Wikipedie:Pod lípou/Archiv 2019/01

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Obsah

Aktualizace v novém roce

Ahoj, od 1. ledna (příp. od prvního pracovního dne) nastávají pravidelně různé změny, mění se lidé, zákony atd. Asi tu neexistuje nějaká centralizovaná stránka, kde by se to evidovalo, aby bylo možné dělat aktualizace systematicky a správně (tj. ne neencyklopedickým způsobem, nahodile, často od náhodných návštěvníků), v některých případech včetně změny na Wikidatech. Já osobně aktualizoval stránky Rada Evropské unie a Institut klinické a experimentální medicíny. Změny dělá např. armáda, ale pokud dobře koukám, v našich článcích se změna těchto postů neprojeví. Nějaké další nápady, náměty??? Já možná nebudu mít čas se tím dál zabývat, je to ode mě jen námět. Všem všechno dobré v novém roce. — Gumruch (disk.) 1. 1. 2019, 14:26 (CET)

Hm, a já jsem myslel, že na editacích od náhodných návštěvníků je wikipedie založena...--Hnetubud (diskuse) 1. 1. 2019, 23:56 (CET)
Umíte si představit českou nebo anglickou Wikipedii, kterou editují pouze a nahodile náhodní návštěvníc? Asi nikdo nechce, aby tady měsíce visely zastaralé informace… — Gumruch (disk.) 2. 1. 2019, 22:48 (CET)
Vždyť to tak plus minus přece je ... --frettie.net (diskuse) 2. 1. 2019, 23:26 (CET)

Ústavy šlechtičen

Pokud by se čirou náhodou někomu chtělo pracovat a nevěděl by, do čeho píchnout, pokuste se roztřídit odkazy na Ústav šlechtičen – původně všechny mířily na Tereziánský ústav šlechtičen a většina by asi měla být takto opravena, ale některé se mohou vztahovat k jiným ústavům šlechtičen.

A svůj samostatný článek by si asi zasloužil Novoměstský ústav šlechtičen u sv. Andělů. Nynější článek Všeobecná fakultní nemocnice v Praze je spíše článek o zdravotnické instituci, která původně mohla sídlit jinde a dnes sídlí ve více budovách, takže odkazovat ho jako článek o Novoměstském ústavu šlechtičen není moc vhodné, protože o historii této budovy v něm není skoro nic. --ŠJů (diskuse) 1. 1. 2019, 23:33 (CET)

Panel Potřebuji pomoc bude nasazen již tento pátek

Ahoj všem,

jako součást projektů sloužících k zlepšení zážitku nováčků bude v pátek nasazen Panel Potřebuji pomoc, vyvinutý týmem Growth.

Tento projekt umožní nováčkům pokládat dotazy na tuto stránku přímo ze stránky, kterou právě editují. To nejspíše povede ke zvýšení počtu otázek, které se zde objeví. Panel si již brzy budete moci zapnout v nastavení na karě Editace.

Otázky pocházející z panelu budou mít nadpis začínající “Dotaz vložený pomocí panelu Potřebuji pomoc”. Kromě toho budou označené tagem “Panel Potřebuji pomoc”.

Až budete na otázky odpovídat:

  • Ve své odpovědi pingněte nováčka, kterému odpovídáte. Nováčci nemusí vědět, jak se na stránku Potřebuji pomoc dostat, natož, jak monitorovat odpovědi. Notifikace je nejlepším způsobem, jak je informovat o tom, že dostali odpověď.
  • Ujistěte se, že vaše odpověď je platná pro editor, který nováček používá. Informaci o používaném editoru je možné získat z příspěvků.
  • Uvědomte si, že nováček stránku Potřebuji pomoc nikdy nemusel vidět, a nemusí vědět, jak v konverzaci pokračovat. Zvažte, zda není vhodné nováčkovi vysvětlit, jak může odpovědět.

Sesbírali jsme také různé příklady dobré praxe týkající se komunikacev s nováčky. Věříme, že vám to pomůže!

Děkujeme vám předem za váš čas, který strávíte pomocí nováčků.

S pozdravem, --Martin Urbanec (diskuse), komunitní ambasador české Wikipedie, 9. 1. 2019, 08:50 (CET)

Martine, super. Chtěl bych vyzdvihnout příklady dobré praxe - to je super stránka, zvlášť konec. Ten by si měl přečíst každej druhej Wikipedista. Za to návod na Panel Potřebuji pomoc je ... trošku konmplikovanější ke čtení. A vlastně mi tam chybí to, jak to bude fungovat pro editora. NEbo jsem jen přehlédl to, kde se otázky objeví?--frettie.net (diskuse) 9. 1. 2019, 09:34 (CET)

FileExporter beta feature

Johanna Strodt (WMDE) 14. 1. 2019, 10:41 (CET)

Předpokládám (ptám se, abych ujistil sebe a zároveň i abych předešel případným planým žádostem), že toto rozšíření se cs.wiki vůbec netýká, neb žádné lokální soubory nemáme. Je tak? --YjM | dp 14. 1. 2019, 13:41 (CET)

Já předpokládám, že zjednoduší přesun licenčně vyhovujících souborů na Commons pro využití na cswiki. Takže minimálně se to týká Nápověda:Načtení souboru#Obrázky uložené na jinojazyčné Wikipedii. --Matěj Orlický (diskuse) 14. 1. 2019, 13:48 (CET)
Myslím, že máte oba pravdu. Na CS wiki není prakticky co transformovat. Ale ano, třeba budeme moci využít něco, co se přesune třeba z nějaký-divný-jazyk.wp.org na commons. Takže jako jo. --frettie.net (diskuse) 14. 1. 2019, 14:19 (CET)
Já trochu přehlédl, že YjM mluví o planých žádostech, tedy se dohaduju, že mu šlo o ten konfigurační soubor, který si kontrolovat/měnit nemusíme. --Matěj Orlický (diskuse) 14. 1. 2019, 14:30 (CET)
Ale netýká se nás přece ani nějaké praktické využití toho exportéru, jestliže není z cs Wiki co exportovat. Že se nás může týkat využití souborů pomocí toho nástroje exportovaných z jiných Wiki, nemá nějaký zvláštní dopad na naše vlastní využití exportéru, předpokládám. --Bazi (diskuse) 14. 1. 2019, 14:38 (CET)
Já tedy předpokládám, že „my“ budeme moct prakticky využít na export obrázku z jiné wiki na Commons pro jeho využití na cswiki. Teď tedy nevím, zda se v tom pletu nebo toto považujete za něco, co se nás netýká. --Matěj Orlický (diskuse) 14. 1. 2019, 15:42 (CET)
Pokud to „my“ budeme moci využít, pak na jiných Wikipediích - na těch, odkud by se případně exportovalo. Samozřejmě jsem si vědom toho, že někteří wikipedisté z české Wikipedie působí také na jinojazyčných Wikipediích, kde jsou případně součástí tamních wikikomunit. Já měl na mysli českou Wikipedii. Ale jinak mi přijde, že je to od počátku jen zbytečným slovíčkařením, kterému z Vaší strany nerozumím. Považuji za evidentní, že příspěvek YjM se týkal potenciálního exportu z cs Wiki. Ostatně odkaz do nastavení k případnému zapnutí exportéru vede na lokální, nikoli globální nastavení. Pěkný den. --Bazi (diskuse) 14. 1. 2019, 17:31 (CET)
YjM psal vůbec netýká, já že se to týká možnosti získat obrázky, kvůli čemu tu máme mnou odkazovanou nápovědu, a proč bychom měli někoho navádět, aby to exportoval ručně, když to může udělat lépe (historie str.) a jednodušeji. Pak jsem si teprve všiml, že YjM píše o nějakých žádostech, tak jsem napsal, že mu vlastně přesně nerozumím, že možná můj příspěvek nebyla úplně odpověď na jeho dotaz a že snad myslel žádost o zapnutí té fukce na cswiki. Vy jste se s prominutím doposavad také moc jasně nevyjádřil, takže já nevím, zda to je jen slovíčkaření o pohledu na věc nebo něco skutečně věcně rozporujete. Proto jsem psal, že se možná pletu, a možná např. exportér nebudu moct použít, když mám jen globální účet a nejsem součástí cizojazyčné komunity. Pletu se? --Matěj Orlický (diskuse) 14. 1. 2019, 18:23 (CET)
Uživatel cs.wiki tuto funkci nevyužije, může využít pouze její výsledek (soubor přenesený z jiného projektu na Commons). Pokud tento uživatel současně působí na jiném projektu, kde lokální obrázky existují, pak tuto funkci využít může, ale jen na tamtom projektu. JAn (diskuse) 14. 1. 2019, 21:00 (CET)
Píšete něco jako Bazi, čemu nerozumím. Příklad: Najdu na dewiki licenčně vyhovující obrázek, který bych chtěl použít do článku na cswiki. Můžu A) na to použít ten Exportér, nebo B) musím postupovat podle návodu odkázaného v nápovědě výše, protože současně nepůsobím na dewiki, a proto nemůžu tu funkci použít? --Matěj Orlický (diskuse) 14. 1. 2019, 21:13 (CET)
Z dokumentace vyplývá, že se použití nástroje se na vstupní wiki nemusí vůbec projevit (oproti starému způsobu vlastně nic nového). Takže A) brání jenom nutnost být na vstupní wiki autoconfirmed. Tedy tady na cswiki nikdo místní ani zvenku nástroj nevyužije, ale je dobré vědět, že pokud někde najdu soubor vhodný na Commons, můžu použít tento nástroj. Matěj Suchánek (diskuse) 14. 1. 2019, 21:55 (CET)
Aha, díky. Takže když budu umět přesunout, ale nebudu umět německy, tak může být 10 editací na schváleného uživatele problém a bylo by vhodnější požádat někoho z dewiki. Což jistotně nastane, když tam místo dewiki bude Frettieho nějaký-divný-jazyk.wp.org. Tedy otázka zní: Má se místo copy+paste a down+upload kontaktovat někdo tamní, aby přesunul nástrojem? Mělo by se to takto doplnit do té nápovědy, resp. případně také aspoň zmínit v c:Commons:První kroky/Přenos souboru a pomůcky, kterou my odkazujeme? Matěj Orlický (diskuse) 14. 1. 2019, 22:47 (CET)
@Matěj Orlický: Ach ano, měl jsem na mysli to, že zde na cs.wiki není potřeba žádnou konfiguraci měnit, protože zde se nástroj přímo neuplatní. Tudíž, že nemá smysl zde o něco takové žádat (tj. o změnu konfigurace a zapnutí nástroje). Omlouvám se za nejasnost.
Je ale zajímavé, že ten nástroj vlastně může být přínosem nepřímo i pro českou WP, jak tu bylo zmíněno (export z něco-divnýho-wiki na Commons). A je fajn, že i z tak blbého dotazu, jako jsem vznesl, mohou i přes prvotní nedorozumění vyplynout zajímavá zjištění s praktickými důsledky (jak postupovat, když ten pěkný obrázek na něco-divnýho-wiki najdu). --YjM | dp 15. 1. 2019, 00:05 (CET)

Jazyk originálu papežských dokumentů

Dá se nějak jednoduše zjistit původní jazyk, v němž bylo sepsáno to které papežovo dílo? Např. u Evangelii gaudium z roku 2013 česká Wikipedie uvádí, že originál byl sepsán ve španělštině - což je, vzhledem k národnosti současného papeže, snad dost pravděpodobné - ale na dalších Wikipediích o tom nic nenacházím, stejně jako Googlem (kromě webu jednoho německého teologa: https://www.thomasschirrmacher.info/wp-content/uploads/2015/06/EvangeliiGaudium.pdf) (proto jsem do článku ráno ve spěchu umístil alespoň žádost o doplnění zdroje: https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Evangelii_gaudium&diff=prev&oldid=16857579). Na vatican.va v jednotlivých jazykových mutacích to taky není (např. anglická: http://w2.vatican.va/content/francesco/en/apost_exhortations/documents/papa-francesco_esortazione-ap_20131124_evangelii-gaudium.html). V českém překladu od Paulínek (https://www.socialninauka.cz/files/files/Evangelii%20gaudium.pdf) je napsáno, že česká verze byla přeložena "z italského originálu" - což ale může znamenat snad také jen to, že text byl přeložen z verze, která byla položena originálu na roveň (což jsou, říkám si, možná všechny překlady umístěné na vatican.va?), resp. taky je možné, že by tam správně mělo stát "přeloženo z italské předlohy"). Je některá verze při různosti překladů rozhodná (předpokládám, že by to byla právě ta originální - nebo snad latinská? U EG ale latinská verze na webu ani není...)? Víte si v tomto někdo rady - možná například Martin Davídek? Děkuji, s pozdravem --Jiří Janíček (diskuse) 14. 1. 2019, 18:28 (CET)

Co se týče originálu papežských dokumentů, tak tam je otázka, jak vypadala příprava každého jednotlivého. To málo co o tom vím je, že aktuálně záleží jakého národnostního složení je komise, která dokument s papežem připravuje - tedy jakým jazykem se dorozumívá. Většinou italsky, ale může tam být řada španělský mluvících expertů či jiných jazykových okruhů. Závazný text pro církev je ovšem text publikovaný v latinském jazyce, i když byl většinou připravován v italštině. Je to celkem přirozené, že o textu se diskutuje v živém jazyce. Občas jsem se setkal při studiích v Římě s některými profesory, kteří se nějak podíleli na vzniku papežských dokumentů; ti samozřejmě pracovali většinou v italštině, a také jsem se potkal s vynikajícími předkladateli, kteří překládali tyto dokumenty do oficiálního latinského textu. Jinými slovy: 1. proces přípravy - různé jazyky (domininatně italština), 2. oficiální dokument (latina) + překlady do dalších světových jazyků. 3. Co se týče oficiálního překladu do italštiny, domnívám se, že se použije původní text, ze kterého se vytvářel oficiální dokument v latině. A tady je právě ta věc. Totiž dokument v živém jazyce má větší dynamiku, živost atd. 4. Překlady do národních jazyků (nesvětových jazyků). Zde je problém, ze kterého jazyka překladatel vychází - zda-li z latinského oficiálního textu, či z italštiny, angličtiny atd. Tady by bylo třeba doplnit, že italština ráda místo imperativů používá kondicionály, které ovšem chápe jako imperativy - což se pak projeví i v latinském závazném textu. Výsledkem je, že často jsou pak do národních jazyků jsou překlady s kondicionály (mělo by se, mohlo by se... apod.), jak to učí gramatika. Italové se pak diví, že se něco nedělá, protože byly použity přece, podle nich, jasné vazby, ale zbytek světa chápe kondicionály jako pouhá nezávazná doporučení nebo návody. Je to otázka kultury italského jazyka a gramatiky. To by bylo asi na jiné povídání. Stačí to takto na vysvětlení? S pozdravem --Martin Davídek (diskuse) 16. 1. 2019, 09:25 (CET)
No měl bych k tomu aspoň dvě otázky: Co tedy v případě toho Evangelii gaudium - jazyk originálu tedy skutečně jen tak nezjistíme?
A zadruhé s tou latinou: např. právě tento (EG) na webu (http://w2.vatican.va/content/francesco/en/apost_exhortations/documents/papa-francesco_esortazione-ap_20131124_evangelii-gaudium.html) latinský text nemá - a vzhledem k tomu, že dokument je z roku 2013 (už to bude šest let) myslím, že ani mít nebude - tam tedy latinský text asi rozhodný nebude, je to tak...? (Nevím, jestli je to celkově Františkův trend, že už dokumenty nenechává překládat do latiny - Benedikt je možná v ní i psal...? :) )
Po rozhodném textu se ptám pro případ odchylnosti překladů. Zde konkrétně jde o to, že španělsky je na jednom místě slovo "atraktivní", v dalších jazycích "aktivní" - předpokládám, že správně je "atraktivní" (přitažlivý) (to slovo je jinak v EG použito mnohokrát, je dost "o tom") - což by jen svědčilo pro to, že originálním jazykem je španělština a že ta chyba (aktivní) se pak přelévala z jednoho překladu do druhého. Každopádně mě překvapuje, že jazyk originálu není snadné zjistit. --Jiří Janíček (diskuse) 16. 1. 2019, 11:56 (CET)
Co se týče EG, tak asi by se to zjistit dalo, ale je to mimo můj rozsah možností.
Kdybych dělal nějaký speciální výzkum, asi bych se obrátil na Papežskou radu pro výklad legislativních textů - protože papežské dokumenty jsou legislativní texty. Ti by asi byli schopni říci, co je tam správně, a zanalyzovali by proces překladů. Je ale docela možné, že už i tuto záležitost (aktivní - atraktivní) někdo ve světě řešil. Bylo by třeba zapátrat v jiných jazycích. S pozdravem --Martin Davídek (diskuse) 16. 1. 2019, 12:12 (CET)
K tomu bych ještě dodal, že tato Papežská rada by mě po dotazu asi odkázala na příslušné Dikasterium, které to mělo na starosti. --Martin Davídek (diskuse) 16. 1. 2019, 12:16 (CET)

Volby do arbitrážního výboru

Vážení a milí kolegové, připomínám, že ode dneška za týden začínají volby do Arbitrážního výboru české Wikipedie. Bohužel se zatím nikdo ještě nepřihlásil. Chcete-li pomoci české Wikipedii i jinak než psaním článků, prosím, přihlašte se na této stránce. Předem děkuji všem, --Martin Urbanec (diskuse) 15. 1. 2019, 21:15 (CET)

Rejstřík památek

Mám prosbu, šel by do šablony rozhledna vložit rejstřík památek, chci to kvůli článku Rozhledna na Jedlové, šablona budova se mi tak nechce vkládat. když už je nějaká rozhledna i památkou. -:))) Moc děkuji.Mirek256 19. 1. 2019, 10:11 (CET)

Rejstřík památek je již touto šablonou podporován, akorát článek nebyl propojen s Wikidata položkou :) --Vojtěch Dostál (diskuse) 20. 1. 2019, 16:11 (CET)

Článek 13

Zdravím, italská Wikipediedo čtvrtka zablokovala všechny své stránky z důvodu článku 13, který by mohl ohrozit otevřenost internetu, tím i Wikipedii. Více informací zde: [1][2] [3] Chtěl bych se vás zeptat, chtěli byste nějak upozornit na článek 13 čtenáře české Wikipedie? Buď bannerem (site/central notice), nebo dočasnou blokací Wikipedie? --Patriccck 23. 1. 2019, 19:19 (CET)

Nebo bychom mohli napsat zprávu na Hlavní stranu do sekce Aktuality. --Patriccck 23. 1. 2019, 19:22 (CET)
@Aktron: Nebo bychom, Aktrone, mohli napsat něco na pobočkovej blog ... --frettie.net (diskuse) 24. 1. 2019, 00:44 (CET)
Napiš D. Dimitrovovi jestli se ohledně toho něco děje. IMHO je to aktuálně na jednacích úrovních blokované, ale nevím to jistě. Aktron (|) 24. 1. 2019, 10:17 (CET)
Počkáme.--frettie.net (diskuse) 24. 1. 2019, 12:19 (CET)
Tvrdí, že se nic aktuálního v daném směru neděje, jednání uvázla na národních státech. Aktron (|) 24. 1. 2019, 22:47 (CET)
A co jako odstávka WP zachrání? Zase další nesmysly ze strany EU. OJJ, Diskuse 24. 1. 2019, 18:13 (CET)
@OJJ: Na italské Wikipedii požádali návštěvníky, aby kontaktovali europoslance (lidi, kteří jednají o článku 13) a napsali jim svůj názor na připravovaný článek 13. --Patriccck 24. 1. 2019, 18:22 (CET)
@Patriccck: Tak jestli bych to měl psát jenom bez vulgarit, tak by mnoho textu nedostali. :) OJJ, Diskuse 24. 1. 2019, 18:24 (CET)
Možná by čtenáři víc než blokování a banery uvítali Článek 13, s 2NNVZ by evidentně být problém neměl. --Matěj Orlický (diskuse) 24. 1. 2019, 23:27 (CET)
Plně souhlasím. Již existuje i několik cizojazyčných k přeložení: d:Q55110225. --Dvorapa (diskuse) 24. 1. 2019, 23:32 (CET)

Sport na Z/zimních olympijských hrách

Už dlouho mi to drásá nervy a protože nevím, jak to vyřešit, jdu s tím sem. Máme tu plno článků o něčem na zimních olympijských hrách a pak podobně velké množství článků o něčem na Zimních olympijských hrách. Stejné s kategoriemi, šablonami. Stejné s LOH. Věděl by někdo, jak to má být správně češtinářsky, abychom téhle dvojakosti mohli udělat přítrž? --Dvorapa (diskuse) 26. 1. 2019, 19:13 (CET)

Nebo jsou správné obě varianty a můžeme to tak nechat? --Dvorapa (diskuse) 26. 1. 2019, 19:14 (CET)
Přijde na to. Viz Velká písmena – akce, soutěže. „XX. (= Dvacáté) zimní olympijské hry“ vs. „Letní olympijské hry 2008“. Jedná-li se o konkrétní ročník, pak bude názvem včetně toho pořadí nebo roku. Když ale budeme mluvit obecně o všech zimních olympijských hrách, pak nejde o konkrétní akci (konkrétní ročník) a mohlo by se psát s malým jako obecný pojem. Viz olympiáda, olympijské hry atd. --Bazi (diskuse) 26. 1. 2019, 19:40 (CET)
Např. Česko na Zimních olympijských hrách 2018 pojednává o tom jednom konkrétním ročníku, tedy s velkým. Oproti tomu Česko na zimních olympijských hrách pojednává obecně o všech zimních ol. hrách, tedy s malým. --Bazi (diskuse) 26. 1. 2019, 19:43 (CET)
Aha, uff, no probírat se tisícovkami článků na toto téma a zkoumat, kdy se jedná o tohle nebo tamto (a kdy je to správně nebo špatně), se mi tedy moc nechce, snad autoři při zakládání věděli, co dělají. --Dvorapa (diskuse) 26. 1. 2019, 20:07 (CET)
Nic neřeš, ono už to právě nějakou dobu vyřešené je. :-) Ohledně OH se tu před lety prováděly hromadné přesuny a mělo by to být správně, jak kategorie, tak články. --Harold (diskuse) 26. 1. 2019, 20:10 (CET)
Dobře, na první pohled to vypadá jako chyba nebo nejednotnost, ale když si to tak čeština žádá a jestli už to vyřešené je. Díky oběma za vysvětlení. --Dvorapa (diskuse) 26. 1. 2019, 20:21 (CET)

Tituly v infoboxu

Zvyk či pravidlo uvádět tituly pouze v infoboxu se ukazuje být dost nešťastným. Pokud ho totiž autoři článků striktně dodržují, mohou ve článcích o některých osobách nastat tři situace, všechny z různých důvodů chybné. Je-li totiž předmětem článku nositel titulu akademik a autor dodržuje zmíněné pravidlo, pak:

  1. buďto uvede všechny tituly do infoboxu a dostává se do konfliktu s pravidlem pro zápis titulu akademik (titul akademik má v zápisu se jménem nahradit všechny ostatní tituly, kombinace není přípustná) - příklady této chybné varianty: zde, zde a zde
  2. neuvede titul akademik, pouze tituly dosažené před tímto (což je rovněž chybné) - např. zde
  3. uvede v infoboxu pouze titul akademik, čímž je ovšem čitateli zatajeno, že nositel disponoval dalšími tituly (které samozřejmě byly platné, pouze se nezapisovaly bezprostředně kolem jména v kombinaci s titulem akademik)- např. zde

Jsem přesvědčený, že správnost obsahu Wikipedie je nadřazená nedomyšlenému formálnímu pravidlu Wikipedie o zapisování titulů pouze kolem jména v úvodu infoboxu. Bylo by ale vhodné to řešit nějak systematicky. Napadá mě několik možností. Buďto v infoboxu zavést kolonku na tituly, kde by se daly vyjmenovat ostatní tituly, které nelze zapisovat kolem jména zároveň s titulem akademik (a pouze ten pak uvádět před jménem v první řádce infoboxu). Nebo titul akademik uvádět v úvodu infoboxu a ostatní v charakteristice na začátku článku, např. „Karel Juliš (* 10. listopadu 1929 Praha), Ing., CSc., je český a československý vysokoškolský…“. --Xth-Floor (diskuse) 6. 1. 2019, 00:34 (CET)

Mělo by být poměrně snadné zavést nějaký nový parametr, v němž se třeba v závorce pod jménem uvedou další tituly. Aby to bylo zřetelné, může se jmenovat třeba další tituly akademika. --Vojtěch Dostál (diskuse) 6. 1. 2019, 15:12 (CET)
Díky. Bylo by možné to zařídit? --Xth-Floor (diskuse) 7. 1. 2019, 13:57 (CET)
Bylo, ale ještě počkám, kdyby někdo přišel s jiným nápadem; přeci jen infobox-osoba je velmi často používaný. Kdybych náhodou zapomněl, prosím strč do mě. --Vojtěch Dostál (diskuse) 7. 1. 2019, 15:25 (CET)
@Xth-Floor: Je to takto v pořádku? Myslím že to můžeš případně zavést i do dalších infoboxů tohoto typu (osoba atd), zatím je to pouze v infoboxu - politik. --Vojtěch Dostál (diskuse) 29. 1. 2019, 10:32 (CET)
Díky, doplnil jsem a opravil ty nejkřiklavější případy. --Xth-Floor (diskuse) 29. 1. 2019, 11:41 (CET)

Tituly by rozhodně neměly být pouze v inforámečku. Měly by být zmíněny i v textu článku v souvislosti s tím, jakým způsobem je osoba nabyla.--Tchoř (diskuse) 6. 1. 2019, 17:04 (CET)

Též jsem nepochopil, proč by tituly nemohly být uvedeny při prvním jmenování osoby (tučně) v textu článku. Dál už netřeba, zbytečně by se článek prodlužoval. Bude problém, jak případnou změnu uvést do povědomí wikipedistů, kteří současné pravidlo automaticky respektují.--Svenkaj (diskuse) 9. 1. 2019, 12:16 (CET)

Seznamy s pomlčkou před rozlišovačem

Ahoj, narazil jsem na několik seznamů a s nimi spojených souvisejících šablon s pomlčkou před rozlišovačem, např. Seznam medailistů na mistrovství světa ve volném stylu – (muži – 57 kg). Nejsem si jistý, co s tím, můžu je normálně přejmenovat nebo to má nějaký důležitý (pro mě skrytý) význam? --Dvorapa (diskuse) 7. 1. 2019, 11:37 (CET)

Také mi přijde, že v rozlišovači by mohla být čárka místo pomlčky, ale to není zas až tolik podstatná věc. --Dvorapa (diskuse) 7. 1. 2019, 11:38 (CET)

Dotaz na Zoner60. --Matěj Orlický (diskuse) 7. 1. 2019, 12:06 (CET)
Nejsem si jistý, do jaké míry je to klasický wikirozlišovač, nebo jestli se to tak i reálně uvádí. Ale to je asi podružnost. Pryč má jít určitě pomlčka před závorkou a pryč by mohla jít i pomlčka v závorce, čárkou ani není nutno ji nahrazovat. Nebo by se dalo uvažovat naopak o zrušení závorky a ponechání (první) pomlčky, viz Seznam medailistů na mistrovství světa ve vodním slalomu – kánoe muži.
Ostatně k přejmenovávání už loni hromadně docházelo. Viz namátkou Jedudědkovo přejmenování 2. 3. 2018 a Zonerovo následné vrácení na původní název 2. 11. 2018. Zdá se, že na tomto pojmenování trvá, ale zdůvodnění jsem zatím nikde nenašel. --Bazi (diskuse) 7. 1. 2019, 13:30 (CET)
Také jsem na to koukal. Mám takový dojem, že se to pojmenování už někde i řešilo, ale moc velký zájem komunity o to téma nebyl. Každopádně když to bude všechno jednotné (což jak zmínil Bazi je tak napůl) a nebude tam navíc ta divná pomlčka před závorkou, bude to jen dobře. --Dvorapa (diskuse) 7. 1. 2019, 13:50 (CET)
Rozlišovač v závorce je zbytečný, rozlišení lze uvést přímo v názvu článku, jak už bylo odkázáno. Cílem má být co nejméně komplikovaný název (bez nadbytečné typografie) a jednotnost (pro očekávanost názvů). Ve tvaru „Seznam medailistů na mistrovství světa ve volném stylu – (muži – 57 kg)“, je pomlčka před závorkou nadbytečná, protože neplní žádnou funkci, dtto závorka jako rozlišovač. Názvy mají obsahovat minimum typografie a být bez rozlišovače: Seznam medailistů na mistrovství světa ve volném stylu – muži do 57 kg.--Kacir 7. 1. 2019, 13:56 (CET)
Nebo: Seznam medailistů na mistrovství světa ve volném stylu mužů do 57 kg. --Matěj Orlický (diskuse) 7. 1. 2019, 14:03 (CET)
Ano, možné řešení. Předem bych vzal v potaz (ověřil) jednotný styl všech dotčených seznamů, jestli je vhodné/možné rozepisovat název bez pomlčky, nebo je výhodnější styl s pomlčkou a disciplínou.--Kacir 7. 1. 2019, 14:15 (CET)
(s e.k.) Pomlčka před závorkou je nesmyslná, závorka nevhodná, neboť nejde o rozlišovač. Ostatně, názvy "Seznam+medailistů" všech seznamů medailistů by si zasloužily sjednotit, prakticky co sport, to jiný systém názvů (nemalou zásluhu na tom má bohužel zmiňovaný Zoner60). --Harold (diskuse) 7. 1. 2019, 14:04 (CET)
Seznam medailistů na mistrovství světa ve volném stylu – muži do 57 kg je perfektní název. --Tayari (diskuse) 7. 1. 2019, 20:09 (CET)
Vidím, že se víceméně shodneme, jen Zoner60 se zatím neozývá. Ještě drobnost: Někde je kánoe muži, jinde muži bantamová váha, nebo muži - 48 kg, ale pak zase sedmiboj muži, zaznamenal jsem i mistrovství světa mužů (střední váha). Mám se snažit o nějaké pořadí disciplíny a pohlaví nebo zatím stačí vyházet nevhodnou typografii. --Dvorapa (diskuse) 30. 1. 2019, 19:57 (CET)

Česko na Wikipedii 2019

Věc: Pokus o zhodnocení, jak si stojí název Česko na české Wikipedii a návrh na jednotný přístup u tabulek a seznamů.

Názvy článků

Názvy typu "v Česku" jsou základní, názvy "v České republice" jsou typicky výjimky obsažené přímo ve vlastním jméně něčeho (organizace, díla). Pryč jsou doby, kdy se musel u každého článku dávat návrh na přesun a projednávat (doprošovat se) jednotlivě. Není důvod. Jakmile se objeví nový článek typu "v České republice", přesouvá se na standard "v Česku" a bez humbuku. Podobně v jiných pádech. (Čest vyvzdorovaným výjimkám, ale ty se najdou u čehokoliv.)

Názvy kategorií

Stejně jako s názvy článků.

Tabulky

Typicky sportovní tabulky a přehledy nebo seznamy zemí podle nějakého kritéria (kontinentu, HDP, rozlohy). Snad už i nejzatvrzelejší odpůrci sjednocení a Česka potvrdí, že nemá cenu, aby články měly rozklížené pojmenování jako

  • Česká republika na Letních olympijských hrách 1996
  • ČR na Letních olympijských hrách 2000
  • Česko na Letních olympijských hrách 2004

Ale všechny ročníky shodně Česko. Proto snad není ani důvodu, aby výsledkové tabulky jednotlivých ročníků zobrazovaly "jiný stát" jako:

1 Česko Česko
2 Slovensko Slovensko
3 Polsko Polsko
4 Maďarsko Maďarsko
1 Česko Česká republika
2 Slovensko Slovensko
3 Polsko Polsko
4 Maďarsko Maďarsko
1 Česko ČR
2 Slovensko Slovensko
3 Polsko Polsko
4 Maďarsko Maďarsko

Platí i pro tabulky bez vlajky. Co z toho - využívat Česko? Logický a estetický aspekt: nemixuje se politické a zkratkové jméno dohromady s názvy zeměpisnými, navíc v takovýchto grafických přehledech kde to o to víc vyniká. Očekávanost: Každý článek stejný přístup, stejný mustr.

Je tady názor, že všechny tyto tři zápisy jsou ekvivalentní. Mým cílem je vás přesvědčit, že v tomhle případě zrovna moc ne. Čtenář samozřejmě pochopí, o čem se mluví, ale už méně pochopí, proč to v každé podobné tabulce píšete jinak.

A jak si wikipedie teď stojí v tabulkových přehledech a sportovních pavoucích: Tak předně už jsem tomu unifikačně pomohl (třeba v tom smyslu kdy 1 ročníku stejné sportovní disciplíny se podle tabulky zúčasnilo ČR, 2 ročníků Česká republika a 23 Česko), v poměru Česko jasně vyhrávalo, ale za protlačování jedné z variant se dá považovat kdeco. Momentální stav je takový, že rozklíženost zůstává ještě v tenisových článcích a v téhle jedné tabulce AC Sparta Praha#Umístění v jednotlivých sezonách napříč všemi fotbalovými kluby (kompromisně by se zrovna do ní vrtat nemuselo, když už si chce někdo vydobýt SYSTEMATICKOU výjimku a ne výjimku zcela náhodnou). Prostě by to snad už stálo za to dorazit to do konce, ne?

Seznamy

Číslované nebo odrážkové seznamy taky najdeme ve třech variantách.

Největším zdrojem pro nejednotný přístup byla sekce Partnerská města u jednotlivých článků o obcích, asi ještě pozůstatek těch starých sporů o Česko, kdy byl problém ještě i s názvy článků (viz první bod) nebo článkem Česko jako takovým, nebo co. Jinak v celkovém počtu seznamových položek Česko nezpochybnitelně vítězilo a snad nemá cenu udržovat rozklížený stav kvůli vyhaslým kontroverzím (vizte zas bod 1 o názvech článků). Je tu ovšem názor, že kontroverzní editace to stále ještě jsou, takže proto se tady o tom rozepisuju. Momentální stav: Zhruba posledních 50 kousků (vzhledem k celkovému počtu to je nic), podle toho jak to budou vracet zpátky.

Názvy kapitol

V případě zájmu možno zmonitorovat, momentálně neřeším, ale obecně si myslím, že bychom se k tomu měli chovat jako k seznamovým položkám.

Infoboxy

V parametrech typu místo, místo narození, místo úmrtí, stát, země: Tak zatím je to tady dost náhodné, to vám přiznám bez mučení, ještě se dá zjistit jak moc. Některé infoboxy jsou učesané, některé ne. Pokud se ale jednou přejde přebírání z wikidat, vyřeší se to samo a jednotné to bude, takže udržování náhodného výběru ze tří variant je IMHO beztak zbytečné oddalování, jednoduše by to sjednotil robot.

Prostý text

Prostý text článku, žádné přehledy seznamy a grafy, zkrátka celé věty a souvětí - IMHO V tomhle jediném případě snad platí, že nemá valnějšího smyslu nahrazovat Českou republiku za Česko. Sice bych mohl mít výhrady ještě k výčtům typu "v Polsku, České republice, Maďarsku,", ale tady se to spíš ztratí než u ovlajkovaných grafických prvků.

Závěrem

Takže proč to všechno píšu. Česko se používá u článků a kategorií bez problémů jako standardní-hlavní jméno. Podle mého názoru má smysl dotáhnout sjednocení na "Česko" také u seznamů a tabulek - chybí toho už málo a u takových grafických výpisů vyniká nejednotný přístup wikipedie (a těžko racionálně vysvětlitelný). Pokud se najde odvaha i pro infoboxy, fajn, ale všeho dočasu, budu rád, pokud se tady vůbec objeví lidé nezatížení nějakými kontroverzemi z minulosti, co ocení zeměpis a logický přístup :) A tak radši ještě zopakuji, že není ambicí odstraňovat plošně Českou republiku z textu, to si prosím přečtěte příspěvek znovu. Děkuji za pozornost. PS: Netřeba se strachovat o čas, za tu dobu, co jsem tohle sepisoval, už by byly tabulky a seznamy už hotové, ale dobře, řešíme tady posvěcení. Chrzwzcz (diskuse) 20. 1. 2019, 15:30 (CET)

K těm kontroverzím, zmínil jsem to už v jedné reakci na minulý váš příspěvek, tak ještě zde: Ačkoliv mi sjednocení názvů stránek přijde v pořádku a jsem pro každé zlepšení v tomto ohledu, v textu články už mi přijde vhodné nechat vše na autorovi, než se snažit, aby to mělo řád, stejně si to každý píše jak se mu zachce. Již u názvů článků jsme si ověřili, že existuje velké množství výjimek a sporů, v textu článků, v tabulkách, infoboxech, seznamech atd. jich bude mnohonásobně tolik. Přijde mi to jako mrhání časem na něco, co stejně nemá smysl, protože čtenáři chápou ČR/Česko/Českou republiku jako ekvivalent a málokoho asi trápí, že to je v jednom článku v tabulkách tak a ve druhém onak. Já mám plný wikiúkolníček věcí zcela rozbitých a taková marginalita se mi tam už nevměstná, ale pokud někdo nemá do čeho šťouchnout, pak ať klidně sjednocuje i tohle, když ho to baví. --Dvorapa (diskuse) 20. 1. 2019, 16:59 (CET)
Text článku samozřejmě autorovi neberu, to jsem psal a o to se nikdo strachovat nemusí. Výjimek v názvech rozhodně není velké množství, to mi můžete ozřejmit někde bokem, já jich vidím maximálně 7 a z toho třeba 4 zatím ani neměly pokus o vyhádávání výjimky, prostě zůstaly zatím pod radarem. Tak spory se dají udělat ze všeho, někdo by do krve hájil ty olympiády v mém příkladu, ekvivaletní to je, tak co, žejo... Ono to kolikrát bylo jinak i v rámci stejného článku (všechny zápasy odehrálo v pavouku Česko, ale umístila se v tabulce Česká republika). Já "mrhám čas" se jmény států obecně, nejen s tímhletím überkontroverzním, ale i zjevnými překlepy a zatím bez odezvy. Chrzwzcz (diskuse) 20. 1. 2019, 17:50 (CET)
Rozumím. S žádostí pomohu, až budu mít čas, mám to v úkolníčku. --Dvorapa (diskuse) 20. 1. 2019, 17:55 (CET)
Píšete, že nehodláte odstraňovat Českou republiku z textu, ale ze sportovních tabulek by jste ji zase naoplátku definitivně vymýtil. Co si mám o tom myslet kolego ? Snažíte se prosazovat svůj pohled na věc, já ve fotbalových článcích několik let používám název Česká republika a rozhodně to systém má a není to pouze o náhodném použití daného výrazu pro náš stát. V konečném součtu zde rozjedete něco, na čem pohořelo mnoho wikipedistů, nevidím důvod proč by to dnes mělo býti jiné.--Dominus Moravian (diskuse) 20. 1. 2019, 17:22 (CET)
Tak a proč bych ji měl uměle udržovat při životě v tabulce pro (vycucané případy:) olympiádu 2000, MS v hokeji 1994 a košíkové zrovna jen v ročníku 2007? Vy asi mluvíte o infoboxech fotbalu X. třída moravských krajů, tam jsem si říkal, jestli zas někdo zcela programově "neprosazuje svůj pohled na věc" a nevyhýbá se Česku jako kříži, tak mocně, že radši ani nepoužije [[Česko|Česká republika]], ale žene to na přesměrovačku [[Česká republika]]. O infoboxech ale teď radši nemluvím, pak to motají wikipedisti dohromady a je nepřehledno. Chrzwzcz (diskuse) 20. 1. 2019, 18:14 (CET)
Sohlasím se sjednocováním, pokud se jedná o zeměpisné tabulky. U některých sportovních tabulek to však nemusí být úplně korektní. Pokud sportovci v soutěži reprezentují stát (OH; přinejmenším u kolektivních sportů také MS, ME), je stejně oprávněné hledisko, pod jakým jménem na dané sportovní soutěži česká reprezentace vystupovala (tipuji, že v takovém případě je zatím Česko v menšině). Proto bych se o nějaké sjednocování nepokoušel, ale nechal případ od případu buď jméno Česko nebo Česká republika s odkazem na Česko. Čtenáře tím nezmateme a ušetříme si zbytečnou práci, kterou někteří budou považovat za kontraproduktivní. Petr Karel (diskuse) 21. 1. 2019, 09:33 (CET)
Sport - zbytečné obavy. Pokud reprezentují stát, stejně nevystupují "na dané soutěži" pod jménem českým, ani ty české týmy, ani ty zahraniční, takže bych to s tím opravňujícím hlediskem tak vesele neviděl, prostě to tak není. České zdroje to už si na to taky nehrajou a vaše hlediska nezohledňují, tak bych to nenutil Wikipedii. Případ od případu není systém, to je generátor náhodných výsledků, a ten generátor to už před mým zásahem přesvědčivým poměrem táhnul k Česku. Ryzí náhodnost - v náhodném sportu náhodný ročník soutěže. Chrzwzcz (diskuse) 21. 1. 2019, 18:36 (CET)
Lepší skutečnost (ta, co si sportovní reprezentace pro danou konkrétní mezinárodní soutěž či její ročník zvolily), než falešný, zavádějící systém. Wikipedie realitu popisuje, nikoli tvoří. Že se Vám to nelíbí, je sportovním svazům zjevně jedno. Petr Karel (diskuse) 1. 2. 2019, 16:00 (CET)
Pokud si to svazy zvolily a není to na veřejnosti vidět, zdroji ignorována, co je pak skutečnost. Chrzwzcz (diskuse) 2. 2. 2019, 09:57 (CET)
Samozřejmě je fajn, když wikipedistu jeho práce baví, to je na dobrovolnickém projektu velmi důležité. Ale u rozsáhlejších akcí už bych také doporučoval zvážit ten aspekt, nakolik je vaše činnost přínosná pro čtenáře. Konkrétně u těchto sjednocování: většina lidí myslím využívá wikipedii k vyhledávání informací. Že by někdo prohlížel všechny články v jedné kategorii a kontroloval, zda je v nich použit jednotný styl, to se myslím neděje. Takže bych se raději soustředil na činnost, kterou lidi opravdu ocení.--Hnetubud (diskuse) 21. 1. 2019, 18:43 (CET)
No tak každý rád dělá na wikipedii něco jiného a každý ocení něco jiného. Někdo se rád nimrá v kategorizaci (a taky to můžu shodit, že to běžného Frantu totálně nezajímá), někdo rád navrhuje nová pravidla (tak to už vůbec), někdo rád doplňuje seznamy, někdo rád řeší grafické hledisko, někdo rád píše sáhodlouhé texty, někdo rád sjednocuje parametry v infoboxu... Každý jak umí a co ho baví, a klidně víc věci naráz (což mě taky). Všechno je pak zastoupeno a je to dobře, ne? I když celkem běžně vidím, jak se někdo prsí, že zrovna činnost kterou vykonává on, je ta nejdůležitější a nejpřínosnější. Chrzwzcz (diskuse) 21. 1. 2019, 18:53 (CET)
Dobrá, tak tedy jinak a bez prsení: když jsem na wikipedii začínal, byl jsem poučen, že se mají dělat jen takové editace, které článek něčím obohatí. Pouhé nahrazování synonym není žádoucí, protože zbytečně komplikuje historii článku a opakované ukládání představuje zátěž pro servery (viz Wikipedie:Náhled). Takže by možná nebylo špatné občas se zamyslet nad tím, zda nám to sjednocování za to stojí. --Hnetubud (diskuse) 24. 1. 2019, 18:07 (CET)

V názvech článků (i kategorií) můžeme vybrat ze všech přípustných variant vždy jen jednu (z ostatních bude případně přesměrování), proto je smysluplné důkladně zvažovat a pro lepší orientaci má jakýsi smysl i sjednocování (v rámci určitých oblastí), chceme-li v tom mít systém. O tom se ostatně vedly v minulosti spory a dospělo se k jakémusi (asi stále křehkému a z různých stran nahlodávanému) konsenzu.

Nevidím ale sebemenší užitek v jakémsi umělém „sjednocování“, ba normalizačním znásilňování, v rámci obsahu článků, a to všech jejich částí. Někde v textu můžeme zcela volně prostřídat Česko s Českou republikou a ČR a text tím nijak neutrpí, naopak se to někdy může hodit, aby nepůsobil až strojově fádně (podobně jako třeba neustálé opakování celého rozepsaného „80. léta 20. století“ (i v případech, kdy je z kontextu jasné, o které století se muselo jednat, např. v biografiích lidí, kteří jen ve vzácných případech zažívají opakovaně tytéž dekády různých století) a jiné stylistické nešvary.

Je vhodné, aby v rámci jedné tabulky nebo seznamu byla použita (v jednom článku) stejná varianta, ale jinak by mělo být na uvážení autora, jaká mu přijde vhodná - a to třeba i kvůli délce slova/sousloví/zkratky, aby se to dobře vešlo do buněk tabulky nebo infoboxu apod. Vynucování jakéhosi jediného přípustného tvaru na úrovni celé Wikipedie je po mém soudu nepřiměřeným omezováním „tvůrčí svobody“ v otevřené encyklopedii.

