Wikipedie:Pod lípou/Archiv 2017/02

Tato diskusní stránka je archivovaná.

Už ji prosím neupravujte. Pokud chcete na nějaké téma navázat, začněte novou sekci na současné diskusní stránce.

Vhodnost zdroje

Rád bych znal názor komunity, zda je vhodné používat stránky https://www.kurzovesazeni.com jako reference (případně je vkládat do externích odkazů), i v kontextu celkové činnosti dále zmíněného účtu, a jaký je názor na celkovou činnost účtu Speciální:Příspěvky/Ladyambientte. K těm konkrétním stránkám: anonymní články, úzká komerční propojenost se sázkovými kancelářemi (tedy jejich nabídky a bonusy - např. [1]), anonymní provozovatel ([2]), navíc účet se stejným nickem je autorem tamních článků ([3]). Podle mého to neodpovídá Wikipedie:VZ a poměrně se blíží k Wikipedie:SPAM. Díky. --Harold (diskuse) 24. 4. 2017, 17:19 (CEST)

Tady není co řešit, zjevný spam a zcela nevhodné odkazy. „15 sázek v řadě“ je propagační článek. --Kacir 25. 4. 2017, 15:54 (CEST)

Osobně je mi jedno, jaká byla motivace přispěvatele, zajímá mne výsledek. Z toho pohledu byla verze před revertem mnohem lepší, než verze po revertu. Zdrojování si umím představit lepší, ale to předchozí bylo pořád lepší než žádné. Takže moje preference jsou takovéto: 1) najde-li se někdo ochotný, může nahradit zdroje lepšími, například knižními publikacemi (na Google books se ledacos najde) - nejlepší možnost. 2) Ponechat verzi před revertem. 3) Zdroje odstranit bez náhrady - nejhorší možnost.

Co se týká sporného bodu "15 sázek v řadě", tak tady je problém, že kromě stránek sázkových kanceláří, které jsou zatíženy jejich POV a snahou povzbuzovat hráče k sázení, žádný seriózní zdroj (a už vůbec ne knižní) o něčem takovém nepíše. Čili tento bod by měl přijít smazat jako nevýznamný. --Jan.Kamenicek (diskuse) 25. 4. 2017, 17:46 (CEST)

Nejhorší je varianta, kdy jsou informace zdrojovány nevěrohodnými komerčními zdroji (spamem), zde navíc pravděpoboně umocněná tím, že si autor článků píše „nezjevná fakta“ na webu sám a pak jimi zdrojuje wikihesla.
Jako nevhodný vidím přístup „vždy lepší nějaký zdroj než žádný“, protože to povede k návratu e-shopů a dalších nevěrohodných referencí navozujících dojem, že fakt je ověřen. Nedávno byl takový případ řešen na NS.--Kacir 25. 4. 2017, 19:38 (CEST)

Taktéž si nemyslím, že varianta bez jakéhokoliv zdroje je horší, než varianta jen se spamovými zdroji. A řekl bych, že motivace by nás měla částečně taky zajímat. Teď to napíšu zcela obecně, ale odkaz z wiki vedoucí na vlastní stránku je pro komerční subjekty značné lákadlo. Někdy to dělají očividně (přidání EO do patřičné sekce, někdy i přímo do těla článku), někdy poněkud rafinovaněji - vloží ho jako referenci do textu, občas i s nějakou přidanou větou. Sám jsem takových editorů (ať už registrovaných, nebo jen IP adres), kteří to dělali souvisleji a kterých jsem si všiml, revertoval v posledních letech celkem dost. Takové odkazy vedly na přímo e-shopy, anonymní microsity se skrytou reklamou na hlavní prodejní web nebo na "vedlejší" informační stránky hlavního prodejního webu (např. e-shop s nábytkem s jakousi "encyklopedii" s vysvětlenými pojmy, samozřejmě všude odkazy na konkrétní položky v e-shopu, nákupní košík, apod; web cestovní kanceláře s jakousi "encyklopedií", kde byla v pár větách (turisticky a propagačně, tedy ne zrovna encyklopedicky) popsána místa nabízená v katalogu CK, opět s odkazy na prodej všude možně; e-shop s kuřáckými potřebami s vlastním "magazínem" o kuřáckých tématech, atd.). --Harold (diskuse) 26. 4. 2017, 10:04 (CEST)

Nepsal jsem, že jakýkoliv zdroj je lepší, psal jsem o konkrétních zdrojích konkrétního hesla. Odkazovaný článek o systému Martingale je text napsaný docela profesionálně a stylem nerozlišitelně od článku v novinách nebo kapitoly v knize pro širokou veřejnost. Pro DČ a NČ bych to neuznal, ale u "obyčejných" hesel se takové zdroje obvykle tolerují. Například heslo Bowling bylo až do fáze DČ do velké míry zdrojováno informacemi ze stránek různých bowlingových center (analogické ke zdrojování článků o sázení stránkami sázkařských společností) a teprve během nominace na NČ byla většina z nich nahrazena.

Neumím rozlišit zdroje "komerční" a "nekomerční". Například iDnes je extrémně komerční a obsahuje velmi mnoho cílených reklam, včetně hypertextových reklamních odkazů vkládaných přímo na vybraná klíčová slova v článku a směřujících čtenáře na související produkty. Samozřejmě že srovnání v jiných ohledech kulhá, přesnější je srovnání s komerčními bowlingovými centry výše, ale chci jen uvést další ilustraci toho, že dělit zdroje na "komerční" a "nekomerční" nelze. --Jan.Kamenicek (diskuse) 26. 4. 2017, 21:41 (CEST)

"Komerční zdroje" jsou snad terminologicky zjevné, tj. zdroje, jejichž hlavním zájmem jsou vlastní obchodní aktivity a nejedná se o sekundární zdroje. Ve Wikipedii by se neměly vyskytovat zdroje typu kurzovesazeni.com, protože se jedná o nevěrohodné reference, jež neodpovídají definici: nezávislého sekundárního zdroje, jenž nemá vlastní, individuální zájem na tématu, který by mohl být v konfliktu se zájmem pravdivě a nezaujatě informovat. Vytváří naopak mechanismy bránící tomu, aby se ze strany osob spolupracujících na vzniku díla do něj mohla jejich případná zaujatost či střet zájmů promítat.
Autor článku o systému Martingale vcer43 je kdo? Profesionální novinář, matematik nebo adolescent? Redakční kontrola na daném webu funguje jak? Na první pohled věrohodně vypadající články není problém napsat, i Wikipedie s tím má zkušenost.
Z editací uživatele Ladyambientte jasně plynula snaha promořit články odkazem na „domovský web“ kurzovesazeni.com a tím u čtenářů zajímajících se o tématiku sázení zvýšit šanci, kliknoutprávě na tento sázkařský web. Kdyby nedošlo ke střetu s Haroldem, spamování by pokračovalo. --Kacir 27. 4. 2017, 19:39 (CEST)

Kategorizace hradišť

Překategorizoval jsem články o hradištích dosud rozdělené na Čechy a Moravu na běžnější rozdělení podle krajů a váhám, zda pokračovat ještě na úroveň okresů. Některé okresy už svou kategorii mají. V některých okresech jsou až nižší desítky hradišť, zatímco v jiných je hradiště jedno nebo dvě, a potom mi připadá zbytečné zakládat pro ně novou kategorii. Kategorie ale nejsou zrovna moje parketa, takže prosím o radu, jestli pokračovat nebo ne. --Petr Kinšt (diskuse) 25. 4. 2017, 21:50 (CEST)

Nebál bych se jít i na úroveň okresů, jak je to obvyklé i u jiných staveb. --Harold (diskuse) 26. 4. 2017, 10:07 (CEST)

Souhlasím, jen ale asi tam, kde to bude vhodné, třebas celé východní Čechy mají na svém území pouze jeden náš článek (pokud jsem nějaký nepřehlédl), tam by měl kraj stačit. --Dvorapa (diskuse) 28. 4. 2017, 18:04 (CEST)

Turnajový pavouk

Dobrý den, kde bych mohl najít nápovědu k vytvoření turnajového pavouka? K jednomu (zatím neexistujícímu) článku potřebuji pavouka pro 8 týmů, v každém kole pouze jednokolově (bez odvet). Děkuji --Interhofer (diskuse) 28. 4. 2017, 17:43 (CEST)

Který sport (případně který článek?). Jinak pro podobné dotazy slouží stránka Potřebuji pomoc. --Dvorapa (diskuse) 28. 4. 2017, 18:01 (CEST)

Děkuji, na stránku Potřebuji pomoc jsem zapomněl . Jedná se o eSport. --Interhofer (diskuse) 28. 4. 2017, 18:42 (CEST)

Zkuste se podívat na šablony v Kategorie:Šablony:Sportovní pavouci. Hodilo by se z toho něco? Třeba Šablona:Pavouk 8 či Šablona:Turnaj8? --Vachovec1 (diskuse) 28. 4. 2017, 19:01 (CEST)

The strategy discussion. The Cycle 2 will start on May 5

I'm sorry that I'm not writing in Czech. Prosíme, pomozte s překladem do svého jazyka!

What's been going on so far

The first cycle of the Wikimedia movement strategy process recently concluded and the second cycle will begin soon. The strategy facilitators and many volunteers have summarized the discussions of the previous month. A quantitative analysis of the more than 1800 summary statements collected from the various communities will be posted on Meta for translation this week, alongside the report from the Berlin conference.

What will happen

The second cycle is set to begin on May 5 and run until May 31. During that period, you will be invited to dive into the main topics that emerged in the first cycle, discuss what they mean, which ones are the most important and why, and what their practical implications are. This work will be informed and complemented by research involving new voices that haven’t traditionally been included in strategy discussions, like readers, partners, and experts.

Together, we will begin to make sense of all this information and organize it into a meaningful guiding document, which we will all collectively refine during the third and last cycle in June−July.

What you could do

• Tell us where to announce the start of the Cycle 2, and how to do that, so we could be sure the majority of your community is informed and has a chance to feel committed, and
• Facilitate the Cycle 2 discussions here, on Czech Wikipedia (with invitations to the contributors of other Czech projects).

Friendly disclaimer: this message wasn't written by a bureaucrat or a person who doesn't care about your project. I'm a Wikipedian. If you have any questions, please, do ask! SGrabarczuk (WMF) (diskuse) 29. 4. 2017, 18:03 (CEST)

Plastový vojáček

Ke svátku osvobození chovám myšlenku dát na Hlavní stranu na odlehčení jako článek 19. týdne už dávno navrženého plastového vojáčka. V současnosti má jednu schvalující recenzi a jednu zamítající, s jejíž výhradou vůči příliš krátké anotaci jsem se už vypořádal. Nicméně samotný článek není ani DČ a je velmi chabě zdrojovaný. Protože by tedy mohlo být použití takto odlehčujícího článku na HS chápáno jako kontroverzní, prosím komunitu o vyjádření a (ještě lépe) o jeho další vylepšení, případně také o zpracování jiných návrhů vhodných pro týden začínající 8. květnem. Pokud nebude souhlas s použitím článku a nebude navržen ani jiný tematicky vhodný, není samozřejmě problém použít jakýkoli jiný z už předložených návrhů, jen je tu možnost nějak se vztáhnout k tomu svátku. --Bazi (diskuse) 30. 4. 2017, 14:31 (CEST)

@Bazi: Osobně bych na ČT nedával, vybírejme kvalitnější dílka. Navíc mi přijde, že volit pořád nějaká výročí je trochu divné. Do příštího roku by ale možná šel vylepšit článek Akt bezpodmínečné kapitulace nacistického Německa (Whitesachem, Ozzy [?]). Něco bych nicméně mohl nachystat do zajímavostí, třebas i toho vojáčka; tam se hodí více. --OJJ, Diskuse 4. 5. 2017, 10:34 (CEST)

Však ta výročí netlačíme nějak na sílu. Některá skutečně významná výročí stojí za to zohlednit cíleně s tím, že s předstihem zapracujeme na vylepšení vhodného článku a dotažení na úroveň vyhovující Hlavní straně. Jindy se zas hodí článek už navržený směřovat k publikování ve vhodný výroční týden, aby si k němu čtenáři našli aktuálně bližší vztah. Ale když nic vhodného nebude, nebývají určitě výročí jediným kritériem výběru, tím nejsou ani teď. Není samozřejmě problém vybrat cokoli jiného, pokud by se tento návrh komunitě nepozdával. --Bazi (diskuse) 5. 5. 2017, 14:15 (CEST)

@Bazi: Tak bych doporučil spíš něco jiného než krátký článek se třemi referencemi. A co původní navrhovatel? OJJ, Diskuse 5. 5. 2017, 20:02 (CEST)

Díky za upozornění. Původní navrhovatel nemá problém, když se ten článek vyřadí. Když jsem ho navrhoval, byly pravidla pro ČT dost jiné, než dnes :) A jsem rád, že ke zvednutí laťky došlo. S pozdravem --Chmee2 (diskuse) 17. 5. 2017, 16:47 (CEST)

A pro výročí Marie Terezie se bohužel asi taky žádný článek na hlavní stranu nenašel. Škoda. --Bazi (diskuse) 11. 5. 2017, 01:42 (CEST)

Wikipedie v deseti

Dobrý den, má smisl v deseti letech editovat Wikipedii? Je to tu zajímavé ale občas tu máte chybi nebo věci strašně stručně a chtěl bych to opravit a vilepšit ale neumím moc pravopis protože jsem teprve páťák a když něco napíšu tak to smažete. Ritaurora

Smysl to má v jakémkoliv věku, ale v článcích je potřeba se na pravopis opravdu zaměřit (snažit se chyby nedělat nebo jen minimálně), stejně tak jako na dodržování základních zásad. Na jednu stranu to může být ve tvém věku nepříjemné neustále hledat, jestli jsi to napsal pravopisně správně, na druhou stranu ti to může hodně pomoct při učení pravopisu. Na začátku ale můžeš třeba editovat věci, kde není ani pravopis potřeba, například opravovat překlepy nebo hledat, kde za větou chybí tečka. Nikdo neříká, že bys měl hned psát články. Ale vím o několika aktivních wikipedistech, kteří jsou ve tvém věku (nebo jen o trochu starší) a já tu začínal někdy kolem dvanácti myslím. --Dvorapa (diskuse) 2. 5. 2017, 17:45 (CEST)

Silně podporuji, protože většina školáků tu spíše vandalizuje a pomoc přijde jen někdy, takže rozhodně začni. Pravopis se douč a doporučuji také přečíst Wikipedie:CWN a Wikipedie:ES, ať nejsi zbytečně zklamaný (možná taky Wikipedie:NNVZ). K nováčkům jsme zde laskaví. OJJ, Diskuse 2. 5. 2017, 18:08 (CEST)

Děkuji. Školáci vandalisují to je pravda : 195.113.166.48 je ip adresa naší školi a je z ní jen vandalismus. Asi deváťáci nebo osmáci. --Ritaurora (diskuse) 2. 5. 2017, 18:32 (CEST)

Myslím že Tomovi už deset dávno bylo.--Ladin (diskuse) 2. 5. 2017, 21:57 (CEST)

Lisa del Giocondo

Lisa del Giocondo je nově založený článek, bohužel jsem na něj alespoň narychlo musel hodit {{upravit}}. Má to ale přes 10 DČ/NČ v jiných jazycích, nekoukl by se na to někdo třeba podle anglické nebo španělské Wikipedie? OJJ, Diskuse 2. 5. 2017, 18:51 (CEST)

Ano, večer s tím něco udělám. Nijak si nelibuji v mazání cizí práce, ale tahle podoba je opravdu nepoužitelná. (Vážně si myslím, že by wikipedii prospěl nějaký filtr, který by u zájemců o přispívání prověřil alespoň základní znalost češtiny).--Hnetubud (diskuse) 6. 5. 2017, 14:23 (CEST)

Hnetubud Děkuji! Ano, usmývat se je opravdu perla. Jinak dobrý nápad, zákl. pravopis a typografii by to mohlo zvládnout, co na to Martin Urbanec, Matěj Suchánek? OJJ, Diskuse 6. 5. 2017, 14:39 (CEST)

Já si myslím, že sestrojit takový filtr by bylo téměř nemožné. Jak odhalit třeba rozdíl ve „vyjímka je výňatek z pravidla“ (chyba) vs. „výjimka (někdy nesprávně psáno jako vyjímka) je výňatek z pravidla“? --Martin Urbanec (diskuse) 6. 5. 2017, 14:45 (CEST)

Myšleným filtrem byla spíš prověrka hned po registraci... to doufám nikoho nenapdne uvést v činnost (proč tam rovnou nedat IQ test?). Matěj Suchánek (diskuse) 6. 5. 2017, 14:55 (CEST)

IQ asi se schopností napsat kloudný encyklopedický článek zas až tolik nesouvisí, ale schopnost srozumitelně se písemně vyjádřit v mateřském jazyce je conditio sine qua non. Nebo vám snad připadá normální a správná situace, kdy většina nově založených článků je zralá na rychlosmaz (mnohdy ani ne tak kvůli vandalismu jako kvůli neschopnosti poznat rozdíl mezi encyklopedií a osobním blogískem)? Podle mě je potřeba to nějak řešit, tohle je nesmyslné přetěžování patrolářů (kterých máme zoufalý nedostatek), snižování důvěryhodnosti wikipedie u čtenářů a také to dokáže otrávit lidi, kteří chtějí smysluplně přispívat. Možná by stačilo, kdyby se nováčkovi při prvním pokusu o editaci objevilo vyskakovací okno se stručným vysvětlením, co by encyklopedický článek měl a neměl obsahovat. Spoléhat se na to, že si každý sám od sebe prostuduje nápovědu a projde interaktivního průvodce, zjevně nestačí...--Hnetubud (diskuse) 6. 5. 2017, 20:55 (CEST)

Já bych to tak tragicky neviděl. Pokud byl Lisa del Giocondo první autorův pokus založit článek na WP, není to tak špatné, vhodně zvolené téma a smysluplný, ač informačně chudý text. Z internetu jsou lidé zvyklí nepsat tak pečlivě pravopisně a nečíst si po sobě, takže chybějící čárky jsou pochopitelné a „usmývat“ může být náhodný omyl, jaký se může stát každému. Nedokážu si představit vyskakovací okno, které by nějak stručně umožnilo nováčkovi pochopit, jak napsat slušný pahýl, a případně ho naopak neodradilo množstvím požadavků. Patrola je daň za maximální otevřenost WP a její důveryhodnost se podle mě musí odvíjet od toho, že co nejširší okruh čtenárů bude vědět, jak WP funguje a jak k ní přistupovat jako ke zdroji. --Matěj Orlický (diskuse) 6. 5. 2017, 21:42 (CEST)

Mno. Tohle je ale encyklopedie, ne blogísek, takže by se správný pravopis očekával... Myslím, že BLN je sice fajn, ale trocha odpovědnosti za založený text taky. Rozdíl je formát a rozdíl je sloh a pravopis. Pokud by takové okno bylo, možná jen dobře. OJJ, Diskuse 7. 5. 2017, 06:18 (CEST)

Souhlasím s Matějem Suchánkem, navíc kdo chce psa bít... ten odpovědi případného pravopisného vstupního testu vygooglí. Naopak někoho můžeme odradit jenom tím, že si nevzpomene, jaké i je ve slově usmívat. Krom toho chybami se člověk učí. --Dvorapa (diskuse) 7. 5. 2017, 09:29 (CEST)

Není mi to moc s tím vyskakovacím oknem jasné, píšete o formátu a slohu s pravopisem, Hnedtubud zase o obsahu. Aby to mělo reálný dopad, bylo by myslím potřeba mít promyšlenou představu, na koho se cílí a jakého reálného cíle se chce pokyny v okně dosáhnout. Může jít o načrtnutí základních principů (např. zdroje, NPOV, sloh a pravopis) pro ty, co se nad tím budou ochotni zamyslet, nebo shrnutí nejčastějších chyb pro ty, co mají dobrý úmysl, ale příliš o tom nepřemýšlí. Také záleží na situaci, první editací může být snaha opravit pravopisnou chybu stejně jako založení nového, třeba propagačního článku. Nevím, co je BLN. --Matěj Orlický (diskuse) 7. 5. 2017, 11:37 (CEST)

BLN = Wikipedie:Buďte laskaví k nováčkům. Občas mám bohužel dojem, že se na nováčky kladou přehnané požadavky ohledně interních předpisů wikipedie, které člověk zvenčí těžko může znát (shrnutí editace, spojovníky, uvozovky, kategorizace, infoboxy apod.) a méně se zohledňuje jejich celková Wikipedie:Nutná způsobilost. Snad bych měl vysvětlit, že nejde ani tak o pravopis (nějakou tu chybu občas udělá každý z nás), jako spíš o celkovou jazykovou kulturu. Například pokud sem někdo ustavičně lepí strojové překlady, které vypadají jak z Vypatlátoru, těžko z něj v dohledné době bude dobrý encyklopedista.--Hnetubud (diskuse) 7. 5. 2017, 15:45 (CEST)

Tak teď jsem si všiml, že my tady vlastně takové stručné instrukce už máme Wikipedie:Časté chyby. Problém je v tom, že málokterý zájemce o editaci se k nim prokliká. Vyskakovací okno byl jen takový momentální nápad, jistě by se dalo vymyslet něco jiného (už teď je v záhlaví editačního okna odkaz na nápovědu, jenže tak nenápadný, že třeba já jsem si ho všiml až po několika stovkách editací). Samozřejmě to nezaručí, že každý nováček tyto instrukce pochopí a bude se jimi řídit, ale připadá mi to lepší, než nedělat nic.--Hnetubud (diskuse) 7. 5. 2017, 16:03 (CEST)

Tak jsem z toho udělal aspoň pahýl se základními známými fakty, více informací už je na stránce Mona Lisa.--Hnetubud (diskuse) 6. 5. 2017, 20:55 (CEST)

Děkuji, kolego! OJJ, Diskuse 7. 5. 2017, 06:18 (CEST)

Není zač. Mimochodem: dával jsem vám včera ping na diskusi, nevím, zda to došlo (pracoval jsem s touto šablonou poprvé a možná jsem něco spletl).--Hnetubud (diskuse) 7. 5. 2017, 15:45 (CEST)

New Wikipedia Library Accounts Available Now (May 2017)

Hello Wikimedians!

The TWL OWL says sign up today!

The Wikipedia Library is announcing signups today for free, full-access, accounts to published research as part of our Publisher Donation Program. You can sign up for new accounts and research materials from:

• American Psychiatric Association – Psychiatry books and journals
• Bloomsbury – Who's Who, Drama Online, Berg Fashion Library, and Whitaker's
• Gaudeamus – Finnish humanities and social sciences
• Ympäristö-lehti – The Finnish Environment Institute's Ympäristö-lehti magazine

Expansions

• Gale – Biography In Context database added
• Adam Matthew – all 53 databases now available

Many other partnerships with accounts available are listed on our partners page, including Project MUSE, EBSCO, Taylor & Francis and Newspaperarchive.com.

Do better research and help expand the use of high quality references across Wikipedia projects: sign up today!
--The Wikipedia Library Team 2. 5. 2017, 20:52 (CEST)

You can host and coordinate signups for a Wikipedia Library branch in your own language. Please contact Aaron.

This message was delivered via the Global Mass Message tool to The Wikipedia Library Global Delivery List.

Server switch - wikis in read-only mode today

Reminder: the wikis will be in read-only mode today for 30 minutes, starting at 14:00 UTC. Trizek (WMF) (diskuse) 3. 5. 2017, 12:08 (CEST)

Rychlé zrušení

Přestalo fungovat rychlé zrušení editací (jakožto speciální oprávnění revertéra), není známo, kde je problém? --Vlout (diskuse) 3. 5. 2017, 19:01 (CEST)

@Vlout: Mně funguje. Jaký máte prohlížeč? Možná je to dnešním výpadkem, vizte sekci výše. OJJ, Diskuse 3. 5. 2017, 19:06 (CEST)

Firefox, dnešní výpad byl krátký. Teď při revertech jednoho vandala to přestalo fungovat, reakcí byly jen upozornění na technické problémy (klasické reverty fungovaly). --Vlout (diskuse) 3. 5. 2017, 19:08 (CEST)

Jaká je přesná hláška, kterou Vám systém vrací? --Martin Urbanec (diskuse) 3. 5. 2017, 19:14 (CEST)

Přesné znění si nepamatuji, byl to velký černý text o technických problémech na kompletně bílém podkladu, česky, ale řada znaků byla chybných. Každopádně teď už to zase začalo fungovat. Asi nějaký dočasný výpadek? --Vlout (diskuse) 3. 5. 2017, 19:17 (CEST)

Skvělé, že funguje! --Martin Urbanec (diskuse) 3. 5. 2017, 19:19 (CEST)

Voting has begun in 2017 Wikimedia Foundation Board of Trustees elections

This is a message from the Wikimedia Foundation Elections Committee. Translations are available.

Voting has begun for eligible voters in the 2017 elections for the Wikimedia Foundation Board of Trustees.

The Wikimedia Foundation Board of Trustees is the ultimate governing authority of the Wikimedia Foundation, a 501(c)(3) non-profit organization registered in the United States. The Wikimedia Foundation manages many diverse projects such as Wikipedia and Commons.

The voting phase lasts from 00:00 UTC May 1 to 23:59 UTC May 14. Click here to vote. More information on the candidates and the elections can be found on the 2017 Board of Trustees election page on Meta-Wiki.

