese, třeba to, že většina obyvatel příslušníky nějaké menšiny, že ještě před pár lety před krachem automobilky/výbuchem jaderné elektrárny/… mělo město trojnásobek obyvatel.--Tchoř (diskuse) 1. 7. 2017, 21:30 (CEST)
Jen o pár desítek řádků výš se vybojovalo to, že i v infoboxech si to může každý šmidlat jak mu přijde pod ruku a wikipedie umožní, svoboda "slohových dovedností v infoboxu" nad svazujícími a omezujícími pravidly jednotnosti zápisu.Chrzwzcz (diskuse) 2. 7. 2017, 10:13 (CEST)
Já obecně o sjednocování neslyším moc rád, protože se dle mých zkušeností při masivnějších sjednocováních často ztrácí vzácné a na lidský čas drahé ručně dodané nesjednocené informace, byť zároveň přibudou laciné robotické informace. Podle mne si má Wikipedie vážit právě těch nesjednocených a jako prioritu mít neničit je v rámci sjednocování. V řádu jednotek let nepochybně vzniknou dokonalá rozhraní k wikidatům, která budou pro dané třídy objektů (třeba pro lidská sídla) vytvářet v podstatě dokonalé a dokonale sjednocené pahýly s geniálními infografikami, provázáním odkazy a já nevím co. A tato rozhraní k wikidatům pak budou ve webových vyhledávačích úspěšně soutěžit s Wikipedií. Úkolem Wikipedie ale podle mne není snažit se je porazit na jejich hřišti a být tak trochu jen jednou z nich. Úkolem Wikipedie je udržet si tu dokonalost a nedokonalost ručně psané encyklopedie, být něčím jiným.
Takže ano, sjednocování nevidím jen kladně. Ovšem daleko víc prostoru má mít podle mého názoru v infoboxech než v textu. --Tchoř (diskuse) 2. 7. 2017, 11:43 (CEST)
Pokud mluvíme o českých vesnicích, kde věříme, že dokážeme zajistit každoroční aktualizaci dat, tak bych v té úvodní větě datum vůbec nezmiňoval, respektive zmínil jen v referenci. V úvodu mají být nejdůležitější informace a zrovna informace, zda statistický úřad zveřejnil ta data k loňskému prosinci nebo k letošnímu únoru, mi prostě moc podstatná nepřipadá. Není-li řečeno jinak, jsou informace v článku přiměřeně aktuální. Ať už je to věta o tom, že je to železniční uzel, nebo že má město zhruba dvacet tisíc obyvatel. --Tchoř (diskuse) 1. 7. 2017, 21:30 (CEST)
Osobně jsem za ideální považoval, aby v úvodu byla přesně jen takováto přibližná informace, která zůstane aktuální co nejdelší dobu, a v infoboxu bude přesný počet spolu s rokem. Nyní po vytvoření šablony a této diskusi budu zřejmě v úvodech nahrazovat konkrétní údaje (typu „K 1. 7. 2006 zde žilo 123 obyvatel.“) šablonou. Má odkaz na zdroj, kde je uveden rok, a každý rok bude aktualizovaná stejně jako infobox (jde vlastně o duplicitu), takže by s tím snad už neměl být problém. Kdyby byl, prosím ještě o nějaká reakce, v průběhu příštího týdne se chci věnovat dalším středočeským okresům, abych tento projekt kontroly všech českých obcí brzo dokončil. --Vlout (diskuse) 2. 7. 2017, 10:31 (CEST)
Přesně to „1.7.2006“ podle mne do ideálního úvodu nepatří, protože den a měsíc u přesného počtu formálních (úředně hlášených) obyvatel nepatří ani zdaleka mezi nejdůležitější údaje. --Tchoř (diskuse) 2. 7. 2017, 11:43 (CEST)

Za mě: velmi výrazně preferuji v úvodu přibližný, zaokrouhlený, nadčasový údaj. Kromě toho se mi vůbec nelíbí skutečnost, že Wikidata se z infoboxů a navboxů začínají rozlézat i do textu. Abychom pak nedopadli tak, že článek bude seskládán jen z vět generovaných Wikidaty... (absurdní příklad, ale zkuste se nad tím zamyslet). Každopádně, jestli tedy chcete zavést přebírání počtu obyvatel v úvodu, tak u takových přesných čísel považuji za vyloženou nutnost uvést datum, protože je to údaj, který se reálně den ze dne mění. --Harold (diskuse) 2. 7. 2017, 10:43 (CEST)

Shoda zde tedy zatím evidentně nepanuje. Kolega Tchoř je proti přesnému datu v úvodu, zatímco kolega Harold je požaduje. Přesto si ale myslím, že současný stav, kdy šablona zobrazuje referenci s přesným datem, je snad použitelným kompromisem k této otázce. Ostatně na šabloně lze pracovat a upravovat ji do nějaké jiné podoby, jak navrhoval kolega Radek Linner, tudíž její vkládání snad nyní ničemu nevadí. Alespoň tak jsem to zde zatím pochopil. --Vlout (diskuse) 4. 7. 2017, 11:29 (CEST)

Souhlasím s Tchořem a Haroldem, ani mně se nelíbí snaha o co největší automatizaci wikipedie. Nejen z důvodů pragmatických (wikidata skutečně dosud nejsou vzorem spolehlivosti), ale také z důvodů řekněme ideových: wikipedie vznikla jako projekt, který dělají lidé pro lidi, to je její hlavní smysl. Až za nás budou všechen obsah článků psát roboti, k čemu budeme potom dobří my? Jenom k tomu, abychom se pořád hádali o prkotinách?--Hnetubud (diskuse) 5. 7. 2017, 17:49 (CEST)

Autorská práva

Mám takový drobný dotaz. Když ofotím obal knihy, budu potřebovat souhlas autora se zveřejněním? --Freibo (diskuse) 29. 6. 2017, 00:26 (CEST)

Ano, pokud autor obálky nezemřel před více než 70 lety nebo neuvolnil své dílo pod licencí, která by zveřejnění pod licencí Creative Commons umožňovala. --Vojtěch Dostál (diskuse) 29. 6. 2017, 08:12 (CEST)
To jsem si přesně myslel. Tak to radši nechám být, protože kdo ví, kdo je vůbec dědicem práv. A kdo je autorem obalu už netuším vůbec. --Freibo (diskuse) 29. 6. 2017, 12:48 (CEST)
Zrovna v článku Zdeňka Velíška mám pocit, že je obal knihy zveřejněn bez ohledu na autorská práva. A další fotografie dokumentů mi přijdou také poněkud podezřelé. --Radek Linner (diskuse) 2. 7. 2017, 14:52 (CEST)
Podle licence uvedené na commons se k autorství obálky i dokumentů přihlásil Uživatel:Protestant, takže k případným pochybnostem by se mohl vyjádřit nejspíše on. Jinak ohledně Soubor:1. Jan Šabršula (Vědec, StB) (2).jpg, tam se domnívám, že obálka nepodléhá autorskoprávní ochraně, jelikož není výsledkem tvůrčí činnosti a na místě by byla spíše značka PD-ineligible nebo něco podobného.--Shlomo (diskuse) 5. 7. 2017, 09:14 (CEST)

Kategorie:Vítězové soutěže XYZ

Narazil jsem na kategorie typu:

Pohledem do jmenovaných kategorií lze zjistit hned několik problémů:

  1. Nezřídka jsou tam řazeni jak hráči, tak kluby (případně i trenéři). To je viditelné například u Kategorie:Vítězové české hokejové extraligy či Kategorie:Vítězové Evropské ligy UEFA. Takové míchání rozhodně nepovažuji za vhodné.
  2. Některé kategorie jsou řazeny do nadkategorie Kategorie:Držitelé sportovních ocenění, některé nikoliv. Nejsem si jist, zda je takové řazení vhodné. Vítězství v nějaké soutěži není totéž, co sportovní ocenění.

Prosím o návrhy, jak situaci řešit. Děkuji. --Vachovec1 (diskuse) 30. 6. 2017, 21:26 (CEST)

Ad „držitelé ocenění“ – nezkoumal jsem ty jednotlivé kategorie, ale není to třeba podle toho, jestli se v té soutěži udílí/předává nějaká trofej pro vítěze, což někdo chápe jako ono jakési ocenění? Řekl bych, že je to spíš nevhodné, oceněním bych chápal Sportovce roku apod., vítěz soutěže je možná držitel trofeje, ale ne ocenění, jak je to obvykle chápáno třeba v kulturní oblasti (Český lev, Anděl, Thálie...).
Ad kluby/hráči/trenéři - patrně by u týmových sportů měly být vítězi ty kluby, zatímco hráči by mohli být kategorizováni třeba jako „Členové vítězů XYZ“, případně pak trenéři jako „Trenéři vítězů XYZ“. --Bazi (diskuse) 30. 6. 2017, 22:04 (CEST)
Jako Bazi, kategorie by se měly rozdělit na kategorie "vítězných klubů", kategorie "hráčů vítězných klubů" a kategorie "trenérů vítězných klubů". Druhá otázka závisí na tom, co je "sportovní ocenění". --Jann (diskuse) 2. 7. 2017, 19:06 (CEST)

Fotografie krajských lídrů Strany zelených do parlamentních voleb

Ahoj, chtěl bych touto cestou jen dát vědět, že se mi povedlo domluvit uvolnění profilových fotografií krajských lídrů a lídryň Strany zelených pro nadcházejících parlamentní volby pod svobodnou licencí. Zrovna je nahrávám na Wikimedia Commons. Současně dávám vědět, že jsem v této věci ve střetu zájmů - jsem členem Zelených - takže je do článků o těch osobách pouze vložím (společně s Commons) a zdržím se dalších editací těch hesel :) Píši to předem jen pro jistotu, abych nebyl následně nařčen z nějakého tendenčního upravování článků v něčí prospěch. S pozdravem --Chmee2 (diskuse) 3. 7. 2017, 22:22 (CEST)

Matriky jako věrohodný zdroj

Setkal jsem se nyní opětovně s tím, že kolega Martin wolf doplňuje k údajům o narození a úmrtí odkazy na matriky, které jsou dostupné online. Obecně jeho činnost pokládám za užitečnou, článek doplňují o hodnotný externí odkaz. Problém je ovšem v tom, zda jde z těchto primárních pramenů vycházet jako z věrohodných zdrojů. Osobně si myslím, že je-li s nimi v rozporu věrohodný sekundární zdroj, je třeba ve smyslu pravidla o vlastním výzkumu dát přednost sekundárnímu zdroji a článek doplnit vysvětlující poznámkou. Jaký je názor komunity?
Abych věc uvedl do souvislostí, narazil jsem na to u článku Cyril Horáček. Věrohodný zdroj (Antologie československé právní vědy) uvádí jako místo narození Horní Počernice. Kolega má za to, že z tohoto zdroje vyplývá jako místo narození Praha. Věc je dle mého dostatečně řešena vysvětlující poznámkou, on však trvá na to, že jde o silnější zdroj, který má přednost. Nejsem si jist, jestli to z tohoto zdroje opravdu plyne, už jen přečtení dá jistou práci, takže wikipedista musí zapojit jistě vlastní dedukční schopnosti, krom toho i pak není dána jistota, že jde opravdu o osobu popisovanou v článku. Což je ovšem obecně problém primárních zdrojů. Mají tedy přednost před zdroji sekundárními, nebo bychom spíš měli počkat, až na základě této výzkumné práce budou data opravena ve zdrojích sekundárních (okolním světě)? --Vlout (diskuse) 4. 7. 2017, 12:48 (CEST)

"Osobně si myslím, že je-li s nimi v rozporu věrohodný sekundární zdroj, je třeba ve smyslu pravidla o vlastním výzkumu dát přednost sekundárnímu zdroji a článek doplnit vysvětlující poznámkou." – přesně tak. --Okino (diskuse) 4. 7. 2017, 13:24 (CEST)
Souhlas. Věrohodný sekundární zdroj má přednost, konflikt lze řešit vhodně formulovanou poznámkou. --Bazi (diskuse) 4. 7. 2017, 14:14 (CEST)
Primární pramen by měl mít v opodstatněných případech přednost před sekundárním zdrojem. Nestává se zas tak zřídka, že pisatel udělá překlep nebo se splete a pak se ten omyl táhne klidně i století (dokud se někdo nepodívá do pramene). Samozřejmě je možné primární zdroj rozporovat, stejně jako jakýkoliv jiný zdroj. Musí se k němu také přistupovat s přihlédnutím k několika faktorů (kdo, kdy, proč, s jakým cílem), ale to ostatně platí i o zdrojích sekundárních. --Silesianus (diskuse) 4. 7. 2017, 15:08 (CEST)
Mohu-li se vyjádřit k příkladu. Pokud ani jeden ze zdrojů nebyl zpochybněn, pak by tam správně mělo být „Cyril Horáček (7. listopadu 1862 Horní Počernice[1] nebo Praha[2] – 9. květen 1943 Praha)“. --Silesianus (diskuse) 4. 7. 2017, 15:34 (CEST)
Zápis v matrice považuji za nejvěrohodnější zdroj, který by měl mít přednost. Sekundární zdroje mohou být ovlvněny nejrůznějšími omyly či záměrnými mystifikacemi. To byl případ třeba Vladimíra Menšíka. --Jowe (diskuse) 4. 7. 2017, 16:40 (CEST)
Interpretace údajů z matrik coby primárních zdrojů, obzvláště těch starší, ovšem silně zavání rizikem vlastního výzkumu. Už třeba jen ztotožnění osoby s uvedeným jménem může být problém. Právě takovou práci bychom proto měli nechávat na někom jiném a jeho zjištění přebírat. Je-li podezření, že nějaký údaj byl převzat v sekundárních zdrojích chybně, neměli bychom sami podnikat pátrání, ale citovat zase jiné zdroje, které už onu informaci zpochybnily a uvedly třeba na pravou míru. --Bazi (diskuse) 4. 7. 2017, 17:04 (CEST)
Silesianus, Jowe: Nestala by se ale Wikipedie upřednostněním primárních zdrojů před zdroji sekundárními sama sekundárním zdrojem, namísto toho, aby zůstala zdrojem terciárním? Jinými slovy, neznamenalo by to, že bude napříště vhodnou platformou pro publikování vlastního výzkumu? (s ed. konfliktem) --Vlout (diskuse) 4. 7. 2017, 17:05 (CEST)
Ne --Silesianus (diskuse) 4. 7. 2017, 17:08 (CEST)
Ne, co je a není VV je posáno v prvním odstavci Wikipedie:Žádný vlastní výzkum. Nedomnívám se, že jím je převzetí údaje z matriky. Vlastní výzkum by byl zjišťování údajů od pamětníků, přátel či příbuzných, tedy například zjišťování data úmrtí nedávno zesnulých encyklopedicky významných osob, o jejichž úmrtí se nepsalo. --Jowe (diskuse) 4. 7. 2017, 18:00 (CEST)
Podíváme-li se do matriky v uvedeném příkladě, zjistíme, že z ní vůbec neplyne, že jde o onoho konkrétního Cyrila Horáčka, popisovaného v daném článku. Dedukce, že tomu tak je, je tedy vlastní myšlenkou, analýzou získaných dat, zkrátka vlastním výzkumem. Stejná situace nastane u každé takové matriky, vždy pouze zjistíme datum narození, jméno, příjmení a rodiče nějaké dále neztotožněné osoby – prostá data, se kterými je nutné nějak dále pracovat. Fakt, že jde o pozdějšího spisovatele/vědce/sportovce apod., kterého popisujeme v nějakém článku, je už zjištění nad to. A budou-i mít takové vlastní myšlenky přednost před sekundárními zdroji, z Wikipedie sekundární zdroj vytvoří. --Vlout (diskuse) 5. 7. 2017, 14:23 (CEST)
Obdobnou situaci jsem, Vloute, řešil u hesla Václav Skalník. --Jan Polák (diskuse) 4. 7. 2017, 17:13 (CEST)
Pokud to není 1 náhodný věrohodný zdroj (Wikipedie:VTVVD), pak by mělo být uvedeno místo, na kterém se shoduje většina sekundárních zdrojů, samozřejmě pokud taková varianta nebyla vyvrácena (úmrtí Kryla v Pasově, narození Palacha ve Všetatech). U matrik bych osobně inklinoval k Jowemu názoru „nejvěrohodnějšího zdroje“, ale Baziho námitka je správná, takže na první místo narození dle sekundárních zdrojů. Pokud menší část sekundárních zdrojů či věrohodných primárních zdrojů zmiňuje i jiná místa, pak tyto uvést buď za první místo (viz Silesianus), nebo do poznámky (Petr Hejduk).--Kacir 4. 7. 2017, 17:38 (CEST)

Nezapomínejme, že i matriky se mohou mýlit. Jde také o záznam křtu a ne místa narození, pokud není uvedeno. Takže jde také o interpretaci, pokud je matrika z určitého kostela a místo narození není uvedeno, tak obec kostela nemůžeme brát jako místo narození. Pokud došlo k chybě ve křtu, tak další informací může být záznam sňatku, ale záleží, lidé si v té době mohli něco pamatovat blbě. Těžko říct, co může být přesnější než matrika. Co se týče zdrojování, tak bych to v článku uvedl do poznámky, pokud je informace v rozporu se sekundárním zdrojem. --Dominik Matus  diskusepříspěvky 4. 7. 2017, 18:07 (CEST)

Záleží asi o jak staré matriky jde, v těch zhruba od 70. let 19. století, je přímo předtištěn sloupec místo, číslo domu. Tam je tedy vždy uváděno skutečné místo narození. Těžko může být něco přesnější než matrika. Matrika je často přesnější než údaje pocházející od samotné osoby. A to zvláště v době porodnic. Často osoba uvádí jako místo svého narození obec, odkud se cítí býti rodákem, než místo porodnice, kde se fyzicky narodila. Takže záleží, jak přesné údaje chceme na Wikipedii mít. --Jowe (diskuse) 4. 7. 2017, 18:39 (CEST)
Tady s tímto postojem nemám problém, přednesl jsem dotaz na stav, kdy všechny dostupné sekundární obsahují informaci A, zatímco matrika jakožto zdroj primární informaci B. --Vlout (diskuse) 5. 7. 2017, 14:23 (CEST)

I já reaguji na tuto debatu. Můj názor je, že ač se věci mohly stát jinak (matka vždy jistá, otec nejistý) je matrika nezpochybnitelná. Záleží na tom zda má Wikipedie popisovat nezpochybnitelnou pravdu, či domněnku. Já jsem pro doložitelnou pravdu, byť za použití matrik. Ač jsem tuto debatu nechtěně rozpoutal díky odlišnému názoru s wikipedistou Vloutem, tak raději ukončím svojí editační činnost na Wikipedie. Omlouvám se, jestli jsem svými editacemi zapříčinil případné nevhodné zásahy do přízpěvků. --Martin wolf (diskuse) 5. 7. 2017, 11:01 (CEST)

Neznámé křoví

Neznámé křoví

Mám soukromý problém, se kterým by mi mohl některý znalý wikipedista pomoci. Mám neidentifikované křoví a marně hledám na wiki i v příručkách o co se jedná. Dokázal by mi někdo poradit? Je to pravděpodobně dost obyčejné okrasné křoví, ale nenašel jsem ho na wiki, ani v příručkách, ani Na Slupi v botanické. Beru i radu, kde se zeptat. --Leotard (diskuse) 5. 7. 2017, 16:42 (CEST)

@Leotard: en:Brugmansia asi toto jsou jim věnované i stránky [12], hlavně nejíst. -:)) Mirek256 5. 7. 2017, 18:03 (CEST)
Wikipedie:WikiProjekt Chráněná území/Určovna --5. 7. 2017, 18:21 (CEST), Utar (diskuse)
@Leotard: Až zjistíš, co to je, tak mi dej vědět, jaký tomu chceš dát název, já ti to přesunu :-). --Mates (diskuse) 5. 7. 2017, 18:28 (CEST)
Díky za náměty. Zkusím se obrátit na někoho z těch stránek o durmanech, třeba budou vědět víc. Projekt Chráněná území asi nebude to pravé místo. Dostal jsem to od člověka, kterému to rostlo na zahrádce (v Čelákovicích?), ale ten už nežije, takže se zeptat nemůžu. Případně se zkusím zeptat opravdu v botanické v Troji. Potom se přihlásím o ten přesun. Zatím díky. Kdybyste potřebovali určit něco elektrotechnického, tam můžu poradit zase já. --Leotard (diskuse) 5. 7. 2017, 19:15 (CEST)
Rostlina se jmenuje Křivouš kořenující (Campsis radicans). Takovéto informace nejlépe zjistíte na FB ve skupině „Určování rostlin“. --Juniperbushman (diskuse) 5. 7. 2017, 20:54 (CEST)
Ano, Křivouš je zřejmě moje rostlina. Pokud FB znamená "Facebook", tak tam já nezjistím nic. Facebooku se důsledně a zdaleka vyhýbám. Mám pro to své důvody, které tu nebudu a nechci probírat. Za informaci pochopitelně velice děkuji!!! --Leotard (diskuse) 5. 7. 2017, 22:06 (CEST)

Než založíte článek...

Nebylo by vhodné do toho textu nad editačním oknem před vytvořením článku doplnit: Nevkládejte texty, k nimž nevlastníte autorská práva ani PR články, takové příspěvky budou smazány? Ušetřilo by nám to možná dost práce od firem, které si myslí, že jsme tu pro jejich produkty nebo lidí neznalých českého zákona, co sem kopírují. OJJ, Diskuse 16. 5. 2017, 11:38 (CEST)

Já bych byl rozhodně pro (sice to odradí jen ty inteligentnější a slušnější, ale lepší než nic). Dokonce bych spíš než nenápadný a snadno přehlédnutelný text použil vyskakovací okno, co největší a nejbarevnější – obecně jsem proti omalovánkám, ale v tomto případě by mohly být výjimečně užitečné.--Hnetubud (diskuse) 16. 5. 2017, 21:06 (CEST)
Úplně souhlasím, taková věta by tam být měla. --Dvorapa (diskuse) 16. 5. 2017, 21:16 (CEST)
Taky jsem pro toto doplnění, případně s barevným zvýrazněním. Určitě bych to neřešil vyskakovacím oknem, vyskakovací okna mají mnozí uživatelé zablokována, další jsou víceméně zvyklí je ignorovat (navíc je to otravná praktika, která na slušných webech nemá moc co dělat). K tomu navrhovanému textu: před „ani“ chybí čárka, aby věta měla zamýšlený smysl.J. M. (diskuse) 17. 5. 2017, 01:25 (CEST)
Nesouhlasím s vkládáním dalších otravných hlášek. Nevěřím totiž, že to pachatele odradí. Wikipedii by víc prospělo vytvoření jasných a srozumitelných pravidel, co je článek o firmě a co už je PR článek. Potom by se nemohlo stát, že se někdo snaží protlačit jasný PR článek mezi DČ (Juta (podnik).--Leotard (diskuse) 18. 5. 2017, 11:23 (CEST)
Tak co je zkusit sepsat a nebýt jen totálně negativistický? A PR článek? Ehm ... no dobře. --frettie.net (diskuse) 18. 5. 2017, 14:01 (CEST)
Chtěl jsem napsat to samé :D --Dvorapa (diskuse) 18. 5. 2017, 18:03 (CEST)
Ale něco na tom je. Pokud se někdo rozhodne napsat článek o své firmě, má obvykle úplně jinou představu, co je to „PR článek“ než wikipedisté.[13] Podle mě by v oblasti PR článků (o EV subjektech) pomohlo Nápověda:Propagační článek názorně, kde by byl text kratšího vzorového článku ve dvou variantách, PR a encyklopedický, a jejich názorné srovnání. Ale to už je také poněkud mimo téma Než založíte… --Matěj Orlický (diskuse) 19. 5. 2017, 08:21 (CEST)
Názorná nápověda by určitě byla užitečná, teď jenom jestli bychom se dokázali shodnout na konkrétním znění těch příkladů... Osobně bych články hrozící střetem zájmů netoleroval (doporučení Wikipedie:Propagační článek na mě tak aspoň působí), jenomže za prvé se taková věc na internetu těžko dokazuje, za druhé bychom tím přišli o řadu zajímavých článků, které jinak jen těžko někdo založí.--Hnetubud (diskuse) 20. 5. 2017, 23:08 (CEST)
Já bych si představoval např. vzít úvod z NČ Škoda Felicia (možná i kratší) a vedle toho se pokusit na toto téma vytvořit článeček plný typických chyb PR článku. Problém je, že ač NČ, je ten úvod pro nefanoušky aut dost nezajímavý i málo srozumitelný. Chtělo by to najít něco vhodnějšího, nevím, možná DČ Star Trek (seriál). Jinak nápad místo vysvětlování to názorně ukázat je inspirovaný Nápověda:Reference na příkladu Vojtěcha Dostála. --Matěj Orlický (diskuse) 21. 5. 2017, 14:36 (CEST)
Možná by se ten „odstrašující příklad“ ani nemusel vymýšlet, stačilo by vzít nějaký nedávno smazaný propagační článek a jenom v něm konkrétní názvy nahradit nějakou fiktivní firmou. (Já jsem kdysi sám musel podobné promo plky vytvářet, tak dobře vím, jak duchamorná činnost to je – ale tolerovat se to opravdu nedá, aby wikipedie neztratila důvěryhodnost).--Hnetubud (diskuse) 24. 5. 2017, 23:29 (CEST)

Inu, konkrétní realizaci rád přenechám technicky zdatnějším kolegům - podstatné je, aby se zájemce o přispívání včas dozvěděl, co se tu od něho vlastně očekává. Vážně jsem jediný, komu připadá nenormální situace, v níž devět z deseti nově založených článků je zralých na rychlosmaz? --Hnetubud (diskuse) 18. 5. 2017, 15:19 (CEST) P. S. Kromě autorských článků a sebepropagace bych to doplnil o strojové překlady, což je stále rozšířenější nešvar.