Chce-li v tom mít jeden autor nebo jedna skupina autorů v rámci nějakého tematického wikiprojektu svůj systém, nechť má, pokud se tomu věnuje systematicky (a pokud se více spolupracujících wikipedistů dohodne mezi sebou). Ale když to porovnám s jinými případy řešenými např. v závazném pravidle Wikipedie:Pravopis... „Jsou-li obě varianty rovnocenné, například kurz a kurs, zvolte pro svůj text podle svého vkusu a v ostatních článcích pravopis neměňte.“ Volba označení státu samozřejmě není totéž co výběr mezi s/z, ale tím spíš nechme na editorech, aby podle svého úsudku vybrali, co jim přijde vhodné, a nevnucujme jim plošně nějaký jeden jediný přípustný mustr. --Bazi (diskuse) 21. 1. 2019, 19:07 (CET)

No dobré, takže o textu jsem říkal, že tam žádné sjednocovací ambice nevedou a ani nemůžou, takže tím padá reakce na polovinu příspěvku, kde se mluví o znásilňování a přitom nic takového se tu neprobírá a na vašem příspěvku ční hlavně jen to, takže asi takhle. Infoboxy taky nejsou na stole, to je další kus. Tabulka - no chtěl bych vidět, kde Česko je moc dlouhé mezi ostatními uvedenými státy a ČR to spraví :) Omezování tvůrčí svobody je přehnaná reakce, zvlášť pokud wikipedisti sami tuto svobodu v tabulkách a seznamech nijak zvlášť nevyužívali a spíš než svoboda by se to dalo říct že se tam doposud nenašel někdo, kdo by to dal jednotně dokupy a vyeliminoval zbytečné naprosto náhodné výjimky. Když si někdo zrovna ve svém článku, který nemá svoje přímé dvojníky, vydupe Českou republiku, no tak ať si teda tvůrčí vlk nažere když není zbytí, ale do sady článků podobných jako vejce vejci (typicky ty články o jednotlivých ročnících stejné soutěže, nebo výpisy společných informací) je trochu zbytečné stěžovat si na nedostatek tvůrčí svobody u jednoho z údajů. Ano, to není problematika pravopisu, a spíš než s/z bych to případně přirovnal k mixování slov ze starého a nového pravopisu v jenom článku. Chrzwzcz (diskuse) 21. 1. 2019, 19:44 (CET)
Já to sem nechtěl psát, protože Bazi to výše shrnul docela hezky a nebylo třeba více dodat, ale musím: Především bychom u více alternativ na stejné úrovni měli respektovat volbu předchozích editorů. Pokud třeba autor článku v tabulce zvolil Česká republika, mohl to udělat zcela náhodně, ale mohl v tom mít i nějaký záměr, který třeba na první pohled není vidět a po změně na Česko se třeba hned neprojeví. Ovšem po delší době někoho napadne to samé co předtím napadlo autora a v podstatě úplně zbytečně se bude změna na Česko revertovat. Tohle se stává bohužel často třeba u šablon. --Dvorapa (diskuse) 21. 1. 2019, 21:01 (CET)
Výsledkové tabulky si lze představit jako bezmyšlenkovitý jednotně naformátovaný výjezd výsledků z databáze, tam jednotnost rozhodně neškodí, spíš by při takovém způsobu bylo divné, že se liší. Tak to vidím já. Respektuje se psaný text, o tom přece žádná, tam se můžou republikáni a zkratkáři vyřádit a dohnat to, co jim já tady "krutě odpírám" v tabulkách (a přitom to už ani nepoužívali, opakuji se, ale nějak to neprochází skrz, nevím proč). A pořád se opakuji s příkladem, kdy jeden dva ročníky soutěže používají jiné jméno než všechny ostatní, tak tam se mi důvod k zachování přání původního autora hledá teda dost ztuha, zvlášť když se původnímu autorovi přepsal celý zbylý text a o to nikoho netrápí. Alternativy jsou hezká věc, ale když alternativní, tak snad u všeho naráz, ne? Ne že přimíchat jeden název českou zkratkou, jeden ISO zkratkou, to toho přimíchat pár názvů politických, pár v původním jazyce, pár v angličtině a kočička s pejskem mají upečeno. Chrzwzcz (diskuse) 21. 1. 2019, 21:14 (CET)
Jedním z mála případů, kde Česká republika v tabulce být MUSÍ stůj co stůj, je zde (a asi nebude složité uhodnout proč). Chrzwzcz (diskuse) 21. 1. 2019, 21:29 (CET)
To tedy nevím, zrovna nyní, kdy je již název Czechia zcela oficiální zkratkou pro naši zem. A vidíte, další drobný spor, podobných tabulek ve článcích bude na tisíce. Poslechněte naše rady a věnujte se něčemu smysluplnému a nebo nás těmi nesmyslnými úpravami zde pod lípou nezatěžujte (také občas provedu trochu nesmyslné úpravy, ale nikde se tím teda moc nechlubím). Chválím vaše snahy u názvů článků, kde je rozdíl Česko/ČR důležité správně podchytit, ale...
Válí se nám tady hromada roky nevyřešených problémů, roky rozbitých šablon, roky zhrzených článků a roky neaktualizovaných geografických článků. Třeba taková Šablona:Flagicon/old, která už by dávno mohla být smazána a všechny její výskyty opraveny, aby odpovídaly datům státu, a přesto tu stále vězí a funguje v mracích článků (mám ji v úkolníčku už několik let a asi tam ještě pár let bude). Občas jsou někde rozbité souřadnice, občas je potřeba opravit infobox nebo nahradit tabulku infoboxem. To vše s geografií souvisí. A ostatní zdejší geografici by vymysleli další tunu nedodělků, na které nikdo nemá čas a zejí tady věčnost rozbité nebo nehotové. --Dvorapa (diskuse) 21. 1. 2019, 21:42 (CET)
Tak jestli finální reakcí bude "je to nedůležité, ale ať ten blázen klidně dotáhne těch zbývajících 50 výjimek do konce, když už je to tak málo, ať se o tom zbytečně nediskutuje"... tak se s tím klidně spokojím, aťsi. Nevím na co je Czechia reakcí, nějak mi to neštimuje. Podobných tabulek s problematikou ČR bude na padesát, ne na tisíce, nemám-li zásadní problém ve vyhledávání (neměl bych mít). Rád pomůžu s kdečím geografickým, a pokud se mám teda chlubit (že to za mě nikdo jiný neudělá žejo), tak šablon Data státu jsem vyplnil nepočítaně a řešili jsme to snad dokonce spolu, ne, a zrušení old flagiconu jsem tím též přispěl nemalou mírou. Tak ten seznam problémů klidně někam vyvěste na viditelnější místo, ale v očích některých beztak nějaké opravy šablon a infoboxů jsou nedůležité a nevýznamné, důležité je jen přidávat další text a text a text, ne servisovat. Chrzwzcz (diskuse) 21. 1. 2019, 21:51 (CET)
I když je mi může být zatěžko pomáhat s geografickými články dokud Wikipedie nechápe, co je to geografický název. Pokud se geografické články budou stranit geografickým názvům a brát je jako nedůležitou problematiku, tak nevím, s čím bych mohl pomoct ;) Chrzwzcz (diskuse) 21. 1. 2019, 22:48 (CET)
BTW podobné odsudky, jako teď jsem tu slyšel před 3 lety na adresu názvů článků - přece nebudeme původním autorům kazit název, který si vymysleli, je to přípustná alternativa, sjednocování je nežádoucí, tvůrčí svoboda na otevřené encyklopedii musí být zachována... a není vyloučeno že od stejných lidí :) Chrzwzcz (diskuse) 21. 1. 2019, 21:57 (CET)
Ne, svou manipulativní argumentací jste mě nepřesvědčil. Vaše editace spočívající pouze a jenom v překlápění z jedné varianty na druhou považuji za nežádoucí a narušující Wikipedii. Pokud skončíme u závěru, že podobné Vámi prováděné změny jsou zcela nedůležité a v důsledku nijak nepřínosné, takže si je odpustíte a ušetřenou energii začnete věnovat něčemu užitečnému, pak budu spokojen.
Pro představu ostatním wikipedistům, v posledně prováděné sérii podobných Vašich editací jsme vzájemně narazili na tuto Vaši úpravu. V celém článku není ani jednou jedinkrát použito slovo Česko, naopak dvakrát byla v textu Česká republika, plus jednou v literatuře a jednou v referencích, celkem asi pětkrát je v textu zkratka ČR (plus další výskyty v rámci zkratek různých institucí jako AV ČR nebo PČR). Přesto jste naznal v rámci nějaké své pokřivené logiky, že ten jeden z několika výskytů musíte změnit na Česko a tak narušit dosavadní jednotu v rámci článku. Tak to je přesně ten případ, kdy jsou Vaše úvahy a argumenty, s jakými podobné partyzánštiny podnikáte, naprosto mimózní a neobhajitelné. --Bazi (diskuse) 21. 1. 2019, 23:28 (CET)
Zas někdo s tím, jak je kdo prospěšný. Někdo holt neumí nic jiného, než třeba pomáhat s nicotnou kategorizací, tak ho do editace přínosnějších článků o operních hrách nebo čeho nevmontujete, a s výsledkem byste asi ani spokojeni nebyli, když o tom ví kulové, držte si i malé editory. No podle vaší nepokřivené logiky mi dáváte zapravdu u sportovních článků. Podle zdrojů hrálo Česko, podle jednotlivých výsledků v článku hrálo Česko. Podle finální výsledkové tabulky hrála Česká republika. Ta logika že u každého článku sajeme ze zrojů nejpoužívanější název jde totálně proti očekávanosti, nutí čtenáře pamatovat si, v kterém článku je víc zdrojů pro ČR, takže článek bude unifikován na ČR a podobně, a zbytečně. U názvů článků je takový princip správně zavrhnut na úkor systematičnosti, tady jsme sice o level níž, ale pořád v systematických tabulkách a seznamech, takže nic kvůli čemu by se mělo tancovat na hraně urážek. Ten váš článek, co jsem vám mimózně partyzánsky neobhajitelně zničil k nepoznání a jednota šla do kopru, to jsou kapitolky maskované jako položky odrážkového seznamu, to si klidně (zatím) nechte, to vážně nevypadá jako automatický suchý výpis z databáze, na to je v okolí moc neunifikovaného textu. Tak 1-2-3-4, 1-2-3-čtyři a 1-2-3-IV jsou jistě taky ekvivalentní zápisy, ale udržet stejný styl v rámci jednoho výčtu, to snad není zas nic tak pokřiveného, jak tady vyvoláváte.Chrzwzcz (diskuse) 22. 1. 2019, 00:06 (CET)
A zas ty manipulace. Kategorizace článků je potřebná. Ale přirovnávat své protlačování jednoho pohledu v nicotných neužitečných editacích k opravdu užitečné kategorizaci... to je nejen nadmíru odvážné, ale zároveň naprosto nepřípadné. To, co provádíte Vy, pro Wikipedii žádný užitek nemá. Berte to jako můj názor a mé hodnocení celé téhle zbytečné šarády, i když to vidíte ze svého pohledu zjevně jinak. Tečka. --Bazi (diskuse) 22. 1. 2019, 12:16 (CET)
Tak si mějte svoje hodnocení co je na wiki důležité a co není, já tady taky nikde netvrdím, že je to pilíř mé tvorby. Kategorizaci za zbytečnou nepovažuju, ale už jsem se s takovým hodnocením v nějaké diskuzi taky setkal (někýmsi, kdo měl svůj žebříček důležitosti příspěvků a kupodivu zrovna činnost, kterou provozoval on, byla označena za tu nejzásadnější) a zde to jen parafrázuju co někdo může mít za hodnotový žebříček. Já mám pocit, že byste to označil za protlačování a omezování tvůrčí svobody, šarádu, neužitečnost a zbytečnost, i kdyby to byl poslední naprosto náhodný a neúmyslný případ z miliónu, takže si to umím přeložit do méně vyhroceného hodnocení :) Infoboxy tady radši neřeším, ale když už - nebylo jejich účelem právě jednotné zobrazení stejného typu informace u příbuzných článků? Pak by bylo odvolávání se na tvůrčí svobodu trochu proti smyslu takových přehledových boxíků... Pak to taky vypadá jak to vypadá... Radši se hodinu vybavuje, jak je mírně přínosné ale zbytečné něco sjednocovat, než aby se to za minutu sjednotilo a mírný přínos se dostavil. Chrzwzcz (diskuse) 22. 1. 2019, 18:52 (CET)
Jistě, radši si to „za minutu“ udělat po svém proti vůli jiných lidí než „hodinu“ hledat konsenzus, tomu říkám zářný princip kooperativního projektu otevřené encyklopedie... Proto tu mluvím o partyzánštině a desperátství, protože právě pro tenhle přístup jsou to velmi výstižné pojmy. A Vy to v praxi předvádíte. Ještě se pak divte, že někdo v souvislosti s tím mluví i o NEKIT. --Bazi (diskuse) 22. 1. 2019, 19:10 (CET)
Bylo to v sekci Závěrem a už nejednou dál. Když zveličovat, tak zveličovat a přehánět: Ano, diskutovat o posledním milióntém zbytečně výjimkovém případu hodinu mi přijde jako totální mrhání časem, konsenzus je patrný a není potřeba si ho ještě jenou potvrzovat v diskuzi nebo dávat někde písemně jako pravidlo. Chrzwzcz (diskuse) 22. 1. 2019, 19:27 (CET)
Konsenzus je patrný a není žádoucí, abyste ho opakovaně obcházel a posouval neustále hranice dál a dál ve prospěch „své“ varianty. Ale klidně si ještě zase mějte poslední slovo, jestli Vás to uspokojí. --Bazi (diskuse) 22. 1. 2019, 22:40 (CET)
Nojo, ta cizí slova, konsenzus jsem psát neměl, slovo preference tam mělo být. To tady proti mně vedete jako bych totálně vychýlil váhy a násilně prosazoval nějakou "svou" naprosto okrajovou minoritní variantu, která ani nesouhlasí s názvem článku. To je přece nesmysl. Výsledkové tabulky nejsou něco, u čeho bych zrovna čekal nějakou literární činnost, to je výsledková tabulka, ne povídka či román, aby se kvůli oživení žonglovalo se synonymy. Seznamy v podstatě jakbysmet. A editoři wikipedie to tak pochopili nejspíš taky, podle statistiky (ne)používanosti jednotlivých variant (i bez mého vlivu). Poslední věta je zřejmě podle konsenzu jak na wikipedii diskutovat, zas nějaký nepsaný konsenzus :P Chrzwzcz (diskuse) 22. 1. 2019, 23:43 (CET)
V reakci na vaši poznámku, kolego, kterou reagujete na Baziho příspěvek, uvádíte „(…) ale do sady článků podobných jako vejce vejci (typicky ty články o jednotlivých ročnících stejné soutěže, nebo výpisy společných informací) je trochu zbytečné stěžovat si na nedostatek tvůrčí svobody u jednoho z údajů.“ Trochu ale uniklo, pokud – jak tvrdíte – mají mít všechny články obdobného druhu, proč by nutně musely (!) mít tvar „Česko“ a nikoliv tvar „Česká republika“, budou-li na něm sjednoceny? --Jan Polák (diskuse) 21. 1. 2019, 22:41 (CET)
No pořád je IMHO lepší, kdyby měly ty vejcovaté články jednotný systém, i kdyby to (nedejbože) znamenalo, že se počet výskytů Českých republik na Wikipedii zvýší. Aspoň by v tom byla vidět nějaká myšlenka, ne úplná náhoda. Jinak je to problematika politické versus zeměpisné jméno, snad netřeba zabíhat do detailů. Jinak - např. argumentace Slovenskem. Logika velí párovat Česko - Slovensko. Česká republika - Slovenská republika. ČR - SR. V kategoriích a názvech článků to funguje téměř dokonale, logicky, teď jsme o level níž uvnitř článku a tam nám to zas skřípe a hledají se jakékoliv iracionální důvody, proč si vydržovat naprosto náhodné nebo ve vašem případě z posledního příspěvku - systematické výjimky.Chrzwzcz (diskuse) 21. 1. 2019, 23:06 (CET)
Stále ale není jasné, proč by se muselo vše sjednocovat na pojmu „Česko“ a nemohlo to zůstat, resp. se sjednotit na výrazu „Česká republika“. Tvrzení, že jich je teď více, je pouze alibistické – zkrátka jste přepsal tolik Českých republik na „Česko“, že je jich teď již více. Ostatně Vaše formulace výš „(…) i kdyby to (nedejbože) znamenalo, že se počet výskytů Českých republik na Wikipedii zvýší (…)“ o Vašich preferencích hovoří, dle mého názoru, poměrně jasně. Dělá to na mě dojem snahy vymýtit pojem „Česká republika“ co nejvíce je to jen možné a nahradit jej výrazem „Česko“. Tak se mi alespoň zatím Vaše činnost jeví. --Jan Polák (diskuse) 21. 1. 2019, 23:49 (CET)
Tak preference má Wikipedie samotná bez mých zásahů a měla před mým naskočením na Wikipedii. V době, kdy se zhruba před 3 lety jednalo o názvech článků, byly kolem toho taky neskutečné tahanice a přitom si Wikipedisti neráčili všimnout, že už je prakticky dokonáno a zbývá nemnoho k nějakému systematickému principu. PROTO JSEM TO NAVRHNUL. Přesto halasili a halasili, chtěli ubránit každou jednu nesystematicky umístěnou republiku nebo navrhovali kdeco (proč by to nemohlo zůstat, proč naopak nesjednotit na variantě úplně opačné, která se nějak vytratila z používání...). Iracionalita šla stranou, dotáhlo se to do systematického názvosloví (pár vyhádaných výjimek doteď zůstalo, jako úplně u čehokoliv, zmiňuju už v úvodu) a pohoda. Děkuji chladným hlavám, které se toho tehdá zúčastnili. Tabulky a seznamy jsem shledal v podobném stavu jako ty názvy před lety a evidentně si musíme zas projít tímtéž, zas se přetahovat a vysvětlovat (marně), že už beztak bylo rozhodnuto, jen jste si neráčili všimnout, já to zkusil dorazit, a ty věci co tady zas čtu... zeměpisců logiků systematiků pomálu :)Chrzwzcz (diskuse) 22. 1. 2019, 00:47 (CET)
V rámci jedné skupiny článků by v tabulkách nebo seznamech měl být zachován jednotný formát. Nezřídka čtenář zabrousí na následující ročník, buď ze zvědavosti nebo proto, že si není jistý ročníkem.
A přiznejme si, že názvy států jsou leckdy minoritním problémem, protože následující ročník (či jiný článek ze stejné skupiny, namátkou mne napadají senátní volební obvody) má jinou strukturu nadpisů, jiné (náhodné) informace, chybí mu infobox, tabulky jsou obarvené na fialovo s bílým textem a jiné. A každá úprava k jednotnému formátu je dobrá. A držím palce každému, kdo tu snahu nevzdá po pár článcích. JAn (diskuse) 21. 1. 2019, 22:19 (CET)
To by ovšem u každé takové skupiny článku musela existovat pracovní skupina s dohodou, nebo zodpovědný jednotlivec unifikátor (co má pak na krku nařčení z NEKITu jen to hvízdne), nebo označit jednu stránku jako referenční, nebo předvyplnit prázdný mustr s mustry pro nadpisy a infobox (takové typy článků asi wiki nemá, ne?). Jenže to by byla nepřiměřená normalizace, co brání ve svobodném rozletu ochotným editorům, které pak wikipedie nepřípustně svazuje... a kdesi cosi. Wikipedie je pochopitelně otevřená encyklopedie, ale encyklopedie snad právě zachovává jednotný styl. Je to těžké toho dosáhnout, vždycky se najdou "důležitější" a "prospěšnější" editace, ale někteří jsou holt článkaři, někdo grafik, někdo jazykový korektor. Názvy států jsou hlavně překonatelný problém, ono jich je směšně málo :) Chrzwzcz (diskuse) 21. 1. 2019, 22:40 (CET)
Pracovní skupiny mnohdy existují kolem tematických wikiprojektů (jak jsem ostatně už psal, stačilo by to neignorovat). Rozhodně by je neměl nahrazovat nějaký samozvaný „zodpovědný jednotlivec unifikátor“ vpadající jako desperát do encyklopedických obsahů, které jsou mu jinak ukradené, o něž věcně nemá zájem, ale jen si tam podle své vlastní představy (ovšem proti představám jiných wikipedistů, třeba i se tomu tématu soustavně věnujících) vnutil svou vůli. --Bazi (diskuse) 21. 1. 2019, 23:28 (CET)
Jojo. 2 úplně náhodné články ze svého okruhu 100 stejných článků měli jinak, přišel samozvaný desperát a totálně jim to tam nechutně znormalizoval. Chrzwzcz (diskuse) 21. 1. 2019, 23:42 (CET)

Moc pozornosti to tedy nepřitáhlo. Kdo rád jednotný přístup v názvech článků a kategorií, pochopí ho i v "suchých" seznamech zemí a tabulkách zemí (byť může připadat zbytečné se tím zabývat, opravdu to není daleko od jednotnosti a jako žádné omezování tvůrčí svobody to nemůže být považováno, samo se to utřáslo do skorojednoty). Někdo je proti jednotě celkově, nebo způsobu jakým ho docílit, tak nepřekvapí ani u této "kauzy". A pak je tu někdo, kdo asi pořád Česko neskousl, vlastně se tím chlubí i v profilu, zde bude mluvit o protlačování a přitom od svého příspěvku "systematicky" odstraňuje Česko tam, kde vždycky bylo, takže pak to zní obzvlášť upřímně. Chrzwzcz (diskuse) 27. 1. 2019, 18:08 (CET)

Já třeba miluju jednotnost, jsem pro to zde docela známý a také občas kritizovaný. Ale i já bych řekl, že nic se nemá přehánět. Můj názor už znáte, máme tady tisíc důležitějších problémů, které čekají na vyřešení. Pokud vám naše argumenty nestačily, dělejte si co chcete, ale pomoc a podporu od nás ostatních nechtějte. --Dvorapa (diskuse) 27. 1. 2019, 18:23 (CET)
Nejlíp se snad jednota prosadí tam, kde už vlastně skoro je, a dokud o tom wikipedisti nevěděli, že už je to skoro dokonáno, tak byli v klidu v sladké nevědomosti, když se jim to přednese, chtěli by jít snad i proti proudu a rozbíjet to. Takový přístup mě mrzí. K přehánění - vlastně jsem tady žebral o asi poslední nesystematicky rozmístěné výskyty, prostě zbytečné až nevysvětlitelné a (zdánlivě) neobhajitelné výjimky (jeden z ročníků stejné soutěže), a dočkal jsem se argumentů typu "máme tisíc jiných starostí" (s tím se dá vyhrávat snad každá diskuze, dokud nebudou ty důležité úkoly někde vypsané na očích) nebo skytých "Česko je název, se kterým se nikdy nesmířím". Chrzwzcz (diskuse) 27. 1. 2019, 18:42 (CET)
Ty důležité problémy ale jsou vypsané na očích, máme tu stovky přecpaných údržbových kategorií, desítky plných údržbových seznamů. Chápu, že třeba spisovatelé článků nebo patroláři mají jiné zájmy než opravovat staré články, ale pokud už vyloženě říkáte, že chcete opravovat staré články, proč nezačít nejdřív něčím rozbitým? A nebo (znovu) když už chcete dělat něco malicherného, tak se tím nemusíte chlubit. Co jste si myslel, když jste to sem psal, že všichni budeme radostí skákat do vzduchu? --Dvorapa (diskuse) 27. 1. 2019, 18:57 (CET)
Tak návrhy konvencí, pravidel a doporučení snad taky něco pro Wikipedii znamenají. A nejlepší nová doporučení jsou určitě taková, která už se prakticky samovolně dodržují, jen nebyla vysloveně "na papíře". Pomůžu kde můžu, ale musí mě to zajímat a bavit - a doufám, že to tak mají všichni! Vás doufám taky baví vaše systematizační činnost a neděláte to jen proto, že musíte, nebo jen pro uznání (které vám tímto přesto dávám :))Chrzwzcz (diskuse) 27. 1. 2019, 19:34 (CET)
Širší podporu komunity si ten záměr evidentně nezískal. Protože systematičnost, srozumitelnost, přehlednost třeba v názvech článků je jedna věc, ale když se to s tou normalizací začne přehánět... doporučuji najít seberealizaci na Wikidatech, tam možná budou „sjednocování“ až na dřeň oceňovat. --Bazi (diskuse) 27. 1. 2019, 23:06 (CET)
Hlavně si nezískal širší zájem, pro lidi už je to "netéma", dávno rozhodnuto co je preferovaná základní varianta, tak si to můžu přeložit já ;) Co bylo hlavně proti 1) je toho moc - není 2) nelíbí se mi Česko - brekot na špatném hrobě s křížkem po funuse, ale tihleti by to zas rádi sjednotili na dřeň, ale na té už téměř nevyužívané variantě 3) náhodné nesystematické výjimky musejí zůstat - nevysvětleno proč, ale zjevně by to vadilo i kdybych chtěl odstranit posledních 10 náhodně umístěných Slovenských republik. Nikdo netvrdí, že nesmí zůstat ani jeden výskyt, řešily se seznamy a tabulky - totožné seznamy a totožné tabulky napříč několika články. Nic, co by stálo za nějaké dlouhé obhajoby. Vlastně bych rád slyšel obhajobu proč to MUSÍ zůstat na takovém náhodně nasekaném tvaru. Chrzwzcz (diskuse) 28. 1. 2019, 17:43 (CET)
Spíš je pro většinu lidí otravné (resp. to asi pro všechny, ale pro většinu odrazující) s Vámi o tom vůbec diskutovat, stačí se podívat na Vaše reakce a neochotu téměř jakýkoli odlišný názor nebo argument uznat. A tím tedy i za sebe končím. Pěkný večer. --Bazi (diskuse) 28. 1. 2019, 19:06 (CET)
To jsme byli asi v různých diskuzích. Uznal jsem toho bez mučení mnoho a už úvodním příspěvkem. Zeptám se proč je nutné udržovat výjimku v jednom ročníku soutěže a odpovědí mi je, že mám jít dělat kategorizaci, protože odstraňovat výjimku je ztráta času. To je argument? Možná názor ale spíš vyhýbání se odpovědi a to opravdu neuznávám. Ale já jsem zvyklý, PŘESNĚ tyhlety reakce byly právě i při systematizaci názvů článků, jak to omezuje svobodu, narušuje křehký kompromis, nemá cenu, je každému jedno, a místo vysvětlení jen "protože proto a jdi dělat něco prospěšnějšího"... Takže děkuji za odlišné názory, ale názory, ne vlastní agendu nebo bezobsažná zvolaní.Chrzwzcz (diskuse) 28. 1. 2019, 19:59 (CET)
Jako sorry, ale taky mi přijde že reagujete na jinou diskuzi. Jaké protiargumenty nebo odličné názory byly předloženy na Chrzwzczovo (volně parafrázuji) "v totožných seznamech a tabulkách použitých v desítkách článků bývá použit systém, podle něhož je v 98 % případů použito Česko + ve 100 % případů Slovensko, Maďarsko, Polsko, Francie, Německo... proto je přiměřené ty 2 % České republiky a ČR vymykající se systému sjednotit na Česku"? Vy jste ve své první reakci (21. 1. 2019, 19:07) prohlásil, že chce-li mít autor v tom systém, nechť ho má; a když Chrzwzcz chce systém používaný autory podpořit a dotáhnout v té které sérii článků z 98 % na 100 %, tak se najednou v dalších reakcích stavíte zcela nepochopitelně proti. Jaké jiné argumenty proti byly důslednému uplatnění systému autorů vzneseny a na jaké Chrzwzcz reagoval neústupně? Hnetubud a Dvorapa píší že jim to přijde nedůležité, Petr Karel je proti Česku s podivuhodným zdůvodněním že ho reprezentanti nemají napsané na dresech - jenže tam nebývá ani ČR ani Česká republika, protože tam bývá cosi anglicky a Dominus Moravian je proti Česku, nicméně neříká co se má podle něj dělat s sériemi článků jejichž autoři nesdílejí jeho averzi a tabulky a seznamy jsou systematicky s Českem a výjimkami ČR/Česká republika.
Jo, ještě vidím váš argument o "délce slova/sousloví/zkratky, aby se to dobře vešlo do buněk tabulky nebo infoboxu". Jenže když v buňkách budou pro jiné státy použity Polsko, Maďarsko, Neměcko, Francie, atd. tak logicky v každé buňce a každém infoboxu bude ČR moc krátké a Česká republika moc dlouhá, zatímco Česko tak akorát. Vůbec, jak tak čtu debatu znova, tak se mi zdá, že všechny argumenty, které jste přinesl, jsou ve prospěch Chrzwzczova návrhu. A zvenčí to vypadá, že to není Chrzwzcz, kdo má problém s neústupným odmítáním (vašich) argumentů :) --Jann (diskuse) 28. 1. 2019, 20:55 (CET)
Trochu poopravím, já jsem cílil v podstatě na všechny tabulky a seznamy, což ale jsou zejména ty výsledkové tabulky a pak seznamy měst a jejich států třeba. Ale pravda je, že i na tom úžeji vymezeném, jak to parafrázujete, byl nečekaný zásek zdůvodněný taknějak jak píšete. Výsledkem je, že nám republiky přibývají, asi aby se zas protlačilo že celý jeden druh sportu bude v České republice, systematicky jeden sport, nesystematicky proč zrovna ten jeden sport? Protože agenda. Chrzwzcz (diskuse) 28. 1. 2019, 22:12 (CET)
Ale houby agenda kolego. Jako autor článku a udržovatel aktualit mám snad právo vybrat si Českou republiku v textu. Opravil jsem pouze dvojí použití na které jste nadával. Tak jsem se díky vám poučil a v českém klubovém hokeji (mimochodem se pořádně podívejte, ČR je obsażena ve většině článků o českých sportovních klubech) sjednotil. O to šlo ne ? A navíc to za vás udělal autor článku, alespoň jsem vám ušetřil práci. Ovšem jestli tady někomu nevoní Česká republika, že ? Jinak by měl kolega Bazi pravdu v tom, že hodláte vymazat ČR z názvů... a to je jaksi něco, co se zde řešilo už dávno... čert vem OH a ostatní články kde je většina Česko, to respektuji. Tak jak současné pravidlo žádá. Ale stejně tak já od vás žádám, aby jste respektoval moji většinově používanou volbu u českých klubů. Rozumíme si ? Pak se totiž dopouštíte chyby na kterou vás kolegové upozorňovaly.--Dominus Moravian (diskuse) 28. 1. 2019, 23:19 (CET)
Jo, je mi milejší jednotný systematický přístup (systematické výjimky), i kdyby v důsledku prosadil na některých místech víc Českých republik, to jsem říkal. Ale na druhou stranu proč? Přijde mi podivné, aby tvrze byly jednotně v Česku, kostely v České republice, moravské hrady v České republice, hrady Čech v Česku a zříceniny v ČR. Jo, je tam vidět pravidelnost a jednotnost na té nejnižší vrstvě, ale dohromady v rámci podobných témat nebo projektů je to teda takové že mi to opravdu oku nelahodí (malichernosti zdar). A to ať je to Česká republika, Slovenská republika nebo Srílanská demokratická socialistická republika. Ale to co píšete je spíš problematika infoboxů, kterou Wikidata stejně jednoho dne přebijou a na takovéhle roztříštěnosti nejsou zavedené. Chrzwzcz (diskuse) 28. 1. 2019, 23:35 (CET)
O těch kategorií vím, jenže jak už někdo uvedl - to není moje kompetence a ani mě to nějak zbytečně nedráždí. Jsou prostě dvě používané varianty, já si na to zvykl. A pokud mám být upřímný, o vašem problému s republikou jsem se dozvěděl až zde. Moje práce s textem u českých klubů je zde několik let a dle pravidel jsem si vybral variantu, kterou používám pouze v tomhle vybraném tématu (ovšem s hojným počtem článků, ne že to je malá jehla v kupce sena). Takže poukazování na mě, jakžto někoho kdo vám to dělá na truc je zcela mylné a zavádějící. A abych bral slova ve smyslu, stejně tě nahradí technika, vážně ? A rovnou to pro váš dobrý pocit přestal používat ? No víte, jsem zcela klidný. Současná pravidla stojí na mé straně, já se pouze starám o "svá hesla" v nejčistším svědomí a pro dobro kolektivního projektu. A rovnou říkam, že kvůli vašemu problému s republikou nebudu přepisovat hodiny své práce. Ale ať to posoudí jiní, třeba jsem jenom autista, blázen co špatně pochopil pravidla. Víc už k tématu nenapíšu, trávím tím zbytečně čas.--Dominus Moravian (diskuse) 29. 1. 2019, 00:08 (CET)
Kdybyste měl v článcích nestandardně (ale jakžtakž přijatelně) uvedené reference nebo něco, taky by vám do toho třeba někdo hrábnul, dal tomu celkově typičtější formu a za likvidování autorského záměru by se to nebralo. I kdybyste tu takypřípustnou leč beztak už téměř nepoužívanou variantu rozšiřoval nevědomě nahazováním většího množství jehel do sena nebo snad nedejbože záměrně snahou počtem jehel srovnat krok se senem. A nikdo nikdoho nenutí, aby si upravil "svoje" články, to za ně udělají ti šílenci přes jednotnost, žeano. A i v tom je "dobro" kolektivního projektu, jakkoliv to kdo vidí různě nedůležitě až malicherně. Když se někdo ozve s tím, že starý a málo využívaný systém referencí už je téměř nevyužívaný, že by ho bylo dokonce možné přestat používat a moc to bolet nebude, bude se sesypávat taková iracionální zloba na navrhovatele? Chrzwzcz (diskuse) 29. 1. 2019, 08:08 (CET)
@Jann: Nejsem si jist, zda Vám, kolego, neunikl kontext celého tohoto návrhu. Sám navrhovatel jej takticky nezmínil a neodkázal na něj, tedy připomeňme: Návrh byl předložen 20. 1. 2019 v 15.30. Co mu předcházelo? 17. 1. 2019 tato diskuse. A co před ní? Tahle dlouhá série kolegových editací, kdy hromadně prosazoval do článků „svoje“ Česko. Tedy přednesení zdejšího návrhu muselo být v podstatě zpětně vynuceno, jinak si kolega jel svoje bez ohledu na cokoliv a kohokoliv. A to mnohdy i s nijak nevypovídajícími shrnutími editací a včetně případů, které ani náhodou nezapadají do toho, co zde předkládá jako zdánlivě jednoznačné a po „standardizaci“ přímo „volající“, viz už výše zmíněný [4] (jen proto, že je to uvozeno odrážkou, přitom ale spíš nadpis sekce nežli nějaký seznam vyžadující tuhle násilnou „standardizaci“).
Není seznam jako seznam. Sám autor návrhu přiznává, že by to chtěl protlačit do všech seznamů a všech tabulek. Takže nevím, třeba i tady, kde jsou přitom v záhlaví vhodně použité zkratky, čili vnucovat tam „Česko“ by bylo nemístné? Bohužel, právě podobných projevů se v praxi můžeme nadít, dokonce s poukazem, že přece mu ty „seznamy“ a „tabulky“ komunita schválila. A proto jsem hned ve své první reakci psal, že by to mělo být mnohem víc na úvaze autorů těch jednotlivých článků, případně v těch jednotlivých oblastech (!), a ne že jim bude Chrzwzcz vnucovat nějakou svoji normalizaci, protože on je přesvědčený, že to musí být všechno stejně a všechno podle něj (=Česko). Vy jste si ovšem z mého vyjádření cosi vytáhl a překroutil v něco jiného, co jsem netvrdil, a pak se „divíte“, že je (Vám) to nepochopitelné.
A ještě k té argumentaci kolem délky slov: Když tam tedy bude USA a ČR, máme to v zájmu „standardizace“ taky rozepisovat na Spojené státy americké a Česko, aby to tedy bylo pěkně „podle pravítka“? --Bazi (diskuse) 1. 2. 2019, 15:14 (CET)
Ten váš článek do toho zapadá zas úplně normálně - výčet zeměpisných názvů států světa. Co je v tom k nepochopení? Červený trpaslík - nepochopeno. Tam je zkratka-zkratka-zkratka, takže v pořádku, tabulka plná zkratek, přece! Takže nic o rozepisování. Ani ostré soudy typu nemístné normalizace, vnucování a potlačování autorských myšlenek nic nezmění na tom, že čtveřice "ČR-Slovenská repulika-Polsko-HUN" (nadto v přehledné tabulce či seznamu) je stylistická zhůvěřilost, mixování 4 různých stylů dohromady, i kdyby se tady třema wikipedistama usneslo že není. A podobně s tím, když se mixují styly dva. Jak jsem už psal, nejsem nelida, v prostém textu se to jistě ještě snese, ale přehledná suchá výsledková tabulka nebo seznam, tam je to právě podle mě velmi zbytečné. Moje volání po logicích a zeměpiscích asi zatím zůstalo oslyšeno ;) Pořád se tu komentuje kde co, ale obhájení výjimky v jednom sportovním ročníku pořád nic. Chrzwzcz (diskuse) 2. 2. 2019, 10:21 (CET)
V tom seznamu editací jsem ještě vnutil Wikipedii zkratku TCH pro Československo (oproti doposud často využívané CZE), vnutil jsem Československo tam, kde byla Česká republika a přitom šlo o léta před 1993, a samozřejmě jsem vnutil Česko tam, pokud se někdo narodil v Československu třeba v roce 1995. Rakousku Uhersku jsem vnutil jenotný pravopis, Tchaj-wanu aspoň dvojitý když ne 24násobný a vůbec jsem takový nechutný normalizátor (musím se "pochválit" sám, nikdo jiný to za mě neudělá). Česko samozřejmě bylo wikipedii "vnuceno" dávno před mým vstupem na Wikipedii tím, že se tak pojmenoval/přejmenoval článek. Akorát se to udělalo tak "šalamounsky", že se pak u každého dalšího článku a kategorie (ne)diskutovalo extra, jestli "chrzwzczovo" Česko použít nebo ne. Nevím, jestli se takhle budete "mazat" se Severní Makedonií, nebo zcela hladce propluje z přejmenovaného článku do kategorií, dalších článků, infoboxů, k šabloně dat státu a do seznamů a tabulek (pochopitelně nikoliv historických). Chrzwzcz (diskuse) 2. 2. 2019, 10:41 (CET)

GDPR

Při psaní článku jsem narazil na jeden problém, článek je v anglické verzi ozdrojován Chicago Tribune, a asi dobře, ale ve většině evropských zemí jsou nepřístupné kvůli GDPR. Nevím co s tím, věřím že na anglické verzi je vše pravda, ale v Česku jen tato hláška [5]. Co s tím?Mirek256 28. 1. 2019, 15:47 (CET)

IMHO je i takový zdroj stále dostupný, jenom ne tak snadno jako běžné webové zdroje. Ale i tak je to asi podobné jako ověřit si obsah tištěné knihy výpůjčkou z knihovny. Aby se k takovému článku člověk dostal, musí pro to něco netriviálního vykonat, ale povinnost ověřitelnosti údajů to i tak IMHO splňuje. Nebál bych se takové reference používat, i když pokud existuje dostupnější věrohodný zdroj, může být samozřejmě vždycky lepší a mohl by se k tomu doplnit. --Bazi (diskuse) 28. 1. 2019, 16:27 (CET)
S tímto problém jsem se setkal při hledání zdrojů pro severoamerický lední hokej. Skoro na žádný internetový odkaz mě to nechtělo pustit, tak jsem to vyřešil elegantně přes web.archive, na to má ten jejich pofiderní zákon krátký prsty. Pro nás evropany to je snad jediný způsob jak se tam dostat legálně. Tady (https://web.archive.org/web/20190128154639/https://www.chicagotribune.com/news/ct-xpm-1996-05-24-9605240201-story.html) je ověření pro hledaný odkaz. --Dominus Moravian (diskuse) 28. 1. 2019, 16:49 (CET)
Nejsem ajťák, ale mělo by to jít i změnou IP adresy. Protože nejjednoduším způsobem jak něco zjistil o člověku (uživateli počítače) je přes IP. Stránka zjistí, že jste se přihlásil z Evropy (nikoliv USA) a přístup máte zamítnut. RiniX (diskuse) 28. 1. 2019, 16:54 (CET)
Pro mě je to jednodušší a rozhodně příjemnější přes archivaci. Navíc pak ten archivovaný odkaz z toho archivovaného dne zůstane nadále aktivní i po odstranění aktuální verze z webu a nemusí se pak zbytečně mazat. --Dominus Moravian (diskuse) 28. 1. 2019, 17:01 (CET)
Ideální pak je uvádět oba odkazy (jak archiv, tak klasický), když už na to máme dva parametry. Jinak změnit IP adresu do USA jedním kliknutím jde třeba i pomocí doplňku pro prohlížeč, můj oblíbený býval TunnelBear. --Dvorapa (diskuse) 28. 1. 2019, 18:24 (CET)

IP adresa 91.224.48.105

Všiml jsem si, že sem IP adresa 91.224.48.105 od r. 2014 přidává informace do článků. Bohužel ty starší jakkoliv postrádají zdroje, třebaže to z něčeho rozhodně bere. Jsou to většinou Wikipedie:VTVVD. Jako příklad by mohl posloužit Vlk hřivnatý, nedomnívám se, že by tu informace, že pach jeho moči připomíná pach marihuany, měla zůstat beze zdroje. Nakonec zdroj doplněn a autor už +- (po iks upozorněních a 2 blocích) cituje, ale jak naložit se starými editacemi? OJJ, Diskuse 29. 1. 2019, 07:04 (CET)

Významnost u článků o kulturních památkách ČR

Chtěl jsem se zeptat, jak se díváte na významnost u článků o kulturních památkách ČR. Založil jsem článek Zvonička v Hrachovišti, který byl označen šablonou jako možná nesplňující podmínky významnosti. Podle mne však je dostatečně významný tím, že je registrován jako kulturní památka ČR viz [6] --Petr1888 (diskuse) 1. 2. 2019, 12:19 (CET)

Automaticky není. Registrace památky vypovídá jen o tom, že si té věci/nemovitosti někdo z určitého pohledu cení, že to může být součást nějaké širší kulturní hodnoty. Ale to je významnost jinak definovaná než významnost encyklopedická. Ale abychom o ní mohli napsat nějaký ucelený a vyvážený encyklopedický článek, měli bychom mít taky dostatek podkladů, informací, mělo by být o čem psát. Proto vyžadujeme zdroje. Každá registrovaná památka ale na Wikipedii má své místo - a to v seznamech památek. --Bazi (diskuse) 1. 2. 2019, 12:32 (CET)
Ale stejně mi připadá divné to mazat. Pokud by sama zvonička encyklopedicky významná nebyla, tak se stejně dá sloučit do článku Hrachoviště a místo článku o zvonici ponechat přesměrování.Jan Spousta (diskuse) 1. 2. 2019, 12:58 (CET)
Pokud by se encyklopedická významnost doložit nedala, tak to asi bude i vhodné řešení, sloučit to do článku o Hrachovišti. Jinak ale pravidla ohledně tohoto jsou nekompromisní a maže se. --Dvorapa (diskuse) 1. 2. 2019, 13:37 (CET)
Honzo, já se tady shoduju s Petr1888, za mě by zrovna ty kulturní památky z 99,99 % měly být významné už tím, že jsou v seznamu KP. --frettie.net (diskuse) 1. 2. 2019, 17:21 (CET)
Zde nevím, zdroje by být měli, vím co je v okolí kulturní památkou, a že se o tom domu nedá nic najít. V lužických horách jsou kulturními památkami podstávkové domy, a když se o něm nic víc nedá zjistit, heslo by mít neměl, a na seznamu památek atd, by být měl. Zrovna ta zvonička dle mě ne, nevím jestli všichni, co píší, článek viděli. Ono je jinak řečeno zvon na zbytku stromu.Mirek256 1. 2. 2019, 17:46 (CET)
Vidím, že se tu rozproudila debata o problematice, nad kterou se tu a tam musí zamyslet každý, kdo chce popsat nějakou památku (a nejen v rámci právě probíhající akce). Když už to Mirek256 tak pěkně charakterizoval jako "zvon na zbytku stromu", tak něco takového opravdu ne, i kdyby to bylo seberoztomilejší. To na samostatný článek opravdu není, jedině to téma včlenit jako odstavec do článku o obci. A bylo by dobré tomu průběžně věnovat pozornost, aby pak někteří kolegové v dobré víře nedělali zbytečnou práci na samostatných článcích o památkách, které nejsou dostatečně významné.--Dirillo (diskuse) 1. 2. 2019, 18:03 (CET)
Co třeba toto: Wikipedie:Popiš památku/Příklady --RomanM82 (diskuse) 1. 2. 2019, 18:04 (CET)
OK, to je ono.--Dirillo (diskuse) 1. 2. 2019, 18:15 (CET)
Bez zdrojů nelze napsat článek. V takovém případě nemusíme posuzovat ani významnost. OJJ, Diskuse 1. 2. 2019, 18:54 (CET)

Christopher R. W. Nevinson

Zachytil jsem systematickou a pečlivou práci kolegy Vlkos1681 na článcích o umělcích. Napsal také článek Christopher R. W. Nevinson, který nemá moc daleko k ocenění jako dobrý článek (viz en wiki). Jaký na to máte názor? Díky, --Svajcr (diskuse) 1. 2. 2019, 19:41 (CET)

@Svajcr: Článek je sice pěkný, ale chybí mu zcela zásadní reference. Bez toho se dobrým článekem stát nemůže. S pozdravem --Khamul1 (diskuse) 1. 2. 2019, 19:44 (CET)
A potřebuje zkontrolovat kvalitu a přesnost překladu. Zdraví --Jann (diskuse) 2. 2. 2019, 14:16 (CET)

Co s patrolou?

Přesunuto od krbu. — Draceane diskusepříspěvky 20. 12. 2018, 11:46 (CET)

@Khamul1, OJJ, Podroužek, Dvorapa:@Matěj Orlický, Horst: Diskuse, které se nám tu poslední dva týdny (nejen zde UK, ale i na WP:PL), docela odpovídají pocitům, které mám z patroly i já. Mezi zásadní problémy (kromě nedostatku lidí) řadím:

  • roztříštěnost patroly a malá koordinace (není žádné vhodné místo, kde se poradi uživatelům bych zapnul, ale představa, že postup našeho prověřování uvidít nad spornými případy)
  • spousta věcí utíká (přehlédnutí, vysoká vytíženost aktivních patrolářů, nestrukturovaný backlog)
  • absence návodů a osvědčených postupů (např. co se odžlucuje a co ne) – a nevyjasnění úkolů patroly obecně

Proto si už delší dobu pohrávám s možností založit Nástěnku patroly. Její ideou by bylo vytvoření právě toho místa, kde se mohou patroláři poradit (efektivnější než pokoutní diskuse a maily, může se k tomu vyjádřit více lidí) a více se koordinovat. Bez toho, aniž by narušovali stop-chat na NS. Zároveň by se tam mohly evidovat dlouhodobě neprověřené editace – případně žádat odborníky z daných oblastí.

Za další následný možný krok považuji (za předpokladu širším konsenzu) přesunout na tuto z Nástěnky správců veškerou agendu nesporného blokování vandalů, skrývání vulgarit, případně mazání vandalských stránek. Dovedl bych si představit, že by v záhlaví takové stránky byl nějaký rozcestník nejdůležitějších pravidel a užitečných nástrojů. Pokud by o toto byl zájem, zkusil bych vytvořit nějaký nástřel, jak by to mohlo vypadat. Jako možný vzor považuji tento projekt na enwiki. Zároveň by v rámci takové stránky mohly vést diskuse nad dlouhodobějšími postupy, jak zefektivnit patrolu, popř. diskuse nad významem patroly vůbec.

Zároveň dalším opatřením by měla být úprava návodů a doporučení – minimálně jejich sjednocení, v současnosti se různé postupy doporučují na stránkách Wikipedie:Patrola (psaná spíš jako humoristický článek než návod), WP:S#Ostatní úrovně přístupu, Wikipedie:Patroláři a revertéři, Wikipedie:Nejnovější stránky, Nápověda:Poslední změny (neaktualizovaná), Nápověda:Revert. I z vlastní zkušenosti noví PAR/správci často píší starším, protože neví, jak posuzovat sporné případy. To by mohlo vyřešit komplexnější přepsání návodů a také místo, kde by se tyto sporné případy řešily. Nevím, nakolik platí text „Prověření (slangově „odžlucení“) slouží k odznačení nově založených článků, které splňují určité standardy Wikipedie, popř. jsou zařazeny do procesu rychlého či odloženého smazání. Příspěvky prověřených uživatelů jsou prověřeny automaticky.“ – nicméně smyslem patroly je spíš označit editace, na které se už nemusí koukat jiný patrolář. (Tedy tak jsem to konečně pochopil jednoho dne po 10 let na WIKI). Podobně nejasných míst by se našlo více…

No a konečně nesmíme čekat od patroly nesplnitelné, i na patrole jsou lidé, nikoho nelze nutit, aby si na RC dával osmihodinovou šichtu (ani se tímto sám zavazovat). Výše uvedené nápady by (ideálně) měly vést k zefektivnění práce wikipedistů na patrole (kterých není příliš) a otevřít diskusi o významu patroly a úpravě souvisejících stránek.

Jen tak na okraj – myslím si, že prověřování nejen založených článků, ale i editací, byl krok nesprávným směrem – práce objemově přibylo a pocitově mi přijde (viz výše), že přehlédnutých vandalismů je podobné množství. A jako možné řešení nedostatku lidí na patrole považují i opatrně extenzivní zamykání (jsem pro polozámek stránek, kde je >20 vandalismů ročně) – s vědomím toho, že se vandalismus potenciálně přeleje do ostatních nezamčených stránek.

— Draceane diskusepříspěvky 18. 12. 2018, 15:16 (CET) Už ta diskuse celkem narostla, klidně se můžeme přesunout k jinému stolu, ať je to „vidět“. (upraveno 8. 2. 2019, 17:55 (CET) wikipedistou janbery (diskuse))

@Draceane: Dodávám ještě ping na další kolegy z patroly @Perid, JirkaSv, Tomas62, Martin Urbanec:. Nápad s nástěnkou patrolářů se mi velmi líbí a rád bych jej podpořil. Jinak k tomu nemám moc co dodat, protože úplně souhlasím s Draceanem. Souvisí s tímto tématem tato diskuse, o sloučení šablon upozornění na urgenty s vítací šablonou, více tam. --Khamul1 (diskuse) 18. 12. 2018, 15:35 (CET)
@Draceane: Nástěnka patroly není špatný nápad, mohly by se tam dávat i sporné editace, byla by větší šance, že si jich všimnou editoři, kteří se v dané oblasti orientují. --Hugo (diskuse) 18. 12. 2018, 16:15 (CET)
Mně by přišlo podstatné vyjasnit zmiňovaný obecný úkol (povinnost) patroly – jakou formou jsem navrhl na Diskuse k Wikipedii:Patrola#Nastavení úrovně kontroly a určit, co mám udělat, když si nejsem jist – to by asi měla plnit ta nástěnka. --Matěj Orlický (diskuse) 18. 12. 2018, 16:20 (CET)
Jsem rád že i @Draceane: má stejný nápad. Já musím se vším souhlasit. Jen takové malé povzdechnutí. Když jsem napsal, že je potřeba mít stránku kde se mohou patroláři radit a získávat informace, tak žádný kladný ohlas nebyl. Holt je vidět že vážnost získá člověk až časem. :-) Já zastávám názor,že stránka pro patroláře se musí změnit.--Podroužek (diskuse) 18. 12. 2018, 18:49 (CET)
@Podroužek: Když něco navrhneš musíš dávat ping na kolegy, kteří se o to zajímají, aby si toho všimli ;-) Kdybych o tom věděl podpořil bych to. Jinak myslím že tahle diskuse už nepatří sem, ale pod hlavní lípu --Khamul1 (diskuse) 18. 12. 2018, 19:33 (CET)
@Draceane: Nástěnka patroly není špatný nápad a podporuji ho. --JirkaSv (diskuse) 18. 12. 2018, 20:50 (CET)
Ta problematika by se dala řešit tím nástrojem Flagged Revisions, který třeba funguje na polské Wikipedii. Tedy někdo provede editaci a ta editace se veřejnosti nezobrazuje do té doby, dokud někdo s patřičnými právy nedá souhlas.--Juandev (diskuse) 18. 12. 2018, 21:15 (CET)

dewiki, + enwiki, a dalši jsko odkazy, -jkb- disk de: 18. 12. 2018, 22:02 (CET)

@-jkb-, Juandev: Díky za tipy. Nicméně si myslím, že Flagged Revisions a podobné nástroje nejsou v naší situaci úplně nejšťastnějším řešením. Vyžadovaly by daleko více práce patrolářů, což při současných stavech spíš nezvládneme. Výsledkem by podle mě bylo odsouvání neprověřených editací a šíleně narůstající backlog. — Draceane diskusepříspěvky 18. 12. 2018, 23:31 (CET)
@Draceane: Všechno, co ulehčí práci patrolářům je třeba podporovat. Je to nevděčná a nedoceněná práce, bez které by Wikipedie byl sbírka školáckých žertíků. Díky všem, kteří se patrole věnují a ostatním wikipedistům dodávají klid na běžné obohacování encyklopedie. --Svenkaj (diskuse) 18. 12. 2018, 22:07 (CET)

Díky všem, co se vyjádřili. Stránku Wikipedie:Nástěnka patroly jsem založil – zatím jsem si tam pouze odložil užitečné odkazy. Plánoval bych do budoucna spíše dvě stránky – jednu statickou (s návody, pravidly, nástroji atp.) – třeba současnou stránku Wikipedie:Patrola a pak dynamickou, diskusní, což by měla být ona nástěnka. — Draceane diskusepříspěvky 18. 12. 2018, 23:31 (CET)

Co se týče „skrývání vulgarit“, nepamatuji se, že by se taková věc někdy vůbec dohodla, že se dělat má a že je přínosná. Wikipedie fungovala léta bez toho, nebyly s tím žádné problémy a z těch let, kdy nikdo vandalismy neskrýval, jich spousta jistě je někde v historických verzích článků dodnes. A ničemu to nevadí. Tak tam bych se zvyšováním efektivity začal - se skrýváním vulgarit přestal. Ono to, že dřív nebylo patrolování takový problém, může souviset i s tím, že si na sebe patrola klade příliš vysoké nároky a snaží se o příliš mnoho. Podobně „sporné případy“ - od čeho máme šablony odloženého smazání, šablony požadující zdroje atp. Těch sporných případů vyžadujících akutně vyřešit je ve skutečnosti maličko.