On behalf of the Elections Committee,
Katie Chan, Chair, Wikimedia Foundation Elections Committee
Joe Sutherland, Community Advocate, Wikimedia Foundation

Posted by the MediaWiki message delivery • Translate • Get help

3. 5. 2017, 21:14 (CEST)

Copyvia

Koukněte na Speciální:Příspěvky/Buchar1978, nevím, jestli jsou všechny jeho překlady z UNESCA pod vhodnou licencí. OJJ, Diskuse 7. 5. 2017, 08:30 (CEST)

Prezidentské volby vs. Volby prezidenta

V souvislosti s Volby prezidenta Francie 2017, proč vlastně máme některé články pojmenované Prezidentské volby v STÁT ROK a některé Volby prezidenta STÁTU ROK? Je v tom nějaký systém podle zemí? Je podobná dichotomie i u jiných článků o volbách? Nesjednotíme to? --7. 5. 2017, 22:49 (CEST), Utar (diskuse)

Se sjednocením souhlasím, ovšem ne nijak násilně, když to sjednotit u několika článků úplně nepůjde, svět se nezblázní. Nedávno jsem opravoval volby do Německého spolkového/říšského sněmu a národního shromáždění (původně všechno Německé federální volby), ty jsou nyní sice nejednotně, ale aspoň správně pojmenované. --Dvorapa (diskuse) 8. 5. 2017, 00:38 (CEST)

Pravidla pojmenovávání je prostě nutné někde sepsat a prosadit. Už před rokem či lety jsem se tomu chtěl věnovat, ale nedostal jsem se k tomu. Tedy vhodné by bylo určit pořadí a sjednotit názvosloví, je-li to možné, výjimky mohou existovat; zformulovat, jak řadit a psát název článku: typ voleb, volební obvod (stát, jiný celek...), datum (rok; + měsíc při předčasných volbách v jednom roce apod.). Stejný problém existuje i u různých událostí (zemětřesení, nehody, teror. útoky), kde jsou názvy také nesjednocené.--Kacir 8. 5. 2017, 01:55 (CEST)

Prezidentské volby jsou jazykově elegantnější, i když vazba mezi prezidentem a státem, jemuž prezidentuje je významově těsnější než "volby v XY". "Prezidentské volby" ve zprávách 152 000 výskytů (výpis odkazů končí stranou 41), "volby prezidenta" jen 5 560. Ale máme i "volba prezidenta" údajně s 217 000 výskyty (výpis odkazů končí stranou 44), zatímco "prezidentská volba" jen 2 200. Evidentně tedy převažují prezidentské volby a volba prezidenta, zatímco volby prezidenta by byly opodstatněné asi jen pro případ skutečně opakovaných nebo prostě vícero voleb. Při procházení výpisu výsledků jsem měl dojem, že "prezidentské volby" se častěji objevují i přímo v titulcích zpráv, zatímco "volba prezidenta" víc až v těle textu (ale nepočítal jsem, je to jen optický dojem). "Prezidentské volby" pociťuju jako významově mírně zobecňující, použitelné i pro jednorázovou volbu bez opakování, množné číslo by mi tady nevadilo. --Bazi (diskuse) 8. 5. 2017, 13:09 (CEST)

Já vnímám volby jako pomnožné označení pro výběr osob do funkce pomocí hlasování,[4] „volba“ spíše jako samotný „výběr“ prezidenta, více nahlíženo z hlediska účelu. Tedy množné číslo v sobě jasněji nese myšlenku celého demokratického procesu, jednotné číslo má běžně další významy a musí být upřesněno přívlastkem čeho volba (viz srozumitelnost samotného lednové volby vs. lednová volba). --Matěj Orlický (diskuse) 10. 5. 2017, 14:31 (CEST)

@Bazi, Matěj Orlický: Tam pak já vidím množné číslo volby prezidenta/prezidentské volby jako hlasování o tom, kdo bude prezident, zatímco jednotné číslo volba prezidenta/prezidentská volba jako co zvolil prezident za rozhodnutí. --10. 5. 2017, 15:25 (CEST), Utar (diskuse)

Skrytí monitorovacích kategorií

Na základě této diskuse jsem vytvořil rychlé udělátko, které všechny monitorovací kategorie ve článcích automaticky skryje (přesune mezi skryté), ať už daná monitorovací kategorie existuje a je skrytá, existuje a není skrytá nebo vůbec neexistuje. Nikoho zatím nenapadl případ, kdy by monitorovací kategorie měla být viditelná i běžnému čtenáři Wikipedie a každý přihlášený uživatel může podle libosti skryté kategorie odkrýt pomocí volby v nastavení.

Může být toto udělátko vloženo do Common.js? Nebo je to nevhodný přístup a měli bychom tyto většinou červené kategorie ukazovat i běžným čtenářům?

Vím, že se to tu již mnohokrát diskutovalo, ale nedokážu dohledat ani jedinou diskusi (moje obvyklá nesnáz), proto prosím pokud o nějaké víte, přidejte odkaz. --Dvorapa (diskuse) 8. 5. 2017, 13:02 (CEST)

Dvorapa Nešlo by to v common.js udělat tak, aby se monitorovací kategorie ve výchozím nastavení nezobrazovaly nezaregistrovaným ale zobrazovaly registrovaným? Považoval bych to za vhodnější --Vojtěch Dostál (diskuse) 10. 5. 2017, 22:14 (CEST)

Určitě šlo, ale upřímně v tom teda nevidím moc rozdíl, resp. mi přijde vhodnější mnou navržený přístup. Buď budu mít ty kategorie skryté jako neregistrovaný a zobrazené jako registrovaný anebo skryté jako neregistrovaný a registrovaný, který je vidět nechce (má je v nastavení skryté) a zobrazené jako registrovaný, který je vidět chce. Všechny existující monitorovací kategorie jsou stejně skryté (viditelné jen těm, kteří jsou registrovaní a mají to povolené v nastavení), takže můj přístup by jen stejným způsobem skryl i ty neexistující červené monitorovací kategorie, zatímco váš by kromě skrytých a neskrytých udělal ještě třetí, napůl skryté. --Dvorapa (diskuse) 10. 5. 2017, 22:27 (CEST)

Beta Feature Two Column Edit Conflict View

Od 9. května bude na všech wiki dostupný dvousloupcový pohled na editační konflikt ve formě funkce betaverze. Dvousloupcový pohled na editační konflikt je nové rozhraní stránky editačního konfliktu. Zvýrazňuje rozdíly mezi uživatelovou verzí a konfliktními změnami, aby bylo snadno možné kopírovat kousky textu a konflikt vyřešit. Tato funkce vznikla na základě žádosti ze seznamu technických přání německé komunity o uživatelsky vstřícnější řešení editačních konfliktů. Zveme všechny, aby funkci otestovali, a doufáme, že vám bude ve vaší práci dobře sloužit!

Birgit Müller (WMDE) 8. 5. 2017, 16:29 (CEST)

Popis obrázků pro zrakově postižené

Všiml jsem si, že parametr alt= pro popis obrázků pro zrakově postižené není k dispozici u infoboxů a galerií. Pokud je, pak se mi nepodařilo snadno dohledat nějaký návod. Chtěl bych se tedy zeptat, jak na tom Wikipedie s touto možností je, a případně na tom zapracovat tak, aby byla Wikipedie plně a celkově přístupná i zrakově postiženým. Díky za informace, --Palu (diskuse) 13. 5. 2017, 16:06 (CEST)

U mnoha infoboxů a galerií opravdu není, vždy je však možné jej přidat. Do některých infoboxů jsem tu možnost už přidal, ale jen do malé hrstky. Je to běh na dlouhou trať, o který poslední dobou trochu vyprchal zájem komunity, jak je vidět na opuštěném nepříliš aktivním návrhu doporučení a souvisejícím WikiProjektu. Bylo by však velmi dobré zapracovat na návrhu doporučení i na jeho aplikaci a uvést je v platnost nejlépe na podobnou úroveň jako pravidla o pravopisu nebo významnosti, protože to je dle mého velmi důležité. Jsem všemi deseti pro jakoukoliv aktivitu tímto směrem a rád pomohu, jak bude čas. --Dvorapa (diskuse) 13. 5. 2017, 18:01 (CEST)

Dotaz ohledně nálepek

Dobrý večer, jsou v nálepkách (na už. stránku) i znamení zvěrokruhu? --Emilka006 (diskuse) 15. 5. 2017, 20:28 (CEST)

Milá Emilko, všechny nálepky jsou vyjmenované ve struktuře na Kategorie:Nálepky wikipedistů. Doporučuji Ti se podívat tam. Pokud tam nic nenajdeš, pak asi není. Hezký večer i Tobě, --Martin Urbanec (diskuse) 15. 5. 2017, 20:31 (CEST)

@Emilka006:Ahoj, nebo si ji prostě vytvoř. Vybereš si obrázek ikony a vložíš ho do šablony nálepky, doplníš text, lze např. zkopírovat obsah níže na uživatelskou stránku, kde se budou nálepky řadit vpravo.

nálepky

Vy-0 Tato uživatelka dává přednost tykání. Tato uživatelka je narozená ve znamení Vah… (nebo jakýkoli jiný text) Babylon – informace o uživateli cs-N Tento uživatel je rodilý mluvčí češtiny. sk-4 Tento užívateľ má znalosti slovenčiny takmer na úrovni materinského jazyka. en-3 This user has advanced knowledge of English. de-2 Dieser Benutzer beherrscht Deutsch auf fortgeschrittenem Niveau. ru-1 Этот участник владеет русским языком на начальном уровне. hr-1 Ovaj suradnik ima osnovno znanje hrvatskog jezika. Wikipedisté podle jazyka Jmenuji se…

--Kacir 16. 5. 2017, 00:59 (CEST) / standardizace kódu šablon.--Kacir 16. 5. 2017, 01:05 (CEST)

RevisionSlider

RevisionSlider will be available as a default feature for all users on all wikis from May 17. The RevisionSlider adds a slider view to the diff page so that you can easily move between revisions. The slider view is collapsed by default, and will load by clicking on it. It can also be turned off entirely in the user preferences. RevisionSlider has been a default feature on German, Arabic and Hebrew Wikipedia for 6 months and a beta feature on all wikis for 8 months. The feature fulfills a wish from the German Community’s Technical Wishlist. Thanks to everyone who tested RevisionSlider and gave valuable feedback to improve the feature! We hope that RevisionSlider will continue to serve you well in your work.

Birgit Müller (WMDE) 16. 5. 2017, 16:39 (CEST)

Join the next cycle of Wikimedia movement strategy discussions (underway until June 12)

Message is available for translation on Meta-Wiki

The Wikimedia movement strategy core team and working groups have completed reviewing the more than 1800 thematic statements we received from the first discussion. They have identified 5 themes that were consistent across all the conversations - each with their own set of sub-themes. These are not the final themes, just an initial working draft of the core concepts.

You are invited to join the online and offline discussions taking place on these 5 themes. This round of discussions will take place between now and June 12th. You can discuss as many as you like; we ask you to participate in the ones that are most (or least) important to you.

Here are the five themes, each has a page on Meta-Wiki with more information about the theme and how to participate in that theme's discussion:

• Healthy, Inclusive Communities
• The Augmented Age
• A Truly Global Movement
• The Most Respected Source of Knowledge
• Engaging in the Knowledge Ecosystem

On the movement strategy portal on Meta-Wiki, you can find more information about each of these themes, their discussions, and how to participate.

Posted by MediaWiki message delivery on behalf of the Wikimedia Foundation • Prosíme, pomozte s překladem do svého jazyka • Get help

16. 5. 2017, 23:08 (CEST)

Spasitel vs Vykupitel

Nadpis na stránke "https://cs.wikipedia.org/wiki/Socha_Krista_Spasitele_(Rio_de_Janeiro)" je nepresný (Socha Krista Spasitele (Rio de Janeiro)). Presnejšie by mal byť Socha Krista Vykupitele, tak ako je uvedené na stránke "https://cs.wikipedia.org/wiki/Corcovado"

citát: Na vrcholu se nachází socha Krista Vykupitele (Cristo Redentor) s rozepjatýma rukama, která se stala symbolem Rio de Janeira.

SALVADOR je po španielsky aj portugalsky SPASITEĽ

REDENTOR je po španielsky aj portugalsky VYKUPITEĽ

Pravdou však je, že aj niektoré prekladače prekladajú slovo REDENTOR ako SPASITEĽ.

S pozdravom Kmeť Vladimír

85.135.177.145 17. 5. 2017, 11:50 (CEST)

Díky, aneb po slovensky, vďaka za postřeh. Díval jsem se na Google a tam je většinou uvedeno spasitel, vykupitel (vykupiteľ) se používá spíš na slovenských stránkách. OJJ, Diskuse 19. 5. 2017, 05:49 (CEST)

m:Requests for comment/Global centralnotice for the blockade of the Turkish government

Hi, you are invited to participate in the discussion on the proposal to make a banner through m: centralnotice to inform more people around the world about what the Turkish government has done about Wikipedia, ie all the language versions of Wikipedia are You are obscured, so in Turkey it is impossible to view the * .wikipedia.org site. To hope that the Turkish government will remove the block, it is necessary to raise awareness of this fact around the world because it is important to succeed in this mission because Wikipedia can not be seen in Turkey. With this message also for those interested, I invite him to sign the Wikimedian appeal.

If you have any questions or questions do not hesitate to contact me. Thanks best regards. --Samuele2002 (Talk!) 19. 5. 2017, 20:43 (CEST)

Křížový odkaz: Wikipedie:Pod lípou (Wikimedia ČR)#Reakce Wikimedia ČR na zablokování Wikipedie v Turecku?

Zkrácený překlad: Jste zváni k diskuzi nad návrhem na připravení úvodního banneru, který by informoval o blokování Wikipedie v Turecku. Případně též můžete, také na Meta-Wiki, svým podpisem vyjádřit podporu Reakci wikipedistů na toto zablokování. --20. 5. 2017, 11:38 (CEST), Utar (diskuse)

Chyba ve wikidatech ?

Po založení článku Dresden English Football Club jsem se setkal s dosud pro mě neznámým problémem v infoboxu. Co jsem tak vypozoroval, tak se asi jedná o nějaký problém se souřadnicemi ve wikidatech. Neví někdo co s tím ? Děkuji za pomoc.--Dominus Moravian (diskuse) 20. 5. 2017, 12:24 (CEST)

@Dominus Moravian Není to chybou ve Wikidatech, ale chybou v šabloně. Revertoval jsem změnu, kterou provedl z mé iniciativy Matěj Suchánek; Matěji, mrknul bys na to prosím? --Vojtěch Dostál (diskuse) 20. 5. 2017, 13:58 (CEST)

Dobře, děkuji za vysvětlení a vyřešení problému :-)--Dominus Moravian (diskuse) 20. 5. 2017, 14:07 (CEST)

Opraveno Opraveno. Díky za upozornění. Pokud se problémy objeví znovu, neváhejte znovu vrátit zpět, v takovém případě bude nutné počkat na předělání načítání souřadnic. Matěj Suchánek (diskuse) 20. 5. 2017, 15:36 (CEST)

Mezinárodní letiště nebo International Airport?

Existuje nějaký systém jak pojmenovávat články o letištích? Měly by se názvy překládat (Mezinárodní letiště Minneapolis-Saint Paul), nebo nechávat původní (O'Hare International Airport)? --Chiropraktik (diskuse) 20. 5. 2017, 15:11 (CEST)

Systém v tom na první pohled není. Nějaký jednotný mustr by udělat asi nebylo nejvhodnější, protože výchozí názvy mají být ty nejočekávanější (v českojazyčném prostředí). Tedy, někdy jsou to názvy v češtině vžité (Letiště JFK). Pokud takový (očekávaný) neexistuje, lze upřednostit cizojazyčný (originální), nebo i český překlad (Letiště Stuttgart).--Kacir 22. 5. 2017, 08:56 (CEST)

Z cizojazyčných názvů by samozřejmě vedlo přesměrování. Překládat Airport → letiště, International → mezinárodní, si myslím jenom přidá na očekávatelnosti na české wiki. --Chiropraktik (diskuse) 22. 5. 2017, 09:12 (CEST)

@Chiropraktik: Souhlasím.--Kacir 26. 5. 2017, 07:18 (CEST)

NHL

V článcích, jako NHL 2015/2016 je ta černá barva jako schválně a jedná se o soutěž odhal text? OJJ, Diskuse 22. 5. 2017, 08:07 (CEST)

Kde konkrétně? Nic takového tam nevidím. --Hugo (diskuse) 22. 5. 2017, 08:19 (CEST)

@Hugo: V tavbulkách konferencí atd. ty údaje nelze přečíst. OJJ, Diskuse 22. 5. 2017, 08:23 (CEST)

To bude nějaký problém v interpretaci prohlížečem, opera i ff to zobrazují dobře, černou vidím jen v IE. --Hugo (diskuse) 22. 5. 2017, 08:26 (CEST)

To bude i problém v tom, že se barvy používají v tabulkách přespříliš (leckdy by stačil podbarvit jeden sloupec/řádek), používají se nejen bezpečné barvy a používají se nevhodné kombinace barev. JAn (diskuse) 22. 5. 2017, 09:40 (CEST)

Zkusil jsem obměnit barevnost v problematických tabulkách. Jestli není nikdo proti a vyskytuje se to i v dalších, navrhoval bych to projít a nahradit botem. Hlavně asi byl problém s barvami zapsanými jen pomocí tří znaků namísto obvyklých šesti. Kdyby se nezdály ty mnou zvolené odstíny, ještě to můžete podle Wikipedie:Tabulka barev poladit. --Bazi (diskuse) 22. 5. 2017, 15:10 (CEST)

@Bazi: Ok! Super a dík. Je to všude, bude se to asi muset obměnit, protože takhle se to nedá přečíst. OJJ, Diskuse 26. 5. 2017, 06:56 (CEST)

Katastry

Když bych chtěl v tabulce uvádět katastr, kde objekt leží, jak ho mám popsat a kam nalinkovat? Mohly by být na Wikipedii oddělené články jen pro katastry?--Juandev (diskuse) 22. 5. 2017, 16:58 (CEST)

Myslím, že v zásadě jsou. --Mormegil ✉ 22. 5. 2017, 17:29 (CEST)

Pomlčky vs rozdělovníky

Jak je to správně, krátká nebo dlouhá? modro-bílo-červená (vlajka) nebo modro–bílo–červená? B.mertlik (diskuse) 22. 5. 2017, 23:19 (CEST)

„Spojovník užíváme v těsných spojeních, jejichž složky jsou ve vztahu souřadném: U některých složených přídavných jmen (viz Složená přídavná jména), např. technicko-ekonomický (tj. technický a ekonomický), modro-zelený“ --Silesianus (diskuse) 22. 5. 2017, 23:42 (CEST)

Jsou na cs wiki články o všech českých vesnicích/obcích? Máme jejich seznam?

Myslím, že jsem kdysi někde na Wiki viděl, že cs má článek o všech českých vesnicích/obcích. Je to tak? Mohli byste to prosím někdo, kdo o tom víte, dopsat do hesel Vesnice (kde to lidi budou asi nejspíš hledat) a Obec (Česko) (kde by to jinak teoreticky stačilo a kam by to bylo asi správnější napsat)? Nejlépe se zdrojem, to ale dost možná nepůjde...

Chtěl bych teď např. potvrdit, že obec Štibořice v ČR neexistuje a jde jen o překlep z názvu Šitbořice.

A bylo by obtížný vytvořit seznam všech českých obcí? Ten by asi taky spousta lidí ocenila.

Díky všem s ochotou a iniciativou! --Jiří Janíček (diskuse) 23. 5. 2017, 16:21 (CEST)

@Jiří Janíček: Seznam obcí v Česku zde existuje, a je na něj odkazováno i ze článku Obec (Česko), ovšem odkaz je schován v historii obcí v Česku. Neváhejte a odkaz doplňte na místa, kde myslíte že chybí. --Dvorapa (diskuse) 23. 5. 2017, 16:42 (CEST)

@Dvorapa: Supr, díky moc, večer ho tam doplním - imho by měl být hned na začátku obou těch článků - možná i pro přehlednost i prostřednictvím šablony úplně nahoře - projde to? Jinak já edituju s odvahou, viz https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Shitbo%C5%99ice&redirect=no... :) --Jiří Janíček (diskuse) 23. 5. 2017, 17:25 (CEST)

@Jiří Janíček: Jen je potřeba dodat, že máme všechny nyní existující obce, které jsou vedené jakožto samostatné. Samozřejmě ale nemáme a nemůžeme nikdy mít veškerá česká sídla včetně těch zaniklých, jelikož některá ani nejsou známa podle jména (máme jen archeologický nález) a některá možná ani nejsou známa vůbec (zanikla beze stopy). Také asi nebudeme mít všechny osady, které později splynuly s jinými sídly a dnes už se jako samostatné entity neuvádějí anebo je připomíná jen název ulice, čtvrti či lokality v nějaké jiné obci.--Ioannes Pragensis (diskuse) 23. 5. 2017, 16:51 (CEST)

@Ioannes Pragensis: Jasně, kompletní seznam i zaniklých snad ani nikdo nežádá - ale existujících naopak jo - to by bylo fajn! Stejně tomu ale nerozumím - máme teda články o všech aktuálních samostatných sídlech? Co to je sídlo a jaké máme druhy sídel? V článku sídlo, resp. sídelní útvar to nevidím. A jak se vůbec pozná samostatná obec = má svůj obecní úřad - is it so simple as that?

Mohl by někdo někam teba přehledně usouvztažnit pojmy, jako je město, městys, vesnice, osada, místní část, část, sídlo? --Jiří Janíček (diskuse) 23. 5. 2017, 17:33 (CEST)

To je spousta otázek. Co je podle tebe "samostatné sídlo"? Obec je do jisté míry svrchovaný útvar, definici najdeš v článku Obec (Česko) - jsme wikipedisté, tzn. umíme číst a nemusíme si to tady snad přeříkávat. Typy obcí tamtéž. Seznam obcí např. "cs".%20}%0A} z Wikidat.--Vojtěch Dostál (diskuse) 23. 5. 2017, 17:49 (CEST)

Vojtěše, máš pravdu, typy obcí tam jsou. Chybí tam ale usouvztažnění nebo prostě definice pojmů, jako jsou například sídlo a osada (příp. všech dalších, na který může čtenář smysluplně v této souvislosti narazit). Pokud víš, ujal by ses toho, prosím? Nebo kdokoli jiný. Díky! (Není třeba to tady přeříkávat, stačí, když to napíšete rovnou do článku...) +Ten divnej odkaz mi nefunguje, když kliknu Run, hodí to error, nerozumím tomu. --Jiří Janíček (diskuse) 24. 5. 2017, 10:22 (CEST)

Tak určitě o 99 %, ten zbytek mohou být chyby, nebo nově vzniklé. Zapisovat to ale do článků mě přijde chybné. To jsou články o předmětu vesnice a o předmětu obec, ne články o kvalitách Wikipedie. Jinak seznam všech lze vygenerovat například přes nástroj Petscan.--Juandev (diskuse) 24. 5. 2017, 10:32 (CEST)

• Pojem obec (Česko) je poměrně přesně definovaný, v tuto chvíli jsou na Wikipedii články o všech 6260 aktuálně existujících obcích.
• Pojem část obce je také přesně definovaný, možná až na pár výjimek (nově vzniklé) zde také jsou články o všech.
• pojem vesnice už není tak zcela přesně definovaný a určitě zde o všech ještě články nebudou, zvláště o těch, které nejsou částí obce ale pouze ZSJ nebo jen částí nějaké části obce; i když o drtivé většině asi ano.
• pojem sídlo už je hodně obsáhlý, patří sem totiž i různé samoty, naopak třeba velká města jsou tvořena několika částmi ale fyzicky jde o jedno sídlo.

JAn (diskuse) 24. 5. 2017, 13:31 (CEST)

Start of the 2017 Wikimedia Foundation Funds Dissemination Committee elections

Translations of this message are available on Meta-Wiki.

On behalf of the Wikimedia Foundation Elections Committee, we are pleased to announce that self-nominations are being accepted for the 2017 Wikimedia Foundation Funds Dissemination Committee and Funds Dissemination Committee Ombudsperson elections. Please read the letter from the Wikimedia Foundation calling for candidates at on the 2017 Wikimedia Foundation elections portal.

Funds Dissemination Committee
The Funds Dissemination Committee (FDC) makes recommendations about how to allocate Wikimedia movement funds to eligible entities. There are five positions being filled. More information about this role can be found at the FDC elections page.

Funds Dissemination Committee Ombudsperson
The Funds Dissemination Committee Ombudsperson receives complaints and feedback about the FDC process, investigates complaints at the request of the Board of Trustees, and summarizes the investigations and feedback for the Board of Trustees on an annual basis. One position is being filled. More information about this role can be found at the FDC Ombudsperson elections page.

The candidacy submission phase will last until May 28 (23:59 UTC).

We will also be accepting questions to ask the candidates until May 28. You can submit your questions on Meta-Wiki. Once the questions submission period has ended on May 28, the Elections Committee will then collate the questions for the candidates to respond to.

The goal of this process is to fill the five community-selected seats on the Wikimedia Foundation Funds Dissemination Committee and the community-selected ombudsperson. The election results will be used by the Board itself to make the appointments.

The full schedule for the FDC elections is as follows. All dates are inclusive, that is, from the beginning of the first day (UTC) to the end of the last.

• May 15 (00:00 UTC) – May 28 (23:59 UTC) – Nominations
• May 15 – May 28 – Candidates questions submission period
• May 29 – June 2 – Candidates answer questions
• June 3 – June 11 – Voting period
• June 12–14 – Vote checking
• June 15 – Goal date for announcing election results

More information on this year's elections can be found at the 2017 Wikimedia Foundation elections portal.

Please feel free to post a note about the election on your project's village pump. Any questions related to the election can be posted on the talk page on Meta-Wiki, or sent to the election committee's mailing list, board-electionswikimedia.org.

On behalf of the Election Committee,
Katie Chan, Chair, Wikimedia Foundation Elections Committee
Joe Sutherland, Community Advocate, Wikimedia Foundation

Posted by the MediaWiki message delivery • Translate • Get help

23. 5. 2017, 23:05 (CEST)

České názvy italských provincií

Je tu někdo, kdo se trochu vyzná v administrativním členění Itálie nebo kdo se o Itálii zajímá, případně se zajímá celkově o geografii a dovedl by poradit v této diskusi? Jedná se o to, zda by se články o provinciích okolo velkých měst neměly jmenovat shodně (česky) s články o městech. Např. jestli by se článek o provincii Metropolitní město Napoli neměl spíš jmenovat Metropolitní město Neapol, stejně tak Metropolitní město Roma spíš Metropolitní město Řím, apod. --Dvorapa (diskuse) 26. 5. 2017, 12:46 (CEST)

Změny ve fungování Panelu referencí

Dobrý večer, vzhledem k technickým problémům s nástrojem na vkládání citací (Panel referencí, refToolbar), kterých rok od roku postupně přibývalo, jsem aktualizoval všechny jeho skripty. Soupis změn z pohledu uživatele najdete pod Oznamovací lípou. Kdo měl původní Panel referencí vypnutý pomocí udělátka, musí si ho teď bohužel vypnout znovu - deaktivací nového udělátka.

Může se stát, že v prvních chvílích po téhle změně se u vás bude starý a nový refToolbar tlouct. Pomoci by měla aktualizace cache. Kdybyste narazili na jakékoli problémy, dejte mi vědět. Mělo by jich ale být výrazně míň než v případě staré verze, kterou jsme tu měli od roku 2013. --Michal Bělka (diskuse) 27. 5. 2017, 03:09 (CEST)

Lidé či Osobnosti

V kategorii Lidé v Česku podle měst se nacházejí kategorie pojmenované jednak „Lidé z Horní Dolní“ a zároveň „Osobnosti z Horní Dolní“ – bylo by to vhodné sjednotit. Osobně se mi víc líbí název „Lidé“ – je určitě neutrálnější. — Draceane ^diskuse_příspěvky 29. 5. 2017, 17:59 (CEST)

Debatu na tohle téma jsem už někde viděl (když tak zkusím pohledat). a myslím že výstup byl, že každá kategorie obsahuje (a znamená) něco jiného). Ono také při zběžném pohledu u některých obcí/měst jsou kategorie jak lidí, tak osobností, a stejné články v nich nejsou. -Jan Kovář^BK (diskuse) 29. 5. 2017, 18:03 (CEST)

@Jan Kovář BK: Aha díky. Pak by ale asi neměly být v jedné kategorii, ne? — Draceane ^diskuse_příspěvky 29. 5. 2017, 18:18 (CEST)

To netuším. Osobně bych to taky raději viděl nějak lépe podchycené. --Jan Kovář^BK (diskuse) 29. 5. 2017, 18:20 (CEST)

věčný problém. Je člověk/osobnost z města N ten, kdo tam žije (řazení pod Osobnosti)? ten, kdo se tam narodil? ten kdo tam zemřel? ten, kdo je tam pohřben?