Osobně si myslím, že to je dobrý nápad, jesem pro všemi deseti. Zajímalo by mě, jak to zabere, většinou tomu tak bohužel není, ovšem - je lepší udělat něco, něž nic. Toto je jedno z mála takovýchto nápisů, okýnek atd., které podporuji. K provedení: Rozhodně bych to udělal tak, aby to bylo dobře vidět, a přitom to bylo co nejméně invazivní. Čili žádná vyskakovací okna, blikátka, barvičky... --Vojtasafr (diskuse) 18. 5. 2017, 21:21 (CEST)
Nejdřív jsem to sem nechtěl psát, protože to zdánlivě nesouvisí, návrh naprosto podporuji a tohle má asi ještě dost času, ale…
…jakmile bude dokončen a nasazen nový editor wikitextu (momentálně v betaverzi), budou tato upozornění v malinkatém vyskakovacím rámečku v pravém horním rohu obrazovky, na který už tu padlo pár stížností. Vývojáři zcela odmítli se našimi stížnostmi zabývat se slovy „Tak to zkraťte“. Protože to úvodní upozornění dle mého obsahuje samé důležité informace a spíš tam ještě něco chybí než že bychom něco mazali, budeme muset vymyslet (raději píšu v předstihu) nějaké řešení natruc vývojářům nebo řešení požadované po vývojářích, které by tyto věty ukázalo před první editací. Může to být cokoliv od vyskakovacího dialogu až po úvodní stránku, nápadům se meze nekladou. Druhou možností samozřejmě je to zkrátit nebo úplně smazat, jak navrhují vývojáři. --Dvorapa (diskuse) 18. 5. 2017, 18:03 (CEST)

No nevím, možná že podobné odstrašující techniky jsou produktem jakéhosi "wiki-vyhoření" těch, co hlídají nové články. Mnohem více v duchu wikipedie by mi naopak přišlo něco posilujícího pravý opak - otevřenost. Když jsem na wikipedii přišel, nejvíce mě překvapilo, že na hlavní straně není nikde kolonka Vytvoř nový článek, kterou bych očekával zdaleka nejvíc. Kdybych na ní klikl, očekával bych jednak nabídku k vytvoření článků, které nejvíce chybějí, a kdybych si vybral, tak bych třeba klidně odklikl několik základních upozornění. --Fkmc (diskuse) 18. 5. 2017, 21:55 (CEST)

Myslím si pravý opak a proto se mně návrhy kolegů OJJ a Hnetubud jeví jako rozumné. Prověřování nových článků je hodně záslužná činnost a nemyslím si, že se jedná o nějaké wikivyhoření. Pokud by začínající editor dostal upozornění na to, na co by měl dát pozor při editaci nové článku, nemusely by články vypadat takto - Komunistické povstání na Filipínách, nota bene, když na en:wiki en:CPP–NPA–NDF rebellion lze najít 19 referencí. Nebylo by nutné začínajícím editorům tak často lepit šablony typu „copyvio“ „encyklopedicky nevýznamné“ či „díky, že zkoušíte editovat Wikipedii, Váš experiment fungoval a byl posléze odstraněn“ a jim podobné, pokud by začínající editor dostal včas základní info. --Lubor Ferenc (diskuse) 18. 5. 2017, 23:27 (CEST)
Mě by přišlo logické, aby takové ty hlídací a opravovací věci dělali placení administrátoři, kteří by jednak neměli nárok na frustraci (když jsou placení), řídili by se jasnými a přísnými pravidly (rozuměj: pravidly otevřenosti, tedy "zachraň, co se dá", "doplň zdroj, když je snadno dostupný", "doplň kategorie, box atd.", "rozšiř každý subpahýl na pahýl, pokud heslo není marginálie - tedy má třeba x protějšků na jiných wikipediích" apod.), přičemž by k tomu byli vybaveni pochopitelně roboticky. Ostatně, až přijde ta 4. průmyslová revoluce, zvládne to patrně opravdu program. Noví autoři by neměli být odrazováni stavěním dalších a dalších překážek k editaci ("dobře si rozmysli, než něco napíšeš, ať nám nepřiděláváš práci") a vítáni neustálým napomínáním "už se ta naše pravidla nauč, nebo zmiz".--Fkmc (diskuse) 19. 5. 2017, 08:41 (CEST)
@Fkmc: Pokud vím, Wikipedii dělají dobrovolníci bez nároku na finanční odměnu. Nevím ale, proč stále píšete o frustraci. Jak tak koukám, je to podobně i na enwiki a je mnohem lepší třeba nějaké školáky, co chtějí pomoct zkopírováním cizího textu upozornit předem, než jim pak nalepit na DS ošklivou šablonu a odradit je. Napomínáni byli všichni, i já, kdo chce, přispívá i tak. OJJ, Diskuse 19. 5. 2017, 08:58 (CEST)
Nemyslím si, že je to dobrý způsob. Jakmile do tvorby obsahu Wikipedie vstoupí někdo placený (záměrně nepíši do Wikipedie, jelikož kolem WP se pár placených lidí pohybuje, ať už u pobočky (SPW, SePW a další akce WMCZ jsou částečně honorované) anebo u Nadace, kde se starají zaměstnanci o servery, nevyhnutelně o tom, kdo ho bude platit, bude refovat zaujatě (mohl by ztratit své místo). Pokaždé, když řeším nějaký promo článek s zaměstnancem firmy (mnohdy se mi sám ozve, že vedení tlačí, já nechci článek pustit v promo podobě), tak ačkoliv se téměř vždy článek zlepšuje, nikdy není neutrální natolik, aby mohl zůstat (to se mi skutečně bez zásahu někoho zvenčí nestalo). Navíc myslím, že zde ani nejde o to, že by se hlídání nedalo stihnout (aby na to bylo třeba platit zaměstnance–administrátory), nýbrž o to, že „frustruje“, mám-li použít Vaše výrazy, ty přispívající. Myslím, že ti by reagovali stejně nezávisle na tom, jestli jim to řekl placený admin, nebo admin dobrovolník. --Martin Urbanec (diskuse) 19. 5. 2017, 10:50 (CEST)
Je fakt, že ona ta komunikace s nováčky závisí na schopnosti rozeznat vandalismus od pouhé nezkušenosti, což vyžaduje psychologii, asertivitu i čuch na lidi. Takže svěřit to odborníkům (i když chápu výhrady proti jejich případné profesionalizaci) by nebylo marné. Zatím se bohužel dost často stává, že nadějného nováčka někdo odradí tím, když ho zjebe jak sirotka za nevyplněné shrnutí editace, zatímco u zjevných grafomanů a trollů se donekonečna předpokládá dobrá vůle a oni zatím řádí jak černá ruka.--Hnetubud (diskuse) 24. 5. 2017, 23:29 (CEST)
Jedním z hlavních důvodů, proč se tady u grafomanů a trollů donekonečna předpokládá dobrá vůle a nechávají se řádit jako černá ruka, je to, že česká Wikipedie je zoufale pozadu za anglickou v zásadních věcech jako jsou základní pravidla, doporučení i ty navazující „instituce“. Jedním z nejpodstatnějších doporučení Wikipedie vůbec je Disruptive editing, tedy narušování Wikipedie (jeho zásadní součástí je to, že vytrvalí narušitelé dostanou indef blok nebo ban). Narušitelé narušují Wikipedii všemožnými způsoby, vědomě i nevědomě, patří mezi ně i spammeři a propagační pisálkové. Česká Wikipedie toto kriticky nutné doporučení, jeden ze základů Wikipedie, v roce 2017 stále nemá. To je asi jako kdyby pasažéry nechali 15 let cestovat autobusem, který řídí slepec. Absurdní stav. Nevymýšlel bych žádné speciality jako nějaké profesionální odborníky. Wikipedie dávno dokázala, že umí normálně fungovat svými samočistícími mechanismy. Ale musí to být normální Wikipedie, která má normální pravidla, která jsou potřeba. Nevymýšlet pořád kola, české cestičky, ale zavést konečně zásadní, nutné věci, které mateřská Wikipedie odjakživa má, a které tady už 15 let měly být. – J. M. (diskuse) 25. 5. 2017, 00:14 (CEST)
@J. M.: Ona má každá jazyková verze svůj vývoj. A asi málokdo sleduje veškeré dění na různých wiki. ALe pokud někdo na jiné wiki narazí na něco, co by se mohlo hodit i u nás, je samozřejmě na místě navrhnout to. Například v tomto případě udělat alespoň stručný překlad takového pravidla a předložit jej k diskusi. Což je ovšem složitější, než brblání, že to zde není. Není to zde, protože jste to se nenapsal vy'. JAn (diskuse) 26. 5. 2017, 06:47 (CEST)
Kdyby to bylo tak jednoduché jako přeložit a navrhnout toto jedno doporučení, to by na tom česká Wikipedie byla ještě hodně dobře. Ale tady je špatně skoro všechno. Navazuje na to pravidlo o blokaci (to by se taky muselo přepsat, nejlépe zgruntu), spousty dalších pravidel, doporučení, vysvětlení a úvah by taky bylo dobré vytvořit, doplnit, některá snad i přepsat od nuly. To jsou prostě roky, kdy se tady tohle úplně zanedbalo, a mezitím se česká Wikipedie zakonzervovala v tomto neutěšeném stavu a v přesvědčení, že to tak má být (protože nesleduje, jak to funguje na mateřské Wikipedii). – J. M. (diskuse) 27. 5. 2017, 00:49 (CEST)
Většinu těch pravidel, které jsou v „Disruptive editing“ zmiňovány, tady už dávno máme: Wikipedie:Konsenzus, Wikipedie:Nenarušujte encyklopedii kvůli ilustraci tvrzení, Wikipedie:Pravidlo tří revertů, Wikipedie:Nezaujatý úhel pohledu, Wikipedie:Propagační článek. Samozřejmě, dala by se ta pravidla mnohdy uplatňovat důsledněji. Ale holt jsme asi v poněkud jiné situaci než anglická wikipedie, která může hlásat No editor is indispensable. U nás je ztráta každého aktivního přispěvatele nebo dokonce patroláře hned poznat, což logicky vede správce k poněkud měkčímu přístupu vůči porušování pravidel.--Hnetubud (diskuse) 26. 5. 2017, 16:28 (CEST)
Ne, bohužel, nemáme. To je právě to, o čem pořád píšu: ono to tak nějak vzdáleně připomíná to, co je na anglické Wikipedii, ale je to asi tak desetkrát zředěná verze, bez spousty zásadních věcí. Například zmíněný Wikipedie:Propagační článek má být českou verzí Conflict of interest, tedy střet zájmů, ale ve skutečnosti se prakticky výhradně zaměřuje na vytváření nových článků. A mazání nově založených propagačních článků, tedy když někdo chce napsat propagační článek o sobě či sobě blízké věci, osobě, produktu či firmě. Zatímco anglický originál je obecně o jakékoli editaci, která je ve střetu zájmů; v praxi se totiž v drtivé většině jedná o wikipedisty, kteří do existujících článků (které jsou leckdy jinak úplně v pořádku) přidávají propagační editace, spammerské odkazy apod. A tak je to tady skoro se vším. Jsou tady pravidla a doporučení, která jsou nějakou vzdálenou kopií těch anglických, ale často toho z nich minimálně polovina chybí, toho, co je v originálu, se to dotýká jenom okrajově, nebo je to celé nějak stočené, pokroucené do nějaké jedné, jiné roviny, která nevystihuje záměr originálu (který je daleko lepší). Obecně pak hlavní chybou neexistence doporučení o narušení, disruptive editing, je to, že správci nemohou tyto editory neomezeně blokovat (na anglické správce klidně zablokuje „navždy“ i na základě jediného provinění, pokud z něj usoudí, že dotyčný zjevně nehodlá budovat Wikipedii – ono to jde poznat). To je zásadní, demoralizující věc, která českou Wikipedii pohřbívá tím, že znechucuje normální, solidní editory od toho, aby tu nadále působili. Je spousta wikipedistů, jejichž zablokováním „navždy“ rozhodně ani česká Wikipedie tratit nebude. Jsou případy, kdy je to jasné, jediné, co člověk potřebuje, je zdravý úsudek a zkušenosti. Ale česká pravidla to prostě neumožňují (na rozdíl od mateřské Wikipedie), což je nesmysl a chyba. Hodně to české Wikipedii škodí. – J. M. (diskuse) 27. 5. 2017, 00:41 (CEST)
To už se dostáváme dost daleko od původního tématu, tedy jak zlepšit informovanost nováčků o fungování wikipedie, ale pár reakcí si neodpustím:
  1. Pokud vím, spamy se z článků na české wikipedii mažou dost důsledně (dokonce mám osobně dojem, že zrovna tady by se u nováčků mohlo někdy i předpokládat trochu té dobré vůle, pokud nejde o masové tapetování jedinou stránkou).
  2. Také mi hodně vadí bezzubost wikipedie vůči narušovatelům (konkrétní příklad: u tohoto týpka trvalo arbitrům přes tři roky, než s jeho neustálými škodolibými provokacemi něco udělali). Ale nemyslím, že by bylo správné, aby kterýkoli správce mohl doživotně zablokovat kteréhokoli uživatele po jediné nekonstruktivní editaci (pokud jsem vás tedy správně pochopil). Jednak by takové právo bylo pro některé správce příliš velké pokušení a jednak by to stejně nic nevyřešilo: kdo chce opravdu škodit, toho bohužel nezastaví blokace oficiálního účtu.
  3. Jsem určitě pro co nejrychlejší blokování v případech NOTHERE, ale bohužel většinu konfliktů způsobují zkušení editoři, mnohdy i funkcionáři, svojí panovačností a neústupností. A přijít o kvalitního editora kvůli jeho charakterovým vadám (kdo z nás je dokonalý?) mi připadá v naší situaci jako velký luxus. Každý odchod dlouholetého wikipedisty je i selháním komunity, která nedokázala fungovat jako tým, využít jeho přednosti a potlačit jeho nedostatky.
  4. Někdy bych řekl, že těch pravidel máme naopak zbytečně moc: kdybychom se mezi sebou dokázali rozumně a slušně domluvit, tak bychom nic víc než Wikipedie:Pět pilířů a Wikipedie:Co Wikipedie není nepotřebovali. Rostoucí složitost pravidel vytváří podivnou privilegovanou kastu vykladačů a sudičů, která se místo tvorby encyklopedie vyžívá ve vytváření a následném sáhodlouhém řešení pseudoproblémů.
  5. Vážně si nemyslím, že by čeští wikipedisté byli o tolik hloupější než ti angličtí. Pokud je naše wikipedie v něčem slabší, má to příčiny jak kvantitativní (angličtina má prostě mnohem více mluvčích než čeština, takže může vybírat z většího počtu zájemců), tak i socioekonomické: v anglosaských zemích bývají vzdělanci lépe placeni, nemusejí honit druhé a třetí úvazky, takže mají víc volného času, třeba i na psaní wikipedie. To u nás není a taky nebude, dokud tu budou vládnout veksláci a buřtobaroni. A s tou atmosférou ve společnosti souvisí i obecná prestiž dobrovolnických a komunitních veřejně prospěšných činností, jako je třeba i wikipedie. To je realita, s kterou musíme počítat. --Hnetubud (diskuse) 28. 5. 2017, 13:57 (CEST)
@Martin Urbanec: Pokud někdo napíše, že vedení tlačí, je to na rychlosmaz jako propaganda. Když chtějí, ať si zaplatí své stránky. Smutné, jak kdekdo WP - encyklopedii zneužívá... OJJ, Diskuse 26. 5. 2017, 07:16 (CEST)
@OJJ: Však jo, taky jsem to několikrát rsychlosmazal. Já to použil jen jako ilustraci faktu, že placený editor má tendenci vykreslovat svého zaměstnavatele v nejlepším světle. Kupodivu :). --Martin Urbanec (diskuse) 26. 5. 2017, 09:50 (CEST)
Taky se domnívám. Lepší je napsat do diskuse: Tohle se Vám povedlo, než tohle se Vám nepovedlo. Osobně je docela lehké naflákat na článek šablony jako {{Urgentně upravit}} nebo {{Copyvio}}, ale přicházíme tak o zajímavé články. Ještě povzdech. Je škoda, že v době, kdy už tu máme skoro půl milionu článků se Wikipedie odebírá stále směrem psaní x pahýlů, př. nový Dorival Caymmi a jeho anglický protějšek. OJJ, Diskuse 19. 5. 2017, 05:42 (CEST)
Podle mne je lepší pahýl o důležité věci, než 16 000 znaků o zbytečné.--Fkmc (diskuse) 19. 5. 2017, 08:41 (CEST)
Tak zrovna ten Caymmi není na začátečníka úplně špatný výkon. Daleko víc mi vadí uživatelé, kteří tady působí už pět nebo více let a pořád se nezmůžou na víc než kratičký neozdrojovaný pahýl.--Hnetubud (diskuse) 24. 5. 2017, 23:29 (CEST)

Co se týče konkrétního provedení, možná bych místo vynalézání kola prostě zkopíroval, jak to mají na anglické Wikipedii (a to se zdaleka netýká jenom tohoto, ale spousty dalších věcí, které tam mají dávno vyřešené). Tam je při vytvoření článku pod boxem s instrukcemi (který je i v české verzi) jenom přidán tento prostý odstavec napsaný kurzivou (zkouška zde):

Obsah, který porušuje autorská práva, bude smazán. Encyklopedický obsah musí být ověřitelný. Dílo poskytnuté Wikipedii může kdokoli upravovat, používat a šířit, za dodržení určitých podmínek.

Podle mě by toto stačilo. – J. M. (diskuse) 19. 5. 2017, 02:56 (CEST)

+1 --Harold (diskuse) 19. 5. 2017, 07:37 (CEST)
S tím naprosto souhlasím. --Martin Urbanec (diskuse) 19. 5. 2017, 10:50 (CEST)
Ano, mě se to řešení anglické wikipedie líbí graficky i obsahově. Ono se taky s experimentátory a propagandisty hned jinak jedná, když se nemohou vymlouvat, že to přece nemohli vědět atd. atd. - snad každý den přistane na Nástěnce správců nebo na Potřebuji pomoc něčí stížnost ve stylu "proč jste mi smazali článek o mně (o mé kapele, o mám junáckém oddíle, o mém zaměstnavateli atd.), jaké pravidlo jsem porušil?"--Hnetubud (diskuse) 19. 5. 2017, 14:15 (CEST) (Akorát myslím nástroj Article Wizard nemáme, ačkoli by byl jistě užitečný)
Pár souhlasů tu je, nesouhlas žádný. Vložíme to tedy do MediaWiki:Newarticletext? --Harold (diskuse) 28. 5. 2017, 10:23 (CEST)

Hotovo Hotovo. Při zakládání článku je nyní součástí upozornění i výše navržený text. Mezitím jsem si stačil všimnout, že pro takový text je spíše vyhrazené hlášení MediaWiki:Editpage-head-copy-warn (které se na druhou stranu zobrazuje i při úpravě existující stránky), ale to jsem prozatím nechal, jak je (prázdné). Matěj Suchánek (diskuse) 8. 6. 2017, 12:19 (CEST)

Skvělé, děkuji.--Hnetubud (diskuse) 8. 6. 2017, 12:38 (CEST)
Tak už to funguje přes měsíc a mám dojem, že copyvií a neozdrojovaných článků bohužel nějak výrazně neubylo (se začátkem prázdnin spíš přibylo). Současná mládež je zřejmě příliš bohorovná na to, aby četla nějaké návody...--Hnetubud (diskuse) 11. 7. 2017, 22:37 (CEST)
P. S. Kdyby byla šance, že to pomůže, tak bych za sebe k těm instrukcím přidal ještě větu: „A kdyby vás nedejbože napadlo založit heslo o nějakém jútúberovi, tak si místo toho okamžitě dejte pořádnou facku nebo raději dvě.“

Hrady x Zámky vzniklé přestavbou z hradu

Jak kategorizovat zámky, které vznikly přestavbou hradu? Skutečně patří i do stejné kategorie jako hrady (tj. Hrady v okrese XY apod.)? A má se stejně postupovat i v případě zámků vzniklých z přestavby tvrze? A pak je tu ještě několik případů, kdy zámek vznikl z hradu a ten z tvrze. Takže řadit do všech kategorií? A mají být zařazeny i do všech těchto seznamů (tj. hradů, zámků i příp. tvrzí)? Podle mě nikoliv, zámky zařadit jen k zámkům, ale rád bych znal více názorů. --Freibo (diskuse) 2. 7. 2017, 13:35 (CEST)

Řadil bych hlavně podle aktuální podoby a pak do všech přestavbových. Tedy zámek vzniklý z hradu vzniklého z tvrze bude třeba v Zámky v Německu a v Novogotické zámky a dále v Zámky vzniklé přestavbou hradu a v Hrady vzniklé přestavbou tvrze. --2. 7. 2017, 16:33 (CEST), Utar (diskuse)
Takže jestli tomu dobře rozumím, nemíchat je v kategoriích a seznamech dohromady s hrady apod.? --Freibo (diskuse) 2. 7. 2017, 18:25 (CEST)
Pochopil jsem Utara tak, že hrady přestavěné na zámky by byly ve všech vhodných kategoriích zámků (Zámky v Německu, Novogotické zámky apod) a navíc by svou zvláštní kategorii Zámky vzniklé přestavbou hradu, která by byla podkategorií kategorie:Hrady a současně podkategorií kategorie:Zámky. V ní by zřejmě vznikly České zámky vzniklé přestavbou hradu, zařazené ještě do kategorií Hrady v Česku a Zámky v Česku. --Jann (diskuse) 2. 7. 2017, 19:01 (CEST)
To by nebyl špatný nápad – kromě klasického členění je ještě vyčlenit zvlášť. A v seznamech je vyčlenit do sekcí Zámky vzniklé přestavbou hradu, resp. Hrady přestavěné na zámek? --Freibo (diskuse) 2. 7. 2017, 19:11 (CEST) I když v seznamech spíš jen ty Hrady přestavěné na zámek, resp. Tvrze přestavěné na zámek.--Freibo (diskuse) 2. 7. 2017, 19:17 (CEST)
Seznamy záleží jak jsou organizovány a jaké mají položky. Dovedu si představit seznam hradů, kde bude sloupec Stav v němž budou možnosti zřícenina/udržovaný/přestavěn na zámek... U seznamů zámků je možné předchozí stavbu (hrad/tvrz) zmínit ve vhodném sloupci seznamu, nebo mít v článku Seznam zámků Bavorska tabulku zámků přestavěných z hradu, druhou tabulku zámků postavených na zelené louce, přestavěných z několika městských domů... --Jann (diskuse) 2. 7. 2017, 19:35 (CEST)
Před víc jak rokem jsem upravil Seznam hradů v Kraji Vysočina (myslím, že by tak mohly časem vypadat i ostatní seznamy hradů podle krajů; kolega Petr Kinšt tam už stačil nacpat zámky přestavěné z hradů). Takže přidělat sloupec s názvem např. Poznámka (kam by se u těch objektů napsalo přestavěn na zámek), nebo před část Odkazy přidat ještě část Hrady přestavěné na zámek? --Freibo (diskuse) 2. 7. 2017, 19:45 (CEST)
No, kdybych tu tabulku upravoval, tak chlívek „Doba zániku“ přejmenuji na „Osud“ (možná vymyslíte lepší název) a vyplním ji: „zanikl 1546“/„1660 přestavěn na zámek“/„zpustl ve druhé polovině 15. století“ apod. PS. A na začátku nebo konci článku-seznamu by měl být odkaz na seznam zámků v kraji vysočina. + Mám rád navboxy, takže mi tam chybí navbox spojující krajské seznamy, možná by se mohl udělat jeden pro krajské seznamy hradů i zámků zároveň. --Jann (diskuse) 4. 7. 2017, 18:13 (CEST)
Místo „Osud“ nebo „Poznámka“ navrhuji název sloupce „Dochovaný stav“ a neuváděl bych v něm konkrétní období případného zániku (tu může být obtížné určit i v případě dochovaných písemných pramenů), ale volil bych z tradičních charakteristik: hrad / zřícenina / zaniklý hrad / zcela zaniklý hrad / hrad přestavěný na… samozřejmě i s variantami pro zámky a tvrze. --Petr Kinšt (diskuse) 6. 7. 2017, 21:22 (CEST)
OK. Momentálně jsem na dovolené, kde zlobí internet, takže se nechci do toho pouštět. Až se vrátím, tak to zkusím upravit a uvidíme, jak bude výsledek vypadat. --Freibo (diskuse) 10. 7. 2017, 21:03 (CEST)
Pokud by se měla v seznamech zakládat sekce typu Hrady přestavěné na zámek, měly by vzniknout podobné sekce pro hrady přestavěné na jiný objekt? Nezanedbatelná část hradů byla upravena na kasárny, pivovary, sýpky a jiné provozní areály. Někdy byly do hradu prostě vestavěny novodobé domy. U tvrzí budou podobné případy ještě častější. --Petr Kinšt (diskuse) 6. 7. 2017, 21:22 (CEST)
Měly by být ve všech vhodných kategoriích a seznamech. To, že nějaký zámek vzniklý přestavbou hradu dnes vnímáme především jako zámek, by nemělo zakrývat skutečnost, že byl i několik set let kvalitativně jiným typem sídla. Pokud zámek vznikl přestavbou hradu, promítlo se starší sídlo určitou měrou do podoby zámku; někdy více, někdy téměř vůbec, ale řada zámků vypadá tak jak vypadá jen proto, že jejich podstatnou část tvoří původní hrad. --Petr Kinšt (diskuse) 2. 7. 2017, 17:43 (CEST)
Takže zříceninu hradu Pecku řadit i mezi zámky, jelikož jím po přestavbě z hradu do požáru bývala? --Freibo (diskuse) 2. 7. 2017, 18:46 (CEST)
Ano, stejně jako každý zaniklý zámek. --Jann (diskuse) 2. 7. 2017, 19:01 (CEST)

Třebíč

Protože kolega OJJ dle mého názoru zcela nevhodným způsobem zablokoval úpravy článku Třebíč (znechucením kolegy Frettieho – viz nástěnka pověřenců, reverty pomocí programu, který se používá pro rychlý zásah proti vadalismu a myslím že by se neměl používat na tohle a diskusí odvádějící pozornost od podstaty problému a směřující spíše k osobním výpadům proti uživateli Jowe – viz diskuse u Frettieho) a protože se to teď snaží „probírat“ někde mezi třemi lidmi (kteří zatím ani nereagují), chtěl bych se zeptat, jak to vidí ostatní s úpravou nejlepších článků. Je potřeba zakonzervovat článek v podobě, kdy získal statut nejlepšího článku (u Třebíče by to bylo ve stavu z roku 2008), nebo je vhodné na článku dále pracovat a pokud je vhodné některé podčásti vyčlenit, tak je vyčlenit a příslušnou šablonou {{Podrobně}} ty podčlánky uvést v hlavním článku? Mají o článcích s puclíkem rozhodovat tři lidé a blokovat jakékoliv úpravy nejlepších článků i formou zneužívání nástrojů pro boj s vandalismem? Osobně si myslím, že vyčlenění některých nabobtnalých částí je více než vhodné a úpravy článku Třebíč ze strany uživatele Frettie byly v pořádku. --Jan KovářBK (diskuse) 9. 7. 2017, 21:01 (CEST)

Ahoj. Vývoj a aktualizace nejlepších článků jsou podle mě zcela v pořádku, někdy po čase autor získá jistý odstup a dovede se na článek podívat mnohem lépe kritičtěji, než když ho zrovna píše. Považuji ovšem za velmi vhodné a slušné, pokud by třeba hlavním autorem takto kvalitních článků byl někdo jiný, stále aktivní uživatel, aby dotyčný dal tomuto uživateli vědět a možná s ním zamýšlené úpravy předem probral, navzdory Wp:Vlastnění článků. Ten by zase měl být k takovým návrhům rozumně otevřený a nebránit zatvrzele jakékoliv změně. Může se tak předejít zbytečnému sporu. S pozdravem --Mates (diskuse) 9. 7. 2017, 21:31 (CEST)
Pokud je vyčleněná část v článku vhodně zkrácena (a odkázána šablonou {{podrobně}} nebo {{viz též}}), je vše v pořádku. DOkud nemáme zavedeny schválené verze, není proč setrvávat s článkem v jedné podobě.
Navíc, články nejsou ničím vlastnictvím, dokonce ani kasty nejlepších článkařů. JAn (diskuse) 9. 7. 2017, 22:09 (CEST)
Ahoj, za mě takhle - vyčleněním jsem chtěl provést to, že by článek byl subjektivně čitelnější - teď už je přespříliuš nabobtnalej a myslím, že v konečném důsledku jej nikdy nikdy nepřečte celej. A ani se neidvím - sobě bych tím práci určitě přidal - musel bych udržovat mnohem víc článků a dlouho jsem se rozhodoval, zda se k tomu v nějaké to vhodné odpoledne dokopu. Nakonec jsem to zkusil a možná se k tomu zas někdy vrátím. Ono to je na dýl a i v souvislosti s tím jsem tam objevil mnohé nedokonalosti, který by tam chtěly vychytat - a to je na dlouho. Ale tak - koncepčně. Myslím, že vývoj článků (ať už nejlepších nebo jiných) je zcela pochopitelný a je to nutný - pokud by kdysi dávno byl nejlepší článek například o Pompejích a ty by zdecimovala exploze sopky, tak by asi taky bylo fajn ten článek značně předělat. :) A vyčlenění čehokoliv do podrobnějšího článku a zachování - imho je to dobrá cesta - pro valnou většinu článků - ale jak to provést citlivě, to plně nevím. Kdybych to řešil v noci, tak mám klid. :)--frettie.net (diskuse) 9. 7. 2017, 23:07 (CEST)
Abychom to tu rozebrali (a asi poslední re, páč se nebudu zase starat o nepříjemné věci.
@Jan Kovář BK: Nevím, kde jsi zase sebral, že je zákaz článek dělit nebo že se má konzervovat. Já jsem nic takového nenapsal. Koukni se prosím, například na tuhle úpravu. Vyseknuta skoro celá sekce hospodářství (důležitá sekce), zbyly tam pahýlkovité odstavce, kterým chyběly řádkové reference. Pokud by takto byla vyseknuta další a další část NČ, za chvíli by to už nejlepší článek nebyl, to se shodněme.
Uznávám, že jsem trochu horkokrevnější a upřímně jsem si myslel, že Frettie to takhle oseká celé. Do toho jako obyčejně začal psát kolega Jowe, kvůli čemuž diskuse dopadla tak, jak dopadla. Nakonec jsem se s kolegou Frettiem domluvil a popovídal přes email.
Ad Vlastnění článků: Tohle není žádné vlastnění. Nejlepší článek, jak jistě víš, musí plnit předepsaná kritéria. Pokud tedy tato kritéria neplní po nějakých úpravách, může se to buď revertovat, upravit nebo článek nechat potvrdit. Na to poukazuji. Pokud někdo přidá např. neorefovaný odstavec, označí se {{fakt}} a po čase smaže. Tohle je pokladnoce Wikipedie, která se nevlastní, ale udržuje v perfektním stavu, do čehož se samozřejmě počítá i aktualizace (naposledy Alfa Centauri), tedy to není zakonzervování.
Twinkle doposud na české Wikipedii nemáme jako pravidlo a nevidím rozdíl revertu přes editovat a revertu přes Twinkle se shrnutím (!). Rollbackem jsem to nevzal. Je zajímavé, jak to, co člověk zapíše, se dá snadno překroutit. OJJ, Diskuse 10. 7. 2017, 05:33 (CEST)
Ano, někdy to možná rozsekám - nebo spíš - rozdělím do menších sekcí - třeba odstavec hospodářství je pekelně dlouhej. A nebo - můžu do historie dát kompletní obsah článků okolo Nejstarší dějiny Třebíče. :) --frettie.net (diskuse) 10. 7. 2017, 09:15 (CEST)
Vyřešil jsem to drobně jinak, zmenšil jsem ty největší odstavce na drobnější - nic jsem neodmázval, spíš jsem aktualizoval a přidával. --frettie.net (diskuse) 10. 7. 2017, 09:46 (CEST)
@Frettie: Což o to, klidně to v rozumné míře můžeš odmazat, chce to ale upravit a převést ty reference. Jinak jsem koukal, že ty vyčleněné články jsi snad ještě trochu rozšířil (?). --OJJ, Diskuse 10. 7. 2017, 09:50 (CEST)
jo, to jo, maličko rozšířil a upravil, ty témata ještě nejosu vyčerpaný - ale o moc víc rozšířit nejdou - ještě to nějak doladím, až se zas k tomu dostanu.--frettie.net (diskuse) 10. 7. 2017, 09:55 (CEST)
@OJJ: Diskuse dopadla tak jak dopadla ne protože jsem se do ní zapojil, ale protože ty jsi problém začal převádět do osobní roviny a psal jsi zcela nesouvisející nesmysly o pahýlech. Tak prosím formuluj přesněji příště. --Jowe (diskuse) 10. 7. 2017, 20:03 (CEST)