No a ještě trochu oponování: Podle mne se zamyká už dnes příliš, „preventivně“ atp. Wiki má být co nejvíc otevřená, to bez občasných experimentů nejde.

A příliš často vidím, že experimenty jsou označovány za vandalismus, což je zásadní chyba. Máme být rádi, že uživatelé experimentují, že si k Wikipedii tvoří vztah a nebojí se zkoušet editovat. I když třeba ty první pokusy články jednoznačně poškodí.--Tchoř (diskuse) 19. 12. 2018, 06:13 (CET)

Když kouknu na Nástěnku správců, tak odstrašující příklad z poslední doby: Josef II. skrývány editace typu že je debil, nebo dokonce i to, že zemřel v roce 2005. Bojíme se, že nás bude žalovat, nebo co se děje, že je tohle skrýváno? A polozámek do odvolání kvůli počtu vandalismů, když tam nejsou ani dva experimenty měsíčně? Naprosto proti otevřenosti wiki, proti principu, na kterém vyrostla.--Tchoř (diskuse) 19. 12. 2018, 06:37 (CET)

+1. Vidím to dost podobně. A ještě se tu jakési poměrně zásadní změny „pečou“ jen mezi úzkou skupinou u krbu. Chápu, že s jídlem roste chuť, ale patroláři by si neměli hrát za samozvané spasitele Wikipedie a ochránce před čímkoli nedokonalým. --Bazi (diskuse) 19. 12. 2018, 11:55 (CET)
@Bazi, Tchoř: Souhlas, skrývat tohle není dobře. Za spasitele se jinak nepovažuji. :-)
@Draceane: Při patrole na katalánské Wiki se mi povedlo zachytit https://ca.wikipedia.org/w/index.php?title=Badia&diff=next&oldid=20595835, takže nějaký přehlédnutý experiment opravdu takový problém nebude. OJJ, Diskuse 19. 12. 2018, 16:54 (CET)
+1 - souhlas. Wikipedie má být otevřená, není to píseček a ani hračka patrolářů, kteří mají (nebo dle mého názoru se tady snaží trošku pod rouškou krbu vytvořit) univerzální pravdu. Na to opatrně. Marek Blahuš na Wikikonferenci 2016 (myslím) ukazoval první editace několika aktivních editorů. často to taky nebyly dokonalé stránky. Mohli bysme takovým atakem a nátlakem přijít o dost novejch editorů. A to by byla škoda - ale pravda, patroláři by pak měli klid - neměli by co patrolovat a měli to podle svýho. --frettie.net (diskuse) 20. 12. 2018, 11:02 (CET)
@Frettie: Promiň, ale mně se tohle nelíbí. Děláte z nás nějaké despoty, kteří všechno smažou, všechny zablokují a honí si u toho své komplexy nebo co. Vždyť to vůbec není pravda. Stejně tak není mým cílem odtud vypudit všechny nové editory. Tady jsi celkem zase dost přestřelil Ty, navíc sám na RC ani nechodíš. Jinak celkem by se mi líbila představa té čajovny, co tu byla rozpracovaná. --OJJ, Diskuse 20. 12. 2018, 11:36 (CET)
@Bazi, Frettie: Jak jsem psal i v mém úvodním příspěvku, rozhodně jsem nechtěl „péct něco někde v koutě“; jen jsem se dostal k přesunu sem, PL až dnes. — Draceane diskusepříspěvky 20. 12. 2018, 11:58 (CET)
@OJJ: No, to je mi líto, že se ti to nelíbí - ale ono to tak pro nás co tam nechodíme vypadá. A to jsi jako ukázku výlučnosti patroly krásně předvedl ("ty tam nechodíš"). Hodně toho můžou upravit nové šablony - dlouhodobě se mi nelíbí (a sem tam to napíšu nebo řeknu), že sem tam nováček po nějakým i rozumným pokusu schytá soubor šablon na diskuzi a pokud není vysloveně odolnej, tak ho to otráví. Ono to tak prostě je. --frettie.net (diskuse) 20. 12. 2018, 12:02 (CET)
@Frettie: Soudím, že pokud někdo něco nedělá, nemůže o tom zase tolik vědět. Vlastně lidem i pomáháme, dáváme jim svoje maily na konzultace, bavíme se skrz shrnutí, je tam i sranda. Ad šablony, ty jsme si nevymysleli, pokud je chce někdo upravit, bude to dobře. Styl vložit vítejte (Začal jste dobře) a potom vlastně, že dobře nezačal a článek je třeba nevýznamný nebo propagační (firmy), není nejlepší. Tím bych začal. Urgentně upravit autor s kytičkou a tím, že jsme rádi za příspěvek, ale je nutné jej upravit, by bylo fajn. OJJ, Diskuse 20. 12. 2018, 12:12 (CET)
No, na Wikipedii se už chvilku pohybuju, to, že se nevěnuju něčemu, co mě fakt nebaví neznamená, že nevidím i to. S druhou částí souhlasím, je potřeba se tomu pověnovat - z toho, co tu čtu, je to snad v plánu. Myslím, že se dlouhodobě shodnu třeba s @Podroužek:.--frettie.net (diskuse) 20. 12. 2018, 12:29 (CET)

@Tchoř: Co se týče skrývání, souhlasím, že skrývat věci kvůli každému „prdu“ a „hovínku“ spíš WIKI poškozuje. U opravdu silných vulgárních nadávek bych spíš skrýval. Ten Josef II., tam jsem opravdu přestřelil, indef byl mimo, ale pár měsíční zámek ta stránka zasluhovala. — Draceane diskusepříspěvky 20. 12. 2018, 11:58 (CET)

„ ale pár měsíční zámek ta stránka zasluhovala. “ - na tom se sice neshodneme, ovšem párměsíční zámek lze alespoň vnímat jako jakýsi kompromis. Já bych zamykal tam, kde je z různých IP adres zjevně cílený vandalismus, nikoliv tam, kde je článek dost čtený na to, aby se mezi velkým množstvím čtenářů jednou měsíčně našel i nějaký experimentátor.--Tchoř (diskuse) 21. 12. 2018, 05:35 (CET)

A @Bazi, za spasitele se tady snad žádní patroláři nepovažují. Mým původním návrhem bylo jen, aby jejich práce byla efektivnější. No a pokud by zdejší (nebo související) diskuse opravdu vedla k vyjasnění funkce patroly, bylo by to jedině dobře. Vždyť se tady neshodneme ani na základních principech (nebo si minimálně nerozumíme), pak se nesmíme divit, že to na patrole občas vypadá jak na divokém západě, kde mají správci kolty proklatě nízko. — Draceane diskusepříspěvky 20. 12. 2018, 11:58 (CET)

No podle toho, co čtu, mám právě ten pocit. Např. když se řeší, že přes patrolu prošel plíživý vandalismus, a jaká je to tragédie a že se něco takového nesmí stávat... to přece nemá být úkolem patroly, proto píšu o „samozvaném spasitelství“ - není v moci patroly kompletně zachránit a ochránit Wikipedii před všemi chybami a nedostatky. A ani jejím úkolem.
A na konkrétním Tchořem zmíněném projevu - skrývání vulgarit - je vidět, že ta představa o potřebě ochránit Wikipedi před kdečím je občas opravdu nadbytečná. Nejde ani tak o jakékoli vulgarity, ale jen vyloženě útoky vůči popisovaným žijícím encyklopedicky významným osobám se mají skrývat proto, aby třeba nedostaly nápad se s Wikipedií soudit kvůli poškozování na cti apod., zatímco nějaký primitivní vulgární vandalismus nenamířený konkrétně vůči nějaké potenciálně dotčené osobě klidně může v historii editací zůstat, před tím nás a Wikipedii prostě patrola chránit nemusí. I třeba běžné osobní útoky v diskusích se můžou refaktorizovat, ale z historie se neodstraňují.
Vyjasnění nějaké míry odpovědnosti patroly (co by dělat měla a co už ne), jak zaznělo v jiné diskusi, podporuju. --Bazi (diskuse) 20. 12. 2018, 13:02 (CET)

Onen výmysl s odžlucováním editací je skvělá věc. Jen by v tomto ohledu mohli IMHO patrole trochu pomoci aktivní wikipedisté. Kolikrát se stává, že projedu deset editací od anonyma, odžlutím je, a pak na konci je editace od dlouholetého zkušeného wikipedisty, který opravuje chyby po tomto anonymovi. To už to mohl rovnou odžlutit. Stejně jako mohou třeba průběžně odžlucovat ostatní, když vidí ve svých sledovaných neodžlucenou editaci. Velmi by nám usnadnilo práci, kdyby si i nepatrolující zkušení wikipedisté pořídili práva patroláře, byť třeba na přiležitostné odžlucování (sledované stránky sledují skoro všichni, navíc neodžlucená editace v historii svítí žlutě...), neboť bychom nemuseli tolik odžlucovat a mohli se více soustředit na pomoc nováčkům, opravám editací anonymů apod. --Vojtasafr (diskuse) 8. 1. 2019, 18:36 (CET)

Už to bylo zmíněno úplně na začátku diskuse. My nepatroláři vás patroláře obdivujeme, fandíme vám, snažíme se vám pomáhat, co je v našich silách, ale prd rozumíme tomu, co vlastně děláte, nemáme tušení, na základě čeho je možné editaci odžlutit, jak si to žloutnutí neprověřených editací zapnout, kam se spornými případy. Stručněji řečeno tu chybí návody, sdílené zkušenosti, nějaké info o vašem know-how (pokud se cokoliv změnilo, tak o tom bohužel nevím), případně nějaká stránka, na kterou bychom se na vás mohli obrátit v případě nejasnosti, problému, apod. (s dotazy stále chodím na WP:POMOC nebo Pod lípu). Rozumím však tomu, že nápověda tu nebude hned, chvíli to zabere něco takového připravit.
Co se týče rychlejšího řešení, napadá mě, že v případě, kdy byste nasbírali velký dluh, že byste si s tím nevěděli rady (což se prý stává poslední dobou), tak můžete uspořádat nějaký Žlucaton, kde nám naprosto nezkušeným vysvětlíte třeba ve dvou hodinách základy - jak si to zapnu, kde ten dluh najdu, co s editací mám udělat a za jakých okolností to mám udělat, a poté bychom vám ten dluh pomohli třeba ve čtyřech intenzivních hodinách odžlutit a navíc bychom už díky tomu uměli odžlucovat i dobudoucna i pro takové lehké případy, jako zmiňuje Vojtasafr. Něcotony (editatony, wikidatatony, workshopy aj.) jsou poslední dobou tady v komunitě naší wiki velmi populární, i já jsem se jednoho zúčastnil. Pro mě seveřana tedy už jsou na hranici toho, kam jsem se jednou za rok schopný dostat i HK, Pha nebo ÚnL (až na výjimky), ale myslím si, že pro místní (hlavně v Praze a Brně jsou dvě veliké komunity) by taková věc mohla být docela atraktivní. Napsalo by se: Hele, máme dluh jako prase, naučíme vás to, napečem bublaninu/narazíme soudek, když nám s tím pomůžete, stavte se tehdy a tehdy. Krom toho si v tu dobu můžete i mezi sebou patroláři povyměňovat zkušenosti, osobně probrat sporné případy, atd. Může to být i v rámci nějakého pravidelného srazu, i když tam už často bývá jiný program (tak spíš jako vedlejší část). --Dvorapa (diskuse) 8. 1. 2019, 19:46 (CET)
Stránka pro řešení nejasností už čerstvě-pracovně je Wikipedie:Nástěnka patroly. Problém je, to ty podmínky odžlucení nejsou definované (viz můj odkaz výše), není ten konsensus, v jakém rozsahu kontrolovat. Ale v každém případě je zbytečná práce podruhé kontrolovat v případech co uvádí Vojtasafr. --Matěj Orlický (diskuse) 8. 1. 2019, 20:02 (CET)
Úplně se podepisuju pod @Dvorapa:Dvorapův fejeton (jen bych vyměnil „seveřana“ za „zápaďana“). S odžlucováním možná pomůžu, když budu vědět, co to je. Možná to i dělám (sleduji své sledované a opravuji závadné editace), jenom ne tak, jak bych měl..? --YjM | dp 8. 1. 2019, 23:57 (CET)
Vidím to podobně. Stejně jako neumím maďarsky, tak neumím patrolářsky. Do teď moc netuším, co to odžlucování znamená a už vůbec netuším, jak se to teda dělá. Žlutou wikipedii nemám. To by bylo dobrý, aby si místní patroláři (oni si tak říkají, pro mě to jsou wikipedisti jako každej jinej - to je možná ještě důležitější si uvědomovat!) uvědomili. Patrolář není lepší člověk, než ten, kdo ty nové "žluté" editace vkládá. Existuje nějakej (pro běžnýho člověka) návod, jak odžlutit editace?--frettie.net (diskuse) 9. 1. 2019, 09:56 (CET)
K odžlucení je potřeba být patrolář a při opravě ve sledovaných tu předchozí editaci odkliknout jako prvověřenou – to je to odžlucení. Jinak řečeno, všechny editace neprověřených uživatelů jsou – pro nepatroláře neviditelně – zažlucené a některý patrolář je musí odžlutit. Proto píše Vojtasafr o pořízení práv patroláře pro odžlucování aspoň ve sledovaných. --Matěj Orlický (diskuse) 9. 1. 2019, 00:07 (CET)
@Frettie: Podej si Wikipedie:PAR a práva zřejmě dostaneš. Všichni je nemají z jednoho prostého důvodu, a sice aby neodžlucovali něco, co odžluceno být nemá, dejme tomu porušení autorských práv. Protože podle mého názoru někdo třeba neví, že se to má zkontrolovat. --OJJ, Diskuse 9. 1. 2019, 10:01 (CET)
to třeba nevíme.--frettie.net (diskuse) 9. 1. 2019, 10:38 (CET)

Čtu tady, že kolegové neví co tím "odžlucením" máme na mysli – bude třeba to pořádně sepsat, v Wikipedie:Prověření uživatelé to je jen zmíněno Správcům a patrolářům se označují ke kontrole editace, které provedli anonymní a neprověření přihlášení uživatelé. Naopak editace prověřených uživatelů nejsou zvýrazněny, jsou označeny stejným způsobem jako již zkontrolované editace ostatních uživatelů. Prověřenými uživateli založené články se proto v seznamu nových stránek zobrazují jako prověřené (bílé) a nebudou již muset být ručně označovány za prověřené správci nebo patroláři. Podobně se ani neoznačují červeným vykřičníkem jejich editace v posledních změnách. ale asi to nečetli--Horst (diskuse) 9. 1. 2019, 10:06 (CET)

No máš recht, tohle je podle mě hodně neznámej svět. --frettie.net (diskuse) 9. 1. 2019, 10:38 (CET)

@Frettie, Matěj Orlický, YjM, Dvorapa:@Draceane, Martin Urbanec: Wikipedista:OJJ/Návod pro patroláře. --OJJ, Diskuse 9. 1. 2019, 12:40 (CET)

To, co cituje Horst, jsem tam připsal celkem nedávno, ale „pořádně sepsat“ to těžko jde, když nemáme definovanou tu úroveň kontroly, po které tu (i jinde) neustále volám. Patrolář by měl být kompetentní v rozeznávání všech problemů neprověřených editací (či být odkázán na dostudování), pokyny by měly podle mého názoru být především jejich souhrným přehledem s vymezením, do jaké hloubky jednotlivé problémy ověřovat. „Návod“ v odkazované podobě může sloužit k povšechnému seznámení s problematikou, ale těžko být nápomocen skutečnému revertérovi, který nepotřebuje vysvětlovat (nb v jedné větě), jak se dokládá významnost. (Omlouvám se za kritiku, je mi jasné, že účel textu byl jiný.) --Matěj Orlický (diskuse) 9. 1. 2019, 16:35 (CET)
@Matěj Orlický: Jop, pro všechny, od těch, co neví, jak to funguje (@Frettie:) až pro pokročilejší. Tu stupnici podle sebe jsem tam napsal taky (copyvia+urgentní a neurgentní šablony+zdroje+vandalismus+vzhled a styl). To je takový ten základ. OJJ, Diskuse 9. 1. 2019, 16:54 (CET)
Ad hranice. Největší sranda je, že ano ve WP:Blokování není psáno, na jak dlouho se blokují školní vandalové. :-) Přitom ty dvě hodiny jsou už léta ustálený. OJJ, Diskuse 9. 1. 2019, 17:07 (CET)
Kéž by bylo takto jasné a ustálené pravidlo, podle kterého bych se mohl u konkrétní editace jednoznačně rozhodnout, zda ji mohu označit za prověřenou, běžet do knihovny či to nechat být. Nemám, tápu. --Matěj Orlický (diskuse) 9. 1. 2019, 18:24 (CET)
@Matěj Orlický: Hm, to asi není. Koneckonců i ohledně toho blokování se mluví o zdravém rozumu. A na tu Nástěnku patroly pak můžeme do budoucna podobné příklady vkládat (ono jich tolik zas není). Jinak vesměs platí, co nevím, neprověřuji, a třeba i někomu napíšu (dal jsem i do svého manuálu). OJJ, Diskuse 10. 1. 2019, 08:01 (CET)
@OJJ: Ale nevím co? Zda splňuje podmínky k prověření? – Nejsou definované. Pro mě je to prakticky úplně stejné, jako posuzovat zdravým rozumem encyklopedickou významnost, bez pravidla. --Matěj Orlický (diskuse) 10. 1. 2019, 10:02 (CET)
@OJJ: To jsi hezky sepsal. Tak to začleň do stránky Patrola a postupně, když to bude potřeba se to bude doplňovat. --Podroužek (diskuse) 9. 1. 2019, 17:22 (CET)
@Podroužek: Jsem jednoznačně proti, stačí odkaz. Jednak ta stránka popisuje obecně fungování, návod se tam nehodí a patří do jmenného prostoru Nápověda:. Dále tam je podán přehled různých aspektů, při neúměrném nafouknutí jedné kapitoly by se ztratilo rozvržení stránky, která by se stala příliš dlouhou (viz nářky na „šíleně dlouhé“ nápovědy). A konečně by se tam nehodila ani stylisticky, OJJ to pojal částečně jako „moje zkušenosti s patrolou“. --Matěj Orlický (diskuse) 9. 1. 2019, 18:24 (CET)
@Matěj Orlický: Já s tebou souhlasím. Psal jsem to v rychlosti a zkráceně. Nechtěl jsem, aby text co napsal OJJ někam zapadl. Když text bude na jiné podstránce stránky Patroláři tak je to samozřejmě v pořádku. Každý kdo se chce stát patrolářem se musí lehce k informacím dostat.--Podroužek (diskuse) 11. 1. 2019, 09:21 (CET)
A pak se kluci divíte, že o tom nikdo nic neví, když pak vedete tyhle diskuze ... :) --frettie.net (diskuse) 9. 1. 2019, 19:21 (CET)
To s patrolou až tak nesouvisí. Ale nediv se mi, když jsem spoustu času strávil uspořádáváním a rozplétáním nepřehledných pravidel a nápověd, které vznikly – s prominutím kolego Podroužku – takovýmito „hurá vrazíme to tam“. --Matěj Orlický (diskuse) 9. 1. 2019, 19:26 (CET)
@Matěj Orlický: To jsem tak nemyslel, dát to někam bez rozmyslu. Kde to bude nechám na vás, zkušených patrolářů. --Podroužek (diskuse) 11. 1. 2019, 09:21 (CET)
@Frettie, Matěj Orlický, Podroužek: Kdybychom to někam dávali, je nutné to upravit. Minimálně nějaké ukázky by ale byly vhodné. Na enw mají třeba školu pro správce, ty návody jsou tam taky někdy dost lopatistické. OJJ, Diskuse 10. 1. 2019, 08:01 (CET)
@OJJ: S úpravou jsem samozřejmě počítal a také s tím že to bude na nějaké podstránce stránky Patrola. Ta škola pro správce je dobrý nápad. Školu pro patroláře si můžeme zavést. --Podroužek (diskuse) 11. 1. 2019, 09:21 (CET)

Nové články za rok 2018 - malá statistika

Rozvoj Wikipedie znamená i zakládání nových článků a rozcestníků. Podíval jsem se na statistiky k roku 2018 - kolik se toho na české Wikipedii založilo (to se dá načíst v Quarry) a taky jsem pomocí nástroje Wikipedia and Wikidata Tools v Google Docs zjistil, kolik lidí se asi denně dívá na tyto články. Odhady čtenosti jsou založené na datech 1. až 28. ledna 2019. Je to samozřejmě údaj sporný, protože se dá manipulovat a taky je hodně časově nestabilní, když vzniká nebo opadá zájem veřejnosti o různá témata. Ale nic lepšího nemám, tak to berte trochu jako legraci a trochu jako pokus pochopit, co naši čtenáři potřebují.

Takže: za rok 2018 se na naší wiki založilo 22 452 článků. "Spáchalo" je celkem 2561 uživatelů. (Kdo edituje pod víc přezdívkami nebo IP adresami, tak je tam započítaný víckrát. Skutečný počet lidí, kteří tu zakládají články, bude odhadem mezi tisícem a dvěma.)

Aspoň 100 článků nebo rozcestníků založili tito borci: Nadvšenec (970), Marek Koudelka (839), Hnetubud (696), Dominus Moravian (632), Addvisor (554), Dee123cz (501), Tyytoo (493), Kacir (478), Tchoř (425), Petr1888 (352), OISV (334), Harold (328), Zelenymuzik (320), Jura1913 (297), Ikcur (271), VitVit (270), Hadonos (243), Aktron (233), FrantisekKorbel (230), Sladovnik (214), Alena Pokorná (207), Zoner60 (200), Loktušák77 (191), M97uzivatel (189), Ioannes Pragensis (176), Nadkachna (169), 212.96.182.2 (168), Tomwiki2016 (168), TJ Ryba (162), Vlach Pavel (159), Jiří Nedas (148), Pavliskoja (138), W420marryjane (133), Mircea (130), Vianney nove (129), Galgo (127), Awewewe (123), Rottweiler (123), Chalupa (122), 86.49.58.19 (118), Patriccck (118), Zolwikcz (113), BUŘT95 (111), Michal Lenc (107), Qasinka (106), Frettie (101) a Gampe (100). Gratuluju, dobrá práce.

No a nejsledovanější články ledna mezi loni založenými jsou: Světový pohár v biatlonu 2018/2019 (autor Packa, čtenost 1019,5/den), Bohemian Rhapsody (film) (autor Starkiller158, čtenost 649,3/den), Příběh služebnice (autor AlickaV, čtenost 505,2/den), Klára Gibišová (autor Ioannes Pragensis, čtenost 265,6/den), Prezidentské volby na Slovensku 2019 (autor Márton CZ-HU, čtenost 259,1/den), Mirai (hudební skupina) (autor Martin2035, čtenost 233,3/den), Ivar Bezkostý (autor Týnajger, čtenost 231,4/den), Stefanos Cicipas (autor Kacir, čtenost 217,3/den), Volby do Evropského parlamentu 2019 (autor Radek Linner, čtenost 214,1/den), Danielle Collinsová (autor Kacir, čtenost 211,5/den), 6ix9ine (autor 188.120.212.35, čtenost 211,3/den), Jan Palach (film) (autor Ben Skála, čtenost 209,8/den), Nikoleta Šurinová (autor Patriccck, čtenost 196,8/den), Hnutí žlutých vest (autor Utar, čtenost 183,6/den), Strážmistr Topinka (autor Badyv64, čtenost 176,8/den), Bobbi Kristina Brown (autor Alfi51, čtenost 176,4/den), Kali (hudebník) (autor Surik4t4, čtenost 174,5/den), Björn Železný (autor DamoSSS, čtenost 154,8/den), Agraelus (autor ArmyCZ97, čtenost 153,6/den), Australian Open 2018 (autor Kacir, čtenost 150,5/den), Světlana Witowská (autor Ladin, čtenost 148,4/den), Lvcas Dope (autor Luk27official, čtenost 139,6/den), David Balda (autor Udalostizhk, čtenost 131,5/den), Filip Kaňkovský (autor David Sedlecký, čtenost 121/den), Protiva (rapper) (autor 2A00:1028:96C3:2CE2:78EF:6720:F5B1:6661, čtenost 118,6/den), Cizí zeď (autor Patriccck, čtenost 117,4/den), Zdeněk Hřib (autor Galgo, čtenost 117,2/den), Britská královská rodina (autor VitVit, čtenost 112,6/den), Jiří Procházka (sportovec) (autor Zabdas, čtenost 112,2/den), Little Big (autor Havel1997, čtenost 108/den), Atticus Shaffer (autor Bedrisek, čtenost 107,6/den), Venom (film, 2018) (autor Harold, čtenost 107,4/den), Tomáš Petříček (autor Okino, čtenost 105,1/den), Čučkař (autor ŠJů, čtenost 100,4/den) a Mistrovství světa juniorů v ledním hokeji 2020 (autor 91.103.167.77, čtenost 100,3/den). Takže aspoň víme, kdo má prst na tepu doby.

Mezi novým články se sledovaností mezi 20 a 100/den jsem ještě zcela subjektivně vybral ty, které jsou "klasicky encyklopedické" - týkají se vážných věcí jako je věda, technika, velká politika a tak. Protože si myslím, že tyhle věci tu máme podporovat. Jsou to články: Spor o název Makedonie (autor Aktron, čtenost 73,1/den), Jair Bolsonaro (autor Tchoř, čtenost 60,9/den), Deník N (autor JAn Dudík, čtenost 55,9/den), Hodnota noty (autor Kolarp, čtenost 51,9/den), Volby do Evropského parlamentu v Česku 2019 (autor Galgo, čtenost 50,9/den), Elektrický zdroj (autor Milan Keršláger, čtenost 44,9/den), P-hodnota (autor Jan Spousta, čtenost 44,4/den), Ješitnost (autor Vladimír Fiala, čtenost 42,9/den), Právní odpovědnost (autor 2A02:8308:3F:D400:68EA:405B:1B1B:288, čtenost 38,6/den), Avantgarda (literatura) (autor Lovec pávů, čtenost 34,9/den), Pravoslavná církev Ukrajiny (autor Trasprd, čtenost 33,3/den), Školství v České republice (autor Martin Urbanec, čtenost 32,6/den), Kivi hnědý (autor -xfi-, čtenost 31,5/den), Novičok (autor Luk~cswiki, čtenost 28,4/den), Plicní fibróza (autor Kolim195, čtenost 27,9/den), Taipan menší (autor Whitesachem, čtenost 26,4/den), Expresionismus (literatura) (autor Lovec pávů, čtenost 25,7/den), Binární sčítačka (autor Flanagancz, čtenost 25,6/den), Švýcarská armáda (autor Mossback, čtenost 24/den), Matteo Salvini (autor Tchoř, čtenost 23,3/den), Ján Kuciak (autor Bazi, čtenost 23,1/den), Futurismus (literatura) (autor Lovec pávů, čtenost 23,1/den), Česko-mongolské vztahy (autor Nadvšenec, čtenost 23/den), Ochranná výchova (autor 2A00:1028:8380:50F2:DDB4:D43A:770:BF0C, čtenost 22,6/den), Média v Česku (autor Petruvojta, čtenost 22,6/den), Incident v Kerčském průlivu (autor Utar, čtenost 21,3/den), Politika zaměstnanosti (autor RadekSpousta, čtenost 20,9/den), Obléhání Paříže (845) (autor Hadonos, čtenost 20,2/den), Okupovaná Francie za druhé světové války (autor Hnetubud, čtenost 20,2/den), Nosorožec tuponosý jižní (autor Adam8768, čtenost 20,1/den) a Kara Ahmed Paša (autor W420marryjane, čtenost 20/den). Samo sebou mě těší, že jsem se tam taky umístil. (Všimněte si, že čtenost mé p-hodnoty je vyšší než čtenost ješitnosti!)

No a ještě chybí žebříček součtové čtenosti článků založených jednotlivými wikipedisty. Jsou to všichni, jejichž nové články nám v lednu zvedly čtenost aspoň o 100 stránek denně: Dee123cz (1398/den), Packa (1369/den), Patriccck (1169/den), Kacir (1099/den), Marek Koudelka (1025/den), Galgo (715/den), Hnetubud (661/den), Starkiller158 (649/den), Harold (619/den), AlickaV (615/den), Ioannes Pragensis (574/den), Martin2035 (503/den), Havel1997 (484/den), Tchoř (441/den), Ben Skála (434/den), VitVit (401/den), Týnajger (330/den), Sladovnik (307/den), Badyv64 (297/den), Michal Lenc (294/den), Radek Linner (286/den), Márton CZ-HU (285/den), W420marryjane (276/den), David Sedlecký (266/den), Zoner60 (265/den), Hanz.97 (247/den), Utar (244/den), M97uzivatel (241/den), Nadvšenec (234/den), FrantisekKorbel (233/den), Rottweiler (232/den), Bazi (229/den), Addvisor (229/den), Zelenymuzik (223/den), 188.120.212.35 (211/den), ŠJů (211/den), Alfi51 (207/den), Curtis (199/den), Mr.inkognito123 (194/den), Milan Keršláger (185/den), Aktron (176/den), Mojmir Churavy (175/den), Surik4t4 (174/den), Hadonos (167/den), Dominus Moravian (163/den), Palu (158/den), DamoSSS (155/den), ArmyCZ97 (155/den), Concus Cretus (152/den), Kolarp (152/den), Ladin (151/den), Luk27official (148/den), OJJ (146/den), Jklamo (140/den), Mario7 (137/den), Mircea (134/den), Udalostizhk (132/den), Pavliskoja (131/den), Okino (126/den), Riha (123/den), 212.96.182.2 (121/den), 2A00:1028:96C3:2CE2:78EF:6720:F5B1:6661 (119/den), RiniX (118/den), BUŘT95 (118/den), Mimars (116/den), Jenda H. (116/den), Jan Spousta (116/den), Petruvojta (115/den), Vachovec1 (114/den), Zabdas (112/den), Chrzwzcz (111/den), Ivannah (110/den), Alena Pokorná (109/den), Frettie (108/den), Bedrisek (108/den), Tomwiki2016 (108/den), Nadkachna (105/den), OISV (105/den), Saltzmann (104/den), Adam8768 (102/den) a 91.103.167.77 (100/den).

Takže díky všem tvořivým wikipedistům a hodně štěstí v novém roce s výběrem článků pro zakládání i všude jinde! :-) Jan Spousta (diskuse) 29. 1. 2019, 14:23 (CET)

@Jan Spousta:Děkuji za provedení této malé (dle mého pohledu dostačující) statistiky. Doporučil bych vytvořit podstránku stránky Wikipedie:Kronika a vypsat tam údaje. --Patriccck 29. 1. 2019, 19:35 (CET)
Díky Janu Spoustovi za tyto (i subjektivní) shrnutí. Odhalil jsem díky tomu, že zde máme úžasně ambivalentně články Školství v České republice a Vzdělávání v Česku, jejichž obsah se z většiny překrývá, název evokuje víceméně totéž (já vím, není to totéž, ale dle jejich současného obsahu ano), jen nevíme, jak to pojmenovat. A co se názvu týče, podle mě zářný příklad pro sjednocování, jež je zatracováno o pár odstavců výše.--YjM | dp 30. 1. 2019, 18:37 (CET)
Výše je zatracováno sjednocování tabulek a seznamů, na sjednocování názvů článků se doufám všichni shodujeme. --Dvorapa (diskuse) 30. 1. 2019, 19:02 (CET)
Zajímavá statistika, hezky shrnuto. I když samozřejmě vypovídá jen o jedné části wikipedistických aktivit, to je jasné. Pokud by se někdo zabýval jen rozšiřováním narychlo nasekaných pahýlů, nebo obecně zásadním vylepšováním - už tak obstojných - článků založených někým jiným, vůbec by v téhle statistice nebyl. Aby to pak nezaniklo v honbě za počtem nových článků/přesměrování/rozcestníků jako jediném měřítku užitečnosti a záslužnosti wikipedistů, to by byla škoda. O mě nejde, to ani náhodou :) Chrzwzcz (diskuse) 30. 1. 2019, 23:18 (CET)
Rozšiřovatelé by se dali částečně zjistit porovnáním počtu přidaných bajtů. Ale ani ty nemusí moc vypovídat - člověk, který vylepší jeden článek s použitím pěti citačních šablon zvětší zdrojový kód více, než ten, který vloží dva odstavce s jednou krátkou prostou referencí. A jiný vylepší článek a přitom zredukuje nabubřelou tabulku, takže celkově z článku ubere znaky i když přidá text. JAn (diskuse) 31. 1. 2019, 07:53 (CET)

Ještě doplním statistiku k vytváření přesměrování. Přesměrování vznikají buď tak, že je někdo napíše přímo, anebo následkem přesunu stránek. V roce 2018 na naší wiki vzniklo 18 361 přesměrování, která vytvořilo 695 editorů. Víc než stovku mají na kontě tito lidé a roboti: HypoBOT (2633), Tayari (1961), Desolated Angel (1226), Harold (761), Horst (637), Petr1888 (575), Marek Koudelka (566), Oashi (562), Draceane (514), Ioannes Pragensis (406), Tchoř (328), M97uzivatel (275), Kacir (258), Dominus Moravian (243), Jvs (236), Hnetubud (234), Mario7 (227), Tomas62 (202), Mykhal (182), Vlout (181), ŠJů (169), Mircea (164), Martin2035 (128), Patriccck (127), Snek01 (112), Concus Cretus (108), COH (103).

Tady jsou SQL dotazy, jakými se to dá zjistit z Quarry: Pro vytažení založených stránek SELECT P1.page_title, R.rev_user_text FROM cswiki_p.revision R JOIN cswiki_p.page P1 ON  R.rev_page = P1.page_id LEFT JOIN cswiki_p.redirect D ON D.rd_from = P1.page_id WHERE R.rev_parent_id = 0 AND P1.page_namespace = 0 AND R.rev_timestamp>=20180101000000 AND  R.rev_timestamp< 20190101000000 AND D.rd_from is null ORDER BY R.rev_timestamp ASC a na přesměrování SELECT s.rev_user_text, count(*) FROM ( SELECT P1.page_title, R.rev_user_text FROM cswiki_p.revision R JOIN cswiki_p.page P1 ON R.rev_page = P1.page_id LEFT JOIN cswiki_p.redirect D ON D.rd_from = P1.page_id WHERE R.rev_parent_id = 0 AND P1.page_namespace = 0 AND R.rev_timestamp>=20180101000000 AND R.rev_timestamp< 20190101000000 AND not (D.rd_from is null) ORDER BY R.rev_timestamp ASC ) s group by s.rev_user_text. Sledovanosti jsem zjišťoval doplňkem Google Docs zvaným Wikipeda and Wikidata Tools, a to funcí WIKIPAGEVIEWS.Jan Spousta (diskuse) 30. 1. 2019, 10:42 (CET)

@Jan Spousta:Honzo, super! Těší mě, že jsem dal stovku článků, to mě fakt překvapilo. Něco podobnýho jsem chtěl dělat i pro celou historii - onehdá jsem četl článek o Wikipedistovi, kterej má nejvíc editací na enwiki - a bylo tam, že editoval třetinu článků na enwiki (neuvěřitelné číslo!). A zajímalo by mě, kolik našich editorů zeditovalo kolik různých článků. A ještě bokem - kromě quarry můžeš přistupovat do db i přes terminál a máš tam možnost trošku rychleji pracovat s databází. a moc díky za ten dotaz. --frettie.net (diskuse) 30. 1. 2019, 22:14 (CET)
Pravděpodobně by se touto statistikou dala rozšířit/aktualizovat i poněkud zastaralá stránka Wikipedie:Nejaktivnější wikipedisté. --Dvorapa (diskuse) 30. 1. 2019, 23:42 (CET)
Totéž a ještě více lze nalézt na Wikiscanu. --Jann (diskuse) 3. 2. 2019, 13:03 (CET)

@Chrzwzcz, JAn Dudík: Měřit celkový přínos wikipedisty je hodně obtížné a přesně to ani nejde. Každý tu může působit v jedné nebo více rolích:

  •  Zakladač (to se má měřit touhle analýzou, ale ani tam není jasné, jak odlišit zakládání článků o pomíjivých ptákovinách od zakládání věcí z encyklopedického jádra – kvalita se vždycky měří hůř než kvantita)
  •  Rozšiřovač (přidává nový obsah a zlepšuje ten stávající; buď může jít o vlastní tvorbu nebo o překlady z cizích Wikipedií)
  • Editor (opravuje drobnosti, jako jsou pravopisné chyby, formátování nebo řazení do kategorií)
  •  Dodavatel médií (zejména fotograf)
  •  Organizátor (působí jako správce, arbitr, člen spolku Wikimedia a tak podobně)
  •  Animátor (dodává lidem na Wikipedii dobrou náladu, podporuje zdejší společenství, vítá nováčky a pomáhá jim)
  •  Propagátor (píše o W. do médií, navazuje a pěstuje kontakty směrem ven, vyhledává a školí nové wikipedisty)
  •  Obránce (hlídá W. před vandaly a jinými škodlivými vlivy)
  •  Škodič (vandal, ješitný blbeček, porušovatel autorského práva, zuřivý propagandista, prudič a/nebo troll)

S výjimkou poslední je každá z těch rolí pro úspěch Wikipedie nezbytná, ale není vždy jasné, jak změřit „účinek“ toho kterého jedince a té které role. Někde se dají najít určité kvantitativní a snad i kvalitativní ukazatele, ale jak je nakonec dát dohromady? Řada věcí se nedá snadno měřit, řada věcí není tak jednoduchá, jak vypadá zvenčí, a každý máme navíc jiné podmínky a schopnosti. Takže si myslím, že bychom měli oceňovat každého, kdo se tu snaží něco dobrého dělat, a moc nepropadat touze po objektivním měření zásluh. A zároveň chválit a vyznamenávat, jak to jde – mnoho zásluh je jasně viditelných a není potřeba na ně dělat žebříčky.Jan Spousta (diskuse) 31. 1. 2019, 12:26 (CET)

Ano, nic z toho nerozporuju. Tahle statistika oslavuje přínosnost v oblasti zakladání článků, což jak pěkně dělíte, je jednou z vícera oblastí přínosnosti. Abychom třeba nemotivovali nováčky jen k soutěži k milióntému článku. Pokud někdo touží po uznání, tak to jde i jinak než tím, že budou figurovat v příští takovéhle statistice "zakladačů" :)Chrzwzcz (diskuse) 31. 1. 2019, 16:44 (CET)

Pochvala

Tímto bych jen chtěla pochválit něco, co se na české WP bere za samozřejmost, tedy že všechny důležité články jsou upravené, uhlazené – na rozdíl od řady podobných na španělské WP, například: tohle je jen jeden z řady podobných příkladů, PS: opravit neumím. Pochvala míří za správci, patroláři i všemi "obyčejnými" wikipedisty, kterým záleží na tom, jak česká Wikipedie vypadá. Czeva (diskuse) 3. 2. 2019, 11:55 (CET)

Přehlédnuté vandalismy a experimenty se vyskytují i u nás. :-) Odkazovaný článek na es: jsem revertoval. --Harold (diskuse) 3. 2. 2019, 12:03 (CET)
Děkuji za opravu. Jinak je pravda, že španělská patrola v tomto případě přehlédla vandalismus, ale zase je ten jejich článek informačně bohatší než náš. Takže na české wikipedii je sice přísnější dozor, ale zase s tou kreativitou to často bývá slabší...--Hnetubud (diskuse) 3. 2. 2019, 21:27 (CET)
@Harold, Hnetubud: Ani katalánci to asi nebudou mít tak hlídané, když už vypomáhám celkem pravidelně. ;) OJJ, Diskuse 4. 2. 2019, 05:24 (CET)

Lajosmizse

Mohl by někdo prosím pořádně projít a opravit text na této stránce? Radši no comment, jenom dodávám, že souvislý text s tolika pravopisnými chybami jsem snad ještě nikdy neviděl... 194.228.13.188 3. 2. 2019, 13:54 (CET)

Udržitelná Wikipedie

Wikimedia Sustainability Initiative Logo-cs.svg

Zaregistroval jsem stránku meta:Sustainability Initiative, je to docela zajímavé čtení. Pokud byste souhlasili s udržitelným provozováním wikiprojektů, lze přidat podpis. >>>. OJJ, Diskuse 4. 2. 2019, 12:13 (CET)

Dobrá myšlenka, požádal jsem pro české logo. --Patriccck 4. 2. 2019, 20:53 (CET)
A my to přeložili. :) --frettie.net (diskuse) 5. 2. 2019, 00:16 (CET)
A máme i vlastní uživatelské nálepky. ;) --Bazi (diskuse) 5. 2. 2019, 11:43 (CET)

Architektonicko-urbanistický editaton Shared Cities

Pražský Goethe institut nám nabízí parádní prostory pro uspořádání dalšího editatonu s tématem architektura a urbanismus. Náplň je na nás. Koncept editatonu najdete na stránce: Wikipedie:Editaton Shared Cities. Pro zajištění organizace a komunikace s GI hledáme garanta/y. Stejně tak hledáme samotné zájemce (zapište se prosím na stránce). Garant/i by měl/i ideálně rozumět tématu (není podmínkou) a umět editovat Wikipedii. Termín 30. 3. Akce by byla učená jak pro fotografy i psavce, ale opravdu si ji můžeme vymyslet, jak chceme. --Jakub Holzer (WMCZ) (diskuse) 7. 2. 2019, 08:23 (CET)

Návrh: Přidělit možnost vidět stav editace (ne)prověřená všem

Ahoj, navrhuji přidělit všem uživatelům možnost vidět, zda je nebo není konkrétní editace prověřená. Myslím, že s něčím takovým se není třeba tajit a naopak to může být užitečné. S pozdravem, --Martin Urbanec (diskuse) 5. 2. 2019, 21:17 (CET)