Jak kategorizovat narozené/zemřelé/pohřbené do kategorie daného města? (v současnosti jsou zřejmě řazení pod Lidi - viz Lidé‎ vs. Osobnosti). Ale nepřijde mi to jako dobré názvosloví kategorizace... JAn (diskuse) 29. 5. 2017, 22:43 (CEST)

Já osobnosti z.. vnímám jako osobnosti jakkoliv přímo spjaté s tím místem. Narození apod. mají své kategorie Lidé narození v... Co se týče Lidé z... versus Osobnosti z..., tam si myslím, že by mělo jít o duplicitu, přičemž já za fakticky přesnější považuji Osobnosti, protože vzhledem k WP:EV tu žádné jiné lidi než osobnosti nemáme. --Palu (diskuse) 29. 5. 2017, 22:55 (CEST)

Právě, že dříve to bylo takto:

• Město XY
  • Osobnosti z XY
  • Narození v XY
  • Úmrtí v XY
  • Pohřbení v XY

To bylo vcelku logické. Jenže se některým lidem zřejmě zdála kategorizace příliš plochá a udělali tedy mezistupeň

• Město XY
  • Osobnosti z XY
  • Lidé z XY
    • Narození v XY
    • Úmrtí v XY
    • Pohřbení v XY

A tím vznikla tato zdánlivá duplicita. První členění osobně považuji za lepší, protože někdo se mohl někde narodit či zemřít a přitom nemít k tomu místu vůbec žádný vztah. JAn (diskuse) 30. 5. 2017, 08:27 (CEST)

S druhým způsobem se navíc pojí drobný problém v tom, že pro případné kategorie Narození/Úmrtí/Pohřbení pro jiné tvory než lidi by bylo nutné mít ještě další větev. To mi při jejich počtu přijde zbytečné. Podle Kategorie:Slavná zvířata sice nyní kategorizujeme zvířata jen podle času a ne místa, ale klidně by mohla být řazena i do kategorií Narození/Úmrtí/Pohřbení a i do Osobností, pokud by tyto nebyly podkategoriemi Lidi (vše s příponou z XY). --30. 5. 2017, 11:16 (CEST), Utar (diskuse)

Uzavírání DOSu navrhovatelem

Zdravím, zajímal by měš názor komunity na uzavírání diskuse o smazání samotným navrhovatelem. Měl jsem zas to, že tomuto se správci od zavedení DOSu obloukem vyhýbají. Všiml jsem si však DOSu, kde správce si jím založenou diskusi sám vyhodnotil, argumenty proti prostě zamítl. Tento případ se může zdát jasný, jiný správce by to zřejmě vyhodnotil stejně. Byl bych však nerad, aby se tento případ stal precedensem, který by správcům dodal odvahy uzavírat vlastní návrhy na smazání, které již nemusí být tak jasné. --Jowe (diskuse) 31. 5. 2017, 11:44 (CEST)

Stručně řečeno: tam, kde je situace jasná a evidentní, nevidím důvod, proč by správce nemohl DoS, který založil (jako já v tomto případě) uzavřít. Ostatně není to nic přelomového, a takto se postupovalo i dříve. Jiná je samozřejmě situace u diskusí o smazání, které nejsou tak jasné, jak říkáš. U těch jsem toho názoru, že by navrhovatel (ať již jím je kdokoliv) měl uzavření přenechat jinému kolegovi. Jinak odkazované argumenty pro ponechání nebyly relevantní – počet sledovatelů na YouTube prostě nedokládá encyklopedickou významnost, a toto je na Wikipedii konsensuální pozice. Jiná by byla situace tehdy, kdyby počet sledovatelů na YouTube vedl ke vzniku NNVZ, který by encyklopedickou významnost pomohl doložit. --Faigl.ladislav (diskuse) 1. 6. 2017, 07:25 (CEST)

Zcela souhlasím a myslím, že by vůbec ničemu neškodilo, kdyby byl takový postup plošně vyloučen. --Vavrin :(diskuse) 1. 6. 2017, 15:52 (CEST)

@Jowe: Nemyslím si, že by některý z našich správců vyhodnocoval sporné diskuse o smazání, které sám založil, a řeší spíše převážně ty jednoznačné. Uzavírání jasných DoSů je tu poslední dobou zvykem, znám alespoň dalšího správce, co tak činí. Obavy jsou IMHO v tomhle případě liché, správce by si tak na sebe sám pletl bič, a vždy lze podat revizi. --OJJ, Diskuse 1. 6. 2017, 16:03 (CEST)

Pokud se jedná o skutečně jednoznačné diskuse jako je třeba tato, tak tam nic nenamítám, tam skutečně není co řešit. Pokud je však nutné se vyrovnat s protiargumenty, tak tam vyhodnocení navrhovatelem považuji za značně problematické. --Jowe (diskuse) 1. 6. 2017, 16:15 (CEST)

Již před delší dobou jsem psal, že to není šťastné, i když pokud vím, tak to není nikde zakázáno. Bez větších problémů by to asi někdo mohl provádět u hlasování o smazání, u diskusí to je problém: Ve zmíněné diskusi dva účastníci diskuse přednesli argumenty pro ponechání. Argumenty "nebyly relevantní"? Možná, ale od navrhovatele na smazání to bude vždy znít nedůvěryhodně. Otevírá se zde úplně zbytečný prostor pro různé kverulanty a zbytečné následné diskuse (srv. hned tuto diskusi). Lidé si začnou všímat, že diskuse skončila podezřele brzo (ačkoliv diskuse o smazání bývají otevřeny klidně i měsíc, jen, co někdo navrhl, aby diskuse zůstala otevřena o pár dní déle je uzavřena pouhý den po posledním příspěvku, čímž tak tak splnila povinný týden od zahájení, proč najednou takový spěch?). Dle mého by mělo být v zájmu samotných zakladatelů diskusí, aby diskuse neuzavírali (pokud se v diskusi objeví nejméně jeden hlas pro ponechání). To nejhorší, co se může stát (pokud je situace tak jasná), že diskuse bude otevřená o týden déle. @OJJ: Příklady těch uzavřených diskusí otevirately (asi nikdo nebude protestovat proti uzavření ve smyslu ponechat a snad ani proti diskusím, kde nezazněl hlas pro ponechání...)? --marv1N (diskuse) 1. 6. 2017, 16:42 (CEST)

Podívej, kverulanti budou vždycky. Ať už bych DoS uzavíral já, nebo pokud by ty argument vyloučil někdo jiný. Konsensuální pozicí je, že počet followerů na YouTube není relevantní pro doložení encyklopedické významnosti. Odmítám, že diskuse skončila podezřele brzy. Je standardní doba na uzavření DoSu a tento DoS byl označen jako zralý k uzavření. Navíc to nebyl jediný DoS, který jsem v tu dobu uzavíral (a i kdyby byl, tak šlo o zcela jasný případ). Návrh na prodloužení diskuse nebyl přednesen proto, aby se k tématu mohlo vyjádřit více lidí, ale aby se zhodnotila návštěvnost wikipedistického článku. To je opět naprosto nerelevantní argument, který byl v diskusi odmítnut. --Faigl.ladislav (diskuse) 1. 6. 2017, 18:25 (CEST)

Když mluvíte o "konsensuální pozici", tak tam je asi problém. Ze své podstaty, každá diskuse na Wikipedii má potenciál změnit zaběhnutý postup. Pokud v roce 2016 se řeklo, že sledovanost nezakládá encyklopedistickou významnost, pak diskuse v roce 2017 může stanovit, že zakládá. Že nestanovila musí říct v případě diskuse o smazání uzaviratel. A my, co se domníváme, že Tvůj postup byl vadný, zřejmě vycházíme z dosti široce přijmaného předpokladu "spravedlivého procesu", že navrhovatel smazání je ze své definice zaujatý k argumentům pro ponechání - Ty a OJJ říkáte, že uzavíráte pouze "jasné a evidentní", ovšem pokud je položen byť jediný argument pro ponechání, pak totožný navrhovatel a uzaviretel celou diskusi zatíží automatickou pochybností (byť třeba malou, ale v každém případě zbytečnou). Dle mého jediná spolehlivá hranice "jasné a evidentní" diskuse je, že nepadl žádný argument pro ponechání. Teď jsem napsal, to co jsem chtěl napsat již předtím (ale snad jsem si nerozuměli), ale snad ještě dodám další konsekvence. Krom kverulantů (tedy,že to dělá zlou krev na Wikipedii), může to vzbuzovat zbytečný pocit křivdy u autora článku a nutně to musí snižovat důvěryhodnost wikiprocesů navenek. --marv1N (diskuse) 1. 6. 2017, 22:53 (CEST)

Ano, nejde-li o nějaké formální zavření (např. zrušení DoSu kvůli založení pro špatný článek), nechával bych jako zakladatel uzavírat jiné. Ať už jsou hodnocení diskutujících jakákoli, zas tolik těch DoSů není. Není kam spěchat, však on to někdo zavře. EK: Koukám, že mezitím to Marv1N rozepsal podrobněji. --1. 6. 2017, 16:47 (CEST), Utar (diskuse)

Jako takhle ... imho to byla velká chyba. Nesporné to rozhodně nebylo - už kvůli tomu, že před dvěma dny došlo k průlomovému odsouzení vyšší instancí a to právě tohoto youtubera. Abych citoval z článku: "Rozsudek lze považovat za precedent, který může spustit lavinu podobných trestních oznámení a diskusí na téma svobody slova." Už tohle asi je něco, co rozhodně může být významné a to i encyklopedicky. Tj. pokud si Ladislav potřeboval dokázat svojí moc a sílu - ať si to užívá, ale chyba to z mého pohledu byla fakt veliká. --frettie.net (diskuse) 1. 6. 2017, 23:04 (CEST)

Tj. pokud si Ladislav potřeboval dokázat svojí moc a sílu - ať si to užívá – tohle skutečně myslíš vážně?? --Faigl.ladislav (diskuse) 1. 6. 2017, 23:18 (CEST) A mimochodem článek o „průlomovém odsouzení“, kterým tu operuješ, v DoSu ani článku nebyl uveden. Těžko ho tedy při vyhodnocení zohledňovat. --Faigl.ladislav (diskuse) 1. 6. 2017, 23:38 (CEST)

Myslím, možná to je až moc prudké, ale co už - jen tak mimochodem, všimni si, prosím, kdy vyšel. --frettie.net (diskuse) 2. 6. 2017, 10:28 (CEST)

Jakkoliv je v tomto případě Faigl.ladislav "záporná postava", tak není třeba ho podezírat z dokazování moci a síly. Ostatně si myslím, že za situace, jaká v té diskusi byla, tak by zřejmě nikdo nerozhodl o ponechání. To, co frettie zmiňujete otevírá dvě otázky: 1) Neměl by se uzaviratel před uzavřením aktivně přesvědčit o možné změně situace (zadat jméno do Googlu atd.)? 2) Nebyla zde chyba hlasujících pro ponechání, že nezmínili očekávání pravomocného rozsudku? (Pokud bylo možné ho očekávat řádově v dnech či málo týdnech, pak to je zcela relevantní argument pro ponechání otevřené diskuse/uzavření pro ponechání s otazníkem) Konečně má naštěstí Wikipedie jednoduché opravné mechanismy: Pokud dojde ke změně významnosti (objeví se argumenty/zdroje, o kterých se nevědělo), lze okamžitě požádat o obnovení na nástěnce správců a oni ho obnoví a je možné tam významnost doplnit. --marv1N (diskuse) 2. 6. 2017, 09:41 (CEST)

zajímavý náhled na situaci. Oba dva body jsou na zvážení.--frettie.net (diskuse) 2. 6. 2017, 10:28 (CEST)

ad 1): Zdůvodnění výsledku by se nemělo opírat o neprodiskutované argumenty. Ano, mohl se přesvědčit, pak nastávají dvě možnosti a další postup je celkem jasný. ad 2) Nevím, jestli to byla chyba, zkrátka zastánci ponechání dali přednost dojmům před argumenty. Řekněme že byli líní a výsledek DoSu tomu odpovídá.

Oba body příliš nesouvisejí s totožným navrhovatelem a uzavíratelem. Zmiňovaný DoS byl dle mého uzavřen poctivě, chybu nevidím. Ale jinak souhlasím s argumenty: není kam spěchat a vyvolávat pocit křivdy u autora článku taky považuju za zbytečné.--Tomas62 (diskuse) 2. 6. 2017, 11:29 (CEST)

Myslím, že neexistuje důvod, proč by se nemohlo počkat na uzavření někoho jiného. Případné riziko za to nestojí. --Palu (diskuse) 2. 6. 2017, 00:09 (CEST)

Nechci posuzovat konkrétní uzavření Faigl.ladislavem. Obecně myslím, že by navrhovatel měl být schopen se podívat na případ z nadhledu a posoudit, jestli byly výsledky diskuse jednoznačné. Pak může uzavřít, jinak se dostává na tenký led a zbytečně tu padají silná slova atd. – viz diskuse výše. Tu jednoznačnost asi nejlíp vystihl Marv1N: nepadl žádný argument pro ponechání (zdůrazňuji slovo argument, nejde tedy o to, jestli se někdo vyjádřil pro ponechání). --Packa (diskuse) 2. 6. 2017, 00:54 (CEST)

Nevidím důvod, proč by nemohl uvedený DoS uzavřít navrhovatel. Diskuse vyzněla zcela jednoznačně, a to jak co do počtu vyjádření pro x proti, tak (hlavně) co do argumentů.

@Frettie: Uzavíratel pouze vyhodnocuje předchozí diskusi, nepátrá po nových argumentech, to dělají diskutující. --Jan.Kamenicek (diskuse) 2. 6. 2017, 11:30 (CEST)

@Tomas62 a Jan.Kamenicek: Jestli chápu správně frettiho, tak to, na co odkazuje, je zvláštní typ nového argumentu působící zásadní změněnu situace (jediným argumentem hlasujících pro smazání bylo, že o tomto člověku je jeden NNVZ, publicistika o prvoinstančním rozsudku, zde padl další rozsudek a s tím se objevily i další závažnější komentáře), v takovém případě je jako nejlepší považováno (nebo alespoň vždy bylo) uzavřít stávající diskusi a případně založit novou (pokud někdo dále nesouhlasí s naplnění významnosti). To je z toho důvodu, že jistou váhu (spíše pomocnou) mají i hlasy, hlasovalo pro smazání 5+1 (2 pro ponechání), u všech by se musela provést revize (asi by se to nemuselo dělat, pokud bychom zcela ignorovali poměr hlasů, ale ruku na srdce, opravdu ho ignorujeme? srv. příspěvek Jana.Kamenicka "co do počtu vyjádření pro x proti").

Nesouhlasil bych, že tato věc (zcela) nesouvisí s "totožným navrhovatelem a uzavíratelem": Souvisí s tím, jakou roli očekáváme od těchto dvou funkcí. Pokud uzaviratel má být ryze formalistický vyhodnocovatel přednesených argumentů (což je nejlepší, naznačený případ s novým rozsudkem ukazuje, že si uzaviratel může ulehčit práci, když si všimne změny situace, pak může uzavřít ve smyslu ponechat aniž by předmětnou diskusi dále zkoumal), pak je tato role v rozporu s funkcí zakladatele diskuse, u něho očekáváme, že naopak bude z nejaktivnějších předkladatelů argumentů "zvenčí" (a odsud alespoň já dovozuji, že není zrovna vhodné kumulovat tyto dvě funkce v jedné diskusi).

@Tomas62 (není kam spěchat): Jsem rád, že tady si rozumíme. --marv1N (diskuse) 2. 6. 2017, 14:42 (CEST)

Argumentem hlasujících pro smazání bylo, že nesplňuje kritéria významnosti. Hlasujícím proti smazání se tento argument zcela jasně nepodařilo vyvrátit. Skutečně tam nevidím z jejich strany nic, co by mohlo vést k úvaze o zamítnutí smazání. Protože je nutné dokázat významnost a nikoliv dokázat nevýznamnost, tak v tomto konkrétním případě nebylo co řešit a bylo jedno, kdo takto jasný případ uzavře. Žádné "další závažnější komentáře" tam nevidím. Pokud se objevily nové zdroje, nic nebrání heslo napsat znovu. Pokud se ovšem všechny dostupné NNVZ točí jenom kolem jednoho soudního případu, pak by to heslo mělo pojednávat o tom soudním případu a tomu by také měl odpovídat jeho nadpis. --Jan.Kamenicek (diskuse) 2. 6. 2017, 16:09 (CEST)

Jen pro zajímavost [5] - myslím, že smazání článku byla chyba a asi by bylo vhodné ho obnovit. Ale pokud to pro hrdost nepůjde, tak to nepoženu přes revizi smazání - na to nějak nemám energii.--frettie.net (diskuse) 4. 6. 2017, 10:58 (CEST)

Řekl bych, že přesně tenhle přístup nepřinese žádné ovoce. 1) Buď bylo uzavření chybné, pak je jediná cesta přes revizi. Zde mám pochybnost, že by to vůbec někam vedlo, protože uzavření sice bylo (dle mého) zatíženo jistou "procesní vadou", leč těžko to šlo (dle mého) uzavřít jinak (v důsledku tedy revize nemá moc šanci na úspěch). 2) Nebo došlo ke změně situace a uzavřená diskuse tedy pozbyla význam, pak lze samozřejmě žádat o obnovení a věc do článku doplnit (případně založit článek znovu). Ovšem o obnovení je třeba požádat na Nástěnce správců (jen tak z plezíru to nikdo neobnoví). Nový rozsudek je bezpochyby změnou situace, takže k obnovení jistě dojde (možná někdo bude pochybovat, že ke změně došlo dostatečně, takže možná bude diskuse II, ale to byste jistě měl již lepší argumenty...). --marv1N (diskuse) 4. 6. 2017, 16:00 (CEST)

S dovolením zareaguji. Uzavření nebylo zatíženo žádnou procesní vadou, poněvadž argument v počtu followerů nikde zahrnut skutečně není, snad jen pokud chápeme padesát tisíc followerů jako rozsáhlou fanouškovskou základnu, příp. jako kult stoupenců a uzavření správcem-navrhovatelem zakázáno není. Jestli to někomu pomůže, v dané situaci a v daném stavu diskuse bych diskusi uzavřel stejně. Jistě, je to „jen“ doporučení, ale i to je hodně významným dokumentem, nehledě na to, že doporučeními jsou i podstatně závažnější pravidla, navíc výrazným konsensem na obejití doporučení nejsou dva lidé z osmi. Ohledně možného obnovení jsem se dotázal uzavíratele, považuji totiž za vhodné znát i jeho názor. --Martin Urbanec (diskuse) 4. 6. 2017, 17:32 (CEST)

Je pravda, že u Vás mě to mrzí o to více, že jsem Vám věřil (a že to, co říká výše OJJ je jen sprostá pomluva). Očividně Jowe a někteří další v tomto počínání vidí problémy (byly zde výslovně jmenovány). Nebyla zde ale zmíněna žádná výhoda tohoto počínání (pokud někdo s FL v této diskusi souhlasil, tak vždy zmiňoval, že to není zakázáno, zde bych ale připomněl, že ne vše, co není zakázáno, je vhodné dělat). Bylo by tedy možné do této diskuse napsat, jestli nějaká taková výhoda existuje, proč to bylo potřeba udělat? --marv1N (diskuse) 4. 6. 2017, 22:29 (CEST)

Bohužel Vám nerozumím. Co nazýváte sprostou pomluvou? Jaké situace zde byly výslovně jmenovány? --Martin Urbanec (diskuse) 5. 6. 2017, 14:27 (CEST)

@Marv1N: ??? Já pokud vím napsal, že znám jednoho dalšího správce (Martina), co uzavírá jasné DoSy? Co je na tom negativní nebo pomlouvačné? OJJ, Diskuse 5. 6. 2017, 16:23 (CEST)

OJJ psal "Uzavírání jasných DoSů je tu poslední dobou zvykem, znám alespoň dalšího správce, co tak činí." a z kontextu se zdálo, že pod "jasným DOSem" myslí i náš (přičemž následně byl zmíněn jeden DOS, kde ale nikdo nehlasoval pro ponechání - zde si myslím, že to je přeci jen jiný případ, než tento náš). Někteří vidí paralelu mezi rolí zakladatel-uzavíratel a žalobce-soudce (já se snažil takto explicitní terminologii vyhnout, ale když již byla užita, tak nemá cenu se jí vyhýbat) a odtud vidí nevýhody kumulace těchto dvou rolí [odkazuji pro příklad na sebe [6] [7], leč o tom je celá tahle diskuse]: Byli zde i wikipedisté bránící Faigla.ladislava, zpravidla argumentovali právě "není to zakázáno", ale chybí zde důvod, proč to mělo být vhodnější, než kdyby to uzavřel nějaký jiný správce (ono to dost možná pro něho - a snad i pro Vás - je jen další "rutinní" zákrok, což je o to horší...).

@OJJ: Jak jste si všiml, nejsem zrovna fanoušek toho, co udělal Faigl.ladislav, proto jsem nechtěl věřit, že by Martin Urbanec něco takového udělal (nota bene, není dokázáno, že něco takového skutečně již udělal, zatím to pouze říká...). --marv1N (diskuse) 5. 6. 2017, 16:39 (CEST)

@Marv1N: Tak nebezpečí z prodlení by zde nehrozilo, ale ona ta diskuse byla opravdu jasná, počet lajků není kritérium encyklopedické významnosti. Fakt nevím, o co tu jde. Tady to byl opravdu spíš rutinní zákrok, provést by ho mohl někdo jiný, a byl by klid. OJJ, Diskuse 6. 6. 2017, 05:59 (CEST)

Mno, ale LF tohle dělá opakovaně, tak nevím.... OJJ, Diskuse 6. 6. 2017, 06:13 (CEST)

Byl bych určitě pro úpravu pravidel, která zakáže uzavírání DoSu navrhovatelem. Je přece jasné, že žalobce logicky nemůže být zároveň soudcem. Na druhou stranu, ani uvedené novinové články mě nepřesvědčily o encyklopedické významnosti Petra Jelínka. Jakási pseudovědma tahá z naivních lidí peníze, on natočil video, ve kterém ji vulgárně urazil, a dostal podmínku za výtržnictví - typická kauza okurkové sezóny. CWN: „Ne vše, co se na krátkou dobu objevilo ve zprávách, může být přetvořeno v encyklopedický článek; zejména se to týká běžných oznámení, sportovních výsledků, bulvárního žurnalismu. A dokonce i když je sama událost encyklopedicky významná, nemusí být významné osoby, které v ní hrají roli; je třeba brát v úvahu také pravidla o biografiích žijících osob a nezaujatém úhlu pohledu.“--Hnetubud (diskuse) 5. 6. 2017, 14:12 (CEST)

Ještě takové drobné doplnění - v podstatě nemám nic proti uzavírání diskuzí navrhovatelem (správců je sakra málo a díkybohu za to, že to někdo řeší - za to Láďo díky) - sám navrhovatel/uzavíratel by si měl rozvážit ve svých myšlenkách, zda ta konkrétní diskuze je něčím sporná a je v ní něco, kde třeba jsou nějaké třecí body. Podle mě tohle je právě ten případ, kdy měl Ladislav možná počkat. Přijde mi, že tohle bylo unáhlené (ale je pravda, že jsem autorem původního článku a dost možná jsem ovlivněn i tím, že se v prostředí internetu a internetového marketingu pohybuju a že dost lidí v mém okolí v současné době bere youtubery a podobné kvazižurnalisty za dost vysoké influencery - je to poplatné době). Nicméně, dost fotbalistů a podobnejch na tom bylo ve své době podobně. Třeba takovej Václav Jelínek by asi taky zasloužil smazat, teď je už neváznamný, ale ve své době byl a dost možná o skupině Lunetic něco vyšlo, ale zda o něm? Těžko říct.--frettie.net (diskuse) 6. 6. 2017, 12:56 (CEST)

---

Snad již poslední reakce v této diskusi: Docela mě překvapilo, jak velká bublina může vzniknout jedním DoSem. Rád bych nicméně konstatoval a zdůraznil, že se jednalo o jasný a jednoznačný DoS (což konstatují i ti kolegové, kteří mé uzavření tohoto DoSu kritizují z procesního hlediska), uzavření DoSu navrhovatelem je možné (Wikipedie:DoS takovou možnost nezakazuje) a postupují takto i další správci (tj. jde o existující praxi). Pokud komunita dospěje ke konsensu, že již nadále nechce, aby měl navrhovatel možnost uzavřít diskusi o smazání, budiž. Zatím jsem ale žádnou iniciativu v tomto ohledu nezaregistroval. Je zjevné, že při sporných a nejednoznačných DoSech není žádoucí, aby byl s ohledem na konflikt zájmů navrhovatel a uzavíratel jedna a tatáž osoba. Toho si jsou, troufám si říci, snad všichni správci vědomi. Přinejmenším já toto beru za samozřejmé, a proto by mě nenapadlo uzavírat sporný DoS, který jsem založil. Zde však byla situace jednoznačná. Jediným argumentem pro ponechání byl počet followerů na YouTube, což není relevantní argument při dokazování encyklopedické významnosti. A opět - pokud komunita dospěje ke konsensu, že počet followerů je relevantní pro doložení encyklopedické významnosti, budiž. Uzavíratel DoSu při tomto aktu zohledňuje informace v DoSu uvedené. Není jeho povinností kontrolovat, zda se v daném tématu nedošlo k nějakému vývoji. V čase uzavření DoSu neobsahoval vlastní DoS ani daný článek žádnou novou skutečnost.

Pokud je kdokoliv toho názoru, že se objevily významné nové informace nebo pokud máte relevantní informace, které v ní nebyly prodiskutovány (například protože v té době nebyly k dispozici), odkazuji na institut Wikipedie:Revize smazání, viz účel č. 3. --Faigl.ladislav (diskuse) 6. 6. 2017, 22:47 (CEST)

A nerýsuje se takový konsensus právě tady? --Palu (diskuse) 6. 6. 2017, 23:37 (CEST)

Příslušné místo pro diskusi nad změnou doporučení/pravidla je na jeho diskusní stránce (tedy v tomto případě zde). Ne každý je obdařen takovým množstvím času, aby pročítal všechny diskuse Pod lípou. --Faigl.ladislav (diskuse) 6. 6. 2017, 23:44 (CEST)

Dosud se důležité změny projednávaly i Pod lípou. Dokonce Pod lípou se projednávaly důležitější nebo obecnější změny než na diskusích u jednotlivých stránek. --Palu (diskuse) 6. 6. 2017, 23:52 (CEST)

Bohužel se Pod lípou projednávají i věci zcela marginální, mezi kterými může změna pravidla zapadnout, obzvlášť pokud nebyla v úvodu ani označena jako návrh na změnu pravidla. Podle mě je stávající pravidlo dostačující, na jednom konci si tu stěžujeme, že máme málo správců a že nám nevyhodnocují včas diskuse a ŽOKy a jiné věci, pak zas bychom chtěli bránit lidem uzavřít poměrně jednoznačnou věc kvůli dojmu, že možná nebyla až tak jednoznačná. Jen abychom to zbytečně nepřekombinovali. --Bazi (diskuse) 6. 6. 2017, 23:59 (CEST)

What do you care for most? What are you concerned with? Take part in the strategy discussion

Ahoj! I'm sorry that I'm not writing in Czech. Prosíme, pomozte s překladem do svého jazyka!

The more involved we are, the more ideas or wishes concerning the future of Wikipedia we have. We want to change some things, but other things we prefer not to be changed at all, and we can explain why for each of those things. At some point, we don’t think only about the recent changes or personal lists of to-dos, but also about, for example, groups of users, the software, institutional partners, money!, etc. When we discuss with other Wikimedians, we want them to have at least similar priorities that we have. Otherwise, we feel we wasted our time and efforts.