Tak obecně je krácení hlavního článku za současného uchování a rozvedení informací v podčláncích běžnou praxí. Třebíč je obsáhlý článek, díky Frettiemu za něj, a krácení a vyčlenění méně podstatných informací by mu prospělo, to Frettie vykročil správným směrem. Nicméně krácení je věc nelehká, a je třeba najít vhodnou míru; na jedné straně v hlavním článku imo nemusí být tak mnoho detailních jednotlivostí, jako výčet hostů při otevření provozu jedné z místních firem (v odstavci o Computer Accounting Systems), nebo jako v případě modelu města pana Vršky odstaveček o něm imo je jasný kandidát na odsunutí do vedlejšího článku a v hesle Třebíč by stačila krátká zmínka; na druhé straně nahrazení obsáhlé kapitoly Historie (v sekci Hospodářství, fakticky obsahovalo dějiny a současnost třebíčského průmyslu) s jejími šesti oddíly pouhým jedním krátkým odstavcem bylo krácení přílišné, přece jenom v NČ/DČ bychom jistě čekali alespoň 2-3 kapitolky o několika odstavcích. Takže krácení ano, může být i dosti výrazné, avšak ne přespříliš. (Článku by mimochodem prospělo, kdyby jsme ho – kromě debatění – taky přečetli a pomohli se stylistikou vět jako je 1841...továrna..., v tomto srovnání má za rok v tuto dobu vyrobit 12 000 kůží za rok.) --Jann (diskuse) 10. 7. 2017, 12:36 (CEST)

Šachy

Není fotografie šachových figurek jako v článku Verdoni pokud neexistuje foto člověka na nic? OJJ, Diskuse 10. 7. 2017, 19:22 (CEST)

Je --Silesianus (diskuse) 10. 7. 2017, 19:48 (CEST)
Jsem stejného názoru, než podobné "ilustrační foto", to raději žádné. --Jvs 10. 7. 2017, 19:50 (CEST)
Je. Úplně stejně na nic jako třeba automaticky vkládaný "obrázek" infoboxem třeba v článku Varenská oblast. --Jowe (diskuse) 10. 7. 2017, 20:08 (CEST)
I kdyby to bylo zamýšleno jako standardní placeholder pro šachisty, bylo by lepší použít pro ty účely specifický infobox a tam to řešit systémově. --Bazi (diskuse) 10. 7. 2017, 20:32 (CEST)
Následující diskuze --11. 7. 2017, 12:25 (CEST), Utar (diskuse)
Pardon, zapomněl jsem to zmínit. Všiml jsem si toho tady a ilustrační placeholdery odstranil (týkalo se to tří článků s tímto konkrétním obrázkem). Ta odkazovaná diskuse je už o trošku něčem jiném, ne přímo o placeholderech jako takových. --Harold (diskuse) 11. 7. 2017, 12:27 (CEST)

Přístupnější editační tlačítka

Whatamidoing (WMF) (talk) 11. 7. 2017, 00:23 (CEST)

@Dvorapa: Vypadá to, že můžeme gadget FancyButtons smazat a používat to, co nám dali vývojáři? --Martin Urbanec (diskuse) 11. 7. 2017, 00:44 (CEST)
@Martin Urbanec: Zase je škoda přijít o ty hezké barvičky, když vývojáři nasadili modrobílé řešení. Já jsem pro zachování, ale pokud se komunita vyjádří jinak, hodím si to do svého uživatelského stylopisu. --Dvorapa (diskuse) 11. 7. 2017, 00:49 (CEST)
Budiž, šlo jen o dotaz. Ověříte prosím, že to bude fungovat? V případě, že budou třeba změny, dejte vědět. --Martin Urbanec (diskuse) 11. 7. 2017, 01:01 (CEST)

Vidím, že vývojáři podle všeho při této příležitosti spustí i počítadlo znaků ve shrnutí editace. Na to jsem celkem zvědav. Jinak po grafické stránce to nové rozhraní nevypadá špatně. Nebude třeba udělat něco s udělátkem, které zobrazuje pod editačním oknem tlačítka pro vyplnění shrnutí editace? ---Vachovec1 (diskuse) 11. 7. 2017, 00:57 (CEST)

Opravy pro obě udělátka mám delší dobu připravené na svém pískovišti, čekám jen na ten moment (den), kdy to nasadí, který se neustále odkládal. Oni to teda teď těsně před nasazením zase celé překopali, takže to co mám připravené už zase nemusí fungovat, nicméně to hlídám a v pravý čas se ozvu pod NS s připravenými opravami, pokud budou potřeba (poslední změny vedly k vracení zpětné kompatibility, tak třeba žádná oprava nebude potřeba, zítra to znovu přezkouším). Jinak to jde otestovat přidáním parametru &ooui=1 do adresy URL editační stránky, tak to můžete odzkoušet i sami. --Dvorapa (diskuse) 11. 7. 2017, 01:25 (CEST)
Škoda že v monobooku (ktorý má medzi dlhoročnými redaktormi stále nezanedbateľné zastúpenie) to momentálne vyzerá takto: [14]. Bez OOjs UI štýlovania inputov, akurát s obrovskými medzerami a kúpelňovo-zeleným tieňovaným publish tl., dokonale nekonzistentným s farebnosťou skinu. --Teslaton (diskuse) 11. 7. 2017, 01:41 (CEST)
Vývojáři se naštěstí aspoň u této změny trochu snaží vycházet vstříc komunitám, takže stížnosti na nekonzistentnost -> sem. --Dvorapa (diskuse) 11. 7. 2017, 01:48 (CEST)
Hej, akurát som ten task pozeral, či to tam už niekto zmienil. Veľké odsadenia zjavne hej [15], to je zrejme problém, ktorý sa tam zavliekol až neskôr, zatiaľ to ale asi nie je fixnuté. Štýlovanie inputov a farebnosť nevzbudili záujem, takže predpokladám, že je to tak pre monobook myslené "by design". Skúsim tam ešte napísať. --Teslaton (diskuse) 11. 7. 2017, 01:53 (CEST)
A co to Mormegilovo udělátko pro vkládání shrnutí editace, to fungovat bude? --Jan Polák (diskuse) 11. 7. 2017, 07:11 (CEST)
Viz výše, lze otestovat už nyní (udělal bych sám, jenže neodkazuješ na konkrétní skript). Matěj Suchánek (diskuse) 11. 7. 2017, 08:22 (CEST)
@Matěj Suchánek: Hned to napravím: Wikipedista:Mormegil/tools.js.help. Já totiž prve myslel, že se jím bude zabývat pouze Mormegil a ten by asi tušil, co mám na mysli, tak jsem skripty ani neodkazoval. Ale napravuji to. --Jan Polák (diskuse) 11. 7. 2017, 22:32 (CEST)
Jak již bylo řečeno, můžete si to otestovat sám vložením &ooui=1 na konec adresy URL editační stránky. Jinak ale mnohá Mormegilova udělátka jsou již zastaralá a nedoporučuji je používat. Některá jsem se pokusil opravit nebo aktualizovat u sebe, ale zatím nemám tušení, jestli i tyto opravené nebudou s novým vzhledem rozbité. --Dvorapa (diskuse) 11. 7. 2017, 23:49 (CEST)
O Tvých udělátkách, Dvorapo, vím, jen u Mormegilových mi vyhovovalo jejich umístění ve svislém boxíku vpravo, kdežto ty Tvé se vypisují pod boxem shrnutí editace, čímž odsouvají rámeček se zvláštními znaky níže, takže si na něj – pokud nějaký znak chci použít – musím odrolovat. To u Mormegilova řešení nebylo nutné. --Jan Polák (diskuse) 12. 7. 2017, 00:07 (CEST)
Aha, na to mám asi malý monitor a pro speciální znak roluji vždycky. Asi by nebyl problém tomu upravit vzhled, aby to nebylo pod ale na straně, ale hnedka se k tomu nedostanu. --Dvorapa (diskuse) 12. 7. 2017, 00:10 (CEST)
@Dvorapa: Pro Tvou informaci mám rozlišení monitoru 1280×1024 (a Windows 7 Home Premium). --Jan Polák (diskuse) 12. 7. 2017, 00:43 (CEST)
Mormegilova udělátka byla naposledy aktualizována v roce 2015. Takže pokud nemá v brzké době dojít k aktualizaci jejich kódu (už jenom způsob instalace je zastaralý), nemá ani smysl je teď nasazovat na nový vzhled. Matěj Suchánek (diskuse) 12. 7. 2017, 08:45 (CEST)

Strategy discussion, cycle 3. Let's discuss about a new challenge

Hi! It's the second week of our Cycle 3 discussion, and there's a new challenge: How could we capture the sum of all knowledge when much of it cannot be verified in traditional ways? You can suggest solutions here. You can also read a summary of discussions that took place in the past week. SGrabarczuk (WMF) (diskuse) 11. 7. 2017, 17:24 (CEST)

Znaky měst a obcí v infoboxech sportovních klubů

Při fixování odkazů v článcích o českých fotbalových prvoligových klubech jsem si všiml, že u většiny z nich se v infoboxu v položce "město" nachází kromě odkazu na dané město také miniaturní znak toho města. Zaznamenal jsem to i u dalších českých fotbalových klubů, jestli je to i u dalších sportů, nevím. Ale dle mého názoru je to zcela zbytečná, nic neříkající ozdůbka (kdo zná znaky měst a obcí v ČR?), resp. vzhledem k velikosti spíš jen barevný flíček bez výpovědní a encyklopedické hodnoty. Podle mě na hromadné odstranění. Jak to vidí další? Příklady: AC Sparta Praha, FK Jablonec --Harold (diskuse) 12. 7. 2017, 16:14 (CEST)

Jsem pro odstranění. --Silesianus (diskuse) 12. 7. 2017, 16:56 (CEST)
U středověké šlechty bych znaky chápal, ale u současných měst jde o zbytečnost. --Jann (diskuse) 12. 7. 2017, 16:58 (CEST)
Souhlasím s odstraněním. Není to jen záležitost českých klubů, viz FC Bayern Mnichov, FC Barcelona a mnohé další. --Jowe (diskuse) 12. 7. 2017, 17:04 (CEST)
U Barcelony i u Mnichova to takto v roce 2011 vložil Jenis. Naposledy byl aktivní před měsícem a půl, tak se třeba též vyjádří. --12. 7. 2017, 17:55 (CEST), Utar (diskuse)
Jenis má na svědomí i Spartu a zřejmě i všechny ostatní kluby. Grafické výzdoby kolegy Jenise byly vždy problematické, řešilo se to, ale bohužel některé pozůstatky jeho lidové tvořivosti tu stále existují, viz např. 1. československá fotbalová liga 1992/93. --Jowe (diskuse) 12. 7. 2017, 18:13 (CEST)
Dtto. --Bazi (diskuse) 12. 7. 2017, 17:41 (CEST)
Odstranit. --Vachovec1 (diskuse) 12. 7. 2017, 18:28 (CEST)
Smazat i vlaječky u položek Země, Asociace, Předseda a Trenér. A navrhuji uvažovat i o odstranění znaku, který stejně skoro každý zná - a nevim, jestli je vůbec mají všechny kluby. --Freibo (diskuse) 12. 7. 2017, 20:43 (CEST)
Vlaječky u země, předsedy a trenéra ponechat (u země je vlaječka standard, u osob jde o informaci navíc). U soutěže a asociace naopak smazat (stačí vlaječka u země). Jaký znak? --Vachovec1 (diskuse) 12. 7. 2017, 20:58 (CEST)
Znak klubu přece. Ten taky necháme, že. --Jann (diskuse) 12. 7. 2017, 21:05 (CEST)
No většinu klubových znaků používat stejně nesmíme, na rozdíl od anglické wikipedie, protože nemáme Fair use. Sice si neumím představit, jakou újmu bychom tím někomu způsobili, ale taková je legislativa.--Hnetubud (diskuse) 14. 7. 2017, 13:29 (CEST)
Osobně bych byl pro nepoužívání flagiconů obecně v infoboxech, ale to by tady stopro neprošlo, tak to ani nezkouším. :-) --Harold (diskuse) 13. 7. 2017, 07:57 (CEST)
Smazat, jsem podobně jako Harold obecně proti vlajkám v infoboxech (že „u země je vlaječka standard“ je podle mě právě chyba :) ), ale je pravda, že u těch osob jde o informaci navíc (trenér Sparty), takže tam bych to asi nechal.--Ben Skála (diskuse) 13. 7. 2017, 11:49 (CEST)

Ono je to asi jako s řadou jiných věcí na wikipedii: vlajky a znaky použité v rozumné míře napomáhají rychlé orientaci, ale když se cpou všude, vzniká neestetický chaos. To je ale věc individuálního vkusu, rozeznat tu hranici, takže se jen těžko dají stanovit exaktní pravidla.--Hnetubud (diskuse) 14. 7. 2017, 13:29 (CEST)

Malorusko

Včera prolétla českými médii zpráva o vyhlášení Maloruska separatisty z Doněcké lidové republiky. To vedlo k úpravám hesla Malorusko, dosud přesměrování na Ukrajinu, na současný rozcestník. Rozhodl jsem se vypracovat článek, který mám tady na pískovišti. Během procesu psaní jsem nabyl dojmu, že se možná nejedná o objekt nosný na samostatný článek. Rád bych se tedy komunity zeptal, jak to vidí. Má to na to být samostatný článek (i když to pravděpodobně neprojde ani pětiletým testem), resp. na odkaz z rozcestníku? Nebo je to téma na jednu, dvě věty v článku Doněcká lidová republika? Za názory předem děkuji. --Silesianus (diskuse) 19. 7. 2017, 14:40 (CEST)

Podle mých vědomostí žádný nový stát vyhlášen nebyl, Zacharčenko údajně pouze navrhl ukončení války a znovusjednocení státu, ovšem pod tímto názvem a s centrem moci v Doněcku. Rozcestník je tedy poněkud matoucí, resp. předvídá budoucnost, ke které asi úplně nemusí dojít. --Vlout (diskuse) 19. 7. 2017, 14:54 (CEST)
Na jiných Wikipediích mají článek o Malorusku (v širším smyslu), kde mají i zmínku o tomto vyhlášení "nového státu" en:Little_Russia#Malorossiya (proposed state). Možná i zde by to (pro tuto chvíli) bylo vhodnější takto zaonačit (?). Samozřejmě to vyžádá nový článek o zmíněném tématu. --marv1N (diskuse) 19. 7. 2017, 14:59 (CEST)
Už vás předhonili a článek byl založen. Chrzwzcz (diskuse) 19. 7. 2017, 18:26 (CEST)
Ah, ok. To se dalo čekat. Překopíroval jsem to tam, teď to nechám na přirozeném průběhu. --Silesianus (diskuse) 19. 7. 2017, 19:07 (CEST)
Divný článek s nejasnými formulacemi. Co to je "prezentovat ústavní zákon o založení státu"? Znamená to, že byl přijat? Kým? I kdyby - pak ale skončila platnost (nebo aspoň suverenita) "státu" Doněcká lidová republika (která se pravděpodobně novému "státu" podřídila, když ho vyhlásil její nejvyšší představitel) a mělo by se to zmínit v článku o ní. Nebo to byl jenom návrh zákona pro ústavodárný orgán, který se teprve sejde, až někdo zvolí zástupce (i když, proč se tím zdržovat :-))? Zdá se, že včera zase jednou mělo být zítra, jak už jsme si na to ve východní periferii Evropy zvykli. Uvítal bych vyjasnění, pokud se v tom politicko-mocenském a informačním boršči (nechci urážet bramboračku) někdo lépe orientuje. Ale celkově zpochybňovat článek nebudu, celkové zpochybnění si zaslouží spíš jeho subjekt. Petr Karel (diskuse) 20. 7. 2017, 08:27 (CEST)

Strategy discussion, cycle 3. Challenge 4

Hi! The movement strategy discussion is still underway, and there are four challenges that you may discuss:

  1. How do our communities and content stay relevant in a changing world?
  2. How could we capture the sum of all knowledge when much of it cannot be verified in traditional ways?
  3. As Wikimedia looks toward 2030, how can we counteract the increasing levels of misinformation?
  4. and the newest one: How does Wikimedia continue to be as useful as possible to the world as the creation, presentation, and distribution of knowledge change?

The last, fifth challenge will be released on July, 25.

If you want to know what other communities think about the challenges, there's the latest weekly summary (July 10 to 16), and there's the previous one (July 1 to 9).

If you have any questions, you may ask here (please, remember to ping me). The FAQ might be helpful as well. SGrabarczuk (WMF) (diskuse) 20. 7. 2017, 17:31 (CEST)

Page Previews (Hovercards) update

CKoerner (WMF) (talk) 21. 7. 2017, 00:32 (CEST)

Arbolet

Prosím někdo hlídejte stránku Arbolet jeden z editorů stránky pravidelně odstraňuje urgentní šablony. --Walter Klosse (diskuse) 26. 7. 2017, 15:29 (CEST)

Strategy discussion, cycle 3. Challenge 5

Hand 3.svg

There are only three days left (plus today) to take part in Cycle 3 of the Wikimedia strategy discussion. Insights to the last challenge our movement is facing has just been published. The challenge is: How does Wikimedia meet our current and future readers’ needs as the world undergoes significant population shifts in the next 15 years?

The previous challenges are:

  1. How do our communities and content stay relevant in a changing world?
  2. How could we capture the sum of all knowledge when much of it cannot be verified in traditional ways?
  3. As Wikimedia looks toward 2030, how can we counteract the increasing levels of misinformation?
  4. How does Wikimedia continue to be as useful as possible to the world as the creation, presentation, and distribution of knowledge change?

On this page, you may read more, and suggest solutions to the challenges. Also, if you're interested in related discussions that are taking place on other wikis, please have a look at the weekly summaries: #1 (July 1 to 9), #2 (July 10 to 16), #3 (July 17 to 23).

In August, a broad consultation will take place, but it'll differ from what we've been conducting since March. This is your last chance to take part in such a discussion! SGrabarczuk (WMF) (diskuse) 28. 7. 2017, 19:52 (CEST)

Editace uživatelem se zákazem editace

: Částečně přesunuto z mé diskusní stránky --OJJ, Diskuse 26. 7. 2017, 17:30 (CEST)

@Jan.Kamenicek: Procesům rozumím. Jenom stále nerozumím, proč když jim přijde emailem, že zablokovaný uživatel obchází zákaz editace, vlastně to podporují a hlavně to ani nikomu neoznámí a nechají ho editovat dál. Toma jim to sdělil pravděpodobně 17. července ([16]), následně mu přišlo od Martina přivítání jako by to byl normální nováček. Následně zahlasoval (dvakrát!) v ŽoPSu Vojtasafr (Wikipedie:Účast v hlasování/3), taky bez odezvy. Tohle mi přijde už skutečně ze strany AV nevhodné. Začal jsem pojímat podezření a následný text odeslal CU, AV i byrokratům vzhledem k podvodu v hlasování:
Dle reakcí a diffů v ŽoPSu (https://cs.wikipedia.org/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvky/Standa_907) se domnívám, že tenhle pár dní starý účet, co ví o Tomovi, Biedronce a věcech, co neznám ani já, Tomova reinkarnace. Jan
Odpověď:
Martin: Což mohu potvrdit ze své role člena AV. Zkouší nový start... M.; Vachovec1: To, že Standa 907 je něčí loutka, je evidentní. Podle čeho ale soudíš, že to je zrovna Toma646?
WP:LÚ: Nový start je povolen pouze tehdy, nevztahuje-li se na původního uživatele platný blok, zákaz editace či opatření Arbitrážního výboru. Před návrhem pravidla jsme se toho drželi vždy. Nejde o komunikace mezi AV, ale o porušování hned několika pravidel! Domnívám se, že správné bylo účet zablokovat, interně rozhodnout, zdali žádost přijmout a pak ji řešit veřejně, případně to oznámit minimálně na Nástěnce správců. Ne nechat loutku editovat, hlasovat (což mě irituje nejvíc) a dělat na to mrtvého brouka. --OJJ, Diskuse 26. 7. 2017, 10:38 (CEST)
Já se s dovolením ohradím. Ano, nyní si dovolím s jistotou prohlásít, že Standa 907 je Toma646. Ovšem ještě včera, když jsem ti mailoval, jsem ohledně propojení neměl žádnou jistotu, z editací na stránce Wikipedie:Žádost o práva správce/Vojtasafr, kam jsem letmo nehlédl, mi pouze bylo jasné, že Standa 907 je loutka. Věc jsem do té doby podrobněji nestudoval a teprve dnes, když jsem si znovu otevřel komunikaci zaslanou Martinem Urbancem, jsem postřehl jistý zásadní fakt, který mi předtím unikl (a který ani Toma646 ani Martin Urbanec nijak nezdůraznili). Kolegové RPekař a Rosičák se ohledně Tomy646 zatím vůbec neozvali. --Vachovec1 (diskuse) 26. 7. 2017, 13:01 (CEST)
@Vachovec1: Nevím, kdo za to může, ale nechat prokázanou loutku se zákazem editace hlasovat v ŽoPSu a tvořit články pro AV není nejlepší vizitka. OJJ, Diskuse 26. 7. 2017, 13:08 (CEST)
@OJJ: Z tvých citací vidím, že Martin Urbanec díky informacím, které dostal jako člen AV, pochopil, že T se pokouší o nový start a že Vachovec1 o tom ještě moc přesvědčen nebyl. Nevidím nic nasvědčujícího "podloudnému projektu AV", to je čistě tvoje konstrukce. Jestli měli informovat správce nebo ho rovnou z titulu vlastní souběžné role správce zablokovat, je otázka. Já jsem třeba nikdy informace z komunikace mezi mnou jako členem AV a projednávaným wikipedistou mimo AV neventiloval a používal jsem je výhradně v rozhodovacím procesu AV. Jestli je to dobře nebo špatně, ať posoudí každý sám. I kdyby ale postup Martina Urbance byl špatně, tak by mne zajímalo odkud pramení ta tvoje jistota údajného společného podloudného postupu výboru? --Jan.Kamenicek (diskuse) 26. 7. 2017, 17:03 (CEST)
@Jan.Kamenicek: Právě z toho, co jsi napsal, že AV není vanmenšou, tedy jednají současně. Pokud někdo napíše ze své role člena AV, očekávám, že o tom ví celý AV. Co se týče podloudnosti, mohl jsem zvolit jiný, vhodnější výraz, uznávám, ale vzhledem k tomu, že dva wikipedisté z arbitrážního výboru, to jest Rosičák a Martin Urbanec, tvorbu Tomy646 podporovali, bohužel jsem to tak viděl. Martin Urbanec navíc v daném ŽoPSu zahlasoval (a soudě dle komentáře v hlasu ho i četl) a zároveň jako byrokrat neproškrtl dva jasné nepoužitelné hlasy. Další komentář, co mi došel mailem od člena AV (odtud prokázaný loutkový účet): nemá smysl checkovat, jde to jednoznačně spojit. Navíc psal, že používá veř. WiFi, takže check bude dost možná i negativní. Osobně nevím, co jiného bych k tomu řekl. Možné, že arbitrážní výbor o celé téhle akci nevěděl, pak se mu omlouvám, ale soudě dle reakcí se mi to tak nezdálo. --OJJ, Diskuse 26. 7. 2017, 17:24 (CEST)
@Jan.Kamenicek, Vachovec1:Klade se též otázka, zda by jím vytvořené články neměly být smazány… --Vlout (diskuse) 26. 7. 2017, 13:12 (CEST)
Osobně mám dojem, že by to Wikipedii vůbec neprospělo. Přikláním se k možnosti je nechat ponechané. --Martin Urbanec (diskuse) 26. 7. 2017, 14:45 (CEST)
Sdílím stanovisko Arbitrážního výboru pro 3. bod WP:RS, tj. 3. bod stanoviska. Je-li odhalena loutka zabanovaného uživatele, záleží na něm samotném – on je strůjcem svého osudu. Pokud projekt nevandalizuje, nemám důvod k zásahu. Jestliže by ovšem Wikipedii dále soustavně poškozoval, pak je smazání v podstatě jedinou adekvátní odpovědí vůči vandalovi. --Kacir 26. 7. 2017, 16:59 (CEST)
Otázka je, koho bychom tím smazáním vlastně potrestali. Toho, kdo obchází zákaz editace, nebo spíš naše čtenáře? (Mluvím samozřejmě o mazání článků, které splňují základní encyklopedická kritéria - a tím si u výtvorů onoho Standy Razdvatři nejsem zrovna jist...) A nedáváme tím nakonec do ruky skvělý nástroj tomu, kdo se bude chtít wikipedii z nějakého důvodu mstít? Bude chrlit desítky nekvalitních článků denně, my se budeme namáhat s jejich odžlucováním a za měsíc, až se vyřídí CU, tak to všechno nakonec stejně smažeme. Pokud tohle bude dělat dost intenzivně více účtů, mohou tím fungování wikipedie dokonale paralyzovat.--Hnetubud (diskuse) 26. 7. 2017, 20:14 (CEST)
Paralyzovat Wikipedii lze i bez této poněkud náročné taktiky, stačí přes větší množství účtů neustále skrytě a současně i otevřeně vandalizovat, jak zjevně správně naznačujete ve své níže prezentované úvaze o legraci. Jeden účet tak zvládne více, než když bude psát standardní články. A naopak, jde-li o založení kvalitního článku, na kterém proto zakladateli se zákazem editace záleží a který ho stál jistě nějaké úsilí, je zjevné, kdo jeho smazáním bude nejvíce zasažen. (Ve vztahu ke čtenářům je nutné si uvědomit, že kdyby daná osoba dodržovala uložený zákaz, tedy za chtěného běhu věcí, žádný článek by v té době nevznikl, resp. vznikl by později.) --Vlout (diskuse) 26. 7. 2017, 22:05 (CEST)
Jistě, wikipedii se dá škodit různými způsoby (například tím, že dodatečně prohlásím všechny své příspěvky za copyvia), proto je dobré destruktivnímu chování čelit už v zárodku. Anglická wikipedie má na to jednu moudrou, byť neoficiální zásadu. Ale s mazáním článků pouze kvůli osobě zakladatele mám trochu problém. Jsme tu především kvůli tvorbě encyklopedie, ne proto, abychom cukrem a bičem napravovali to, co ve výchově některých bližních zanedbala rodina a škola: „Wikipedie není simulací právního systému“, „Blok není trestem, ale ochranou projektu“ apod. (Ale upřímně řečeno, asi je tato debata poněkud akademická: většina trollů není schopna vytvořit článek, který by wikipedii nějak zvlášť obohatil. Kdyby k tomu ale náhodou došlo, jsem proti mazání.) --Hnetubud (diskuse) 27. 7. 2017, 12:31 (CEST)

Tak já jsem myslel, že se arbitrážní výbor tady jasně usnesl, že Toma646 už žádnou další šanci nedostane. Pokud se něco takového veřejně vyhlásí a za půl roku se neveřejně testuje pravý opak, tak to důvěryhodnosti arbitrážního výboru vážně příliš nepomáhá.--Hnetubud (diskuse) 26. 7. 2017, 20:14 (CEST) P. S. Občas si říkám, jak jsem strašlivě hloupý, že se snažím na wikipedii seriózně pracovat. Kdybych místo toho vandalizoval, užil bych si tady víc legrace než na Matějské pouti a nehrozilo by se mi za to vůbec nic: nanejvýš by mě zablokovali, tak bych si založil loutkový účet, a kdyby ten neprošel Checkuserem, dostal bych stejně druhou, pátou, desátou a stomilióntou šanci.