ProPro Pro Jen se chci zeptat. Znamenalo by to, že by všichni uživatelé Wikipedie viděli to co teď patroláři, tedy, cituji:
Patrolářům se zvýrazňují editace nepřihlášených uživatelů a přihlášených uživatelů, kteří nemají práva prověřeného uživatele. V seznamu nejnovějších stránek se žlutě zvýrazňují neprověřené nové stránky a v přehledu posledních změn jsou neprověřené změny označené červeným vykřičníkem ( ! ) na místě, kde jsou wikipedisté zvyklí vídat značky pro nové články (N) či malé editace (m).
Nebo by to takto přímo označené neměli, ale měli by možnost si v posledních změnách či sledovaných stránkách vyfiltrovat neprověřené editace (jak mohou dnes jen patroláři)? Jsem pro tu první variantu (která s sebou nese samozřejmě i možnost toho filtrování). --Vojtěch Veselý (diskuse) 5. 2. 2019, 21:35 (CET)
Nejsem si 100% jist, ale mám za to, že všichni budou mít "pasivní patrolářská práva", tj. to budou vidět jako patroláři. --Martin Urbanec (diskuse) 5. 2. 2019, 21:40 (CET)
ProPro Pro. Myslím, že by to mohlo pomoct zaměřit úsilí všech sledovačů RC (tj. nejen patrolářů) na neprověřené editace. Když i občasní sledovači RC uvidí, na jaké editace se mají zaměřit, mohlo by to snížit počet nepovšimnutých vandalismů. --Mimars (diskusepříspěvky) 5. 2. 2019, 21:54 (CET)
Bylo by docela vhodné mít to ve výchozím stavu vypnuté a mít možnost to v nastavení zapnout. --Dvorapa (diskuse) 5. 2. 2019, 21:55 (CET)
Souhlasím, jsem pro volitelné zapnutí, je-li to technicky možné. --Mimars (diskusepříspěvky) 5. 2. 2019, 21:56 (CET)
Obávám se, že to MediaWiki (zatím?) neumí. --Martin Urbanec (diskuse) 5. 2. 2019, 21:57 (CET)
Přijde mi to jako docela zásadní. Označování pravděpodobně problematických editací červeně jde také v nastavení zcela jednoduše zapnout/vypnout. --Dvorapa (diskuse) 5. 2. 2019, 22:11 (CET)
Kvůli pár vykřičníkům... Neregistrovaní uživatelé by si to mimochodem takhle zapínat/vypínat nemohli. Matěj Suchánek (diskuse) 6. 2. 2019, 09:05 (CET)
ProPro Pro - viz výše.--Dirillo (diskuse) 5. 2. 2019, 23:41 (CET)
ProPro Pro - souhlasím se zavedením jako volitelné možnosti v nastavení. --Hugo (diskuse) 6. 2. 2019, 05:03 (CET)
  1. A proč se teda nedávno zaváděli speciálně patroláři jako nižší práva oproti správcům? Znamená to, že se teď zase patroláři zruší? Nebo se automaticky převedou do správců?
  2. A nemělo by se to dávat jenom prověřeným uživatelům? K čemu to bude nováčkům? Obzvlášť pokud by takhle měli být mateni (a ne aby si to mohli zapnout jenom v případě zájmu), mi to přijde vůči nim spíš kontraproduktivní. --Bazi (diskuse) 6. 2. 2019, 13:04 (CET)
    @Bazi: Tak nedávno to zase nebylo. ;) Ne. Patroláři můžou editace označovat za prověřené. Tady se diskutuje o tom, že by neprověřené editace mohli vidět všichni, i IP (?). --OJJ, Diskuse 6. 2. 2019, 13:12 (CET)
    Vzhledem ke stáří lidstva, Země a vesmíru je to... poměrně nedávno. :) Ale to je samozřejmě vedlejší. Není vůbec jasné, k čemu by někomu mělo být, že uvidí něco, s čím nic nenadělá. Tím spíš když to uvidí vynuceně, aniž by o to stál. --Bazi (diskuse) 6. 2. 2019, 13:31 (CET)
    Jojo, od hadrocodia je to taky celkem daleko. :-) Chápu to tak, že uvidí, jestli jsou změny prověřeny nebo ne, což podle mého není na škodu (někdo už to viděl, netřeba druhé kontroly). Ono jde stejně ve finále jen o drobnosti na tom RC seznamu. Vzhled jsem nahrál na ten Wikipedista:OJJ/Návod pro patroláře, tak pro představu jak to vypadá. Ještě informace, nová předdefinovaná verze RC je podle mého tolik složitá, že se v ní nevyznám ani já. :-) Tam je tolik filtrů, že když už na tom někdo dělá, tak ho podle mě ten vykřičník nerozhází. :-) OJJ, Diskuse 6. 2. 2019, 13:44 (CET)
    No, to právě může být k užitku nanejvýš těm prověřeným uživatelům, kteří už prokázali, že o nějaké encyklopedické kvalitě mají představu a umějí ji naplňovat. Naopak rizikem zobrazování úplně všem bude - kromě zbytečného matení - poskytnutí přehledu trollům a vandalům o aktuálním stavu a připravenosti patroly, o prověřenosti... --Bazi (diskuse) 6. 2. 2019, 15:02 (CET)
    Mimochodem, na té katalánské Wiki je to taky takto vidět. :-) Tam dokonce snad i sám můžu házet razítka na editace. Nevím, jestli tam mám nějaká zvýšená práva nebo to tak mají oni, španělsky neumím, jen někdy kouknu na RC, když se překliknu v interwiki (cawiki a cswiki jsou hned pod sebou). --OJJ, Diskuse 6. 2. 2019, 13:49 (CET)
KomentářKomentář PoznámkaMartine, snažím se na to podívat pohledem uživatele nezběhlého v našich procesech. Když už mu v RC (včetně anonymních uživatelů) chceme něco označovat, asi vycházíme z toho, že na tu stránku někteří z nich narazí, jinak by snad nemělo smysl o tom vůbec mluvit. Pokud tady na jednu stranu napomínáme uživatele, aby se kvůli nováčkům vyhýbali zkratkám na Nástěnce byrokratů, bojíme se zkrátit Panel Potřebuji pomoc na PPP v nadpisech jejich dotazů, protože je to matoucí, a nemáme je odkazovat ani na nápovědu, protože číst nápovědu je pro ně složité, jak bude na takového uživatele působit, když právě ta jeho editace bude na rozdíl od ostatních (a společně s těmi vyloženě vandalskými, kdy ve výpisu svítí třeba „obsah stránky nahrazen textem: Hovrefaktorizováno!!!“) označená červeným vykřičníkem? Nevyděsí ho, že ho považujeme za vandala? Nevykašle se na to radši? Tenhle krok mi připadá poměrně v rozporu s tím trendem zjednodušování a vodění lidí za ruku, kterým se tu ubíráme a jehož jsi, řekl bych, vůdčí postavou – najednou Wikipedii všem „zaneřádíme“ značkami a zvýrazňovači, se kterými ti běžní uživatelé reálně nic nenadělají (nebudou mít právo prověřovat) a jejichž funkci nepochopí bez pročtení dalších stránek nápovědy, která je pro ně navíc vcelku zbytečná.
Já bych to pochopil v případě, kdybychom s prověřenými/neprověřenými editacemi pracovali daleko víc, třeba jako na de.wiki, kde se každému čtenáři zobrazí varování, že čte neprověřenou verzi článku, spolu s nabídkou, jestli nechce přejít k té poslední prověřené. (8 Änderungen dieser Version sind noch nicht gesichtet. Die gesichtete Version wurde am 5. Februar 2019 markiert.) Ale pokud tuhle nadstavbu nevyužíváme, přidáváme jen na nějaké stránky zbytečné symboly a barvy, které navíc napovídají vandalům, jestli je zrovna v tuto chvíli patrola aktivní, nebo ne. --Michal Bělka (diskuse) 6. 2. 2019, 17:06 (CET)
Kdybych chtěl zjistit, zda je patrola aktivní, podívám se na seznam rollbacků a zrušení editací (Speciální:Tags, mw-rollback a mw-undo), poslední zablokování či smazání. Už jen okrajově bych se podíval na seznam prověřených editací, ale rozhodně bych se neřídil podle toho, zda nějaká z posledních editací je vykříčniková. --Martin Urbanec (diskuse) 7. 2. 2019, 22:34 (CET)
Věřím, že ty asi jo, ale já jsem na některé z tebou odkazovaných stránek nenarazil za 13 let na Wikipedii :D Na takový "vývojářský" přehled bych u vandalů nesázel. --Michal Bělka (diskuse) 7. 2. 2019, 22:51 (CET)
Upřímně si myslím, že většina vandalů je prvoplánových a ne dlouhodobých. Tihle prvoplánoví vandalové nemusí vědět ani že poslední změny vůbec existují, natož co tam znamená vykřičník :). Dlouhodobí vandalové to vědět asi mohou, na stranu druhou jsem přesvědčen, že je v jejich silách se k informaci, kterou potřebují, nějak dostat, nezávisle na našem rozhodnutí. --Martin Urbanec (diskuse) 7. 2. 2019, 22:57 (CET)
V každém případě díky za argument, to dává smysl. Co tedy zapnout pro autoconfirmed (či, pokud to je dle tebe málo, autopatrolled)? --Martin Urbanec (diskuse) 7. 2. 2019, 22:36 (CET)
Takový návrh bych určitě neblokoval (nedal jsem koneckonců ostré proti ani teď, i když v tom vidím rozpory) --Michal Bělka (diskuse) 7. 2. 2019, 22:51 (CET)
ProPro Pro Jsem pro. Nováčky RC nezajímá a pokud jo, mělo by jim být a obvykle jim i je jedno, jak barevně vypadá (mluvím za sebe, když jsem býval nováčkem), služebně starší wikipedisté bez práv patrolářů, revertérů a správců (což jsem například já) by toto ocenili. Já když jsem náhodou na patrole (velmi vzácně), tak by to pro mě bylo docela dobré vodítko, na co se zaměřit. Whitesachem (diskuse) 7. 2. 2019, 00:04 (CET)
Pardon, ale není pravda, že „služebně starší wikipedisté bez práv patrolářů, revertérů a správců [...] by toto ocenili“ - mluvme prosím za sebe, ne za jiné wikipedisty. Já bych to možná (!) ocenil, kdyby to byla jako volitelná možnost k zapnutí, ale aby mi to někdo vnucoval, to zas rozhodně ně. Kdo to chce, ať si požádá o práva patroláře, když už jsme je s velkou slávou zaváděli. Nebo nechť je to zapínatelné pro toho, kdo to opravdu chce. --Bazi (diskuse) 7. 2. 2019, 01:16 (CET)
Práva patroláře slouží primárně pro samotné odžlucování. Analogicky bychom mohli nezobrazovat nesprávcům na červeném odkazu informaci, že tady byla stránka, ale X ji smazal, protože "když už tu je role správců, ať to vidí jen oni". --Martin Urbanec (diskuse) 7. 2. 2019, 22:37 (CET)
Blbé přirovnání, ale co už, když lepší argumenty nejsou. Jak přesně vypovídá informace o jednom smazaném článku o celkové aktuální akceschopnosti patroly? Jak je taková informace případným vandalem zneužitelná? Jak moc se vnucuje lidem, kteří o ni nemají zájem? Člověk na ten červený odkaz musí kliknout se záměrem založit stránku (nebo jen náhodně, budiž), aby se mu zobrazilo info k jednomu jedinému článku. Pro případného zakladatele ovšem může mít užitek vědět, že a z jakých důvodů byl článek v minulosti smazán. Čili poměr užitečnosti, obtěžování, matení a rizika zneužití je notně odlišný. --Bazi (diskuse) 7. 2. 2019, 23:17 (CET)
ProtiProti Proti Za podmínek, že se to zobrazuje úplně všem, nejde to vypnout a není to jen zapnutelné rozšíření, rozhodně nikoli. --Bazi (diskuse) 7. 2. 2019, 01:16 (CET)
Po zvážení ProtiProti Proti, a to ze stejného důvodu jako @Bazi:. Prověřeným uživatelům bych zapnul, ale představa, že postup našeho prověřování uvidí i vandalské účty, není nejlepší. OJJ, Diskuse 7. 2. 2019, 06:52 (CET)
Já si dovolím bokem informovat, že tohle není vůbec tajná informace, a to z principu. Je totiž veřejně k dispozici log prověření a technicky není vůbec problém z tohoto seznamu získat seznam neprověřených editací. Ano, není to jednoduché, ale ta informace se z toho dostat dá. Technicky zdatní wikipedisté se mohou k neprověřeným editacím dostat i jednodušeji, prostřednictvím dotazu na databázi. Argument "Nezapínejme, protože to může pomoci vandalům" tedy není platný, protože tuto informaci zkrátka vůbec zatajit nemůžeme. Mimochodem, jak je tato informace zneužitelná? --Martin Urbanec (diskuse) 7. 2. 2019, 22:34 (CET)
ProPro Pro Ale za předpokladu, že to je zapínací, nikoliv vypínací udělátko. --Palu (diskuse) 7. 2. 2019, 08:07 (CET)
@Palu: To nepůjde, očekávám. Tady se debatuje o tom zapnout to všem, i IP adresám. Ty jak víme nastavení účtu nemají, tedy buď opravdu přidělit jen určité skupině registrovaných (prověření uživatelé, schválení uživatelé) nebo vůbec. To mi zase přijde zbytné, protože když se někdo věrohodný chce starat o poslední změny, rád mu dám i práva patroláře. OJJ, Diskuse 7. 2. 2019, 08:12 (CET)
To si uvědomuju. Myslel jsem to právě takhle - možnost zapínat pro registrované. V ostatních případech je to podle mého nevyžádané, rušivé, nebo pro IP adresy dokonce ne zcela vhodné z důvodu zneužitelnosti experimentátory nebo dokonce úmyslnými vandaly. --Palu (diskuse) 7. 2. 2019, 09:03 (CET)
Speciální:Log/patrol dává k dispozici tu samou informaci. Mimochodem, jak je tato informace zneužitelná? --Martin Urbanec (diskuse) 7. 2. 2019, 22:34 (CET)
Podle mě hrozí, že nějaký protřelý vandal bude informace zneužívat k úspěšnějším úhybným manévrům a maskování své vandalizace. Já se zase zeptám - na co vůbec je dobré, aby uživatelé tohle měli zapnuté? Mě třeba ta informace zajímá jen někdy, většinou by mi byla asi na obtíž. --Palu (diskuse) 7. 2. 2019, 22:47 (CET)
@OJJ: Ad "protože když se někdo věrohodný chce starat o poslední změny, rád mu dám i práva patroláře") Pokud ovšem nežádá po pár dnech patrolování. V tomto konkrétním případě by to myslím mohlo být užitečné, co myslí Janbery? --Martin Urbanec (diskuse) 7. 2. 2019, 22:40 (CET)
@Martin Urbanec: Myslím si, že byla blbost žádat tak brzy, udělali jste správné rozhodnutí. Doufám, že budu za měsíc úspěšnější. Pro možnost jsem, není tady možnost zobrazit jen neprověřené? --janbery (diskuse) 8. 2. 2019, 17:51 (CET)Url opravil --Martin Urbanec (diskuse) 8. 2. 2019, 19:04 (CET)
Určitě :). Ne, pokud to neumožňují práva účtu (tj. nemáš právo patrolmarks nebo patrol dle seznamu na Speciální:UserGroupRights). Stav prověřenosti/neprověřenosti nemá nic společného s tím, zda je editace problematická. Prověřování dělají lidé, posuzuvání problematičnosti automatická inteligence. --Martin Urbanec (diskuse) 8. 2. 2019, 19:04 (CET)
Na tenhle odkaz jsem totiž narazil na wp:NP, je u něj napsáno "jen neprověřené editace". Díky za opravu. --janbery (diskuse) 8. 2. 2019, 19:13 (CET)
ProtiProti Proti zapnutí všem. Jako možnost nastavení pro prověřené by to ještě šlo, ale lepší mi přijde prostě po nějaké době ty prověřené uživatele, kteří projeví zájem, do žádosti o Wikipedie:PAR lákat. --7. 2. 2019, 21:43 (CET), Utar (diskuse)
A co zapnutí automaticky schváleným? Práva patroláře jsou pro samotné odžlucování, ale proč by nemohla být k dispozici pouze pasivní informace "editace je/není prověřená"? Analogicky bychom mohli nezobrazovat nesprávcům informaci "Tady byla stránka, ale XYZ ji smazal" přímo po kliknutí na červený odkaz, ačkoliv by si tuto informaci mohli zjistit z protokolu (obdobný - veřejně dostupný - protokol existuje i pro odžlucení). --Martin Urbanec (diskuse) 7. 2. 2019, 22:34 (CET)
Super, jen tak dál! Pak se můžu zbavit těch novejch práv. :) (ale vážně, podporuju to plně a naprosto) --frettie.net (diskuse) 8. 2. 2019, 01:38 (CET)
ProPro Pro --Vojtěch Dostál (diskuse) 8. 2. 2019, 20:18 (CET)
ProtiProti Proti Osobně jsem zastánce toho, aby stav prověření byl spíše interní záležitost a informace pro patrolu (kterou lze efektivně vykonávat pouze s příslušnými oprávněními). Neregistrovaní a nováčci by z toho asi moc neměli.
Mimochodem, úplně původní návrh se zabýval pouze přidělením těchto práv revertérům. Tam bych proti nebyl a ani bych nebyl proti u prověřených uživatelů. Matěj Suchánek (diskuse) 11. 2. 2019, 12:58 (CET)
@Martin Urbanec: Já nevím, jak to máte vy, ale já vidím neprověřené editace i např. zde. Tři od spodu jsou světle žluté, ty výše jsou žluté až oranžové. U editací vidím také písmeno p (tato editace potřebuje zkontrolovat). Na Posledních změnách vidím změny s bílým pozadím --Patriccck 12. 2. 2019, 14:45 (CET)
To je informace pocházející od automatické inteligence (ORES), ne stav (ne)prověření. --Martin Urbanec (diskuse) 12. 2. 2019, 15:07 (CET)

Soutěž k 30. výročí Sametu

Ahoj všichni, bavili jsme se na Facebooku o polské soutěži pl:Wikipedia:Wolna Polska – Wolna Wiedza. Napadlo mě udělat něco podobného pro nás. Tady je první draft pravidel takové soutěže: Wikipedista:Jan Spousta/Pískoviště. Kdyby se pár lidí přidalo a podpořila to WM CZ, tak by se to dalo spustit a třeba by to byla legrace. Nemáte někdo chuť to spoluorganizovat?--Jan Spousta (diskuse) 8. 2. 2019, 14:53 (CET)

@Jan Spousta: Dělal jsem Wikipedie:WAM a pracuji pro sk i cs, takže to můžu zkusit. OJJ, Diskuse 8. 2. 2019, 15:09 (CET)
@Jan Spousta: Když už jsem vyhrál Wikipedie:WAM, co kdybych jednou byl porotě? Ale s klidem bez toho mohu žít. Mirek256 8. 2. 2019, 18:13 (CET)
@Jan Spousta: Také jsem spoluorganizoval Wikipedie:WAM, rád bych se připojil k organizátorům. Dle mého názoru bychom mohli s klidem přijat Mirka256 do pozice organizátora (porotce). --Patriccck 11. 2. 2019, 14:39 (CET)
Co @Lišiak, Jetam2: pro organizaci na Sk? OJJ, Diskuse 8. 2. 2019, 19:06 (CET)
@Jan Spousta: Určitě je to dobrý nápad, mám jenom drobnou připomínku ke slovenskému názvu Zamatová hviezda. Slováci nepoužívají pojem Zamatová revolúcia nýbrž Nežná revolúcia. Asi by bylo nejlepší nechat slovenské pojmenování na kolezích ze slovenské WP. --Perid (diskuse) 8. 2. 2019, 19:18 (CET)

@Jan Spousta, OJJ: Zdravím, určite sa rád zapojím. V podobnom duchu sme robili kategóriu k 100. výročiu založenia ČSNR v rámci CEE Spring 2016 (sk, cs).--Lišiak (diskuse) 8. 2. 2019, 21:46 (CET)

@Jan Spousta: Tiež sa rád zapojím.--Jetam2 (diskuse) 8. 2. 2019, 22:17 (CET)

Pro koho je ta soutěž určena? Pouze pro nás, wikipedisty? Svým dotazem mířím na skutečnost, že je v Honzových pravidlech požadováno dovedení článku mezi NČ, či alespoň DČ. A já si kladu otázku, který z nováčků je toho schopen? Myslím, že jich mnoho není. Tak abychom je nediskriminovali. --Jan Polák (diskuse) 9. 2. 2019, 09:16 (CET)

@Jan Spousta, Jan Polák: Psát jen DČ/NČ také nepovažuji za vhodné. Kvalitní článek lze napsat i bez puzzlíků. OJJ, Diskuse 9. 2. 2019, 09:19 (CET)
Souhlas, raději články, než jen dobrý nebo nejlepší články. --frettie.net (diskuse) 9. 2. 2019, 12:51 (CET)

@OJJ, Frettie, Jan Polák: Ahoj, díky za nápady a hlavně za ochotu pomoct. Pravidla se dají změnit. Je to jenom draft. Ale k těm DČ/NČ mám dobrý důvod, a sice zkušenost ze soutěží Wikipedie:Ceny za rozvoj české Wikipedie, které jsem tu kdysi pořádal. Když se nedá dolní limit, tak potom porota musí číst hodně poměrně nedokonalých článků. Zatímco DČ+ vznikne jenom málo a mají ohlídaný určitý minimální standard, takže porotci nemusejí dohledávat každou maličkost a zkoumat, jestli je to vůbec pravda. Nechci, aby to byla dřina pro porotce, ale pro účastníky. Tu soutěž stejně asi vyhrají zkušení wikipedisté, pokud budeme posuzovat jenom podle kvality článků (zase zkušenost z Cen), a první tři budou na úrovni aspoň DČ. Pro nováčky bychom museli uspořádat zvláštní soutěž, ale kdo se s tím bude dělat a jak pozná, kdo je opravdový nováček a kdo si jenom založil druhý účet? Jan Spousta (diskuse) 9. 2. 2019, 14:46 (CET)

Tak ona by se dala ta soutěž rozdělit do kategorií - zvlášť pro nováčky, zvlášť pro zkušené wikipedisty (třeba minimálně na úrovni prověřených uživatelů, což je snadno definované i ověřitelné kritérium). Zakládání loutkových účtů bych se zas tolik neobával. Pokud chce někdo osobně převzít případnou cenu, úplně v anonymitě zůstat nemůže a byl by rozpoznatelný - přinejmenším mezi v reálné wikikomunitě známými lidmi.
Obecně oceňuji nízkoprahovost v tom nastavení, že není nutno se někde do soutěže hlásit, protože si tu odvedenou práci najde sama porota. Trochu složitější je to v riziku, že člověk zamaká na nějakém článku (navíc je nabádán, aby pracoval raději důkladně na jednom než povrchně na větším počtu), ale pak porota neuzná ten článek za tematicky související, takže veškerá práce přijde vniveč (sice se tam zmiňuje, že si to mají lidi ohlídat, ale to není jenom o tom se připomenout, ale záleží i na rozhodnutí poroty - možná by pomohly třeba předběžné konzultace, nevím).
Napadá mě navíc ještě jedno přidružené téma, které by se dalo přidat: biografie lidí, kteří se narodili v roce 1989, ať už jsou encyklopedicky významní čímkoli. Přijde mi to jednak jako možnost zpřístupnit tu soutěž i wikipedistům s jinými okruhy zájmu. A především jako koncepčně zajímavé připomenutí, že za těch 30 let uplynula nějaká doba a stihla už vyrůst úplně nová generace, která ty události osobně nezažila, i když z nich ve svém životě nejspíš vydatně těží. --Bazi (diskuse) 9. 2. 2019, 15:02 (CET)
@Bazi: Lidi se můžou poroty zeptat. Já si to představuju tak, že porotci i já budeme mít ve sledovaných stránkách seznamy DČ a NČ na obou Wikipediích. Když se urodí něco okolo tématu soutěže, tak si to zapíšeme na nějakou zvláštní stránku a zeptáme se autora, jestli chce soutěžit. Pokud někdo nebude zahrnut, tak nám může vysvětlit, proč si myslí, že do soutěže patří, a já se budu snažit mu vyjít vstříc. Nápad s lidmi narozenými roku 89 je dobrý a dokonce bych to rozšířil i na lidi narozené po roce 89, protože tam je určitě na Wikipedii hodně co dohánět. Akorát že o mladých lidech sotva napíšeš dobrý článek, protože jejich biografie se většinou pořád vyvíjí, takže těžko dosáhneme stability článku, a to je jedna z podmínek. :-( Možná spíš tedy Češi nebo Slováci, kteří zažili rok 89 nebo se narodili po něm; tam by se snad daly už najít dobré stabilní biografie. Jan Spousta (diskuse) 9. 2. 2019, 22:34 (CET)
Ano, obecně se o žijících lidech, tím spíš mladých, špatně píšou DČ, a hlavně se ještě hůř udržují - sám jsem takových pár napsal, takže to chápu. Ale i proto bych s tím nechodil zbytečně dál, aby se psalo o komkoli mladším, ale jenom symbolicky právě o těch z onoho konkrétního roku (původně jsem myslel i jenom na listopadové, ale to by bylo zas moc zúžené). Druhou možností, o které jsem uvažoval, byla úmrtí v roce 1989, což by už jistě bylo o něco stabilnější. Jenom se tam trochu vytrácí ta symbolika a připomínat lidi, kteří se Sametu nedožili, mi nepřijde ani moc pozitivní, proto jsem to nenavrhoval. Prostě narození v roce 1989 jako symbol toho nového začátku je ideál. Stejně by to bylo jenom okrajové vůči těm hlavním tématům. --Bazi (diskuse) 9. 2. 2019, 22:55 (CET)
@Jan Spousta: Vzhledem k tomu, že se třeba k NČ pojí i celkem dlouhý proces nominace, byl bych pro pravidla jako u WAM, tj. třeba normostrana textu + reference. OJJ, Diskuse 11. 2. 2019, 14:45 (CET)
@OJJ: No ale jak potom najdeš všechny nově vzniklé články, které tohle splňují? A kdo je bude recenzovat a řadit podle kvality? Kdežto když mají aspoň DČ, se kterým přeci není spojená žádná nominace, tak je jednak snadno najdeš a jednak víš, že aspoň to základní splňují. Já potřebuju soutěž, která je pro porotce co nejsnazší a všeobecně co nejméně sporná. Máš puzzlík - dobrá, budeme se článkem zabývat, nemáš - smůla, napřed si ten článek zlepši tak, aby ho dostal, pak si tě všimneme. Vlastně tím nepřímo využívám schopnosti celé komunity, která pomáhá články vyhodnotit. Ono to bude i tak pro porotce práce hodně, takže nepotřebuju ještě další zesložitění. Nevím, co je WAM a jak to dělají oni, ale já na čtení stovek "normostran s referencí" prostě nemám čas a nervy.Jan Spousta (diskuse) 11. 2. 2019, 15:31 (CET)
Články by se mohly zaznamenávat do Nástěnky nebo do Fountainu (jako například zde), ale asi by se musel upravit princip těchto nástrojů. --Patriccck 11. 2. 2019, 15:37 (CET)
@Jan Spousta: Nedělej si moc iluze, článků stovky nevzniknou, když na Asijský měsíc (WAM), kde se dalo psát o čemkoli z Asie (zvíře, město, osobnost, národní parky, války atd.) vzniklo asi 70 článků. A jako Patrik: vyvěsíme baner, uděláme nástěnku. Zaznamenají to všichni. OJJ, Diskuse 11. 2. 2019, 15:41 (CET)
@OJJ, Patriccck: No ale tím tam zavedeš uzavřenost, že se lidi budou muset explicitně přihlásit a zaregostrovat do toho nástroje, abychom je mohli sledovat. To je zase psychologická bariéra, která nás připraví o soutěžící.
@Patriccck: Opravil jsi na mém pískovišti název soutěže na Nežná revolúcia - ale to úplně nechci, to je název té revoluce samotné. Já potřebuju název, který na tu revoluci odkazuje, ale není stejný. Nebude se psát jenom o té revoluci, ale o lecčem jiném, aspoň tak si to představuju.Jan Spousta (diskuse) 11. 2. 2019, 15:46 (CET)
@OJJ, Jan Spousta: Nebo by to mohli zapisovat i zde na předurčenou stránku na WP a organizátoři by to nahrávali do nástroje ručně. Samozřejmě stovky článků neočekávám. OK, zatím mě žádný podobný obecnější název nenapadá. --Patriccck 11. 2. 2019, 16:01 (CET)
@Jan Spousta: Jako psychologickou bariéru bych to neviděl. Soutěž je o tom, aby se do ní lidi hlásili a vyvěšený banner je vidět pro všechny. Zatím tady takto soutěže fungovaly a nemyslím si, že je dobrý důvod to měnit. Obávám se, že stylem, co navrhuješ Ty, moc článků nepřibude, protože i DČ se obyčejně recenzují, navíc ne každý třeba bude DČ psát. Tímhle stylem asi opravdu přibude článků jen málo. OJJ, Diskuse 11. 2. 2019, 15:51 (CET)
@OJJ: Do konce roku času dost, to stihnou snad i recenzi. Proto to tak plánuju. Soutěže Ceny za rozvoj, které jsem kdysi pořádal, fungovaly taky bez přihlášení, ale měli jsme seznam článků, které se musejí psát. Kdo do některého z nich něco napsal, tak se tím přihlásil. S tím bylo taky plno práce to hlídat, a tak to chci dělat víc jednoduše. A psychologická bariéra někam se přihlásit přinejmenším pro mě je, když předem nevím, jestli se mi to povede. Takhle bych si to mohl zkusit (kdybych chtěl a mohl soutěžit), a kdyby se mi nezadařilo do konce prosince dostat Dobrý, tak bych prostě nesoutěžil. Ten můj mechanismus zaručuje, že neúspěšní účastníci nemusejí vystoupit z (polo)anonymity a naopak ti, kteří budou veřejně hodnocení, budou mít v každém případě za sebou něco dobrého - budou se hodnotit jenom dobří a lepší. Takže i když prohrají, nebudou mít pocit debaklu a my je také nějak symbolicky oceníme, i když nedostanou věcnou cenu. Jan Spousta (diskuse) 11. 2. 2019, 16:17 (CET)
Chtěl bych říct, že mi na tom nástřelu pravidel přišla sympatická právě ta nízkoprahovost, bezbariérovost, že nebylo potřeba se nikam hlásit apod. Zároveň ovšem, uznejme, pokud se mají hodnotit jenom DČ a NČ, tak člověk tak jako tak bude muset ten článek někde přihlásit, přinejmenším k recenzím nebo do schvalovacího procesu. Porota sice bude vybírat z opuclíkovaných článků, ale aby článek dostal puclík, stejně by nějaký ten proces měl absolvovat (a teď nechávám stranou případy, kdy si autor dá puclík, aniž by měl byť jen jedinou recenzi, viz sekci výše). Takže vlastně nevím.
V minulosti soutěže nějak probíhaly, ale taky je fakt, že tehdy ještě neexistoval speciální nástroj, který se pro ty účely může hodit, jakým je dnešní Nástěnka. Neměl by být přitom problém, aby do ní někdo článek zařadil až před koncem soutěže, v době, kdy už je dílo hotové, tím pádem by nikdomu neměla administrativa bránit nebo ho k něčemu předem zavazovat, aniž by věděl, že to opravdu dopracuje do úspěšného konce. A je taky možné, aby článek na Nástěnku zařadil kdokoli jiný, ať už na wikipedistovu žádost, nebo z vlastní iniciativy po uvážení (a nejlépe i po konzultaci s autorem), klidně i včetně porotců. Je tedy, pravda, pro porotu jednodušší prostě jednorázově nahlédnout do seznamů DČ a NČ a z nich si vybrat tematické články. Ale jestli je využití Nástěnky o tolik víc administrativy, aby to bylo na překážku porotcům nebo účastnictvu, to je k úvaze. --Bazi (diskuse) 11. 2. 2019, 17:58 (CET)

Co se týče podpory WMČR, kontaktuj Kláru Joklovou a Jakuba Holzera, nějaké peníze na takovéto věci v letošním rozpočtu máme. :-) Koukám taky na nástřel kategorií a pravidel a říkám si, jestli ty kategorie nejsou přeci jen příliš široké a jestli ten "neregulovaný" princip výběru i zabrání si tématu nebude porotcům přidělávat spoustu práce. (Srovnávám třeba se soutěží Popiš památku. Mimochodem, aby nedošlo k souběhu obou soutěžím, bylo by myslím lepší, aby tato soutěž začala nejdřív v dubnu.) Já bych při takové přiležitosti rád viděl i zaměření se na fotografie. Z té revoluční doby bude mít jistě spoustu lidí nesmírně zajímavé fotky z demonstrací, zakládání občanských fór, fotky různých osobností apod. A přes fotky bychom mohli oslovit i nějaké nováčky (protože "veteráni", pokud nějaké takovéto fotky měli, už je asi dávno nahráli).

A poslední věc. Pokud má být cílem soutěže vylepšení několika článků na výbornou (a ne třeba přilákání nových wikipedistů, mediální pozornost apod.), měly by to být nějaká opravdu stěžejní a čtená témata, ne články o spíše vedlejších věcech, kde je snadnější si udělat "pomníček", ale nemá to pak takový celospolečenský přínos. Toho by šlo dosáhnout právě předvýběrem a seznamem článků či nějakým koeficientem při hodnocení, který by bral v úvahu návštěvnost článku. Ale tím druhým způsobem by se pravidla dost zesložitila. --Vojtěch Veselý (diskuse) 9. 2. 2019, 23:52 (CET)

@Vojtěch Veselý: Ahoj Vojto, mail Kláře jsem napsal, dal jsem tě do kopie. Fotky z revoluce jsou dobrý nápad, ale nevím, jak je zakomponovat do té soutěže týkající se psaní. Buď by to musela být nějaká fotografická soutěž běžící paralelně, kterou by si musel vzít na triko někdo jiný, anebo doplňková nesoutěžní akce.
No a nápad na zúžení témat je sice v zásadě taky dobrý, ale vedl by asi k tomu, že by se plno lidí nechtělo účastnit. Já si myslím, že potenciálních účastníků takové soutěže (lidí, kteří umí napsat dobrý wikičlánek a mají na to čas a chuť) je jenom pár a mnozí z nich jsou zaměření jinak než na hodně čtená témata. Proto bych to potřeboval naopak co nejvíc rozšířit, aby mohli soutěžit i kluci/pánové, kteří tu píšou skvělé články o rockových kapelách a biologických druzích. Jinak hrozí, že bude soutěžit jeden účastník, a to by bylo fiasko.Jan Spousta (diskuse) 11. 2. 2019, 10:30 (CET)
@Vojtěch Veselý: S tím naprosto souhlasím. Smysl takové akce by měl být ve zvýšení informační hodnoty wikipedie, ne v samoúčelném závodění, kdo přidá víc kilobajtů.--Hnetubud (diskuse) 11. 2. 2019, 22:44 (CET)

Co se týče banneru, např. Martin Urbanec (který tomu asi rozumí) by mohl požádat o kampaně Sametová revoluce a WAM 2019 na Metu na centralizované oznámení (centralnotice). Nevím jak se to dělá a jestli to má ještě čas, údajně se o centralizované oznámení musí žádat několik měsíců dopředu. --Patriccck 11. 2. 2019, 16:52 (CET)

Oficiálně stačí 14 dní (s výjimkou platebních kampaní, kde to IIRC vyžaduje schválení právním oddělením WMF, ale to se nás netýká). Každopádně neřeší to tam moc lidí, takže je je nutné po těch 14 dnech uhánět (nebo čekat i několik měsíců :D), ale banner jsem schopen v pohodě zajistit tak do těch 20 dnů. Jen se dohodněte na textu a soutěži a pak mi písněte na diskusi, udělám to :). --Martin Urbanec (diskuse) 11. 2. 2019, 19:15 (CET)

Ahoj, v zásadě dobrý nápad, ale některé základní parametry mi nepříjdou příliš vhodné (viz Diskuse s wikipedistou:Jan Spousta/Pískoviště). Doporučuji to třeba probrat s kolegou @Aktron:, který má za sebou již několik úspěšných editačních soutěží (a je též členem WMČR).--Jklamo (diskuse) 12. 2. 2019, 09:50 (CET)

Připravuje se logo soutěže? O logu a dalších návrzích diskutuje zde. --Patriccck 13. 2. 2019, 19:25 (CET)

Status 12. 2.

Ahoj, dostal jsem už řadu připomínek. Některé jsem přijal, jiné ne (prostě mám jiný vkus, nezlobte se), další jsou náměty na jinak pojaté akce, kterých se musí chopit někdo jiný. V každém případě za všechny moc děkuji. Návrh pravidel soutěže jsem aktualizoval, stále je mám na svém pískovišti. Nechci to dávat do společného prostoru, dokud nebude jasné, že to podpoří WM a že tak má smysl to plánovat. Posílal jsem jim e-mail, odezva zatím nepřišla.Jan Spousta (diskuse) 12. 2. 2019, 14:20 (CET)

Status 13. 2.

Dostal jsem pozitivní odpověď od WM (Kláry Joklové). Soutěž ovšem ještě schválena není, budeme jednat o podrobnostech. Přesto je už čas mít zvláštní stránku, takže jsem založil Wikipedie:Soutěž k 30. výročí obnovy demokracie a další komentáře prosím tam na diskusní stránce.Jan Spousta (diskuse) 13. 2. 2019, 10:55 (CET)

Údržbové články

Omlouvám se, pokud jsem to někde přehlédl, ale lze nějak procházet články s údržbovými šablonami? Pokud tomu tak není, tak si myslím, že by bylo vhodné toto nějak umožnit, aby lidé se znalostmi určitých oblastí mohli snadno dohledat, co je potřeba doplnit. --Otaznick (diskuse) 11. 2. 2019, 14:51 (CET)

Kategorie:Wikipedie:Údržba. Případně lze využít PetScan pro dohledání článků k údržbě na určité téma. --Dvorapa (diskuse) 11. 2. 2019, 14:53 (CET)
Děkuji, možná by stálo za to u šablon vytvořit odkaz na tyto seznamy a třeba do seznamů zahrnout i pahýly.--Otaznick (diskuse) 12. 2. 2019, 08:59 (CET)
V dokumentacích šablon často odkaz je, v samotných šablonách sice chybí, ale na konci každého problematického článku, pokud se v nastavení zapne zobrazování skrytých kategorií, jsou vidět, takže odkaz přímo v šabloně není potřeba. Co přesně myslíte těmi pahýly? --Dvorapa (diskuse) 12. 2. 2019, 12:28 (CET)

Speciální čarodějnické díly

Zdravím, mám dotaz ohledně názvů článků Speciálních čarodějnických dílů, dílů seriálu Simpsonovi, přesněji ohledně těchto dílů:

Oficiální názvy všech výše vyjmenovaných dílů jsou Speciální čarodějnický díl, například viz [7] a [8]. Chtěli byste ponechat současné názvy nebo vymyslet jiný rozlišovač, například Speciální čarodějnický díl (x. řada), Speciální čarodějnický díl (III) nebo Speciální čarodějnický díl (3). Já bych prefereoval přesunutí na názvy Speciální čarodějnický díl (x. řada) (jak bylo testováno zde) Děkuji za názory, Patriccck 24. 1. 2019, 18:15 (CET)

Ale zase v úvodní znělce dílu se často objevuje římská číslice ne? --Dvorapa (diskuse) 24. 1. 2019, 18:27 (CET)
@Dvorapa:Ano, v úvodní znělce dílu se objevuje anglický název (např. Treehouse of Horror III), ale vypravěč říká Speciální čarodějnický díl. --Patriccck 24. 1. 2019, 18:34 (CET)
Např. zde (odkaz vede na YouTube) --Patriccck 24. 1. 2019, 18:37 (CET)
Trochu převzato z angličtiny, ale na druhou stranu je to zde zažité, tak nevím, proč to měnit. Akorát k tomu budeme přidávat zbytečné dlouhý rozlišovač (x. řada), jež bude plnit stejný význam. Navíc se to může plést se samostatnými řadami Soy Luna (1. řada). Arabské číslice bych nepoužíval a samostatné číslo do závorky také ne. RiniX (diskuse) 24. 1. 2019, 18:44 (CET)
Nechat být a klidně taky zpátky popřesouvat ty ostatní díly na ne úplně oficiální název, zato zažitější a systematičtější (např. Speciální čarodějnický díl XXII místo Speciální XXII. čarodějnický díl). Rozlišovač s řadou je zbytečný formalizmus, navíc díl XVI je v řadě 17., díl XVII v řadě osmnácté. To číslování se sice neuvádělo v titulcích, zato na DVD seznamu už se objevilo, takže tak. Chrzwzcz (diskuse) 24. 1. 2019, 19:29 (CET)
Obecně mě tak napadá, že by asi bylo nejlepší mít komplet všechny na jednotném názvu a v úvodu článku pak uvést oficiální název distributora, originální název, řadu, atd. --Dvorapa (diskuse) 24. 1. 2019, 19:34 (CET)
S přesuny na ne úplně oficiální název bych si dovolil nesouhlasit. U XXII. dílu je poměrně dost zdrojů k aktuálnímu názvu. Po vyhledání do Googlu se zobrazí první tři stránky s aktuálním názvem, dále je to cca. 50/50. --Patriccck 24. 1. 2019, 21:50 (CET)
Však „Speciální XXII. čarodějnický díl“ je ideální název a nemám nic proti němu. Podobně by se mohly jmenovat všechny. --Dvorapa (diskuse) 24. 1. 2019, 22:08 (CET)
Omlouvám se, to nebyla odpověď Tobě, ale kolegovi Chrzwzcz, který navrhl přesun na „Speciální čarodějnický díl XXII“ Opravil jsem odsazení. --Patriccck 24. 1. 2019, 22:17 (CET)
„Speciální XXII. čarodějnický díl“ je jazykově zmatečné, je to rozhodně horší než „XXII. speciální čarodějnický díl“. Všechny ty čarodějnické díly jsou speciální (oproti dílům ostatním), tedy se to přízvisko „speciální“ váže ke každému čarodějnickému dílu, neváže se jen k tomu dvaadvacátému, jako by on byl nějak speciální vůči jiným čarodějnickým dílům. Tím pádem je správné psát to v pořadí, jak je to postupně rozvíjeno, a číslo by mělo být na prvním místě. --Bazi (diskuse) 24. 1. 2019, 23:53 (CET)
1) Doporučuji takové úzce oborové věci řešit přednostně v tematických projektech, např. Wikipedie:TV.
2) Římské číslice jsou skutečně běžné a je to zavedený systém. Jak píše RiniX, nezazněl tu důvod ke změně. Uměle vytvářet nějaké číslování nebo jiné rozlišování do závorky by bylo nevhodné - je-li možné rozlišit významy názvem bez „závorkového“ rozlišovače, je to určitě vhodné, ba vhodnější než rozlišovač v závorce. Viz Wikipedie:RZL. --Bazi (diskuse) 24. 1. 2019, 23:53 (CET)
P. S. Přímo v diskusi k tomu seznamu Diskuse:Speciální čarodějnické díly se to pojmenování před víc než 2 lety diskutovalo, včetně otázky rozlišovačů. --Bazi (diskuse) 24. 1. 2019, 23:55 (CET)
Pro zajímavost, zde vytvářím seznam (pocházející z vlastního výzkumu :), údaje nepoužívám v encyklopedických článcích). --Patriccck 23. 2. 2019, 15:24 (CET)
Místo sloupců vysvětlujících rozdíl mezi arabskou a římskou číslicí by se hodilo doplnit sloupec - název dílu na DVD obalu, kde to je s římskými číslicemi přesně tak, jak původně na Wikipedii byly a jak je to nejočekávanější pro diváka a fanouška pro všechny díly od II nebo III výše - tj. unifikované číslování. (Jenom DVD obal nekonzistentně přidává nebo nepřidává tečku za tou římskou číslicí, to přiznám). Viz též Diskuse:Speciální_čarodějnické_díly Chrzwzcz (diskuse) 23. 2. 2019, 17:01 (CET)

Koncepty (drafty)

Dobrý den, na některých Wikipediích (např. en) mají jmenný prostor Koncept (anglicky Draft). Slouží k článkům, které nevyhovují některým pravidlům (například články, které "ještě mají čas"). Podle mě by nebylo na škodu zavést tento jmenný prostor i na naší wiki. Já bych koncepty využil např. k článku Simpsonovi ve filmu 2 nebo Simpsonovi (31. řada). Pokud by komunita souhlasila, museli bychom sestavit pravidlo Wikipedie:Koncept. --Patriccck 31. 1. 2019, 16:18 (CET)

Pokud články nevyhovují pravidlům, mají se mazat a ne někde skrývat v konceptech. --OJJ, Diskuse 31. 1. 2019, 16:20 (CET)
Souhlasím, nejsme skladiště. Pokud článek nevyhovuje, je smazán, autor může maximálně požádat o přesun do svého uživatelského prostoru. Tam je dostatek místa na nějaké koncepty nebo „rozbité“ články, takže není třeba mít na to speciální jmenný prostor. Ani netuším, jaké má ten anglický systém výhody. --Dvorapa (diskuse) 31. 1. 2019, 16:28 (CET)
Zkuste nám z toho vybrat nějaké výhody. Články, které mají čas, tak mají čas a nejspíš ani nejsou zatím významné. Jedině snad že si s tím nehraje víc wikipedistů na svých vlastních pískovištích, ale od začátku kooperují a neduplikují úsilí. Chrzwzcz (diskuse) 31. 1. 2019, 16:50 (CET)
Výhoda by byla, že by wikipedisté mohli společně pracovat na článcích. Koncepty by byly viditelnější než uživatelský prostor (kvůli tomu, že v neexistujícím článku by byl odkaz do konceptu). Nemělo by to fungovat jako skladiště, ale jako příprava článků. --Patriccck 31. 1. 2019, 18:56 (CET)
@Patriccck: Upřímně, myslíš, že máme tolik lidských možností toto zrealizovat? Nejsme enwiki. Spíš to vidím, jako přípravu, jak dobře obcházet NNVZ a další. OJJ, Diskuse 31. 1. 2019, 19:07 (CET)
Pravděpodobně by se dalo nastavit jako pro uživatelský prostor, že drafty vyhledávače budou ignorovat. --Dvorapa (diskuse) 31. 1. 2019, 19:31 (CET)
Myslím si, že spolupracovat na článcích můžeme i např. na podstránkách WikiProjektů (krom toho tam se to dotkne jen těch, které to zajímá) nebo v tom uživatelském prostoru. A i případně s využitím šablony Ve výstavbě. Dřív tu bývala třeba pravidelná akce „Spolupráce měsíce“, která byla pro neaktivitu ale nakonec zrušena a myslím si, že podobně by na tom byly i spolupráce na draftech. --Dvorapa (diskuse) 31. 1. 2019, 19:31 (CET)

Přiznám se, že nevidím důvod k zakládání článků o filmech a seriálech, které ještě nikdo neviděl. Wikipedie není křišťálová koule ani fanouškovské fórum.--Hnetubud (diskuse) 31. 1. 2019, 22:53 (CET)

Na dewiki momentálně pro obdobné případy funguje de:WP:Artikelwerkstatt, kam se strkají články, nepúoužitelné v halvním prostoru. Co se tam s nimi stane zatím není vytesáno do kamene, buď je někdo vylepší nebo se smažou (tak např. články z oblsti Stolpersteine). Zdraví -jkb- disk de: 1. 2. 2019, 00:55 (CET)
Mohlo by to být inspirativní řešení např. pro náš seznam příliš krátkých článků. --Bazi (diskuse) 1. 2. 2019, 11:13 (CET)

A muselo by to být pro nevhodné a nedodělané články? Pokud mám uvést jeden důvod proč bych to zavedl, tak je to zbytečná práce s kódem při přesouvání článků z pískoviště. Studenty učím prakticky jen práci ve Vizuálním editoru (sám jdu do kódu fakt výjimečně) a s trendem, který nasadil bych se zbavil i tohoto posledního zádrhelu. Nemohlo by tohle posloužit jako mnohem lepší pískoviště, které by se posléze dalo kliknutím přesunout do jmenného prostoru? Vždyť je to jedno jestli to je jako podstránka už. jména nebo ve svém vlastním prostoru. Obě jde vyhledat ve vyhledávání, s rozdílem, že Draft by nebyl indexován prohlížeči. --Dominik Matus  diskusepříspěvky 26. 2. 2019, 12:42 (CET)

@Dominikmatus: To lze v současnosti i z pískoviště, ne? OJJ, Diskuse 26. 2. 2019, 12:54 (CET)
@Dominikmatus: Ale určitě víš, že lze překopírovat článek z pískoviště do nového článku i ve V|E, že jo? --YjM | dp 27. 2. 2019, 00:06 (CET)

Jistě, ale je pravda, že mě to momentálně nenapadlo. Klikátko pro přesun z pískoviště by se jistě hodilo. --Dominik Matus  diskusepříspěvky 2. 3. 2019, 12:07 (CET)

Žádný pádný argument zde zatím nepadl. Nicméně mě zde napadla jiná věc, že by nebylo na škodu, kdyby šlo při prostém přesunu článku z pískoviště smazat dosavadní historii článku (stovka revizí z pískoviště) a sloučit je do jedné zakládací. --Dvorapa (diskuse) 26. 2. 2019, 13:12 (CET)

Rozhodně by bylo skvělé, kdyby každé pískoviště konečně obdrželo tlačítko "Přesunout článek do hlavního prostoru", což by založilo novou stránku s přenesením obsahu 1:1, ale bez historie. --YjM | dp 27. 2. 2019, 00:06 (CET)

Dobré články bez recenzního řízení

Zdravím všechny. Chci se zeptat, jestli je vhodné si jmenovat své vlastní články jako Dobré. Dále zda je vhodné, aby byl článek jmenován bez recenzního řízení. Konkrétně se bavíme o postupu Ioanna Pragensise v článku Apollo a Marsyas a mám za to, že podobné téma už tu proběhlo u Ioannových předchozích článků. Díky za názory, s pozdravem, --Palu (diskuse) 4. 2. 2019, 22:28 (CET)

Jen si dovolím poznamenat, že
  • podle Wikipedie:Vlastnění článků žádné články nesmíme označovat jako "své vlastní" - všechny články jsou všech, a i když mi Paluem navrhovaná výsada považovat některé články za "moje vlastní" lichotí, tak ji považuji za protiřečící duchu Wikipedie;
  • návod Wikipedie:Dobré články nic o vlastních či cizích článcích neříká, prostě doporučuje přidávat puzzlík DČ těm článkům, které podle nás splňují příslušná kritéria;
  • předmětný článek není můj ani ve smyslu autorském, jen jsem ho přeložil, upravil a přidal pár vět o jiném odborném náhledu na problematiku - hlavním autorem je někdo jiný;
  • místo marnivých tanců kolem puzzlíků bychom se raději měli soustředit na tvorbu a vylepšování obsahu.
Hezký večer,--Ioannes Pragensis (diskuse) 4. 2. 2019, 22:53 (CET)
Už jsem napsal sem: Diskuse k Wikipedii:Dobré články, nevšiml jsem si, že diskuze běží už tady. Soustřeďte se na tvorbu a vylepšování obsahu, to vám nikdo nebere. Ale pokud máme nějaká pravidla a kritéria na dobré články, tak je, prosím, dodržujme. Komu se nelíbí, tak "hry a tance" na stříbrné a zlaté puclíky hrát nemusí. Je už více takových Wikipedistů a Wikipedistek: systém se jim nezdá, nechtějí s ním trávit čas, ale na druhou stranu článkům tyto "puzzlíky" nepřidělují. --Pavouk (diskuse) 5. 2. 2019, 00:59 (CET)
Cituji Wikipedie:Dobré články: Zařazení článku na seznam: Každý sem může zanést jakýkoliv článek, který si to obsahově i formálně zaslouží. a dále Doporučuje se předem nechat článek projít recenzí ve WikiProjektu Kvalita a připomínky zapracovat. a dále Vyřazení nevyhovujícího článku: V případě, že podle vás některý zde uvedený článek nesplňuje kritéria kvality, ze seznamu jej odstraňte, odeberte mu šablonu Dobrý článek a na zdejší diskusní stránce či ve shrnutí editace popište důvod.--RomanM82 (diskuse) 4. 2. 2019, 23:08 (CET)
Tak mě spíš než o tu terminologii šlo o jakýsi střet zájmů plus o to, jestli přeci jen u dobrých článků není potřeba recenzí, aby se odladily. --Palu (diskuse) 4. 2. 2019, 23:10 (CET)
Střet jakých zájmů, prosím Vás? Já na Wikipedii přispívám zadarmo a za DČ žádnou odměnu nedostanu. A jestli chcete, tak klidně článek recenzujte nebo nechte recenzovat, pokud jste schopen a ochoten ty připomínky pak zapracovat. Já text vnímám jako kvalitní do té míry, aby splnil kritéria DČ, ale zároveň tam vidím ještě velký prostor ke zlepšení, jenom nemám čas a chuť se tématu už dál věnovat. Takže jakékoli další vylepšování je vítané, obraz si to zaslouží a měl byste velké zásluhy.--Ioannes Pragensis (diskuse) 4. 2. 2019, 23:35 (CET)
Však je v pořádku, že vám přijde dostatečně kvalitní. Účelem Wikipedie je ale komunitní správa znalostí. Komunitně je nastavena i správa kvality. Puzzlík obvykle přidělujeme až na základě konsensu, že článek netrpí nedostatky. Například váš článek má problém s přístupností a typografií. K tomu by teoreticky mohl mít (ale nejspíš asi nemá, nicméně to nikdo možná neprověřil) problém s nedostatečným českým rozměrem, jakožto překlad anglického článku. Atd. Zkrátka sám se titulovat na někoho, kdo je dostatečně soudný na to, aby na komunitním projektu nepotřeboval komunitu, je podle mě trochu příliš sebevědomé. A prestiži dobrých článků to nemusí prospět. A že na práce na DČ nemáte čas? Však nevadí, nechte článek jak je a až se najde někdo, kdo na přivedení do DČ čas má, puzzlík se potom udělí. --Palu (diskuse) 5. 2. 2019, 06:39 (CET)

Tak zrovna uvozovky britské nebo nezlomitelné mezery jsou to poslední, co čtenáře zajímá. :) Taky považuji projít to recenzemi za lepší, ale stejně tady není moc nikdo, kdo by kontroloval faktický stav článku. Ioannes to takhle ale přidává opakovaně, byl bych radši, aby to ještě někdo (třeba @Jann:) přečetl. OJJ, Diskuse 5. 2. 2019, 04:53 (CET)

Ale autor je to kvalitní. OJJ, Diskuse 5. 2. 2019, 04:54 (CET)