We need to find something that could be predictable, clear and certain to everybody. A uniting idea that would be more nearby and close to the every day’s reality than the Vision (every human can freely share in the sum of all knowledge).

But people contribute to Wikimedia in so many ways. The thing that should unite us should also fit various needs of editors and affiliates from many countries. What’s more, we can’t ignore other groups of people who care about or depend on us, like regular donors or “power readers” (people who read our content a lot and often).

That’s why we’re running the movement strategy discussions. Between 2019 and 2034, the main idea that results from these discussions, considered by Wikimedians as the most important one, will influence big and small decisions, e.g. in grant programs, or software development. For example: are we more educational, or more IT-like?

We want to take into account everybody’s voice. Really: each community is important. We don’t want you to be or even feel excluded.

Please, if you are interested in the Wikimedia strategy, follow these steps:

• Have a look at this page. There are drafts of 5 potential candidates for the strategic priority. You can comment on the talk pages. Languages other than English are OK.
• Tell those Wikipedians who don't know English that we're waiting for their comments as well!
• The last day for the discussion is June, 12. Later, we’ll read all your comments, and shortly after that, there’ll be another round of discussions (see the timeline). I will give you more details before that happens.
• If you have any questions, ask me. If you ask me here, mention me please.

Friendly disclaimer: this message wasn't written by a bot, a bureaucrat or a person who doesn't care about your project. I’m a Wikipedian, not a staffer, and I hope my words are straightforward enough. SGrabarczuk (WMF) (diskuse) 4. 6. 2017, 23:02 (CEST)

Referendum o Evropské unii

Zdravím. Měl-li by kdo zájem, nechť se vyjádří k návrhu na přesun článku o marginálním politickém hnutí, které zde zatím vedeme pod názvem Referendum o Evropské unii, což by ale asi mělo vzhledem k očekávatelnosti názvu obsahovat něco jiné. --Vlout (diskuse) 5. 6. 2017, 12:56 (CEST)

Již vyřešeno. --Vlout (diskuse) 5. 6. 2017, 15:37 (CEST)

ContentTranslation

Zdravím, jen prosím o názor, zda je vhodné odborné články z astronomie a fyziky překládat pomocí ContentTranslation, příklady Rameno Lodního kýlu-Střelce, Prstencová galaxie, Markarjanovy galaxie a další. Děkuji--Mirek256 8. 6. 2017, 09:59 (CEST)

Ahoj, proč by ne. Ale jako i u jiných článků je potřeba strojově přeložený základ textu poté doupravit. U různých vědních oborů je pak třeba dát pozor na terminologii, kterou nemusí překladač znát tak dobře jako obecná slova. --8. 6. 2017, 10:21 (CEST), Utar (diskuse)

Podle je lepší si strojový překlad vypnout, moc práce to asi nešetří a výsledek je lepší. --Vojtěch Dostál (diskuse) 8. 6. 2017, 10:22 (CEST)

Ani nevím, jde migrovat nějak jednoduše citace? Já bych zvolil tenhle tool a pak to doupravil. --Dominik Matus  _diskuse^příspěvky 12. 6. 2017, 17:00 (CEST)

@Dominikmatus: Tu citaci to v anglické podobě přijme, anglické šablony tu máme na cswiki zkopírované. To, že neexistuje pravidelně běžící robot, jenž by ty citační šablony převáděl do české podoby, je věc jiná :) --Vojtěch Dostál (diskuse) 14. 6. 2017, 10:33 (CEST)

Kategorie:Chráněné krajinné oblasti v Česku

Co takhle u kategorií v Kategorie:Chráněné krajinné oblasti v Česku rozepsat zkratky, jako to děláme zatím všude, a Cat-a-lotem přesunout? --OJJ, Diskuse 9. 6. 2017, 10:18 (CEST)

Mně v případě kategorií přijde kratší název vhodnější. Jde o všeobecně známou zkratku a rámeček kategorií mi takto přijde přehlednější. --Matěj Orlický (diskuse) 9. 6. 2017, 10:33 (CEST)

Souhlas s Matějem Orlickým.--Ben Skála (diskuse) 9. 6. 2017, 11:07 (CEST)

Souhlasím s předřečníky, přesun je zbytečný (zkratka je dostatečně známá) a příliš by to znepřehlednilo kategorie v článku. -Jan Kovář^BK (diskuse) 9. 6. 2017, 12:12 (CEST)

Citace sborníků co nejsou úplně sborníky

Řeším problém jak citovat zdroje jako je například Bájesloví slovanské od Erbena (http://www.databazeknih.cz/knihy/slovanske-bajeslovi-238366). Je to sice v praxi sborník, ale má uvedeného hlavního autora, takže když chci citovat nějakou studii z něj, tak buď můžu použít šablonu monografie (ale pak zamlčet skutečného autora citovaného textu) nebo šablonu sborník (ale pak není kam napsat toho Erbena). Stejný problém nastává i u studií připojených k nějakému dílu, jde třeba o úvodní studie k středověkým kronikám a tak.--Crinkly.sun (diskuse) 12. 6. 2017, 13:44 (CEST)

V šabloně citace sborníku je položka "sestavitel". A ve všech citačních šablonách je položka "poznámka", do které se dá vypsat ledacos navíc. --Okino (diskuse) 12. 6. 2017, 15:58 (CEST)

Organismy bez fotek v Taxoboxu ale s kategorií

Hezký den, tady jsem vygeneroval seznam článků, které nemají obrázek v Taxoboxu, ale přitom mají kategorii na Wikimedia Commons (k níž se dostanete přes Wikidata položku). Kdyby měl někdo chuť, je možné projít a podoplňovat (ideálně přímo do Wikidata položky, ale klidně i přímo do článku na cswiki). --Vojtěch Dostál (diskuse) 12. 6. 2017, 16:13 (CEST)

Díky za nápad. Třeba u Kaloň dlouhonosý jsou ale v commons:Category:Eonycteris major jen dvě mapy rozšíření, takže na nulu to asi nepůjde. --12. 6. 2017, 16:46 (CEST), Utar (diskuse)

Ano, bohužel většina bude mít tenhle zádrhel. Ale každý třetí čtvrtý doplnit jde :-) --Vojtěch Dostál (diskuse) 12. 6. 2017, 16:48 (CEST)

Ano, zatím u většiny už byl obrázek na WD nastaven, stačilo tak odmazat prázdné lokální zadání. Zbývá 125. --12. 6. 2017, 17:21 (CEST), Utar (diskuse)

Procházím to nyní celé abecedně, tak kdybyste se někdo chtěl zapojit, berte to odzadu (pozpátku seřazený seznam).

Mohl byste se někdo kouknout na Craibiodendron a commons:Category:Craibiodendron yunnanense a říct mi, kde tam je ten vřes? Je to špatně zařazené nebo je celý ten strom je blízký příbuzný borůvky?? --13. 6. 2017, 15:54 (CEST), Utar (diskuse)

Tak vše projito. PetScan mi nyní hlásí 67 zásahů, ale některé z nich již obrázek mají. Asi trvá déle, než článek vypadne z té údržbové kategorie. --13. 6. 2017, 23:41 (CEST), Utar (diskuse)

Díky! Asi sem budu Petscan výzvy dávat častěji :-). Craibiodendron jsou skutečně stromy, to může být v pořádku.--Vojtěch Dostál (diskuse) 14. 6. 2017, 10:26 (CEST)

Souhlas, já si teď po nocích sem tam doplňuju délky, administrativní jednotky a ústí do u potoků v ČR. :) --frettie.net (diskuse) 14. 6. 2017, 13:13 (CEST)

Hehe, přidávám se k Frettiemu a těším se zas na nějaký úkol :)--Ben Skála (diskuse) 14. 6. 2017, 13:34 (CEST)

WikiEdu novinky 5-6/2017

Omylem zveřejněno na dvou místech, nyní prosím jen na Wikipedie:Pod lípou (Wikimedia ČR) --Vojtěch Dostál (diskuse) 14. 6. 2017, 10:31 (CEST)

ContentTranslation II

Zdravím, když vidím tento článek, Abell 2065 a formulaci Obsahuje kolem 400 neosvětlených galaxií, protože je velmi daleko., chce se mi zvracet. Je to absolutní kravina, je to i na slovenské wikipedii, a nechat pomocí udělátek překládal lidi, co nemají ponětí co píší, je velice špatné. Na slovenskou wikipedii, vložit podobnou kravinu, s prominutím, a na cs dal, že to přeložil ze slovenštiny. s prominutím, Na en je naspané, že kupa má 400 členů, z nichž nejjasnější má 16. hvězdnou velikost. --Mirek256 14. 6. 2017, 16:23 (CEST)

Tak když je to i ve zdrojovém článku, tak pak je v tom ContentTranslationponěkud nevinně. Po vzoru úsloví Wikipedie nemůže zdrojovat Wikipedii jen nelze všechny překládané články (ať už s použitím nástroje ContentTranslation nebo bez něj) brát za skvělé, jen proto, že jsou (taky) na Wikipedii. Holt to nepřehánět s mentalitou A už to tam vydrželo několik let, tak to musí být ryzí pravda. Vidíte, nakonec se na to stejně přijde a i takové články budou opraveny a postupně vylepšovány. --14. 6. 2017, 17:44 (CEST), Utar (diskuse)

@Utar: Trošku mě nepochopil, autor to napřed přeložil do slovenštiny, a slovenským překladem ozdrojoval českou wikipedii, on tímto článkem obšťastnil obě wikipedie, českou i slovenskou. Na slovenské wikipedii je to od 10. června 2017. jen pár dní. --Mirek256 14. 6. 2017, 17:51 (CEST)

@Mirek256: Autora som na skwiki upozornil [8], je to nováčik, zjavne si zatiaľ hľadá cestu... --Teslaton (diskuse) 14. 6. 2017, 18:48 (CEST)

Kdy se narodil Pavel Liška?

Herec Pavel Liška měl ve svém článku rok narození 1971, stejně jako to dnes má anglická a německá verze včetně Wikidat. Naopak články v polské a slovenské verzi, které vznikly asi později, uvádí rok 1972. V české Wiki byl rok změněn neregistrovaným uživatelem 18.2.2012. (Byla to jeho jediná editace.) Mám podezření na vandalismus, ale nevím, kde skutečný rok narození ověřit. Bulvár uvádí rok 1972, ale ten moc spolehlivý není. Nepůjde o podobný případ, jako kdysi u Anny K? Nejsolidnější zdroj zatím vypadá profil na stránkách I-Divadla, ale pořád se mi to nějak nezdá. --Radek Linner (diskuse) 19. 6. 2017, 22:29 (CEST)

ČT uvádí 1972, to je myslím důvěryhodný zdroj... --Martin Urbanec (diskuse) 20. 6. 2017, 08:07 (CEST)

Třeba tohle vypadá starší než Wikipedie ;)--Ben Skála (diskuse) 20. 6. 2017, 08:09 (CEST)

Opraveno Opraveno. Aktualizováno na Wikidatech. Matěj Suchánek (diskuse) 20. 6. 2017, 08:55 (CEST)

Odkazy na neexistující články pomocí šablony „Podrobně“

Do článku Rusko, kapitola „Ekonomika“, jsou přidávány odkazy na neexistující článek. Nyní s imaginárním názvem Ruská finanční krize (2014). Co na to říká komunita? Přitom v Rusku IMHO v roce 2014 žádná opravdová finanční krize nebyla. Byl nedostatek valut a zhoršil se kurs rublu, ale finanční krize je širší pojem. Wikipedisté, kteří to tam dávají, nevysvětlili řádně své důvody. Krom toho na co to vůbec má být? --Zbrnajsem (diskuse) 23. 6. 2017, 11:53 (CEST)

Je vhodnější odkazovat na články již existující, nicméně není úplnou vzácností, když editor jednoho článku už uvažuje koncepčně a dopředu vytváří odkaz na jiný článek o tématu, který by patrně měl vzniknout. Obecně by bylo vhodné, kdyby takový článek vznikl v dohledné době, ale tuším, že se to tak ne vždy děje. Ve Vašem případě toto považuji spíše jen za ideologický spor, nežli za problém v nějakém principu Wikipedie nebo onoho konkrétního článku. Nyní navíc už byl článek založen, čímž je dilema částečně vyřešeno. Jinak vizte též jen namátkou např. [9], [10], [11]. --Bazi (diskuse) 23. 6. 2017, 12:52 (CEST)

Hromadné nahrazování Česká republika > Česko v infoboxu film

Zdravím všechny. Jak se komunita staví k hromadnému nahrazování jedné rovnocenné varianty jinou rovnocennou variantou, jak to v současnosti provádí kolega Chrzwzcz (příspěvky)? Za mě je to nulová hodnota s pouhým propagačním charakterem a mělo by se vše revertovat. Zvlášť když jde o jasně sporné téma. --Palu (diskuse) 25. 6. 2017, 08:20 (CEST)

Ještě dodám, že jsem na to přišel u článku Bigbít (dokument) a že nejprve kolega sjednotil všechna užití napříč filmy a teď argumentuje, že u tohoto filmu to tak má být, aby nešlo o výjimku. --Palu (diskuse) 25. 6. 2017, 08:23 (CEST)

Milá komunito. Představ si, že by na ČSFD bylo u 80 % filmů napsáno Česko, u 15 % naprosto náhodně zvolených filmů z různých roků Česká republika a u 5 % ČR. Zní to hloupě, žejo. Ale na Wikipedii se to drží. Je to stejné, jako když se sjednocovala jména článků "v okres-e versus v okres-u" nebo kategorie "podle kraj-e versus podle kraj-ů" a přitom to jsou rovnocené varianty, akorát nejednotné. Už se to probíralo mockrát a pořád to někomu přijde jako ožehavé a radši by nechával náhodně rozdistribuované "rovnocené" varianty. Chrzwzcz (diskuse) 25. 6. 2017, 08:32 (CEST)

Sporné je to možná mimo wikipedii, ale Wikipedie si musí vybrat už jen kvůli tomu, aby jména článků a kategorií měla nějaký viditelný systém a ne naprosto náhodný. To už se probíralo mockrát a povedlo se dotáhnout s Českem/ČR u názvu článků a kategorií. U infoboxů koukám aby se to probíralo zas od nuly, zas je to úkol pro sebevrahy. Že to probublá pod lípu i bez mého předběžného upozornění o záměru bylo úplně jasné, jen jsem čekal, jaké budou argumenty a je to opět jen trvání na vydobytých nejednotných pozicích. Aby se tedy komunita neděsila, že jsem tady otřásl celou Wikipedií - je to teď jednotné u infoboxů film a TV pořad, když už nic jiného, dá se říct "viz ČSFD" :) Chrzwzcz (diskuse) 25. 6. 2017, 09:04 (CEST)

U kategorií to dává smysl kvůli systematizaci. U obsahu článků to smysl nedává žádný. --Palu (diskuse) 25. 6. 2017, 09:14 (CEST)

Vaše argumenty taky ne, prostě trvání na vydobytých pozicích, radši to pojďme revertovat zpátky na 3 různé varianty v poměru 80:15:5, ať tady nějaký zlovolný wikipedista "nedovoleně nepropaguje" nebo kýho ďasa. Více k tomu, proč infobox a prostý text brát jako různé věci níž. Chrzwzcz (diskuse) 25. 6. 2017, 09:47 (CEST)

Souhlasím s výhradou, takovéto umělé „sjednocování“ mi zrovna moc po chuti není. Pokud třeba v pravopise máme více přípustných spisovných variant, je volba na hlavním autorovi článku. Podobně by to bylo vhodné ctít i u jiných rovnocenných věcí. Dost by mi vadilo i třeba hromadné přepisování Velké Británie na Spojené království. A provádění změn spočívajících právě jenom v nahrazování jedné varianty jinou, jak to nyní povrádí/děl kolega Chrzwzcz, mi přijde za hranou vhodnosti. Prosím, nedělejte to, užitek je mizivý. Pokud v infoboxech postupně přejdeme na Wikiata, pak se to možná sjednotí samo tím, že štítek bude jenom jeden, ale jinak nepovažuju za závadné, když existují drobné odchylky v přístupu autorů.

My si musíme vybrat jediný název článku, protože tam nelze mít dvě nebo více variant. Ale nemusíme za každou cenu vyžadovat a vymáhat jednotnost i v obsahu článků, obzvlášť kdyby to snad mělo být (v tomto případě snad ještě není) za cenu chudnutí pestrosti jazykového projevu. --Bazi (diskuse) 25. 6. 2017, 09:21 (CEST)

Pokud nevidíte užitek v tom mít (v rámci možností) jednotně vyplňovaný infobox, tak to vás nepřesvědčím. To by se ani nemusely psát k infoboxu dokumentační stránky, prostě si to tam namasti autore jak uznáš za vhodné, vyšperkuj si to jak chceš, použij jakýkoliv font, barvičky a jazykovou pestrost jak umíš. Nemluvím přece o prostém textu, ale infoboxu, což je záznam (jako) vytažený z databáze, žádné literární dílo, jen úsečná data. Chrzwzcz (diskuse) 25. 6. 2017, 09:47 (CEST)

Ať se oprostíme od toho "sporného" Česka - Pokud podle infoboxu prvního článku vyhraje mistrovství Velká Británie, další ročník Spojené království, pak Spojené král. VB a Sev. Irska, další ročník GB a potom třeba UK, tak tomu neříkám jako vy drobné odchylky v přístupu autorů ale naprosto chybějící koncepce psaní takového infoboxu! Natož kdyby to bylo v jednom článku pokaždé jinak (třeba v obrázku s přehledem zápasů takového mistrovství). Chrzwzcz (diskuse) 25. 6. 2017, 09:56 (CEST)

Máte-li nutkavou potřebu „koncepčního“ zglajchšaltování čehokoli, pak si nejprve vyjednejte komunitní souhlas pro tu koncepci, než ji začnete sám od sebe prosazovat. Pokud tedy se má sjednocovat třeba zrovna u všech filmů, máte příležitost přinejmenším v rámci komunity píšící o filmu dohodnout, jestli má zájem některou variantu upřednostnit. Tak jako o nějakých mistrovstvích nebo čem se zase můžete domluvit jinde. A wikipedisté, s kterými se takto domluvíte, to pak třeba budou ctít. Domluvil jste se takto aspoň v omezené zainteresované skupině s někým? --Bazi (diskuse) 25. 6. 2017, 10:11 (CEST)

Jo, to je možné, hodit to komunitě ať bezudně rokuje o tom, jestli je vhodné posledních pár případů posunout na mnohem častější variantu, to jsem už u jiné věci (ne moji) viděl, výsledek nula, vyhnilá diskuze. Někdy je opačný postup lepší. Sjednotit posledních pár vybočujících případů a pak čekat s jakými velmi chytrými argumenty přijdou ostatní proč je vhodné to zrušit a vrátit do toho nebetyčný bordel. To jsem tady zkusil teď, uvidíme, jaký z toho bude výsledek - pár stížností na toho, co to (neurvale) provedl, pár protestů proti zvolenému postupu, pár námitek proti zbytečnosti takového úkonu, a ideálně opět vyhnilá diskuze :) Chrzwzcz (diskuse) 25. 6. 2017, 10:28 (CEST)

Zajímavý, že když se to děje v opačném směru, tak to asi problém není - příklad. Asi to bude tím, že je autor rozumný, a dělá to pomaloučku. Chrzwzcz (diskuse) 25. 6. 2017, 10:34 (CEST)

Ano, někdy je postup takový, kdy si to prostě bez debaty provedete po svém, opravdu zaručenější způsob, jak slušně řečeno popudit spoustu dalších wikipedistů. Toliko tedy k Vaší představě o komunitním konsenzu a spolupráci. Díky za názornou ukázku. --Bazi (diskuse) 25. 6. 2017, 10:45 (CEST)

Není to dobrý způsob ale nespokojenec se najde vždy, protože se šáhlo na článek, co si sám založil a trucovitě to bude vracet zpátky i kdyby se usnesli všichni kromě něj. I kdybych to udělal u jednoho jediného posledního článku, musela by se tady otvírat diskuze o vhodnosti sjednocení, to je přece absurdní. Chrzwzcz (diskuse) 25. 6. 2017, 10:59 (CEST)

Není to poněkud pokrytecké nejdřív mi tu vypravovat, jak to jsou synonyma, jak na tom vůbec nezáleží a jak první vyplnění infoboxu vyhrává a pozdější změny jsou zbytečné, abyste se to jen pár minut potom porušil v opačném směru, kde bylo odjakživa a vámi vyplněno Česko? Ts ts ts.Chrzwzcz (diskuse) 25. 6. 2017, 11:23 (CEST)

Vaši argumentaci ad absurdum ponechávám bez reakce, nemá to cenu, sám jste to označil za absurdní. A nepochopil jste ani moje příspěvky, když mi nepravdivě podsouváte argument „první vyhrává“. Tento styl diskuse ztratil smysl. Přeji Vám hezký den. --Bazi (diskuse) 25. 6. 2017, 11:57 (CEST)

Jaký styl diskuze? Nejdřív tady vykládáte, jak měnit za synonymum je zbytečná a nedoporučená věc a pár minut uděláte naprosto takovou věc, akorát v opačném směru (a to nešlo o revert u mnou změněného infoboxu). Můj systém byl sice hromadnější, ale dodělal jsem 80% jednotnost na 100%, váš systém to z 100 % vrací na ~ 99.5 % a to při plném vědomí, že zrovna probíhá tato diskuze a že tím do toho zase vracíte nejednotu, takže se mi za tím velmi velmi těžko hledá nějaký dobrý úmysl. Chrzwzcz (diskuse) 25. 6. 2017, 12:51 (CEST)

Již jsem se na svojí diskusní stránce vyjádřil podobně jako kolega Bazi, tak to jen stručně zopakuji. Pokud je přípustných více variant a nejedná se o zásadní věc, která by měla být jednotná kvůli systematizaci a strojovému zpracování (jako např. názvy infoboxů, jejich parametrů nebo názvy kategorií), jedná se třeba o textový obsah článku, pak by autor měl mít možnost se svobodně rozhodnout a použít co je mu milejší. Následně by nikdo neměl, pokud k tomu nebudou závažné důvody, měnit z jedné varianty, kterou autor zvolil, na jinou. Hodně se to řešilo u závěrečných sekcí, ale zde je to némlich to samé, v bledě růžovém. A druhá věc, máme zde nacpané údržbové kategorie a seznamy, hromady ocedulkovaných článků a označených šablon. Nemyslím si, že bychom se teď měli věnovat zrovna sjednocování tohoto, dokud nám tu hoří jiné věci, a zatěžovat tím servery (byť to v dnešní době už není tak palčivé jako dříve). --Dvorapa (diskuse) 25. 6. 2017, 11:34 (CEST)

A co že to zrovna teď hoří? Jen další typický nedůvod - "špatně procesně vyřízeno", "je to zbytečné", "ničemu to nevadí"... Tak zase naopak vůbec ničemu nevadí, když to někdo sjednotí (do jiných bych se nepouštěl, tady to bylo PÁR vyskytů a NIKDE NIKDE NIKDE tam nebyla ČSSR, Československá socialistická republika a podobně, tak asi náhoda nebo co). A bavíme se o infoboxech a nikoliv běžnému textu, to opakuji. Synonyma v běžném textu dle libosti, ale "výpis z DB" jako je infobox by snad měl mít očekávanou formu a styl. Do dalších infoboxů nejdu, ale za tu dobu co vám tady odpovídám bychom zvládli ručně jich několik. Chrzwzcz (diskuse) 25. 6. 2017, 11:46 (CEST)

Taky by mohl být úředně stanovený oděv na veřejných akcích, ale není a je to ponecháno na vkusu každého. Na rozdíl od vojáků, kde je systematizace přínosná a potřebná. --Palu (diskuse) 25. 6. 2017, 11:50 (CEST)

Tohle je ta nejhorší analogie co jsem vživotě slyšel :) Asi jsem opakoval málo - jde o infobox, nikoliv běžný text. To je jako by měl každý jiným způsobem vyplněnou občanku, někdo by tam měl jméno a příjmení, někdo příjmení a až pak jméno, někdo přezdívku, někdo jen jméno zasvobodna, někdo jen iniciály... In-fo-box!!! Chrzwzcz (diskuse) 25. 6. 2017, 11:57 (CEST)

Běžný text = běžný oděv; infoboxový text = sváteční oděv; text v názvech = uniforma. --Palu (diskuse) 25. 6. 2017, 12:07 (CEST)

Achjo, to sotva, infobox je něco jako doplněk oděvu, nikoliv kompletní náhrada za jiný. Nerozporujete, že je dobré mít systém v názvech kategorií a článků, žejo. Tam je Česko jasná věc, a žádné chytrácké poznámky o tom, že je nutno ctít přání prvotního autora u názvu článku tam snad nehrozí. Já tvrdím, že minimálně infobox (asi i tabulky, grafy, případně nadpisy u odstavců), by měly podléhat podobné systematičnosti, sice to není vysloveně psané nebo 100% dodržované, ale přesto to není samospádem od toho daleko. Kdyby bylo uvnitř jednoho článku napsáno:

Jízda, ČR, 1994

Akumulátor 1, Česká republika, roku 1994

Kolja, Česko, r. 1996

Tmavomodrý svět (2001), CZ

Tak je to asi na první pohled maglajs a snad se shodnem že nepřijatelný. Když se to ale takhle rozprostře do samostatných infoboxů, náhle je to pro mnohé přijatelné, protože základní jednotkou dodržování stylu je jeden článek a každý autor si u svého článku může navrhnout jak na to a nikdo mu do toho nemůže kecat a omezovat jeho tvůrčí svobodu, jen případně článek rozšiřovat? Ano, je možné to nejdřív prodiskutovat, a někdy je lépe nejdřív provést a sledovat, jaké budou (ne)argumenty pro návrat-revert do chaosu.Chrzwzcz (diskuse) 25. 6. 2017, 12:43 (CEST)

Ach ty žabomyší války snad nemají konec. Nevidím problém v jednotnosti infoboxů, nicméně mělo to být radši řešeno diskusí předem. Už se to tu řešilo tisíckrát, ale taky neuvádíme Spolková republika Německo v Infoboxech, takže bych preferoval kratší název. Navíc Česko může vyřešit i historický problém, pokud film vznikl za Československa, v tomto případě by se však hodilo to uvést konkrétně. --Dominik Matus  _diskuse^příspěvky 25. 6. 2017, 12:50 (CEST)

Řešilo tisíckrát, no vidíte, a je tu 1001 a zase odznova. Kdo chce z toho dělat dávno vyřešený problém Česko, dělá. Já to spíš posunul na unifikaci stylu infoboxu (která teda zjevně moc nepálí, ale zas by nemusely být TAK negativní reakce na takové snahy), třeba fáze 1, protože další k možnému vyřešení tam jsou taky, např. styl psaní délky filmu (90 minut, 90 min, 90 min., 90, 1:30, 1h30m), kdybych začal s takovým parametrem, asi by se nikdo vůbec nečertil a nevšímal, takhle se zase žaby měli čeho chytit, a diskuze s myší proudí ;P Předpoklad, že by bylo možno vyřešit celý infobox naráz (nebo snad všechny infoboxy naráz) je naprosto vyloučen, tak se holt musí parametr po parametru, infobox po infoboxu, diskuzní stránka po diskuzní stránce. "Spolková republika Německo" je použita 54x, čekal bych ji všudemožně u politiky a ona je zejména infoboxu dálnice a dálniční křižovatka :) To by byl taky takový adept na celkové protřídění co se píše do kolonky "stát", "země", "pramen", "místo" nebo "adresa". Chrzwzcz (diskuse) 25. 6. 2017, 13:10 (CEST)