@Hnetubud: Co se týče AV, tak AV nic netestuje. AV o poslední žádosti Tomy646 zatím ani nezačal jednat, pouze s ní byl seznámen členem AV, na kterého se Toma646 obrátil (Martin Urbanec). Dva členové zatím ještě ani nepotvrdili přijetí zprávy (je doba dovolených). Účet Standa 907 není a nebyl nějakým "povoleným" účtem pro případný nový start. --Vachovec1 (diskuse) 26. 7. 2017, 20:35 (CEST)
@OJJ: Byrokraté byli na problematický účet upozorněni. Nikde není řečeno, že musí jeho hlasy zneplatnit rovnou, pokud na to zapomenou při vyhodnocení, bude to samozřejmě chyba. JAn (diskuse) 26. 7. 2017, 22:20 (CEST)
Dobrá, vidím, že hlas loutkového účtu už byl škrtnut, děkuji za to. K narušení regulérního průběhu volby však došlo a dalo se tomu vyhnout. Jádro věci je však jinde: arbitrážní výbor se Tomovým chováním zabýval už šestkrát a vždy dospěl k závěru, že toto prostě absolutně nejde. Vsadím se klidně s kýmkoli o pěťák slivovice, jak dopadne sedmý pokus.--Hnetubud (diskuse) 27. 7. 2017, 12:31 (CEST)

@Rosičák, RPekař, Vachovec1, Martin Urbanec:Jak jsem teď zjistil, články loutkového účtu byly už před dvěma dny smazány správcem Tomas62. Dnes byly opět založeny novým účtem Ladislav Bernert, přičemž z jeho diskusní stránky plyne, že jde asi o téhož uživatele. Jaký je na to názor komunity, zejména členů arbitrážního výboru (ptám se všech, proto zde a ne v odpovědně výboru)? Nemělo by např. být vyčkáno, až arbitrážní výbor případně reviduje své předchozí opatření? --Vlout (diskuse) 28. 7. 2017, 14:14 (CEST)

@Vlout:Doporučení smazat je jednoznačné. Není k němu další výklad a takový výklad není ani potřeba. Je letité a za ta léta obstálo v několika diskusích. Přestálo několik pokusů o úpravu a nejméně jeden pokus o přímou změnu, která nebyla výsledkem konsenzu. Platí obecně a obecně má být uplatňováno.
Nadto AV určil: „články [smazat] ... bez ohledu na jejich přínos encyklopedickému obsahu“. To nemusel, doporučení platí obecně. Ale zřejmě, na základě minulých zkušeností, pociťoval AV potřebu se k tomuto případu výslovně vyjádřit.--Tomas62 (diskuse) 30. 7. 2017, 15:00 (CEST)
V této chvíli je jediný správný postup odhalenou loutku zablokovat a její příspěvky smazat. Takovéto obcházení bloku/zákazu editace nelze tolerovat. --Vachovec1 (diskuse) 28. 7. 2017, 15:17 (CEST)
Můj názor je jednoznačný: Odstraňování článků z Wikipedie jen kvůli osobě zakladatele je z mého pohledu vandalismus. --Jowe (diskuse) 28. 7. 2017, 15:21 (CEST)
Smazat. Jakkoli třeba kolega Jowe nepozná vandalismus, takovýto je jediný správný postup. Prostoru ke vstřícnosti a toleranci už bylo tolik, bez jakéhokoli pokroku. Pokud uživatel poškozuje Wikipedii a vytrvale zatěžuje wikikomunitu, nemá tady co dělat. --Bazi (diskuse) 28. 7. 2017, 17:33 (CEST)
Pro mě je vandalismus, když někdo úmyslně zničí věc, která je prospěšná jiným lidem. Vandalismus je pro mě např. i to, když někdo poničí věc, kterou vyrobil (postavil) odsouzený vrah a která sloužila lidem. --Jowe (diskuse) 28. 7. 2017, 17:45 (CEST)
V tom jde právě o Vaše nepochopení. U Vandalismu musí jít o úmysl aktéra něco poškodit, tady je ovšem úmyslem ochránit projekt před poškozováním. --Bazi (diskuse) 28. 7. 2017, 17:59 (CEST)
Vandal si také myslí, že posprejováním zeď zkrášlí... Každému musí být jasné, že žádné mazání článků neochrání Wikipedii před tím, když to Tomu zase chytne. Pokud přesto maže docela kvalitní sérii článků, kterou si možná v tu chvíli někdo čte, nemohu na to pohlížet jinak než jako na vandalismus. Je mi líto. --Jowe (diskuse) 28. 7. 2017, 18:18 (CEST)

Přepis arabštiny - mešita al-Aksá

Kolega-arabista přišel s tím, že mešita al-Aksá by se měla i česky přepisovat al-Aqsá, aby se tím dalo najevo, že jde o hlásku, kterou čeština nemá, ne o české k (pravopis al-Aqsá jsem považoval za chybu - relikt z angličtiny apod.). Český článek na cs wiki se jmenuje taky al-Aksá, což považuju za správný (nebo aspoň zaužívaný a zkrátka korektní) český přepis. Další věc je, že i kdyby to tak bylo v odborných textech, otázka je, jestli se to takto má psát i v popularizačních textech, jako jsme my - noviny, nebo zda se to tak má jmenovat na wiki. Předpokládal jsem, že u nelatinkových písem pravděpodobně přepisujeme jen arzenálem odpovídajícím hláskám, které se používají při transkripci češtiny (kde q není), je ale možné, že v (současných) odborných textech se dává přednost q.

Stejně tak předpokládám, že je (v češtině nezvykle) vhodnější malé písmeno u členu, i když jde o součást názvu (to v podobných případech preferuje i IJP – http://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=al-K%C3%A1ida). Díky za odpovědi! --Jiří Janíček (diskuse) 31. 7. 2017, 12:26 (CEST)

Viz Wikipedie:Transkripce arabštiny, případně i související Wikipedie:Transkripce perštiny a diskusní stránky těchto doporučení. --Shlomo (diskuse) 31. 7. 2017, 17:11 (CEST)
Domnívám se, že správné řešení je uvést danou transkripci do článku (Special:Diff/15211299), ovšem nechat ho na současném názvu. Totiž oba přepisy jsou v principu možné, Wikipedie:Transkripce arabštiny doporučuje právě قq, ovšem v případě této mešity je pravděpodobně v češtině zažitý a očekávaný název právě al-Aksá.--Tchoř (diskuse) 31. 7. 2017, 19:53 (CEST)
@Jiří Janíček: Uvedl bych přece jen zdroj, kde arabista zmiňuje transkripci qáf > k: dnes již letitý návrh Mülerových pro přepis osobních jmen (Arabská osobní a zeměpisná jména v české slovní zásobě. Naše řeč. 1980, roč. 63, čís. 5.) [Kolegové Shlomo a Tchoř jsou sice velikými milovníky wikinávrhů na transkripce, nicméně bohužel status "návrhu" má u perštiny a arabštiny svůj důvod, návrhy obsahují řadu slabin, zde se objevuje jedna z nich: ačkoliv kolega Darios tuto část formuluje zcela striktně, ovšem ignoruje velmi produktivní a nejspíš zcela korektní - byť asi "zjednodušenou" - variantou transkripce]. Pro úplnou jednoznačnost je dobré k arabským výrazům připojovat některou ze světově uznávaných transliterací (můj favorit je DIN 31635) - to arabistům řekne mnohem víc, než k>q, přičemž, co se týká laického čtenářstva, tak ani pro ně záměna k/q dost možná k lepšímu pochopení (výslovnosti) slova zřejmě nepomůže. Jak správně zmiňuje Tchoř, varianty uvést určitě (pokud by jich bylo více, je otázka, kam). Co je dnes skutečný problém článku Mešita al-Aksá: Je sice uveden jak ten, tak onen přepis, ale není uvedeno, že to jsou varianty, dále užívání velkých písmen v přepisech je také dost divoké. --marv1N (diskuse) 1. 8. 2017, 11:45 (CEST)
S dovolením, pokud dobře vidím, tak transkripce perštiny má status doporučení. Taky je mi známo, Že návrh na doporučení o transkripci arabštiny naráží na jisté problémy - sám jsem na některé v příslušné diskusi upozornil. A byl tam mimochodem diskutován i problém rozporu "zaužívaného" a "oficiálního" přepisu, byť ne v souvislosti s k/q, nýbrž a/e. Chtěl jsem především odkázat kolegu na místa, která jsou pro otázky tohoto typu příhodnější. Podotýkám přitom, že na vhodný přepis ق vyhraněný názor nemám.--Shlomo (diskuse) 1. 8. 2017, 17:48 (CEST)
Možná jste to myslel dobře, ale to vyznění mohlo být tragické: Nepoučený čtenář by z odkazovaných transkripcí mohl nabýt dojmu, že jediný správný přepis předmětného znaku (resp. hlásky) je q (takto jsou - obě - formulovány), přičemž praxe je jiná. Mimochodem, transkripce arabštiny se na chvíli stala doporučením (poté, co jste napsal námitky - nevím, jestli tam skutečně jsou zapracovány :-)), musím říct, že velkou důvěru nemám ani k doporučení perštiny, protože základní výhrada k arabštině je platná i tam (mám na mysli málo české literatury - citovaný titul pokrývá jen zlomek všech jevů - a velký prostor vlastního výzkumu jediného wikipedisty...), ale u ní žiji ve sladké nevědomosti (třeba to opravdu je znamenitě zpracované doporučení). --marv1N (diskuse) 1. 8. 2017, 21:16 (CEST)
Proto jsem odkázal i na diskusní stránky. Předpokládám u wikipedistů nejen dobrou vůli, ale i určitou dávku gramotnosti. A tazatel je wikipedistou zhruba stejně dlouho jako já, tedy dost dlouho na to, abych ho nepovažoval za nahodilého nepoučeného čtenáře.--Shlomo (diskuse) 2. 8. 2017, 00:30 (CEST)

Anton Vratuša

Mohl by někdo zaktualizovat str. Anton Vratuša? Včera zemřel, ale od včerejška od večera nejsem moc na kompu... OJJ, Diskuse 31. 7. 2017, 18:07 (CEST)

Statistiky návštěvníků a zemí

Ve zprávě Pod technickou lípou je zajímavý odkaz na vizualizaci WiViVi, který zpracovává data návštěvnosti wikipedií a míst přístupu.

Mj. z toho vyplývá, že čtenáři z ČR čtou nejčastěji českou (67,7%), anglickou (24,3%) a ruskou (2,4%) wikipedii; na českou wikipedii chodí nejčastěji návštěvníci z ČR (87,7%), Slovenska (4,2%) a USA (2,1%); mimo ČR je pak česká wikipedie poměrně nejčtenější na Slovensku (11,7% návštěv, třetí místo za slovenskou a anglickou wiki), v Chorvatsku (0,4%) a ČLR (0,3%).--Jklamo (diskuse) 8. 8. 2017, 03:01 (CEST)

Share your thoughts on the draft strategy direction

Ahoj! I'm sorry that I'm not writing in Czech. Prosíme, pomozte s překladem do svého jazyka!

At the beginning of this year, we initiated a broad discussion to form a strategic direction that will unite and inspire people across the entire movement. This direction will be the foundation on which we will build clear plans and set priorities. More than 80 communities and groups have discussed and gave feedback on-wiki, in person, virtually, and through private surveys[strategy 1][strategy 2]. We researched readers and consulted more than 150 experts[strategy 3]. We looked at future trends that will affect our mission, and gathered feedback from partners and donors.

In July, a group of community volunteers and representatives from the strategy team took on a task of synthesizing this feedback into an early version of the strategic direction that the broader movement can review and discuss.

The first draft is ready. Please read, share, and discuss on the talk page. Based on your feedback, the drafting group will refine and finalize this direction through August.

  1. Cycle 1 synthesis report
  2. Cycle 2 synthesis report
  3. New Voices synthesis report

SGrabarczuk (WMF) (diskuse) 8. 8. 2017, 19:32 (CEST)

Doporučení do článku + as-Sísí a at-Tajíb

Díky. Dal jsem tedy do článku arabština aspoň odkaz na ta doporučení, byť jsou interní - aspoň něco; normální smrtelník (ani já s lety wikieditací, jak tady kolega správně zmiňuje) je normálně nenajdu - což je škoda, isnt't it? Nebo to někdo udělá líp? Přinejmenším zatím je to podle mě lepší než nic.

2) V těch doporučeních je taky tabulka s ukázkami správně/špatně (https://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Transkripce_arab%C5%A1tiny#Ur.C4.8Dit.C3.BD_.C4.8Dlen) - mohl by tam prosím někdo, kdo tomu rozumí, dopsat aspoň stručně pravidlo, pokud existuje? Následná hláska vždycky nahradí l v předchozím al? A nezávisle na tom: mohl by tam někdo prosím dopsat příklady as-Sísí a at-Tajíb/Tájib, pokud je shledáváte takto košer? Díky moc, sám tomu nerozumím, jinak bych to provedl. --Jiří Janíček (diskuse) 11. 8. 2017, 21:00 (CEST)

Chybějící články o českých filmech

Vzhledem k tomu, že neexistuje WikiProjekt Film, dávám to sem:

Kdyby měl někdo zájem vrtat se ve starších, pozapomenutých, ale někdy třeba i zajímavých filmech.--Ben Skála (diskuse) 19. 7. 2017, 13:14 (CEST)

Doporučuji převést do Wikipedie:Požadované články/Kultura a umění#Filmy, zde Pod lípou se to po čase ukryje v hluboké historii. Petr Karel (diskuse) 19. 7. 2017, 13:34 (CEST)
Hotovo Hotovo.--90.180.166.91 16. 8. 2017, 07:27 (CEST)

Zamčení stránek Baxtrix a Štěpán Buchta

Přesunuto na WP:NS --Martin Urbanec (diskuse) 13. 8. 2017, 19:17 (CEST)

Nadpisy

Dobrý den, při "odžlucení" nového článku jsem narazil v atletice na tři různé nadpisy. Já osobně nevím, co je a není správně, a proto se ptám tady, zda by nebylo dobré udělat jeden základní nadpis a ostatní články přesunout. Dám zde příklad:

A další hromada stránek o ženských kategoriích či jiných disciplínách. Jaká je tedy nejlepší varianta nadpisu? RiniX (diskuse) 14. 8. 2017, 14:28 (CEST)

Myslíte asi názvy. Nejhorší je IMHO varianta "Muži", protože pro velké písmeno tam není žádné opodstatnění. Po mém soudu se nejprve má rozlišit disciplína (100 metrů) a následně gender, čili z toho vychází nejlíp "100 metrů muži". Ale zároveň se to dá vyjádřit i jako "běh mužů na 100 metrů", což nám zkráceně dá "muži, 100 metrů", možná i bez čárky "muži 100 metrů". --Bazi (diskuse) 14. 8. 2017, 14:43 (CEST)
Ano, moje chybka. Možností, jak to vyjádřit, je bohužel několik, avšak problém je bude zvolit. Asi nejpoužívanější varianty jsou Muži 100 metrů a 100 metrů muži. Můžeme je zachovat obě, ale stylisticky to není vůbec dobré. Já osobně jsem pro použití pohlaví a poté disciplíny, ale uvidíme. RiniX (diskuse) 14. 8. 2017, 14:56 (CEST)
Berme to třeba jako u tenisu. Tenis je sport, kde hrají samostatně muži, samostatně ženy a třeba i smíšené páry. A přitom je to stále tenis. Čili hierarchicky je více určující sport, méně gender. Nebereme to asi tak, že je mužský sport, vedle toho ženský sport a teď tyhle dva velké bloky teprve že by se dělily dál podle těch jednotlivých sportů a disciplín. Nemáme mužské sportovní svazy a ženské sportovní svazy, které by se dál dělily podle jednotlivých sportů. Spíš naopak jsou svazy pro ten daný sport jako celek, možná teprve následně dělené podle genderu. Leda snad že by se to takhle vnímalo speciálně v atletice: tedy mužská atletika, vedle toho ženská atletika, a ty že by se pak dělily podle disciplín. Ale i tam mám spíš pocit, že se rozlišují třeba běžecké, vrhařské ad. disciplíny a teprve pak jejich mužské či ženské sekce. --Bazi (diskuse) 14. 8. 2017, 15:31 (CEST)
Pravda. To znamená, že nejlépe z toho vychází varianta 100 metrů muži, kde je první typ sportu či disciplína a nakonec pohlaví. Neznáte nějakého Wikipedistu, který se zajímá o sport a edituje ho zde? Další názory by se hodily. RiniX (diskuse) 14. 8. 2017, 15:39 (CEST)
@Zoner60:. Vychází mi nejlépe varianta Atletika <kde> <kdy> – <sport> <upřesnění> <kdo>. JAn (diskuse) 15. 8. 2017, 07:23 (CEST)
Tzn Atletika na Letních olympijských hrách 2016 – běh na 100 metrů muži. S tím je to ještě více upřesňující. RiniX (diskuse) 15. 8. 2017, 11:55 (CEST)
Ale ne zas s velkým "B", prosím, to tam fakt nemá opodstatnění. A otázka je, jestli by to ještě přesnější nebylo "běh na 100 metrů", když už. --Bazi (diskuse) 15. 8. 2017, 17:29 (CEST)
Jo, to jo. Jak říkám, moc se v tom nevyznám, takže ten příklad klidně upravte. RiniX (diskuse) 15. 8. 2017, 18:17 (CEST)

Seznamka

Dobrý den, nevím co s tím. Článek napsaný, jako na nějaký blog, vlastně jenom sbírka názorů a varování. Vůbec to nepatří do encyklopedie. Článek je třeba brutálně přepsat. --Unioůn (diskuse) 14. 8. 2017, 21:42 (CEST)

Dobrý den, editujte s odvahou! --Martin Urbanec (diskuse) 14. 8. 2017, 21:55 (CEST)

"Údajný/é" v uvodních definicích pojmů

Chtěl bych se zeptat komunity na názor na neustálé používaní "údajný" v prvním odstavci v článcích. Příklady (nejsou přesné, po paměti ):

* Astrologie se zabývá údajnými souvztažnostmi mezi pohyby těles a děním na Zemi.
* Pirátská strana vznikla jako obrana proti údajné netransparentnosti státní správy. 

Těch příkladů bych našel určitě více, autor podle mě chce, v dobré víře, zachovat NPOV za každou cenu, ale myslím si , že slovíčkem údajný tam zanáší svůj POV. Astrologie se zabývá pohyby planet a jejími dopady na život , ať už tam souvstažnost je to nebo ne. Pirátská strana vznikla proti netrasparentnosti... i když to třeba není pravda nebo je. Já bych byl proto, aby se slovíčko údajný z úvodních definic vypouštělo jako POV v opodobných případech.

Co si myslíte?--H11 (diskuse) 16. 8. 2017, 11:32 (CEST)

Je to otázka vhodné formulace. U astrologie by to šlo třeba napsat jako že „se zabývá pohyby vesmírných těles a otázkami jejich případné souvztažnosti s děním na Zemi“. U pirátů zas by se dalo napsat, že strana vznikla „jako obrana proti tomu, co označuje za netransparentnost státní správy“. Pouhé vypuštění slovíčka „údajný“ by IMHO nemuselo přinést zlepšení, pouze by se změnil POV. --Bazi (diskuse) 16. 8. 2017, 12:39 (CEST)
Můj názor je, že "údajný" a podobně patří tam, kde je fakticita tvrzení silně sporná a zároveň tato spornost nemusí být zjevná každému blíže neinformovanému čtenáři. Smyslem je upozornit čtenáře, aby zbystřil a nebral tvrzení zcela vážně. Tuto spornost je v případě pochybnosti potřeba doložit zdrojem. U astrologie myslím není pochyb, že řada seriózních vědců odmítá souvstažnost mezi pohyby těles a děním na Zemi, jak ji chápou astrologové, a tak tam do té definice slovo údajný patří.
Naopak v příkladu o pirátské straně to asi s pochybnostmi není tak horké, státní správu lze legitimně pociťovat jako netransparentní, a tak bych tam slovo údajně spíš nedával (anebo bych aspoň napřed požadoval doložit, že velká většina odborníků považuje naši státní správu za plně transparentní). Podobně bych slovo údajně nedával tam, kde se sice tvrdí něco sporného/nepravdivého, ale ta spornost/nepravdivost je zjevná i průměrnému školákovi. Takže bych nepsal "Karkulka byla údajně sežrána vlkem a údajně pak oživla, když ji myslivec vyřízl z vlkova břicha," jelikož inteligentnější čtenář ví, že to tak asi doopravdy nebylo, a pro úplné hlupáky nepíšeme.--Ioannes Pragensis (diskuse) 16. 8. 2017, 12:45 (CEST)
Jako Ioannes s tím, že uvedená definice pirátské strany je celkově jako definice nevhodná, tato věta patří někam dále v textu. Definice by měla znít například: Česká pirátská strana je politická strana v České republice, založená roku 2009. --Jan.Kamenicek (diskuse) 16. 8. 2017, 15:28 (CEST)

to chápu, ale uvažujete stále , že pisatel onu zjevnou pravdu zná, pochybuji že mormonskému věřícímu například článek zlaté desky , přijde NPOV...., například , že astrologie nebo její části fungují věří drtivá většina obyvatel planety (např https://www.novinky.cz/zena/styl/188053-vetsina-cechu-sleduje-horoskopy-a-veri-jim.html Většina Čechů sleduje horoskopy a věří jim....takže ani podle nerozšířenějšího názoru to není ideální.... a kdo u kontroverznějších témat, bude určovat vhodnost "údajnosti", v uvodním odstavci tím rozhodíte celý text at v nem dal napisete cokoliv..--H11 (diskuse) 16. 8. 2017, 22:55 (CEST)

wp:NPOV#Vysvětlení pojmu
Pokud je nějaké objektivně doložitelné/ověřitelné tvrzení všeobecně přijímané (typu "Země není plochá"/"Slované nejsou podlidé" apod.) akceptováno většinou wp:VZ nemá smysl uvádět „údajně“, naopak pokud věcná správnost opačného tvrzení (typu "Země je plochá", "astrologie je věda" apod.) není objektivně doložitelná a věří v ní jen minorita stoupenců daného přesvědčení, zdůraznění údajnosti nebo jiné upozornění na to, že se jedná (jen) o přesvědčení stoupenců dané doktríny je zcela na místě.
V případě astrologie jde o „nauku“ praktikovanou pouze astrology, a snad vůbec poslední kdo se pokusil nezaujatě „zkoumat pohyby planet a jejich dopady na život , ať už tam souvstažnost je to nebo ne“ byl Johannes Kepler, (který - k vlastnímu překvapení a přes veškerou snahu - žádné nenašel), a další „praktikanti“/„stoupenci“ prostě ignorují (negativní) výsledky jeho výzkumů. (Bez uvedení důvodů - každopádně Kepler byl asi poslední kdo se celý koncept pokusil vědecky testovat. Pozdějším astrologům jde nejspíš jen o peníze.) To by bylo možná dobré řešit nějakým zpřesněním po časové stránce typu "Ačkoliv v minulosti/Dříve/kdysi/do/ v -. století byla astrologie/frenologie/apod. .... zkoumala vztah mezi .../považována za vědu, od .. tomu tak není/pokusy o ověření selhaly...."
U nauk politických/náboženských atp. hnutí/stran by asi bylo celkově nejlepší uvádět ve formátu (XY) "tvrdí/věří/vyjadřují přesvědčení/řídí se tím, že podle jejich programu/přesvědčení/učení/ platí, že ...." Zejména v případě extremističtějších hnutí by bylo IMO absolutně nevhodné akceptovat jejich přesvědčení jako objektivně platné.
Pokud je pak z kontextu jinak jasné, že subjekt článku "existuje" jen ve fikci/mytologii/pohádce apod. nemá smysl dál zdůrazňovat. Když článek jasně říká „Slender Man je fiktivní postava“, „Pipi Dlouhá punčocha je hlavní hrdinka knih pro děti“ není třeba více dodávat, naopak by to mohlo být matoucí.
Vámi uváděný zdroj (pokud je webový článek v oddechové rubrice Novinek nějak relevantní jako zdroj) se vztahuje k tomu, že řada respondentů daného výzkumu (nikoliv obyvatel ČR, natož celé planety) ve věrohodnost astrologie subjektivně věří, nikoliv že by věrohodnost astrologie byla objektivně podložena. :-)
Považuji za naprosto neutrální, pokud jsou „Zlaté desky“ označeny za údajný artefakt v jehož historicitu věří „Mormoni“ - to že stoupenci této víry tomuto věří je fakt, to že by tento artefakt opravdu existoval je nedoloženo, a nedokážu si představit jak by mohly existovat články o různých náboženských otázkách (a nejen náboženských), pokud by vycházely z předpokladu, že přesvědčení stoupenců daného vyznání je „objektivní fakt“ - třeba věta říkající, že "Ódin (staroseversky Óðinn) je jméno hlavního boha severského panteonu náležící ke skupině bohů (božského rodu) zvaní Ásové" je objektivně celkem snesitelná, naopak formulace "Ódin je nejvyšší z bohů." by asi byla akceptovatelná jen z pohledu jeho fanoušků, zatímco stoupencům jiných přesvědčení by to naopak muselo připadat jako porušení NPOV. A stejně tak neutralita obecně by měla být posuzována z pohledu dostupných neutrálních zdrojů, ne z pohledu těch kdo věří v to, že předmět článku, podle přesvědčení těch kdo v něj také věří, je objektivně platný. -109.183.157.199 17. 8. 2017, 02:44 (CEST)

Vlaječka v infoboxu

Zjímá mě zda vlaječky v infoboxech různých osobností jsou chtěné či nikoliv. Může se kolegium wikipedistů vyjádřit. Budu vděčen za stanovení obecného pravidla - vlaječky ANO - vlaječky NE. děkuji --Martin wolf (diskuse) 2. 8. 2017, 17:57 (CEST)

Vlaječky kde? Vlaječky u místa narození/úmrtí? Vlaječky u národností? Vlaječky u současných klubů? Vlaječky u přehledu klubů? Vlaječky u stran konfliktu? Vlaječky u velitelů konfliktu? Vlaječky jinde? --Silesianus (diskuse) 2. 8. 2017, 18:01 (CEST)

Upřesňuji - jde o vlaječky u místa narození/úmrtí různých osobností. --Martin wolf (diskuse) 2. 8. 2017, 19:08 (CEST)

O vlaječkách už se jednalo hodněkrát, stačí zapátrat v archivu. Naposledy částečně zde. --Silesianus (diskuse) 2. 8. 2017, 19:15 (CEST)
Abych přidal osobní názor, vlaječky u místa narození/úmrtí obecně podporuji. Raději formát „{vlajka} obec, stát“, než „obec <řádek> {vlajka} stát“. --Silesianus (diskuse) 2. 8. 2017, 19:23 (CEST)
Opravdu už se to v minulosti poměrně vydatně řešilo a nemám dojem, že bychom mohli dojít k nějakému převratně novému výsledku. Plošný vlaječek u míst narození a úmrtí v infoboxech osob IMHO nemá podporu. --Bazi (diskuse) 2. 8. 2017, 19:43 (CEST)

Vlaječky rozhodně ano, např. článku CASA CN-235 to velmi výrazně pomohlo...--Foxx70 (diskuse) 4. 8. 2017, 09:10 (CEST)