O této problematice se už před časem diskutovalo v souvislosti s článkem Stanisław Żółkiewski, to bylo emocí, to bylo návrhů, to jsem byl za netvora, přitom se nic nezměnilo. Chápu hořkost těch wikipedistů, kteří se rovněž zcela zdarma píšou s nějakým článkem a pak někdy i měsíce čekají na recenze. Pojďmě to opravdu už jednou provždy vyřešit a uzákonit zvykové právo. Navrhuji do kritérií k dobrým článkům přidat něco v tomto smyslu: Na článek byly vypracovány dvě, v oprávněných případech alespoň jedna recenze, přičemž autor recenze není zároveň hlavním autorem článku. Výklad by byl takový: klasicky dvě recenze, pokud narazím na bezproblémový článek, stačí zkouknout od jednoho wikipedisty (předpokládá se nějaká zkušenost a nutná způsobilost) a lze přidělit puzzlík. Tedy současný stav, až na samoznačkování. Situaci, kdy sám hodnotím svou práci metálem, nepovažuji za zrovna šťastnou. Gumideck (diskuse) 5. 2. 2019, 07:16 (CET)

ProPro Pro, tady je to vidět, tak můžeme zjistit konsensus.OJJ, Diskuse 5. 2. 2019, 07:38 (CET)
@Gumideck, OJJ:: Myslím, že mícháte dohromady dvě věci: "metál" (=česky vyznamenání) je ohodnocení wikipedisty (podle Wikipedie:Vyznamenání), a tam by samozřejmě bylo poněkud nešťastné si ho udělovat sám, ať už to pravidla zakazují nebo ne. Ale označení DČ není metál, nýbrž pouze vyznačení, že určitý článek splňuje minimálně kritéria kvality popsaná v Wikipedie:K.
Když jsme kdysi nastavovali procedury přidělování těchto puzzlíků, tak jsme je udělali takové, jaké jsou, právě proto, aby stříbrný puzzlík DČ mohl snadno přidělit každý jakémukoli článku (včetně toho, který sám před pěti minutami dopsal), zatímco zlatý NČ mohl být udělen pouze se souhlasem komunity. DČ měl být co nejširší soubor článků, které podle úsudku aspoň jednoho zkušenějšího wikipedisty nepodkročují minimum kvality, zatímco NČ měl být to, co Vy navrhujete udělat z DČ, tedy výběr článků, které prošly více očima a byly recenzovány a doladěny.
Kdybychom tedy přijali Váš návrh, tak bychom vlastně udělali z DČ jen slabší odvar nebo přípravku NČ. Pak budou jednak NČ najednou poměrně zbytečné (vlastně půjde jen o zopakování podobného řízení s trochu složitějšími pravidly, což ale na naší malé wiki vyústí ve velmi podobný výsledek, protože skupina diskutujících lidí bude velmi podobná, a tím pádem se průměrná úroveň kvality DČ a NČ bude jen málo lišit), a zároveň bude chybět to, kvůli čemu jsme kdysi DČ vytvářeli, tedy širší základna článků, které sice nejsou ještě dokonalé, ale k této metě směřují a stojí za to, aby byly sledovány a čteny.
Myslím, že dvě zřetelně odlišné skupiny kvality se zřetelně odlišnou procedurou přijímání do nich jsou zdravé i z hlediska motivace wikipedistů, protože lidem méně zkušeným anebo méně obdařeným časem a trpělivostí umožňují vstoupit do procesu vytváření kvalitních článků, a tím motivují větší část komunity, aby se do tohoto procesu zapojila.
A mimochodem tady není úplně vhodné místo o návrhu hlasovat, procedury DČ a NČ řídí Projekt kvalita a debaty by měly být vedeny tam.--Ioannes Pragensis (diskuse) 5. 2. 2019, 07:55 (CET)
Nesouhlasím, tento návrh pouze popisuje platný stav, dvě recenze nejsou novinka. Gumideck (diskuse) 5. 2. 2019, 07:59 (CET)
@Ioannes Pragensis: No jo, jenže když jste kdysi nastavovali procedury přidělování těchto puzzlíků, tak to bylo někdy před deseti lety nebo kdy a doba od té doby pokročila. A když už se něco bez tak dělá, tak nevidím důvod to nezanést do pravidel. Říkejme tomu klidně recenze, ale minimálně přečtení jedním člověkem znalým oboru je vhodné, abychom se vyhnuli některým nesmyslům (že nejde podchytit vše, to už jsem se přesvědčil sám). Proto se taky dává článek do recenzí, aby si jej našel a pročetl ten, kdo se o to zajímá. Já se svým oborem mohu posoudit tak maximálně vzhled toho článku. Rušení recenzí mi přijde jako krok zpátky, když už třeba i ta anglická Wiki to využívá takto. --OJJ, Diskuse 5. 2. 2019, 08:19 (CET)
Za mě nechat, jak to je, a pokud možno nevynucovat násilím recenzi pro DČ. Již jsem zaznamenal několik případů, kdy někdo napsal pěkný článek, poprosil o recenzi kolegu z oboru, po úpravách mu přidělil stříbrný dílek puzzle. A pak dostal sodu od WP Kvalita, co si to dovoluje přidělit článku s chybami a bez pořádného zrecenzování DČ a ve výsledku ztratil zájem o další vylepšování článku, co hůř, ztratil zájem o psaní článků na úroveň DČ. Což je přesně opačně, než by mělo být, měli bychom pisatele motivovat, nikoliv jim srážet hřebínek. To je také důvod, proč zde ty dva stupně máme, dává to smysl. Zcela souhlasím i s reakcemi Ioanna.
Navíc kdokoliv může kdykoliv odebrat DČ kterémukoliv článku, což funguje dobře jako kontrolní mechanismus pokud autor zlého článku schválně označí tento za DČ. Nemělo by to ale sloužit jako nástroj šikany, třeba pokud má dobrý článek jen drobné chyby a odchylky od kritérií kvality, není třeba mu DČ odebírat, pokud je velká šance, že chyby a nedostatky někdo brzy napraví. Spíš než povinnost recenzního řízení i pro DČ bych zavedl povinnost pořádně rozepsat do diskuse nedostatky a odkazy na nápovědu k nim, pokud je zde pochybnost, zda dobrý článek splňuje kritéria. Přesně s tímto problémem, jen s kratičkým shrnutím, byl odebrán DČ velkému množství chemických článků (třeba o prvcích), a přitom stačilo upozornit chemiky na jejich nedostatky a počkat pár týdnů. --Dvorapa (diskuse) 5. 2. 2019, 09:36 (CET)
@Dvorapa: Tak ty chemické prvky postrádaly zdroje, takže to bylo na vyřazení bez recenzí i s nimi. OJJ, Diskuse 5. 2. 2019, 09:42 (CET)
Některé trochu, ale dle mého ne natolik, aby se to nedalo rychle napravit bez odebírání DČ. Nehledě na ten zcela nepochopitelný požadavek na řádkové reference. Pokud píšete článek a používáte pro většinu dva, tři zdroje, nechcete vypisovat stejné reference dokola za každou větou, pro každý odstavec, prostě na konec článku do literatury uvedete zdroje a to by mělo stačit (omlouvám se, že odbíhám od tématu). --Dvorapa (diskuse) 5. 2. 2019, 10:08 (CET)
Jenže úplně stejně demotivující je nerovný přístup, kdy někdo čeká na zrecenzování a někdo se sám rozhodne, že je vše v pořádku. Mimochodem ten článek, který diskuzi vyvolal, samozřejmě dobrý je a nikdo to nezpochybňuje. Kdyby byl dán k recenzi klasickým postupem, jsem přesvědčen, že by trvalo maximálně pár dní, než by mu někdo ten stříbrný puzzlík přilípl. Jak jsem již psal, ten návrh odráží současný stav a nepřináší revoluci. Gumideck (diskuse) 5. 2. 2019, 09:46 (CET)
Ano a současný stav jednak odporuje dobrému původnímu záměru, jak se Ioannes i já snažíme říci, a jednak jak jsem již výše popsal já je poněkud demotivující. Pokud někdo čeká na zrecenzování na DČ, pak by to měla být jeho svobodná volba a tudíž by na tom nemělo být nic demotivujícího, pokud jiný zkušený recenzi nepotřebuje. Držme se stávajícího pravidla, které je velmi dobře napsané. Krom toho bylo také výše zmíněno, že by pak bylo zbytečné rozlišovat mezi DČ a NČ, v podstatě by oba stupně byly na jedno brdo. --Dvorapa (diskuse) 5. 2. 2019, 10:08 (CET)
Pozor na to dělení. Zkušení kolegové čekají také na recenze a nikdo si nepřiděluje puzzlíky sám. Požadavek minimálně jedné recenze není nic jiného, než že se na článek podívá alespoň jedna další osoba. Vždyť to se přece už děje :-) Příklad: najdete článek z oboru chemie, který je podle Vás dobrý, projdete ho, upravíte drobnosti a směle můžete přidělit status dobrého článku. A druhá věc, mezi požadavky na dobré a nejlepší články je stále značný rozdíl, byť uznávám, že některé požadavky recenzentů jsou u dobrých článků příliš náročné. Gumideck (diskuse) 5. 2. 2019, 10:34 (CET)

Ono zřetelnou výhodou recenzí je to, že si ten článek přečte třeba někdo, kdo se v oboru vyzná. Pokud někdo dá článku puzzlík a zaregistruje se to skrze dobré články, tak to nemusejí zaregistrovat Ti, kteří tomu rozumějí. Mimchodem on snad každý článek i v časopisu prochází korekturou, takže nevidím důvod, proč to nevyžadovat i u něčeho, o čem tvrdíme, že je to dobré. --OJJ, Diskuse 5. 2. 2019, 10:05 (CET)

Myslel jsem, že právě od toho tu máme ty nejlepší články, které procházejí korekturou. Nebo k čemu jinak jsou nejlepší články, když ne pro korekturu? --Dvorapa (diskuse) 5. 2. 2019, 10:08 (CET)
@Dvorapa: Nejlepší články bývají šířeji psané a procházejí veřejným hlasováním komunity. Když to vezmu podle jiných jazykových projektů, jaký je rozdíl mezi en:Portia fimbriata a en:Cougar? --OJJ, Diskuse 5. 2. 2019, 10:16 (CET)
Stejně si ale myslím, že podle dalších diskusí se tady k žádnému výsledku nedobereme, protože půlka komunity si myslí to a půlka zase ono. Ale snad se shodneme, že pokud se podíváme na článek Obecná teorie relativity, který je překladem en FA, ale předtím v něm byly chyby (ještě je tam upravit) a někdo by to dal do DČ, tak nemám jak odhalit, že to odpovídá, protože nerozumím ani těm zdrojům. A někteří fyzikové tady na to, že je článek v DČ, třeba nepřijdou. A někdo jiný by zase nepřišel na systematiku vačice zapotécké. Pokud si to nechám od těch odborníků předem přečíst, tak je to něco jiného. --OJJ, Diskuse 5. 2. 2019, 10:23 (CET)
@OJJ, Gumideck: Proti tomu žádná, ale jak už jsem zmínil výše, zkušení kolegové (jakým Ioannes bezpochyby je) myslím nepotřebují, aby další člověk po nich kontroloval jejich dobře odvedenou práci. Krom toho to zbytečně přidává práci recenzentům, kteří by se mohli věnovat třeba patrole. A naopak méně zkušení kolegové, kteří si nechají článek zrecenzovat recenzenty z oboru, jsou pak překvapení, když jim někdo DČ odebere, že článek nebyl řádně zrecenzován nebo že má drobné nedostatky. Obojí současné znění pravidla zachycuje velmi dobře, nevidím důvod ho měnit v ohledu jaký navrhujete, spíš bych omezil nevhodné odebírání stříbrných dílků, ale s tím zase asi neuspěji já. Nehledě na to, že většinou lidé z oboru zaregistrují článek ještě mnohem dřív, než vůbec autora/rozšiřovatele napadne z něj vytvořit DČ, často mu to sami navrhnou. --Dvorapa (diskuse) 5. 2. 2019, 10:46 (CET)
@Dvorapa: Já souhlasím s tím, že IP je zkušený uživatel. Tady jde spíš o to, jestli nechat tento precedens. Jinak patrole, to je dobrý. :) Znám recenzenty, jako je @Jan.Kamenicek:, co si to čtení rozdělí na části, seženou k tomu literaturu atd. A jak vidíš, nejsem neomylný ani Kameníček. --OJJ, Diskuse 5. 2. 2019, 10:50 (CET)
Já taky souhlasím, že IP je kvalitní autor. Nesouhlasím ale, že to znamená, že jeho práce nepotřebuje recenzní řízení, že je neomylný a všechno sám podchytí. Je to systémová věc, nikoliv věc jednoho autora. --Palu (diskuse) 5. 2. 2019, 15:20 (CET)
Přesně, je to systémová věc. I nejlepší autor má za sebou (v novinách, nakladatelství, rádiu) korektora, editora, kolegyni, kdo dá nějakou zpětnou vazbu. Konkrétní článek, který spustil diskuzi, dle mě neplní pravidlo "Zpracování článku neodporuje pravidlům přístupného webu" (konkrétně: "Každý netextový prvek na stránce, který nese významové sdělení, má také odpovídající textovou alternativu."), Wikipedie:WikiProjekt_Kvalita/Kritéria. Článek jsem jinak nečetl a taky neříkám, že to není neopravitelné. Měl(i) bych(om) jen vědět, zda druhá věta v citaci "Každý sem může zanést jakýkoliv článek, který si to obsahově i formálně zaslouží. Podívejte se na kritéria, která by měl takový článek splňovat," je tedy jen doporučení, výrazné doporučení a nebo povinnost. Pokud jen doporučení, tak platí jen to co se říká v té první: "obsahově i formálně zaslouží" a každý může přidat DČ (to je výhoda) a zase naopak odebrat (což je z hlediska čtenářů Wikipedie, dle mě, nevýhoda) a tento konkrétní článek a převážný autor žádné pravidlo neporušil (a já se omlouvám za rušení). Přimlouvám se tedy za jasnější a přesnější formulaci podmínek zařazení na seznam. Osobně (k diskuzi): Jelikož NČ má povinnost kritérií a povinnost hlasování, tak u DČ by nemusela nutně být povinnost recenze, ale měla by být povinná kritéria pro DČ, aby každý viděl, do čeho má jít. A zůstalo by doporučení přihlásit se o recenzi a její vypořádání. --Pavouk (diskuse) 5. 2. 2019, 15:59 (CET)
Pavoukův návrh zní rozumně. --Dvorapa (diskuse) 5. 2. 2019, 16:14 (CET)O
I po pročtení diskuze jsem pro zachování recenzního řízení, byť by pro DČ mohlo být určitě jednodušší a kratší, než je teď, a spočívalo by prostě v tom, že článek by mohl být povýšen teprve po písemném zhodnocení kritérií alespoň jedním zkušeným wikipedistou. Pokud to pořád má být odznak kvaliy, a ne jenom nějaká ozdoba, tak bych se těch druhých očí prostě nevzdával. Jako autor od článku nikdy nebudete mít dostatečný odstup na posouzení, pokud na něm pracujete delší dobu, pak spoustu stylistických nedodělků a překlepů už těžko vnímáte (nevyhnutelná "autorská slepota"), nehledě na to, že tam v dobré víře můžete nechat nejasnosti, nepřesnosti, omyly atp., které druhé čtení může odhalit. Bylo by škoda se o tohle připravit. A druhá věcː dosud se bavíme o natolik zkušených a soudných editorech, jako je Ioannes Pr., kteří kvalitu dokáží poznat a ocenit. Ale nechci vidět ten poprask, až se zjednodušeného pravidla chopí nějaký samozvaný kvalitář-aktivista a pěkně bez recenze během jednoho večera svižně opuclíkuje půlku wikipedie. (Nechci jmenovat ani strašit, ale o pár takových adeptech bych věděl.) A pak to celé procházejte, posuzujte, nevhodné puclíky revertujte, reverty argumentujte... Pravidlo "není hodnověrné vyjádření na DS - není puclík" by tohle do značné míry eliminovalo.
Na závěr tedyː specifikujme pravidla pro kvalitní články, ať recenzenti nevyžadují něco, co v nich nemá oporu, recenzní řízení pro DČ zkraťme a zjednodušme, ale nezbavujme se ho, protože opravdu není beze smyslu. --Borzywoy (diskuse) 5. 2. 2019, 18:18 (CET)
@Borzywoy: Pod tohle se podepíšu. OJJ, Diskuse 5. 2. 2019, 18:24 (CET)
Vezmu to poněkud šířeji, protože si myslím, že diskuze o Dobrých článcích by měla být zasazena do celého rozčlenění článků dle kvality a rozsahu a jejich značení na Wikipedii. Chybí systematičtěji pojaté hodnocení článků. Máme zde články s nedostatky olepené různými šablonami, pak obrovskou masu nerozčleněných článků velmi různorodé kvality, a pak nepatrné množství Dobrých článků a ještě nepatrnější špetku Nejlepších. Byl bych pro zavedení další kategorie nazvané třeba Solidní články (bronzový puclík), kam by se mohlo zařadit dle mého odhadu mnoho tisíc článků, které jsou dobře napsané, mají slušné zdrojování, ale neprošly recenzemi, nemají podchycené technické serepetičky (nezlom mezery, citační šablony, alty...), nevyčerpávají zcela téma, nemusí být nutně nijak rozsáhlé. Nemusely by projít klasickými recenzemi, jen by se u nich doporučovalo pročtení ještě jedním zkušeným wikipedistou. Takový článek by si mohl bez toho, aby dráždil ostatní, označit sám hlavní autor, kdyby věděl, že napsal slušné dílko. Jako příklad bych uvedl právě tento článek, o němž je řeč. A teď do mě. Whitesachem (diskuse) 5. 2. 2019, 18:46 (CET)
Za mě tahle kategorie už existuje od počátku Wikipedie, jen prostě není pojmenovaná a nemá puzzlík. A to je zkrátka článek bez údržbových šablon (pahýl, upravit, bez zdrojů, wikifikovat, fakt, atd.). Zavádět pro něj jméno a puzzlík je podle mě zbytečné, protože to nic tak zázračného není. Je to zkrátka standardně odvedená práce. V současnosti máme 5 kategorií článků - 1. subpahýl na urgentní úpravu (případně jiná urgentní šablona UU, UO, významnost), 2. pahýl na doplnění, případně článek s údržbovými šablonami typu upravit, ověřit, wikifikovat, atd., 3. článek bez údržbových šablon, obstojný obsahem i kvalitou, 4. dobrý článek a 5. nejlepší článek. Podle mě je to výčet dostatečný a není potřeba přidávat cokoliv dalšího. --Palu (diskuse) 5. 2. 2019, 18:54 (CET)
To zní sice logicky, ale skutečnost je poněkud jiná - mezi články bez údržbových šablon jsou obrovské (doslova řádové) rozdíly a mnohé z nich by si bezpochyby údržbovou šablonu zasloužily, naopak mnohé z nich zase upozornění, že jde o články oné „ideálně-standardní“ (solidní) kvality. Pokud bychom měli spravedlivě značkovat všechny články s nedostatky, tak je minimálně půlka Wikipedie ošablonována, především tedy šablonou Neověřeno. Whitesachem (diskuse) 5. 2. 2019, 19:20 (CET)
Ačkoliv jsou pro mě nepochopitelně tací, kteří by hromadné doplňování chybějících údržbových šablon považovali za špatné, já jsem přesvědčen o tom, že tam, kde šablony chybí, jde o chybu, která právě narušuje statut standardních článků bez výtek. Pokud by každý článek měl všechny šablony, co má mít, skutečně by standardní články zastaly právě vámi zmíněnou kategorii. Máte pravdu, že svět není ideální a všechny články takto zhodnocené a olepené nejsou. Proto bych byl ochoten přistoupit na olepování standardních článků. Ale jedině na základě kritéria "odůvodněně neobsahuje žádné údržbové šablony" a nepojmenoval bych "solidní článek", což zní skoro stejně jako "dobrý článek", ale věcně a stroze, podle kritérií "článek bez kvalitativních a obsahových problémů". Víc než pro čtenáře by to ale sloužilo pro editory, aby věděli, jestli už článek nějakou takovou kontrolou prošel. Pro čtenáře bych žádnou podobnou kategorii nesměřoval, protože pokud to nemá nějaké připomínkové řízení, nedá se s tím zkrátka vychloubat, nedá se za to komunitně zaručit. Bral bych to tedy spíše jako optimalizaci pro řízní kvality editory, nikoliv jako rozšíření výkladní skříně Wikipedie ostatním. --Palu (diskuse) 5. 2. 2019, 19:31 (CET)
Ačkoli články mohou splňovat kritéria DČ, tak je principiálně špatně, aby byl puclík udělován hlavním autorem, nebo dnes již bez recenze. Dvěma hlavními riziky jsou, že i kvalitnímu wikipedistovi mohou uniknout faktické chyby a wikistandard („autorská slepota“), a především, že se s tímto trendem vynoří i méně kvalitní wikipedisté, kteří začnou udělovat puclíky „svým či cizím“ článkům pochybné úrovně bez kontroly („s jídlem roste chuť“). A že už tu takové případy byly.
Řešením je navrhnout přímo v diskusi Wikipedie:Dobré články úpravu úvodu na způsob:
Doporučuje se předem nechat článek projít recenzí,“ reformulovat na: „Článek je zařazen na základě (vypořádaných) recenzí,“ čímž by odpadla možnost nepozorovaného přidávání bez recenze.
A počkat, jestli vznikne konsenzus.--Kacir 5. 2. 2019, 20:34 (CET)
Jen když už se to tady začlo probírat šířeji, tak bych rád odkázal i na nedávno uzavřený žok ohledně pahýlů, kde pro změnu systému hodnocení článků ve spodní části spektra bohužel k žádnému konsensu nedošlo. Pokud jde o rozdělení článků podle kvality, zde je jejich přibližný poměr:
  1. Subpahýl: 6
  2. Pahýl: 131 287 (z toho 6 222 s údržbovou šablonou a 503 příliš krátkých)
  3. Nepahýl s údržbovou šablonou: 17 270
  4. Bez jakéhokoliv označení: 272 231
  5. DČ: 545 (z toho 6 s ú. š.)
  6. NČ: 183 (z toho 1 s ú. š.)
Pokud by se zavedly povinné recenze pro DČ, pak by zde nějaký Solidní nebo Pěkný článek jako třetí, bronzový dílek puzzle, jak navrhuje Whitesachem, celkem chyběl. Přesto mi změna systému, jaký tu je nastaven, nepřijde momentálně vhodná. Máme tu třetinu slabších článků, dvě třetiny silnějších, tisíce článků k úpravě a stovky opuclíkovaných. A spíše než zpovinnění recenzí u DČ, což zaručeně odradí všechny pisatele, kteří se recenzního řízení principielně bojí (viz k demotivaci výše), bych zaměřil síly na řešení těch, které jsou na tom poněkud hůře, aby nám ten nepoměr puclíků k cedulím (0,2 % ku 5,6 % všech článků) nepřerostl přes hlavu. Mimochodem si myslím, že těch pár nových DČ a NČ ročně lze snadno sledovat a v případě nějakého koumáka zneužívajícího naší otevřenosti u DČ snadno a rychle zasáhnout. --Dvorapa (diskuse) 5. 2. 2019, 21:48 (CET)
Kdyby byly záležitosti ohledně DČ smysluplně nastavené a recenzní řízení takříkajíc propustné, několik svých vypilovanějších článků bych tam mohl posunout. Určitá recenze je podle mého potřeba u každého článku (kdo někde nesekne nějakou chybu či nedotaženost), recenzenti by ale měli u DČ být soudní a neplést si je s NČ, kde je snaha o perfektnost a kompletní záběr imho na místě. Odradila mě složitost a nekonečnost procesu. Za dobu, kdy se řízení věnuji, napíšu několik dalších článků. Takže navrhuji recenzní řízení ano, ale s rozmyslem. Dalo by se to např. limitovat i časově: např. pokud se k článku do 2 týdnů nikdo nevyjádří, lze považovat recenzní řízení za vyřízené. V opačném případě pro mne spíše převažují negativa nad přínosem. Vojtěch Zavadil (diskuse) 6. 2. 2019, 08:13 (CET)
@Vojtěch Zavadil: Můžete to zkusit. Pokud chce člověk nějaké obsahové připomínky, tak ale musí jít v současné době tomu štěstíčku naproti a požádat o pročtení nějakého jiného kolegu, tady třeba Pelát, Borzywoy nebo i já. Styl recenzí nerozumím tématu ani pojmům v článku, ale chybí tomu nezlomitelné mezery a popisky obrázků na commons je opravdu kontraproduktivní. :-) OJJ, Diskuse 6. 2. 2019, 09:53 (CET)
@OJJ: Tak jo, zkusím. Vojtěch Zavadil (diskuse) 8. 2. 2019, 08:21 (CET)

To se nám to zase rozjelo, jako před rokem a půl, bez nějakého posunu. K jednotlivým tezím: @předmětný článek Apollo a Marsyas byl a je obecně na slušné úrovni, nicméně v době udělení puclíku nesplňoval kritéria ohledně přístupnosti: chyběly alty. Ioannes má tendenci tohle přecházet (jako i jiné formální prvky), možná proto, že do kritérií se přístupnost dostala v době jeho neaktivity... Typické je, že debata se rozvinula veliká, alty jsem doplnil až já nyní. Jinak kritéria plní, i když po formální stránce by polepšovat dalo (např. refy obvykle nepíšeme „Hale, 715“ ale „Hale, s. 715.“, sekce „Další četba“ se v doporučeních jmenuje „Literatura“... a to je v sekci Literatura doporučení očekávají v sekci Reference...) a možná i nějaký slovosled, jak je u překladů z en obvyklé.. @Palu: zda vhodné si jmenovat své vlastní články jako Dobré. Dále zda je vhodné, aby byl článek jmenován bez recenzního řízení – záleží na okolnostech, především kvalitě článku. Pokud článek odpovídá kritériím, je to plně v souladu s pravidly a doporučeními. A ano, řešilo se v minulé bouřlivé debatě a i předtím; a je je zjevné, že část kolegů je pricipiálně proti. Nicméně - jak píše Ioannes - není to obcházení ani zneužívání pravidel, ta byla takto nastavena záměrně, s tím, že se takto budou chovat kolegové soudní, kteří vědí co dělají, a ojedinělé případy nesoudnosti se vyřeší zásahem kritičtějšího kolegy, který puclík (s odůvodněním) sundá. Funguje to deset let, a co odhaduji, tak diskuze nad těmi několika případy nesoudnosti za celých deset let dohromady byly kratší než tato debata a tedy nijak proces nezatížily. @Gumideck a další:Pojďmě to opravdu už jednou provždy vyřešit a uzákonit zvykové právo - nějak pořešit by se to mělo. Řešení vidím dvě - 1. můžeme akceptovat pravidla jak jsou nastavena, a diskuzi vyvolávat - u článku - pouze když někdo nesoudně přidělí puclík článku nesplňujícímu kritéria. Nebo 2. pravidlo změnit a zavést povinnost recenze (jedné?/dvou?). Ale jak ukázala minulá i současná debata, část lidí (včetně mne) si myslí, že možnost označit kvalitní články jednoduše, ihned, bez týdnů a měsíců trvajícího procesu, by i poté měla zůstat zachována a proto navrhují se zavedením povinných recenzí zavést bronzový puclík nebo něco na ten způsob. @OJJ: Ono zřetelnou výhodou recenzí je to, že si ten článek přečte třeba někdo, kdo se v oboru vyzná. Pokud někdo dá článku puzzlík a zaregistruje se to skrze dobré články, tak to nemusejí zaregistrovat Ti, kteří tomu rozumějí. - předpoklad, že "ti co tomu rozumění" sledují stránku žádostí o recenze, ale nikoliv stránku DČ, se mi zdá neodůvodněný. Klidně přece lze argumentovat opačně - že udělení si všimnou ale žádosti o recenzi ne. @Pavouk: Přimlouvám se tedy za jasnější a přesnější formulaci podmínek zařazení na seznam. - kritéria nestačí? @Kacir: především, že se s tímto trendem vynoří i méně kvalitní wikipedisté, kteří začnou udělovat puclíky „svým či cizím“ článkům pochybné úrovně bez kontroly - to co udělal Ioannes není trend, ale jeho standard. Za deset let platnosti stávajících pravidel se ojedinělé případy chybného udělení objevily, ale byly snadno vyřešeny; bez kontroly je sice možné puclík udělit, ale není možné ho zapsat do seznamu DČ, který sleduje hodně lidí. @DČ a NČ - ironicky, kvůli lhůtám v procesu nominace na NČ může být u kvalitního článku z exotičtějšího tématu udělení zlatého puclíku o dost rychlejší a snazší než udělení puclíku DČ. (Kdyby třeba Pavouk dal v létě Sámy do nominace, ušetřil by si minimálně spoustu čekání...)--Jann (diskuse) 6. 2. 2019, 12:48 (CET)

"kolegy, který puclík (s odůvodněním) sundá" - s přenášením zodpovědnosti vyargumentovat vhodnost či nevhodnost puzzlíku pro daný článek z autora článku na recenzenta nesouhlasím. Pokud chce autor článku puzzlík, musí on vyargumentovat, že puzzlík je na místě. K tomu slouží v 99 procentech případů recenzní řízení a úspěšné vypořádání připomínek. Je to jako byste jako editor novin přestal kontrolovat články nějakého autora, protože mu věříte. Nebo jako by profesoři nemuseli shánět oponenturu pro své knihy. Nebo když napíšu precizní bakalářku, moje diplomka už nebude potřebovat oponenturu? Teze, že prestiž autora zaručuje jeho nechybovost a že pomyslí na každý aspekt daného tématu, je ničím neodůvodněná a podle mě je fakticky naprosto lichá, což dokazuje to, že nikde jinde se prestižní autor bez recenzního řízení neobejde. --Palu (diskuse) 6. 2. 2019, 13:45 (CET)
Ony existují noviny, které redaktorům kontrolují články? Myslím, že nemusíme debatu kořenit kuriozitami ze vzdálených konců zeměkoule. Argument pro puclík je vždy obecný a pouze jeden = "plní kritéria", kdežto argumenty proti jsou konkrétní "kritéria neplní v tom a tom, je třeba doplnit/změnit to a to...". Takže ano, při udělení konkrétních argumentů skutečně netřeba, kdežto při odmítání puclíku je konkrétní argumentace nezbytná. To ostatně platí nejen pro dobré, ale i pro nejlepší články. Jestli jde o autora nebo někoho jiného nemá význam. A prestiž autora už vůbec nehraje roli.
Samozřejmě neplatí, že nikde jinde se prestižní autor bez recenze neobejde. Obejde. Celá staletí to tak platí. Shodou okolností v připravovaném rozšíření článku Wan-li bude mimo jiné zmínka o tom, že v tehdejší Číně u prestižních autorů nakladatelé brali a vydávali jejich díla jak jim je prestižní autoři posílali, a vydávali je bez recenzí a bez posudků, pokud samo jméno autora zaručovalo komerční úspěch. Současný mediální trh funguje stejně (dnes jsem narazil na mudrlanta, který si stěžoval, že trh dává hlas a prostor "nesprávným" (= jinak myslícím) lidem, jen proto že jejich jméno zaručuje čtenost) a na oponentury nehraje.
Asi si neuvědomujete, že vaše pomyslí na každý aspekt daného tématu je omyl; u DČ postačí, když „obsahuje všechny nejdůležitější informace o tématu“, zatímco „všechny důležité publikované aspekty tématu“ a navíc pojednané „v náležitých proporcích“ je podmínka až pro NČ. To pak není divu, že vás dráždí chování Ioanna, který si rozdíly mezi požadavky na DČ a NČ zná a postupuje v souladu s nimi (až na ty něťastné alty). --Jann (diskuse) 8. 2. 2019, 00:34 (CET)
To, že se mýlíte, dokazuj to, že v době udělení puzzlíku trpěl článek ndostatky a nesplňoval kritéria DČ. Máte pravdu, že jediným kritériem je, jestli splňuj kritéria. Já zase tvrdím, že jediným způsobem, jak to zjistit, je recenzní řízení. A trvám na tom, že každý seriózní zdroj měl a má mít dohled, a ano, i novinové články, i absolventské práce, i knihy apod. --Palu (diskuse) 8. 2. 2019, 06:39 (CET)
@Palu: 1. Recenzní řízení vždy neodhalí všechny nedostatky ani v prvotřídních vědeckých časopisech, kde ho dělají nejlepší profesionálové v daném oboru, natožpak tady na Wikipedii. Tady se s jistotou nanejvýš někdo podívá, jestli jsou v článku pevné mezery. Tím zdejší recenzní řízení vůbec nesnižuji, ostatně jsem ho sám spoluzakládal. Jenom ho nesmíte přeceňovat. 2. Článek, který přidáte do DČ, dostane lepší dohled právě tímto aktem. Podívejte se schválně do statistik, jak prudce vzrostla čtenost třeba Apolla a Marsyase poté, co jsem ho tam přidal, a také že se díky tomu podařilo najít a opravit některé nedodělky: plno lidí má DČ ve svém watchlistu a sledují jejich kvalitu. I když s Vámi tedy souhlasím, že recenzní řízení a dohled jsou dobré věci, tak také vím, že recenzní řízení nelze považovat za jediný a dokonalý způsob tohoto dohledu - ono není ani jedno z toho.
Navíc je zdejší proces recenzí pomalý a přetížený, takže omezuje a frustruje své "klienty", jak vyplynulo i z této diskuse, a nelze tedy s dobrým svědomím doporučit ho zatěžovat články, které recenzi tak naléhavě nepotřebují.--Ioannes Pragensis (diskuse) 8. 2. 2019, 07:48 (CET)
Recenzi beru jako bránu kvality, po které se komunitně zaručujeme, že jsou splněna kritéria. Je pravda, že i přes tuhle bránu kvality může proklouznout řada chyb, nicméně velká spousta chyb se najde a odladí. Při vší úctě k vám si nemyslím, že jste schopen projít všechny aspekty článku sám a vynechat tak tuto bránu kvality, což dokládá to, že jste sám několi ne úplně nedůležitých chyb pustil. Ani já nejsem neomylný, dokážu třeba i nasekat základní chyby jako jsou hrubky a pak si jich nevšimnu. Ani vy nejste neomylný a proto tu máme až na vás celkem jednoznačně dodržované zvykové a napůl i psané pravidlo, že zkrátka bez recenzního řízení DČ a NČ do éteru nepouštíme. Bez recenzního řízení snižujeme věrohodnost institutu DČ/NČ, protože nám můžou proniknout třeba i zásadní chyby a neexistuje žádná kontrola, leda že by recenzi udělal někdo zpětně a zpochybnil zařazení do DČ - tím pak ale zpochybní celý insttiut DČ/NČ, protože vyvstanou otázky jako - "jak se mohla takováhle chyba dostat do DČ? To ti wikipedisté nemají žádnou soudnost, aby si jako DČ označili článek s takovouhle chybou?" V případě chybějících altů může třeba vzniknout otázka "to ta Wikipedie na nás nevidomé úplně kašle, že mezi DČ pustí článek, kde jsou pro nás slepá místa?". Atd. Zkrátka chrlit DČ bez elementární kontroly druhýma očima je principiálně velmi špatně, jakkoliv je takový způsob kontroly nedokonalý. Nedokonalá kontrola má diametrálně odlišné výsledky než kontrola žádná. Nebojte se tedy přetížení recenzní služby, přinejhorším se puzzlík zpozdí o pár týdnů, nic víc vám nehrozí. Zato kvalitě DČ jako celku kontroly kvality ze zásady jedině prospějí, i proto jsou v okolním publikačním světě neporušitelným standardem. S pozdravem, --Palu (diskuse) 8. 2. 2019, 10:26 (CET)
To, že se mýlíte ... dokazuje to, že ... nesplňoval kritéria DČ. – no, tady se pořád někdo děsí toho aby mezi DČ nepronikly články s závažnými problémy, jenže zde se nedostatky netýkaly obsahu a byly snadno opravitelné. Kdyby proces proběhl jak byl při jeho zakládání před deseti lety zamýšlen -- Ioann přidělí puclík, kolega hlídající stánku Wikipedie:DČ mrkne na článek, na první pohled uvidí svérazně pojmenované závěrečné sekce, na druhý odhalí chybějící alty, doplní je a Ioannovi na diskuzi napíše "ahoj, obsahově fajn, ale než opuclíkuješ, ohlídej si přístupnost a závěrečným sekcím dávej jména podle našich návodů místo doslovného překladu z enwiki" -- tak vše je v poklidu, v extrémní rychlosti (ve srovnání s žádostmi o zecenze) a produktivitě, a místo několikáté vlny debatění o tomtéž bychom napsali o tucet článků a tři recenze navíc.
Asi se budu opakovat, ale současná praxe má ne úplně šťastné efekty - získat pro článek recenze a pak puclík DČ trvá obvykle od několika dnů po několik měsíců; zatímco nominace na NČ trvá minimálně 4 týdny a typicky jen o málo více. Pokud se nejedná s současnou hudbu nebo zvíře (kde jsou skupiny kolegů co si vzájemně recenzují články), a článek je na výši z hlediska úplnosti a jsou k dispozici kvalitní zdroje s pomocí nichž je možno uspokojit eventuální obsahové připomínky, je nominace na NČ rychlejší a snazší cesta k opuclíkování článků. Forma se totiž doladí tak jako tak, ale NNČ má jasné časové limity... --Jann (diskuse) 10. 2. 2019, 15:47 (CET)
Mě konkrétně samotná recenze článku pomohla natolik, že jsem tak více pochopil princip wikipedie a naučil se ji, alespoň si myslím, i lépe "psát". Tím chci říci, že pro méně zkušené wikipedisty a ty, kteří opravdu, a tím myslím skutečně chtějí pomoci wikipedii a tak určitě snesou nějakou míru kritiky, je dle mého názoru toto recenzní řízení rovněž poučné. Docela pak chápu ty, jež mají doslova vypsané klávesnice a roky kvalitní práce za sebou, že třeba ani nepotřebují tolik poradit, překontrolovat, a tak jde spíš o formality. Na druhou stranu vidím problém v tom, že je Wikipedie vlastně jedna velká a stále se rozrůstající komunita, kde jsou si, nemýlim-li se, všichni rovni, a ruku v ruce si klademe za cíl projekt všeobecně zdokonalovat. Ano, máme tu přímo určené správce, patroláře, prověřené uživatele, zkušené uživatele, uživatele s napsanými několika kvalitními články,... a pak "prosté" uživatele, kteří obecně přispívají, začínají přispívat a nebo se právě rozhodnou dotáhnout článek do nějaké kvality, tady zvané Dobré. Ať už je tu kdo chce kým chce, nedělá to proto, že je něčím víc, ale proto, že chce sám a je natolik schopný (zkušený na wikipedii) a časově dostupný, že se toho může chopit. Když se na to nepodíváme z hlediska formalit, nějakých stanovených pravidel, nějak napsaných, tak to jen z prostého lidského hlediska může druhé, jakékoli wikipedisty, přinejmenším urazit. Když to řeknu přímo, na mě to působí jako nadřazenost nad ostatními. Jednoduše, proč někdo musí a někdo ne? Proč někdo spíš nemusí a někdo spíš musí projít recenzí? Proč se tím někdo řídí a někdo ne? Takhle by wikipedie fungovat myslím neměla, konkrétně v tomto případě pak ztrácí smysl. Navíc jak je zde několikrát omýváno, nikdo není perfektní a neomylný. A ruku na srdce, bohužel, bez nějakého opatření by to tu zjevně vypadalo jako v džungli s bohatou spletí diskuzí, protože by tak za chvíli kde kdo mohl nabýt dojmu, že je i jeho článek Dobrý. Následně by se dalo takovému dotyčnému najevo, že není proto a proto, a tak by šlo stejně o jakousi recenzi. Tak buďto tedy rovnou žádná, a nebo doporučená, ještě lépe raději jasněji daná pravidla s tím, že je bude dodržovat naprosto každý, jako jiné aspekty. Osobní, tedy subjektivní hodnocení článků a tak vkládání puzzlíků, je dle mého názoru přinejmenším nevhodné v kruzích tohoto projektu. Vézt k motivaci obráceným způsobem, než v duchu známého přísloví "Neříkej hop, dokud nepřeskočíš!", mi nepřijde úplně dobré. --Tobartos (diskuse) 28. 2. 2019, 17:42 (CET)
@Tobartos: Jestli jsem zdejší diskuse dobře sledoval, tak nikdo nenavrhoval, že by někdo směl přidělovat puzzlíky a jiný ne. To by bylo opravdu nespravedlivé a asi neudržitelné. Jediné dva diskutované názory jsou, že buď nebude smět stříbrné puzzlíky sám přidělovat nikdo (jako je tomu nyní u těch zlatých, kde musí článek projít hlasováním), anebo že je bude i nadále smět přidělovat (a tím pádem i odebírat) kdokoli.--Ioannes Pragensis (diskuse) 28. 2. 2019, 20:23 (CET)
@Ioannes Pragensis: Reagoval jsem na diskusi "Dobré články bez recenzního řízení", a tedy podceňovat jej mi z vlastní zkušenosti nepřijde dobré (pro začátečníky především). A konkrétně k tomu co píšete teď, vůbec přeci nejde o to, kdo přímo puzzlík přidá, ale za jakých okolností jej dotyčný přidá. Jestli pouze z vlastního úsudku, nebo až po kladné recenzi (kontroly, výpomoci - říkat tomu můžeme jak chceme) od alespoň jednoho či vícero zkušených uživatelů. Bez ohledu na to, jestli jde o nováčka, který se právě k wikipedii připojil, nebo o letitého wikipedistu s desetitisíci editacemi. Po přečtení této diskuse vidím jako největší kámen úrazu slovo "doporučuje se", a já osobně bych ho raději zaměnil za "je povinností". Ve své podstatě to tak funguje i nyní, jen je to o to hezčí, že to není wikipedistický příkaz, ale kladná volba navíc, kterou se normálně wikipedisté (řekl bych drtivá většina) řídí, neboť jde o dobrou věc. A pak, skutečné platná práce nikdy nemůže být kvapná, tedy ani ta recenzní. Takže přidělovat ano a kdokoli, ale po provedené kontrole, která může navíc článek jedině zkvalitnit a především utvrdit v kvalitě. Asi podstatně složitější to bude u témat, která nejsou tolik známá, a otázkou je, zda a kolik vůbec máme tak schopných wikipedistů, zběhlých v neobvyklých oborech.--Tobartos (diskuse) 28. 2. 2019, 22:23 (CET)
@Tobartos: Tak, jak jste to napsal, mi to vyznělo jinak. (Samozřejmě s Vámi ani tak nesouhlasím, protože si myslím, že povinné recenze by jen zbytečně zavedly další byrokracii a dlouhé čekání a odčerpávaly síly recenzentů na formální kontroly, aniž by to zvýšilo celkovou kvalitu Wikipedie byť jen o píď. Ale to je můj názor člověka, který skutečně recenze dělal i sám absolvoval.)--Ioannes Pragensis (diskuse) 28. 2. 2019, 22:36 (CET)
@Ioannes Pragensis: Já se držím trochu zpátky, neboť kdybych tehdy nedal článek do recenzního řízení, ocenil bych velmi špatný článek, který by tím pádem stejně prošel nějakým rozborem (určitě by nebylo prospěšné pouze odebrat puzzlík a jen prostě odůvodnit proč se tak stalo). Já chápu, že s každou další tvorbou roste zkušenost, potom jsou články wikipedistů poskytnuté k recenzi jedině kvalitnější a samotný rozbor určitě o něco rychlejší. Stejně mám čím dál větší pocit, že to vyjde vlastně nastejno. Když to bude svobodnější, budou se kontrolovat takové články zrovna tak. Přidělá to práci v podstatě srovnatelnou, neboť narazí-li nějaký wikipedista na nesmyslný odstavec, rovnou okem přejede další obsah, omrkne nějakou referenci, atd. A jsme tedy opět tam, jak je to nastavené teď. A zatímco nyní je kontrola provedena prakticky od A do Z, takhle by se mohlo po-upravovat jen několik odstavců a zapomenout na jiné, možná i hrubé chyby. A ani si nemyslím, že by takové zjednodušení více motivovalo, skoro bych řekl naopak. Pravdou ale je, že myslím spíš na ty méně kvalitní wikipedisty, než na ty schopnější, kterým to jde téměř od ruky.--Tobartos (diskuse) 1. 3. 2019, 00:19 (CET)
@Tobartos: Jen si dovolím poznamenat k té stále se rozrůstající komunitě, že počet aktivních editorů (tedy těch, kteří sem chodí tvořit encyklopedii a ne se beztrestně vyblbnout) naopak dlouhodobě stagnuje. Například za loňský rok se registrovalo jen čtrnáct nových wikipedistů (nepočítám samozřejmě testovací účty), kteří získali příznak prověřeného uživatele. O možných důvodech se píše třeba zde.--Hnetubud (diskuse) 28. 2. 2019, 21:30 (CET)
Zkusím příměr z oboru, který není úplně moje parketa, ale okrajově o něm mám nějaké ponětí (odborníci mne případně poopraví).
Software (např. MediaWiki), který je vyvíjen různými vývojáři, má systém začleňování úprav, kdy někdo napíše kus kódu a předloží jej ostatním ke schválení. Když takovou změnu posoudí dva další vývojáři jako dobrou, začlení se do softwaru.
Vývoj článků probíhá bez nutnosti schvalování jiným uživatelem, ale v případě těch lepších článků je jistě lepší, aby jej viděl před "publikací" jiný editor.
Typicky, uživatel A napíše článek, o kterém si myslí, že je dobrý. Požádá tedy ostatní o schválení. Uživatel B opraví dva překlepy a řekne, že mu přijde jako dobrý. Uživatel C řekne, že tam vidí odstavec, který by zasloužil lepší zdroj. Ve chvíli, kdy se vyřeší problém se zdrojem, může už kdokoliv (i uživatel A) přesunout článek mezi dobré.
Nebo najdu článek, o kterém myslím, že je Dobrý. Napíšuj jej na seznam, a ve chvíli, kdy jej přečte druhý uživatel, je možné jej zařadit mezi dobré.
Ještě jeden příklad z blízkého prostředí: Wikizdroje mají nástroj na převádění skenovaných stránek na text. Kdokoliv může jednu stránku vzít, provést OCR a upravit text do použitelné podoby. Stránku pak může označit na škále nezkontrolováno/zkontrolováno/ověřeno maximálně jako zkontrolovanou. Jako ověřenou jí musí označit druhý uživatel. Pokud první (A) označí stránku jako nezkontrolovanou, může ji sice následně zkontrolovat kdokoliv (uživatel A nebo B), ale ověřit vždy musí někdo jiný, než předchozí dvě úrovně.
A s dobrými články by to mělo být také tak. Psaná recenze je fajn věc, ale neměla by být povinná. Kontrola druhým (třetím) člověkem by naopak povinná být měla.
JAn (diskuse) 1. 3. 2019, 08:17 (CET)
Zní to jako rozumný nápad. Kontrola druhým, zda článek nemá nějaké vážné nedostatky je vždy určitě dobrá, ale výpis všech drobných chyb je poněkud demotivující pro DČ. Za mě skvělý kompromis. --Dvorapa (diskuse) 1. 3. 2019, 14:06 (CET)
Všechno zní logicky, jen ten závěr bych potřeboval trochu dovysvětlit. Jak by měla probíhat kontrola, když ne recenzí? Jaké jsou jiné možnosti než zkrátka projít článek a napsat, jestli jsem našel nebo nenašel nějaké chyby? --Palu (diskuse) 1. 3. 2019, 15:33 (CET)
@JAn Dudík, Dvorapa, Palu: Kontrola jiným člověkem je jistě nezbytná, ale to přece je přesně to, jak je teď proces DČ nastavený. Proto právě je povinnost zanést nový Dobrý článek do seznamu Wikipedie:DČ, který má ve sledovaných stránkách přes 110 wikipedistů, aby viděli, že byl přidělen puzzlík a šli ho zkontrolovat. Že to tak i funguje, je vidět ze dvou věcí: za prvé se můžete podívat na statistiky návštěvnosti nových Dobrých článků a uvidíte, že v den "povýšení" si je prohlédnou desítky wikipedistů, a za druhé je to patrné i z toho, že se od reformy procesu DČ v roce 2007 pokud vím nikdy nestalo, že by zjevně neprávem přidaný a předtím nerecenzovaný článek v DČ vydržel déle než několik hodin.
Myslím, že účinnost tohoto kontrolního procesu silně podceňujete (funguje podle očekávání slušně), a zároveň přeceňujete formální předchozí kontrolu. Protože jediný případ, kdy jsem si v poslední době všiml zjevně nekvalitního článku povýšeného do DČ, byl právě článek, který se tam dostal po proběhlých recenzích - konkrétně Mesiáš (Händel). Podívejte se schválně do jeho historie, kolik v něm bylo jestě v té době nedodělků. A přišlo se na to vlastně jen náhodou, protože ho jeho překladatel nominoval na NČ. Je to zákonité: pokud se moc spolehnete na proceduru, a to v podmínkách dobrovolnické organizace, kde nemáte jak udržet prostupnost a profesionalitu této procedury, tak budete dostávat zmetky, protože procedura občas nemůže neselhat. A když se ukolébáte vírou v to, že procedura přece proběhla, a tím pádem musí článek být v pořádku, tak poleví ostražitost a nedodělek proklouzne tam, kde by ještě být neměl.--Ioannes Pragensis (diskuse) 1. 3. 2019, 17:45 (CET)
To, o čem mluvíte, je kontrola zpětná, která je jistě účinná i přínosná, nicméně nemůžu nahradit bránu kvality, jakou je recenzní řízení. Když už něco prohlásíte za DČ, 99 procent čtenářů má za to, že to je DČ. Ti jsou pak nemile překvapení, když v DČ najdou nějakou blbost a zjistí, že to vlastně DČ není. Zbylé procento taková chyba neurazí, protože kontroluje všechno a všude, byť by to byl článek třeba od Jimba. Zkrátka, nejdřív je potřeba pozametat si drobky ze země a pak tam pustit lidi. Nikoliv pustit tam lidi a pak ještě týden mezi pletoucími se lidmi zametat. --Palu (diskuse) 1. 3. 2019, 18:08 (CET)
@Palu: Recenzní řízení není brána kvality, jak dokazuje příklad Mesiáše, který jsem uvedl výše. Není to v našem podání ostatně ani jeho účel - smyslem recenze je kvalitu článku zlepšit, nikoli ji garantovat. No a když brojíte proti možnosti dát DČ bez recenze, tak prosím uveďte příklady, kde se za 12 let fungování dnešního systému DČ stalo, že nekvalitní a nerecenzovaný článek vydržel na seznamu déle než několik hodin. Ať především víme, že bojujete proti reálnému nebezpečí, a ne jen proti neexistující chiméře.--Ioannes Pragensis (diskuse) 1. 3. 2019, 19:40 (CET)
Recenzní řízení je brána kvality úplně stejná, jako když absolvent školy musí odevzdat absolventskou práci. Dokonce i v absolventských pracích může projít kontrolou vedoucího a oponenta dost nepěkných věcí, včetně například plagiátorství. Nijak to ale nedokazuje, že je taková kontrola zbytečná. Dokazuje to jen to, že není dokonalá. Kvůli nedokonalosti ji ale jistě rušit nebudeme, stejně jako bychom tady kvůli nedokonalosti rozhodně neměli obcházet nebo vynechávat recenzní řízení.
Co se týče příkladu, tak se jistě nic podobného nestalo. Účelem řízení ale není pouze vyřadit nevhodné články, ale taky odladit běžné nedostatky. Nebezpečná situace je i když v DČ někdo nalezne vážné chyby, jako třeba s přístupností (chcete-li příklad, váš poslední DČ, který jste si jako DČ bez kontroly označil, chyby obsahoval, takže chvíli kritéria DČ nesplňoval, přesto byl jako DČ označen). --Palu (diskuse) 2. 3. 2019, 18:04 (CET)
Nemyslím si, že by zmíněný článek Apollo a Marsyas tehdy nesplňoval nějaká kritéria DČ. Pokud takovou věc tvrdíte, měl byste doložit, která a jakým způsobem.
A tím spíš nemohl neplnit kritéria přístupnosti. V době, kdy jsem článek do DČ dával, byl totiž v seznamu kritérií ohledně přístupnosti pouze odkaz na navrhované pravidlo, které nebylo tehdy (a ani nikdy později) přijato, ale někdo ten řádek do seznamu kritérií DČ kdysi vložil "do zásoby" pro případ jeho přijetí. Nicméně nelze po nikom požadovat plnění nepřijatých pravidel. Já jsem později uvedený návrh pravidla o přístupnosti zeditoval na (doufejme) přijatelnější tvar a přenesl do nápovědy, abychom získali aspoň nějakou oporu pro vyžadování přístupnosti. O což se několik let nepostaral nikdo z těch, kdo teď vynucují recenze, jež přece vyžadují mít oporu v pravidlech.
Když to tedy shrnu: sám přiznáváte, že Vámi navrhované opatření neřeší žádné reálné problémy, ale rád si zaúčinkujete jako člen rádoby maturitní komise, třebaže buď neznáte pravidla, kterými by se "maturita" měla řídit, anebo se o ně nestaráte.--Ioannes Pragensis (diskuse) 2. 3. 2019, 19:52 (CET)
Už jsem to psal já a ještě někdo z kolegů, takže jsem měl za to, že jste to četl a už jsem to nechtěl opakovat. Šlo o nevyhovění kritériím o přístupnosti, kdy obrázky neměly vyplněné alty. Případné další nedostatky bohužel neznám, protože ani já ani nikdo jiný nezpracoval recenzi. Kdyby jste o recenze požádal, pravděpodobně by vám některý z kolegů požadavek na přístupnost přednesl, protože už pěknou řadu let se požaduje toto kritérium jako platné, byť to třeba nikde není napsané (nezkoumal jsem). My tu ale především nejsme pro to, abychom plnili nějaká kritéria a nárokovali si puzzlíky pro své výtvory, ale pro to, abychom dotáhli kvalitu i kvantitu tam, kam až dovedeme. Cílem není si tu něco dokazovat, ale odladit chyby, mezi něž patří třeba to, že slepec nemá šajn co jsou v článku za obrázky, a to zcela zbytečně, jen proto, že jsme si tu třeba neudělali recenzní řízení. Co se týče mého uznání, uznal jsem to, že recenzní řízení není dokonalá kontrola, nikoliv to, že by bylo k ničemu a v reálu nemělo žádný účinek - to je skutečný nesmysl. Odlaďuj se přes něj dennodenně spousta chyb a jsem přesvědčen, že by se nějaké našly i ve vašich článcích, poněvadž tak dokonalého editora, aby žádnou chybu neměl, jsem tu ještě neviděl. Jistě, možná nebudou příliš vážné (připustíme-li, že opomenutí přístupnosti nebylo chybou), nicméně jak už jsem psal hodněkrát, má-li mít DČ skutečnou vyšší úroveň, potřebuje také potvrzení o této úrovni založené na redakčních kontrolách, protože není nic horšího, než aby cizí čtenář našel hloupou chybu v článku s puzzlíkem (o to horší by byla hrubá chyba). --Palu (diskuse) 2. 3. 2019, 20:36 (CET)