Kolegové, možná by to chtělo trošku ubrat forsáž, jak praví doporučení o wikietiketě: „Pokud je diskuse příliš horká, zkuste jí zanechat a napište nějaký jiný článek.“ Občas mám tak trochu dojem, jako bychom pro samé infoboxy, navboxy, linkfixy, asterixy a obelixy zapomínali na to, že smyslem naší činnosti by měla být tvorba encyklopedického obsahu (osobně mi to sjednocování nevadí, ale rozšíření a ozdrojování inkriminovaných článků by bylo pro čtenáře asi přínosnější...)--Hnetubud (diskuse) 25. 6. 2017, 13:34 (CEST)

Spíš se moc diskutuje a málo koná :) Už jen čtení téhle diskuze mi zabralo víc času než identifikace článků ke sjednocení a jejich provedení, které nakonec nikomu v důsledku nevadí tolik jako že se o tom neschůzovalo. Pokud máte nějaké konkrétní věci k řešení, dejte vědět, Dvorapa zmiňoval taky plný koš úkolů, třeba se volný čas a téma trefí. Chrzwzcz (diskuse) 25. 6. 2017, 13:44 (CEST)

Spíš si lidé moc chtějí dělat věci po svém a bezohledně. Pak z toho je zlá krev a ještě vyčítají ostatním, že si dovolili proti tomu zvednout svůj hlas. Přitom je spousta jiných činností nekontroverzních. --Bazi (diskuse) 25. 6. 2017, 14:51 (CEST)

V článcích o seznamech dílů seriálů se sjednocují popisky tabulek a nadpisy kapitol, je to stejná (a aspoň myslím) nedohodnutá sjednocovací činnost a přitom původní popisky a nadpisy byly synonymní (např. Premiéra v Česku měněna na Premiéra v ČR), vlastně tedy taktéž zbytečná práce a nikdo nic. Proč by to měl být problém u infoboxu. Ano, tímhle mohla diskuze začít, můžeme si to zkusit nanovo u dalšího podobného tématu. Chrzwzcz (diskuse) 25. 6. 2017, 17:31 (CEST)

Ohledně seznamů dílů seriálů není přímo v projektovém doporučení určeno, jak se má záhlaví tabulek vyplňovat, není to dokonce ani v dokumentaci k šabloně, která se pro ty účely používá. Zároveň jsou ale velmi početné seriály americké, případně britské, u kterých rovněž obvykle uvádíme zemi zkratkou: USA, VB. A má to konkrétní praktický důvod: Jde o záhlaví tabulky, tedy šetříme místem. Zkuste si dát do záhlaví „Premiéra ve Spojených státech amerických“. A tomu je pak přirozeným protějškem i zkratka ČR, která je rovněž prostorově úspornější než „Česko“. Jestli to ale někdo plošně mění z jedné varianty na druhou, tím si momentálně nejsem jistý. Děje se tam spousta jiných hromadných úprav, s některými taky nejsem úplně spokojen, protože poměrně zbytně sjednocují něco, co může být klidně variabilní, nebo dokonce mění z jedné už dost rozšířené varianty na jinou. Každopádně se nedomnívám, že by něco z toho mělo být ospravedlněním pro hromadné změny Vaše. Jestli se Vám nelíbí, řešte to s těmi, kdo tam tyto změny provádějí. Zkuste zbytečně nehledat výmluvy poukazováním na něco nesouvisejícího. --Bazi (diskuse) 25. 6. 2017, 19:18 (CEST)

Je mi to vlastně úplně buřt, jestli by to mělo být jednotně nebo ne, ale když už to kolega jednou sjednotil, tak bych to prostě nechal plavat. To, že to teď Protestant vrací všechno zpátky je už ovšem slušná pakárna. Naprosto zbytečné editace.--Rosenfeld (diskuse) 25. 6. 2017, 19:39 (CEST)

Buďte tedy bez starosti, všechny moje sjednocovací snahy vyšly vnivěč, všechno bylo hromadně vráceno (s podivným zdůvodněním "zpět, oficiálně ČR"), jsme zpátky u 3 různých variant v náhodném poměru... nebo to podle komentu snad začne sjednocovat na "Česká republika"??? Někde byly i jiné úpravy, to jsem zvědav, jestli se to šmahem sjelo celé. Chrzwzcz (diskuse) 25. 6. 2017, 19:45 (CEST)

Jo, už jsou zpátky i České "R"epubliky, bez nich by to ani nešlo... Chrzwzcz (diskuse) 25. 6. 2017, 19:52 (CEST)

Protestant to ovšem dělá z důvodu "Česká republika je oficiální název této země a nemáte právo nově ustanovovat a bez konsensu přepisovat zdejší terminologii, názvosloví, takže toho okamžitě zanechte", takže vám to asi za chvíli začne zase všechno předělávat na Českou republiku, a to i tam, kde prvotní autor necítil potřebu republiku zmiňovat, takže uvidíme, co odpůrci sjednocování na tenhle opačný směr řeknou... Chrzwzcz (diskuse) 25. 6. 2017, 20:07 (CEST)

Pokud se tak stane, pak řeknou asi to samé. A pokud chcete opravit chybu, tak ji opravte. K opravě velikosti písmene nepotřebujete nasazovat synonyma. --Palu (diskuse) 25. 6. 2017, 21:52 (CEST)

No to by měli říct, jestli co psali mínili vážně :) Ale asi nestane, Protestant si nespíš myslí, že Česko jsem na wikipedii zavlekl jen já a nikde jinde než v mých nedávných editacích není k nalezení.Chrzwzcz (diskuse) 25. 6. 2017, 22:03 (CEST)

Infobox - osoba: místo narození a úmrtí - sjednocení na: Československo a Česko

Podobné "kontroverzní" téma jako předchozí, taky několikrát nedobrané výsledku sebevražedně opět přináším k posouzení. U Infoboxu osoba (aspoň prozatím u tohoto) navrhuju sjednotit u místa narození a úmrtí

• ČSSR, RČS, ČSFR, Československá socialistická republika, Československá federativní republika, Česká a slovenská federativní republika, Československá republika, Republika československá Československo#První republika a podobně --- všechno na variantu Československo (některé možnosti se ani nevyskytují, některé třeba jednou)
• ČR, CZ, Česká republika, Česká Republika --- všechno na variantu Česko
• vlajky prozatím nechat tam kde jsou (to je na jinou diskuzi, navrhuju radši krůček po krůčku)
• kde stát chybí, nedoplňovat (to je na jinou diskuzi, navrhuju radši krůček po krůčku)

Proč? Proč ne, teď je to naprosto náhodné, nesystematické a tím i řekněme neestetické a není to zcela synonymní (ČSFR a Československo jsou rozdílné články, různí lidé pak patří náhodně pod Československo nebo ČSFR!). Není to urgentní, to je jasné, ale je to naprosto jednoduché až triviální pro bota. Pokud bude největší výhrada "není to nezbytné", tak bych to spustil :) Další možná výhrada - stejně to taková akce úplně nesjednotí a neřeší možné nejednoznačnosti u jiných států, berte to jako zátěžový test u toho "nejkontroverznějšího" z celé možné úpravy. Taky by mohlo někoho napadnout naopak důsledně rozlišovat u lidí, jestli umřeli v ČSR, ČSSR nebo v ČSFR, ale to je opravdu nezvyklé, to je dobré tak na politické zařazení osoby. V případě nejasností se podívejte, jak to dělá např. ČSFD. Chrzwzcz (diskuse) 25. 6. 2017, 18:04 (CEST)

Já bych to nechal rozlišené. Zničit roboticky rozlišování lze kdykoliv, zpětně ho realizovat by bylo těžší.

Bylo by chybou degradovat inforámečky na wikidata - je to jiný nástroj. Kdo chce jednotný databázový údaj třeba pro programové zpracování, má mít právě ta wikidata.

V inforámečcích nechme autorům možnost zdůraznit či nezdůraznit konkrétní formální stát.--Tchoř (diskuse) 25. 6. 2017, 18:26 (CEST)

Zpětně realizovat by to bylo snadné podle data narození nebo úmrtí přece, triviální předpis. Přesto tvrdím, že je to u místa narození a úmrtí osob zbytečný údaj, u Československa se navzdory tolika možných variant ty politické a zkratkové varianty moc nevyužívají aspoň ne u zkoumaného infoboxu, u Česka/ČR/České republiky jsou důvody jinde. Chrzwzcz (diskuse) 25. 6. 2017, 18:34 (CEST)

Zpětně můžete rozlišování zavést podle data plošně, ale těžko realizujete autorův cit, kdy rozlišovat a kdy ne. --Tchoř (diskuse) 25. 6. 2017, 18:39 (CEST)

Jsem proti takovému sjednocování. Zodpovědnost za údaje má být na autorovi, který posoudí ten který případ, nikoliv na nějakém rozhodnutí shora, kde se usneseme, co je vhodné šmahem pro všechny články. --Palu (diskuse) 25. 6. 2017, 18:42 (CEST)

Autorův cit jsem viděl, přináší České "R"epubliky, Československo ještě v roce 2000 nebo Českou republiku v roce 1900. K čmu je to dobré? Od toho máme zeměpisné a politické jméno a pro tyto účely se obecně používá zeměpisné. K čemu je dobré vědět "jakpak se Československo formálně jmenovalo když ten pán umřel"? Taky se tam necpe, v jakém okrese zrovna bylo dané město, kolik mělo obyvatel nebo kolik se sklidilo toho roku brambor a jak tuhá byla zima. Nevím, jak je časté, že to autor vážně cítí z nějakého důvodu vypíchnout (a tím bych takhle necitlivě kosil autorův cit pro věc jak míníte), spíš bych čekal, že to okopíruje z podobného článku, nebo z neznalosti (no jakápak neznalost, systém v tom není, tak tam flákne první co ho napadne). Vážně si myslíte, že autor zvolenou variantou něco sděluje? Rozhodnutí šmahem pro všechny články přece není žádná diktatura, název článku je ložený, font je ložený, jaký infobox využít - ložené, do jaké kategorie řadit, všechno bez možnosti si "vyskakovat". Jestli psát do letopočtu "L.P." size nařízené shora není, ale evidentně byste byl pro volbu autora. Ale tuším tu byly diskuze jak psát př.n.l., to se nutilo shora a omezovalo, někdo by to rád psal s mínusem třeba... Chrzwzcz (diskuse) 25. 6. 2017, 18:59 (CEST)

Vaše argumentace počítá s tím, že obsah infoboxu patří mezi formátované texty, jako jsou názvy článků, kategorií nebo infoboxů. Tak to ale není, obsah infoboxu je srovnatelný s obsahem článku a není třeba mu vnucovat jakýkoliv předpojatý tvar, navíc když to znemožní volbu i u případů, kde by byla výhodná či vhodná. --Palu (diskuse) 25. 6. 2017, 19:08 (CEST)

No já vidím, že mít jednotný styl infoboxu napříč jeho využitími vám připadá jako zbytečnost, která brání autorovi v rozletu se vyjádřit. A přesto to jsou suchá data, žádné košaté věty, v mém pohledu až skoro takový databázový výstup nějak přívětivě naformátovaný (a ideálně shodně, ať nemusím s každou další stránkou luštit, co si tenhle autor svobodně zvolil za formát data, času, měny a čeho ještě). Takže celá diskuze se u vás vůbec netýká tohoto konkrétního infoboxu, to je zjevné. Chrzwzcz (diskuse) 25. 6. 2017, 19:35 (CEST)

• Prozatimním závěrem by tedy bylo (a klidně mě opravte pokud to třeba shrnuji nějak výsměšně) - Jednotně vyvedený grafický infobox tu není od toho, aby se do něj nutně jednotným způsobem doplňovala data. Případné (sytémem v daném parametru neomezené) rozmanitosti nejsou dílem nepozornosti autora ani zapříčiněny chybějím detailnějším vzorem vyplnění, ale je to vklad prvního autora, on to tak nejspíš vědomě chtěl. Nejednotnost je tam schválně a to, že se to nějak automaticky nesjednocovalo nebyla lenost nebo odkládání úkolu na pozdější dobu z důvodu neurgentnosti, ono to tak má zůstat napořád a není žádoucí to ani manuálně popostrkovat k nějaké učesanější formě. Proto bude např. polovina hor v Česku, polovina hor v České republice (nebo ČR), protože je lepší mít v tom svobodu než se nutit do pravidelnosti. (I ty vlajky ať si tam každý dává jak mu pod ruku přijde.) Infobox je totiž volný text a na něj neplatí svazující podmínky systematičnosti jako na názvy článků a kategorií. Chrzwzcz (diskuse) 25. 6. 2017, 21:57 (CEST)
  • Ano, takhle to tu dosud bylo a nevidím ve změně pozitivum. --Palu (diskuse) 25. 6. 2017, 22:47 (CEST)

To jsem teda zvědav, jestli to takhle svobodomyslně pochopili všichni, že jednotné a přehledné mají/musí být jen popisky, což jsou už jen ze samé definice infoboxu. "Slouží k jednotnému a přehlednému shrnutí základních údajů o článku daného druhu; stejná struktura naplněná jinými údaji se vyskytuje ve všech článcích tohoto druhu." "Přesné názvy jednotlivých parametrů a doporučený způsob jejich vyplnění najdete v dokumentační podstránce zvoleného infoboxu." Cizí nápověda sice zde neplatí, leč "Infobox templates are like fact sheets, or sidebars, in magazine articles. They quickly summarize important points in an easy-to-read format." "Comparable. If a lot of different subjects all share a common attribute (for instance, all people have a name and a date of birth), then it is useful to be able to compare these across different pages. This also implies that where possible, material should be presented in a standard format." O "kdo první vyplní, ten je bůh" se zde nepíše, asi se to dědí z obecnějšího pravidla či co. Dokumentace infoboxu osoba taky neříká, jak vyplnit stát (politické nebo snad zeměpisné jméno), ALE uvádí jak má být za sebou řazeno, to se taky jednotně nedodržuje a asi je to taky fuk, což. Místo narození: ((flagicon|stát)) město, kraj (administrativní území), stát. Je to doporučení, takže není vysloveně povinné, a pokud to do toho doporučeného tvaru někdo uvede, tak je stejně asi za vyvrhela. Chrzwzcz (diskuse) 25. 6. 2017, 23:16 (CEST)

Kolega Chrzwzcz provádí naprosto nekonsensuálně radikální změny v heslech a bere to jako zcela hotovou věc. Myslím si, že by se jeho editace měli lépe pozorovat, není jistě v pořádku, aby prováděl takto přepis oficiálního názvu země, ústavního pořádku země. Myslím si, že je i opětovná změna názvu země vymahatelná. Tohle je nutno konzultovat nejenom na cs.wiki. V oficiálních dokumentech naší země se o Česku nehovoří. Obrátím se nyní se svým požadavkem na kancelář. --Protestant (diskuse) 25. 6. 2017, 20:12 (CEST)

Asi se zaměřte nejprve na článek Česko, to je závažnější narušování ústavního pořádku než co jsem já změnil u místa původu nějakého filmu nebo seriálu. Chrzwzcz (diskuse) 25. 6. 2017, 20:17 (CEST)

Claudio Monteverdi - zpět mezi Nejlepší články? Nebo aspoň mezi ty Dobré?

Ahoj vespolek,
pročítal jsem si trochu historii editace článku o Monteverdim a napadlo mě, jestli již náhodou (od svého vyřazení v roce 2012 mezitím) opět nenaplnil kritéria Nejlepšího článku. (Snad někde něco nepřehlížím, kdyžtak se omlouvám.) Byl bych ho (znovu)navrhl sám, ale zjistil jsem, že zřejmě nenaplňuji požadované parametry Navrhovatele. Pokud heslo již kritériím NČ nebo DČ dostává, neujal byste se toho někdo? Děkuji, --Pyprilescu (diskuse) 26. 6. 2017, 14:44 (CEST)

Ahoj Pyprilescu, navrhnout k recenzi ho jistě můžeš i ty. Problém článku je v referencích dokládající konkrétní tvrzení. Věnoval jsem článku asi minutu a našel jsem brzy celý neozdrojovaný odstavec. Myslím že na tom by bylo nutné zapracovat. --Vojtěch Dostál (diskuse) 26. 6. 2017, 15:04 (CEST)

Hromadné přesouvání informace o počtu obyvatel sídel z úvodu

Kolega Vlout přesouvá hromadně z hesel o českých sídlech údaj o počtu obyvatel z úvodu do historie. Nejenom, že to nedává smysl z hlediska toho, že to není údaj o historii, ale především je to základní údaj, který určuje velikost sídla, a patří jednoznačně do úvodu. Prosím komunitu o vyjádření. Za mě osobně patří údaj do infoboxu, úvodu a také demografie, pokud ji článek obsahuje. Navíc je za mě nezdvořilé provádět hromadné závažné úpravy bez vyjednaného konsensu. Díky za názory. --Palu (diskuse) 28. 6. 2017, 19:18 (CEST)

Jestliže to jsou neaktuální údaje, pak logicky patří do sekce Historie, já na tom nic kontroverzního nevidím. --Vojtěch Dostál (diskuse) 28. 6. 2017, 19:21 (CEST)

Pokud přijdou údaje kolegovi neaktuální, může se pokusit vyjednat konsensus k jejich odstraňování z úvodu. Nicméně za mě je lepší mít v úvodu údaj z roku 2006, než žádný. Je to nejzákladnější údaj o obci, navíc demografie se vyvíjí zvolna, takže 10 let není z jejího pohledu žádná velká doba. --Palu (diskuse) 28. 6. 2017, 19:24 (CEST)

Jinak psát o roku 2006 jako o historii je skutečně mimo realitu. V žádné historické recenzi nebo knize se o tomto roce nic nedozvíte. --Palu (diskuse) 28. 6. 2017, 19:26 (CEST)

Všechny obce mají aktuální počet obyvatel k 1.1. 2017 uveden, tzn. ano, 2006 je z tohoto hlediska silně archaický údaj --Vojtěch Dostál (diskuse) 28. 6. 2017, 19:38 (CEST)

Nějak nechápu. Bavím se o tom, že je z úvodu údaj odmazán a vy tu píšete, že všechny obce ho mají uveden. Napadá mě, že tím myslíte mimo úvod, jenže já se bavím o tom, že tahle informace patří právě do úvodu. --Palu (diskuse) 28. 6. 2017, 22:10 (CEST)

Také si myslím, že je lepší v úvodu nějaký údaj, byť neaktuální, než žádný. K představě o velikosti sídla jsem jako čtenář ochoten akceptovat třebas i údaje ze sčítání 2001. Obecně v úvodu nemusí být přesné číslo, stačí že obec k roku 2001 měla něco přes 5000, přičemž vedle v infoboxu pak může být údaj přesnějí a aktuálnější. Jak píše Palu výše, mění se to zvolna (pokud se teda obec nerozdělí nebo jiné podobné razantní změny, nicméně ty vyžadují větší aktualizaci článku) a je to základní charakteristika obce, spolu s její rozlohou, počtem domů (hist. usedlostí) a typem, tedy by v nějaké podobě v úvodu být měla. --Dvorapa (diskuse) 28. 6. 2017, 19:54 (CEST)

Jde třeba o tohle, kdy aktuální údaj 2017 je v infoboxu, z úvodu zmizí věta "k XX. měsíce 2006 žilo v obci XYZ obyvatel." přesune se do historie a v úvodu ji nahradí zaokrouhlený údaj "V obci žije přes X00 obyvatel."? To by snad neměl být problém, pokud není jasné pravidlo, že v úvodu má být zřetelně k jakému datu a na jednotku přesně... Chrzwzcz (diskuse) 28. 6. 2017, 20:05 (CEST)

Jako čtenáře mne bude zajímat, zda má obec desítky nebo tisíce obyvatel a tato skutečnost by v úvodu měla být (infobox je třeba v mobilu sbalený a musí se rozkliknout). U většiny obcí nemusí deset let starý údaj znamenat velký rozdíl, ale u obcí v blízkosti velkých měst může být nárůst i více, než dvojnásobný. JAn (diskuse) 28. 6. 2017, 21:46 (CEST)

Chrzwzcz: Pokud údaj zcela zmizí z úvodu, je to podle mě špatně. Pokud je nahrazen aktualizovaným/zaokrouhleným/upraveným nebo jakýmkoliv jiným údajem, je mi to jedno. To, co se tu snažím říct, je, že tam nějaký údaj o počtu obyvatel má být a pokud je odstraňován bez náhrady, je to špatně. Úvod má shrnovat nejzákladnější informace, což je i alespoň přibližná (jak velikostí, tak třeba i časově) velikost obce. --Palu (diskuse) 28. 6. 2017, 22:10 (CEST)

No já jsem si vybral asi náhodné 2 jeho editace a v obou to bylo provedeno takhle. Čekal jsem, že buď je problém v tom, že se to vymazává hromadně při všech jeho editacích (na což jsem nenarazil), nebo snad vadí, že se mění standardizovaná slovo od slova stejná jen v číslech se lišící úvodní věta vyprávějící o počtu obyvatel. Chrzwzcz (diskuse) 28. 6. 2017, 22:26 (CEST)

Revertační válka zde a zde, další případ zde a je jich velká většina z Vloutových editací. Snaží se vymazat "historickou informaci" z úvodu, nikoliv o aktualizaci nebo zobecnění. --Palu (diskuse) 28. 6. 2017, 22:32 (CEST)

Jsou to historické údaje (převážně z roku 2006, tedy 11 let staré). --Vlout (diskuse) 28. 6. 2017, 22:12 (CEST)

OK, tenhle pohled už mi vysvětlil Vojtěch Veselý. Jde ale o to, že z úvodu nemůže údaj o počtu obyvatel zmizet bez náhrady. Například případ, který cituje výše Chrzwzcz mi nevadí, protože tam přibližný údaj zůstává. Jinak jak jsem psal výše, o historii by se jednalo, pokud by to byla nějaká souvislá tabulka. Nahodilý údaj z roku 2006 nelze považovat za historii. Zkuste tento rok najít v jakémkoliv historickém díle - nenajdete. Když už to chcete někam přesouvat, měl byste to přesunout do demografie. Obecně ale nějak nechápu, na co je ten přesun vůbec dobrý. --Palu (diskuse) 28. 6. 2017, 22:15 (CEST)

Vcelku jednoduše může, jde-li o historický údaj, který nyní nemá žádnou vypovídací hodnotu k dnešku – proto jsem Vaše editace také zrušil. Chcete-li být užitečný, vložte do úvodu obecný (přibližný) údaj, neduplikujte historické údaje, které nepatří do úvodu, ale do sekce historie. --Vlout (diskuse) 28. 6. 2017, 22:18 (CEST)

Takže vy poškodíte (zvandalizujete - chcete-li) dlouhou řadu článků, ale zodpovědnost hodíte za to na mě? --Palu (diskuse) 28. 6. 2017, 22:28 (CEST)

Prosím, abyste přestal a) s osobními útoky, b) nekonstruktivními editacemi. Máte-li dotaz k věci, ptejte se. --Vlout (diskuse) 28. 6. 2017, 22:31 (CEST)

Nejsem si vědom ani jednoho. Dotaz na komunitu už jsem položil a od vás už potřebuji vědět, co jsem potřeboval. Nechcete aktualizovat nebo zobecnit údaj, ale pouze vymazat údajně historický údaj. --Palu (diskuse) 28. 6. 2017, 22:33 (CEST)

Buďte prosím přesnější, údaj není odmazán, ale přesunut na patřičné místo. --Vlout (diskuse) 28. 6. 2017, 22:48 (CEST)

Pánové brzděte, je potřeba v klidu argumentovat a přesvědčit původce, že takové editace nejsou pro encyklopedii příliš přínosné, ne na sebe vyskakovat kdo za co může a co je čí vina a válčit reverty, neřiďte se žárovkou. --Dvorapa (diskuse) 28. 6. 2017, 22:37 (CEST)

OK, tak to zkusím takto: kolego Vloute, mohli bychom se domluvit tak, že ty údaje budete místo odmazávání z úvodu v úvodu pouze zobecňovat jako v případech, které citoval Chrzwzcz? --Palu (diskuse) 28. 6. 2017, 22:38 (CEST)

+ původní údaje nepřesouvat do historie, ale do demografie? --Palu (diskuse) 28. 6. 2017, 22:40 (CEST)

@Vlout, Vojtěch Dostál: Chápu vaši argumentaci, nicméně do sekce historie by takový údaj patřil pouze pokud by byl encyklopedicky významný vůči tématu článku a něčím přínosný (např. v tom roce proběhla v dané obci událost která zapřičinila významný pokles nebo nárůst počtu obyvatel - morová rána, nebo zde bylo porovnávaných více údajů z jednotlivých let skládajících odstavec o historickém demografickém vývoji obce). Jinak může údaj v poklidu vězet na Wikidatech, protože takto nahodilý údaj je v sekci historie v podstatě k ničemu. To je jako kdybyste za několik let do sekce historie ve článku Vietnam napsali, že v roce 2017 jej navštívil Miloš Zeman. To je sice hezké, ale jednak to s historií země souvisí jen okrajově a sama o sobě ta informace nemá skoro žádnou encyklopedickou hodnotu. --Dvorapa (diskuse) 28. 6. 2017, 22:37 (CEST)

Jde o konkrétní údaj ke konkrétnímu datu, tudíž jeho odmazání není vhodné. Jistě by bylo lepší mít kompletní přehled, ale v jeho vytvoření nikomu nebráním. --Vlout (diskuse) 28. 6. 2017, 22:48 (CEST)

Přijde mi naprosto nesmyslné mít v odstavci historie jen údaj z roku 2006. To je jen náhodná nicneříkající informace. Do historie patří vývoj počtu obyvatel, třeba tak jak je v článku Bochovice. A do úvodu patří aktuální údaj. --Jowe (diskuse) 28. 6. 2017, 22:37 (CEST)

Taky se mi nezdá, že v historii je zrovna rok 2006, žádné sčítání nebo něco zásadního to pro obec obecně nebylo, to už lepší neuvádět. V úvodu je zase zaokrouhlený údaj bez data, není zřejmé, jestli to tam někdo napsal před 10 lety, nikdo neaktualizoval a už neplatí, nebo tím, že je zaokrouhlený, tak skoro jistě bude skoro trvalý.... Chrzwzcz (diskuse) 28. 6. 2017, 22:42 (CEST)

Jak píši výše, encyklopedie by byla ochuzena o konkrétní údaj ke konkrétnímu datu. Jistěže jsem zvažoval pouze jeho odmazání/nahrazení obecným údajem, ale nepřišlo mi vhodné zcela odstraňovat konkrétní informaci. Nebo je snad toto vůlí komunity? --Vlout (diskuse) 28. 6. 2017, 22:48 (CEST)

Když něco do úvodu tak jistě aktuální údaj, ideálně tahaný z Wikidat, od toho je máme, ať to furt nemusíme aktualizovat. Upřímně řečeno, podle mně uvedení toho aktuálního údaje stačí v infoboxech. Čtenáři, kteří čtou Wikipedii z mobilu, dokonce údaj v infoboxu vidí dříve, než úvod. --Vojtěch Dostál (diskuse) 28. 6. 2017, 22:45 (CEST)