Alternativně by šlo upravit příslušné infoboxy tak, aby se vyplňoval pouze název státu. A kdo by měl zapnuté příslušné udělátko, viděl by vlaječky, ostatní pouze název státu. A že jsou samostatné vlaječky opravy užitečné na rozlišení států - viz Čechy/Polsko nebo Monako/Indonésie... JAn (diskuse) 4. 8. 2017, 14:18 (CEST)
Alternativně by šlo upravit příslušné infoboxy tak, aby se vyplňovaly pouze název státu. A kdo by měl zapnuté příslušné udělátko, neviděl by vlaječky, ostatní pak vlajku a název státu. A že jsou samostatné vlaječky opravy užitečné na rozlišení států - viz Čechy/Francie nebo Monako/Jihoafrická republika... --Silesianus (diskuse) 4. 8. 2017, 14:25 (CEST)
Dnes považuji osobně vlajkoslávu v infoboxech za zbytečnou, byť tolerovanou (ač jsem je tam sám před lety pilně doplňoval). Při přebírání dat do infoboxů z Wikidat naštěstí tyto zmizí. Pokud se chcete věnovat POUZE doplňování vlaječek, tak to považuji za plýtvání časem, to raději doplňte kus textu nebo napište nový článek. Zdraví --Gampe (diskuse) 4. 8. 2017, 15:23 (CEST)
Lokální data samozřejmě mají přednost před Wikidáty... --Silesianus (diskuse) 4. 8. 2017, 15:39 (CEST)
Po vyřešení vlaječky ano/ne budou následovat otázky jaká a čí vlaječka přesně a proč vlastně - třeba takoví politici jako je Miloš Zeman nebo Václav Klaus mají v infoboxu "hezčí" vlajku Protektorátu, ačkoliv u něj šlo o pouhé okupované území Nacistického Německa, nikoliv o suverénní stát... -109.183.157.199
@JAn&Silesianus: Někteří naivní neregistrovaní jedinci si představují, že cílem Wikipedie je psát objektivně hodnověrné články určené nezúčastněné veřejnosti, nikoliv jen pro Wikipedisty se zapnutým příslušným „udělátkem“. -109.183.157.199 5. 8. 2017, 03:16 (CEST)
@Foxx70: Článek CASA CN-235 nemá v infoboxu ani jednu vlaječku, takže těžko říci proč si představujete, že mu to nějak „pomohlo“. Zejména když diskuse tady se celkem jasně týká "míst narození a úmrtí různých osobností". -109.183.157.199 5. 8. 2017, 04:01 (CEST)
Vlaječky u míst narození osobností pokud vím žádná skutečná encyklopedie nepoužívá. Poskytují pouze duplikovanou informaci. Většina lidí se ve vlajkách stejně moc nevyzná a víc jim řekne název státu či území. Kdo potřebuje vědět, jak vypadá či vypadala vlajka např. protektorátu, najde to v hesle o protektorátu; takové informace nepatří do článků o Miloši Zemanovi či Václavu Klausovi. Navíc graficky často ty vlaječky do infoboxů moc nezapadnou. --Jan.Kamenicek (diskuse) 5. 8. 2017, 10:10 (CEST)
Teď je to schizofrenní, někdo tam vlajku má (doplněno lokálně), někdo nemá (většinou z wikidat), a když už vlajka je tak někdy před státem, někdy před městem... Vůle to sjednotit byla mizivá. Naopak se pak vynořuje, jestli psát i stát narození/úmrtí typu "Praha, Rakousko-Uhersko; Praha, Protektorát Čechy a Morava" a podobně, nebo radši stát nepsat nikdy, nebo jen tehdy, pokud stále souhlasí i dnes. Chrzwzcz (diskuse) 5. 8. 2017, 15:07 (CEST)
Už jen jako perličku - Google si to asi cucá pro své zobrazení do přehledných kartiček z wikipedie, ale stát si doplní podle dnešního stavu, takže Karel IV, narozen v České republice - viz toto. Chrzwzcz (diskuse) 5. 8. 2017, 15:10 (CEST)
Jak kdy... --Shlomo (diskuse) 5. 8. 2017, 21:48 (CEST)
@Jan.Kamenicek: Nejen vlaječky, pokud vím, tak ani "stát narození" se v encyklopediích zpravidla neuvádí. Ono to asi má dobrý důvod...--Shlomo (diskuse) 5. 8. 2017, 21:48 (CEST)
No a pak je tu ten argument „Wikipedie není z papíru“. --Bazi (diskuse) 6. 8. 2017, 00:01 (CEST)
… který je možno použít ve prospěch uvádění států (Papírové encyklopedie neuvádějí stát narození [popř. vlajku] kvůli technickým omezením souvisejícím s jejich formátem, na nepapírové Wikipedii se takto omezovat nemusíme.) nebo i proti němu (Papírové encyklopedie nemají aktivní odkazy, na nepapírové Wikipedii není problém jedním kliknutím zjistit, ve kterém státě uvedené místo leží[, a druhým kliknutím, jakou má vlajku].) A jsme tam, kde jsme byli. (A na okraj podotýkám, že ani Jan.Kamenicek, ani já jsme "papírové" encyklopedie výslovně nezmiňovali.)--Shlomo (diskuse) 6. 8. 2017, 18:16 (CEST)
Ad okraj: Chápu, ale pak by to chtělo rozebrat každé zvlášť. Jinak co se týká funkčních odkazů, ty jsou super, pokud jsou modré. Problém nastává u odkazů červených a ještě větší (nebo přinejmenším srovnatelný) při přebírání z Wikidat, kde se čtenáři ani nedá najevo, že by tam nějaký odkaz na - dosud neexistující článek - měl být. To jsou holt zas limity. --Bazi (diskuse) 6. 8. 2017, 19:10 (CEST)
@Bazi: Nechápu, proč se tu rozvinula diskuse o papíru, o kterém jsem ve svém příspěvku vůbec nepsal. Některé papírové encyklopedie bývají velmi bohatě ilustrovány, někdy dokonce i bohatěji než Wikipedie. Vlaječky jsou ale na Wikipedii ještě zbytečnější než u papírové encyklopedie: pokud by mne zajímalo, jakou vlajku má stát, ve kterém se někdo narodil, tak si na rozdíl od papíru jednou kliknu a vím to. Uvádět stát, kde se narodil, má smysl, protože to s tím člověkem úzce souvisí. Jakou měl ten stát vlajku ale s tím člověkem nesouvisí. Taky by mne kromě vlajky mohlo zajímat, jaký měl ten stát státní znak, jakou měl hymnu, kdo byl tehdy jeho hlavním představitelem a mnoho dalších věcí. Takové věci patří do hesla o státě, a proto je pořád dokola neopakujeme u hesel všech lidí, kteří se v tom státě narodili. --Jan.Kamenicek (diskuse) 13. 8. 2017, 14:40 (CEST)
Holt jsi nepsal ani o tom, že máš na mysli pouze elektronické encyklopedie. Jinak jsem na papír odpovídal už Shlomovi, takže proč se divit a vysvětlovat znovu... Každopádně mi přijde tento přístup k vlaječkám postavený na hlavu. Ony přece nejsou dodatečnou informací k místu a státu narození, která by snad čtenáře mohla nebo měla zajímat a kterou mu jako bonus poskytujeme. Kdyby tomu tak skutečně bylo, souhlasil bych se zrušením všech vlaječek, tak jako nedáváme do iboxu třeba odkaz k poslechu státní hymny.
Jenže ta funkce je přece úplně jiná. Jde o to, že někteří lidé (možná všichni) vnímají snáz obrazové informace nežli psané. Jeden přehledný graf vydá za tuny číselných tabulek. A v tomto případě přesně takovým způsobem vlaječky usnadňují čtenáři geografické zařazení. A navíc, i když ne zrovna v tomto případě, třeba šetří místo, pokud namísto vypsaného názvu stačí použít jenom vlaječku. Třeba u premiér filmů v infoboxech stačí dát německou vlajku k německému datu premiéry a českou k české premiéře a čtenář se dovtípí, aniž bych musel vypisovat, že tamto byla původní a to druhé jenom česká premiéra. Každopádně vlajka v infoboxu není dodatečnou informací, ale čtenářským usnadněním. A přijde mi opravdu překvapivé, že toto hledisko úplně pomíjíš a místo toho jdeš na to - zrovna z pedagogického hlediska - takto obráceně, to se na mě nezlob. --Bazi (diskuse) 13. 8. 2017, 15:25 (CEST)
Tady si dovolím nesouhlasit. Vlaječka zobrazená u místa narození/úmrtí v sobě informaci nese, zpravidla dokonce dvě informace: (a) ve kterém státě se místo v daném čase nacházelo, (b) jaká vlajka se používá/používala jako symbol tohoto státu. Informace (a) je navíc často duplikována v textové, resp. wikiodkazové podobě, což ale nic nemění na tom, že vlaječka ji obsahuje rovněž. Proto jsem také výše v diskusi upozorňoval na pravidlo WP:Ověřitelnost, které by i zde mělo být respektováno. K otázce, nakolik vlaječka čtenáři geografické zařazení usnadňuje, již bylo popsáno mnoho kB diskusního prostoru, takže se nyní omezím na konstatování, že na to není v komunitě jednotný názor.--Shlomo (diskuse) 19. 8. 2017, 21:59 (CEST)
To je jen úhel pohledu, zda vlaječka nese informaci, kterou možná někde doplňuje text, anebo text nese informaci, kterou doplňuje vlaječka. Já jsem jen nesouhlasil s tvrzením, že vlaječkou v infoboxu poskytujeme čtenáří (nadbytečnou?) informaci o tom, jakou daný stát měl vlajku. Protože toto rozhodně není funkce oné šablony. Dále samozřejmě akceptuju, že názor v komunitě není jednotný, tedy se nepřiklání jednoznačně ani na jednu, ani na druhou stranu, což obvykle znamená zachování statu quo, tedy žádné plošné likvidování vlaječek z infoboxů. --Bazi (diskuse) 19. 8. 2017, 22:27 (CEST)
„Duplikuje“ ≠ „doplňuje“.
Pokud vlaječka v infoboxu je, pak informaci o tom, jakou daný stát měl vlajku, čtenáři poskytuje, ať se nám to líbí nebo ne. Pokud není funkcí infoboxu poskytnout informaci o vlajce, pak tam obrázek vlajky nemá být.--Shlomo (diskuse) 19. 8. 2017, 23:20 (CEST)
@Bazi:Protože jsem neměl na mysli "pouze elektronické encyklopedie". Měl jsem na mysli encyklopedie obecně. Například Britannica vlaječky nepoužívá ani v papírové verzi ani v elektronické. Neznám žádnou seriózní encyklopedii, která by toto dělala. Proto se argument, že Wikipedie není z papíru, s mým příspěvkem zcela míjí.
Řešení, že by se dokonce dávala jen vlajka bez textové informace, je nejhorší možné a netušil jsem, že se to někde na Wikipedii děje, a je potřeba to potlačovat. Je to totiž v příkrém rozporu se zásadami přístupnosti informací, neboť takové podání informací ztěžuje přístup k nim například osobám se špatným zrakem, osobám barvoslepým a podobně. Je-li informace důležitá, měla by být v infoboxu podána především textovou formou, není-li důležitá, nemá v infoboxu co dělat.
Grafy jsou samozřejmě speciální případ, neboť jsou přehledným shrnutím informace, a pokud se zvolí graficky vhodná forma, je možné negativní dopady na osobami s vadami zraku buď eliminovat, nebo aspoň omezit (například vypíchnutím nejdůležitějších informací z grafu v textu) S vlajkami nemají nic společného.
Vlaječky v žádném případě "geografické zařazení" neusnadňují. Je rozhodně snazší stát geograficky zařadit podle jeho názvu než podle jeho vlajky, vlajky velmi mnoha existujících a ještě více historických útvarů jsou pro běžné lidi bez názvu státu nezařaditelné. A kdo stát geograficky nezařadí bez vlajky, tak ho nezařadí ani s vlajkou.
To, že není jednotný názor na to, zda tam vlaječky patří, především znamená, že by je jejich zastánci měli přestat proti nesouhlasu ostatních přidávat, dokud se jim nepodaří většinu lidí o jejich užitečnosti přesvědčit. Jinak z diskusí nevybředneme. --Jan.Kamenicek (diskuse) 19. 8. 2017, 23:02 (CEST)
„Vlaječky v žádném případě "geografické zařazení" neusnadňují.“ Cože co??? Takže jen namátkou nejrychleji dohledané: Informace, vizuální vnímání, vizualizace, str. 56 a 57:

„B. Šupšáková se domnívá, že v hierarchii vnímání je vizuální výše než verbální schopnosti. „Vizuálne myslenie využíva všetky zmysly a špecificky ich spája s hovoreným jazykom a motorickou koordináciou. Má univerzálnu gramatiku, ktorá predchádza písanému i hovorenému slovu.“ Šupšáková dále uvádí, že vizuální komunikace je vyšší formou vyjadřování než alfanumerický způsob vyjadřování. To argumentuje tím, že vizuální forma vznikla dříve než verbální a pomohla určovat vývoj psané formy.“ ... „Slovní znaky jsou vnímány druhou signální soustavou na rozdíl od ikonických znaků, které působí na první signální soustavu.“ ... „Výše zmíněné by dokazovalo, pokud přijmeme teorii signálních soustav, že vizualizací převádíme vztahy zastoupené slovem, které analyzuje druhá signální soustava, na úroveň zpracování první signální soustavy, a tím umožňujeme jejich rychlejší „čtení“.“

Vizualizace skutečně urychluje čtení a zpracování informací, tedy čtenáři pomáhá, usnadňuje mu čtení. Slovy klasika: Můžeme o tom vést spory, můžeme s tím nesouhlasit, ale to je tak všechno, co se proti tomu dá dělat. --Bazi (diskuse) 19. 8. 2017, 23:38 (CEST)
Obávám se, že tady jste poněkud mimo. Ten citát se zjevně týká piktogramů, případně jiných forem vizualizace založených na nějakém univerzálním principu nebo na podobnosti s reálným světem. Vlajka je zpravidla zcela abstraktním symbolem, jehož význam je dán pouze a jedině konvencí a je tedy z hlediska vnímání mnohem blíže znakům slovním než ikonickým. Nebo se snad domníváte, že vexilologická gramatika je univerzální a předchází psanému a mluvenému slovu? Že vlajka působí na první signální soustavu a pes začne slintat, spatří-li vlajku státu, v němž dostával nažrat?--Shlomo (diskuse) 20. 8. 2017, 01:16 (CEST)
Nikoliv, Shlomo, stačí si dostudovat další části té práce, neomezuje se to na piktogramy, nýbrž obecně pojednává o grafické komunikaci, na různých místech zmiňuje fotky, grafy, diagramy. Např. str. 63: „Z časového hlediska umožňuje grafická komunikace zkrátit dobu interpretace. Subjekt nejprve získá globální obraz problémové situace a poté může volit další postup na základě svých potřeb. Grafické formy dovolují krátký vhled do obsahu dokumentu jako celku a poté již přistoupit např. ke konkrétní straně, která obsahuje hledaná data. To umožňuje příjemci volit vlastní postup interpretace a zvýšit jeho aktivní podíl na získání požadované informace. Tradiční formy textové komunikace naproti tomu neumožňují vnímat a interpretovat celek najednou.“ A dále str. 64: „Z hlediska informačního, přesněji pragmatického přístupu lze interpretační proces a jeho kroky definovat jako postupné snižování neurčitosti. U grafické komunikace dochází již v prvních krocích k výraznému snížení neurčitosti. „Časový postup v interpretaci textové formy vyžaduje obvykle další postup a tedy potřebu projít více kroků. (I zde jsou ovšem možné výjimky, dané například tím, subjekt již daný text zná, že hledanou pasáž vyhledá podle rejstříku nebo se řídí vhodným návodem interpretačního postupu.) Také v této situaci hraje, podobně jako u interpretace grafických forem komunikace, významnou úlohu kompetence subjektu interpretace...““
U složitějších grafy nebo diagramů samozřejmě ta úspora bude větší. Ale v obecné rovině jsou ty principy aplikovatelné i na naše vlaječky, jejich umístění v infoboxu a v celém článku. Samozřejmě chápu, že méně známé vlajky pro člověka takové usnadnění neposkytují, proto jsou doplněné textem, ty notoricky známé však bezesporu ano. Vlajka poskytuje rychlejší představu než psaný text. V našem případě jde taky o to, že textu je v infoboxu víc, je tam zapsané množství různých informací, tím spíš v celém článku. Použití vlaječky poskytuje rychlou orientaci, kde vůbec údaj o místě narození nebo úmrtí najdu. Ostatně už samotná existence infoboxu je na tom založená, že poskytuje čtenáři rychlý přehled o nejzákladnějších informacích k tématu, aby je nemusel dohledávat v článku. Akceptuji samozřejmě, že ne každý to ocení (jak vidno). --Bazi (diskuse) 20. 8. 2017, 01:55 (CEST)
Bazi, vlajky přece působí na druhou signální soustavu stejně jako napsaná slova. První signální soustava zpracovává signály, které jsou přímo odrazem reality, jako signály chemické, pachové, zvukové, vizuální - vizuální v tom smyslu, že vidím psa a z toho vjemu mi dojde, co to je zač a že mne může kousnout. Druhá signální soustava reaguje na abstraktní podněty jako by to byl konkrétní podnět. Sem patří slova i vlajky.
Jinak jsou vizualizace dobré a špatné. Špatná neusnadňuje nic. Martine, opakovaně jsi posunul význam toho, co jsem řekl, na něco, co jsem neřekl, a pak to, co jsem neřekl, slavnostně vyvrátil. Nejprve z méno výrazu „encyklopedie“ uděláš „papírové encyklopedie“, a nyní po mých argumentech, že vlaječky nic neusnadňují, vyvracíš mé neexistující tvrzení, že vizualizace nic neusnadňuje. Takže ano, některé vizualizace mohou na ty z nás s dobrými zrakovými schopnostmi (což ovšem nejsou zdaleka všichni) mluvit rychleji než napsaná slova, ale drtivá většina vlajek existujících natož historických států mezi ně rozhodně nepatří. Ikonické znaky mohou působit pouze tehdy, když ty ikonické znaky máš zažité. Dokonce i vlajky notoricky známých států se lidem pletou (Austrálie x Nový Zéland, Turecko x Tunisko), většinu jich ale vůbec neznají. V té tvé diplomce (zdržím se polemiky o spolehlivosti zdroje) jsem nic o vlajkách nenašel. Když řekneš "Belgie", tak je to jasné, když ukážeš belgickou vlajku, tak se mnoho lidí na pár vteřin zastaví, jestli to je belgická nebo německá, nemluvě o těch, kteří vůbec nebudou tušit, co ty barvičky znamenají, ačkoliv Belgii jinak geograficky zařadí. --Jan.Kamenicek (diskuse) 20. 8. 2017, 02:47 (CEST)
@Bazi: Já také nepsal, že se práce omezuje na piktogramy, zmínil jsem i „jiné formy vizualizace založené na nějakém univerzálním principu nebo na podobnosti s reálným světem“ — kam patří ony fotky, grafy, diagramy, sítě, mapy; nikoli však vlajky. Ani v poslední várce dodaných citátů nevidím nic, co by naznačovalo, že řeč je (i) o abstraktních grafických symbolech.--Shlomo (diskuse) 20. 8. 2017, 10:20 (CEST)
Nějakou analýzou bych se tady neoháněl. Jediné, co vám vlajka sdělí je "je to české - není to české" (nebo "je to československé - není to československé", ani v tom to není jednoznačné). Pak poznáte možná americkou, britskou, německou, slovenskou, švýcarskou a u dalších stejně musíte číst text co to je vlastně za zemi - a vlajka funguje jen jako hodně velká pestrobarevná odrážka (což už jsem sem psal). No možná vy vlajky světa znáte, ale jinak je to většinou zbytečný údaj, stejně jako cpát tam znak, oficiální politický název země v dané době nebo snad tehdejšího prezidenta či vládce dané země. Chrzwzcz (diskuse) 20. 8. 2017, 15:30 (CEST)
To je jak mluvit do dubu. A ještě si hrát na slovíčka. Takže doslovné citace, když už mě do toho kolegové nutíte: Jan.Kamenicek 13. 8. 2017, 14.40: „Uvádět stát, kde se narodil, má smysl, protože to s tím člověkem úzce souvisí. Jakou měl ten stát vlajku ale s tím člověkem nesouvisí. Taky by mne kromě vlajky mohlo zajímat, jaký měl ten stát státní znak, jakou měl hymnu, kdo byl tehdy jeho hlavním představitelem a mnoho dalších věcí.“ To je, promiň, Honzo, aspoň si to přiznej, naprostý nesmysl. Vychází buď z absolutního nepochopení funkce té vlaječky, anebo z její záměrné ignorace. A už jsem ti to jednou vysvětloval: Vlaječka v tomto případě neslouží k poskytnutí dodatečné informace ke státu, ale slouží k vizualizaci informace o státu. Pokud tomuto nerozumíš, pak se asi fakt nemá cenu vůbec bavit. I když jak tak koukám na ten protivlaječkový zápal, asi to opravdu cenu nemá. Kolegové, berte prostě na vědomí, že nemalé množství wikipedistů protivlaječkovou mánií netrpí, takže ani nebude souhlasit s likvidací užitečných vizuálních nosičů informace, jakými jsou vlaječky států. Ano, vlaječky slouží k vizualizaci informace, která je v těchto případech navíc uváděná i ve své verbální podobě. Kdo má kompetence ke čtení grafických symbolů, všimne si vlaječky, kdo s tím má potíže, přečte si text. Takže žádný armagedon nehrozí. Přitom vlaječka jak u {{Vlajka a název}}, tak u {{Flagicon}} při najetí myší poskytuje textovou informaci o názvu státu a odkaz na článek o tom státě, jak trefně připomněl kolega Vachovec. Vlaječka jako forma vizualizace informací poskytovaných čtenáři je užitečná. --Bazi (diskuse) 20. 8. 2017, 15:37 (CEST)

Asi nikoho moc nepřekvapí, že anglická wikipedie má už dávno na toto téma důkladně zpracované a rozumnými argumenty podložené doporučení (Zde). Stačilo by ho prostě převzít: jenže to bychom se zase připravili o tu rozkoš z nekonečného velemoudrého sněmování a vymýšlení hranatých koleček.--Hnetubud (diskuse) 5. 8. 2017, 19:31 (CEST)

Ano, samozřejmě. Vlaječky v IB jsou balast, který jen rozptyluje.--RomanM82 (diskuse) 9. 8. 2017, 19:40 (CEST)
Popsané to mají detailně. Plusmínus v podstatě je povolují jen u sportovních a vojenských klání. Jinde že to zbytečně upoutává pozornost na jeden z mnoha údajů v infoboxu a taky to rozstřelí formátování (najednou začíná některý z údajů víc od kraje). U měst se to taky ještě snese, ale od nějaké vyšší úrovně (federativní země apod.). Ale nevím, nakolik je to vedeno jejich snahou nemít z infoboxu nepřehledné omalovánky a nakolik tím, že ignorantům stejně vlajka nic moc neřekne, tudíž to slouží jen jako hodně velká odrážka :) Chrzwzcz (diskuse) 9. 8. 2017, 20:15 (CEST)

Já jsem toho názoru, že takovéto debatování Wikipedii moc neprospívá a čtenářům jsou takovéto věci úplně jedno. Toto není věc, na kterou bychom se měli nějak intensivně zaměřovat - čtenářům je to úplně jedno. Ale abych se dostal k věci - ano, já vlaječky podporuji. Argumenty, že papírové encyklopedie to také nemají mi přijdou nesmyslné - která papírová encyklopedie má infobox? Infobox to může příjemně "okrášlit", aby nebyl strohý, a pokud se tam nehodí, není nic jednoduššího, než ji odstranit. Považoval bych za zoufalé, kdyby se to řešilo plošným pravidlem/jiným způsobem zakazujícím, nutícím atd., ať už na jakoukoli stranu. Ovšem považuji za zbytečné, aby uživatel přidával vlaječky bez jiných úprav článku. Pokud osoba upravuje infobox/jiné části článku, ať si vaječku přidá. Nerad bych ale viděl, kdyby někdo hromadně přidával vlaječky a jiné úpravy článku nedělal... Hezký den přeje --Vojtasafr (diskuse) 6. 8. 2017, 16:15 (CEST)

No já z vlaječek a "států narození" nijak nadšením neskáču, ale bude-li se respektovat alespoň plošné pravidlo ověřitelnosti, tak se s nimi dokážu smířit.--Shlomo (diskuse) 6. 8. 2017, 18:40 (CEST)
Já osobně bych se klidně obešel i bez infoboxů jako takových: námaha s nimi je zcela neadekvátní jejich informační hodnotě. Nejde o to vlaječky zakazovat, ale zamyslet se nad tím, proč tam vlastně jsou a co se jejich prostřednictvím sděluje. Mám na to stejný názor jako anglická wikipedie, tedy u sportovních reprezentací ano, ale u místa narození ne: „they are unnecessarily distracting and give undue prominence to one field among many“. Konkrétní příklad: ono to vážně nepotěší, když někomu dáme vedle jména háknkrajc jen proto, že se náhodou narodil na území, které bylo za války pod německou okupací.--Hnetubud (diskuse) 7. 8. 2017, 15:04 (CEST)
Námaha je vytvářet přijde vniveč, když si to tam stejně každý může matlat po svém, takže přehlednější to sice být může, ale není to porovnatelné s články se stejným typem infoboxu. Ale to bych nutil k jednotě kde se ctí svoboda. Osobně bych teda radši 50 % lidí zklamal tím, že by byl jeden způsob vyplňování, než aby 50 % článků vypadalo jinak než druhých 50 %. Chrzwzcz (diskuse) 7. 8. 2017, 18:11 (CEST)
@Vojtasafr: Nenašel jsem, jestli na to máme přímo pravidlo, ale pokud si pamatuji, tak už se v diskusích mnoha wikipedistům vytýkalo, že zahlcují historii článků zbytečnými editacemi jako jsou vlaječky, výměna synonym, nadpisy závěrečných sekcí, odkazování na portály a podobně, které nepřinášejí žádnou novou informaci. Ale bohužel se tím málokdo řídí...--Hnetubud (diskuse) 9. 8. 2017, 19:27 (CEST)
@Hnetubud: Pravidlo na to myslím ani není, a těch výsledků diskusí se někdy nedržím ani já. Je ovšem pravda, že nedělám jen jednu činnost - přidám portály, ib,... Myslím, že pokud se takto děje v rozumné míře, nemělo by to vadit... Ale jak jsem napsal výše, ji IMHO nevhodné, aby uživatel jen vkládal vlaječky rychlostí 50 vlaječek za minutu, stejně tak u mezer, pahýlů atd. atd. --Vojtasafr (diskuse) 15. 8. 2017, 18:37 (CEST)

Měla by být možnost mít infobox čistě textový, obdobně jako na Wikipediích, kde jsou dál než my. V řadě biografií jsou infoboxy „prázdné“, tj. veškerá data se tahají z Wikidat. Se státy by to mělo být stejně, tedy stačí je doplnit na Wikidata (stát jako upřesnění k místu narození/úmrtí). Pak by šlo jen vytvořit udělátko, kde si milovníci vlaječek zapnou, aby se zobrazovaly (zjednodušeně se jim nenatáhne jen název, ale i vlajka, jak to nyní dělá šablona {{Vlajka a název}}). Tedy by se „přidávači vlajek a států“ měli přesunout na Wikidata. — Gumruch (disk.) 20. 8. 2017, 02:19 (CEST)

V tuto chvíli si to každý z těch, co vlajky rádi, dělá jak chce a je to zmatek (před místo, za místo, k narození, k občanství, každý jinak). Přesto ale většina biografických hesel vlajky u míst narození a úmrtí nemá, což je tedy převládající praxe, a do výslovného schválení změny by tuto praxi už nikdo další neměl narušovat. Kdo ji chce změnit, nechť přednese konkrétní návrh a nechá si ho komunitou schválit. --Jan.Kamenicek (diskuse) 20. 8. 2017, 02:59 (CEST)
@Gumruch: Možnost přebírání "státu narození" a jeho vlajky z Wikidat se také již diskutovala. Uvázla ovšem na tom, že Wikidata nedisponují dostatečnou kvalitou a kvantitou historických dat. A IMHO nelze očekávat, že by se v tomto směru situace v dohledné době zlepšila, protože data tohoto typu dat nelze roboticky nasosat z kategorií, infoboxů nebo seznamů na Wikipedii a musel by někdo vynaložit nemalé úsilí na jejich vytvoření (a pak je denodenně bránit před nájezdy roboeditorů...)
Realizovatelné by v současné době mohlo být udělátko, které by zobrazovalo vlajku podle aktuálního stavu (tedy ne dobovou "vlajku narození", nýbrž aktuální vlajku aktuálního státu místa narození). Otázka je, jestli po takovém udělátku je poptávka.
Krom toho se obávám, že ani případné vytvoření fanglovacího udělátka spor nevyřeší, pouze ho přesune do roviny, zda má udělátko být pro nepřihlášené uživatele implicitně zapnuté, nebo vypnuté :( --Shlomo (diskuse) 20. 8. 2017, 09:21 (CEST)

Pár poznámek:

  1. "Vlaječky" (flagicony) ve své současné wikipodobě nejsou pouze vizuální ozdobou. Při najetí na vlaječku se Vám zbrazí Tooltip s názvem státu nebo dokonce Hovercard, při kliknutí se pak dostanete na článek o příslušném státě. To je také celkem jednoznačné vyvrácení výše uvedené námitky kolegy @JAn Dudík: JAna Dudíka týkající se vizuálně velmi podobných vlajek (České království/Polsko, Monako/Indonésie).
  2. Konkrétně u místa narození a úmrtí, pokud je název státu uveden v textové podobě, lze "vlaječku" skutečně považovat za redundantní. Na druhou stranu, někomu může připadat vzhledem k bodu 1 jako redundantní uvádění státu v textové podobě, když všechny informace lze vyčíst právě z "vlaječky".
  3. Existují články a infoboxy, kde "vlaječky" nejsou redundantní. Například infoboxy fotbalistů a fotbalových klubů: Zinédine Zidane, FC Bayern Mnichov a další.