Nové články a zdroje

Nevím, jestli jste zaznamenali, že kromě cswiki částečně působím i na skwiki. Mají tam jednu věc podstatně odlišnou od csw, že se nové články obecně beze zdroje dávají na urgentní úpravu. Teď se probírá, jak to ještě lépe ustanovit a co se starými články. Celkem by mě zajímalo, jaký je na to náhled tady, tedy jestli pravidlo Wikipedie:O takto vyžadovat. Dle mě by to bylo v některých případech rozumné, protože by to mohlo pozvednout kvalitu, někdy ne. OJJ, Diskuse 5. 2. 2019, 17:49 (CET)

Považuji to za příliš aktivistický nápad bez opravdového užitku, protože to bude znamenat reálně výrazné omezení otevřenosti projektu. Důraz na kvalitu bude v tomto případě tak vysoký, že z dosud nadšenecké Wikipedie vytvoří profesionální záležitost. Naproti tomu současný systém řízení kvality (subpahýl, pahýl, článek, DČ, NČ) je všeobecně srozumitelný kvůli jasným a logickým kritériím i díky existující síti k tomu určených údržbových/upozorňovacích šablon, a to i lidem mimo Wikipedii, tedy ryzím čtenářům. Systém tak umožňuje čtenáři se dostatečně vyznat v kvalitě toho kterého článku a neexistuje ani minimální nebezpečí pro opak. Například pro zmíněný článek "Ě" - šablona bez zdrojů je jistě na místě nebo přinejmenším nesporná či ne-neužitečná, zato urgentní šablona přinese na 99 procent leda smazání článku. Ve výsledku tak celkově obsah Wikipedie výrazně utrpí, protože v životě nejde jen o kvalitu, ale i produktivitu a kompexnost. Co je zjevně problematické, to je třeba urgentně řešit (Fakt?, UU, UO, Významnost, ...), co ale na první pohled problematické není a je to "pouze" neozdrojované, pak mazat to mi přijde spíše jako narušování Wikipedie kvůli prosazení jednoho aspektu Wikipedie na úkor mnoha dalších. --Palu (diskuse) 5. 2. 2019, 18:41 (CET)
Může to trochu ulehčit práci na projektu, který má obecně nedostatek lidí, kteří by se starali o patrolu a dohled nad kvalitou. Takto striktní pravidlo by v takovém případě mohlo zjednodušit procesy rozhodování. A vzhledem k tomu, že i WP:EV vyžaduje přinejmenším důvodnou domněnku o existenci dostatečných zdrojů, tak to v principu smysl dává, jen se prostě důsledněji vyžaduje jejich dodání už při založení článku. Ale že bych to chtěl zavádět třeba pro csWiki, to (v současném stavu) ne. Spíš bych šel, pokud tedy, cestou oborových kritérií, která by zakládání článků bez okamžité přítomnosti zdrojů zjednodušila, aniž by utrpěla kvalita. --Bazi (diskuse) 5. 2. 2019, 19:19 (CET)
@Bazi: Je to zajímavé. Stejně si myslím, že už jsme celkem velká Wiki a neškodilo by třeba trochu nějaké modernizace. Na enwiki mají třeba dobře rozběhnuté WikiProjekty, kde je seznam horkých článků (nově upravovaných v rámci tématu projektu) a kontrolují to, dále stupnici kvality a důležitosti článků pro projekt (např. pro projekt Obojživelníci bude prioritní článek např. Žáby nebo Ocasatí, nižší třeba létavkovití, nejnižší třeba létavka obecná atd.). Diskuse na téma těch zdrojů mě ale celkem zajímá, nevím, jak to vidí komunita. Správcuju tady i tam, všude se řídím jinými pravidly a na každém projektu vidím něco pozitivního, něco negativního. Pravdou jest, že některé olepené články tu visí léta a nikdo s tím moc nedělá. V některých případech je to možná lepší smazat a začít odznova, někdy ne. OJJ, Diskuse 5. 2. 2019, 19:51 (CET)
Nápad dobrý (zvýšení kvality), ale v současné situaci, dle mého, v komunitě neprůchodný (určité omezení otevřenosti). Whitesachem (diskuse) 5. 2. 2019, 20:16 (CET)
@Palu: Myslíte si, že po pisatelích článku chceme moc, když mají jen doplnit (třeba jakkoliv), odkud čerpali? To rezignujeme na ověřitelnost? S otevřeností to totiž nemá nic společného, otevřenost ≠ každý si tu může založit, co chce. OJJ, Diskuse 6. 2. 2019, 05:07 (CET)
OJJ: Pro čtenáře je lepší špatný článek olepený šablonami, které ho na to upozorní, než žádný článek. Při olepeném článku načerpá aspoň základ, možná něco sám vylepší. Při žádném článku nenačerpá nic a bariéra vytvoření nového článku je pro něj tak vysoká, že nevylepší nic. Naproti riziko, že by při správně olepeném článku načerpal nějakou informaci, která by ho nějak uváděla v omyl, je mizivé. Každý člověk vně je normálně učen Wikipedii apriori nedůvěřovat, zvlášť pokud vidí článek ověnčený šablonami. Jako bernou minci většina lidí bere pouze dobré a nejlepší články, případně obyčejné články s málo údržbovými šablonami typu NPOV nebo neověřeno, zato s mnoha řádkovými referencemi. Případně si už dneska spousta lidí umí ty řádkové reference přímo proklepnout, jsou-li online. Ve výsledku byste svým návrhem nedosáhl zlepšení kvality, jen zmenšení kvantity a komplexnosti + větší bariéry pro méně zkušené přispěvatele. --Palu (diskuse) 5. 2. 2019, 21:09 (CET)
Když už to tu bylo rozvedeno, podobně jsme se zachovali k prohlášením některých editorů, že všechny jimi založené články jsou copyvia. Články jsme nesmazali, jen k nim doplnili šablonu informující o možném problému. --Dvorapa (diskuse) 5. 2. 2019, 21:57 (CET)
@Palu: Ne, pro čtenáře je lepší článek kvalitní. Oblepení šablon je jen výmluva, proč tady mít články beze zdrojů, články zpochybněné, protože jejich užitek na vylepšení bývá malý. Byl bych pro třeba využívat neověřeno, ale ty články po nějaké delší době mazat taky. OJJ, Diskuse 6. 2. 2019, 05:04 (CET)
To mluvíte o něčem jiném. Poměřujete článek kvalitní s článkem nekvalitním. Já poměřoval článek nekvalitní s článkem žádným. Pravdu máme oba. Článek kvalitní je pro čtenáře lepší než článek nekvalitní a článek nekvalitní je pro čtenáře lepší než článek žádný, pokud z něj na první pohled pozná, že je nekvalitní. --Palu (diskuse) 6. 2. 2019, 09:13 (CET)
@Palu: Článek, kterému čtenář nemůže důvěřovat, je stejný, jako článek žádný. Akorát to sráží celkovou úroveň Wikipedie, protože podobných článků se těžko nějak zbavuje. Jeden příklad za všechny: [9], tři roky tam visely naprosté, ale skutečně naprosté nesmysly, jen se šablonou {{Celkově zpochybněno}}. V takovém případě, kdy by na text ideálně mělo patřit {{urgentně ověřit}} (vlastně se většina dala smazat jako experimenty) je celkem zbytečné ten článek ponechávat. A když vidím, že už to někde funguje, dokonce na menším projektu, tak mi přijde vhodné navrhnout to taky. OJJ, Diskuse 6. 2. 2019, 09:45 (CET)
Nemůžu s vámi v nejmenším souhlasit. Pokud čtenář uvidí ceduli "Celkově zpochybněno" s komentářem, musel by být hodně intelektuálně omezený, aby to pochopil tak, že článku může věřit. Ve skutečnosti mu tak žádné nebezpečí nehrozí a pověsti Wikipedie se to nijak nedotýká. Stejně tak u ostatních upozornění jako "bez zdrojů", "fakt", atd. K tomu většina lidí chápe, že důvěřovat má na Wikipedii především článkům s bohatými řádkovými referencemi, případně dobrým nebo nejlepším článkům. Pokud chcete tvrdit, že pro čtenáře je lepší žádný článek než špatný článek, tak to doložte nějakou analýzou. Zatím mi z logiky věci vyplývá, že pro čtenáře je lepší článek Ě než žádný článek. --Palu (diskuse) 6. 2. 2019, 11:07 (CET)
@Palu: Bohužel nemohu souhlasit s tím, že článek s nesmyslným obsahem, i když je na něj čtenář upozorňován, je přínosem. V takovém případě jsem raději ten článek s nesmysly nemít, protože stejně se započítává jen do statistiky a je nutné jej většinou celý přepsat. A domnívám se (jen můj názor bez statistik, jako toho, co vylepšuje), že lidi možná radši napíšou nový článek, co se jim zapíše do statistiky, než aby opravovali článek starý. Pravdou ale je, že v nějakých závažnějších případech lze využít i stávající šablony {{urgentně ověřit}}, což jsem i několikrát využil. OJJ, Diskuse 6. 2. 2019, 11:29 (CET)
Právě, stávající "infrastruktura" údržbových šablon si s problémem skutečně problematických článků hravě poradí. Zdá se mi ale, že vy dáváte rovnítko mezi významně problematickým článkem a jakýmkoliv neozdrojovaným článkem, což je vyloženě špatně. --Palu (diskuse) 6. 2. 2019, 11:32 (CET)
Či je to vyloženě špatně je vecou koznsenzu. Ak raz padne konsenzus na tom, že nové čl. musia byť v nejakom definovanom minimálnom rozsahu doložené, tak článok, ktorý ani v 14-dňovej lehote autor ani nikto iný nedoloží, je v zmysle takých kritérií nevyhovujúci (a nemá tam prečo zostávať). --Teslaton (diskuse) 6. 2. 2019, 11:50 (CET)
Pokud má nějaký takový konsensus vzniknout, musel by být založený na objektivních argumentech dokládajících, že je to ku prospěchu čtenáře, editotra a Wikipedie jako celku. Za mě je to v tuhle chvíli jen umělá bariéra, která Wikipedii ochudí mazáním jinak nezávadných (nedokonalost není závadnost) textů a kvalitě nic navíc nepřinese (správně označený článek údržbovými šablonami jasně čtenáře na jeho nedostatky upozorní). --Palu (diskuse) 6. 2. 2019, 12:08 (CET)
Či je alebo nie je závadný, je bez citovania zdrojov, ktoré by dokladali 1. významnosť témy (v zmysle 2NNVZ) a 2. jednotlivé tvrdenia v texte, ťažko posúdiť. Za mňa taký článok nespĺňa elementárne požiadavky, ktoré tu sú na obsah kladené (už od 5P). --Teslaton (diskuse) 6. 2. 2019, 12:14 (CET)
Už tady psal Ioannes Pragensis, že není potřeba zdrojovat snadno ověřitelná nebo dokonce zjevná tvrzení, což vychází ze současného pojetí pravidel jako je Wikipedie:Ověřitelnost. To samé platí u EV - pokud jedním jednoduchým dotazem na Googlu získám mnoho NNVZ, pak asi nebudu EV zpochybňovat jen proto, že někdo nenapsal 2 zdroje do článku. Pokud má někdo pocit, že je článek nějakým způsobem pochybný a na první pokus se mu nepodaří pochybností se zbavit, tak může kdykoliv článek zpochybnit příslušnou šablonou. Pokud tyhle pochybnosti nemá a chce stejně mazat článek, pak je to pro mě narušování hlavního pilíře, kterým je budování encyklopedie. Wikipedie není simulace byrokratického systému, abychom mazali nezávadné články jen proto, že nikdo nedokázal, že nejsou nezávadné. Měla by tu být presumpce neviny a dokazovat by se měla závadnost, nikoliv nezávadnost. --Palu (diskuse) 6. 2. 2019, 12:54 (CET)

┌───────────────────────────┘ @Palu: Domnívám se, že všichni máme na věc jiný názor a další diskuse je asi zbytečná. OJJ, Diskuse 6. 2. 2019, 12:59 (CET)

To vskutku ano. Pokud byste se chtěl skutečně vydat cestou třídění článků na bezpečné a s nedostatky, pak jedině bez ceny bariér a mazání, protože to by šlo proti některým principům Wikipedie. Šlo by to například udělat tak, že by se vytvořil nový statický jmenný prostor pouze pro čtení, kam by se kopírovaly obrazů článků (tj. pouze aktuálně schválené revize). Wikipedie by tak zůstala projektem otevřeným všem laikům a založeným na dělání a opravování chyb. Vaše skupina editorů zdůrazňujících kvalitu by ale získala bezpečnou výkladní skříň obsahující pouze schválené články (DČ, NČ, možná i pár dalších) s jasnými kritérii kvality. Stejně tak i náročnější čtenáři by získlali spolehlivější ohraničený prostor, zatímco těm obyčejným čtenářům, kteří potřebují pouze rychlou orientaci v tématu a nepotřebují se nějak zvlášť pitvat v nejlepších článcích, by zůstala tahle živá Wikipedie od lidí pro lidi tak, jak byla koncipována při založení, a to i s chybami, které rádi opraví, až je najdou. --Palu (diskuse) 6. 2. 2019, 15:16 (CET)
Reaguji na OJJův příspěvek z 9:45: Právě od toho zde máme DoS a je příliš málo využíván. Je to vhodná alternativa právě pro takové případy, kdy je článek ověnčen množstvím údržbových šablon, ale roky se s ním nic neděje. Sice nemusí DoS dojít závěru článek smazat, ale minimálně k němu a jeho problémům přitáhne pozornost. Často se toho pak někdo chopí a článek trochu zlepší. Přijde mi, že na to, jak skvělý proces ten DoS je, je zde až příliš málo využíván a to je škoda. --Dvorapa (diskuse) 6. 2. 2019, 11:41 (CET)
@Dvorapa: DoS chápu podle aktuálních DoSů, že se zakládá k tématům, která z nějakého důvodu na Wikipedii nepatří. Otázkou je, co s články, co sem patří (téma), ale obsahují hrubé nesmysly. V takovém případě využívám spíše toho urgentního ověření. OJJ, Diskuse 6. 2. 2019, 11:46 (CET)
DoS se zakládá dost často i v případě, že je článek vhodný na UO/UU, ale je zde již roky. Jednak proto, že již autor nejspíš není aktivní, takže je malá šance, že se za těch 14 dní dosáhne nějaké změny, že si UO/UU někdo všimne. A jednak proto, že se na článku již mohlo podílet více členů komunity, kteří se ke článku budou chtít vyjádřit a kteří by klasické UU/UO také nejspíš nezaregistrovali. Jednou jsem do starého článku vložil UU a byl jsem za to dobře zkritizován, tak si to pamatuju :) --Dvorapa (diskuse) 6. 2. 2019, 11:57 (CET)

@OJJ:Celkem by mě zajímalo, jestli to pravidlo někdy zafungovalo tak, že byl nějaký pahýl bez zdrojů smazán... Já jsem na tyto šablony narazil na slovesnké wiki u článku sk:Stephen Hillenburg, který byl střídavě označen jako Urgentě upravit, potom dokonce na rychlé smazání, ale výsledek byl, že článek bez podstaného zvýšení kvality přežil až doteď. Vlastně proběhl podobný proces, jako u výše uváděného příkladu sk:Ě. Teď je otázka, jestli je toto běžný postup, jakési postrašení uživatelů pro zvýšení motivace, že tento článek bude smazán, ale pak se vlastně nic neděje. Třeba to takto většinově nefuguje, ale nemyslím, že je to korektní vůči čtenářům, kteří neznají důvody umístění těch šablon. Navíc je to pravidlo řešící pouze nové články, nikoliv přidávání nových informací do stávajících, těch druhých editací je určitě více a tím i větší pravděpodobnost vandalismů.--Ladin (diskuse) 5. 2. 2019, 22:13 (CET)

@OJJ: Na margo sk:Ě: napriek tomu, že tento čl. uvádzaš ako príklad, kde použitie procedúry nepovažuješ za rozumné (prečo, btw.?), vloženie š. malo za následok aspoň to, že je už heslo ozdrojované (hoci stále na hranici substubu). --Teslaton (diskuse) 5. 2. 2019, 22:26 (CET)

Myslím si, že na české Wikipedii to nemůže být takto zavedeno už z toho jednoduchého důvodu, že nemáme žádné pravidlo, které by přikazovalo, aby ve článku byly nějaké zdroje. Wikipedie:Ověřitelnost vyžaduje zdroje pouze u informací "nezjevných" (tedy třeba takových, které jsou sporné nebo špatně dohledatelné) a Wikipedie:Encyklopedická významnost vyžaduje dva zdroje u článků, u kterých není vyjasněna encyklopedická významnost. Čili když někdo napíše jinak slušný článek o věci, která je evidentně encyklopedicky významná (třeba nějakém městě) a uvede tam pouze snadno dohledatelná fakta, tak není důvod nepřítomnost zdrojů kritizovat, a tím spíš není důvod oblepovat článek urgentní šablonou. Nemluvě o tom, že kolegové ze Slovenska zřejmě zvýšení kvality nových článků zaplatí zmenšením jejich počtu a hlavně dlouhodobým snížením přílivu nových editorů, a tím i snížením celkové kvality jejich Wikipedie.--Ioannes Pragensis (diskuse) 5. 2. 2019, 22:34 (CET)
@Teslaton: Na cs poměry. Každopádně mi to vynucování zdrojů připadá jako vhodný nápad pro projekt podobný Wikipedii. K čemu je [10]? OJJ, Diskuse 6. 2. 2019, 05:04 (CET)

Přivítal jsem otevření této problematiky. Nápad dle mého velmi dobrý, ovšem na Wikipedii neprůchodný. Nikoliv ovšem kvůli nováčkům, nýbrž některým starým bardům, kteří by měli jít nováčkům příkladem. Když vidím mnohé začínající editory makat, až se z nich kouří, aby naplnili požadavky závazných pravidel, je mně jich líto. Jako příklad uvedu Zorku Sojku. Nechť se ti Paluové a jim podobní podívají na její dva první články – Kostel svatého Kříže (Karlovy Vary-Rybáře) a Jaroslav Houf. Opomenu-li první pokusy na pískovišti a několik drobných oprav, tak vidím, že prakticky edituje od počátku letošního roku. Co si ti zasloužilí bardi myslí o výše uvedených článcích? Já říkám – dobrý, hodně dobrý, články splňují prakticky všechna kritéria pro standardní článek. Zasloužilí editoři, naháněči editací, podívejte se do zdrojového kódu a historie: Uvidíte tu dřinu, kterou nám Zorka Sojka, zejména v článku Jaroslav Houf ukázala. Můžeme se zastydět. Stydět by se měli i někteří dlouholetí editoři, kteří na zdrojování z vysoka s… Rovněž různí dlouholetí naháněči editací by se měli zastydět. Samozřejmě, Palu bude až do roztrhání protestovat. Jak jinak. Na nezdrojování článků, týkajících se vstupu jednotlivých zemích do EU, jsem kolegu Palua upozornil již před (téměř) ½ rokem, když se vytrvale dožadoval zdrojů u článku k veledůležitému pojmu Přepuštěné máslo. Reakce byla Asi se nemá cenu vyjadřovat k podobné salvě osobních útoků a tím to skončilo. Jak vypadají ony články dnes? Stejně! Tady je první, tady další, a stejné je to u všech ostatních vstupů do EU z pera Palua. Nikdo s tím nic neudělal (celkem 13 článků). Upozornil jsem i na další článek, výsledek stejný. A to nejsou články o nějakém bezvýznamném přepuštěném másle. No, a když si někdo dovolí do článku o mimořádně významné památce, bez jediného zdroje, vložit šablonu, ve které se v úvodu píše Tento článek není dostatečně ozdrojován, přičemž článek nebyl nejen dostatečně ozdrojován, on totiž nebyl ozdrojován vůbec, tak se strhne diskuse, kde si dlouholetý editor obhájí neobhajitelné slovy, že je to na Wikipedii běžné. Od takového editora, pro kterého je nezdrojování běžné, rovněž nelze očekávat žádnou podporu návrhu. Podle závazných pravidel neprovádí nic jiného, než Vlastní výzkum. Cituji: Wikipedie není místem pro vlastní výzkum. Citování zdrojů a zákaz vlastního výzkumu jsou spojené nádoby. Jediným způsobem, jakým lze dokázat, že neprovádíte žádný vlastní výzkum, je důsledná ověřitelnost všech důležitých informací v obsahu článku z důvěryhodných zdrojů.. Věčná škoda! Nápad OJJ je skutečně dobrý, ovšem neprůchozí!--Lubor Ferenc (diskuse) 5. 2. 2019, 22:29 (CET)

Jako editor, který zdrojuje spíš příležitostně, k tomu podotknu, že to je holt otázka priorit. A začíná hned na jiné úrovni. Soudě podle jejich editací, leckteří editoři kladou důraz na hloubku jednotlivých článků a zřejmě to je věc, kterou od Wikipedie očekávají jako čtenáři – že se o tématu dozví z Wikipedie (skoro) vše. Já jako čtenář potřebuji Wikipedii spíš do šířky než hloubky – tedy abych se mohl dozvědět skoro o všem, byť třeba jen v rozsahu několika vět. Takže samozřejmě jsem rád, když vidím, že někdo zpracuje detailně řekněme ten Kostel svatého Kříže (Karlovy Vary-Rybáře), zároveň je mi líto, že mu autorka nevěnovala jen třetinu času a ve zbylém nezaložila další dva o jiných kostelích. Ale autorce do toho samozřejmě kafrat nebudu – důležité je, aby dělala, co ji baví, a nevyhořela.
A od potřeby a tvorby krátkých článků následně přirozeně vyplyne nižší důraz na zdrojování – v krátkých článcích totiž bývají vesměs informace natolik nepřekvapivé, že ta subjektivní potřeba explicitního uvedení zdroje je holt podstatně nižší.
Nějaké půtky, kdo kam dal šablonu a co s tím, řešit nechci. Ovšem i tam okamžitě vyplavou na povrch rozdílné priority. Mně přepuštěné máslo coby koncept fungující po staletí přijde důležitější téma než krátkodobější politické otázky. A stejně jako nedává valný smysl nutit editory, kteří píší „o kopálistech“ nebo „o komediantech“, aby psali o filosofii nebo o fysice, tak nedává smysl ani žádné jiné nucení, vyjma trvání na ozdrojování nezjevných tvrzení a doložení dobrých sekundárních zdrojů u článků s pochybnou encyklopedickou významností. --Tchoř (diskuse) 6. 2. 2019, 05:54 (CET)
Děkuji za názor. Když někdo vytvoří stručný článek bez zdroje o třech větách, např. o nějaké kapli, která není kulturní památkou, a uvede hrubou chybu (omylem, či záměrně), třebas že ji nechal postavit baron Weirdeling von Frankenburg (fiktivní osoba), tak pochybuji, že tuto chybu někdo z editorů wikipedie objeví. Určitě to však nepřidá wikipedii na kráse, když to objeví čtenář. Proto zastávám názor, že zdrojovat se má.--Lubor Ferenc (diskuse) 6. 2. 2019, 06:34 (CET)
Podle mě čtenáře podceňujete. 99 procent čtenářů chápe, že Wikipedie je dobrovolnický projekt založený na opravování chyb samotnými čtenáři. Pokud čtenář objeví chybu, upozorní na ní v diskusi nebo ji opraví a určitě to nenaruší jeho vnímání Wikipedie. U Dobrých a Nejlepších článků pak zase chápe, že tady to jsou ty články, kterým může důvěřovat a není třeba je příliš proklepávat. --Palu (diskuse) 6. 2. 2019, 09:22 (CET)
Je mi jasné, že samozřejmě jako vždy nic nevyřešíme, ale neodpustím si několik poznámek. Nezdrojování je cesta do pekel! Většina komunity je bohužel orientovaná na kvantitu, podle toho třeba vypadají i vyhlašované soutěže. Zdrojovat nemáme čas, protože to přece u velkého množství článků není potřeba. Toto a další tvrzení jsou jen výmluvy, pohodlnost, alibismus. Noví wikipedisté se postupně zdrojovat naučí, byť to třeba bude trvat rok nebo dva jako mně, a měli bychom k nim být shovívaví. Zavedení wikipedisté by měli zdrojování považovat za samozřejmost. Článek bez zdrojů není důveryhodný, to mi nikdo nevyvrátí. Odkazovat čtenáře na prostor mimo wikipedii je kontraproduktivní, přece bychom se měli snažit dosáhnout ideálu a komfortu, kdy čtenář najde vše na jednom místě. Výhoda zdrojování je i pro samotného autora textu: ví, kam se podívat, když bude chtít článek upravovat. Pravda, pro rychlochrliče tohle odpadá, protože tři věty stačí navěky a nikdy se k nim už nevrátím, což asi taky není dobře. Postřehy z posledních týdnů jsou, že editace sportovní tématiky jsou téměř výhradně beze zdrojů, editace stránek o "celebritách" jakbysmet. Když se na takovou nově přidanou informaci díváte nebo čtete nový článek beze zdrojů, trvá dlouho dohledání daných tvrzení a navíc, ruku na srdce, budete těm informacím důvěřovat? Pokud píšeme pro tu masu lidí, která má oslabenou čtenářskou gramotnost a chce si přečíst maximálně pár vět, ty zkopírovat a někam vložit i s modrými odkazy a překlepy, nemusíme se snažit. Pokud ovšem naší cílovou skupinou budou lidé, kteří se chtějí něco dozvědět, chtějí seriózní informace, pak bychom neměli o zdrojování přemýšlet, prostě bychom ho měli automaticky používat a nevymlouvat se. A příklad ze života na závěr. Před dvěma lety vyšla opravdu krásná kniha o historii mého rodného města, je to vlastně výsledek dvouleté práce zpracovaný renomovanými autory. Kniha vznikla na základě zpracování primárních pramenů, dobového tisku, starých vlastivědných prací. Do této knihy byl použit jeden jediný internetový zdroj. Velmi mě zahřálo na duši, že autoři považovali ten článek za natolik seriózní, že jej při psaní využili. O nezdrojovaný pahýl by těžko zavadili. K seriózní práci zdrojování patří. PS. Za současného stavu, kdy se zdrojování opomíjí, je neuvěřitelně snadné propašovat na Wikipedii záměrné chyby. Gumideck (diskuse) 6. 2. 2019, 09:32 (CET)
Možná nevyřešíme, ale můžeme si alespoň ujasnit, jak hodně se v chápání Wikipedie lišíme. Když to vezmu odzadu: odhalitelnost záměrných chyb podle mne souvisí s ozdrojováním minimálně – co nikomu není podezřelé, to ani nikdo nepůjde prověřovat do (papírových) zdrojů, zda to tam skutečně je, naopak co mu podezřelé přijde, tam i dnes může nalepit {{fakt?}} a posléze jako neozdrojované smazat. Kdyby někdo citoval nějaký „můj“ wikičlánek, tak pravděpodobně nijak nadšený nebudu, protože zdrojování terciárními zdroji pokládám za vhodné jen výjimečně a zejména pokud už jsem si dal práci, abych uvedl věrohodný zdroj, tak bych rád, aby uživatel využil přímo ten (ostatně kdybychom považovali Wikipedie za věrohodný zdroj, tak by jako zdrojování mohla stačit šablona {{překlad}}, což zcela správně nestačí). Moje víra v informace ve Wikipedii je určena mnoha faktory u té které informace, opravdu to nelze zjednodušit na to, zda u toho je zdroj. Ony i věrohodné zdroje obsahují chyby, v dobré víře zdrojující wikipedista může ve skutečnosti zdroj špatně pochopit atp. Je dost možné, že k řadě svých několikavětných článků se nevrátím, ale zase naopak sem tam přidám nějakou větu (někdy i ozdrojovanou :-) do cizího několikavětného článku a jsem rád, že už mi ten několikavětný článek někdo založil, takže bylo, kam ji přidat. Wikipedii považuji za kolektivní dílo nikoliv v tom smyslu, že každý přispěje nějakým dobrým článkem, ale že i články samotné vznikají kolektivně, postupně. Ale abych to ještě shrnul: Často si zoufám nad tím, že bych chtěl založit článek, jenže dané podtémátko je tak mizerně pokryté, že by musel být plný červených odkazů, takže by je nestačilo odkázat (to by byl článek nepochopitelný), ale musel bych do něj spoustu informací duplikovat. --Tchoř (diskuse) 6. 2. 2019, 20:28 (CET)

Z vlastních začátků vím, že vytvoření článku se všemi formalitami (zdroje, kategorie atd.) je po technické stránce pro nováčka nesnadné a neintuitivní. Kdyby mi na moje rané články vložil urgentní šablonu, tak bych se možná prokousal pravidly a článek posunul na patřičnou úroveň. Ale spíš by mne to znechutilo a odradilo. Apropo proč UU šablonu jen na nové články? Není to diskriminace? Schválně si zkuste naklikat 10-15 Náhodných článků a spočítejte kolik jich má reference.--RomanM82 (diskuse) 5. 2. 2019, 23:40 (CET)

Ad "proč UU šablonu jen na nové články?": pretože procedúra odloženého mazanie je ako taká určená (a vhodná) len na nové články – také, kde je predpoklad, že je autor ešte aktívny a „v obraze“. Viď. aj tunajší text odporúčania Wikipedie:Odložené smazání („Při odloženém smazání se očekává, že zareaguje autor článku a pokusí se zjednat nápravu. Proto pokud je článek starší než tři měsíce a jeho hlavní autor nemá zaznamenánu žádnou editaci v posledních třech měsících, doporučuje se místo odloženého mazání zvážit raději diskusi o smazání.“). --Teslaton (diskuse) 6. 2. 2019, 01:32 (CET)

@OJJ, Teslaton: Stejně mám pocit, že se tady bavíme o něčem, o čem ani nevíme, jak přesně funguje. Kolik článků třeba byla na základě automatického označování nových článků smazáno? Nebo můžete dát odkaz na nějakou diskusi k tématu na sk.wiki? --Ladin (diskuse) 6. 2. 2019, 11:07 (CET)

Žiadne „automatické“ označovanie sa na skwiki nedeje, UU sa vkladajú manuálne a zväčša do zjavne nevyhovujúcich čl. (substuby, strojové preklady, štylistické/formátovacie zúfalstvá a pod.). Diskusia o ev. formálnom ustanovení minimálnych kritérií a procedúrach, pokiaľ ich novozaložený článok nespĺňa, tam prebieha práve teraz. V minulosti tam už niekoľko debát na margo toho, kedy dávať/nedávať urgenty prebehlo, bolo by ich treba dohľadať vhodne formulovanými vyhľadávacími dotazmi. Štatistika mazaní na základe UU sa nerobila, aby to ale bolo k čomu vztiahnuť, museli by sa zo starších rev. vyhodnotiť aj prípady, kedy bolo UU vložené a následne odstránené a čl. upravený do prijateľnej podoby. --Teslaton (diskuse) 6. 2. 2019, 11:16 (CET)
Ad argument „pro čtenáře je důležitější článek oblepený šablonami než vůbec žádný“... zkuste to vysvětlit paní docentce, že vlastně není špatně nepřímo navádět k nebezpečným praktikám (dle jejího náhledu), protože zdrojovat není třeba a cokoli je lepší než nic. Někdy je skutečně nic lepší než to „cokoli“. --Bazi (diskuse) 6. 2. 2019, 13:16 (CET)
Podle mě OJJ na začátku položil otázku nešťasně ve smyslu: Na skwiki mají plošné pravidlo, co si o jeho převzetí myslíte, v některých případech by to bylo rozumné. Otázka měla raději znít, jak pravidlo vymezit, aby jeho aplikace byla rozumná vždy. Nebo ještě lépe takové vymezení aspoň částečně načrtnout.
Já bych se raději než na takovou „represi“ soustředil na základní nápovědu, jak nováčkům vysvětlit princip Ověřitelnosti (vedle principu NPOV). Uvědomit si, že je vhodné čerpat z VV, uvést je aspoň v SE, lépe v ZS, ideálně formou referencí – což každý hned nezvládne. A důležité je odstupňovat potřebu uvedení referencí – např. pahýl obsahující základní informace, které nejsou sporné a v rámci patroly to může člověk obeznámený s oborem zkontrolovat, není potřeba oblepovat. Mnohem větším problémem Wikipedie jsou články, které obsahují reference a zároveň nesmysly. --Matěj Orlický (diskuse) 6. 2. 2019, 21:49 (CET)
Souhlasím, tohle je dobrej názor. Rozhodně bych se ale vyhnul používáním (hlavně u nováčků používání těch různých tajemných zkratek) - pač kdybych jako nováček četl "dej tam 2 NNVZ", tak si budu myslet, že mi někdo nadává nebo na mě posílá kletbu. A taky souhlasím, že to je brutální represe, která posílá princip wiki do pekla, dokonce bych se domníval, že to nebylo jen nešťastným položením otázky. Spíš to bylo neuvážený vzití něčeho z plusminus mrtvý jazykový verze.--frettie.net (diskuse) 6. 2. 2019, 23:27 (CET)

Uvádět v článcích zdroje je samozřejmě důležité, o tom žádná. Ale ještě důležitější je s těmi zdroji opravdu pracovat, tj. provádět vlastní rešerše, zvažovat důvěryhodnost autora, prostě nekopírovat sem každou hovadinu, která se dá vygůglit. (To není zas až tak triviální dovednost, jak se wikipedisté domnívají, žáci základní školy to většinou nezvládnou.) Aby ty přísnější požadavky na zdrojování nakonec nevedly k tomu, že si editoři budou ty zdroje cucat z prstu, aby tam něco měli a vyhnuli se urgentní šabloně.--Hnetubud (diskuse) 6. 2. 2019, 22:03 (CET)

Ještě malá poznámka k těm referencím. V současnosti patrola to zdrojování dost hlídá, dokonce bych řekl, že ho vyžaduje někdy až moc striktně a nováčky tím spíš odrazuje. Ale dřív se tohle vůbec neřešilo a tak paradoxně nejhůř ozdrojované jsou ty nejstarší a tedy většinou i nejdůležitější články. Schválně jsem zkusil projít největší evropská města: Madrid jediná řádková reference, Minsk a Řím (!) vůbec žádná. Tady bych viděl prioritní úkol, dát do pořádku ty nejčtenější články. Bylo by to pravda o něco náročnější než lepit šablonu neověřeno na všechno, na co narazím, ale zase by to mělo pro čtenáře nějaký užitek.--Hnetubud (diskuse) 22. 2. 2019, 22:05 (CET)

Napadá mě, že by ale asi nebylo od věci nějak (třeba i skrytě prostou kategorií či seznamem) označit články postrádající jediný zdroj a postupně je přebrat. Vím, že jich bude mraky, ale přinejmenším ty základní a zásadní jsou často beze zdrojů jen proto, že o tomto jejich problému třeba ani nevíme. Každý si hned všimne, že je ve článku něco anglicky, strojově, propagačně nebo obecně neencyklopedicky, ale málokdo si všimne, že mezi závěrečnými sekcemi chybí <references /> nebo Literatura. --Dvorapa (diskuse) 26. 2. 2019, 13:17 (CET)

Právě že článků bez tagu references jsou desetitisíce a lidské zdroje jsou omezené (správně ozdrojovat je o dost pracnější než nalepit šablonu), tak by to chtělo zaměřit se na ty nejpotřebnější. Vodítkem pro to, kde nás bota nejvíc tlačí, by mohl být třeba seznam Wikipedie:1000 nejdůležitějších článků anebo nástroj na zjišťování nejnavštěvovanějších článků. Aby ty údržbové šablony vedly skutečně ke zkvalitňování a nebyly jen dekorativním prvkem jako dnes. (Kdysi k tomu sloužily wikiprojekty – funguje ještě nějaký?) --Hnetubud (diskuse) 27. 2. 2019, 10:18 (CET) Mimochodem jsem si všiml, že někteří čímani zakládají články už rovnou s šablonou Neověřeno v záhlaví, aby byli „z obliga“ (např. Mario Abdo Benítez). Jaký má taková práce smysl? To mu jako ten článek nadiktoval Hospodin na hoře Sinaj nebo co?
Pokud to tam vložil sám autor a za posledních 14 dní se ke článku nevrátil, asi bych šablonu změnil na urgentní. Blbá praxe to je, vymýtit, než se z toho stane trend. --Dvorapa (diskuse) 27. 2. 2019, 10:41 (CET)
Autorovi jsem napsal, ale po přečtení jeho diskusní stránky si o výsledku bohužel nedělám iluze.--Hnetubud (diskuse) 27. 2. 2019, 19:19 (CET)

Vulgarismy?

Přesunuto do této diskuse. --Patriccck 20. 2. 2019, 17:24 (CET)

ARKive končí

K únoru 2019 končí ARKive kvůli neufinancování, což je mě osobně velice mrzí, databáze více než 16 000 ohrožených druhů. Pro Wikipedii to v současnosti znamená:

  • neškodila by napsat článek o celé organizaci.

--OJJ, Diskuse 20. 2. 2019, 14:09 (CET)

P. S.: Třeba tak taky dopadneme, nikdy nevíme...

Těžko archivujeme odkazy, když už to vypnuli :/ Můžeme maximálně spoléhat na již archivované. --Dvorapa (diskuse) 20. 2. 2019, 14:56 (CET)
@Dvorapa: Odkazy lze vyvolat. Akorát je velká škoda toho webu. OJJ, Diskuse 20. 2. 2019, 15:16 (CET)
No jasně, spíš jde o to, zda všechny a jak moc dávno byly archivovány. --Dvorapa (diskuse) 20. 2. 2019, 16:28 (CET)
@Dvorapa: Dal bych ruku do ohně, že ano. Rád bych to archivoval, neměl bys seznam odkazů, abych zase projel OJJbota (ať má také nějaké editace a trochu se zabavím :))? Je mi z toho nicméně smutno, takových souborů tam bylo. Achjo. Tohle budu oplakávat, protože na staré odkazy na jiná zvířata se už asi nedostanu... OJJ, Diskuse 20. 2. 2019, 17:37 (CET)
Nechal bych to na IABotovi, pokud běží. --Dvorapa (diskuse) 20. 2. 2019, 19:34 (CET)
@Dvorapa: IABot neběží, z objektivních důvodů. --YjM | dp 20. 2. 2019, 23:31 (CET)
Diskuse vypadá vyřešená, co ještě zbývá ošetřit, aby byl znovu spuštěn? --Dvorapa (diskuse) 20. 2. 2019, 23:40 (CET)
@Dvorapa: To se ptáš Ty mě? :D T201089 a vlastně nic z té diskuse medle není vyřešeno. --YjM | dp 20. 2. 2019, 23:44 (CET)
Aha, v diskusi je u půlky věcí že vyřešeno, no na tyhle historické problémy jsem úplně zapomněl. Když se kolem toho nic neděje, úplně jsem to vypustil z hlavy. --Dvorapa (diskuse) 21. 2. 2019, 01:04 (CET)
Koukáme na tu samou diskusi? Já tam nic jako vyřešené nevidím, vyjma parametrů s podtržítkem (datum přístupu vs. datum_přístupu) I když i to bylo vyřešeno jen nesystematicky v tomto jednom konkrétním případě. Můžeš začít těmi mými zbylými 3 odrážkami a pokračovat do zmiňované diskuse kdesi pod lipami, kde někteří zpochybňovali užitečnost a smysluplnost těch editací diskusních stránek, které IABot dělá současně s každou opravou deadlinku. A znovu opakuji, že jsem vůbec neprocházel každou jednotlivou IABotovu editaci; tyto chyby jsem zazanamenal jen z náhodné kontroly mých sledovaných stránek, takže je dost možné, že někde jinde napáchal ještě nějaké další podivnosti. --YjM | dp 21. 2. 2019, 02:12 (CET)

Severní polokoule

Zde je docela velká chybka, ale když čtyři roky nikomu nevadila, tak ji zde ještě chvilku nechám. Severní polokoule.Mirek256 20. 2. 2019, 17:31 (CET)

@Mirek256: Pročpak..OJJ, Diskuse 20. 2. 2019, 17:37 (CET)
Na severní polokouli je zřetelně více pevniny než vodních ploch, a mnohem více pevniny než na jižní polokouli.Na jižní polokouli je mnohem více vodních ploch než na severní polokouli kde je více pevniny.

Severní polokoule se skládá přibližně z 39 procent z pevniny a 61 procent z vodní plochy, jak je uvedeno všude jinde, a ne jak u nás. Pořád je zde více moře, jižní polokoule má 19 procent pevniny a 81 procent je oceán.Mirek256 20. 2. 2019, 17:44 (CET)

@Mirek256: Taky jsem okamžitě viděl a smazal. Spíš nešťastná formulace? Ale díky. OJJ, Diskuse 20. 2. 2019, 17:53 (CET)
Článek včera večer editoval zkušený wikipedista a zase je v něm docela velká chybka. Mirek256 21. 2. 2019, 08:20 (CET)
@Mirek256: Tak Wikipedie:ESO, ne?OJJ, Diskuse 21. 2. 2019, 08:30 (CET)
Můžete nebýt tak záhadný? Když už nechcete chybu sám opravit, můžete na ni poukázat bez hádanek? --Palu (diskuse) 21. 2. 2019, 11:00 (CET)
@Palu: Už ji opravil. Taky dobrý. :-) Na severní polokouli připadá zhruba 20% celosvětové pevniny a na jižní 10%. - kde je zbytek? Na Marsu? :-D --OJJ, Diskuse 21. 2. 2019, 11:03 (CET)
Evidentně moje nepozornost, nicméně nechápu, proč to po opravě ještě rozmazávat Pod lípou? --Palu (diskuse) 21. 2. 2019, 11:14 (CET)
@Palu: Zřejmě abychom na to přišli sami, pokus o vtip. :) Nechme to být. :) --OJJ, Diskuse 21. 2. 2019, 11:16 (CET)
zbytek? 30 % východní polokoule + 40 % západní dorovnává tu „stovku“.--Kacir 21. 2. 2019, 12:29 (CET)
Jo, ale pak se nám to krapet duplikuje. :) --OJJ, Diskuse 21. 2. 2019, 12:30 (CET)
Pravá vědecká debata jak má být. Teď jen to v tom článku náležitě prodat! --Dvorapa (diskuse) 21. 2. 2019, 13:14 (CET)
@Dvorapa: Jasně, pravá matematická debata na úrovni. :) Deset, dvacet, třicet, narodil se prcek. Tři krát tři je devět, kdo bručí je medvěd. :) Skončil bych to. OJJ, Diskuse 21. 2. 2019, 13:38 (CET)

Děkuji za názornou ukázku spolupráce českých wikipedistů v praxi aneb Wikipedie:Kolik wikipedistů je potřeba k výměně žárovky?--Hnetubud (diskuse) 21. 2. 2019, 14:11 (CET)

Diskutujte s námi o diskutování

Trizek (WMF) 21. 2. 2019, 16:01 (CET)

Původní sdělení. Přeložil Matěj Suchánek (diskuse) 22. 2. 2019, 14:15 (CET)
Místo pro vyjádření: →Wikipedie:Konzultace diskusních stránek 2019. Matěj Suchánek (diskuse) 25. 2. 2019, 14:57 (CET)

Wikimikina, wikitrička apod. – objednávka

Ahoj a dobrý den, chci si objednat wikimikinu z USA a tak mě napadlo se zeptat, jestli někdo z Prahy taky něco nechcete, že bychom se podělili o poštovné? Objednávali jste si už někdo něco odtamtud, jakou s tím máte zkušenost? Já jsem například z té převodní tabulky trochu zoufalej – např. mě překvapuje, že emko je kratší než esko – ale je to tak v cm i v palcích, takže to chyba asi nebude... No a pak ta délka rukávů – moje elková bunda má cca 80 cm, čili kratší rukávy než i jejich esko (to má 88 cm) – ale třeba to špatně měřím... Díky! https://store.wikimedia.org/products/wikipedia-globe-hoodie, https://cdn.shopify.com/s/files/1/0160/7500/files/SS4500Z_Mens_Zip_Hood.pdf?15588951784220336733 --Jiří Janíček (diskuse) 21. 2. 2019, 18:05 (CET)

Indexace

Potreboval bych pomoct vyřadit z indexace google. Stranku: Wikipedie:Diskuse o smazání/Ondra Dorian Děkuji--Dussa1 (diskuse) 25. 2. 2019, 12:55 (CET)

Hotovo Hotovo.Hotovo --Harold (diskuse) 25. 2. 2019, 16:22 (CET)

Neověřená filosofie

Mohl by se někdo v oboru fundovaný podívat na články Nepoznatelno a Transhorizontová realita? Jsou založeny pouze na překladu ze skwiki, tam podložené pouze nějakými vysokoškolskými výpisky, formulačně jsou články taktéž na horší úrovni / nesrozumitelné. — Draceane diskusepříspěvky 27. 2. 2019, 11:46 (CET)

Úprava článku kur domácí

Dobrý den,

mohl by někdo upravit článek kur domácí? Jednu (snad nejhorší) sekci jsem už upravil, ale je toho tam jistě mnohem více. Článek na mě působí spíše jako příručka pro chovatele. 194.228.13.206 28. 2. 2019, 20:32 (CET)

Je to katastrofická záležitost, jako spousta článků tady. Proházel jsem alespoň pryč nevěrohodné informace. Problémem je, že nejstarší články se týkaly nejobecnějších témat. Protože třeba slepice byla psána někdy v roce 2009, vypadá to tak, jak to vypadá. Bylo by fajn vzít si přiůklad dejme tomu z enwiki, ale pochybuju, že to teď někdo bude předělávat. OJJ, Diskuse 3. 3. 2019, 14:30 (CET)

Údržba serverů Wikipedii 19. března v 15:00 UTC

Ahoj všem, krátké oznámení. 19. března v 15:00 UTC bude česká Wikipedie krátkodobě pouze v módu pro čtení. To znamená, že Wikipedii budete moci číst, ale ne editovat. Bude to způsobeno údržbou serverů, která by měla trvat asi 15 minut, pravděpodobně méně. Další informace lze získat na Phabricatoru (phab:T217441, phab:T187960) nebo na diskusi uživatele Johan (WMF). --OJJ, Diskuse 5. 3. 2019, 15:43 (CET)

Vědeckofantastický?