Však čtenáři, kteří čtou z mobilu, mají ten údaj v infoboxu k dispozici. Proč by neměli mít ostatní čtenáři tento určující a základní údaj k dispozici v úvodu? --Palu (diskuse) 28. 6. 2017, 22:47 (CEST)

Nevidí, vývojáři přesunuli infoboxy na mobilních zařízeních pod první odstavec (nebo pod úvod, honem nevím). --Dvorapa (diskuse) 28. 6. 2017, 22:49 (CEST)

Infobox je nyní přesunut pod první opdstavec, T145216.--Vachovec1 (diskuse) 28. 6. 2017, 23:00 (CEST)

O co tady vlastně jde? Proč ten počet obyvatel v úvodu normálně neaktualizujete, když jsou všude k dispozici aktuální údaje k roku 2017 (stačí se podívat do iboxu)? Na co uvádět přiblížný údaj? --Vachovec1 (diskuse) 28. 6. 2017, 23:02 (CEST)

Pominu, že v aktualizaci nikomu nebráním, pouze přesouvám historické údaje do historie. Obecně se mi ovšem zdá, že do úvodu patří přibližný údaj, konkrétní do infoboxu. --Vlout (diskuse) 28. 6. 2017, 23:04 (CEST)

Byl ten úvod nějak standardizován a teď jste to rozbil mnoha případy? To by nebylo hezké. Nebo mažete/přesouváte z úvodu do historie bez náhrady? Nebo náhodně smáznete, náhodně nahradíte zaokrouhleným číslem bez udání data? Ať víme, co kritizovat a nemusíme přitom studovat vaše editace detailně :) Chrzwzcz (diskuse) 28. 6. 2017, 23:11 (CEST)

Pro vysvětlení: vidím-li v úvodu historický údaj, přesunu jej do historie (z drtivé většiny se jedná o rok 2006, jen občas 2007 nebo 2011, jiné jsou zcela výjimečné). Je-li tam údaj přibližný, tak jej „zaktualizuji“ podle infoboxu. O více nejde. Bude-li ovšem vůle komunity konkrétní údaje ke konkrétním rokům mazat, jak už se zde někteří vyjádřili, budu je alespoň nahrazovat přibližným údajem, ale zatím se mi takové mazání nejevilo jako vhodné.
Mimochodem, pro aktuální údaje zde už máme zavedenou hromadnou aktulizaci přes Wikidata, která se odráží právě v infoboxu. Tedy aktuální údaj v úvodu není vhodný – nikdo nebude každý rok procházet ručně všechny obce a za deset let budeme tam, kde jsme teď. --Vlout (diskuse) 28. 6. 2017, 23:17 (CEST)

V úvodu když nějaký byl, měl by tam nějaký zůstat, to bych viděl jako hlavní připomínku.Jestli na jednotky přesný + datum, nebo zaokrouhlený, to až podle toho, jaká v tom panuje teď jednota (mezi články do kterých jste úpravy nedělal). Chrzwzcz (diskuse) 28. 6. 2017, 23:30 (CEST)

Domnívám se, že z důvodu, který jsem uvedl, do úvodu žádný údaj o počtu obyvatel vztažený ke konkrétnímu datu nepatří. Jak můžete vidět, takto se to dělalo v roce 2006 a postupem času vznikl problém – úvod má shrnovat obsah a jde-li o obec, měl by mít přesné informace, nikoli zavádějící o počtech deset či více let starých. Shrnuto, historické údaje patří do historie, do úvodu údaj o přibližném počtu obyvatel, aby zůstal pokud možno co nejdéle aktuální (srov. články o našich největších městech), zatímco aktuální data máme snadno přístupná v infoboxu (to byl poměrně velký posun, kolegům, kteří to přes Wikidata zajišťují, patří velký dík). Tedy pokud by zde diskutující souhlasili, mohl bych údaje (převážně) z roku 2006 v úvodu pouze přepisovat na obecná. Tím by se sice ztratila informace vztažená ke konkrétnímu roku, ale jestli to nevadí… Jaké je tedy stanovisko ostatních?
Mimochodem, pouze pro doplnění, procházím postupně všechny české obce (převážně kontroluji katastrální území a části obcí, dělám nutné formální a typografické opravy atd.), nyní už chybí jen dvě třetiny Středočeského kraje, jinak je Česká republika kompletní. Nemyslím si, že by to po mě někdo v blízké budoucnosti zopakoval. Takže pokud by byl proti řešení zastaralých údajů v úvodech silný odpor, s klidem to ponechám dalším generacím. --Vlout (diskuse) 29. 6. 2017, 10:40 (CEST)

@Vlout: Pokud je obava o přesnost a rychlé zastarávání, není problém vložit přes šablonu něco jako toto (zde pro Býšť): „Obec má 1 605 obyvatel.“

--Vojtěch Dostál (diskuse) 29. 6. 2017, 10:54 (CEST)

Takže by se daný údaj také přebíral z Wikidat? To je docela fajn řešení obecně, ovšem pro mou práci nesmírně komplikované. --Vlout (diskuse) 29. 6. 2017, 11:05 (CEST)

Stačilo by to zabalit do šablony, např. {{Počet obyvatel|Q2351309}}, aby to nebylo tak komplikované a v kódu byl účel čitelný. --Dvorapa (diskuse) 29. 6. 2017, 11:43 (CEST)

V praxi by ani parametr nebyl obvykle nutný, něco jako {{Počet obyvatel}} by mělo stačit --Vojtěch Dostál (diskuse) 29. 6. 2017, 11:48 (CEST)

Taková šablona by už byla „jiné kafe“, tu bych samozřejmě vkládal. Ale ještě nefunguje, jestli se nepletu? --Vlout (diskuse) 29. 6. 2017, 13:03 (CEST)

Tak kolega Jklamo ji právě vytvořil, děkuji. Nešlo by ale, aby nebylo nutné vkládat kód z Wikidat, jak píše shora Vojtěch Dostál? To by bylo skvělé. --Vlout (diskuse) 29. 6. 2017, 13:32 (CEST)

Šlo (resp. už jde).--Jklamo (diskuse) 29. 6. 2017, 13:42 (CEST)

Výborně. Hezká šablona. A když už jsme v tom, nesjednotíme se i na nějaké standardní větě v úvodu? Když měla obec 314 obyvatel, psal jsem vždy: V roce 2017 žilo v obci přes 300 obyvatel. Protože počet obyvatel není nikdy stálý, bylo dobré nechat tam nějakou toleranci a číslo zaokrouhlit. Se šablonou se tam ale natáhne už přesné číslo. Taky mi tam trochu chybí časový údaj. Budeme psát: V obci žije 314 obyvatel? To přitom není úplná pravda. Nebo: K 1. lednu 2017 žilo v obci 314 obyvatel?. Jak se potom bude aktualizovat časový údaj? Pokud se shodneme na nějaké větě, pak by to mohlo být dobře strojově zpracovatelné. --Radek Linner (diskuse) 29. 6. 2017, 19:03 (CEST)

Podle mého názoru do úvodu číslo přesné na šest míst nepatří. Především je ta přesnost fiktivní -- čím větší město, tím víc tam žije lidí, kteří tam nejsou hlášeni, ale fakticky tam celoročně bydlí atp. A pak mně osobně se to hůř čte, když si to zaokrouhlování musím dělat v hlavě sám. Šablonu by mi přišlo lepší upravit na přesnost podle velikosti: Do 1000 přesná, pak do 10000 přesnost na stovky doplněná slovem přibližně, údaj prostě uveden jako aktuální a datum a vysvětlení v referencích, od 10 000 do 1 000 000 přesnost na tisíce (tisíce slovem, „přes 315 tisíc“), od miliónu výš je těch měst už relativně málo a tam bych ji necpal a nechal formulaci na aktualizaci editorů, kteří k tomu dodají i ty další věci, které to číslo korigují dle reality (velikost celé aglomerace, počet turistů a studentů, kteří tam fakticky také stále jsou atp.) --Tchoř (diskuse) 1. 7. 2017, 09:38 (CEST)

Souhlasím, navíc teď když už je to šablonou, můžeme si s ní vyhrát a vyladit ji. --Dvorapa (diskuse) 1. 7. 2017, 09:55 (CEST)

Skvělé, děkuji. Nebude tedy myslím nikomu vadit, když v úvodu místo zastaralých údajů budu od nynějška vkládat tuto šablonu (s každoroční aktualizaci dat v infoboxu přes Wikidata bude aktualizován i tento údaj). --Vlout (diskuse) 1. 7. 2017, 08:39 (CEST)

Jsem rád, že se nám podařilo dobrat dobrého výsledku. Prosím Martina Urbanece o odemčení příslušných článků a Vlouta o jejich dodatečnou úpravu. Díky, --Palu (diskuse) 1. 7. 2017, 09:50 (CEST)

A ono už se tak stalo, tak pardon a díky. --Palu (diskuse) 1. 7. 2017, 09:52 (CEST)

No, nejspíš už budete diskuzí vyčerpáni, ale než se začne s hromadnými úpravami, nedotáhneme to ještě do konce a nevyřešíme celou větu o počtu obyvatel, jak jsem psal výše? Pro jednotnost a přehlednost článků by to byl přínos. Je možné vyrobit šablonu, která by u Jihlavy (50 559 obyvatel) vygenerovala větu: V roce 2017 zde žilo okolo 50 500 obyvatel. A třeba u Stavěšic (342 obyvatel): V roce 2017 zde žilo okolo 350 obyvatel. Dokázala byl šablona průběžně aktualizovat i ten rok? A navíc by se hodila i druhá šablona, která by automaticky doplňovala přesný počet obyvatel například v této tabulce. --Radek Linner (diskuse) 1. 7. 2017, 10:06 (CEST)

U těch tabulek mi to přijde dobré, ale u standardizované věty si nějak neumím představit pozitiva. Obecně mám raději svobodu pro autora textu než svazování formy obsahu. --Palu (diskuse) 1. 7. 2017, 10:11 (CEST)

Souhlasím s Paluem, šablona může zaokrouhlovat, může číslice měnit za slova tisíc apod., ale vnucovat celou větu mi přijde zbytečně strojové a v kódu málo přehledné. --Dvorapa (diskuse) 1. 7. 2017, 11:13 (CEST)

A nebude to potom polovičaté řešení? K čemu nám bude naprosto přesný a stále aktuální údaj, když ve větě bude přiřazen k úplně jinému datu. Vše by se muselo alespoň jednou za rok upravovat ručně a jsme opět tam, kde jsme byli. Vlastně ještě hůř – místo zastaralého údaje budeme mít nepravdivou informaci, tedy letošní údaj ke starému roku. --Radek Linner (diskuse) 1. 7. 2017, 11:43 (CEST)

Však kdo mluví o tom, že by datum nebylo součástí šablony? Ale celou větu rozhodně ne, může se vyskytnout mnoho různých případů, kdy bude třeba větu pozměnit, apod. Krom toho tam rok vlastně vůbec nemusí být uveden, pokud u údaje bude zdroj a rok bude k dispozici v infoboxu kdyžtak. --Dvorapa (diskuse) 1. 7. 2017, 11:48 (CEST)

Dobrá. I když s časovým údajem mi to dosud přišlo čitelnější. Jinak ale mám rád jednotný text, podobně jako v tištěných encyklopediích. Ty nejjednodušší informace by ideálně měly mít jednotnou podobu. K tomu zřejmě směřuje i nasazení Wikidat. Slohové dovednosti mohou Wikipedisté uplatnit ve složitějším textu v dalších odstavcích. Pokud článek nemá sekci Obyvatelstvo, sám občas za počet obyvatel dodám: a je tak druhým největším městem v okrese... nebo je 20. největším městem v Česku. --Radek Linner (diskuse) 1. 7. 2017, 16:04 (CEST)

Já myslím, že jednotná podoba má v článku být – ale má být v infoboxu. V úvodním textu mají mít naopak wikipedisté svobodu vypíchnout to nejdůležitější, co se zrovna u dané vesnice vymyká. Třeba to, že je druhá největší v okrese, třeba to, že většina obyvatel příslušníky nějaké menšiny, že ještě před pár lety před krachem automobilky/výbuchem jaderné elektrárny/… mělo město trojnásobek obyvatel.--Tchoř (diskuse) 1. 7. 2017, 21:30 (CEST)

Jen o pár desítek řádků výš se vybojovalo to, že i v infoboxech si to může každý šmidlat jak mu přijde pod ruku a wikipedie umožní, svoboda "slohových dovedností v infoboxu" nad svazujícími a omezujícími pravidly jednotnosti zápisu.Chrzwzcz (diskuse) 2. 7. 2017, 10:13 (CEST)

Já obecně o sjednocování neslyším moc rád, protože se dle mých zkušeností při masivnějších sjednocováních často ztrácí vzácné a na lidský čas drahé ručně dodané nesjednocené informace, byť zároveň přibudou laciné robotické informace. Podle mne si má Wikipedie vážit právě těch nesjednocených a jako prioritu mít neničit je v rámci sjednocování. V řádu jednotek let nepochybně vzniknou dokonalá rozhraní k wikidatům, která budou pro dané třídy objektů (třeba pro lidská sídla) vytvářet v podstatě dokonalé a dokonale sjednocené pahýly s geniálními infografikami, provázáním odkazy a já nevím co. A tato rozhraní k wikidatům pak budou ve webových vyhledávačích úspěšně soutěžit s Wikipedií. Úkolem Wikipedie ale podle mne není snažit se je porazit na jejich hřišti a být tak trochu jen jednou z nich. Úkolem Wikipedie je udržet si tu dokonalost a nedokonalost ručně psané encyklopedie, být něčím jiným.

Takže ano, sjednocování nevidím jen kladně. Ovšem daleko víc prostoru má mít podle mého názoru v infoboxech než v textu. --Tchoř (diskuse) 2. 7. 2017, 11:43 (CEST)

Pokud mluvíme o českých vesnicích, kde věříme, že dokážeme zajistit každoroční aktualizaci dat, tak bych v té úvodní větě datum vůbec nezmiňoval, respektive zmínil jen v referenci. V úvodu mají být nejdůležitější informace a zrovna informace, zda statistický úřad zveřejnil ta data k loňskému prosinci nebo k letošnímu únoru, mi prostě moc podstatná nepřipadá. Není-li řečeno jinak, jsou informace v článku přiměřeně aktuální. Ať už je to věta o tom, že je to železniční uzel, nebo že má město zhruba dvacet tisíc obyvatel. --Tchoř (diskuse) 1. 7. 2017, 21:30 (CEST)

Osobně jsem za ideální považoval, aby v úvodu byla přesně jen takováto přibližná informace, která zůstane aktuální co nejdelší dobu, a v infoboxu bude přesný počet spolu s rokem. Nyní po vytvoření šablony a této diskusi budu zřejmě v úvodech nahrazovat konkrétní údaje (typu „K 1. 7. 2006 zde žilo 123 obyvatel.“) šablonou. Má odkaz na zdroj, kde je uveden rok, a každý rok bude aktualizovaná stejně jako infobox (jde vlastně o duplicitu), takže by s tím snad už neměl být problém. Kdyby byl, prosím ještě o nějaká reakce, v průběhu příštího týdne se chci věnovat dalším středočeským okresům, abych tento projekt kontroly všech českých obcí brzo dokončil. --Vlout (diskuse) 2. 7. 2017, 10:31 (CEST)

Přesně to „1.7.2006“ podle mne do ideálního úvodu nepatří, protože den a měsíc u přesného počtu formálních (úředně hlášených) obyvatel nepatří ani zdaleka mezi nejdůležitější údaje. --Tchoř (diskuse) 2. 7. 2017, 11:43 (CEST)

Za mě: velmi výrazně preferuji v úvodu přibližný, zaokrouhlený, nadčasový údaj. Kromě toho se mi vůbec nelíbí skutečnost, že Wikidata se z infoboxů a navboxů začínají rozlézat i do textu. Abychom pak nedopadli tak, že článek bude seskládán jen z vět generovaných Wikidaty... (absurdní příklad, ale zkuste se nad tím zamyslet). Každopádně, jestli tedy chcete zavést přebírání počtu obyvatel v úvodu, tak u takových přesných čísel považuji za vyloženou nutnost uvést datum, protože je to údaj, který se reálně den ze dne mění. --Harold (diskuse) 2. 7. 2017, 10:43 (CEST)

Shoda zde tedy zatím evidentně nepanuje. Kolega Tchoř je proti přesnému datu v úvodu, zatímco kolega Harold je požaduje. Přesto si ale myslím, že současný stav, kdy šablona zobrazuje referenci s přesným datem, je snad použitelným kompromisem k této otázce. Ostatně na šabloně lze pracovat a upravovat ji do nějaké jiné podoby, jak navrhoval kolega Radek Linner, tudíž její vkládání snad nyní ničemu nevadí. Alespoň tak jsem to zde zatím pochopil. --Vlout (diskuse) 4. 7. 2017, 11:29 (CEST)

Souhlasím s Tchořem a Haroldem, ani mně se nelíbí snaha o co největší automatizaci wikipedie. Nejen z důvodů pragmatických (wikidata skutečně dosud nejsou vzorem spolehlivosti), ale také z důvodů řekněme ideových: wikipedie vznikla jako projekt, který dělají lidé pro lidi, to je její hlavní smysl. Až za nás budou všechen obsah článků psát roboti, k čemu budeme potom dobří my? Jenom k tomu, abychom se pořád hádali o prkotinách?--Hnetubud (diskuse) 5. 7. 2017, 17:49 (CEST)

Autorská práva

Mám takový drobný dotaz. Když ofotím obal knihy, budu potřebovat souhlas autora se zveřejněním? --Freibo (diskuse) 29. 6. 2017, 00:26 (CEST)

Ano, pokud autor obálky nezemřel před více než 70 lety nebo neuvolnil své dílo pod licencí, která by zveřejnění pod licencí Creative Commons umožňovala. --Vojtěch Dostál (diskuse) 29. 6. 2017, 08:12 (CEST)

To jsem si přesně myslel. Tak to radši nechám být, protože kdo ví, kdo je vůbec dědicem práv. A kdo je autorem obalu už netuším vůbec. --Freibo (diskuse) 29. 6. 2017, 12:48 (CEST)

Zrovna v článku Zdeňka Velíška mám pocit, že je obal knihy zveřejněn bez ohledu na autorská práva. A další fotografie dokumentů mi přijdou také poněkud podezřelé. --Radek Linner (diskuse) 2. 7. 2017, 14:52 (CEST)

Podle licence uvedené na commons se k autorství obálky i dokumentů přihlásil Uživatel:Protestant, takže k případným pochybnostem by se mohl vyjádřit nejspíše on. Jinak ohledně Soubor:1. Jan Šabršula (Vědec, StB) (2).jpg, tam se domnívám, že obálka nepodléhá autorskoprávní ochraně, jelikož není výsledkem tvůrčí činnosti a na místě by byla spíše značka PD-ineligible nebo něco podobného.--Shlomo (diskuse) 5. 7. 2017, 09:14 (CEST)

Kategorie:Vítězové soutěže XYZ

Narazil jsem na kategorie typu:

• Kategorie:Vítězové 1. české fotbalové ligy
• Kategorie:Vítězové české hokejové extraligy
• Kategorie:Vítězové Stanley Cupu
• Kategorie:Vítězové Evropské ligy UEFA
• a další

Pohledem do jmenovaných kategorií lze zjistit hned několik problémů:

1. Nezřídka jsou tam řazeni jak hráči, tak kluby (případně i trenéři). To je viditelné například u Kategorie:Vítězové české hokejové extraligy či Kategorie:Vítězové Evropské ligy UEFA. Takové míchání rozhodně nepovažuji za vhodné.
2. Některé kategorie jsou řazeny do nadkategorie Kategorie:Držitelé sportovních ocenění, některé nikoliv. Nejsem si jist, zda je takové řazení vhodné. Vítězství v nějaké soutěži není totéž, co sportovní ocenění.

Prosím o návrhy, jak situaci řešit. Děkuji. --Vachovec1 (diskuse) 30. 6. 2017, 21:26 (CEST)

Ad „držitelé ocenění“ – nezkoumal jsem ty jednotlivé kategorie, ale není to třeba podle toho, jestli se v té soutěži udílí/předává nějaká trofej pro vítěze, což někdo chápe jako ono jakési ocenění? Řekl bych, že je to spíš nevhodné, oceněním bych chápal Sportovce roku apod., vítěz soutěže je možná držitel trofeje, ale ne ocenění, jak je to obvykle chápáno třeba v kulturní oblasti (Český lev, Anděl, Thálie...).

Ad kluby/hráči/trenéři - patrně by u týmových sportů měly být vítězi ty kluby, zatímco hráči by mohli být kategorizováni třeba jako „Členové vítězů XYZ“, případně pak trenéři jako „Trenéři vítězů XYZ“. --Bazi (diskuse) 30. 6. 2017, 22:04 (CEST)

Jako Bazi, kategorie by se měly rozdělit na kategorie "vítězných klubů", kategorie "hráčů vítězných klubů" a kategorie "trenérů vítězných klubů". Druhá otázka závisí na tom, co je "sportovní ocenění". --Jann (diskuse) 2. 7. 2017, 19:06 (CEST)

Fotografie krajských lídrů Strany zelených do parlamentních voleb

Ahoj, chtěl bych touto cestou jen dát vědět, že se mi povedlo domluvit uvolnění profilových fotografií krajských lídrů a lídryň Strany zelených pro nadcházejících parlamentní volby pod svobodnou licencí. Zrovna je nahrávám na Wikimedia Commons. Současně dávám vědět, že jsem v této věci ve střetu zájmů - jsem členem Zelených - takže je do článků o těch osobách pouze vložím (společně s Commons) a zdržím se dalších editací těch hesel :) Píši to předem jen pro jistotu, abych nebyl následně nařčen z nějakého tendenčního upravování článků v něčí prospěch. S pozdravem --Chmee2 (diskuse) 3. 7. 2017, 22:22 (CEST)

Matriky jako věrohodný zdroj

Setkal jsem se nyní opětovně s tím, že kolega Martin wolf doplňuje k údajům o narození a úmrtí odkazy na matriky, které jsou dostupné online. Obecně jeho činnost pokládám za užitečnou, článek doplňují o hodnotný externí odkaz. Problém je ovšem v tom, zda jde z těchto primárních pramenů vycházet jako z věrohodných zdrojů. Osobně si myslím, že je-li s nimi v rozporu věrohodný sekundární zdroj, je třeba ve smyslu pravidla o vlastním výzkumu dát přednost sekundárnímu zdroji a článek doplnit vysvětlující poznámkou. Jaký je názor komunity?
Abych věc uvedl do souvislostí, narazil jsem na to u článku Cyril Horáček. Věrohodný zdroj (Antologie československé právní vědy) uvádí jako místo narození Horní Počernice. Kolega má za to, že z tohoto zdroje vyplývá jako místo narození Praha. Věc je dle mého dostatečně řešena vysvětlující poznámkou, on však trvá na to, že jde o silnější zdroj, který má přednost. Nejsem si jist, jestli to z tohoto zdroje opravdu plyne, už jen přečtení dá jistou práci, takže wikipedista musí zapojit jistě vlastní dedukční schopnosti, krom toho i pak není dána jistota, že jde opravdu o osobu popisovanou v článku. Což je ovšem obecně problém primárních zdrojů. Mají tedy přednost před zdroji sekundárními, nebo bychom spíš měli počkat, až na základě této výzkumné práce budou data opravena ve zdrojích sekundárních (okolním světě)? --Vlout (diskuse) 4. 7. 2017, 12:48 (CEST)

"Osobně si myslím, že je-li s nimi v rozporu věrohodný sekundární zdroj, je třeba ve smyslu pravidla o vlastním výzkumu dát přednost sekundárnímu zdroji a článek doplnit vysvětlující poznámkou." – přesně tak. --Okino (diskuse) 4. 7. 2017, 13:24 (CEST)

Souhlas. Věrohodný sekundární zdroj má přednost, konflikt lze řešit vhodně formulovanou poznámkou. --Bazi (diskuse) 4. 7. 2017, 14:14 (CEST)

Primární pramen by měl mít v opodstatněných případech přednost před sekundárním zdrojem. Nestává se zas tak zřídka, že pisatel udělá překlep nebo se splete a pak se ten omyl táhne klidně i století (dokud se někdo nepodívá do pramene). Samozřejmě je možné primární zdroj rozporovat, stejně jako jakýkoliv jiný zdroj. Musí se k němu také přistupovat s přihlédnutím k několika faktorů (kdo, kdy, proč, s jakým cílem), ale to ostatně platí i o zdrojích sekundárních. --Silesianus (diskuse) 4. 7. 2017, 15:08 (CEST)

Mohu-li se vyjádřit k příkladu. Pokud ani jeden ze zdrojů nebyl zpochybněn, pak by tam správně mělo být „Cyril Horáček (7. listopadu 1862 Horní Počernice[1] nebo Praha[2] – 9. květen 1943 Praha)“. --Silesianus (diskuse) 4. 7. 2017, 15:34 (CEST)

Zápis v matrice považuji za nejvěrohodnější zdroj, který by měl mít přednost. Sekundární zdroje mohou být ovlvněny nejrůznějšími omyly či záměrnými mystifikacemi. To byl případ třeba Vladimíra Menšíka. --Jowe (diskuse) 4. 7. 2017, 16:40 (CEST)

Interpretace údajů z matrik coby primárních zdrojů, obzvláště těch starší, ovšem silně zavání rizikem vlastního výzkumu. Už třeba jen ztotožnění osoby s uvedeným jménem může být problém. Právě takovou práci bychom proto měli nechávat na někom jiném a jeho zjištění přebírat. Je-li podezření, že nějaký údaj byl převzat v sekundárních zdrojích chybně, neměli bychom sami podnikat pátrání, ale citovat zase jiné zdroje, které už onu informaci zpochybnily a uvedly třeba na pravou míru. --Bazi (diskuse) 4. 7. 2017, 17:04 (CEST)

Silesianus, Jowe: Nestala by se ale Wikipedie upřednostněním primárních zdrojů před zdroji sekundárními sama sekundárním zdrojem, namísto toho, aby zůstala zdrojem terciárním? Jinými slovy, neznamenalo by to, že bude napříště vhodnou platformou pro publikování vlastního výzkumu? (s ed. konfliktem) --Vlout (diskuse) 4. 7. 2017, 17:05 (CEST)

Ne --Silesianus (diskuse) 4. 7. 2017, 17:08 (CEST)

Ne, co je a není VV je posáno v prvním odstavci Wikipedie:Žádný vlastní výzkum. Nedomnívám se, že jím je převzetí údaje z matriky. Vlastní výzkum by byl zjišťování údajů od pamětníků, přátel či příbuzných, tedy například zjišťování data úmrtí nedávno zesnulých encyklopedicky významných osob, o jejichž úmrtí se nepsalo. --Jowe (diskuse) 4. 7. 2017, 18:00 (CEST)

Podíváme-li se do matriky v uvedeném příkladě, zjistíme, že z ní vůbec neplyne, že jde o onoho konkrétního Cyrila Horáčka, popisovaného v daném článku. Dedukce, že tomu tak je, je tedy vlastní myšlenkou, analýzou získaných dat, zkrátka vlastním výzkumem. Stejná situace nastane u každé takové matriky, vždy pouze zjistíme datum narození, jméno, příjmení a rodiče nějaké dále neztotožněné osoby – prostá data, se kterými je nutné nějak dále pracovat. Fakt, že jde o pozdějšího spisovatele/vědce/sportovce apod., kterého popisujeme v nějakém článku, je už zjištění nad to. A budou-i mít takové vlastní myšlenky přednost před sekundárními zdroji, z Wikipedie sekundární zdroj vytvoří. --Vlout (diskuse) 5. 7. 2017, 14:23 (CEST)