--Vachovec1 (diskuse) 20. 8. 2017, 10:06 (CEST)

Z textu jde vždy vyčíst víc než z vlajky (vlajku neznáte, nebo byla shodná pro více států).. A redundatní jsou i u těch vyjmenovaných příkladů, na anglické wiki je nemají a žijou (argument na jiné wiki to mají tak a tak, ale co už)...Chrzwzcz (diskuse) 20. 8. 2017, 15:25 (CEST)

Já myslím nějakou protivlaječkovou mánií netrpím, naopak uznávám jejich užitečnost tam, kde pomáhají rychlé orientaci, například u různých sportovních tabulek (samozřejmě za předpokladu, že čtenář zná vlajky států). Ale v některých případech, a těch se právě týká příslušné doporučení anglické wikipedie, je ta jejich vizuální výraznost spíš na škodu: když si otevřu životopisný článek, první, čeho si všimnu – pokud není v článku jiný obrázek – je vlajka země, kde se dotyčný člověk narodil. Ale to přece není ta nejdůležitější informace o něm, abychom na ni kladli takový důraz. Někdy to může být dokonce matoucí: například Vladimír Železný má v infoboxu vlajku Sovětského svazu, ale jeho encyklopedicky významné činy jsou přece spojeny s českým prostředím...--Hnetubud (diskuse) 20. 8. 2017, 20:17 (CEST)

@Vachovec1: Ad 1) - při zobrazování pouze názvu státu se zase pomocí hovercard zobrazí stručné info o příslušném státu a to s mapkou polohy - a mapka mi třeba u afrických zemí řekne víc, než vlajka.
Vlajkocentrický pohled je zároveň pohledem eurocentrickým - typický čtenář pozná vlajky přibližně v rozsahu EU+USA+Čína+Rusko (nebo spíš SSSR?). Historické vlajky, státy USA, Afrika, Asie... kdo je pozná? JAn (diskuse) 20. 8. 2017, 22:13 (CEST)

Flagicony by v infoboxech u narození a úmrtí defaultně být neměly. Jsme encyklopedie, která by měla být seriózně vypadající, s čistým a precizním provedením. Určitě tedy ne omalovánky, kam nadmíra grafiky tohoto typu směřuje (tím nejsou myšleny přehledové tabulky různých sportů apod.). Pokud někdo musí flagicony u narození a úmrtí v infoboxu mít, nechť pro tyto kolegy vznikne udělátko, které jim tuto grafiku zobrazí. --Faigl.ladislav (diskuse) 20. 8. 2017, 23:58 (CEST)

Porad jen Nevhodne uzivatelske jmeno

Porad me tu blokujete za nevhodne uzivatelske jmeno, snazim se poukazat ze mam rada one direction ale vy to nemate radi tak to vzdavam a na wikipedii editovat NEBUDU!!! Snazila jsem se wikipedii pomoct ale vy ne, ja jsem ta zla tak se tu mejte hezky a sbohem!!! --37.188.252.38 14. 8. 2017, 22:04 (CEST) nebo Tereza

A to je vážně takový problém zvolit si nějaké vhodné jméno? --Perid (diskuse) 14. 8. 2017, 22:06 (CEST)
A kdyz chci si zvolit neco jineho, tak je to samozrejme obsazene, ja na to tady kaslu!!! --37.188.252.38 14. 8. 2017, 22:08 (CEST)
Uklidněte se, přečtěte si článek WP:Uživatelské jméno a věřím, že si nějaké najdete... --Vojtasafr (diskuse) 14. 8. 2017, 22:13 (CEST)
Přesně... Btw nejlepší je Vaše občanské jméno – věřím, že se za své editace nemusíte stydět, ale můžete se k nim veřejně hlásit (jako já)... ;) --Jiří Janíček (diskuse) 15. 8. 2017, 16:51 (CEST)
Já bych si vlastní občanské méno nikdy (ani na wiki) nedal :-D Už jenom představa, že by mě někde někdo z real life poznal je hrozná :-D PoZitroN (diskuse) 24. 8. 2017, 16:10 (CEST)

Návrh – spuštění automatických editací na uživatelských stránkách studentů atp

Hezký den, správa "kurzů" (např. univerzitních přednášek, workshopů, editathonů) se od nového školního roku přesouvá z rozšíření "Education" (jmenný prostor "Kurzy:") do Nástěnky. Jedna významná výtka, kterou vůči Nástěnce měl např. Jan Kameníček, bylo, že na Wikipedii z ní není poznat, kdo je student a kdo není, protože běží externě. Je to důležité proto, že správci, patroleři a další uživatelé chtějí mít přehled o nových uživatelích vstupujících do Wikipedie v rámci např. školního projektu. Existuje řešení, které už funguje např. na anglické a portugalské Wikipedii, a to, že povolíme nástroji Nástěnka, aby automaticky prováděl následující typy editací:

  • Update shrnujících stránek, jako je např. tato
  • Přídání šablony na uživatelskou stránku, kdykoliv uživatel vstoupí do kurzu: např. zde
  • Přidání šablony do diskuzních stránek článků, aby bylo zřejmé, že na něm pracují/pracovali účastníci projektu, jako zde
  • Oznámení o nových kurzech je automaticky vloženo na speciální stránku

Je toto v pořádku? Děkuji za "odhlasování", které je nutné ke spuštění tohoto nástroje.--Vojtěch Dostál (diskuse) 16. 8. 2017, 00:32 (CEST)

Diskuze

@Vojtěch Dostál: Pochopil jsem správně, že ta šablona na UP bude i u instruktorů i u studentů? Pokud ano, chtělo by to u studentů, aby ta šablona byla vkládána nějak, aby nenarušila UP, páč tam mají často rozdělané články a aby nešla jednoduše odendat, kdyby si tam student článek rozdělával po automatickém vložení šablony a odstranil by ji (nějaký filtr,...) Nebo to bude fungovat úplně jinak? --Vojtasafr (diskuse) 16. 8. 2017, 01:05 (CEST)
Dobrá připomínka, neumí to vkládat šablonu na nějakou podstránku, pokud existuje, a pokud neexistuje, tak na UP? Tím by se problém vyřešil, stačilo by ji vytvořit a vložit kamkoliv do UP. --Martin Urbanec (diskuse) 16. 8. 2017, 01:12 (CEST)
@Vojtasafr: Díky za otázky. Šablona se pokud vím vkládá jen do uživatelských stránek studentů, nikoliv u instruktorů. Vkládá se vždy nahoru nad zbylý kód, s existujícím textem by si to mělo v pohodě umět poradit. Když si ji odstraní, asi se nezblázníme, ale můžeme uvažovat o založení nějakého filtru, pokud by se to ukázalo jako velký problém. Podle mně zas tak často přímo na uživatelských stránkách studenti text nepřipravují, častěji to dělají na pískovišti.--Vojtěch Dostál (diskuse) 16. 8. 2017, 01:15 (CEST)
@Vojtěch Dostál: Nevím, jak je tomu teď, ale vím, že nějaký půlrok zpátky jsme se o tom s Martinem bavili - jestli je na to upozorňovat, pomáhat s přesunem atd... --Vojtasafr (diskuse) 16. 8. 2017, 01:34 (CEST)
Tak proč je na odkazu psáno This user is an instructor? --Martin Urbanec (diskuse) 16. 8. 2017, 01:47 (CEST)
Aha, ano, omlouvám se za mylnou informaci, šablona se vkládá jak na userpages studentů, tak instruktorů.--Vojtěch Dostál (diskuse) 17. 8. 2017, 15:01 (CEST)
Dík za info... Teď je třeba jen dořešit zpětné vkládání při případném odstranění... :-) --Vojtasafr (diskuse) 17. 8. 2017, 15:41 (CEST)
@Vojtasafr: Samozřejmě jde zablokovat odstranění šablony filtrem, nepochybně to i monitoruje i vkládací bot. --Martin Urbanec (diskuse) 16. 8. 2017, 01:12 (CEST)
@Martin Urbanec: V případě, že by to bylo na UP by zkrátka chtělo, aby to měla patrola hned na očích a aby byl bot nastaven tak, aby tu UP nerozhodil, pokud by tam text byl, aby to tam vracel co nejrychleji po odstranění a zároveň nemátl studenty a nedělal editační koflikty -> kloním se k filtru (tam by ale chtělo dobře vysvětlit, jak šablonu vrátit zpět a to i ve VE.) --Vojtasafr (diskuse) 16. 8. 2017, 01:27 (CEST)
A ještě malé doplnění: na DS u článků již máme podobnou šablonu {{Studenti píší Wikipedii2}} na články {{Studenti píší Wikipedii}} --Vojtasafr (diskuse)

Hlasování

Pro/Agree
  1. ProPro Pro --Bazi (diskuse) 17. 8. 2017, 14:17 (CEST)
  2. ProPro Pro Ušetří práci, není co řešit. Matěj Suchánek (diskuse) 17. 8. 2017, 16:30 (CEST)
  3. ProPro Pro --Gabriela Boková (WMCZ) (diskuse) 22. 8. 2017, 11:09 (CEST)
  4. --Jan.Kamenicek (diskuse) 18. 8. 2017, 20:27 (CEST)
Proti/Against
Zdržuji se/Abstain
  1. Zdržuji seZdržuji se Zdržuji se čekám na konečná řešení a čekám je s důkladným vysvětlením a zdůvodněním. A doufám, že nějaká budou a to co v nejkratším horizontu. Obecně proti nejsem, ale chci mít jasné řešení, žádné možná, třeba, ono to nějak dopadne a podobně... --Vojtasafr (diskuse) 17. 8. 2017, 12:25 (CEST)
    Tak to je velmi snadné – když to komunita neodsouhlasí, tak nebudou šablony žádné a nebude co hlídat tím filtrem, který navrhuješ. Mně to je osobně jedno, ale myslím že správcům a patrolerům by to vadilo, když by nevěděli, kteří uživatelé jsou studenti.--Vojtěch Dostál (diskuse) 17. 8. 2017, 15:04 (CEST)
    Mě jde o to, jestli máte vůbec nějakou vizi, jak konkrétně to potom uděláte a jak konkrétně to bude vypadat... Zatím o tom moc přesvědčen nejsem. Přece nejde hlasovat zákon s tím, že jestli to projde, tak mu možná dáme konkrétní podobu, i když vlastně ještě nevíme jakou... Na druhou stranu oceňuji, že alespoň o něčem nám nechala WMCZ v souladu s pravidly na Wikipedii rozhodnout...--Vojtasafr (diskuse) 17. 8. 2017, 15:08 (CEST)

Koho uvádět v š:Příbuzenstvo?

V souvislosti s odstraněním nejen linku ale i jména@Ivannah:, jsem se pokusil dvakrát zeptat na praxi v šabloně {{Příbuzenstvo}} – poprvé a podruhé, ovšem vždy bez úspěchu. Takže dávám Pod lípu pro vyjasnění otázky:

„Koho všeho uvádět do šablony Příbuzenstvo a koho ne? Uvádět v ní i encyklopedicky nevýznamné členy nukleární rodiny a širšího příbuzenstva?“
Výsledek zanést do dokumentace šablony. --Kacir 17. 8. 2017, 01:07 (CEST)
Současná praxe je nejednoznačná, tj. uvádí se i e-nevýznamní (Ondřej Neff), nebo jen e-významní (Jaroslav Heyrovský /chybí manželka, dcera/). --Kacir 17. 8. 2017, 01:14 (CEST)
DOS
Názory dále směřujte do založené Diskuse o smazání.--Kacir 20. 8. 2017, 18:25 (CEST)
Komentáře

A nešlo by to uvádět v infoboxu a šablonu zcela zrušit? Pokud vím, tak praxe je taková, že do iboxu se vyplňují i encyklopedicky nevýznamní členové základní rodiny (rodiče, sourozenci, děti). --Silesianus (diskuse) 17. 8. 2017, 14:33 (CEST)

@Silesianus: Pro zrušení lze založit DOS, v němž by se to mohlo vyjasnit. Vidím, že podobný názor má i Bazi a nevylučuji, že bych se ke smazu přiklonil také, i když ne všechny biografické iboxy obsahují položky pro členy rodiny (Suk - I:tenista, Soukalová - I:lyžař, I:vědec, kde se to obchází i poznámkou atd.).--Kacir 18. 8. 2017, 07:42 (CEST)
Mohl bych Vás odkázat na tuto diskuzi, která by případné problémy šmahem vyřešila. Teda ne ta diskuze, ale její možný výsledek. --Silesianus (diskuse) 18. 8. 2017, 12:32 (CEST)
  • Jsem spíše pro variantu uvádění všech (i EV nevýznamných) členů nukleární rodiny.--Kacir 17. 8. 2017, 01:07 (CEST)
  • Jsem pro uvádění jen encyklopedicky významných osob. Infobox by měl obsahovat nejdůležitější informace o osobě. Jak se jmenuje fotbalistův pětiletý syn a tříletá dcera je bulvární informace, která možná patří do textu článku, ale rozhodně ne do infoboxu. --Jowe (diskuse) 17. 8. 2017, 14:42 (CEST)
  • Jsem pro uvádění všech předků, ale pouze v případě, že je alespoň jeden z nich encyklopedicky významný (má článek). Tedy, pokud měl někdo významného pouze strýčka, uvést strýčka a dost. Pokud byla významná matka, pak uvést i otce. U dětí je situace trochu složitější. U současníků jde opravdu spíše o zbytnou informaci, u historických osobností pak může jít třeba o 18 dětí, z nichž se dospělosti dožilo jen 6 a z nich bylo enc. významné jedno (a zase je to jinak u spisovaele a jinak u šlechtice). Na Wikidatech platí, že je možné založit položku i nevýznamné osobě, pokud je potřebná k doplnění řetězce (významný dědeček, nevýznamný otec, významná osoba). Navrhoval bych tedy něco podobného uvádět oba rodiče, pokud byl jeden z nich nebo z prarodičů encyklopedicky významný. JAn (diskuse) 17. 8. 2017, 15:04 (CEST)
  • Přiznám se, že mi samotná šablona Příbuzenstvo přijde trochu nadbytečná a základní příbuzenské vztahy (rodiče, partneři a partnerky, děti) by měly být uvedené už v hlavním infoboxu. V souladu s tím šablonu nechápu ani tak jako infobox, ale spíš jako vertikální navbox. Který navíc bohužel často obsahuje právě duplicitní informace/odkazy vůči infoboxu. Proto bych i uvažoval o jejím zrušení a převedení těch skutečně základních do všech infoboxů osob, kde ještě snad ty parametry chybí. Anebo bych šablonu používal opravdu jen jako ten navbox, tedy odkazovat encyklopedicky významné příbuzné. Pokud by šablona naopak měla zůstat pro uvádění všech příbuzných, pak by se naopak měly údaje o nich vyházet z infoboxů a tuto šablonu by to chtělo víc graficky přiblížit infoboxům, provést třeba sjednocení šířky atd., aby mohla líp navazovat. --Bazi (diskuse) 17. 8. 2017, 15:14 (CEST) Fix: --Bazi (diskuse) 17. 8. 2017, 18:09 (CEST)
  • Naprostý souhlas s Bazim. Lépe bych to neformuloval. --Tom (diskuse) 17. 8. 2017, 17:14 (CEST)
  • Mně by zrušení šablony Příbuzenstvo vůbec nevadilo. Jednak to není z estetického hlediska žádná hitparáda (je širší než infobox a rozbíjí odstavce), jednak všechny důležité informace k tématu mají být uvedeny především v textu článku. Kdo chce být autorem encyklopedie, měl by být schopen napsat srozumitelnou českou větu a nepomáhat si omalovánkami.--Hnetubud (diskuse) 18. 8. 2017, 12:53 (CEST)
  • Necítím se dostatečně zorientovaný v biografických článcích, abych posoudil samotnou vhodnost existence této šablony a její vzhled, ale dovolil bych si vyslovit názor, že uvádění encyklopedicky nevýznamných rodinných příslušníků je podle mně dost na hraně z hlediska ochrany osobnosti. Těžko se mi vysvětluje, když se mně různé osoby ptají, proč Wikipedie uvádí jména jejich rodinných příslušníků nebo dokonce datum jejich narození. Umíme najít hranici mezi encyklopedií a narušováním soukromí příbuzných osob, které na veřejnosti třeba vůbec nevystupují, za svou "známost" nemohou a nemají zájem o pozornost? --Vojtěch Dostál (diskuse) 19. 8. 2017, 15:23 (CEST)
    Jen k tomu datu narození bych připomněl WP:ČŽL#Ochrana soukromí, kde to jistým způsobem ošetřeno je. --Bazi (diskuse) 19. 8. 2017, 15:42 (CEST)
    @Vojtěch Dostál: Jména rodinných příslušníků řeší WP:OV (WP:BLP), tj. co neprošlo sekundárními zdroji – není veřejně dostupné, nemůže být uvedeno ani ve Wiki. Pokud někdo edituje osobu a vloží bez věrohodného zdroje informaci o tom, že má dotyčný dceru, tak je to samozřejmě na revert. Překvapilo mě množství příspěvků, v nichž je připouštěn smaz šablony, takže založím DOS, nechť se to v něm vyjasní.--Kacir 20. 8. 2017, 09:46 (CEST)
  • Myslím, že by v té nepěkné šabloně měly být primárně EV osoby, dále osoby, které mají na danou osobu nějaký zásadní vliv. Souhlasím s Jowem v tom, že bulvární informace mají být decentně zapracovány ve článku. Musím také souhlasit s VojDosem v tom, že je to na hraně ochrany osobnosti. Pokud ten člověk není encyklopedicky či jinak významný, přijde mi to jako narušení soukromí... Aneb nejsme Blesk ani Aha!, abychom šťourali ve zdrojích a hledali, jak se jmenuje jeho prateta z pátého kolene... Na druhou stranu bych to nijak nereguloval pravidlem a nechal bych to na autorovi článku. Pokud to bude dané osobně vadit, může požádat o odstranění... --Vojtasafr (diskuse) 19. 8. 2017, 21:14 (CEST)
  • Mít v jednom článku duplicitní informace, které se avšak liší v tom, že jedny uvádí všechny příslušníky rodiny (infobox) a druhé jen encyklopedicky významné (šablona) je podle mě hloupost. Za mě osobně šablonu zrušit, avšak se nebráním variantě, kdy danou šablonu vložíme do speciálního parametru, jak se to dělá u infoboxů sportovců a medailí. RiniX (diskuse) 19. 8. 2017, 21:26 (CEST)
Názory dále směřujte do založené Diskuse o smazání.--Kacir 20. 8. 2017, 18:25 (CEST)

Upozornění na změny

Zdravím; úplně nevím, jestli to patří sem, ale nevím kam jinam. V poslední době mi začaly chodit nesmyslná e-mailová upozornění na poslední změny sledovaných článků; vždycky jde např. o pět či deset e-mailů odeslaných zcela naráz, ve stejný čas. Když se na článek podívám, k žádné změně však nedošlo. Je to dost otravné, těch e-mailů je opravdu hodně... na druhou stranu se mi ta e-mailová upozornění nechce rušit úplně. Nevíte, co to způsobuje? Dá se s tím něco dělat? Příklad jednoho z posledních e-mailů:

„Vážený uživateli Hynas, Dne 19. 8. 2017 upravil anonymní uživatel 213.143.46.213 stránku Max Weber, vizte aktuální verzi na https://cs.wikipedia.org/wiki/Max_Weber Tuto změnu si můžete prohlédnout na https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Max_Weber&diff=next&oldid=15062738 Pro všechny změny od vaší minulé návštěvy vizte https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Max_Weber&diff=0&oldid=15062738 Shrnutí editace: /* wbsetlabel-set:1|en */ Catedrático de universidad Toto je malá editace Uživatele, který změnu provedl, můžete kontaktovat: e-mailem: Bez e-mailové adresy na wiki: https://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedista:213.143.46.213 [...]“

Díky. --Hynas (diskuse) 19. 8. 2017, 17:53 (CEST)

Změna na Wikidatech --Silesianus (diskuse) 19. 8. 2017, 18:49 (CEST)
Díky, to mě nenapadlo (a je nepraktické, že odkaz vede na stránku, nikoliv na Wikidata). Teď jsem si ale zkontroloval, že změny na Wikidatech si zasílat nenechávám, nastavení jsem neměnil a začalo to chodit teprve velmi nedávno (cca dva týdny?). No nic, nějak se s tím poperu, dík aspoň za informaci :-) --Hynas (diskuse) 19. 8. 2017, 18:58 (CEST)
Máte zapnuté „Posílat e-maily i při malých editacích stránek a souborů“? Změny na Wikidatech jsou považovány jako malé, tak to by mohlo problém vyřešit. Matěj Suchánek (diskuse) 19. 8. 2017, 19:13 (CEST)
Musel jsem použít Google, nenapadlo mě, že to bude hned na titulní stránce Nastavení. Jinými slovy "už ano", takže díky moc! --Hynas (diskuse) 19. 8. 2017, 19:21 (CEST)
Možná jsem formuloval chybně. Myslel jsem, aby toto nastavení zůstalo deaktivované (pokud nebylo). Matěj Suchánek (diskuse) 19. 8. 2017, 21:02 (CEST)

Šablony posloupnosti prezidentů

Zdravím, kategorie Kategorie:Šablony:Posloupnosti prezidentů je zaplněna šablonami, které nemají jednotný název. Bylo by vhodné názvy sjednotit a následně narovnat odkazy. Rozdíl:

Vypadá to, že navrch má druhá varianta, ale asi si vyslechnete, že u šablon je to jedno a že články to taky nemají jednotné (třebas vlajky). Chrzwzcz (diskuse) 20. 8. 2017, 15:33 (CEST)
Já to klidně přemlátím celé sám. Problém mi to nedělá. Jen potřebuji vědět na kterou variantu. --Tayari (diskuse) 20. 8. 2017, 17:27 (CEST)
Ten druhý způsob, stejně je nutný použít u víceslovných názvů. Navíc víc odpovídá tomu, co popisuje. Finský prezident může být třeba finský prezident nějaké firmy ;) Chrzwzcz (diskuse) 20. 8. 2017, 18:05 (CEST)
Druhá varianta je vhodnější a přirozenější, jak už zmínil kolega Chrzwzcz (např. u podobných názvů).--Kacir 20. 8. 2017, 18:23 (CEST)
Několik těch šablon jsem dělal já a také mi vadilo, že názvy nejsou jednotné. Stejná situace je i u šablon premiérů. Sám nevím, k čemu bych se přikláněl. Správně česky je asi rakouští prezidenti než prezidenti Rakouska (podobně jako Národní divadlo – Divadlo národa). Jen pozor na kancléře – to zřejmě nejsou premiéři. A někde jsou také zaužívaní ministerští předsedové, ale nevím, jestli to zohledňovat. --Radek Linner (diskuse) 20. 8. 2017, 22:23 (CEST)
A v Česku máme předsedu vlády, jinde zase předsedu rady ministrů, premiér je formálněji první ministr... různých názvů pro předsedu vládu by se našel tucet. Jaký vidíte rozdíl mezi německým/rakouským kancléřem a českým předsedou vlády? (Neformálně) se dají za premiéry označit všichni. --Jann (diskuse) 21. 8. 2017, 13:03 (CEST)

Kdyžtak hoďte oko na tuhle žádost, jestli to tak může být: Wikipedie:Bot/Žádosti o provedení práce#Narovnání šablon --Tayari (diskuse) 21. 8. 2017, 11:23 (CEST)

Mimochodem, diskutované šablony prezidentů jsou navboxy a proto by neměly být v Kategorie:Šablony:Posloupnosti prezidentů, ale v Kategorie:Šablony:Navboxy prezidentů a také by neměly být zamíchány mezi šablony posloupnosti v Kategorie:Šablony:Posloupnosti. --Jann (diskuse) 21. 8. 2017, 13:03 (CEST)

AnoAno Provedeno. Má se výsledná kategorie kategorizovat do Kategorie:Politické navigační šablony? --Tayari (diskuse) 21. 8. 2017, 13:44 (CEST)
Ano, má. Děkuji za rychlou reakci. --Jann (diskuse) 21. 8. 2017, 17:30 (CEST)
Gratuluju, že se vám podařilo tuto věc prosadit, čekal jsem, že to bude označeno za malichernost. Asi víte, jak na to ;) Chrzwzcz (diskuse) 21. 8. 2017, 19:04 (CEST)

Patronymum

Dobrý den, po menším neúspěchu, avšak stále věřím, že tam někdo něco napíše, jsem zde s dalším rozlišením a to patronymem. U lidí s ruskou národností je patronymum využíváno u názvů článků v 45% a zbytek jsou bez patronyma. S patronymem se jedná o jeho rodné jméno, ale jak je zde zvykem, většinou by se mělo psát to, které je nejvíce používáno a je pod ním znám a to je mnohdy bez patronyma. Jména jsou pak dlouhá a v infoboxu se zbytečně lámají.