@Bazi: Dobrý den, protože tento problém neobsahuje jenom hlavní článek pojednávající o tématu, avšak i kategorie a dalších +-700 článků, píši sem. Při úpravách názvů článků se spojovníkem jsem narazil na pojem vědeckofantastický, který je zde hojně používán. Nicméně dle IJP-UJC by se mělo jednat spíše o vědecko-fantastický, přiložím sem i počet vyhledávaní na Googlu bez spojovníku (+200 000) / (další zdroj PRAVOPISNÉ JEVY: SPOJOVACÍ ČÁRKA (SPOJOVNÍK) Olga). Dle mne by se tento název měl nějakým způsobem ucelit. RiniX (diskuse) 3. 3. 2019, 12:32 (CET)

Souhlasím, není to vědecká fantazie, nýbrž spojení vědy s fantazií. Proto se spojovníkem. P.S. A díky za tip na běžnou drobnou chybu, kterou můžeme vyhledávat a opravovat s účastníky kurzů psaní Wikipedie. Dokud to zas hromadně neopraví nějaký bot. :) --Bazi (diskuse) 3. 3. 2019, 12:55 (CET)
Je to vědecká fantazie. (V češtině i cizích jazycích.) Někdy i fantastická věda. A někdy i spojení vědy s fantazií. Protože „u mnohých složenin, jejichž části mají původ v substantivech abstraktních, nelze vyloučit dvojí možnou interpretaci vztahů mezi částmi složeného adjektiva“ ([11]).
Ke googlu - vědeckofantastický 197 000 vysoce převažuje nad vědecko-fantastický 16 600. Čili český národ „spojení vědy s fantazií“ nepřijal a společně se zbytkem světa se drží „vědecké fantazie“. --Jann (diskuse) 3. 3. 2019, 13:53 (CET)
U Googlu jsem svoje počítání popletl, jinak přímo nevím, jaké zapsání podporujete (připadá mi, že naše řeč a IJP se v zapisování docela negují). RiniX (diskuse) 3. 3. 2019, 14:34 (CET)
Záměrně jsem se nevyjádřil a prostě předložil podklady pro rozhodování (protože mi argument googlem přišel neúplný a "spojení vědy s fantazií" nepřesné).. --Jann (diskuse) 3. 3. 2019, 18:44 (CET)
Chápu, já Google využím ve chvíli, kdy mohu "dopotvrdit" ono tvrzení (ale hlavní argument vždy mám, v té diskusi je to IJP). Bohužel jsem to spočítal špatně a tak jsem se do toho trochu zamotal. RiniX (diskuse) 3. 3. 2019, 19:28 (CET)
Takže nově se pravopis neřídí autoritami, ale čistě google testem? Odkazovaný článek z Naší řeči je z roku 1971, to už snad jsme o nějaký ten pátek dál. Např. Akademický slovník cizích slov (vydání z roku 1998) uvádí sice „vědeckopopularizační“, ale zato „vědecko-technický“ i „vědecko-fantastický“. Má-li někdo po ruce novější vydání, rád ocením. --Bazi (diskuse) 3. 3. 2019, 16:59 (CET)
1. Článek z roku 1971 je použit jako argument pro tvrzení, že "u některých složenin je možná dvojí interpretace", včetně této. Imo tato teze nebyla dosud vyvrácena a nezastarala. Důkazem je, že kromě standardní interpretace jste právě vy přinesl i interpretaci alternativní. 2. Pro ověření stavu jazyka je google test dobrý, snadněji dostupný než Český národní korpus. 3. „Vědecko-technický“ kontra „vědeckotechnický“ - děkuji za dodání dalšího případu, kdy se autority ve svých pracovnách vzdálily spisovné češtině, protože do svých slovníků napsaly co by dle nich teoreticky mělo být, nikoliv co je. Vědeckotechnický je totiž zcela legitimní slovo spisovné češtiny minimálně od té doby, co tu byl takto pojmenovaný úřad na úrovni ministerstva [12]. 4. Soudím, že pro odmítání normálních a běžně používaných slov spisovné češtiny (vědeckotechnický a vědeckofantastický) bychom měli mít silnější argument než to, že nejsou v nějakém slovníku a naopak tam jsou významově poněkud odlišné tvary se spojovníkem. --Jann (diskuse) 3. 3. 2019, 18:44 (CET)
U vědecko(-)technický je to samozřejmě jasné, sama příručka uvádí obě varianty (každá s jiným významem). Nicméně, vrátím-li se k článkům a příručkám, jedná se o jednu instituci, která vydala obě tvrzení. V roce 1971 považovali vědeckofantastický za správný termín a v roce 2019 považují vědecko-fantastický. Myslím si, že nemůžeme říct, že se jedná o alternativu. Jendoduše řečeno byl daný termín nahrazen. Což samozřejmě podporuje i druhý zdroj EU/MŠMT, který se příručkou z roku 1998 inspiroval. Nejedná se o to samé, ale příklad z televize (který je hodně podobný): Variety napíše v roce 2018, seriál vyjde roce 2019 a v roce 2019 napíše, že vyjde v roce 2020. Máme tady tedy dvě varienty? RiniX (diskuse) 3. 3. 2019, 19:28 (CET) (upraveno RiniX (diskuse) 3. 3. 2019, 19:32 (CET))
Oba zdroje nejsou rovnocenné jen proto, že mají stejného vydavatele. Články v naší řeči píší odborníci, nicméně jejich názor nemusí být totožný s oficiálním názorem vydavatele, natož aby měl preskriptivní charakter. Preskriptivní charakter mají především kodifikační příručky, kterých ale moc není - vlastně de facto skoro žádná. Ostatní příručky pak mají deskriptivní charakter, tj. popisný, maximálně doporučující. Pro nás to znamená, že musíme jednotlivé zdroje poměřovat prestiží a také aktuálností a ze vzešlého mixu stanovit, co je objektivně nejblíže jazykové korektnosti (máme-li dostát WP:Pravopis).
Navíc to, co tady chceme řešit, není věc jazyku, ale věc významu - chceme kategorií popsat vědeckofantastický film a nebo vědecko-fantastický film? Podle mě je to vlastně skoro jedno - buď film z prostředí vědecké fantastiky, nebo film z prostředí kombinujícího vědu a fantastiku. Možná proto Knappová píše v článku z roku 1971, že u vědeckofantastický nelze vyloučit ani jedno. --Palu (diskuse) 3. 3. 2019, 20:56 (CET)
Tak Knappová hlavně vychází z několika zdrojů a píše článek pojednávací o psaní přídavných jmen, nikoliv příručku ani pravidlo. Kupříkladu SSJČ (na který odkazuje taktéž v textu), který spojovník snad ani nepoužívá a háže vše do jednoho pytle: příklad vědeckotechnický 1. a 2.. RiniX (diskuse) 3. 3. 2019, 22:08 (CET)
Zrovna SSJČ pochází z 60.-70. let, takže může být poplatný své době. Viz Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971). Oproti tomu Příručka čerpá z Akademického slovníku cizích slov, na ten SSJČ v případě hesla „vědecko-technický“ jenom upozorňuje, v případě vědecko-fantastického dokonce ani tuto zmínku nenabízí. --Bazi (diskuse) 3. 3. 2019, 22:50 (CET)
Důkazem dostatečným je, že Příručka neuvádí vědeckotechnický jako alternativu, zatímco v mnoha jiných případech tak činí. Tedy ji vylučuje ze spisovného použití. Závazné pravidlo Wikipedie:Pravopis: „Držte se přitom platných Pravidel českého pravopisu (včetně tzv. Pilipova dodatku), Slovníku spisovné češtiny či Internetové jazykové příručky a Akademického slovníku cizích slov.“ Zde už máme dvě ze čtyř vyjmenovaných autorit potvrzující přijatelnost pouze a jedině spojovníkové verze. O článcích Naší řeči ze sedmdesátých let se naopak v pravidle nic neříká. Stejně jako o tom, že by se nějaké autority „vzdálily spisovné češtině“, protože tu spisovnou češtinu dokládají právě ty autority, nikoli Google. Ten naopak mnohdy dokládá češtinu značně nespisovnou. --Bazi (diskuse) 3. 3. 2019, 22:50 (CET)
Absence v příručce dokládá leda to, že v příručce chybí. Žádný zdroj nemůže být z podstaty věci všeobsažný do každého detailu. --Palu (diskuse) 3. 3. 2019, 23:47 (CET)
Absence v příručce dokládá skutečnost, že nikomu z jejích tvůrců nestála ta „alternativa“ za to, aby ji byť jen zmínil. Zatímco v jiných případech přípustné alernativy zmiňuje. Protože tak nečiní ani žádný jiný zdroj doporučený v pravidle, nelze tedy tuto variantu považovat za vyhovující, nebo přinejmenším má její použitelnost velmi chabou oporu. Jeden článek ze 70. let a google test. Více než dostatečný důvod přiklonit se k variantě, která Příručce i ASCS odpovídá. Není zřejmě důvod těmto dvěma autoritám odporovat. --Bazi (diskuse) 4. 3. 2019, 00:01 (CET)
A nebo měl autor blbý den a nebo neměl čas na to se zamyslet a nebo se k tomu nedostal. Příručka určitě neobsahuje všechny možnosti. Jediné, jak by IJP dokazovala, co říkáte, by bylo, kdyby tam existoval výklad, který by tohle výslovně říkal. Dokonce podle tohohle to vypadá, že sama IJP je pro vědeckofantastický a heslo "vědecko-fantastický" použila jen proto, že je v ASCS. Navíc nechápu, proč by měla být IJP autoritativnější než SSJČ, když z něj sama IJP hojně čerpá. --Palu (diskuse) 4. 3. 2019, 00:17 (CET)
Takže pro ty, co nečtou pravidla Wikipedie, ještě jednou: „Držte se přitom platných Pravidel českého pravopisu (včetně tzv. Pilipova dodatku), Slovníku spisovné češtiny či Internetové jazykové příručky a Akademického slovníku cizích slov.“ SSJČ je starý, z 60. a 70. let, ASCS je zřetelně novější, upravená verze vyšla i v tomto tisíciletí. Stejně tak SSČ doporučovaný v pravidle vyšel v upraveném vydání v tomto tisíciletí. Jak přesně ja aktualizován ten SSJČ, aby mohl mít ambice zohledňovat současný stav spisovného jazyka? (Dost možná právě proto ho v pravidle nedoporučujeme.) Příručka v našem případě čerpá z ASCS a na SSJČ se ani neodkazuje, ani jej nezmiňuje. Pokud s tím někdo nesouhlasí, nic asi nebrání tomu, aby se postupovalo podle bodu 1. našeho závazného pravidla. --Bazi (diskuse) 4. 3. 2019, 00:38 (CET)
Však píšu, že podle IJP je správně spíš varianta bez pomlčky. --Palu (diskuse) 4. 3. 2019, 07:50 (CET)
A stejně tak mi na to odpověděli z poradny „že v té době byla jiná pravidla (rok 1971 bez spojovníku), avšak nyní se to píše takto (se spojovníkem).“ Proto bych SSJČ nebral za alternativu / vedlejší způsob psání (jak odkazujete Palu). Jednoduše řečeno se to už takto nepíše a mělo by to být se spojovníkem. RiniX (diskuse) 5. 3. 2019, 12:26 (CET)
OK, když to říká poradna, tak to tak asi bude. --Palu (diskuse) 5. 3. 2019, 12:27 (CET)
Samozřejmě bez pomlčky. Pomlčku tam snad nikdo soudný psát nechce. Patří tam spojovník. I podle IJP. Tyhle totální dezinterpretace obracející význam řečeného či napsaného úplně naruby nechápu. --Bazi (diskuse) 6. 3. 2019, 23:03 (CET)
Tohle rýpání ovšem ale asi nemyslíte vážně. Navíc nechápu, proč nerýpáte spíš do někoho, kdo tuhle nepřesnost do diskuse vnesl, ale musíte si vybrat mě, s kterým máte dlouhodobě komunikační problémy. --Palu (diskuse) 7. 3. 2019, 06:57 (CET)
Nikdo vás nenutí převádět to takhle vztahovačně do osobní roviny. Bavíme se tu o věcném tématu, tak se toho zkuste držet. Když napíšu obsáhlé vysvětlení o tom, čím vším se máme řídit, přičemž tyto zdroje podporují pouze variantu se spojovníkem (konkrétně IJP takto), a vy na to odpovíte „Však píšu, že podle IJP je správně spíš varianta bez pomlčky“, tak to člověku opravdu zůstává rozum stát. --Bazi (diskuse) 7. 3. 2019, 11:45 (CET)
Nevím, jestli jste přehlédl link dokládající toto tvrzení schválně, nebo omylem, ale aby vám rozum zbytečně nestál, tady ho máte ještě jednou. --Palu (diskuse) 7. 3. 2019, 15:08 (CET)
Ten odkaz neobsahuje vůbec nic k vědě ani fantastice nebo fantazii (resp. k vědě má tuto zmínku: „literárněvědný (týkající se literární vědy)“). Obsahuje pouze obecné pojednání, z kterého si kdosi cosi dovozuje, to už je klasický vlastní výzkum. Naopak ve slovníkové části je zcela explicitně uvedeno, že náš případ se píše „vědecko-fantastický“. Tečka. Vrátíme-li se k tomu obecnému pojednání, rozlišuje dva základní případy: v souřadných složeninách „-cko“ náleží spojovník. Tedy pro náš případ i toto pravidlo nařizuje spojovník. V podřadných složeninách je to bez spojovníku. V kapitole 3.3 se navíc výslovně uvádí „Základním pravidlům o psaní složených přídavných jmen odporují některé tradiční způsoby psaní“. Pokud tedy ve slovníkové části nacházíme výhradně tvar „vědecko-fantastický“, lze se důvodně domnívat, že buď se to považuje za spojení souřadné (ať si o tom jakýkoli wikipedista myslí cokoli jiného), nebo je to prostě tradiční způsob psaní. --Bazi (diskuse) 7. 3. 2019, 15:27 (CET)
Takže když aplikuju nějaký výklad, tak je to vlastní výzkum? Asi ne. Maximálně se můžeme bavit o tom, jestli jsme to dobře pochopili. Například vy chápete "vědeckofantastický" jako souřadné - věda a fantastika. Já to chápu jako podřadné - "fantastika založená na vědě". Pak bychom se neřídili bodem 1.1, ale bodem 2. 1., tedy psali bychom vědeckofantastický (týkající se vědecké fantazie, což je známý termín). Podle tohoto předpisu jsou jasně možné obě možnosti a absence explicitního uvedení jedné z nich v IJP nic neznamená, protože IJP běžně neobsahuje velkou spoustu jiných slov, jak už jsem řekl. --Palu (diskuse) 7. 3. 2019, 17:09 (CET)
Není to vědecká fantazie, je to vědecká fantastika. Tedy ta část fantastiky, která se snaží opírat o vědu (byť alternativní / v alternativním vesmíru / ....), nikoliv o nadpřirozeno. --Tchoř (diskuse) 3. 3. 2019, 17:14 (CET)
Jak mne správně opravuje Tchoř, je to vědecká fantastika. Ohledně oboru máme k dispozici teoretické dílo Encyklopedie literatury science fiction [13] Ondřeje Neffa a Jaroslava Olši Jr., které (v úvodní studii i slovníku pojmů) píše zásadně bez pomlčky "vědeckofantastická literatura" a definuje ji jako odrůdu fantastiky. Tedy máme dva argumenty proti pomlčce - odborníci na obor a jimi psané odborné knihy píší termín bez ní (kromě uvedené i [14] nebo [15]) a z významového hlediska je její použití chybou, protože dle definice pojmu není vztah mezi vědou a fantastikou souřadný, nýbrž podřadný. Soudím že pro terminologii v oblasti vědeckofantastické literatury má Neff a Olša (a ještě Ivan Adamovič) větší váhu než celý ÚJČ i se všemi jeho slovníky. Odborníci v oboru píší bez pomlčky, veřejnost je následuje, a co my? --Jann (diskuse) 6. 3. 2019, 20:14 (CET)
Takže zas ty falešné autority... Tedy znovu a zřejmě do omrzení: Wikipedie:Pravopis. Nějaké vynalézání kola různými vlastními výzkumy v posbíraných článcích, které by jakože měly nahradit a přebít autoritu jazykově nejvyšší. Člověk se pak diví, že tu rovnou nepíšeme švabachem nebo newspeakem, prostě jak je komu libo. Pan Olša - při vší úctě - ani neví, jak správně zapsat svoje jméno, ale měl by být autoritou pro pravopis? Od kdy? Zato autoři Akademického slovníku cizích slov byli zřejmě diletanti, když si nedokázali zjistit, jak to ty skutečné autority v oboru tedy zamýšlejí psát... --Bazi (diskuse) 6. 3. 2019, 22:59 (CET)
Vědeckofantastické pochopitelně. Nejsou vědecké A fantastické, protože to by byla první půlka (filmu, knihy, díla) věda bez příkras a výmyslů a druhá půlka naprostá fantastika bez vědeckého základu. Spojovník se tam asi zjevil někomu před očima jako paralela pojmu sci-fi. Je to fantastika na vědeckém základě, takže vědeckofantastika :P I na wikipedii častěji bez pomlčky, moudrost davu :) Vědeckofantastičtí autoři snad taky vědí, jak svůj obor chápou a Pravidla většinou před oborem kloní hřbet (ano, milí chemici, piště si to třeba methan, ostatní klíďo metan). Chrzwzcz (diskuse) 6. 3. 2019, 23:09 (CET)
Moudrost davu, prý. Když se tu vedla diskuse o Velké Británii vs. Spojeném království, to nám ta moudrost davu dost dobrá nebyla... protože holt nevycházela tak, jak by si ji wikipedisté ve své přemoudřelosti přáli. Ale až se tedy komunita dohodne, že změní své závazné pravidlo, pak nechť klidně je tam psáno, že místo pravidel a příručky a ASCS se tady na Wikipedii řídíme prostě tím, kdo to jak víckrát napsal. A už se těším zase na to předhánění se, kdo rychleji vyplodí víc textu se „svou“ variantou, aby ta tedy mohla převládnout, prohlásit se za jedinou správnou a alternativní nešťastnici vymazat z povrchu wikipedického. --Bazi (diskuse) 6. 3. 2019, 23:27 (CET)
No a jak to vypadalo na Wikipedii s používáním SK vs VB. Nevíme, zjišťovali jsme jen mimo ni, ne? Proč by měla být varianta proti Pravidlům? Pravidla zmiňují možnost dvojího psaní, často závislé na tom, kdo to potřebuje použít a jak to chápe (třeba autoři vědeckofantastické literatury). A pak jedno z nich v IJP přímo je, bez příznaku že by jiná varianta byla možná/nemožná. Přece automaticky neplatí že slova co v Pravidlech a IJP nejsou neexistují nebo jsou nesprávně. A určitě to nebude první případ, kdy to chce kritickou analýzu a ne bezvýhradný obdiv a poddanost k IJP. Chrzwzcz (diskuse)
Možná jsem to přehlédl, ale tady někde bylo doloženo, že v Pravidlech českého pravopisu to je? Já ovšem psal o Pravidlech a Příručce a ASCS (plus ještě přidávám SSČ, jehož obsah ovšem neznám). Právě tyto čtyři autority totiž naše závazné pravidlo vyjmenovává. Žádné jazykovědné časopisy, žádné (vědecké) fantazie všemožných autorů. --Bazi (diskuse) 7. 3. 2019, 00:37 (CET)
Jen bych rád dodal, že možnost zapsání vědeckofantastický používá jenom SSJČ z roku 1971 (viz. první debata já-Palu-Bazi) a ten je k tomu neaktuální. Pravidla a příručky můžeme považovat za původní a hlavní zdroje, to, že pak někdo jednoduše napíše do encyklopedie, knihy či článku, že se to píše bez spojovníku, pro mne není rozhodně tak významné, abych to považoval za sobě rovnou variantu (daná díla jsou buď fikce, nebo z něčeho vychází). Já osobně to vůbec nepovažuji za variantu a preferuji se spojovníkem. +Jak zde dodává Bazi, tak jediný nám neznámý obsah je SSČ, na který se asi podívám, abychom pak měli celé pravidlo. RiniX (diskuse) 7. 3. 2019, 07:01 (CET)
@Tchoř: Přiznám se, že bych si s tou fantastikou nebyl moc jistý. Např. enWiki rozlišuje dva termíny: fantastic označující tvorbu charakterizovanou „nejednoznačnou prezentací zdánlivě nadpřirozených sil“ a francouzský fantastique překrývající se se sci-fi, hororem a fantasy (přičemž fantasy zas má ještě svůj samostatný význam). V našem článku fantastika se hned v úvodu výslovně říká: „Pojem je sice běžně používán, často však nebývá definován.“ To je myslím dosti výmluvné.
Samotné slovo vědecko-fantastický hlavně není složeninou podstatných jmen, nýbrž přídavných jmen. Čili nikoli fantastika, ale fantastický – dle ASCS „vymyšlený, vybájený, neskutečný“, dle SSČ „vytvořený fantazií, vymyšlený, neskutečný“, dle SSJČ „založený na fantazii, ne na skutečnosti, nejsoucí v souladu se skutečností“. Ano, vědecko-fantastická literatura spojuje věci/principy vědecké s věcmi/principy fantastickými, smyšlenými, vytvořenými fantazií. Že se zároveň jako samostatné podstatné jméno používá fantastika, je věc druhá. Ostatně sám ASCS ji zná, uvádí k ní i význam „fantastická literatura, sci-fi“. Přesto sám ASCS používá výhradně složené přídavné jméno „vědecko-fantastický“. Např. termín „science fiction“ je podle ASCS „próza s vědecko-fantastickou tematikou; vědecko-fantastická literatura“. Nemám důvod se domnívat, že akademici něco nepochopili a že duo Olša-Neff tomu rozumí (z jazykového hlediska) líp, tím spíš že tomu wikipedisté rozumí líp. --Bazi (diskuse) 7. 3. 2019, 16:08 (CET)
Já si to interpretuji tak, že různí lidé prostě popisují různé věci. Někdo píše o spojení vědy a fantazie (to může být třeba nějaké popularizační dílo), jiný vědecky rozvíjí nějakou fantazii (tedy píše dílo věnované vědecké fantazii, vědeckofantastické). Tedy že čeština je bohatá a umožňuje nám takto jemně pohodlně rozlišovat různé významy.--Tchoř (diskuse) 8. 3. 2019, 06:53 (CET)
Obecně to tak je, souhlasím. Různí lidé popisují různé věci a čeština umožňuje rozlišovat různé významy. (Drobná odbočka pro zajímavost: existují i názory, že by se třeba mělo zrušit rozlišování „ji“ a „jí“ prostě proto, aby to lidi při psaní měli jednodušší – přestože to právě umožňuje rozlišovat různé významy.) A máme-li to rozlišení považovat za standardizované, obecně uznávané a spisovné, nepochybně k tomu bude doklad v příslušných autoritativních zdrojích. Třeba že ASCS nebo IJP apod. uvedou různé významy různých zápisů, jak to činí jen namátkou třeba u „česko-slovenský“ vs. „československý“. Pokud tak jazykové autority nečiní, zdá se, že ono rozlišování probíhá jen v určitých kruzích, nebo dokonce jen na individuální úrovni. Prosté použití někým někde nějak nemůžeme ještě považovat za důkaz, že uvažuje takovýmto způsobem, že použitím toho tvaru rozlišuje významové nuance. Může to být naopak důkaz, že nerozlišuje vůbec a že si jen není vědom (ne)správnosti psaní. Mnoho lidí např. napíše „kdyby jsi řekl, tak by jsem to udělal“, protože jim to přijde spisovnější, správnější (a kdyby si snad někdo z laskavých čtenářů či čtenářek nebyl jistý: ne, není to spisovné). Z dosavadního sběru důkazů mi zatím nevyplynulo, že bychom měli nějaké takové významové rozlišování na Wikipedii provádět nebo zavádět. ASCS vcelku zřetelně pro termín science fiction používá definici „próza s vědecko-fantastickou tematikou; vědecko-fantastická literatura“ a RiniX uvádí, že to potvrdila i jazyková poradna. --Bazi (diskuse) 8. 3. 2019, 13:39 (CET)
Proč pořád nejste schopen přijmout, že IJP není taxativní slovník a že IJP obsahuje výklad podle něhož jsou možné varianty jak bez tak se spojovníkem? --Palu (diskuse) 8. 3. 2019, 14:03 (CET)
Proč pořád nejste schopen přijmout, že IJP ve výkladové části uvádí obecné principy, které se ovšem uplatňují v konkrétních případech různě, v případě vědecko-fantastického je tomu takto. Když i poradna potvrzuje, že správně je to se spojovníkem, tak kde je problém? --Bazi (diskuse) 8. 3. 2019, 16:16 (CET)
Problém je váš přístup. Máme výkladový článek z Řeči, který o tom něco píše a aniž by se od té doby změnila pravidla psaní takových složenin, aniž by se obecně přestalo používat všemožnými zdroji bezspojovníkové psaní toho konkrétního (dvoj)slova, je to zničehonic chyba? To přece nemůže být jen tak a žádá si hlubší zhodnocení. Kdy to vypadlo a proč? Přestalo se to používat? Ne. Začalo se to chápat jinak? Možná vliv psaní "sci-fi"...? Přesto mají nějaký důvod najednou vydávat spojovníkové stanovisko? 1) nové pravidlo - ne 2) zdroje to tak většinově posunuly - ne 3) sjednocení přístupu - ani náhodou, spíš do toho vnesli zbytečnou výjimku. Problém je v tom, že se to tak dřív normálně psalo a najednou je to varianta nežádoucí a není vidět důvod (spíš to vypadá jen jako nepořádnost). Jó, kdyby šlo o něco, co nikdy nebylo správně, ale tady je právě tenhle rozpor. Chrzwzcz (diskuse) 8. 3. 2019, 16:27 (CET)
Neuvedení ve slovníku (žádný nemůže být z logiky živého jazyka nikdy taxativní) nemůže být důkazem pro neexistenci. O ten se přitom opíráte, navzdory oné obecné poučce, která umožňuje existenci obou variant. --Palu (diskuse) 8. 3. 2019, 16:56 (CET)
@Chrzwzcz, Palu: Musí nám to z jazykové poradny dát formou notářského zápisu, s podpisem prezidenta, předsedy Senátu a předsedy Poslanecké sněmovny, aby to wikipedisté akceptovali? --Bazi (diskuse) 8. 3. 2019, 17:40 (CET)
Místo kousavých poznámek byste mohl projevit trochu kritického myšlení a nevykládat to jako Písmo svaté. Tak ještě jednou: Správně to dříve bylo a najednou jakože není? Aniž by byl vidět důvod, posun v pravidlech podle kterých by byl takový výklad možný? Fakt je vám to jedno a bezmezně budete postupovat podle logiky "co ve slovníku není, to je špatně"? Asi není náhoda, že většina českých zdrojů spojovník nemá. Jsou to konzervy postupující podle "starého pravopisu", nebo se i mistr Ústav někdy sekne a měl by správně uvádět variantnost a možná přisoudit i některé z variant větší frekvenci? Chrzwzcz (diskuse) 8. 3. 2019, 17:47 (CET)
Kolik akademických jazykozpytců je zapotřebí k vyřešení sporu o spojovník? Žádný. Wikipedisté si ve svém „kritickém myšlení“ poradí raději bez nich. Kolik závazných pravidel Wikipedie je zapotřebí, aby podle nich wikipedisté konali? Žádné. Stejně si to vymyslíme jinak, protože přece MY tomu rozumíme nejlíp. Gratuluji. --Bazi (diskuse) 8. 3. 2019, 18:03 (CET)
Tak jazykovědci na jednu stranu normy tvoří, na druhou stranu sledují praxi. Kdysi povolili variantnost, žejo, jinak by tady spor nebyl. Bylo povoleno obojí - tečka. A pak najednou řeknou, národe, tu mnohem oblíbenější variantu škrtám ze slovníku, protože já jsem pán a nikdo mě nezpochybňujte, proč jsem tuto operaci proti svým uživatelům nesystematicky vytvořil. Však oni se všichni rádi bez keců přizpůsobí. Napřizpůsobili. Nezaznamenali tuto změnu zčistajasna. To by bylo od ústavu dost podlé, proto chci věřit, že je to prosté opomenutí, nikoliv záměr. Chrzwzcz (diskuse) 8. 3. 2019, 18:16 (CET)
Možná byste se mohli inspirovat tímto :-) B.mertlik (diskuse) 7. 3. 2019, 17:23 (CET)

IJP obsahuje "A", takže je to správně. IJP neobsahuje "B", tudíž "B" v češtině neexistuje? To je přehnaný vývod. Chrzwzcz (diskuse)

Můj bohužel ne (a možná ani Baziho), já jsem "neexistuje" totiž nikdy nenapsal. Uvedl jsem však, že daný termín je nesprávný a neměl by se používatneexistuje. RiniX (diskuse) 7. 3. 2019, 20:23 (CET)
Tak doložte, že absence hesla v IJP znamená automaticky nesprávný, protože pro velkou řadu slov toto odvážné tvrzení evidentně nefunguje. --Palu (diskuse) 7. 3. 2019, 20:29 (CET)
Nevadí, můj odsudek se tím nemění :) Chrzwzcz (diskuse) 7. 3. 2019, 20:30 (CET)
Nemusí, jen jsem uvedl na pravou míru moje tvrzení. RiniX (diskuse) 7. 3. 2019, 21:01 (CET)

Nebo takhle. Říká se tady že Naše řeč 1971 je zastaralá. Fajn. A máte nějaké indície, že Pravidla 1993 přinášejí programově nějaké úpravy téhle problematiky? Já ne, ale taky nevim všechno, takže se ptám. Já tuším, že tahle Pravidla 93 dělala zmatky v psaní milion/milión balkon/balkón, pak zavedla možnost psát -izmus (což pořád nezafungovalo) a zanořila se do Velkých písmen. Ale že by převracela na hlavu psaní složenin? Chrzwzcz (diskuse) 7. 3. 2019, 20:40 (CET)

Tady odpovím takto [16] a [17] (SSČ a ASCS uvadí balkon; PČP obě varianty). Vypadá to, že zmatky (dle mne přesněji nepřesnosti) dělá jenom SSJČ (ze které a dalších zdrojů Naše řeč vychází). -Izmus a -ismus od ASCS a -ismus od SSJČ, u PČP to budou asi taky obě varianty, ale rozhodně to není jenom zde. A velká písmena jsou jiná kapitola. A pokud to převracejí na hlavu, tak budiž. RiniX (diskuse) 7. 3. 2019, 21:01 (CET)

Přesun článků Kriš a Tolna (župa) na Körös a Tolna

Dobrý den, navrhnul jsem přesunutí těchto článků, ale zatím nebyly přesunuty. Žádám proto o přesun. Zdůvodnění jsem uvedl na jejich začátcích. 194.228.13.186 4. 3. 2019, 19:06 (CET)

Mohl by se už někdo k těm přesunům konečně vyjádřit? Navrhl jsem je před týdnem a nikdo se zatím nevyjádřil. Pokud články přesunuty nebudou, prosím, abych byl uvědomen. Svoje důvody k přesunu jsem uvedl na začátcích uvedených článků Kriš a Tolna (župa), které chci přesunout na Körös a Tolna. 194.228.13.251 8. 3. 2019, 12:51 (CET)
@194.228.13.251: Buďte trpělivý, někdo se k nim jistě během následujících týdnů vyjádří. Všichni editoři jsou dobrovolníci a nemají nekonečné množství času, aby zvládli každý požadavek vyřídit ihned. --Dvorapa (diskuse) 8. 3. 2019, 13:38 (CET)

O aktualizaci Wikipedie:Chybějící primární články

Zdravíčko. Narazil jsem na tento seznam stránek vyžadujících údržbu a jal se do něj pustit. Teď otázka, má cenu ze seznamu mazat už opravené záznamy když byla vygenerována před rokem a půl? Bude se aktualizovat? --Lukazuko (diskuse) 4. 3. 2019, 23:08 (CET)

Určitě ano, neaktualizovaný není k ničemu. Zdraví --Sokoljan (diskuse) 8. 3. 2019, 14:51 (CET)
@Lukazuko: Bohužel od jeho rozdělení na podstránky jej neumím znovu aktualizovat. Ale myslím si, že jakmile bude seznam zkrácen, budeme moci podstránky znovu spojit do jedné a aktualizovat už nebude problém. --Dvorapa (diskuse) 8. 3. 2019, 16:13 (CET)
Výbordelně, tak já se pustím do práce, jak čištění již opravených záznamů, tak opravování dalších. --Lukazuko (diskuse) 8. 3. 2019, 18:34 (CET)

Makedonie

Nedávno se, s ohledem na změnu názvu dosavadní republiky Makedonie, rozhořel spor o přesun rozcestníku Makedonie (rozcestník) na obecný název Makedonie. Zhruba jde o zažitost dosavadního názvu současného státu (zkracovaného ovšem jako „FYROM“) vs. skutečnost, že Severní Makedonie jaksi nezahrnuje celou Makedonii. Diskuse se účastní tři wikipedisté, aby bylo možné to nějak uzavřít, bylo by vhodné, aby se k věci vyjádřili i další kolegové. Aby to tedy někoho zaujalo, dávám raději upozornění sem. --Vlout (diskuse) 6. 3. 2019, 13:58 (CET)

Jdu se podívat. Jinak existuje k tomu určené místo 3N. --Palu (diskuse) 6. 3. 2019, 14:09 (CET)
Které sleduje velmi málo lidí a zde jde o důležitější otázku. --Vlout (diskuse) 6. 3. 2019, 14:10 (CET)
Tak to pak máme tu stránku k ničemu, protože tohle není objektivně o nic důležitější otázka než jakékoliv jiné téma na 3N. --Palu (diskuse) 6. 3. 2019, 15:00 (CET)
Ani mně to nepřijde natolik důležité a natolik globální, aby se to řešilo/odkazovalo pod lípou. Maximálně pokud by se jednalo o spor nad užitím pravidla o rozcestnících, pak maximálně zmínku u pravidlové lípy. Ale 3N je prostě to správné místo. --Dvorapa (diskuse) 6. 3. 2019, 15:03 (CET)

Animované filmy

@Harold:Opravdu je nutné nechávat tady podobný infantilní nesrozumitelný popis? A ne jediný. OJJ, Diskuse 27. 2. 2019, 13:59 (CET)

Pokud jde o oficiální text distributora (nebo něco podobného), pak by měl být řádně označen jako oficiální text distributora a ozdrojován. Jinak bych revertoval. Mimochodem i ten Vachovcův postrádá zdroj. --Dvorapa (diskuse) 27. 2. 2019, 14:08 (CET)
Není to nutně problém jen animovaných filmů, spíš je to často problém dětských, mládežnických a rodinných filmů (i seriálů apod.). Oficiální text distributora by se obecně neměl přebírat, kvůli autorským právům. Jedině na jeho podkladě vytvářet vlastní popisy (pak by měl jako zdroj být uveden). Ale obecně jde o audiovizuální dílo, ke kterému se zpravidla lze jakž takž dostat, je tedy možné příslušná tvrzení ověřit ze samotného díla. Takto by se měly ovšem na základě díla samotného psát pouze informace ze samotného děje zjevné, různé interpretace, spekulace, domněnky o motivacích postav, které nejsou nějak výslovně vyjádřené, by měly mít podklad ve zdrojích sekundárních, kde už to někdo jiný z díla vyčetl, vyrozuměl (typicky třeba z recenzí apod.). Problémem těchto popisů (jako byl první odkazovaný případ) tedy není až tak absence referencí, jako spíš jen ta „infantilita“ popisu. Nejlépe tedy nahradit vlastním popisem, pokud ten film někdo nedávno viděl, nebo popisem sestaveným na základě sekundárních zdrojů. --Bazi (diskuse) 28. 2. 2019, 13:51 (CET)
@Bazi, Harold: Podobné asi bude Winx Club nebo Můj malý Pony: Přátelství je magické. Jako přečtu si dejme tomu Cutie Mark Crusaders je skupinka/club malých poníků bez osobní značky, kterou se společně snaží získat. Později v 5 sérii získají znaménka ve stejný čas a podobná. Jak se ukazuje v prvním dvojdíle 5 série, osobní značky v sobě neskrývají jen to málo, na co vypadají. Je v nich uložen třeba i styl chůze, slovní zásoba, nebo některé vzpomínky ke Cutie mark se vázající a co mi to dá? Někdy mi opravdu přijde, že se z podobných článků pod šablonou na úpravy tady dělá nějaké pískoviště nebo fanwiki. Normálně by se na ten článek prsklo urgentně upravit, kdyby byl nový, protože je to katastrofa. Pokud to porovnám s en:My Little Pony: Friendship Is Magic, tak se pomalu nedozvím původ, produkci, distribuci, kritické ohlasy a další. Takhle to opravdu nejde. Chtělo by si to nějak nastavit hranice, jak ty články udržovat. Pokud to fanoušci okamžitě přepíšou, jak v historii psal Hnetubud, tak to tady asi udržujeme nějak blbě. Anglická Wiki má polozamčený DČ a docela slušný. OJJ, Diskuse 8. 3. 2019, 11:34 (CET)
Ano, zmíněné dva jsou v oblasti seriálů suverénně nejhorší, další takové na cs: naštěstí nenajdeme. Vím o nich. --Harold (diskuse) 8. 3. 2019, 17:53 (CET)
@Harold: Tak když víš, proč to nesmažeš? ;) Na část poníků jsem prsknul urgent. OJJ, Diskuse 11. 3. 2019, 16:35 (CET)
Protože nemám sílu se tím nějak víc zabývat, zvlášť když o daných dílech nic nevím a nijak mě nezajímají. Prostě low priority. Naplánované práce, která mě zajímá, tu mám až nad hlavu... Sice 90 % obsahu odmažeš, ale i s tím zbytkem je potřeba něco udělat a upravit ho + další roky ho hlídat. --Harold (diskuse) 11. 3. 2019, 16:49 (CET)

Rok 1932

@Perid:V řadě článků o českých obcích, myslím ale že snad jen ve Středočeském kraji, se nachází sekce „Rok 1932“, která obsahuje výčet institucí a živností, které v daném roce v obci působily (např. Rakovník). Je to asi docela nahodilý rok a v rozporu s tím, co Wikipedie není. Kdysi to tam vkládal už neaktivní kolega Jirha, snad aby zaplnil místo u článků, které byly jinak velmi stručné. To je sympatické, ale i tak myslím, že by bylo spíše lépe tuto sekci odstraňovat. Co si myslí ostatní? --Vlout (diskuse) 9. 3. 2019, 11:00 (CET)

@Vlout: Souhlasím, ten odstaveček působí divně a nelogicky. Jsem pro smazání, možná by se z toho nějaká informace dala použít a začlenit do článku standardním způsobem. Těch článků je ale opravdu hodně, práce by to bylo dost a „nejsou lidi“... Upozornění též pro @Jan Polák, Petr Kinšt:. --Perid (diskuse) 9. 3. 2019, 18:50 (CET)
Děkuji za upozornění, Peride, byť jsem ten Vloutův příspěvek zaregistroval. Vidím to podobně jako Ty. Jsou to údaje, které by se daly v článku při jeho rozšiřování využít. Když je ale nyní vymažeme, pravděpodobně málokdo by je pak při rozšiřování článku v jeho historii dohledával. Já osobně bych je tam spíše nechal, nicméně nebudu se nějak srdnatě bít, pokud by pak nakonec zvítězil názor je smazat. --Jan Polák (diskuse) 9. 3. 2019, 22:13 (CET)
Myslím, že by bylo trochu problematické nějak zahrnout do textu všechny ty úřady a živnosti. Kupř. uvedený příklad Rakovník, míním tím společenstvo holičů…, 2 zubní lékaři atd. Jen to přesunout do sekce Historie by bylo snad ještě horší než současný stav, když jde o relativně ucelené vyprávění o dějinách města. Nebo byste si to dokázali představit jinak? --Vlout (diskuse) 9. 3. 2019, 22:24 (CET)
Když se teď znovu dívám na uvedený příklad Rakovník, tak tam opravdu použitelného nic nevidím. Těch živností je prostě moc a nějak smysluplně je zahrnout do textu je asi nemožné. Ostatní obce jsem podrobněji nezkoumal, ale asi to bude podobné. --Perid (diskuse) 9. 3. 2019, 22:40 (CET)
Možná by se vždy dala vypíchnout nějaká zvláštnost, např. zde se už v textu píše o Ottově mydlárně (v této sekci asi jako „továrna na mýdla“), určitě by to šlo rozšířit o keramické závody, příp. další významné podniky. Ale vypisovat třeba jednotlivé hotely, nebo to, že v okresním městě bylo četnické velitelství či záložna… To už by možná bylo postradatelné, navíc jestliže by existovaly takové údaje i pro další roky během celé historie, mohla by se Wikipedie nakonec změnit v kompilaci statistických ročenek. Takže bych navrhoval v každém jednotlivém případě (jak se komu bude chtít to postupně realizovat) vyselektovat jen to nejdůležitější a to s referencí zachovat. --Vlout (diskuse) 9. 3. 2019, 22:57 (CET)
Pokud by se dohledal původní zdroj těchto informací, dalo by se to třeba vložit na Wikizdroje... JAn (diskuse) 10. 3. 2019, 19:50 (CET)

Já bych to nemazal. Sice je to k jednomu roku, ale samozřejmě to poskytuje vhled ohledně celého meziválečného období. Časem se to přesune do Dějiny Rakovníka.--Tchoř (diskuse) 11. 3. 2019, 06:26 (CET)

Vypadá to skutečně nahodile, nicméně jako ilustrace obce daného období je to cenné právě pro encyklopedický přehled. Forma není nejlepší a mělo by být zpracováno do encyklopedického textu, nicméně to bych nebral jako důvod k mazání. Maximálně šablonu "upravit". --Palu (diskuse) 11. 3. 2019, 08:07 (CET)

Upravit ve smyslu zapracovat do encyklopedického textu? Přesně tak nějak jsem to vlastně myslel, s tím, že podružnosti by se měly vynechávat. Ovšem nějaký převažující názor zde není, čili ponechme to ad hoc přístupu. --Vlout (diskuse) 13. 3. 2019, 21:27 (CET)
Ano, tak jsem to myslel. --Palu (diskuse) 13. 3. 2019, 21:29 (CET)

New Wikipedia Library Accounts Available Now (March 2019)

Hello Wikimedians!

The TWL OWL says sign up today!

The Wikipedia Library is announcing signups today for free, full-access, accounts to published research as part of our Publisher Donation Program. You can sign up for new accounts and research materials on the Library Card platform:

  • Kinige – Primarily Indian-language ebooks - 10 books per month
  • Gale – Times Digital Archive collection added (covering 1785-2013)
  • JSTOR – New applications now being taken again

Many other partnerships with accounts available are listed on our partners page, including Baylor University Press, Taylor & Francis, Cairn, Annual Reviews and Bloomsbury. You can request new partnerships on our Suggestions page.

Do better research and help expand the use of high quality references across Wikipedia projects: sign up today!
--The Wikipedia Library Team 13. 3. 2019, 18:40 (CET)

You can host and coordinate signups for a Wikipedia Library branch in your own language. Please contact Ocaasi (WMF).
This message was delivered via the Global Mass Message tool to The Wikipedia Library Global Delivery List.
Pecka! Rozšiřování přístupu k vědeckým článkům pro wikipedisty je snad ta nejlepší letošní zpráva od Nadace. Jen tak dál! --Dvorapa (diskuse) 13. 3. 2019, 22:15 (CET)
Každý správný wikipedista přeci k článkům dávno přistupuje přes Sci-Hub, ne? :) --Vojtěch Dostál (diskuse) 14. 3. 2019, 08:43 (CET)
Jasně :D Ale ani sci-hub nenajde vždycky všecko. A když nadace maká na tom, aby byly aspoň někteří vydavatelé dostupní pro každého wikipedistu, tak je škoda, aby toho ten, kdo nemá přístup z práce nebo univerzity, nevyužil. --Dvorapa (diskuse) 14. 3. 2019, 11:08 (CET)

Reflex

Jak si možná někteří všimli, v Reflexu vyšel kontroverzní článek, který se odvolává na wikipedii [18],a podle mě na nepravdivou informaci o formě autismu, Aspergerově syndromu. Vznikla dokonce i diskuze, která již žije vlastním životem, a v jiném článku se tato informace vyvrací.Mirek256 19. 3. 2019, 15:22 (CET)

Není mi jasné, jakou čekáte reakci. Z pohledu Wikipedie - článek Reflexu cituje informaci, která v článku Aspergerův syndrom opravdu je, a jsou u ní dva zdroje. Ať si o tématu a obsahu článku myslím cokoli, přijde mi to jako předpisové užití informace z Wiki. --Halef (diskuse) 19. 3. 2019, 23:27 (CET)
@Halef, Mirek256: Článek Aspergerův syndrom se od vydání toho článku v Reflexu dosti proměnil. Paradoxně si myslím, že by mu to mělo prospět. Pokud se na něj díky upozornění Pod lípou zaměří ještě více wikipedistů, tím lépe – obdobnou citaci by v dnešních dnech rádo vložilo do svých textů jistě mnoho komentátorů. Tak ať se za to nemusíme později stydět. OT: Je to vlastně úsměvné. Pokud jste článek v Reflexu četli: odvolává se na špatně interpretovanou loňskou zprávu IPCC. Pokud by se ukázalo, že tvrzení zde na WP se nezakládá na pravdě, pak se pisatel onoho článku v Reflexu dopustil... špatné (nekritické) interpretace textu – tedy toho, co tak vytmavil svým názorovým oponentům :-)--YjM | dp 20. 3. 2019, 00:52 (CET)
Autor, či spíše skandalista, si vybral co se mu hodí, v tom mu těžko můžeš zabránit. Samozřejmě není dobré napsat, že lidé s AS "bez problémů rozumí psaným textům.." atd, to se nehodí. Raději budeme věřit senilním politikům, že je vše OK a nic není třeba měnit. --Ladin (diskuse) 20. 3. 2019, 09:14 (CET)
Třeba díky tomu alespoň někdo pochopil, jaké je spolehnutí na wikipedii – a hlavně, jaké je spolehnutí na novináře, kteří ji citují jako nejvyšší autoritu…--Hnetubud (diskuse) 20. 3. 2019, 12:22 (CET)
@Hnetubud: Zde, jestli to chápu dobře, byla výběrově užita jen jedna čistě negativní věta (jak poukazuje Ladin) ke kydání špíny na někoho. Zároveň však text není na Wiki nějak zvlášť založen. To, co je ale v našem článku teď, považuji za jasný střet zájmů a využívání WP k propagaci. Hnus. OJJ, Diskuse 20. 3. 2019, 12:51 (CET)

Typografie u hebrejského textu

Dobrý den. Včera nebo předevčírem (na přesné datum není dobrý zdroj) zemřela izraelská politička Tova Ilan. Její jméno je v článku uvedeno i v hebrejštině a hned za ním je datum narození, které se však při mé editaci nesmyslně rozbilo: Den a měsíc není vedle sebe, ale je rozdělen právě hebrejským jménem. Jde o chybu systému nebo jsem udělal něco špatně? Děkuji za odpověď. --Radek Linner (diskuse) 20. 3. 2019, 09:38 (CET)

Kdysi jsem přišel na to, že pomůže obalit ono hebrejské (případně arabské, nebo jiné zprava doleva) jméno šablonou {{cizojazyčně}} ([19]). --Harold (diskuse) 20. 3. 2019, 09:47 (CET)
Díky moc. Šablonu používám a tady mě to kupodivu nenapadlo. --Radek Linner (diskuse) 20. 3. 2019, 10:26 (CET)
Lze použít značku lrm (neumím to napsat do textu) viz např. ib Státní znak Sýrie. B.mertlik (diskuse) 20. 3. 2019, 10:40 (CET)
Děkuji. O této značce jsem dosud nevěděl. V mém případě je však zrovna vhodnější ta cizojazyčná šablona. --Radek Linner (diskuse) 20. 3. 2019, 14:36 (CET)

Chtěl by někdo napsat článek v angličtině pro online noviny The Signpost ohledně blackoutu?