Obdobnou situaci jsem, Vloute, řešil u hesla Václav Skalník. --Jan Polák (diskuse) 4. 7. 2017, 17:13 (CEST)

Pokud to není 1 náhodný věrohodný zdroj (Wikipedie:VTVVD), pak by mělo být uvedeno místo, na kterém se shoduje většina sekundárních zdrojů, samozřejmě pokud taková varianta nebyla vyvrácena (úmrtí Kryla v Pasově, narození Palacha ve Všetatech). U matrik bych osobně inklinoval k Jowemu názoru „nejvěrohodnějšího zdroje“, ale Baziho námitka je správná, takže na první místo narození dle sekundárních zdrojů. Pokud menší část sekundárních zdrojů či věrohodných primárních zdrojů zmiňuje i jiná místa, pak tyto uvést buď za první místo (viz Silesianus), nebo do poznámky (Petr Hejduk).--Kacir 4. 7. 2017, 17:38 (CEST)

Nezapomínejme, že i matriky se mohou mýlit. Jde také o záznam křtu a ne místa narození, pokud není uvedeno. Takže jde také o interpretaci, pokud je matrika z určitého kostela a místo narození není uvedeno, tak obec kostela nemůžeme brát jako místo narození. Pokud došlo k chybě ve křtu, tak další informací může být záznam sňatku, ale záleží, lidé si v té době mohli něco pamatovat blbě. Těžko říct, co může být přesnější než matrika. Co se týče zdrojování, tak bych to v článku uvedl do poznámky, pokud je informace v rozporu se sekundárním zdrojem. --Dominik Matus  _diskuse^příspěvky 4. 7. 2017, 18:07 (CEST)

Záleží asi o jak staré matriky jde, v těch zhruba od 70. let 19. století, je přímo předtištěn sloupec místo, číslo domu. Tam je tedy vždy uváděno skutečné místo narození. Těžko může být něco přesnější než matrika. Matrika je často přesnější než údaje pocházející od samotné osoby. A to zvláště v době porodnic. Často osoba uvádí jako místo svého narození obec, odkud se cítí býti rodákem, než místo porodnice, kde se fyzicky narodila. Takže záleží, jak přesné údaje chceme na Wikipedii mít. --Jowe (diskuse) 4. 7. 2017, 18:39 (CEST)

Tady s tímto postojem nemám problém, přednesl jsem dotaz na stav, kdy všechny dostupné sekundární obsahují informaci A, zatímco matrika jakožto zdroj primární informaci B. --Vlout (diskuse) 5. 7. 2017, 14:23 (CEST)

I já reaguji na tuto debatu. Můj názor je, že ač se věci mohly stát jinak (matka vždy jistá, otec nejistý) je matrika nezpochybnitelná. Záleží na tom zda má Wikipedie popisovat nezpochybnitelnou pravdu, či domněnku. Já jsem pro doložitelnou pravdu, byť za použití matrik. Ač jsem tuto debatu nechtěně rozpoutal díky odlišnému názoru s wikipedistou Vloutem, tak raději ukončím svojí editační činnost na Wikipedie. Omlouvám se, jestli jsem svými editacemi zapříčinil případné nevhodné zásahy do přízpěvků. --Martin wolf (diskuse) 5. 7. 2017, 11:01 (CEST)

Neznámé křoví

Neznámé křoví

Mám soukromý problém, se kterým by mi mohl některý znalý wikipedista pomoci. Mám neidentifikované křoví a marně hledám na wiki i v příručkách o co se jedná. Dokázal by mi někdo poradit? Je to pravděpodobně dost obyčejné okrasné křoví, ale nenašel jsem ho na wiki, ani v příručkách, ani Na Slupi v botanické. Beru i radu, kde se zeptat. --Leotard (diskuse) 5. 7. 2017, 16:42 (CEST)

@Leotard: en:Brugmansia asi toto jsou jim věnované i stránky [12], hlavně nejíst. -:)) Mirek256 5. 7. 2017, 18:03 (CEST)

Wikipedie:WikiProjekt Chráněná území/Určovna --5. 7. 2017, 18:21 (CEST), Utar (diskuse)

@Leotard: Až zjistíš, co to je, tak mi dej vědět, jaký tomu chceš dát název, já ti to přesunu :-). --Mates (diskuse) 5. 7. 2017, 18:28 (CEST)

Díky za náměty. Zkusím se obrátit na někoho z těch stránek o durmanech, třeba budou vědět víc. Projekt Chráněná území asi nebude to pravé místo. Dostal jsem to od člověka, kterému to rostlo na zahrádce (v Čelákovicích?), ale ten už nežije, takže se zeptat nemůžu. Případně se zkusím zeptat opravdu v botanické v Troji. Potom se přihlásím o ten přesun. Zatím díky. Kdybyste potřebovali určit něco elektrotechnického, tam můžu poradit zase já. --Leotard (diskuse) 5. 7. 2017, 19:15 (CEST)

Rostlina se jmenuje Křivouš kořenující (Campsis radicans). Takovéto informace nejlépe zjistíte na FB ve skupině „Určování rostlin“. --Juniperbushman (diskuse) 5. 7. 2017, 20:54 (CEST)

Ano, Křivouš je zřejmě moje rostlina. Pokud FB znamená "Facebook", tak tam já nezjistím nic. Facebooku se důsledně a zdaleka vyhýbám. Mám pro to své důvody, které tu nebudu a nechci probírat. Za informaci pochopitelně velice děkuji!!! --Leotard (diskuse) 5. 7. 2017, 22:06 (CEST)

Než založíte článek...

Nebylo by vhodné do toho textu nad editačním oknem před vytvořením článku doplnit: Nevkládejte texty, k nimž nevlastníte autorská práva ani PR články, takové příspěvky budou smazány? Ušetřilo by nám to možná dost práce od firem, které si myslí, že jsme tu pro jejich produkty nebo lidí neznalých českého zákona, co sem kopírují. OJJ, Diskuse 16. 5. 2017, 11:38 (CEST)

Já bych byl rozhodně pro (sice to odradí jen ty inteligentnější a slušnější, ale lepší než nic). Dokonce bych spíš než nenápadný a snadno přehlédnutelný text použil vyskakovací okno, co největší a nejbarevnější – obecně jsem proti omalovánkám, ale v tomto případě by mohly být výjimečně užitečné.--Hnetubud (diskuse) 16. 5. 2017, 21:06 (CEST)

Úplně souhlasím, taková věta by tam být měla. --Dvorapa (diskuse) 16. 5. 2017, 21:16 (CEST)

Taky jsem pro toto doplnění, případně s barevným zvýrazněním. Určitě bych to neřešil vyskakovacím oknem, vyskakovací okna mají mnozí uživatelé zablokována, další jsou víceméně zvyklí je ignorovat (navíc je to otravná praktika, která na slušných webech nemá moc co dělat). K tomu navrhovanému textu: před „ani“ chybí čárka, aby věta měla zamýšlený smysl. – J. M. (diskuse) 17. 5. 2017, 01:25 (CEST)

Nesouhlasím s vkládáním dalších otravných hlášek. Nevěřím totiž, že to pachatele odradí. Wikipedii by víc prospělo vytvoření jasných a srozumitelných pravidel, co je článek o firmě a co už je PR článek. Potom by se nemohlo stát, že se někdo snaží protlačit jasný PR článek mezi DČ (Juta (podnik).--Leotard (diskuse) 18. 5. 2017, 11:23 (CEST)

Tak co je zkusit sepsat a nebýt jen totálně negativistický? A PR článek? Ehm ... no dobře. --frettie.net (diskuse) 18. 5. 2017, 14:01 (CEST)

Chtěl jsem napsat to samé :D --Dvorapa (diskuse) 18. 5. 2017, 18:03 (CEST)

Ale něco na tom je. Pokud se někdo rozhodne napsat článek o své firmě, má obvykle úplně jinou představu, co je to „PR článek“ než wikipedisté.[13] Podle mě by v oblasti PR článků (o EV subjektech) pomohlo Nápověda:Propagační článek názorně, kde by byl text kratšího vzorového článku ve dvou variantách, PR a encyklopedický, a jejich názorné srovnání. Ale to už je také poněkud mimo téma Než založíte… --Matěj Orlický (diskuse) 19. 5. 2017, 08:21 (CEST)

Názorná nápověda by určitě byla užitečná, teď jenom jestli bychom se dokázali shodnout na konkrétním znění těch příkladů... Osobně bych články hrozící střetem zájmů netoleroval (doporučení Wikipedie:Propagační článek na mě tak aspoň působí), jenomže za prvé se taková věc na internetu těžko dokazuje, za druhé bychom tím přišli o řadu zajímavých článků, které jinak jen těžko někdo založí.--Hnetubud (diskuse) 20. 5. 2017, 23:08 (CEST)

Já bych si představoval např. vzít úvod z NČ Škoda Felicia (možná i kratší) a vedle toho se pokusit na toto téma vytvořit článeček plný typických chyb PR článku. Problém je, že ač NČ, je ten úvod pro nefanoušky aut dost nezajímavý i málo srozumitelný. Chtělo by to najít něco vhodnějšího, nevím, možná DČ Star Trek (seriál). Jinak nápad místo vysvětlování to názorně ukázat je inspirovaný Nápověda:Reference na příkladu Vojtěcha Dostála. --Matěj Orlický (diskuse) 21. 5. 2017, 14:36 (CEST)

Možná by se ten „odstrašující příklad“ ani nemusel vymýšlet, stačilo by vzít nějaký nedávno smazaný propagační článek a jenom v něm konkrétní názvy nahradit nějakou fiktivní firmou. (Já jsem kdysi sám musel podobné promo plky vytvářet, tak dobře vím, jak duchamorná činnost to je – ale tolerovat se to opravdu nedá, aby wikipedie neztratila důvěryhodnost).--Hnetubud (diskuse) 24. 5. 2017, 23:29 (CEST)

Inu, konkrétní realizaci rád přenechám technicky zdatnějším kolegům - podstatné je, aby se zájemce o přispívání včas dozvěděl, co se tu od něho vlastně očekává. Vážně jsem jediný, komu připadá nenormální situace, v níž devět z deseti nově založených článků je zralých na rychlosmaz? --Hnetubud (diskuse) 18. 5. 2017, 15:19 (CEST) P. S. Kromě autorských článků a sebepropagace bych to doplnil o strojové překlady, což je stále rozšířenější nešvar.

Osobně si myslím, že to je dobrý nápad, jesem pro všemi deseti. Zajímalo by mě, jak to zabere, většinou tomu tak bohužel není, ovšem - je lepší udělat něco, něž nic. Toto je jedno z mála takovýchto nápisů, okýnek atd., které podporuji. K provedení: Rozhodně bych to udělal tak, aby to bylo dobře vidět, a přitom to bylo co nejméně invazivní. Čili žádná vyskakovací okna, blikátka, barvičky... --Vojtasafr (diskuse) 18. 5. 2017, 21:21 (CEST)

Nejdřív jsem to sem nechtěl psát, protože to zdánlivě nesouvisí, návrh naprosto podporuji a tohle má asi ještě dost času, ale…

…jakmile bude dokončen a nasazen nový editor wikitextu (momentálně v betaverzi), budou tato upozornění v malinkatém vyskakovacím rámečku v pravém horním rohu obrazovky, na který už tu padlo pár stížností. Vývojáři zcela odmítli se našimi stížnostmi zabývat se slovy „Tak to zkraťte“. Protože to úvodní upozornění dle mého obsahuje samé důležité informace a spíš tam ještě něco chybí než že bychom něco mazali, budeme muset vymyslet (raději píšu v předstihu) nějaké řešení natruc vývojářům nebo řešení požadované po vývojářích, které by tyto věty ukázalo před první editací. Může to být cokoliv od vyskakovacího dialogu až po úvodní stránku, nápadům se meze nekladou. Druhou možností samozřejmě je to zkrátit nebo úplně smazat, jak navrhují vývojáři. --Dvorapa (diskuse) 18. 5. 2017, 18:03 (CEST)

No nevím, možná že podobné odstrašující techniky jsou produktem jakéhosi "wiki-vyhoření" těch, co hlídají nové články. Mnohem více v duchu wikipedie by mi naopak přišlo něco posilujícího pravý opak - otevřenost. Když jsem na wikipedii přišel, nejvíce mě překvapilo, že na hlavní straně není nikde kolonka Vytvoř nový článek, kterou bych očekával zdaleka nejvíc. Kdybych na ní klikl, očekával bych jednak nabídku k vytvoření článků, které nejvíce chybějí, a kdybych si vybral, tak bych třeba klidně odklikl několik základních upozornění. --Fkmc (diskuse) 18. 5. 2017, 21:55 (CEST)

Myslím si pravý opak a proto se mně návrhy kolegů OJJ a Hnetubud jeví jako rozumné. Prověřování nových článků je hodně záslužná činnost a nemyslím si, že se jedná o nějaké wikivyhoření. Pokud by začínající editor dostal upozornění na to, na co by měl dát pozor při editaci nové článku, nemusely by články vypadat takto - Komunistické povstání na Filipínách, nota bene, když na en:wiki en:CPP–NPA–NDF rebellion lze najít 19 referencí. Nebylo by nutné začínajícím editorům tak často lepit šablony typu „copyvio“ „encyklopedicky nevýznamné“ či „díky, že zkoušíte editovat Wikipedii, Váš experiment fungoval a byl posléze odstraněn“ a jim podobné, pokud by začínající editor dostal včas základní info. --Lubor Ferenc (diskuse) 18. 5. 2017, 23:27 (CEST)

Mě by přišlo logické, aby takové ty hlídací a opravovací věci dělali placení administrátoři, kteří by jednak neměli nárok na frustraci (když jsou placení), řídili by se jasnými a přísnými pravidly (rozuměj: pravidly otevřenosti, tedy "zachraň, co se dá", "doplň zdroj, když je snadno dostupný", "doplň kategorie, box atd.", "rozšiř každý subpahýl na pahýl, pokud heslo není marginálie - tedy má třeba x protějšků na jiných wikipediích" apod.), přičemž by k tomu byli vybaveni pochopitelně roboticky. Ostatně, až přijde ta 4. průmyslová revoluce, zvládne to patrně opravdu program. Noví autoři by neměli být odrazováni stavěním dalších a dalších překážek k editaci ("dobře si rozmysli, než něco napíšeš, ať nám nepřiděláváš práci") a vítáni neustálým napomínáním "už se ta naše pravidla nauč, nebo zmiz".--Fkmc (diskuse) 19. 5. 2017, 08:41 (CEST)

@Fkmc: Pokud vím, Wikipedii dělají dobrovolníci bez nároku na finanční odměnu. Nevím ale, proč stále píšete o frustraci. Jak tak koukám, je to podobně i na enwiki a je mnohem lepší třeba nějaké školáky, co chtějí pomoct zkopírováním cizího textu upozornit předem, než jim pak nalepit na DS ošklivou šablonu a odradit je. Napomínáni byli všichni, i já, kdo chce, přispívá i tak. OJJ, Diskuse 19. 5. 2017, 08:58 (CEST)

Nemyslím si, že je to dobrý způsob. Jakmile do tvorby obsahu Wikipedie vstoupí někdo placený (záměrně nepíši do Wikipedie, jelikož kolem WP se pár placených lidí pohybuje, ať už u pobočky (SPW, SePW a další akce WMCZ jsou částečně honorované) anebo u Nadace, kde se starají zaměstnanci o servery, nevyhnutelně o tom, kdo ho bude platit, bude refovat zaujatě (mohl by ztratit své místo). Pokaždé, když řeším nějaký promo článek s zaměstnancem firmy (mnohdy se mi sám ozve, že vedení tlačí, já nechci článek pustit v promo podobě), tak ačkoliv se téměř vždy článek zlepšuje, nikdy není neutrální natolik, aby mohl zůstat (to se mi skutečně bez zásahu někoho zvenčí nestalo). Navíc myslím, že zde ani nejde o to, že by se hlídání nedalo stihnout (aby na to bylo třeba platit zaměstnance–administrátory), nýbrž o to, že „frustruje“, mám-li použít Vaše výrazy, ty přispívající. Myslím, že ti by reagovali stejně nezávisle na tom, jestli jim to řekl placený admin, nebo admin dobrovolník. --Martin Urbanec (diskuse) 19. 5. 2017, 10:50 (CEST)

Je fakt, že ona ta komunikace s nováčky závisí na schopnosti rozeznat vandalismus od pouhé nezkušenosti, což vyžaduje psychologii, asertivitu i čuch na lidi. Takže svěřit to odborníkům (i když chápu výhrady proti jejich případné profesionalizaci) by nebylo marné. Zatím se bohužel dost často stává, že nadějného nováčka někdo odradí tím, když ho zjebe jak sirotka za nevyplněné shrnutí editace, zatímco u zjevných grafomanů a trollů se donekonečna předpokládá dobrá vůle a oni zatím řádí jak černá ruka.--Hnetubud (diskuse) 24. 5. 2017, 23:29 (CEST)

Jedním z hlavních důvodů, proč se tady u grafomanů a trollů donekonečna předpokládá dobrá vůle a nechávají se řádit jako černá ruka, je to, že česká Wikipedie je zoufale pozadu za anglickou v zásadních věcech jako jsou základní pravidla, doporučení i ty navazující „instituce“. Jedním z nejpodstatnějších doporučení Wikipedie vůbec je Disruptive editing, tedy narušování Wikipedie (jeho zásadní součástí je to, že vytrvalí narušitelé dostanou indef blok nebo ban). Narušitelé narušují Wikipedii všemožnými způsoby, vědomě i nevědomě, patří mezi ně i spammeři a propagační pisálkové. Česká Wikipedie toto kriticky nutné doporučení, jeden ze základů Wikipedie, v roce 2017 stále nemá. To je asi jako kdyby pasažéry nechali 15 let cestovat autobusem, který řídí slepec. Absurdní stav. Nevymýšlel bych žádné speciality jako nějaké profesionální odborníky. Wikipedie dávno dokázala, že umí normálně fungovat svými samočistícími mechanismy. Ale musí to být normální Wikipedie, která má normální pravidla, která jsou potřeba. Nevymýšlet pořád kola, české cestičky, ale zavést konečně zásadní, nutné věci, které mateřská Wikipedie odjakživa má, a které tady už 15 let měly být. – J. M. (diskuse) 25. 5. 2017, 00:14 (CEST)

@J. M.: Ona má každá jazyková verze svůj vývoj. A asi málokdo sleduje veškeré dění na různých wiki. ALe pokud někdo na jiné wiki narazí na něco, co by se mohlo hodit i u nás, je samozřejmě na místě navrhnout to. Například v tomto případě udělat alespoň stručný překlad takového pravidla a předložit jej k diskusi. Což je ovšem složitější, než brblání, že to zde není. Není to zde, protože jste to se nenapsal vy'. JAn (diskuse) 26. 5. 2017, 06:47 (CEST)

Kdyby to bylo tak jednoduché jako přeložit a navrhnout toto jedno doporučení, to by na tom česká Wikipedie byla ještě hodně dobře. Ale tady je špatně skoro všechno. Navazuje na to pravidlo o blokaci (to by se taky muselo přepsat, nejlépe zgruntu), spousty dalších pravidel, doporučení, vysvětlení a úvah by taky bylo dobré vytvořit, doplnit, některá snad i přepsat od nuly. To jsou prostě roky, kdy se tady tohle úplně zanedbalo, a mezitím se česká Wikipedie zakonzervovala v tomto neutěšeném stavu a v přesvědčení, že to tak má být (protože nesleduje, jak to funguje na mateřské Wikipedii). – J. M. (diskuse) 27. 5. 2017, 00:49 (CEST)

Většinu těch pravidel, které jsou v „Disruptive editing“ zmiňovány, tady už dávno máme: Wikipedie:Konsenzus, Wikipedie:Nenarušujte encyklopedii kvůli ilustraci tvrzení, Wikipedie:Pravidlo tří revertů, Wikipedie:Nezaujatý úhel pohledu, Wikipedie:Propagační článek. Samozřejmě, dala by se ta pravidla mnohdy uplatňovat důsledněji. Ale holt jsme asi v poněkud jiné situaci než anglická wikipedie, která může hlásat No editor is indispensable. U nás je ztráta každého aktivního přispěvatele nebo dokonce patroláře hned poznat, což logicky vede správce k poněkud měkčímu přístupu vůči porušování pravidel.--Hnetubud (diskuse) 26. 5. 2017, 16:28 (CEST)

Ne, bohužel, nemáme. To je právě to, o čem pořád píšu: ono to tak nějak vzdáleně připomíná to, co je na anglické Wikipedii, ale je to asi tak desetkrát zředěná verze, bez spousty zásadních věcí. Například zmíněný Wikipedie:Propagační článek má být českou verzí Conflict of interest, tedy střet zájmů, ale ve skutečnosti se prakticky výhradně zaměřuje na vytváření nových článků. A mazání nově založených propagačních článků, tedy když někdo chce napsat propagační článek o sobě či sobě blízké věci, osobě, produktu či firmě. Zatímco anglický originál je obecně o jakékoli editaci, která je ve střetu zájmů; v praxi se totiž v drtivé většině jedná o wikipedisty, kteří do existujících článků (které jsou leckdy jinak úplně v pořádku) přidávají propagační editace, spammerské odkazy apod. A tak je to tady skoro se vším. Jsou tady pravidla a doporučení, která jsou nějakou vzdálenou kopií těch anglických, ale často toho z nich minimálně polovina chybí, toho, co je v originálu, se to dotýká jenom okrajově, nebo je to celé nějak stočené, pokroucené do nějaké jedné, jiné roviny, která nevystihuje záměr originálu (který je daleko lepší). Obecně pak hlavní chybou neexistence doporučení o narušení, disruptive editing, je to, že správci nemohou tyto editory neomezeně blokovat (na anglické správce klidně zablokuje „navždy“ i na základě jediného provinění, pokud z něj usoudí, že dotyčný zjevně nehodlá budovat Wikipedii – ono to jde poznat). To je zásadní, demoralizující věc, která českou Wikipedii pohřbívá tím, že znechucuje normální, solidní editory od toho, aby tu nadále působili. Je spousta wikipedistů, jejichž zablokováním „navždy“ rozhodně ani česká Wikipedie tratit nebude. Jsou případy, kdy je to jasné, jediné, co člověk potřebuje, je zdravý úsudek a zkušenosti. Ale česká pravidla to prostě neumožňují (na rozdíl od mateřské Wikipedie), což je nesmysl a chyba. Hodně to české Wikipedii škodí. – J. M. (diskuse) 27. 5. 2017, 00:41 (CEST)

To už se dostáváme dost daleko od původního tématu, tedy jak zlepšit informovanost nováčků o fungování wikipedie, ale pár reakcí si neodpustím:

1. Pokud vím, spamy se z článků na české wikipedii mažou dost důsledně (dokonce mám osobně dojem, že zrovna tady by se u nováčků mohlo někdy i předpokládat trochu té dobré vůle, pokud nejde o masové tapetování jedinou stránkou).
2. Také mi hodně vadí bezzubost wikipedie vůči narušovatelům (konkrétní příklad: u tohoto týpka trvalo arbitrům přes tři roky, než s jeho neustálými škodolibými provokacemi něco udělali). Ale nemyslím, že by bylo správné, aby kterýkoli správce mohl doživotně zablokovat kteréhokoli uživatele po jediné nekonstruktivní editaci (pokud jsem vás tedy správně pochopil). Jednak by takové právo bylo pro některé správce příliš velké pokušení a jednak by to stejně nic nevyřešilo: kdo chce opravdu škodit, toho bohužel nezastaví blokace oficiálního účtu.
3. Jsem určitě pro co nejrychlejší blokování v případech NOTHERE, ale bohužel většinu konfliktů způsobují zkušení editoři, mnohdy i funkcionáři, svojí panovačností a neústupností. A přijít o kvalitního editora kvůli jeho charakterovým vadám (kdo z nás je dokonalý?) mi připadá v naší situaci jako velký luxus. Každý odchod dlouholetého wikipedisty je i selháním komunity, která nedokázala fungovat jako tým, využít jeho přednosti a potlačit jeho nedostatky.
4. Někdy bych řekl, že těch pravidel máme naopak zbytečně moc: kdybychom se mezi sebou dokázali rozumně a slušně domluvit, tak bychom nic víc než Wikipedie:Pět pilířů a Wikipedie:Co Wikipedie není nepotřebovali. Rostoucí složitost pravidel vytváří podivnou privilegovanou kastu vykladačů a sudičů, která se místo tvorby encyklopedie vyžívá ve vytváření a následném sáhodlouhém řešení pseudoproblémů.
5. Vážně si nemyslím, že by čeští wikipedisté byli o tolik hloupější než ti angličtí. Pokud je naše wikipedie v něčem slabší, má to příčiny jak kvantitativní (angličtina má prostě mnohem více mluvčích než čeština, takže může vybírat z většího počtu zájemců), tak i socioekonomické: v anglosaských zemích bývají vzdělanci lépe placeni, nemusejí honit druhé a třetí úvazky, takže mají víc volného času, třeba i na psaní wikipedie. To u nás není a taky nebude, dokud tu budou vládnout veksláci a buřtobaroni. A s tou atmosférou ve společnosti souvisí i obecná prestiž dobrovolnických a komunitních veřejně prospěšných činností, jako je třeba i wikipedie. To je realita, s kterou musíme počítat. --Hnetubud (diskuse) 28. 5. 2017, 13:57 (CEST)

@Martin Urbanec: Pokud někdo napíše, že vedení tlačí, je to na rychlosmaz jako propaganda. Když chtějí, ať si zaplatí své stránky. Smutné, jak kdekdo WP - encyklopedii zneužívá... OJJ, Diskuse 26. 5. 2017, 07:16 (CEST)

@OJJ: Však jo, taky jsem to několikrát rsychlosmazal. Já to použil jen jako ilustraci faktu, že placený editor má tendenci vykreslovat svého zaměstnavatele v nejlepším světle. Kupodivu :). --Martin Urbanec (diskuse) 26. 5. 2017, 09:50 (CEST)

Taky se domnívám. Lepší je napsat do diskuse: Tohle se Vám povedlo, než tohle se Vám nepovedlo. Osobně je docela lehké naflákat na článek šablony jako {{Urgentně upravit}} nebo {{Copyvio}}, ale přicházíme tak o zajímavé články. Ještě povzdech. Je škoda, že v době, kdy už tu máme skoro půl milionu článků se Wikipedie odebírá stále směrem psaní x pahýlů, př. nový Dorival Caymmi a jeho anglický protějšek. OJJ, Diskuse 19. 5. 2017, 05:42 (CEST)

Podle mne je lepší pahýl o důležité věci, než 16 000 znaků o zbytečné.--Fkmc (diskuse) 19. 5. 2017, 08:41 (CEST)

Tak zrovna ten Caymmi není na začátečníka úplně špatný výkon. Daleko víc mi vadí uživatelé, kteří tady působí už pět nebo více let a pořád se nezmůžou na víc než kratičký neozdrojovaný pahýl.--Hnetubud (diskuse) 24. 5. 2017, 23:29 (CEST)

Co se týče konkrétního provedení, možná bych místo vynalézání kola prostě zkopíroval, jak to mají na anglické Wikipedii (a to se zdaleka netýká jenom tohoto, ale spousty dalších věcí, které tam mají dávno vyřešené). Tam je při vytvoření článku pod boxem s instrukcemi (který je i v české verzi) jenom přidán tento prostý odstavec napsaný kurzivou (zkouška zde):

Obsah, který porušuje autorská práva, bude smazán. Encyklopedický obsah musí být ověřitelný. Dílo poskytnuté Wikipedii může kdokoli upravovat, používat a šířit, za dodržení určitých podmínek.