Navrhuji tedy změna názvů, tam kde to jde, bez patronyma a větší sjednocení. RiniX (diskuse) 23. 8. 2017, 18:42 (CEST)

Dle odpovědí od kolegů jsem návrh trochu pozměnil. Navrhuji otestování zdrojů (plošně nebo ve volném čase, je to jen na editorech) a pokud se daná osoba píše z větší části bez patronyma, přesunout. Pozor bych avšak dával u nějakým způsobem významných osob (i historicky – 1. polovina 20. století nebo starší) viz Harold, či rozčilovačů jakožto rozcestník viz Jann. RiniX (diskuse) 23. 8. 2017, 22:35 (CEST)

Diskuse

Bazi

Mám trochu obavu, že by to potlačilo někdy skutečně zažitá jména, kdybychom to nějak násilně sjednocovali. Určitě by měla zůstat nějaká vůle. --Bazi (diskuse) 23. 8. 2017, 18:56 (CEST)

To samozřejmě ano. Mnohdy jsou to jména spisovatelů či výtvarníků, avšak u méně známých herců nebo režiséru, jejichž články jsou pahýly, je patronymum zbytečné. RiniX (diskuse) 23. 8. 2017, 19:00 (CEST)
Pak nerozumím snaze řešit to nějak plošně. Prostě se u toho jednoho konkrétního režiséra mají otestovat zdroje a přejmenovat ho. Tak by se to mělo řešit i v ostatních individuálních případech, abychom měli název obvyklý, očekávatelný. K plošnému přejmenovávání jedním nebo druhým směrem nevidím opodstatnění. --Bazi (diskuse) 23. 8. 2017, 22:14 (CEST)
Prvně mělo jít o plošné řešení přesunutí, avšak se poté vyskytly zásadní argumenty, které jsou dobře odůvodněné, a tak jsem to v topu změnil. RiniX (diskuse) 23. 8. 2017, 22:35 (CEST)
Harold

Můj dojem je takový, že historické osobnosti (cca do 1. poloviny 20. století) jsou většinou s patronymem v názvu, současní lidé většinou bez něj, což se mi laicky zdá celkem ok. Patronymum u současných osob bych používal v názvu jen tam, kde je očekávatelné. --Harold (diskuse) 23. 8. 2017, 19:52 (CEST)

Jo, přesně jak jsem odpovídal Bazimu. U současných osob už se to patronymum skoro vůbec nepoužívá. Například když vložíme Kirill Semjonovič Serebrennikov do google vyhledávače, tak tam je mnoho stránek bez patronyma. RiniX (diskuse) 23. 8. 2017, 19:59 (CEST)
Google mi na dotaz "Kirill Semjonovič Serebrennikov" vyhodil jedinou stránku - článek na české wiki. Takže očekávatelnost v tomto případě velmi pravděpodobně nulová a ani argument s rozlišovačem zde nejde využít. Proto jsem tento článek přesunul na jednoduchý tvar jméno+příjmení. --Harold (diskuse) 23. 8. 2017, 21:33 (CEST)
Dobrá, trochu jsem pozměnil návrh. RiniX (diskuse) 23. 8. 2017, 22:35 (CEST)
Vachovec1

Já jen připomenu, že patronymum může také fungovat jako rozlišovač. --Vachovec1 (diskuse) 23. 8. 2017, 20:15 (CEST)

Ano, v některých případech. RiniX (diskuse) 23. 8. 2017, 20:28 (CEST)
Hnetubud

Nechal bych to tak, jak to je. V konkrétních případech je samozřejmě možný přesun, pokud se v českých zdrojích otčestvo nepoužívá – ale neměnil bych nikomu jméno jen proto, aby se nám vešel do infoboxu.--Hnetubud (diskuse) 23. 8. 2017, 20:19 (CEST)

Infobox byl příklad, hlavní důvod byl tento, uvedu na příkladu: Kim Kardashian nemá na csWiki článek s názvem Kimberly Noel Kardashian. Správně by měla, jelikož je to její rodové jméno, ale skoro nikde se nepoužívá a není zažité, a tuto samou věc jsem myslel s patronymem... Jak řekl Harold, pokud je to osoba z 1. poloviny 20. století nebo současná, ale je známá (spisovatel, vědec, herec apod.) nechat. Avšak pokud je to nějaký režisér, který je pomalu znám díky skandálu, tak tam je patronymum zbytečné. RiniX (diskuse) 23. 8. 2017, 20:28 (CEST)
Jann

Nechal bych to na autorech hesel a sporné případy řešil individuálně. Je fakt, že současná média patronymum používají zřídka a název článku i odkazy jsou pak kratší, ale na druhé straně dlouhodoběji - s přibývajícími články - je výhodnější mít jména s patronymem jakožto přirozeným rozlišovačem (u obvyklejších dvoučlenných jmen se totiž časem neobejdeme bez dvojitého rozlišovače, vizte jak dopadla enwiki u en:Alexander Ivanov proti ru:Иванов, Александр) Nejde přitom jen o Rusy, ale i o např. Američany a jejich prostředním jménem (kolega právě kvůli rozlišení zakládal americké astronauty s prostředním jménem resp. iniciálou). --Jann (diskuse) 23. 8. 2017, 21:14 (CEST)

No... patronym je něco jako druhé jméno, takže mi připadá zbytečné psát patronym u lidí ruské či jiné národnosti, když se nepíšou druhá příjemní u ostatních lidí. Samozřejmě, zde mohou nastat situace, kdy se napsat musí, jelikož jsou historicky či jinak významní, to už zde psal Harold. RiniX (diskuse) 23. 8. 2017, 21:39 (CEST)
Nebo jak jste psal Vy s rozlišením. To se zde avšak nestává moc často, a poté daný článek stačí jednoduše přesunout. RiniX (diskuse) 23. 8. 2017, 21:41 (CEST)
1. No, je fuk jestli jde o druhé jméno nebo druhé příjmení (u těch amerických astronautů šlo o druhá jména). 2. Moc často třeba ne, ale to znamená, že někdy je užitečné a v ostatních případech ničemu nevadí; a co se týče přesunu článku, ten je snadný, ale následně se musí projít a opravit odkazy, což může a nemusí být práce.. --Jann (diskuse) 23. 8. 2017, 21:58 (CEST)
V topu jsem to trochu pozměnil. RiniX (diskuse) 23. 8. 2017, 22:35 (CEST)
Ok. Takže případné přesuny budou záviset na zkoumání zdrojů, to jest budou ojedinělé. Potvrdí se tendence, že mediální figurky budou mít jméno-příjmení, serióznější osobnosti i patronymum/druhé jméno (zdůvodní se výskytem v knihách, třeba takto [17]. Celkově se nic moc nemění. Mno, asi bude čas přesunout se k popisu úmrtí a narození v infoboxech, to by mohlo projít. --Jann (diskuse) 24. 8. 2017, 17:17 (CEST)
Toto také v podstatě prošlo, protože jsem docílil k trochu většímu rozdělení než teď, avšak jak už jste psal, těch článek k přesunutí nebude moc. RiniX (diskuse) 24. 8. 2017, 20:23 (CEST)

Infoboxy - popis úmrtí a narození

Dobrý den, při menší aktualizaci infoboxu atlet jsem narazil na druhou variantu psaní Narození a Úmrtí a to se čtyřmi popisy u každého parametru. Zato v infoboxu osoba jsou popisy jenom dva. Objevující se varianty:

  • a) infoboxy typu osoba, herec apod. = popisek Narození s parametry {{{datum narození}}} a {{{místo narození}}} a Úmrtí s parametry {{{datum úmrtí}}} a {{{místo úmrtí}}}.
  • b) ostatní infoboxy (většinou sportovci) = popisek Datum narození s parametrem {{{datum narození}}}, Místo narození s parametrem {{{místo narození}}}, Datum úmrtí s parametrem {{{datum úmrtí}}} a Místo úmrtí s parametrem {{{místo úmrtí}}}.

Nevím, jak se z jedné varianty staly dvě, ale nyní by to chtělo napravit a sjednotit.

Navrhuji tedy variantu a a předělání infoboxů s variantou b na navrhovanou variantu. RiniX (diskuse) 19. 8. 2017, 15:30 (CEST)

Diskuse

Nemyslím, že by se z jedné varianty nějak záhadně staly dvě, prostě se různé infoboxy vyvíjely různým způsobem, jak se přebíraly nebo upravovaly. Každopádně by bylo praktické to sjednotit, a to směrem k jednodušší a prostorově úspornější variantě. Tedy jen Narození/Úmrtí. --Bazi (diskuse) 19. 8. 2017, 23:55 (CEST)

Bohužel takovéto vyvíjení většinou znamená, že na nějaký infobox se svým způsobem "zapomene" a zanevře. RiniX (diskuse) 20. 8. 2017, 00:01 (CEST)

Pro mě za mě ano, sjednocení ničemu neublíží. Ale zkusil bych vymámit nějakou reakci od lidí co píší články o sportovcích. --Jann (diskuse) 23. 8. 2017, 21:23 (CEST)

Jakožto člověk, co občas nějakého sportovce napíše, tak klidně ano. --Harold (diskuse) 23. 8. 2017, 21:28 (CEST)

Dobrá, myslím si, že hlasování asi nebude nejspíše třeba, takže to začnu pomalu a postupně měnit. RiniX (diskuse) 31. 8. 2017, 13:26 (CEST)

Hlasování

Vandalismus

Upozorňuji na to, že uživatel Karel Rř zcela systematicky destruuje wikipedii. Temtokrát si vymyslel, že článek Luca Giordano je copyviem textu z Artmusea.cz. Tento uživatel naprosto nechápe, jaký je rozdíl mezi užívání zdrojů a porušováním autorského práva. To, že sám vytváří programově jen zbytečnosti a hlouposti, je jeho věc. Ale opravdu bude komunita takovéhle věci jen přihlížet? Anebo dostal dotyčný od kohosi zadání "zdestruuj mu nějaký článek, ať na tebe zaútočí a něco na něj máme"?...--Fanoušek kopané (diskuse) 24. 8. 2017, 20:18 (CEST)

Co kdybyste si svůj spor o jeden článek, zatížený evidentně osobní nevraživostí, vyřešili někde v tichosti bez zatěžování celé komunity Pod lípou? K věcné stránce sporu využijte třeba Wikipedie:Třetí názor a obviňování z vandalismu apod. si raději odpusťte. --Bazi (diskuse) 24. 8. 2017, 20:49 (CEST)
jenže to není spor o jeden článek, ale celá destruktivní kampaň, kterou možná z pozadí někdo řídí. O mě nejde, já jsem tu od počátku zažíval jen šikanu, ústrky, plivance, podpásovky, ničení své práce a podporováni naopak vždy byli ti, kdo nic podstatného nedělají. Nic překvapivého zde na wikipedii. Nedávno jsem si dělal soukromou analýzu seznamu 10 000 nejdůležitějších článků. Zajímalo mě, kdo ty podstatné věci vlastně na wikipedii zakládal. A nepřekvapilo mě, že drtivá většina z těchto uživatelů už na wikipedii není. Byli vyštípáni různými propracovanými technikami. Karel Rř právě teď jednu spustil. Právě vložil na mou diskusní stránku další šablonu o "copyviu". Samozřejmě nesmysl. Jistě, možná je za vším jen refaktorizováno, či vzdělání na prestižní plzeňské univerzitě, o níž jsme toho již tolik slyšeli v médiích, že, ale já myslím, že to takto prosté nebude. Je to systém.--Fanoušek kopané (diskuse) 24. 8. 2017, 22:16 (CEST)
Podle mě tento případ copyviem není, ale nemusí jít hned o vandalismus nebo systém. Nejlepší by bylo nejprve se obrátit na autora u daného článku, pokud to nepomůže, pak třetí názor. --Palu (diskuse) 24. 8. 2017, 22:24 (CEST)

Nelze vzít cizí článek, zkrátit ho, lehce pozměnit, ponechat původní strukturu a tvrdit, že jste autor. Jsou tu po vás stovky označených článků a nic se s nimi neděje. --Karel Rř (diskuse) 24. 8. 2017, 22:41 (CEST)

V diskutovaném případě jde o normální použití informací ze zdroje, nikoliv o použití cizího díla způsobem, který by narušoval cizí autorská práva. Určující je především struktura a rozsah přebíraných informací, neshodnost formulací a "vyzobání" informací z různých míst v článku. Tohle není plagiát ani nepřiznaná citace. --Palu (diskuse) 24. 8. 2017, 23:08 (CEST)
Nevytvoříte necopyvio článek z jednoho nevolného zdroje. Struktura i obraty jsou si velmi podobné. --Karel Rř (diskuse) 24. 8. 2017, 23:29 (CEST)
Samotné informace nespadají pod ochranu autorského práva, tedy i z jednoho zdroje lze vytvořit originální text. V daném případě o copyvio opravdu nešlo.--Jklamo (diskuse) 25. 8. 2017, 09:22 (CEST)

Článek jsem reformulovat, takže se to již zdroji nepodobá. Čerpání z jednoho zdroje apriori neznamená porušení autorských práv, takových článků tu máme velké množství. --OJJ, Diskuse 25. 8. 2017, 08:06 (CEST)

[18]. --OJJ, Diskuse 25. 8. 2017, 08:09 (CEST)
Takže jste lehce pozměnil původní copyvio, které zůstalo v historii. Pak je označení Fanouškových článků zbytečné. --Karel Rř (diskuse) 25. 8. 2017, 08:17 (CEST)
@Karel Rř: Otázkou je, co chápeme pod porušením autorských práv. Doporučení mluví takto: Autorské právo však chrání vlastní vyjádření, nikoli samotné ideje či informace. Proto je zcela v pořádku přečíst si informace v jiné literatuře, vyjádřit je vlastními slovy a uložit do Wikipedie. (Viz též plagiát, citace.) Podobných článků tady máme iks. Neznamená to však, že když tohle pravděpodobně copyvio není, že jiné články také copyvii nejsou. Co se týče komentářů FK, k tomu není co dodat, vše se dá říci slušně. --OJJ, Diskuse 25. 8. 2017, 08:22 (CEST)
Toto není vyjádření vlastními slovy, toto je lehce upravený cizí text. Proto se musí kombinovat více zdrojů, aby to nebyla krádež. --Karel Rř (diskuse) 25. 8. 2017, 08:27 (CEST)
Myslím, že bude nejlépe, aby se vyjádřili členové týmu OTRS @Mates, Jan Kovář BK:. --OJJ, Diskuse 25. 8. 2017, 08:31 (CEST)
Nevím, k čemu přesně bych se měl vyjadřovat? OTRS s tímhle asi nemá co dělat, tedy pakliže nechceme požádat Artmuseum.cz o vydání textu. Co se týče copyvia, podle mého názoru to spíše porušením AP není. Podobnost vykazují pouze dvě věty totiž: "Jako malý chlapec šel do učení k malíři Jusepe de Riberovi, později se stal žákem Pietra da Cortony." a "Měl přezdívku Luca Fà Presto, protože maloval rychle." To je příliš málo, aby se dala vyloučit náhodná podobnost textů a zároveň příliš krátké, aby to vůbec bylo předmětem AP. Kromě toho první věta je navíc převzata s chybou, protože zdroj uvádí přesun do učení k Pietru de Cortony jako nejistou informaci, kdežto Wikipedie ji předkládá jako hotovou věc. Jak už tu zaznělo výše, informace nespadají pod AP, tudíž ani jejich logické uspořádání tam nepatří. Na druhou stranu pro předcházení podobných sporů by @Fanoušek kopané: mohl příště použít vlastní slova pro veškerý text, který vkládá. --Mates (diskuse) 25. 8. 2017, 09:43 (CEST)
@Mates: Vzhledem k tomu, že se vyznáš, tak jsem se chtěl zeptat, zdali čerpání několika informací z jednoho zdroje, které jsou napsány vlastními slovy, považuješ za porušení autorských práv. IMO ne. Myslím, že už ses vyjádřil dostatečně. --OJJ, Diskuse 25. 8. 2017, 09:48 (CEST)

Tak znovu. Pokud jen upravíme cizí text, je to špatně viz[19]. --Karel Rř (diskuse) 25. 8. 2017, 09:52 (CEST)

Příklad, který ukazujete, je odlišný. Nejsou to vyzobané přeformulované informace do jiného textu, ale přeformulování celého původního textu. To je ten určující rozdíl, který jsem se pokoušel výše popsat. --Palu (diskuse) 26. 8. 2017, 00:48 (CEST)
Je to to samé, jen ten text je kratší. Tak zpracoval Fanoušek řadu textů. Vzhledem k tomu, že to někteří správci a uživatelé považují za normální, vyvstává otázka, kolik podobných článků od dalších "autorů" visí na wiki. --Karel Rř (diskuse) 26. 8. 2017, 07:55 (CEST)

Prejmenování automatických strážců

Myslím, že se to už kdysi někde řešilo a teď to asi bude zamítnuto, protože je to osvědčené :-), ale domnívám se, že skupina by se měla přejmenovat. V současnosti to neříká skoro nic, je to skoro jako nějaký správce-robot. Tudíž nejprve zkusme zjistit konsensus ke změně. Současně nějaké nápady? OJJ, Diskuse 26. 8. 2017, 11:58 (CEST)

V současnosti jde o doslovný překlad z anglického patrollers (strážci) a autopatrollers (automatičtí strážci). Jediné, co mě napadá je název Prověření uživatelé. Pokud se shodneme na nějakém lepším názvu, byl bych pro přejmenování, protože to nově přidané může mást, co je to za skupinu. --Martin Urbanec (diskuse) 26. 8. 2017, 12:00 (CEST)
Označení „prověření uživatelé“ by asi skutečně bylo lepší, už máme „schválené uživatele“ a pojmenování „strážci“ vyvolává dojem, že aktivně vykonávají patrolu, což není pravda. --Vlout (diskuse) 26. 8. 2017, 12:30 (CEST)
„Prověření uživatelé“ se mi také zdají jako lepší označení než „Automatičtí strážci“.--Hugo (diskuse) 26. 8. 2017, 12:41 (CEST)
@Hugo, Vlout, Martin Urbanec: Možná taky věrohodní uživatelé. OJJ, Diskuse 26. 8. 2017, 12:44 (CEST)
Věrohodní ne. --Martin Urbanec (diskuse) 26. 8. 2017, 12:51 (CEST)
„Prověření uživatelé“ zní dobře. Automatický strážce je fakt nesmysl.--RomanM82 (diskuse) 26. 8. 2017, 12:48 (CEST)
Prověření uživatelé ano, věrohodní ne. Věrohodné mají být na Wikipedii zdroje, nikoliv uživatelé. --Jowe (diskuse) 26. 8. 2017, 12:56 (CEST)
Souhlas, věrohodní by mohlo naznačovat, že ostatní věrohodní nejsou. --Hugo (diskuse) 26. 8. 2017, 13:23 (CEST)
Není to až tak „doslovný“ překlad, je přinejmenším zavádějící. Auto- cokoli znamená v některých případech „automatický“ ve smyslu vykonávání činnosti bez řízení člověka, samovolně, samostatně, samočinně, dnes to často chápeme ve spojitosti se stroji, roboty, počítači. Ale ještě hlouběji tam je trefnější význam „sebe sama“, např. autocenzura nemá moc společného s automatizací, nýbrž jde o cenzurování sebe sama, autonomie znamená vlastní vládu nad sebou samým. Atd. A stejně tak v našem případě to nemá s automatizací až tolik společného, jde o dohled nad sebou samým. Já jsem tomu svého času taky neporozuměl a musel jsem požádát správce o vysvětlení. Takže jsem jednoznačně pro změnu, „prověření uživatelé“ zní dobře. --Bazi (diskuse) 26. 8. 2017, 13:41 (CEST)
Dobrá poznámka. Doslovný překlad by byl zřejmě „samostrážce“. --Tchoř (diskuse) 27. 8. 2017, 09:04 (CEST)
ProPro Pro --Dvorapa (diskuse) 27. 8. 2017, 00:01 (CEST)

Když už se odklonit od zavedeného k novému pojmenování, považoval bych za lepší, kdyby vystihovalo podstatu. Tedy raději „prověření zakladatelé“, protože uživatelé mohou být prověření k různým věcem, ale tento příznak se v současnosti týká výhradně zakládání článků a ničeho jiného, nebo „prověření editoři“, pokud chceme počítat s tím, že v budoucnu zavedeme kontrolu jednotlivých revizí. --Tchoř (diskuse) 27. 8. 2017, 09:04 (CEST)

A encyklopedii bude psát kdo? Myslím, že pořádkumiluvnost je jistě záslužná, ale takovéto nápady jsou zbytné. --DeeMusil (diskuse) 26. 8. 2017, 20:31 (CEST)

Určitě jsem pro přejmenování na prověřené uživatele. I když Tchoř má pravdu, že zakladatelé podstatu oprávnění vystihují ještě lépe. — Draceane diskusepříspěvky 28. 8. 2017, 21:42 (CEST)
Zatím, jestliže časem zapneme patrolování i editací, bude se samozřejmě právo vztahovat i na ně. --Martin Urbanec (diskuse) 28. 8. 2017, 21:44 (CEST)
Mně přijdou zakladatelé spíš něco jako „otcové zakladatelé české Wikipedie“. --Bazi (diskuse) 30. 8. 2017, 01:30 (CEST)
Tak nějaké synonymum nebo podobné slovo? tvořitelé, pisálci, editoři... I když já sám bych asi preferoval prostě a čistě Prověření uživatelé, jednotně se Schválenými uživateli. --Dvorapa (diskuse) 30. 8. 2017, 17:51 (CEST)

Jsem pro přejmenování.--Hnetubud (diskuse) 29. 8. 2017, 22:57 (CEST)

Vcelku souhlasím s potřebou přejmenování, automatičtí strážci nevystihují podstatu dost přesně. Přidělení práv není automatické (ne ve smyslu strojem) a není automatické ani po splnění přesně stanovených podmínek. Nerozhoduje automat, ale člověk. Zároveň mám potíž s přijetím termínu prověření. Chápu, že změna se promítne do Wikipedie:Automatičtí strážci, ale na první přečtení prověření zakladatelé u mne vzbuzuje řadu vcelku nežádoucích konotací. Jak jsou prověřováni? Kým jsou prověřováni? Není to cenzura? Není prověřování v rozporu s Listinou základních práv a svobod, nenarazí prověřování na Zákon na ochranu osobních údajů? Nepodobá se to prověrce pro práci s utajovanými skutečnostmi? Ovšemže ne, ale první dojem může takové nepatřičné otázky u citlivého uživatele vyvolat. Kromě toho, prověrky mají pro naše otce a naše dědky dosti specifický význam nesouvisející se školní docházkou. Která nyní užívá moderní test. Kromě toho, prověrka rusky je také чистка (čistka). Velmi bych si přál dožít se doby až prověření nabude v češtině neutrální význam.--Tomas62 (diskuse) 30. 8. 2017, 00:34 (CEST)

Souhlasím se přejmenováním. K těm výhradám Tomase 62, negativní význam je možné přidat jakémukoliv slovu, třeba i slovu strážce, například strážce v pracovním táboře, nemyslím že by to byl důvod nepoužívat slovo prověření. Líbí se mi i Thořovo „prověření editoři“. --Ladin (diskuse) 30. 8. 2017, 08:55 (CEST)

Souhlasím s potřebou přejmenování. Ten název mi od počátku přišel divný. Nejvíce se mi zamlouvá návrh "prověření editoři", neměl bych problémy ani s názvem "prověření uživatelé". Naopak název "prověření zakladatelé" se mi příliš nepozdává (zakladatelé čeho?). --Vachovec1 (diskuse) 30. 8. 2017, 09:30 (CEST)

defaultsort

Občas narazím na chybné třídění osob v kategoriích. Primárně kvůli chybějící hodnotě defaultsort, zřídka kvůli zcela chybné hodnotě. A tak zvažuji, zda by nestálo za to vytvořit skripty:

  1. seznam článků bez hodnoty defaultsort v kategoriích týkajících se osob, tedy primárně kategorie Lidé z%, Osobnosti z%, Narození%, Úmrtí%, Pohřbeni%, např. formou dvou sloupců:
    1. typ vstupu (dostupné jméno a příjmení, pouze příjmení, více křestních jmen, složité příjmení (šlechtici))
    2. hodnota dle nějakého jednoduchého algoritmu (je-li k dispozici jméno a příjmení, zvol 'příjmení, jméno', podobně i v případě více křestních jmen)
  2. seznam článků s hodnotou defaultsort, která neobsahuje příjmení dané osoby
  3. seznam článků s hodnotou defaultsort, která se neshoduje se sortkey použitým při definici kategorie daného článku

ad 1) Podle typu vstupu by se stanovené hodnoty buď převzaly, případně manuálně upravily, a následně přidaly jednotlivým článkům.

ad 2) Takový případ byl např. u článku Václav Palivec (již opraveno).

ad 3) Má nějaký smysl specifický sortkey u kategorií osobností, kde se předpokládá, že klíčem bude defaultsort? Osobně bych sortkey u těchto kategorií odebral. Pokud je žádoucí jej zachovat, stojí za zmínku, že některé hodnoty sortkey jsou nepřesné (pouze první písmeno nebo jen příjmení) a následující SQL dotaz přes Quarry odhalil i řadu překlepů:

USE cswiki_p;
SELECT page_title, cl_to AS kategorie, pp_value AS defaultsort, cl_sortkey_prefix AS sortkey
	FROM categorylinks
	JOIN page
		ON page_id = cl_from
	LEFT JOIN (SELECT * FROM page_props WHERE pp_propname = 'defaultsort') AS sorted
		ON pp_page = page_id
WHERE page_namespace = 0
AND cl_to LIKE 'Úmrtí%'
AND pp_value != cl_sortkey_prefix
LIMIT 15

--Jan Tošovský (diskuse) 27. 8. 2017, 22:44 (CEST)

K bodu 1: třeba pro jednoduché případy Jméno příjmení by to asi pro bota bylo jednoduché, ale existuje mnoho jiných kultur s jinou tvorbou jmen (čínská, japonská nebo taky isladnská jména), kdy by bylo nutné určit nějaká pravidla jejich řazení (pokud neexistují).
K bodu 2: zkusím prozkoumat.
K bodu 3: klíče určitě odebírat a ponechávat jenom defaultsort, pokud není nutné jej přebít (já sám jsem taky svého bota k tomu několikrát využil). Duplicity mohou způsobit jenom chyby (příklad).
Matěj Suchánek (diskuse) 28. 8. 2017, 17:29 (CEST)
K bodu 1: nevím proč jsem si myslel, že by šlo využít parametry infoboxu. Jak ale koukám, tam není jméno a příjmení samostatně, takže nejde složit jinak. Parsovat to nějak automaticky je opravdu spíš úkol pro AI, viz např. https://www.w3.org/International/questions/qa-personal-names. Takže původní myšlenka je aplikovatelná maximálně pro dvojslovná jména, kdy se první část vyskytuje v dababázi křestních jmen a druhá v databázi příjmení (obě jsou k dispozici na http://www.mvcr.cz/clanek/cetnost-jmen-a-prijmeni.aspx).
K bodu 3: tohle by se mohlo nějak automatizovat, ne? Minimálně u zmíněných kategorií, mající nějakou souvislost s osobami.
--Jan Tošovský (diskuse) 28. 8. 2017, 21:27 (CEST)
Ad 1: kdyby se to ovšem týkalo pouze Čechů...
Ad 3: určitě. Matěj Suchánek (diskuse) 29. 8. 2017, 17:35 (CEST)
Ad 1: Moje myšlenka byla aplikovat to jen na to, co je 100%, zbytek neřešit.
Ad 3: Prima.
Kolem a kolem, tohle téma lze asi uzavřít. Něco se vysvětlilo, něco je v procesu, asi k tomu nemám nic víc.
--Jan Tošovský (diskuse) 29. 8. 2017, 21:08 (CEST)

Já bych to spíš bral jako začátek:

Matěj Suchánek (diskuse) 1. 9. 2017, 20:24 (CEST)

Lidé vs Osobnosti

U řady měst se setkávám s rozdílným přístupem ke kategorizaci významných osob. Rozdíly jsou patrné v přehledu metakategorie https://cs.wikipedia.org/wiki/Kategorie:Lid%C3%A9_v_%C4%8Cesku_podle_m%C4%9Bst - řada měst má podkategorii 'Lidé z', ve které jsou pak kategorie 'Narození v', 'Úmrtí v', 'Pohřeni v', případně další (kanovníci, primátoři, biskupové). Některá města mají místo 'Lidé z' název 'Osobnosti z'. Zřídka je použito obojí, viz Rožmitál pod Třemšínem. Nebylo by záhodno názvy sjednotit z 'Osobnosti' na 'Lidé', případně naopak? Nebo mi uniká nějaké pravidlo? Osobně myslím, že již zařazením do Wikipedie jsou dané osoby natolik významné, že další dělení na 'lidé' a 'osobnosti' už postrádá smysl. --Jan Tošovský (diskuse) 28. 8. 2017, 21:50 (CEST)

@Jan Tošovský: Před čtvrt rokem jsem řešil to samé. — Draceane diskusepříspěvky 28. 8. 2017, 22:18 (CEST)
Aha, díky za link. Takže Osobnosti jsou všichni 'Lidé z' + další, kteří jsou s městem nějak spjati, ale jsou odjinud. Nějaký smysl to má, ale šiklo by se mít nástroj, který všem 'lidem z' přidá kategorii 'Osobnosti z' (pokud ji ještě nemají).
--Jan Tošovský (diskuse) 29. 8. 2017, 20:40 (CEST)
Je to zbytečně komplikované až IMO nesmyslné. Osoby mající na Wiki článek pro enc. významnost jsou bez výjimky osobnostmi, ano, a také lidmi. Jaksi posuzovat u člověka míru přínosu danému městu už nehraje roli, resp. je to POV kritérium. Takže bych vybral jednu z variant, jedno jakou ( "Lidé" nebo "Osobnosti") a celý dichotomní strom kategorií sjednotil. Nyní jsou např. Osobnosti Prahy 10 přímo řazeny do Lidí z Prahy. Proč? Čtenáři to nejenže nepřináší lepší orientaci, ale naopak to vede k nejistotě kde hledat. Takže sjednotit např.:
--Kacir 30. 8. 2017, 01:32 (CEST)
Souhlasím, ještě popíšu moji motivaci:
* Dívám se na stránky města a zajímám se o místní rodáky. Nejsou to vždy jen zde narození, patří sem i lidé, kteří zde po nějaký čas žili. A proto bych uvítal stránku, kde jsou vypsaní všichni. Asi nejblíže k tomu je kategorie 'Osobnosti z'.
* Na stránce města je seznam lidí spjatých s městem. Ideální by bylo, kdyby se takové seznamy daly vytvořit pomocí šablony přímo na základě obsahu kategorie. Zde se zdá být opět ideální kategorie 'Osobnosti z'. Šablona by z infoboxu zjistila jméno, letopočty a (dnes zpravidla chybějící údaj 'znám jako') a záznamy by setřídila dle data narození.
Na druhou stranu je pravda, že např. v Litomyšli mají osobnosti rozdělené na ty zde narozené a ty přespolní, a musím uznat, že tak mi to přijde logičtější. Takže by se asi opravdu šiklo mít ty přespolní buď v extra kategorii nebo přímo na nejvyšší úrovni. Pro nejvyšší úroveň bych volil název 'Osobnosti z' nebo přesněji 'Osobnosti spjaté s' (variace na návrh od Dvorapa).
--Jan Tošovský (diskuse) 30. 8. 2017, 21:01 (CEST)
No, druhá věc je, že pokud nejsi Wikipedista, tak neznáš kategorie, nepoužiješ je a jsou ti k ničemu. Takže ta debata je v praxi zbytečná a je jen na nás, jak to provedeme. A jak se nám to líbí, v praxi jsou pro čtenáře (bohužel) často k ničemu. A navíc dole.--frettie.net (diskuse) 30. 8. 2017, 23:49 (CEST)
Můj názor je ten, že obec má mít ve svojí kategorii univerzální podkategorii Lidé spjatí s, v níž budou podkategorie Narození v, Zesnulí v, Pohřbení v, Osobnosti z a Biskupové, Primátoři, Kanovníci... z. Co se týče osobností, jak v kategoriích, tak ve článcích bych preferoval věrohodný ověřitelný primární zdroj typu webové stránky obce, historická kniha o obci, okénko pamětníka obecního zpravodaje apod. Čili sem řadit pouze ty osoby, které jsou za osobnosti dané obce považovány mimo Wikipedii. To, že má někdo článek na Wikipedii ještě dle mého neznamená, že si zaslouží být považován za osobnost v dané obci (viz často např. politici, slavní zločinci apod.). Mohlo by to pak vyústit v to, že si nějaká obec bude stěžovat, proč zde uvádíme mezi osobnostmi někoho, s kým si nepřejí být spojováni. --Dvorapa (diskuse) 30. 8. 2017, 18:08 (CEST)