Podle mě by toto stačilo. – J. M. (diskuse) 19. 5. 2017, 02:56 (CEST)

+1 --Harold (diskuse) 19. 5. 2017, 07:37 (CEST)

S tím naprosto souhlasím. --Martin Urbanec (diskuse) 19. 5. 2017, 10:50 (CEST)

Ano, mě se to řešení anglické wikipedie líbí graficky i obsahově. Ono se taky s experimentátory a propagandisty hned jinak jedná, když se nemohou vymlouvat, že to přece nemohli vědět atd. atd. - snad každý den přistane na Nástěnce správců nebo na Potřebuji pomoc něčí stížnost ve stylu "proč jste mi smazali článek o mně (o mé kapele, o mám junáckém oddíle, o mém zaměstnavateli atd.), jaké pravidlo jsem porušil?"--Hnetubud (diskuse) 19. 5. 2017, 14:15 (CEST) (Akorát myslím nástroj Article Wizard nemáme, ačkoli by byl jistě užitečný)

Pár souhlasů tu je, nesouhlas žádný. Vložíme to tedy do MediaWiki:Newarticletext? --Harold (diskuse) 28. 5. 2017, 10:23 (CEST)

---

Hotovo Hotovo. Při zakládání článku je nyní součástí upozornění i výše navržený text. Mezitím jsem si stačil všimnout, že pro takový text je spíše vyhrazené hlášení MediaWiki:Editpage-head-copy-warn (které se na druhou stranu zobrazuje i při úpravě existující stránky), ale to jsem prozatím nechal, jak je (prázdné). Matěj Suchánek (diskuse) 8. 6. 2017, 12:19 (CEST)

Skvělé, děkuji.--Hnetubud (diskuse) 8. 6. 2017, 12:38 (CEST)

Tak už to funguje přes měsíc a mám dojem, že copyvií a neozdrojovaných článků bohužel nějak výrazně neubylo (se začátkem prázdnin spíš přibylo). Současná mládež je zřejmě příliš bohorovná na to, aby četla nějaké návody...--Hnetubud (diskuse) 11. 7. 2017, 22:37 (CEST)

P. S. Kdyby byla šance, že to pomůže, tak bych za sebe k těm instrukcím přidal ještě větu: „A kdyby vás nedejbože napadlo založit heslo o nějakém jútúberovi, tak si místo toho okamžitě dejte pořádnou facku nebo raději dvě.“

Hrady x Zámky vzniklé přestavbou z hradu

Jak kategorizovat zámky, které vznikly přestavbou hradu? Skutečně patří i do stejné kategorie jako hrady (tj. Hrady v okrese XY apod.)? A má se stejně postupovat i v případě zámků vzniklých z přestavby tvrze? A pak je tu ještě několik případů, kdy zámek vznikl z hradu a ten z tvrze. Takže řadit do všech kategorií? A mají být zařazeny i do všech těchto seznamů (tj. hradů, zámků i příp. tvrzí)? Podle mě nikoliv, zámky zařadit jen k zámkům, ale rád bych znal více názorů. --Freibo (diskuse) 2. 7. 2017, 13:35 (CEST)

Řadil bych hlavně podle aktuální podoby a pak do všech přestavbových. Tedy zámek vzniklý z hradu vzniklého z tvrze bude třeba v Zámky v Německu a v Novogotické zámky a dále v Zámky vzniklé přestavbou hradu a v Hrady vzniklé přestavbou tvrze. --2. 7. 2017, 16:33 (CEST), Utar (diskuse)

Takže jestli tomu dobře rozumím, nemíchat je v kategoriích a seznamech dohromady s hrady apod.? --Freibo (diskuse) 2. 7. 2017, 18:25 (CEST)

Pochopil jsem Utara tak, že hrady přestavěné na zámky by byly ve všech vhodných kategoriích zámků (Zámky v Německu, Novogotické zámky apod) a navíc by svou zvláštní kategorii Zámky vzniklé přestavbou hradu, která by byla podkategorií kategorie:Hrady a současně podkategorií kategorie:Zámky. V ní by zřejmě vznikly České zámky vzniklé přestavbou hradu, zařazené ještě do kategorií Hrady v Česku a Zámky v Česku. --Jann (diskuse) 2. 7. 2017, 19:01 (CEST)

To by nebyl špatný nápad – kromě klasického členění je ještě vyčlenit zvlášť. A v seznamech je vyčlenit do sekcí Zámky vzniklé přestavbou hradu, resp. Hrady přestavěné na zámek? --Freibo (diskuse) 2. 7. 2017, 19:11 (CEST) I když v seznamech spíš jen ty Hrady přestavěné na zámek, resp. Tvrze přestavěné na zámek.--Freibo (diskuse) 2. 7. 2017, 19:17 (CEST)

Seznamy záleží jak jsou organizovány a jaké mají položky. Dovedu si představit seznam hradů, kde bude sloupec Stav v němž budou možnosti zřícenina/udržovaný/přestavěn na zámek... U seznamů zámků je možné předchozí stavbu (hrad/tvrz) zmínit ve vhodném sloupci seznamu, nebo mít v článku Seznam zámků Bavorska tabulku zámků přestavěných z hradu, druhou tabulku zámků postavených na zelené louce, přestavěných z několika městských domů... --Jann (diskuse) 2. 7. 2017, 19:35 (CEST)

Před víc jak rokem jsem upravil Seznam hradů v Kraji Vysočina (myslím, že by tak mohly časem vypadat i ostatní seznamy hradů podle krajů; kolega Petr Kinšt tam už stačil nacpat zámky přestavěné z hradů). Takže přidělat sloupec s názvem např. Poznámka (kam by se u těch objektů napsalo přestavěn na zámek), nebo před část Odkazy přidat ještě část Hrady přestavěné na zámek? --Freibo (diskuse) 2. 7. 2017, 19:45 (CEST)

No, kdybych tu tabulku upravoval, tak chlívek „Doba zániku“ přejmenuji na „Osud“ (možná vymyslíte lepší název) a vyplním ji: „zanikl 1546“/„1660 přestavěn na zámek“/„zpustl ve druhé polovině 15. století“ apod. PS. A na začátku nebo konci článku-seznamu by měl být odkaz na seznam zámků v kraji vysočina. + Mám rád navboxy, takže mi tam chybí navbox spojující krajské seznamy, možná by se mohl udělat jeden pro krajské seznamy hradů i zámků zároveň. --Jann (diskuse) 4. 7. 2017, 18:13 (CEST)

Místo „Osud“ nebo „Poznámka“ navrhuji název sloupce „Dochovaný stav“ a neuváděl bych v něm konkrétní období případného zániku (tu může být obtížné určit i v případě dochovaných písemných pramenů), ale volil bych z tradičních charakteristik: hrad / zřícenina / zaniklý hrad / zcela zaniklý hrad / hrad přestavěný na… samozřejmě i s variantami pro zámky a tvrze. --Petr Kinšt (diskuse) 6. 7. 2017, 21:22 (CEST)

OK. Momentálně jsem na dovolené, kde zlobí internet, takže se nechci do toho pouštět. Až se vrátím, tak to zkusím upravit a uvidíme, jak bude výsledek vypadat. --Freibo (diskuse) 10. 7. 2017, 21:03 (CEST)

Pokud by se měla v seznamech zakládat sekce typu Hrady přestavěné na zámek, měly by vzniknout podobné sekce pro hrady přestavěné na jiný objekt? Nezanedbatelná část hradů byla upravena na kasárny, pivovary, sýpky a jiné provozní areály. Někdy byly do hradu prostě vestavěny novodobé domy. U tvrzí budou podobné případy ještě častější. --Petr Kinšt (diskuse) 6. 7. 2017, 21:22 (CEST)

Měly by být ve všech vhodných kategoriích a seznamech. To, že nějaký zámek vzniklý přestavbou hradu dnes vnímáme především jako zámek, by nemělo zakrývat skutečnost, že byl i několik set let kvalitativně jiným typem sídla. Pokud zámek vznikl přestavbou hradu, promítlo se starší sídlo určitou měrou do podoby zámku; někdy více, někdy téměř vůbec, ale řada zámků vypadá tak jak vypadá jen proto, že jejich podstatnou část tvoří původní hrad. --Petr Kinšt (diskuse) 2. 7. 2017, 17:43 (CEST)

Takže zříceninu hradu Pecku řadit i mezi zámky, jelikož jím po přestavbě z hradu do požáru bývala? --Freibo (diskuse) 2. 7. 2017, 18:46 (CEST)

Ano, stejně jako každý zaniklý zámek. --Jann (diskuse) 2. 7. 2017, 19:01 (CEST)

Třebíč

Protože kolega OJJ dle mého názoru zcela nevhodným způsobem zablokoval úpravy článku Třebíč (znechucením kolegy Frettieho – viz nástěnka pověřenců, reverty pomocí programu, který se používá pro rychlý zásah proti vadalismu a myslím že by se neměl používat na tohle a diskusí odvádějící pozornost od podstaty problému a směřující spíše k osobním výpadům proti uživateli Jowe – viz diskuse u Frettieho) a protože se to teď snaží „probírat“ někde mezi třemi lidmi (kteří zatím ani nereagují), chtěl bych se zeptat, jak to vidí ostatní s úpravou nejlepších článků. Je potřeba zakonzervovat článek v podobě, kdy získal statut nejlepšího článku (u Třebíče by to bylo ve stavu z roku 2008), nebo je vhodné na článku dále pracovat a pokud je vhodné některé podčásti vyčlenit, tak je vyčlenit a příslušnou šablonou {{Podrobně}} ty podčlánky uvést v hlavním článku? Mají o článcích s puclíkem rozhodovat tři lidé a blokovat jakékoliv úpravy nejlepších článků i formou zneužívání nástrojů pro boj s vandalismem? Osobně si myslím, že vyčlenění některých nabobtnalých částí je více než vhodné a úpravy článku Třebíč ze strany uživatele Frettie byly v pořádku. --Jan Kovář^BK (diskuse) 9. 7. 2017, 21:01 (CEST)

Ahoj. Vývoj a aktualizace nejlepších článků jsou podle mě zcela v pořádku, někdy po čase autor získá jistý odstup a dovede se na článek podívat mnohem lépe kritičtěji, než když ho zrovna píše. Považuji ovšem za velmi vhodné a slušné, pokud by třeba hlavním autorem takto kvalitních článků byl někdo jiný, stále aktivní uživatel, aby dotyčný dal tomuto uživateli vědět a možná s ním zamýšlené úpravy předem probral, navzdory Wp:Vlastnění článků. Ten by zase měl být k takovým návrhům rozumně otevřený a nebránit zatvrzele jakékoliv změně. Může se tak předejít zbytečnému sporu. S pozdravem --Mates (diskuse) 9. 7. 2017, 21:31 (CEST)

Pokud je vyčleněná část v článku vhodně zkrácena (a odkázána šablonou {{podrobně}} nebo {{viz též}}), je vše v pořádku. DOkud nemáme zavedeny schválené verze, není proč setrvávat s článkem v jedné podobě.

Navíc, články nejsou ničím vlastnictvím, dokonce ani kasty nejlepších článkařů. JAn (diskuse) 9. 7. 2017, 22:09 (CEST)

Ahoj, za mě takhle - vyčleněním jsem chtěl provést to, že by článek byl subjektivně čitelnější - teď už je přespříliuš nabobtnalej a myslím, že v konečném důsledku jej nikdy nikdy nepřečte celej. A ani se neidvím - sobě bych tím práci určitě přidal - musel bych udržovat mnohem víc článků a dlouho jsem se rozhodoval, zda se k tomu v nějaké to vhodné odpoledne dokopu. Nakonec jsem to zkusil a možná se k tomu zas někdy vrátím. Ono to je na dýl a i v souvislosti s tím jsem tam objevil mnohé nedokonalosti, který by tam chtěly vychytat - a to je na dlouho. Ale tak - koncepčně. Myslím, že vývoj článků (ať už nejlepších nebo jiných) je zcela pochopitelný a je to nutný - pokud by kdysi dávno byl nejlepší článek například o Pompejích a ty by zdecimovala exploze sopky, tak by asi taky bylo fajn ten článek značně předělat. :) A vyčlenění čehokoliv do podrobnějšího článku a zachování - imho je to dobrá cesta - pro valnou většinu článků - ale jak to provést citlivě, to plně nevím. Kdybych to řešil v noci, tak mám klid. :)--frettie.net (diskuse) 9. 7. 2017, 23:07 (CEST)

Abychom to tu rozebrali (a asi poslední re, páč se nebudu zase starat o nepříjemné věci.

@Jan Kovář BK: Nevím, kde jsi zase sebral, že je zákaz článek dělit nebo že se má konzervovat. Já jsem nic takového nenapsal. Koukni se prosím, například na tuhle úpravu. Vyseknuta skoro celá sekce hospodářství (důležitá sekce), zbyly tam pahýlkovité odstavce, kterým chyběly řádkové reference. Pokud by takto byla vyseknuta další a další část NČ, za chvíli by to už nejlepší článek nebyl, to se shodněme.

Uznávám, že jsem trochu horkokrevnější a upřímně jsem si myslel, že Frettie to takhle oseká celé. Do toho jako obyčejně začal psát kolega Jowe, kvůli čemuž diskuse dopadla tak, jak dopadla. Nakonec jsem se s kolegou Frettiem domluvil a popovídal přes email.

Ad Vlastnění článků: Tohle není žádné vlastnění. Nejlepší článek, jak jistě víš, musí plnit předepsaná kritéria. Pokud tedy tato kritéria neplní po nějakých úpravách, může se to buď revertovat, upravit nebo článek nechat potvrdit. Na to poukazuji. Pokud někdo přidá např. neorefovaný odstavec, označí se {{fakt}} a po čase smaže. Tohle je pokladnoce Wikipedie, která se nevlastní, ale udržuje v perfektním stavu, do čehož se samozřejmě počítá i aktualizace (naposledy Alfa Centauri), tedy to není zakonzervování.

Twinkle doposud na české Wikipedii nemáme jako pravidlo a nevidím rozdíl revertu přes editovat a revertu přes Twinkle se shrnutím (!). Rollbackem jsem to nevzal. Je zajímavé, jak to, co člověk zapíše, se dá snadno překroutit. OJJ, Diskuse 10. 7. 2017, 05:33 (CEST)

Ano, někdy to možná rozsekám - nebo spíš - rozdělím do menších sekcí - třeba odstavec hospodářství je pekelně dlouhej. A nebo - můžu do historie dát kompletní obsah článků okolo Nejstarší dějiny Třebíče. :) --frettie.net (diskuse) 10. 7. 2017, 09:15 (CEST)

Vyřešil jsem to drobně jinak, zmenšil jsem ty největší odstavce na drobnější - nic jsem neodmázval, spíš jsem aktualizoval a přidával. --frettie.net (diskuse) 10. 7. 2017, 09:46 (CEST)

@Frettie: Což o to, klidně to v rozumné míře můžeš odmazat, chce to ale upravit a převést ty reference. Jinak jsem koukal, že ty vyčleněné články jsi snad ještě trochu rozšířil (?). --OJJ, Diskuse 10. 7. 2017, 09:50 (CEST)

jo, to jo, maličko rozšířil a upravil, ty témata ještě nejosu vyčerpaný - ale o moc víc rozšířit nejdou - ještě to nějak doladím, až se zas k tomu dostanu.--frettie.net (diskuse) 10. 7. 2017, 09:55 (CEST)

@OJJ: Diskuse dopadla tak jak dopadla ne protože jsem se do ní zapojil, ale protože ty jsi problém začal převádět do osobní roviny a psal jsi zcela nesouvisející nesmysly o pahýlech. Tak prosím formuluj přesněji příště. --Jowe (diskuse) 10. 7. 2017, 20:03 (CEST)

Tak obecně je krácení hlavního článku za současného uchování a rozvedení informací v podčláncích běžnou praxí. Třebíč je obsáhlý článek, díky Frettiemu za něj, a krácení a vyčlenění méně podstatných informací by mu prospělo, to Frettie vykročil správným směrem. Nicméně krácení je věc nelehká, a je třeba najít vhodnou míru; na jedné straně v hlavním článku imo nemusí být tak mnoho detailních jednotlivostí, jako výčet hostů při otevření provozu jedné z místních firem (v odstavci o Computer Accounting Systems), nebo jako v případě modelu města pana Vršky odstaveček o něm imo je jasný kandidát na odsunutí do vedlejšího článku a v hesle Třebíč by stačila krátká zmínka; na druhé straně nahrazení obsáhlé kapitoly Historie (v sekci Hospodářství, fakticky obsahovalo dějiny a současnost třebíčského průmyslu) s jejími šesti oddíly pouhým jedním krátkým odstavcem bylo krácení přílišné, přece jenom v NČ/DČ bychom jistě čekali alespoň 2-3 kapitolky o několika odstavcích. Takže krácení ano, může být i dosti výrazné, avšak ne přespříliš. (Článku by mimochodem prospělo, kdyby jsme ho – kromě debatění – taky přečetli a pomohli se stylistikou vět jako je 1841...továrna..., v tomto srovnání má za rok v tuto dobu vyrobit 12 000 kůží za rok.) --Jann (diskuse) 10. 7. 2017, 12:36 (CEST)

Šachy

Není fotografie šachových figurek jako v článku Verdoni pokud neexistuje foto člověka na nic? OJJ, Diskuse 10. 7. 2017, 19:22 (CEST)

Je --Silesianus (diskuse) 10. 7. 2017, 19:48 (CEST)

Jsem stejného názoru, než podobné "ilustrační foto", to raději žádné. --Jvs 10. 7. 2017, 19:50 (CEST)

Je. Úplně stejně na nic jako třeba automaticky vkládaný "obrázek" infoboxem třeba v článku Varenská oblast. --Jowe (diskuse) 10. 7. 2017, 20:08 (CEST)

I kdyby to bylo zamýšleno jako standardní placeholder pro šachisty, bylo by lepší použít pro ty účely specifický infobox a tam to řešit systémově. --Bazi (diskuse) 10. 7. 2017, 20:32 (CEST)

Následující diskuze --11. 7. 2017, 12:25 (CEST), Utar (diskuse)

Pardon, zapomněl jsem to zmínit. Všiml jsem si toho tady a ilustrační placeholdery odstranil (týkalo se to tří článků s tímto konkrétním obrázkem). Ta odkazovaná diskuse je už o trošku něčem jiném, ne přímo o placeholderech jako takových. --Harold (diskuse) 11. 7. 2017, 12:27 (CEST)

Přístupnější editační tlačítka

Vývojáři MediaWiki postupně vylepšují přístupnost uživatelského rozhraní. Dalším krokem v tomto procesu bude změna vzhledu některých tlačítek, přičemž se mohou rozbít některé zastaralé (neaktualizované nebo neudržované) uživatelské skripty a udělátka.

Už nyní si můžete prohlédnout a používat starou i novou verzi. Většina editorů si všimne jen toho, že se některá tlačítka mírně zvětšila a změnila barvu.

• Porovnání starého a nového vzhledu
• 

  Tlačítka před změnou

• 

  Tlačítka po změně

Tato změna však ovlivní také některé uživatelské skripty a udělátka. Některé z nich bohužel nebudou v novém systému fungovat správně. Pokud se staráte o nějaké uživatelské skripty nebo udělátka, která se používají při editaci, najdete informace o tom, jak své skripty otestovat a opravit, na stránce mw:Contributors/Projects/Accessible editing buttons. Zastaralé skripty můžete testovat a opravovat již teď.

Tato změna se tuto wiki dostane pravděpodobně v úterý 18. července 2017. Pokud potřebujete pomoc, napište na mw:Talk:Contributors/Projects/Accessible editing buttons.

Whatamidoing (WMF) (talk) 11. 7. 2017, 00:23 (CEST)

@Dvorapa: Vypadá to, že můžeme gadget FancyButtons smazat a používat to, co nám dali vývojáři? --Martin Urbanec (diskuse) 11. 7. 2017, 00:44 (CEST)

@Martin Urbanec: Zase je škoda přijít o ty hezké barvičky, když vývojáři nasadili modrobílé řešení. Já jsem pro zachování, ale pokud se komunita vyjádří jinak, hodím si to do svého uživatelského stylopisu. --Dvorapa (diskuse) 11. 7. 2017, 00:49 (CEST)

Budiž, šlo jen o dotaz. Ověříte prosím, že to bude fungovat? V případě, že budou třeba změny, dejte vědět. --Martin Urbanec (diskuse) 11. 7. 2017, 01:01 (CEST)

Vidím, že vývojáři podle všeho při této příležitosti spustí i počítadlo znaků ve shrnutí editace. Na to jsem celkem zvědav. Jinak po grafické stránce to nové rozhraní nevypadá špatně. Nebude třeba udělat něco s udělátkem, které zobrazuje pod editačním oknem tlačítka pro vyplnění shrnutí editace? ---Vachovec1 (diskuse) 11. 7. 2017, 00:57 (CEST)

Opravy pro obě udělátka mám delší dobu připravené na svém pískovišti, čekám jen na ten moment (den), kdy to nasadí, který se neustále odkládal. Oni to teda teď těsně před nasazením zase celé překopali, takže to co mám připravené už zase nemusí fungovat, nicméně to hlídám a v pravý čas se ozvu pod NS s připravenými opravami, pokud budou potřeba (poslední změny vedly k vracení zpětné kompatibility, tak třeba žádná oprava nebude potřeba, zítra to znovu přezkouším). Jinak to jde otestovat přidáním parametru &ooui=1 do adresy URL editační stránky, tak to můžete odzkoušet i sami. --Dvorapa (diskuse) 11. 7. 2017, 01:25 (CEST)

Škoda že v monobooku (ktorý má medzi dlhoročnými redaktormi stále nezanedbateľné zastúpenie) to momentálne vyzerá takto: [14]. Bez OOjs UI štýlovania inputov, akurát s obrovskými medzerami a kúpelňovo-zeleným tieňovaným publish tl., dokonale nekonzistentným s farebnosťou skinu. --Teslaton (diskuse) 11. 7. 2017, 01:41 (CEST)

Vývojáři se naštěstí aspoň u této změny trochu snaží vycházet vstříc komunitám, takže stížnosti na nekonzistentnost -> sem. --Dvorapa (diskuse) 11. 7. 2017, 01:48 (CEST)

Hej, akurát som ten task pozeral, či to tam už niekto zmienil. Veľké odsadenia zjavne hej [15], to je zrejme problém, ktorý sa tam zavliekol až neskôr, zatiaľ to ale asi nie je fixnuté. Štýlovanie inputov a farebnosť nevzbudili záujem, takže predpokladám, že je to tak pre monobook myslené "by design". Skúsim tam ešte napísať. --Teslaton (diskuse) 11. 7. 2017, 01:53 (CEST)

A co to Mormegilovo udělátko pro vkládání shrnutí editace, to fungovat bude? --Jan Polák (diskuse) 11. 7. 2017, 07:11 (CEST)

Viz výše, lze otestovat už nyní (udělal bych sám, jenže neodkazuješ na konkrétní skript). Matěj Suchánek (diskuse) 11. 7. 2017, 08:22 (CEST)

@Matěj Suchánek: Hned to napravím: Wikipedista:Mormegil/tools.js.help. Já totiž prve myslel, že se jím bude zabývat pouze Mormegil a ten by asi tušil, co mám na mysli, tak jsem skripty ani neodkazoval. Ale napravuji to. --Jan Polák (diskuse) 11. 7. 2017, 22:32 (CEST)

Jak již bylo řečeno, můžete si to otestovat sám vložením &ooui=1 na konec adresy URL editační stránky. Jinak ale mnohá Mormegilova udělátka jsou již zastaralá a nedoporučuji je používat. Některá jsem se pokusil opravit nebo aktualizovat u sebe, ale zatím nemám tušení, jestli i tyto opravené nebudou s novým vzhledem rozbité. --Dvorapa (diskuse) 11. 7. 2017, 23:49 (CEST)

O Tvých udělátkách, Dvorapo, vím, jen u Mormegilových mi vyhovovalo jejich umístění ve svislém boxíku vpravo, kdežto ty Tvé se vypisují pod boxem shrnutí editace, čímž odsouvají rámeček se zvláštními znaky níže, takže si na něj – pokud nějaký znak chci použít – musím odrolovat. To u Mormegilova řešení nebylo nutné. --Jan Polák (diskuse) 12. 7. 2017, 00:07 (CEST)

Aha, na to mám asi malý monitor a pro speciální znak roluji vždycky. Asi by nebyl problém tomu upravit vzhled, aby to nebylo pod ale na straně, ale hnedka se k tomu nedostanu. --Dvorapa (diskuse) 12. 7. 2017, 00:10 (CEST)

@Dvorapa: Pro Tvou informaci mám rozlišení monitoru 1280×1024 (a Windows 7 Home Premium). --Jan Polák (diskuse) 12. 7. 2017, 00:43 (CEST)

Mormegilova udělátka byla naposledy aktualizována v roce 2015. Takže pokud nemá v brzké době dojít k aktualizaci jejich kódu (už jenom způsob instalace je zastaralý), nemá ani smysl je teď nasazovat na nový vzhled. Matěj Suchánek (diskuse) 12. 7. 2017, 08:45 (CEST)

Strategy discussion, cycle 3. Let's discuss about a new challenge

Hi! It's the second week of our Cycle 3 discussion, and there's a new challenge: How could we capture the sum of all knowledge when much of it cannot be verified in traditional ways? You can suggest solutions here. You can also read a summary of discussions that took place in the past week. SGrabarczuk (WMF) (diskuse) 11. 7. 2017, 17:24 (CEST)

Znaky měst a obcí v infoboxech sportovních klubů

Při fixování odkazů v článcích o českých fotbalových prvoligových klubech jsem si všiml, že u většiny z nich se v infoboxu v položce "město" nachází kromě odkazu na dané město také miniaturní znak toho města. Zaznamenal jsem to i u dalších českých fotbalových klubů, jestli je to i u dalších sportů, nevím. Ale dle mého názoru je to zcela zbytečná, nic neříkající ozdůbka (kdo zná znaky měst a obcí v ČR?), resp. vzhledem k velikosti spíš jen barevný flíček bez výpovědní a encyklopedické hodnoty. Podle mě na hromadné odstranění. Jak to vidí další? Příklady: AC Sparta Praha, FK Jablonec --Harold (diskuse) 12. 7. 2017, 16:14 (CEST)

Jsem pro odstranění. --Silesianus (diskuse) 12. 7. 2017, 16:56 (CEST)

U středověké šlechty bych znaky chápal, ale u současných měst jde o zbytečnost. --Jann (diskuse) 12. 7. 2017, 16:58 (CEST)

Souhlasím s odstraněním. Není to jen záležitost českých klubů, viz FC Bayern Mnichov, FC Barce