Název článku MS ve fotbale – Skupina X

Zdravím. Rád bych se s vámi poradil ohledně sjednocení názvů. Jedná se o stránky:

S malým. --Bazi (diskuse) 29. 8. 2017, 20:11 (CEST)
V těchto případech vždy malé písmeno. --Vachovec1 (diskuse) 29. 8. 2017, 20:15 (CEST)
Taktéž malé, avšak by to chtělo sjednotit i Soupisky mužstev na mistrovství světa ve fotbale 2014 (skupina A) x Soupisky mužstev na mistrovství světa ve fotbale 2006 skupina E. Možná stejně jako MS: Soupisky mužstev na mistrovství světa ve fotbale 2006 – skupina E RiniX (diskuse) 29. 8. 2017, 20:23 (CEST)
Vím, vím,... je založen i ŽOK avšak lidé se moc nemají k vyjádření. Proto to budu dělat přes lípu a postupně po jednom. --Tayari (diskuse) 29. 8. 2017, 20:37 (CEST)

Zítra se pokusím názvy opravit. --Tayari (diskuse) 29. 8. 2017, 20:37 (CEST)

Začal jsem ty špatně napsané názvy mazat dle Vašeho návrhu, ale po chvilce jsem si všiml, že na ně vede opravdu hodně odkazů. Nechal bych je jako přesměrování. --Remaling (diskuse) 30. 8. 2017, 17:09 (CEST) Ještě upozornění na Martina a kolegu. --Remaling (diskuse) 30. 8. 2017, 17:11 (CEST)
Já jsem smazal neodkazované zmatené přesměrování, názor na toto nemám. --Martin Urbanec (diskuse) 30. 8. 2017, 17:11 (CEST)
@Martin Urbanec: Aha, promiň. --Remaling (diskuse) 30. 8. 2017, 17:13 (CEST)
@Remaling: Díky za ping. Dle mého odhadu by měl odkaz fungovat i přes smazání původního, chybného s velkým "S". Zkuste to. --Tayari (diskuse) 30. 8. 2017, 17:21 (CEST)
@Tayari:Ne, nefunguje, viz třeba zde a zde. --Remaling (diskuse) 30. 8. 2017, 17:26 (CEST)
Aha, díky za info. Takže ani nemám poprosit botvodiče o nápravu nebo jak to uděláme? --Tayari (diskuse) 30. 8. 2017, 17:28 (CEST)
Koukal jsem na to a asi bych ty přesměrování ponechal, ty špatné názvy napadly minimálně dva kolegy, řekl bych že to pravděpodobně napadne i někoho dalšího. Mazal bych jen opravdu neobvyklá přesměrování (někdo bude možná těžké říct co). Ty dvě smazané stránky obnovím. --Remaling (diskuse) 30. 8. 2017, 17:43 (CEST)
Ony většinou ty odkazy budou na těch stejných stránkách, takže těch editací nebude zas tolik. Pokud by mi botvodič nějakým způsobem naznačil jak požadavky na narovnání odkazů sepsat aby to bylo pro něj co nejednoduší a mohl provést všechny narovnání na jedné stránce najednou. Nebyl byl z mé strany problém. --Tayari (diskuse) 30. 8. 2017, 17:48 (CEST)
S botem to neumím, neporadím. Nemazal bych názvy se spojovníkem (-), ani velkým S u slova skupina. Bylo by dobré revertovat ty návrhy na rychlosmaz. --Remaling (diskuse) 30. 8. 2017, 17:59 (CEST)
Ping – @Martin Urbanec:. Poradíš? --Tayari (diskuse) 30. 8. 2017, 18:05 (CEST)

Předpokládám, že obdobně mám opravit i články jako Kvalifikace na Mistrovství světa ve fotbale 2014 (CONCACAF) – druhá fáze, Kvalifikace na Mistrovství světa ve fotbale 2014 (CONCACAF) – předkolo, Kvalifikace na Mistrovství světa ve fotbale 2014 – mezikontinentální baráže a Kvalifikace na Mistrovství světa ve fotbale 2014 (UEFA) – Baráž. Tj. písmeno za pomlčkou změnit na malé. --Tayari (diskuse) 31. 8. 2017, 13:11 (CEST)

Ano, ve všech těchto případech se to zdá být docela jednoznačné. --Bazi (diskuse) 31. 8. 2017, 13:33 (CEST)

Sjednocování názvů mistrovství #2

Zdravím! Narazil jsem na další problém. Máme tu neshodu Mistrovství světa v atletice 1999 – desetiboj muži x Mistrovství světa v atletice 2009 – Muži desetiboj. Který název preferovat? --Tayari (diskuse) 4. 9. 2017, 14:23 (CEST)

Teď už jste viděl jistě všechny možné sportovní články, tak to možná půjde vydedukovat podle podobných. Snad je rozkolísaný jen desetiboj :)Chrzwzcz (diskuse) 4. 9. 2017, 18:17 (CEST)
Kdyžtak se mrnki sem, on je hodně problém, když se u sportu odlišuje mužů/žen. Existují obě varianty a nemohu říct, že jedna převládá. --Tayari (diskuse) 4. 9. 2017, 20:05 (CEST)
Tak tohle asi já nerozetnu....
MS v atletice 2001 – desetiboj muži
MS v atletice 2011 – Muži 800 metrů
MS v biatlonu 2017 – sprint mužů
MS v judu 1985 – muži – střední váha (-86kg)
Chrzwzcz (diskuse) 4. 9. 2017, 21:38 (CEST)
Jednou jsem to zde řešil a nakonec nám vyšlo nejlépe toto: <co> <kde> <kdy> – <sport> <upřesnění> <kdo>. Tzn Mistroství světa v atletice 2011 – běh na 800 metrů muži RiniX (diskuse) 4. 9. 2017, 22:01 (CEST)
Mohl by jsi prosím sem hodit odkaz? Díky. --Tayari (diskuse) 5. 9. 2017, 14:26 (CEST)

Kategorie:Technické památky v Česku

V kategoriích „Technické památky v Česku podle krajů“ jsou uvedeny objekty, které neodpovídají pojmu „Technická památka“ definovanému v článku Technické památky v Česku. Jsou zde uvedeny například nově vybudované rozhledny, které rozhodně nepatří mezi chráněné kulturní památky, pod něž technické památky spadají.--Juniperbushman (diskuse) 7. 9. 2017, 00:38 (CEST)

Zkuste je vyřadit a do shrnutí napsat, že neodpovídají definici z článku. Nedávno byl pokus tuto špatně definovatelnou kategorii zrušit, ale nepovedlo se.--Railfort (diskuse) 7. 9. 2017, 09:09 (CEST)

Nadbytečné odkazy na jiné články Wikipedie.

Žádám všechny editory, aby se zamysleli, než odkáží na jiný článek. Proč např. v nějakém historickém výkladu odkazovat na výklad úplně běžných a známých slov jako např. lov, vychovatel, pravopis, pivo, varhany a mnohé, mnohé další. Podobně nesmyslné je odkazovat na všechny letopočty. Podle této logiky by muselo být odkazováno prakticky na každé slovo a číst Wikipedii modře se mi opravdu nechce. Tato praxe má navíc a nově ten důsledek, že čtenář ani nemůže přejet (natož častěji přejíždět) po řádcích ukazovátkem, neboť se stále objevují čtverce s výklady hesel. Děkuji dopředu všem za zamyšlení nad tímto! – Tento nepodepsaný komentář přidal uživatel 89.102.22.21 (diskusepříspěvky)

Na to už nápovědy máme. Bylo by dobré to mýtit. OJJ, Diskuse 7. 9. 2017, 14:04 (CEST)
To máte samozřejmě pravdu, odkazy je třeba šetřit a přidávat je jen tam, kde mají souvislost s předmětem článku, příp. jde-li o obecně neznámý pojem. Ostatně máme to už v nápovědě, jak kolega shora odkázal. Problém je v tom, že řada jen občasných přispěvatelů objeví kouzlo těchto vnitřních odkazů a nezkušeně je pak přidává všude možně. Proto nikdy neváhejte a redukujte. Je to ovšem nekonečná práce, stejně jako nekonečná je Wikipedie. --Vlout (diskuse) 7. 9. 2017, 14:16 (CEST)
Nadbytečné odkazy jsou lehce otravné, ale v podstatě neškodné. Mnohem nesmyslnější jsou červené odkazy na pojmy, které nemají šanci v dohlednu vzniknout. Tragickým dokladem je článek Juta (podnik) s několika červenými odkazy typu Kobercářský průmysl. Tenhle článek se se všemi červenými odkazy byl dokonce nominován na DČ. Následně byl z nominace stažen, ale červené odkazy zůstaly!--Leotard (diskuse) 7. 9. 2017, 14:21 (CEST)
Pardon, ale tam mi ty odkazy nepřijdou nijak mimo, jsou k tématu a mají smysl. Je samozřejmě nedostatkem wikikomunity, že nemá dost kapacit psát o některých tématech, ale červený odkaz mě tu neuráží, nejsou tam dokonce ani nijak zvlášť nadužívané. Např. na Wikislovníku už heslo kobercářský máme. :) --Bazi (diskuse) 7. 9. 2017, 14:28 (CEST)
Když už se vzácně odhodlám k tomu nějaký článek založit nebo rozšířit, snažím se vkládání červených odkazů vyhnout. Přece mi nic nebrání se časem vrátit, článek založit a odkazy zamodřit. Spíše se snažím zamodřit tam, kde nacházím souvislosti. Osobně bych uvítal spíše větší aktivitu v zakládání nových článků, než pouhé "ladění" těch existujících. Wikipedie není z papíru a tu trochu nadbytečných odkazů snese.--Leotard (diskuse) 7. 9. 2017, 14:53 (CEST)
Já naopak spatřuji přínos i v červených odkazech (vedoucích samozřejmě na relevantní a encyklopedicky významné pojmy). Protože nás inspirují k tvorbě a ukazují, co Wikipedii chybí. Takže vlastně tu potřebnou aktivitu v zakládání nových článků podněcují. Souhlasím ale, že se to nemá přehánět a třeba tzv. navigační šablony plné červeně ve mě vzbuzují trochu rozpaky, a tím spíš, pokud není encyklopedická významnost všech prvků jasná (třeba odkazy na nějaká dávno zapadlá sportovní utkání).--Ioannes Pragensis (diskuse) 7. 9. 2017, 15:15 (CEST)
Zohlednění obou protichůdných principů jsem se svého času snažil shrnout v Nápověda:Červený odkaz. --Matěj Orlický (diskuse) 7. 9. 2017, 15:22 (CEST)
Vy jste někde narazil na červené odkazy na zapadlá sportovní utkání ? --Jowe (diskuse) 7. 9. 2017, 15:37 (CEST)
Autor úvodního příspěvku má v jednom pravdu. Po zapnutí Náhledů stránek (Page previews) je problém nadbytečného odkazování a přeplácanosti odkazy více vidět. Řešení je jednoduché, a sice doplňovat, kde chybí, a mazat, kde jsou navíc. Nic jiného s tím asi nezmůžeme a i sám anonymní autor úvodního příspěvku nám v tom může pomoci. --Dvorapa (diskuse) 7. 9. 2017, 15:33 (CEST)

Podpora plagiátů

Je nutné, aby správci přestali podporovat porušování autorského práva[20]. Pokud je něco plagiát, není možné tvrdit, že je to v pořádku. --Karel Rř (diskuse) 29. 8. 2017, 07:19 (CEST)

@Karel Rř: Článek jsem přeložil na základě anglické Wikipedie (resp. jen kousek), takže už o plagiát nejde. --OJJ, Diskuse 29. 8. 2017, 09:52 (CEST)
Spíš jde o to, že krást přijde některým správcům normální. Dva odborníci napíšou, že takto zpracovaný text je problematický, ale laik-správce má jasno. --Karel Rř (diskuse) 29. 8. 2017, 10:01 (CEST)
@Karel Rř: Otázkou je, jestli problematický znamená porušující autorská práva. U Baby Vidy se přikláním spíše k tomu, že se blíží porušení práv, u Gioconda spíše, že ne; mám to podpořeno i soukromým právnickým vyjádřením, mohu poskytnout. --OJJ, Diskuse 29. 8. 2017, 10:08 (CEST)
Plagiát neporušuje autorská práva? --Karel Rř (diskuse) 29. 8. 2017, 10:24 (CEST)
@Karel Rř: Český autorský zákon z roku 2000 s tímto termínem neoperuje. Ale Baba Vida je přepsaná, tak nevím, oč tu běží. --OJJ, Diskuse 29. 8. 2017, 10:29 (CEST)
Běží tu o podporu odcizování nevolných textů na české wiki. --Karel Rř (diskuse) 29. 8. 2017, 10:33 (CEST)
Každopádně ano, psát podle jednoho zdroje je vždy kontroverzní, některým podobným formulacím člověk prostě nezabrání. --OJJ, Diskuse 29. 8. 2017, 10:08 (CEST)
Chápu, že se snažíte podpořit kamarády, kteří porušují zákon (nezralost pro funkci nebudu komentovat). Lux ex Silesia je překlad z pl, pokud to berete jako plagiát, stěžuje si tam (patrně neuspějete, jsou to jen strohá fakta bez literární invence). --Karel Rř (diskuse) 29. 8. 2017, 10:24 (CEST)
Že by tady byly záměrně podporovány články porušující autorská práva není pravda. Tady je jich zaznamenáváno iks týdně. Tento případ je ze všech pohledů na hraně, někdo ho vyhodnotí tak, druhý tak. Je prostě lépe čerpat z více zdrojů a podobných problémů se vyhnout. OJJ, Diskuse 29. 8. 2017, 10:53 (CEST)

Tak a kde jsou hranice mezi „zpracovaným zdrojem“, „přebásněným dílem“ a plagiátem?--Juniperbushman (diskuse) 29. 8. 2017, 10:35 (CEST)

@Karel Rř: Je třeba, abyste si prostudoval autorský zákon, pane kolego. Míra shody obou textů je pod tři procenta. Autorský zákon chrání pouhé vyjádření informací a ne ony informace. Mimochodem, podívám-li se do historie i do diskuse níže, vidím, že jediný, kdo podporuje smazání, jste Vy... To o tom též něco vypovídá. --Martin Urbanec (diskuse) 29. 8. 2017, 11:25 (CEST)

Pe e.k.: Takže kolego Karel Rř:

  1. K rozpoznání copyvia používám externí nástroj, což Vás zřejmě nezajímá. Co by Vás zřejmě zajímat mohlo, jsou jeho výsledky:
    1. Současný stav, srovnání s vyhledávači a linky uvedenými v článku jest zde 0,0% je celkem zajímavé číslo, třeba Miloš Zeman má mnohem více (to je způsobeno citáty v článku).
    2. Stav původní, před OJJovým překladem je vidět zde 2,9% texto se fakt nedá za copyvio považovat.
    3. A nakonec úplně první verze - taktéž 2,9%
  2. Dále Vás vyzývám, abyste se pozdržel formulací typu "správci podporují porušování autorských práv (a link na konkr. správcovu editaci)" atp. to je osobní útok.
  3. A ještě jedna věc - nevím, co myslíte slovy "dva odborníci napíšou, že je to plagiát" - Mormegil píše, že srovnání v úvodu by označil za plagiát, nikoli tedy celý článek, a to je dost rozdíl. Dále však ponechává stranou, jestli to cp je, či není. RPekař píše, že je to z autorskoprávního hlediska problematické, zda jde o cp však nepíše. (Pánové, jestli jsem nějak dezinterpretoval vaše názory, omlouvám se, a neváhejte to uvést na pravou míru)
    Mé názory uvádíte správně, od právníka ale zase normálně kategorické názory nečekejte... Nicméně podle autorského zákona, § 2 odst. 4, Předmětem práva autorského je také dílo vzniklé tvůrčím zpracováním díla jiného, včetně překladu díla do jiného jazyka. Tím není dotčeno právo autora zpracovaného nebo přeloženého díla. Podle mne původní článek, o kterém jsme se bavili, je „dílo vzniklé tvůrčím zpracováním díla jiného“, při kterém právo původního autora není dotčeno, tzn. zpracováním bez svolení je porušeno. Podle odstavce 6 téhož paragrafu Dílem podle tohoto zákona není zejména námět díla sám o sobě, denní zpráva nebo jiný údaj sám o sobě, myšlenka, postup, princip, metoda, objev, vědecká teorie, matematický a obdobný vzorec, statistický graf a podobný předmět sám o sobě. Nechť každý posoudí sám (Diskuse:Baba Vida), zda kolega z citovaného článku jen využil „údaj nebo myšlenku samu o sobě“ podle odstavce 6 nebo spíše učinil „tvůrčí zpracování“ ve smyslu odstavce 4. Já, když vidím věci jako předělávání "je nejzachovalejší středověkou bulharskou pevností" na "je nejzachovalejší ze všech bulharských středověkých pevností" - mezi čímž elektronické srovnávače kolegů žádnou podobnost neshledávají - to považuji za druhý případ.--RPekař (diskuse) 29. 8. 2017, 17:33 (CEST)
  4. A ještě jedna věc - když jste označil článek ke smazání z důvodu, že je to plagiát, mohl byste mě poučit, dle jakého bodu příslušného doporučení bych ho měl smazat a jaké doporučení upravuje plagiáty a hlavně tyto podobné případy?

Tak asi tolik. Sám vidím v podobném zakládání článků problém, nicméně jako copyvio to nevnímám... --Vojtasafr (diskuse) 29. 8. 2017, 11:42 (CEST)

Samotné srovnání textu se mi z mobilu dělá špatně, nicméně se vyjádřím k metodice: Že nějaký program nerozpozná, že jedno dílo je z hlediska autorského práva odvozeno z jiného, to určitě neznamená, že to tak být nemůže. Argumentovat v tomto smyslu procenty (co vlastně mají udávat?) považuji za nesmysl. Autorský vklad je z principu věci strojově měřitelný jen obtížně. --Tchoř (diskuse) 29. 8. 2017, 17:00 (CEST)
Kolega Karel Rř označil článek jako copyvio, proto ten cp detektor. Samozřejmě, že autorský vklad se strojově změří jen těžko, neli vůbec. Avšak je otázka, jaký přístup k podobným případům volit - zda to je porušení práv či není, pokud ano, jak žádat o povolení, jak k tomu přistupovat - jakou šablonou označovat atd. Nevím však o žádném jiném podobném případě, kolem kterého by se dělal takový rámus, vedly se debaty, atd... Procenta vyjadřují míru shodnosti textu na wiki a v porovnvaném zdroji. --Vojtasafr (diskuse) 29. 8. 2017, 23:26 (CEST)
Že se snaží procenta měřit shodu, tomu věřím, zajímalo mne, co si ten program představuje pod shodou, jak ji měří. Když řeknu, že jedno děvče je o 23,7 % procent hezčí než jiné, také se každý bude ptát, jak jsem k tomu číslu došel. Představoval jsem si odpověď, kde se zmíní nějaké exaktní definice typu Levenštejnova vzdálenost, nebo srovnání s tradičním a všeobecně známým programem diff nebo problém nejdelší společné podposloupnosti. Respektive prostě odkaz na článek, který popisuje funkci programu.
Každopádně je chybou používat onen „detektor cp“ jako argumentaci, že něco není odvozené dílo. To je věc, kterou prakticky jistě potvrdit neumí. Pravděpodobně umí vyhledat a potvrdit zjevná porušení obsahující dlouhé zcela shodné pasáže. A je chybou ve snaze poradit si s obviněním ze strany Karla Rř snahou utřít ho číslem, které vypadne z takového programu. Autorský zákon jsem už nějaký pátek neviděl, ale opravdu silně pochybuji, že se odkazuje na „míru shody“ ve smyslu procent vypočítaných tímto nástrojem. To by pak pravděpodobně bylo v souladu se zákonem, kdybych vydával česky Pána prstenů a platil jen překladateli, nikoliv dědicům autora, protože s původním Tolkienovým textem ten nástroj shodu nenajde. A kdybych to před vydáním prohnal nějakým automatickým překladačem do hantecu, tak to mohu vydat, nemusím platit nikomu a žádná práva jsem neporušil?
Pokud se Karel Rř dočká v reakci na celkem smysluplné označení porušení práv takto absurdních reakcí, tak se nelze divit, že bude spor dál gradovat a bude kolem něj rámus.--Tchoř (diskuse) 30. 8. 2017, 07:28 (CEST)
Když jsme u těch porušení AP tak toto je jasné copyvio z tohoto že? RiniX (diskuse) 30. 8. 2017, 08:06 (CEST)
@RiniX: Ne, kopírují to z Wikipedie naopak oni, ale uvedli autora a zachovali licenci, takže OK. OJJ, Diskuse 30. 8. 2017, 08:40 (CEST)
@Tchoř: Skvělá reakce, nemohu než souhlasit. Ale ten strojový překladač do hantecu bych fakt chtěl vidět :-) --Blahma (diskuse) 2. 9. 2017, 01:37 (CEST)
@Tchoř: Z věcného hlediska je správné, když Karel Rř nebo kdokoli jiný upozorní, když má pocit, že se podezření na copyvio neřeší, jak by mělo (aniž bych se nyní vyjadřoval k tomu, jestli podezření je či není oprávněné, na to nemám dost informací). Z hlediska vyjadřování se ale má Karel Rř ještě hodně co učit, taková agresivní vyjádření těžko povedou k čistě věcné diskusi. Rámusit totiž bohužel začal on, a to hned od první věty. Právo na chybný argument (např. procenta shody či jiný) uvedený věcným způsobem má v normální diskusi každý, stačí mu ho pak vyvrátit. Zbytečné útoky typu „…krást přijde některým správcům normální“ lze ale ospravedlnit těžko. --Jan.Kamenicek (diskuse) 2. 9. 2017, 14:01 (CEST)
Přiznám se, že jsem nezkoumal, který příspěvek v debatě o tom článku vykazuje jaké zvýšení hrubosti, kdo si začal. A rámusením jsem nemyslel zvyšování hrubosti vyjadřování, ale spíš že se k tomu sejde příspěvků hodně. Tedy že debata bude silná (počtem příspěvků), nikoliv že bude nutně nevěcná nebo hrubá.--Tchoř (diskuse) 2. 9. 2017, 14:20 (CEST)

Vojtasafr a Martin Urbanec: děkuji za potvrzení mého úvodního tvrzení. --Karel Rř (diskuse) 29. 8. 2017, 16:20 (CEST)

Vést diskusi má smysl pouze v případě, že o ni je z obou stran zájem. Vidím však, že i kdyby se komunita shodla na tom, že to cp/plagiát/říkejme tomu jak chceme, není, budete pořád tvrdit, že to plagiát je. Takto si diskusi a tvorbu konsensu opravdu nepředstavuji. Ok, do toho mi nic není, svůj profil si tvoříme každý sám. Vzhledem k věci je to však irelevantní. Silně však pochybuji o tom, že jste si přečetl můj, potažmo i Martinův názor... Za a) tam mám jasně napsáno, že tento typ tvorby článků nepodporuji. Za b) jsem vám položil jasnou otázku a očekávám na ni ještě jasnější odpověď... --Vojtasafr (diskuse) 29. 8. 2017, 23:26 (CEST)
Nevím, zda komunita nepoučených laiků může oprávněně v této věci rozhodovat. Vaše první reakce byla Co to tu sakra plácáte za nesmysly?! Já mám občas fakt pocit, že jsem spadl z Marsu, jelikož toto už je hodně za hranicí normálnosti. Kdyby tomu bylo tak, jak tu tvrdíte, tak můžeme všechny stránky označit jako copyvio, zavřít krám a jít dělat něco jiného. Doufám však, že se tu budeme řídit zdravým rozumem, pravidly a zákony, a nikoli vašimi bizarními názory, které bych osobně nejraději zapsal do kabinetu kuriozit... To, že dílo někdo převezme a přepíše NENÍ porušení autorských práv. Autor má práva na zformulovaný text, nikoliv však -na informace v něm obsažené. -Vojtasafr (diskuse) 25. 8. 2017, 10:17 (CEST) − z toho vyplývá a) v problematice se neorientujete, b) možná víte o dalších podobných článcích, c) snažíte se zastrašit oponenta. Uzavřu to tak, že na wiki se nacházejí kradené texty, ale protože existuje intenzivní odpor k jejich odstranění, zůstanou zde. Patrně až do té doby, než někdo upraví nějaký text, jehož pravý autor to bude řešit právní cestou. --Karel Rř (diskuse) 30. 8. 2017, 08:11 (CEST)
Dobrý den. Ano, my jsme tu komunita právních laiků a potřebujeme laická pravidla pro posuzování, co tu může a nemůže být, kterými se mohou řídit všichni laičtí přispěvatelé a správci. Pokud máte odborné právní znalosti, můžete na Wikipedie:Pod lípou (práva) navrhnout postup, jak naše pravidla lépe přizpůsobit legislativě. Ničemu dobrému ale nepřispívá Vaše prohlášení, že na Wikipedii jsou kradené texty a že správci podporují porušování práv. Předpokládejte dobrou vůli--Matěj Orlický (diskuse) 30. 8. 2017, 08:56 (CEST)

Zřejmě odbočuji (asi jsem se měl trefit do jiné diskuse), ale podle mého je zajímavým tématem k úvahám počínání vydavatele webu turistickelisty. Prohlédl jsem několik stránek a usoudil jsem, že jsou z 90% předělány z Wikipedie, ale pečlivě je to převyprávěno synonymicky, aby to nešlo "strojově" odhalit. Podle mého by měli normálně uvádět zdroj spolu s odkazem na web. Rovněž jsem zde opakovaně apeloval z hlediska autorství, aby bylo na Wikipedii možné jak na aktuální stránce, tak na všech verzích, přehledně znázornit autorský podíl.MONUDET (diskuse) 30. 8. 2017, 11:11 (CEST)

Jen bych rád shrnul, jak to celé dopadlo. 1) Řada wikipedistů vyjádřila své názory, 2) Správce Nomen omen původní článek Baba Vida smazal, 3) jiný wikipedista původní text překryl jiným, informačně méně hodnotným, ale "přeloženým z anglické", takže nenapadnutelným, 4) právník z Plzně pokračuje ve své kampani. Ano, to je česká wikipedie. Vskutku vzorně vedený kolchoz. --Fanoušek kopané (diskuse) 08.09.2017, 07:47 (CEST)

Zdůvodnění smazání je v diskusi u článku, kde je možné dále o záležitosti diskutovat. Zde bych pouze podotkl, že i text přeložený z anglické Wikipedie může být napadnutelný, pokud se ukáže, že do té anglické byl vložen protiprávně.--Tchoř (diskuse) 12. 9. 2017, 05:24 (CEST)