Please excuse my complete lack of knowledge of the Czech language.

I am the new editor-in-chief of The Signpost on the English Wikipedia. I'd love to have a news article on the shutdown for The Signpost. It would be much better to have somebody who reads Czech write the article! This means you! Coverage should be about the decision process to call the shutdown, editors' reactions during and after the shutdown, coverage in the Czech media, and if possible, reactions from European politicians. Please contact me via my WP:EN talk page, or via the email link from that page. The best length might be 400-800 words, but that will be mostly your decision.

Any help appreciated.

Smallbones (diskuse) 20. 3. 2019, 21:27 (CET)

Překlad

Omluvte prosím, že neumím česky.

Jsem nový šéfredaktor online novin The Signpost na anglické Wikipedii. Chtěl bych vás požádat o novinový článek ohledně blackoutu. Bylo by mnohem lepší mít někoho, kdo čte česky psané články! To jste vy! Článek by měl být o rozhodovacím procesu blackoutu, reakcích wikipedistů během a po odstávce, pokrytí v českých médiích a pokud možno i reakcích evropských politiků. Kontaktujte mě prosím prostřednictvím mé diskusní stránky na anglické Wikipedii nebo prostřednictvím e-mailové adresy. Ideální délka je 400-800 slov, ale je to na vás.

Ocenil bych jakoukoli pomoc

Smallbones (diskuse) 20. 3. 2019, 21:27 (CET), volný překlad poskytl Patriccck (diskuse) 23. 3. 2019, 19:31 (CET)

Šablona "Chybí zdroj" v nově založených článcích

Všiml jsem si, že kolega Wikipedista:Aktron celkem běžně vkládá šablonu {{Chybí zdroj}} do nově založených článků, snad s myšlenkou, ať to ostatní ověří. Např. tady nebo tady. Není tady něco špatně, buď informaci nevěřím, pak ji do článku nevkládám, nebo je v pořádku, pak šablonu nepotřebuje? Zajímal by mě názor ostatních.--Ladin (diskuse) 9. 3. 2019, 13:16 (CET)

Ahoj, šablonu vkládám vždy tehdy, kdy tvrzení v článku považuji za hraniční mezi oběma, které si tu uvedl. Není vše tak jasné a černobílé. Mnohdy se mi stane že šablonu vložím a ještě během editace článku na to dokonce i najdu zdroj a neuložím to tam. Ale nestává se to vždy a proto tam ty šablony zůstávají. Nevnímám to jako chybu, pokud jich tam není 20 nebo {{Neověřeno}}. Aktron (|) 9. 3. 2019, 13:28 (CET)
Podle mého názoru to není správný postup. Když vkládám informace do článku tak je musím mít podepředé zdrojem a tím pádem tam nemůžu zároveň vložit šablonu {{Chybí zdroj}}.--Podroužek (diskuse) 10. 3. 2019, 11:30 (CET)
@Aktron, Ladin, Podroužek: Jistě, že to není zas takový problém, jako zakládat články rovnou se šablonou Neověřeno – i to se zde bohužel děje, viz Martín Vizcarra. Ale zkušený wikipedista by fakt neměl odcházet od nedodělané práce. Pokud chybí zdroj v originálním článku, z něhož překládáte, zkuste třeba trochu zagůglit. Zrovna konkrétně ten Důstojnický dům: pokud o něm probíhaly rozsáhlé diskuse, tak by snad neměl být problém najít nějaký článek (co třeba tohle?)--Hnetubud (diskuse) 26. 3. 2019, 13:10 (CET)
Vidím to podobně jako třeba Ladin a Podroužek: šablony Neověřeno, Chybí zdroj a Fakt jsou určeny k vkládání k článkům nebo informacím, které napsali jiní. Když něco píšu, musím si za tím stát. Samozřejmě ne třeba stoprocentně - kdybych měl mít všechno ověřené, napsal bych 5 vět za hodinu - ale prostě "podle svého nejlepšího svědomí a vědomí". Osobně žádné "hraniční" při psaní neberu. Hraničním se to stává, až mi to někdo zpochybní. Pak mu buď dodám zdroje, nebo uznám, že to zase není tak důležité, že článek bude fungovat i bez toho. --Packa (diskuse) 26. 3. 2019, 13:29 (CET)
Však pokud někdo napíše do článku větu a hned za ni sám dodá nějakou tuhle šablonu, tak bych mu celou větu hned mazal (pokud tedy článek není Pracuje se nebo Ve výstavbě nebo S(e)PW samozřejmě). --Dvorapa (diskuse) 26. 3. 2019, 13:33 (CET)
Nemůžeš hned :-) Podle Wikipedie:OV má mít autor čas k doplnění zdroje. Tím absurdnější je vkládání podobných šablon do "svých" článků: autor si sám ukládá doplnit zdroj a sám si dává lhůtu k nápravě... --Packa (diskuse) 26. 3. 2019, 14:03 (CET)
No dobře, tak dát čas, článek sledovat a odstranit celou větu po uplynutí lhůty. Pokud autor jen nezvládal lhůtu splnit, může větu zpětně dohledat v historii článku a dodat ji už se zdrojem samozřejmě. --Dvorapa (diskuse) 26. 3. 2019, 14:09 (CET)

Reakce komunity k nové směrnici o autorském právu?

@Aktron, Blahma, Frettie: Jistě jste si už všimli živé diskuze, která se kolem připravované směrnice o autorském právu v uplynulém roce vedla. Jako spoluautoři a spoluautorky největší encyklopedie v češtině přicházíme do kontaktu s autorským právem prakticky denně. Některé jeho části ctíme naprosto přirozeně, s jinými se musíme během své dobrovolnické práce prostě naučit žít. Tato směrnice měla sjednotit pravidla pro autorská práva v EU, ale jde ještě dále zejm. zavedením zcela nového práva pro vydavatele tisku na online použití jejich děl a přenesení odpovědnosti za nahrávaný obsah od uživatelů směrem k provozovatelům hostingových služeb.

Více informací o směrnici můžete najít v článku na Živě.cz nebo na Lupa.cz.

Zejména tato nová práva a povinnosti mají potenciál ovlivnit způsob, jakým bude probíhat vyhledávání a sdílení na Internetu v příštích letech. To může ovlivnit i komfort při hledání citací prostřednictvím agregátorů nebo při hledání ilustračních fotografií pod svobodnou licencí na jiném webu pro nahrání na Wikimedia Commons. Zároveň se vytvoří další bariéra pro vstup na trh, která zbrzdí nové projekty. I proto Nadace Wikimedia nepodpořila výslednou podobu směrnice a v podstatě zopakovala některé výtky, které už dříve vyjádřila i Wikimedia Česká republika. Ostatní pobočky jsou aktivní různými způsoby a komunita německé Wikipedie se rozhodla protestně na jeden den (21. března) Wikipedii vypnout.

Proto bych se chtěl komunity zeptat, zda se přidá k dalším členům hnutí Wikimedia a vyjádří se k navrhované směrnici, ať už v podobě banneru, nebo v podobě znepřístupnění Wikipedie na krátkou dobu. --Venca24 (diskuse) 10. 3. 2019, 08:48 (CET)

Já bych rozhodně možnost, že na nějakou velmi krátkou dobu použijeme blackout (a rozhodně banner), připustil. I když je v návrhu výjimka pro online encyklopedie, pro internet jako takový, ze kterého čerpáme, je ten návrh velmi špatný. Navíc by bylo více než záhodné kontaktovat europoslance z ČR, kteří budou pravděpodobně hlasovat proti. Aktron (|) 10. 3. 2019, 09:01 (CET)
Také podporuji jakoukoli formu zřetelného protestu proti chystaným změnám, které nám budou jen komplikovat práci a odebírat zdroje informací. Jen jak dát jasně najevo, co nám na tom vadí, aby to neskončilo jenom vypnutím nebo nesrozumitelným bannerem.--Ioannes Pragensis (diskuse) 10. 3. 2019, 09:42 (CET)
@Ioannes Pragensis, Aktron: Já nějak nechápu, jak se nás to dotkne. OJJ, Diskuse 10. 3. 2019, 09:53 (CET)
@OJJ: No, ta výjimka je pro čl. 13. Ale pro čl. 11 neplatí. Takže je to otázka. A pak je to otázka ještě zdrojů ze kterých čerpáme, přístupu k nim apod. Obecně pro web mimo tu výjimku :-) Aktron (|) 10. 3. 2019, 09:59 (CET)
@Aktron: A co trochu více polopatě? :) Jestli tomu rozumím, tak první věcí je omezit uvádění obsahů článků v internetových vyhledávačích, aby na to musel člověk kliknout a tak zvýšil návštěvnost webu. Druhá věc je, že chtějí zakázat sdílet obsah jako filmy atp. automaticky a ne jen na vyžádání. Ok? A jak to ohrozí Wiki? Nebo je to tak dobře? Budu rád za osvětlení, já Ti pak vysvětlím třeba alopatrickou speciaci nebo něco podobnýho. :-) --OJJ, Diskuse 10. 3. 2019, 10:23 (CET)
@OJJ: Jak? takhle! Článek 11 znamená, že každý kdo chce použít více než "very short extracts" bude muset získat od novináře licenci k použití článku. Jestli máš odpověď na to, že citace je "very short extract" tak bys nám tím vyřešil problém :-D Článek 13 omezuje přidávání obsahu na internet obecně kvůli nepřímo ale jasně stanoveném požadavku na upload filtering, což bude motivovat online platformy k omezování participace uživatelů a tím snižovat zdroje, na kterých Wikipedie stojí pro získávání nového obsahu a ověřování článku. Oba návrhy (čl. 11 a čl. 13) jsou pro Wikipedii velmi špatné, byť nepřímo. Aktron (|) 10. 3. 2019, 10:28 (CET)
Myslíte jako zdrojování? Odkazů na weby, které obsah zveřejňují, se to asi nedotkne, nebo ano? --Vlout (diskuse) 10. 3. 2019, 10:30 (CET)
@Aktron: To je nesmysl, ne? Že bychom nemohli zdrojovat novinami se navíc ani v tom Tvém článku nepíše (jenom This means that websites which aggregate, organize, or make sense of the news will no longer be able to display snippets alongside those articles, making it much harder for users to find and use information online.), tudíž se jedná spíše čistě o vyhledávače. Tímto stylem by se dalo zrušit i citování knih nebo periodik, ne (i když je to trochu argument kluzké plochy)? Chápu-li to dobře, tak se jedná primárně o horší vyhledávání informací na webech, což Google nějak krátkodobě nasadil. Souhlasím, že katastrofa, ale jestli se to týká jen EU, přihlásím se třeba přes kanadskou proxy a hotovo, ne? OJJ, Diskuse 10. 3. 2019, 10:50 (CET)
@OJJ: Ano, skutečně může jít o horší vyhledávání informací. Kanadská proxy Ti ovšem nepomůže, protože ta směrnice se nezabývá tím, odkud někdo přistupuje, ale odkud je to dané médium (EU). Konkrétně: „Member States shall provide publishers of press publications established in a Member State with the rights provided for ...“ --Venca24 (diskuse) 10. 3. 2019, 11:26 (CET)
@OJJ: Ono se to pravděpodobně nedotkne nás jako projektu, ale dotkne se nás to jako komunity a jednotlivých přispěvatelů. Článek 13 není jen o zákazu sdílení filmů, ale o tom, že jako provozovatel neseš plnou odpovědnost za to, co ti tam kdo nahraje už od prvního okamžiku. Takže např. databanka fotografií bude muset mít nějakou proceduru nacházení pravděpodobných porušení autorského práva. Co když ale najde fotografii podobnou jiné fotografii již existující v profesionální bance? Pokud jsou to fotografie ilustrační, mohou si být i podobné – např. fotografie ovoce na černém pozadí jsou si velmi podobné a snad jen právník se specializací na autorské právo dokáže rozlišit, co je „výsledek tvůrčí činnosti autora“. Toto se týká i fotografií nahrávaných pod svobodnými licencemi. V lepším případě je nechají být, v horším případě hodí odpovědnost na nahrávajícího aby se bránil. Nahrávající má podle návrhu směrnice právo na obranu, neodradí ho to však od další činnosti? Podobné to může být u interpretace lidových písní a klasické hudby – pokud si kapela nezmění melodii nebo text (čímž by vytvořila nové dílo), může být nalezen velmi podobný obsah nahraný již dříve jinými interprety i když samotná píseň je volným dílem. To, co se děje na Internetu nás samozřejmě ovlivňuje i při hledání zdrojů nebo ilustrací pro Wikipedii – pozitivně i negativně. --Venca24 (diskuse) 10. 3. 2019, 11:26 (CET)

Tak hlavně tu wikipedii neděláme pro sebe, ale pro lidi. Protest těch třiceti nebo čtyřiceti osob, které tvoří aktivní jádro wikipedistů, sotva někoho dojme, ale jejími uživateli jsou skoro všichni (to už je nějaký elektorát). Takže je třeba přesvědčit veřejnost, že rychlý a bezplatný přístup ke strukturovaným encyklopedickým informacím není samozřejmost a že pro to budou muset taky něco udělat – třeba formou petice.--Hnetubud (diskuse) 10. 3. 2019, 17:46 (CET)

Souhlasím, že by se něco mohlo udělat, třeba i krátkodobé vypnutí. Ale potřebujeme také srozumitelný článek o problému -máme jej? JAn (diskuse) 10. 3. 2019, 19:47 (CET)
@JAn Dudík: Co třeba blogový příspěvek WMF? Mám připravený jeho český překlad, který chcu zítra nabídnout WMČR. Také jsem se snažil přehledně zpracovat článek o směrnici, ale bylo by dobré, aby se přidal ještě někdo další (také kvůli NPOV). --Venca24 (diskuse) 10. 3. 2019, 19:54 (CET)
Taky jsem pro něco výrazného - třeba ten blackout. Banner skoro určitě.--frettie.net (diskuse) 10. 3. 2019, 20:56 (CET)
To samé - pro výrazný protest. Ideálně delší dobu banner a k tomu krátký blackout. --Palu (diskuse) 10. 3. 2019, 21:21 (CET)
Jsem pro výrazný protest a nemám problém s celodenním vypnutím (či celostránkovým celodenním interstitialem provázející přístupy do Wikipedie). --Adam Hauner (diskuse) 11. 3. 2019, 18:28 (CET)

V poslední době si zoufám nad tím, jak začíná být právně složité vystavovat na internetu byť i jedinou HTML-stránku. Hned se na to nabalí cookie-lišta, zpracování údajů (access.log), podmínky užití, možná i německé Impressum a teď ještě navíc jakési filtry obsahu, chci-li někomu dát možnost na ten web něčím přispívat. Vlastně mne to už skoro odradilo od nějaké další tvorby vlastních webů, protože ty jsem dřív dělal jen z nadšení a ne profesionálně, abych měl motivaci se s tím vším zlobit. To vede k tomu, že už přispívám vlastně jen na komunitní weby, kam patří zejména sociální sítě (které mi svou „ochranu“ poskytnou rády, bohužel však tam jsou v nadvládě jejich správci, kteří zhodnotí, zda je můj obsah „vhodný“…), no a ještě Wikipedie. Vůči pořád novým hrozbám dalšího omezenování volnosti internetu už se stáváme indiferentní, ale pokud existuje snaha se vzepřít a kritická masa, aby to bylo zaznamenáno (obojí tady a teď vidím), pak takovou věc nemohu nepodpořit. Jsem pro protest jakoukoliv vhodnou formou.

(Ta trochu výše nastíněná představa „no tak se připojím přes kanadskou proxy a jedu dál“ se mi ale vůbec nelíbí – 99 % uživatelů by se to nikdy nenaučilo a hlavně spokojenost s takovým stavem a normalita jeho obcházení by už byly známkou úplné rezignace. Bohatě mi stačí, že se dnes kvůli GDPR nedostanu na „každý druhý“ americký zpravodajský server – jen protože se jeho tvůrci neobtěžovali řešit GDPR a evropským návštěvníkům, ze kterých stejně nic moc nemají, proto radši přístup plošně zakázali – to je konkrétní případ, jak tahle omezení omezují práci wikipedisty, a ta chystaná nová omezení si jen koledují o něco podobného.) --Blahma (diskuse) 11. 3. 2019, 21:18 (CET)

@Blahma: Horší než diktatura je diktatura, co se maskuje za demokracii :). Po zvážení silně pro blackout. Souběžně bych to coby admin na skw mohl navrhnout i tam. @Jetam2:. OJJ, Diskuse 12. 3. 2019, 12:10 (CET)
@OJJ: Ahoj, díky za nadškrtnutí témy v naší Krčmě.--Jetam2 (diskuse) 12. 3. 2019, 15:51 (CET)

Dtto jako Blahma. Jsem buď pro black-out, s jasným, výstižným textem, který bude třeba odkazovat na článek Směrnice o autorském právu na jednotném digitálním trhu, který by byl jediný dostupný, nebo celostránkový banner. --YjM | dp 12. 3. 2019, 13:15 (CET)

Aby ta akce z naší strany k něčemu byla, bylo by vhodné, aby se o ní dozvěděla média. Nevím, koho tu pingnout z české nadace, ale chtělo by to, aby oni kontaktovali před touto akcí média a upozornili je. Předpokládám, že média se pak už rády chytnou a napíší si k tomu články. Pak to může mít vliv na další dění jako nezapadlý argument. --Palu (diskuse) 12. 3. 2019, 13:25 (CET)

@Palu: Možná by mohl @Michal Bělka, Martin Urbanec:? OJJ, Diskuse 12. 3. 2019, 13:35 (CET)
Možná by taky mohl něco napsat @Aktron: nebo i @Venca24:. Rozumí tomu a umí to sepsat. Následně je třeba pingnout pár médií (imho Lupa.cz se chytí ráda, Živě.cz informuje o Wikipedii často a rádo, Online24 z ČT by se k tomu také mohlo chytit ve svých krátkých pořadech, možná i další. --frettie.net (diskuse) 12. 3. 2019, 14:28 (CET)

Napsal jsem na skwiki. OJJ, Diskuse 12. 3. 2019, 13:35 (CET)

Reklamy v Německu


Zdravím všechny, v Německu jsem si všiml, že protestují i pomocí reklam na čerpacích stanicích. (viz obrázek) --janbery (diskuse) 12. 3. 2019, 17:26 (CET)

To nevypadá jako reklama, spíš zprávy německé televize N24 ve formě videotextu. Vtipné je, že se odkazují na „předsedu rakouské Wikipedie“. :-) --Venca24 (diskuse) 12. 3. 2019, 23:03 (CET)
Ano, a celá ta kampaň je vedena pod chytlavým heslem „Wikipedie bude vypnuta“ (či doslova „Wikipedie se vypíná“), což pak samozřejmě hned v textu upřesní, že jde o vypnutí na jediný den, 21. června. Ale pozornost to přitáhne a nakonec taková forma protestu má právě naznačit, co až by se mohlo stát, pokud by svoboda vyjadřování a přístupu k informacím na internetu byla jednou ohrožena až přespříliš. --Blahma (diskuse) 12. 3. 2019, 23:42 (CET)

Formy protestu

Protože jsme zatím v diskuzi všichni víceméně na jedné vlně, a protože čas německého blackoutu se blíží, připravil jsem přehled variant protestu. Osobně si myslím, že by nemělo dojít k blackoutu bez hlasování a toto hlasování by mělo trvat alespoň tři dny, aby se měla možnost vyjádřit co nejširší komunita. Běžný banner myslím můžeme nasadit i bez hlasování. Je někdo z Vás ochoten připravit hlasování o variantě protestu? Diskutujme jednotlivé varianty. --Venca24 (diskuse) 12. 3. 2019, 11:59 (CET)

Za mě blackout, černá stránka s bílým textem, podobně jako zmíněný příklad enwiki. Rád nějakou takovou stránku i pomůžu připravit. Banner je sice super, ale každý ho jen zavře. Zatímco o blackoutu určitě napíší i média, objeví se ve zprávách televizí a tudíž je veliká šance, že i lidé, kteří ten den nenavštíví wikinu, budou vědět, že se něco děje. --Dvorapa (diskuse) 12. 3. 2019, 12:33 (CET)
Jinak se (pozdě ale přece) podepisuji k důvodům, které tu byly zmíněny výše, ať už se jedná o drobné věci jako mraky upozornění na cookies, Impressum, GDPR a s tím spojené restrikce mimoevropských webů na návštěvníky z EU, ať už se jedná zásadnější věci jako novou výše popsanou směrnici nebo další medii méně probírané, ale též zásadní směrnice, ať už se jedná (co možná zmíněno nebylo) o donucení YouTube evropskou unií smazat některá z nejsledovanějších videí historie (v Česku namátkou některá videa FattyPillowa nebo ViralBrothers) kvůli různým formám donedávna nezávadného černého humoru a možná dalších tisíc věcí, které už mě ani teď honem nenapadají, ale které nás postupně všechny dohánějí k šílenství. --Dvorapa (diskuse) 12. 3. 2019, 12:33 (CET)
Děkuji Venco, super návrhy, hezky ses toho chopil. Mám radost!--frettie.net (diskuse) 12. 3. 2019, 14:25 (CET)

Milí kolegové, předem otevřeně přiznávám, že nejsem žádný odborník na média ani na autorská práva. Nicméně mě zarazilo, že se tu diskutuje jaksi "na jednu branku". Přitom i na internetu lze najít řadu stanovisek opačných. Než se odhodláte k nějakým hlasitým protestům, podívejte se aspoň na některé, například na toto shrnutí: www.info.cz Zdraví --Sokoljan (diskuse) 13. 3. 2019, 14:21 (CET)

Dobrý den, zcela Vašim obavám rozumím i jsem rád za Vaše snahy o vnesení většího klidu do místní protestní nálady (za to moc díky!). Jsem na tom jako Vy, též nejsem expertem na evropskou legislativu a její dopady, nicméně zde je dle mého na místě věřit spíše našim interním zdrojům, například lidem z Nadace, kteří tuto změnu vidí značně negativně. Viz např. přeložený příspěvek na blogu české pobočky. S pozdravem --Chmee2 (diskuse) 13. 3. 2019, 14:49 (CET)
@Sokoljan: Naprosto chápu Váš klidnější postoj a jsem za něj rád. Nicméně článek, na který odkazujete není shrnutím, ale osobním názorem jeho autora. Navíc po jeho shrnutí ve stylu (volná parafráze), že kdo je proti této reformě autorských práv, podporuje mj. pedofily, nemůžu naneštěstí brát tento článek nijak vážně. Autorské právo IMHO nemá být používáno jako jednoúčelová "zbraň" proti konkrétním firmám. Navíc, pokud by někdo chtěl tyto firmy zbavit moci, pak mu rád pomůžu, ale spíše poskytováním stejných nebo lepších služeb, než účelovou úpravou práva, protože jinak ty firmy hodí veškerou na ně naloženou zátěž na své zákazníky (na sebe nebo inzerenty určitě ne). Ovšem Google neprofituje jen z odporu proti této reformě, ale také z toho, že lidé vůbec používají Android nebo GMail, tím pádem by závěry toho článku měly logicky spadat i na tyto lidi. Máte-li lepší článek, který shrnuje situaci "z druhé strany", moc by se hodil jako reference do článku o směrnici jako takové. --Venca24 (diskuse) 18. 3. 2019, 20:49 (CET)

Blackout

Ukázka blackoutu anglické Wikipedie v roce 2012.

Měl by se udělat ve stejný den jako blackout německé Wikipedie (21. března). Musíme mít dobrý vysvětlující text, protože pokud bychom zůstali nepochopeni, mohlo by to negativně ovlivnit obraz Wikipedie u veřejnosti a médií. V tomto případě by byl zájem médií více než pravděpodobný.

Návrh textu inspirovaný německou verzí:

Je nám líto,

že Vám dnes nemůžeme dát odpovědi na otázky, které hledáte, ale jako spoluautoři a spoluautorky české Wikipedie, jsme se rozhodli, protestovat proti návrhu plánované reformy autorského práva v Evropské unii, o které Evropský parlament rozhodne XX.XX.2019.

V rámci připravované Směrnice EU by odpovědnost za obsah služeb pro sdílení obsahu (článků, fotografií, videí) přešla z uživatelů, tedy vkladatelů informací a dat, na poskytovatele internetového obsahu (Článek 13). Dále by služby nabízející přístup k úryvkům novinových článků musely s vydavateli z EU uzavírat licenční smlouvy (Článek 11). Tato opatření, byť plánovaná v dobré víře, by mohla okleštit možnosti kreativního vyjadřování a změnit podobu Internetu, jak ho známe dnes. Více se dočtete ve stanovisku nadace Wikimedia Foundation.

Společně s námi proti reformě protestují i přispěvatelé a přispěvatelky německé Wikipedie, téměř 5 milionů lidí v internetové petici, 169 akademiků z oblasti informačního práva, 167 evropských firem a organizací, internetové osobnosti jako Tim Berners-Lee, vynálezce WWW, a v neposlední řadě také nadace Wikimedia Foundation, provozovatelka Wikipedie, a její evropské pobočky.

Proto Vás žádáme o pomoc:

  • Kontaktujte europoslance a europoslankyně, které Vás zastupují a informujte se o jejich postoji k reformě autorského práva. (info?)
  • Přijdte 23. března na demonstrace, které se budou konat v Praze a dalších evropských městech. (ČR, Evropa)
  • Využijte svého demokratického práva a přijďte k volbám do Evropského parlamentu 24. a 25. května. (info?)

Děkujeme.

--Venca24 (diskuse) 12. 3. 2019, 11:59 (CET)

Text je potřeba radikálně zkrátit, dlouhé texty nikdo nečte. Ideálně po vzoru příkladu z enwiki. První paragraf by nemusel být tak obšírný, druhý paragraf používá příliš odborný text. Kdo všechno protestuje s námi můžeme hodit na nějakou podstránku s podrobnostmi, není to vůbec zásadní informace, krom toho média referující o blackoutu/směrnici tuto rešerši udělají za nás a lépe. --Dvorapa (diskuse) 12. 3. 2019, 12:33 (CET)
Pokud už chcete užívat genderovou hyperkorektnost a nestačí vám normálně spoluautoři, tak bych byl pro, abychom v rámci zdvořilosti definované bontonem užili ne "spoluautoři a spoluautorky", ale "spoluautorky a spoluautoři" :) --Palu (diskuse) 12. 3. 2019, 13:40 (CET)
Mám k tomu pár výtek:
  1. Je to dlouhé. Pokud by se nahoru dalo nějaké jasné, výstižné a krátké info, oč jde a toto dlouhé se někam zašilo, nemám s tím problém, ale takto ne.
  2. Spoluautory a spoluautorky bych nahradil pouze spoluautory. Wikipedie má být psána lidem dostupným a běžným jazykem, do kterého rozhodně hyperkorektnosti nespadají.
  3. Asi nejzásadnější - zvát lidi na protest jakéhokoli politického uskupení (bod dva v žádosti o pomoc) je vážné ohrožení nezávislosti Wikipedie, i kdyby daný subjekt bojoval za sebelepší a bohulibější věc. Wikipedie by si i v této věci měla zachovat co největší neutralitu a nedělat reklamu konkrétním politickým uskupením. Mohlo by to vážně narušit důvěru lidí v relativní nezávislost Wikipedie, což si nesmíme dovolit. Je IMHO vhodnou formou tam dát link na stránku, kde je jak kdo hlasoval - to z povahy věci neutralitu nenaboří, narozdíl od demonstrace pořádané politickým uskupením. Prosím tedy, aby tento bod byl z textu odstraněn. --Vojtasafr (diskuse) 12. 3. 2019, 19:44 (CET)
S tímto zcela souhlasím. Zvát na konkrétní akci s politickým přesahem bychom si jako wikipedisté neměli troufnout. Vyzvat lidi k akci ano, ale nikoliv konkrétně. S pozdravem --Chmee2 (diskuse) 12. 3. 2019, 19:58 (CET)
Ahoj, docela ostře nesouhlasím s tím, abychom tam dělali call na demonstrace, tohle je už dle mého názoru za hranou toho co na Wikipedii je apolitické nebo není – ne všichni jsou tu sympatizanti organizující strany :-) Naopak by měl být zcela nepochybně v blackout banneru link na stránku s kontakty na jednotlivé europoslance tady. To by tam rozhodně nemělo chybět, jinak ok. Aktron (|) 12. 3. 2019, 23:47 (CET)

Pokus o zkrácení a zjednodušení (můžete navrhovat i jiné varianty):

Je nám líto,

že Vám dnes nemůžeme dát odpovědi na otázky, které hledáte. Po několik let jsme strávili miliony hodin práce na tvorbě největší encyklopedie v českém jazyce.

V blízké době však bude Evropský parlament hlasovat o nové směrnici o autorském právu, která, byť plánována v dobré víře, by mohla okleštit možnosti kreativního vyjadřování a změnit podobu Internetu, jak ho známe. Více se dočtete ve stanovisku nadace Wikimedia Foundation.

Proto jsme se spolu s komunitou německé Wikipedie rozhodli dnes, 21. března 2019, na 24 hodin přerušit provoz české Wikipedie.

[Více informací] (odkaz)

--Venca24 (diskuse) 12. 3. 2019, 22:57 (CET)

Určitě bych tam nechal tu pasáž kdo všechno se připojil (tj. že nejsme exoti, ale že to je akce mnoha institucí) a jak se může připojit ten, kdo to čte (nějaká petice, oslovení europoslanců, ...). Bez toho je to jen polovina (protest), které chybí druhá polovina (akce). Jinak se mi to líbí. Případně to ještě schovat do tlačítka - vedle "Více informací" ještě tlačítko "Kdo se už zapojil?" a "Jak se lze zapojit?". --Palu (diskuse) 12. 3. 2019, 23:01 (CET)
Přesně, přesně, jedno tlačítko pro více informací, jedno tlačítko pro výpis zapojených institucí. Jak se zapojit bych klidně nechal na stránce, věta o oslovení europoslance by měla být zlatým písmem. Ale samozřejmě čím kratší, výstižnější a srozumitelnější, tím lepší. --Dvorapa (diskuse) 13. 3. 2019, 00:32 (CET)
Souhlas, europoslance navrátit a klidně tam dát i to tlačítko na další zapojené subjekty. S pozdravem --Chmee2 (diskuse) 13. 3. 2019, 11:26 (CET)
Další možnost:
Je nám líto,

že Vám dnes nemůžeme dát odpovědi na otázky, které hledáte. Po několik let jsme strávili miliony hodin práce na tvorbě největší encyklopedie v českém jazyce.

V blízké době bude Evropský parlament hlasovat o nové směrnici o autorském právu, která, byť plánována v dobré víře, by mohla omezit možnosti kreativního vyjadřování a změnit podobu Internetu, jak ho známe. Více se dočtete ve stanovisku nadace Wikimedia Foundation.

Proto jsme se spolu s komunitou německé Wikipedie rozhodli dnes, 21. března 2019, na 24 hodin přerušit provoz české Wikipedie.

Společně s námi proti reformě vystupuje téměř 5 milionů lidí v internetové petici, 169 akademiků z oblasti informačního práva, 167 evropských firem a organizací, internetové osobnosti jako Tim Berners-Lee, vynálezce WWW, a v neposlední řadě také nadace Wikimedia Foundation, provozovatelka Wikipedie, a její evropské pobočky.

[Kontaktujte své europoslance] (odkaz/tlačítko)

[Článek o směrnici] (odkaz/tlačítko)

[Více informací] (odkaz/tlačítko)

Odkazy/tlačítka mohou být i vedle sebe. --Venca24 (diskuse) 13. 3. 2019, 12:36 (CET)
Za mě dobré. --Palu (diskuse) 13. 3. 2019, 12:38 (CET)
@Venca24, Palu: Jsem proti uvádění německé Wiki, když protestovat budou i další. Dole dost projektů uvedl dole kolega a i na Sk to vypadá dobře. Teoreticky bychom mohli nasadit na obě Wiki současně. Byl by toho @Martin Urbanec:, např., schopen? OJJ, Diskuse 13. 3. 2019, 12:58 (CET)
@Venca24, Palu, OJJ: Naopak si myslím, že je dobrý nápad zmínit, že jsme si to nevymyslili na cs.wiki, ale že se black-out týká i dalších. Jestli je vyjmenovat všechny nebo jen stylem "spolu s komunitami Wikipedie německé, slovenské a dalších" je mi asi jedno. --YjM | dp 13. 3. 2019, 23:48 (CET)
Je nám líto,

že Vám dnes nemůžeme dát odpovědi, které hledáte. Po několik let jsme strávili miliony hodin práce na tvorbě největší encyklopedie v českém jazyce.

V blízké době bude Evropský parlament hlasovat o nové směrnici o autorském právu, která, byť plánována v dobré víře, by mohla omezit možnosti kreativního vyjadřování a změnit podobu Internetu, jak ho známe. Více se dočtete ve stanovisku nadace Wikimedia Foundation.

Proto jsme se spolu s komunitami německé, [bude doplněno] Wikipedie rozhodli dnes, 21. března 2019, na 24 hodin přerušit provoz české Wikipedie.

Společně s námi proti reformě vystupuje téměř 5 milionů lidí v internetové petici, 169 akademiků z oblasti informačního práva, 167 evropských firem a organizací, internetové osobnosti jako Tim Berners-Lee, vynálezce Word Wide Webu, a v neposlední řadě také nadace Wikimedia Foundation, provozovatelka Wikipedie, a její evropské pobočky.

Kontaktujte své europoslance Článek o směrnici Více informací

--Venca24 (diskuse) 17. 3. 2019, 10:26 (CET)

Děkuji, to je myslím dost výstižný text. (Ještě drobnost: jak je ošetřeno, aby editoři nepřišli v okamžik blackoutu o rozdělanou práci?)--Hnetubud (diskuse) 17. 3. 2019, 21:16 (CET)
@Hnetubud: @Martin Urbanec: Děkuji. To je dobrá otázka na adminy. IMHO od začátku nepůjde nic ukládat. --Venca24 (diskuse) 17. 3. 2019, 22:51 (CET)
V tom případě by asi bylo dobré vyrobit nějaké varování (nevím ovšem, jaká cesta je nejefektivnější, aby se informace dostala včas k co nejvíce lidem) ve smyslu: nic nového nerozjíždět, pracujte offline, od půlnoci bude server mimo provoz.--Hnetubud (diskuse) 18. 3. 2019, 11:16 (CET)
Však to jsme zmínili v hlasování, mnoho z nás hlasovalo udělat blackout a před tím po několik dní upozornit na blackout malým bannerem. Ovšem asi jsme byli přehlasování Paluovým návrhem na kombinaci všech bannerů a blackoutu (bez předchozího varování na blackout? chápu to dobře?). --Dvorapa (diskuse) 18. 3. 2019, 11:22 (CET)
Myslím, že předchozí varování na blackout můžeme zavést i bez dalšího hlasování. Jde o drobnost, která by neměla nikomu vadit a přitom by mohla hodně lidem pomoct zmírnit dopad blackoutu. --Palu (diskuse) 18. 3. 2019, 11:46 (CET)

Překrývací banner / výrazný banner

Ukázka překrývajícího banneru na německé Wikipedii 11. září 2018.

Další méně narušující, přesto výraznou, možností a alternativou k úplnému blackoutu je na všechny stránky umístit banner se vzkazem (ať už normální nebo překrývající). O kód jsem se snažil požádat na německé Wikipedii, ale ještě se mi ho nepodařilo získat. Umíte-li německy, nebo máte-li kontakty, uvítám Vaši pomoc.

Návrh textu inspirovaný německou verzí:

Vážení čtenáři, vážené čtenářky,

jako spoluautoři a spoluautorky české Wikipedie jsme se dnes rozhodli protestovat proti návrhu plánované reformy autorského práva v Evropské unii, o které Evropský parlament rozhodne XX.XX.2019.

V rámci připravované Směrnice EU by odpovědnost za obsah služeb pro sdílení obsahu (článků, fotografií, videí) přešla z uživatelů, tedy vkladatelů informací a dat, na poskytovatele internetového obsahu (Článek 13). Dále by služby nabízející přístup k úryvkům novinových článků musely s vydavateli z EU uzavírat licenční smlouvy (Článek 11). Tato opatření, byť plánovaná v dobré víře, by mohla okleštit možnosti kreativního vyjadřování a změnit podobu Internetu, jak ho známe dnes. Více se dočtete ve stanovisku nadace Wikimedia Foundation.

Společně s námi proti reformě protestují i přispěvatelé a přispěvatelky německé Wikipedie, téměř 5 milionů lidí v internetové petici, 169 akademiků z oblasti informačního práva, 167 evropských firem a organizací, internetové osobnosti jako Tim Berners-Lee, vynálezce WWW, a v neposlední řadě také nadace Wikimedia Foundation, provozovatelka Wikipedie, a její evropské pobočky.

Proto Vás žádáme o pomoc:

  • Kontaktujte europoslance a europoslankyně, které Vás zastupují a informujte se o jejich postoji k reformě autorského práva. (info?)
  • Přijdte 23. března na demonstrace, které se budou konat v Praze a dalších evropských městech. (ČR, Evropa)
  • Využijte svého demokratického práva a přijďte k volbám do Evropského parlamentu 24. a 25. května. (info?)

Děkujeme.

--Venca24 (diskuse) 12. 3. 2019, 11:59 (CET)

Naneštěstí se mi doteď nepodařilo od lidí z de WP získat kód na překrývající banner pro Martin Urbanec. Snad je tu někdo s lepšími kontakty nebo dovednostmi (možná Frettie). --Venca24 (diskuse) 16. 3. 2019, 10:44 (CET)
To je vůl ... (Schnabeltassentier). Podívám se na to, ale těžko říct, jak to půjde. --frettie.net (diskuse) 16. 3. 2019, 10:54 (CET)
Tak to čtu ještě jednou a jako jeho věta "je problém to napsat znova na cs wiki?" ... mě vytočila doběla. Něco jsem zkoušel, technicky by to možná šlo, ale kdoví co a kdoví kam by se muselo implnementovat. Nevěřím, že neexistuje hotový řešení. Blbý je, že ač jsem docela pátral, tak žádné rozumné ne. (jen spoustu diskusí naprosto vo ničem - prostě Wikidiskuze). Přinejhorším můžeme zkusit vytvořit si vlastní overlay ... --frettie.net (diskuse) 16. 3. 2019, 11:29 (CET)
Wikipedista:Frettie - přidej si do svého common.js obsah toho, co mám v common.js já (Wikipedista:Frettie/common.js a totéž s commons.css Wikipedista:Frettie/common.css. Následně na tebe na m= user page vyskočí overlay. jde křížkem vypnout. Je to udělaný tak, aby to nebylo závislý na externích obrázcích a tak. JE to první nástřel s designem se dá hejbat.--frettie.net (diskuse) 16. 3. 2019, 12:17 (CET)
A teda levý sloupec a horní tlačítka ve vectoru jsou fakt naprd napsaný ... jako dá se jich zbavit, ale v podstatě rozumnější řešení než jejich schování při vyskočení overlaye jsem nenašel ... --frettie.net (diskuse) 16. 3. 2019, 12:37 (CET)
Přišel mi odkaz na tohle, na [20] je pár dalších bannerů. Jeden z nich je EU_Full_Blackout_Night, což jje vyskakující banner. Jakýkoliv z CentralNotice bannerů půjde snadno nasadit na jakýkoliv projekt. V podstatě to stačí přeložit, vložit lokalizaci a zapnout. --Martin Urbanec (diskuse) 16. 3. 2019, 16:53 (CET)
No výborně, navíc to bude fungovat. To u mě naráží na dementnost hlavičky (wtf position:absolute ?!?!?!?!). To jsem hledal a nenašel. :) --frettie.net (diskuse) 16. 3. 2019, 23:25 (CET)

Normální banner

Ukázka banneru na německé Wikipedii v roce 2012.

Vzhledem k tomu, že většina zde diskutujících protest jako takový podporu, myslím, že pro zobrazení běžného banneru nepotřebujeme svolávat hlasování. Normální banner by měl odkazovat na stanovisko WMF, případně naše vlastní, a na kontaktní informace na europoslance a europoslankyně zvolené za ČR. Využít můžeme kód z předchozího protestu na Metě. Takový banner můžeme nechat klidně celý příští týden. V případě, že by jsme zvolili blackout, měl by banner o něm informovat. --Venca24 (diskuse) 12. 3. 2019, 11:59 (CET)

Návrh banneru (první věta větší, druhá menší):
Otevřená encyklopedie potřebuje otevřený Internet.

Příští týden Evropský parlament rozhodne o budoucí podobě Internetu.

Článek o směrnici Více informací

--Venca24 (diskuse) 17. 3. 2019, 22:51 (CET)

Hlasování

Archivovaná stránka

Nacházíte se na stránce, která byla archivována. Neměla by tedy být (s výjimkou oprav odkazů po přesunu cílových stránek apod.) editována.

@Venca24, Ioannes Pragensis, Aktron, Hnetubud:@YjM:@Vlout, Frettie, Palu, Adam Hauner: Vzhledem k tomu, že je tady celkem viditelný konsensus pro reakci Wikipedie a vývojáři pro jeho zapnutí asi budou případně potřebovat hlasování komunity, zakládám hlasování od 12. 3. 2019 do 19. 3. 2019 v 13.22 SEČ. Může se vyjádřit každý uživatel splňující Wikipedie:Účast v hlasování, kvórum je 20 uživatelů. Konsensus pro reakci Wikipedie by měl být alespoň ⅔, z toho se nasadí návrh s největším počtem hlasů. Hlasování uzavírá byrokrat. --OJJ, Diskuse 12. 3. 2019, 13:22 (CET)

Výsledky: 22 uživatelů pro blackout, 3 uživatelé pro překrývací banner, 19 uživatelů pro banner v hlavičce stránky, 44 uživatelů pro kombinaci všeho a 8 uživatelů proti.

Dle pravidel hlasování uvedených výše je komunitou zvolená možnost "Pro kombinaci všeho", pro kterou hlasovalo 44 lidí.

Hlasování uzavřel --Martin Urbanec (diskuse) 19. 3. 2019, 16:37 (CET)

Pro

Pro blackout
  1. Pro kombinaci všeho (blackout na 1 den, překrývací banner týden, hlavičkový banner měsíc). --Palu (diskuse) 12. 3. 2019, 13:27 (CET)
  2. ProPro Pro --Dvorapa (diskuse) 12. 3. 2019, 13:33 (CET)
  3. Rozhodně pro. OJJ, Diskuse 12. 3. 2019, 13:36 (CET)
  4. ProPro Pro 24 hodin? --Vachovec1 (diskuse) 12. 3. 2019, 13:37 (CET)
  5. ProPro Pro Vojtěch Zavadil (diskuse) 12. 3. 2019, 13:57 (CET)
  6. ProPro Pro Aktron (|) 12. 3. 2019, 14:05 (CET)
  7. ProPro Pro --frettie.net (diskuse) 12. 3. 2019, 14:24 (CET)
  8. ProPro Pro --Ioannes Pragensis (diskuse) 12. 3. 2019, 14:29 (CET)
  9. ProPro Pro --Adam Hauner (diskuse) 12. 3. 2019, 14:30 (CET)
  10. ProPro Pro --Pavouk (diskuse) 12. 3. 2019, 14:33 (CET)
  11. ProPro Pro --Blahma (diskuse) 12. 3. 2019, 14:34 (CET)
  12. ProPro Pro Mirek256 12. 3. 2019, 15:15 (CET)
  13. ProPro Pro --Chmee2 (diskuse) 12. 3. 2019, 18:07 (CET)
  14. ProPro Pro --YjM | dp 12. 3. 2019, 22:23 (CET)
  15. ProPro Pro --Packa (diskuse) 12. 3. 2019, 23:05 (CET)
  16. ProPro Pro -- JAn (diskuse) 13. 3. 2019, 09:49 (CET)
  17. ProPro Pro --Wesalius d|p 14. 3. 2019, 08:02 (CET)
  18. ProPro Pro --Jan Geier (diskuse) 14. 3. 2019, 09:23 (CET)
  19. ProPro Pro --Bovera78 (diskuse) 14. 3. 2019, 13:21 (CET)
  20. ProPro Pro Takový, nejlepé denní, odpočinek od WP --Patriccck 14. 3. 2019, 22:47 (CET)
  21. ProPro Pro --Czeva (diskuse) 15. 3. 2019, 10:22 (CET)
  22. ProPro Pro Chce-li někdo zdůvodnění, jistě ho najde v mých dosavadních komentářích + ve stanovisku WMF. --Venca24 (diskuse) 19. 3. 2019, 11:22 (CET)
Pro překrývací banner
  1. Pro kombinaci všeho (blackout na 1 den, překrývací banner týden, hlavičkový banner měsíc). --Palu (diskuse) 12. 3. 2019, 13:27 (CET)
  2. ProPro Pro --Ioannes Pragensis (diskuse) 12. 3. 2019, 14:29 (CET)
  3. ProPro Pro --Pavouk (diskuse) 12. 3. 2019, 14:33 (CET)
Pro banner v hlavičce stránky
  1. Pro kombinaci všeho (blackout na 1 den, překrývací banner týden, hlavičkový banner měsíc). --Palu (diskuse) 12. 3. 2019, 13:27 (CET)
  2. ProPro Pro jako upozornění na chystaný blackout --Dvorapa (diskuse) 12. 3. 2019, 13:33 (CET)
  3. ProPro Pro Souhlasím. OJJ, Diskuse 12. 3. 2019, 13:36 (CET)
  4. ProPro Pro Ano, banner jako avízo. --Vachovec1 (diskuse) 12. 3. 2019, 13:38 (CET)
  5. ProPro Pro Vojtěch Zavadil (diskuse) 12. 3. 2019, 13:57 (CET)
  6. ProPro Pro Aktron (|) 12. 3. 2019, 14:05 (CET)
  7. ProPro Pro na delší dobu. --frettie.net (diskuse) 12. 3. 2019, 14:24 (CET)
  8. ProPro Pro --Ioannes Pragensis (diskuse) 12. 3. 2019, 14:29 (CET)
  9. ProPro Pro --Pavouk (diskuse) 12. 3. 2019, 14:33 (CET)
  10. ProPro Pro --Blahma (diskuse) 12. 3. 2019, 14:34 (CET)
  11. ProPro Pro Mirek256 12. 3. 2019, 15:16 (CET)
  12. ProPro Pro, tak aby byl nasazen s předstihem a upozorňoval na chystaný black-out + dodatečně tak, aby informoval o výsledku akce (směrnice přes nesouhlas Wikipedie prošla, směrnice byla díky nám upravena, atp.) --YjM | dp 12. 3. 2019, 22:23 (CET)
  13. ProPro Pro, asi jak píše YjM --Packa (diskuse) 12. 3. 2019, 23:07 (CET)
  14. ProPro Pro -- JAn (diskuse) 13. 3. 2019, 09:49 (CET)
  15. ProPro Pro --Jan Geier (diskuse) 14. 3. 2019, 09:23 (CET)
  16. ProPro Pro (pouze) banner nahoře, ale výrazný, ještě lépe neodstranitelný. —Mykhal (diskuse) 14. 3. 2019, 10:26 (CET)
  17. ProPro Pro Jak píše YjM a Dvorapa. --Patriccck 14. 3. 2019, 22:47 (CET)
  18. ProPro Pro --Czeva (diskuse) 15. 3. 2019, 10:22 (CET)
  19. ProPro Pro --Venca24 (diskuse) 19. 3. 2019, 11:22 (CET)
Pro kombinaci všeho
  1. Pro kombinaci všeho (blackout na 1 den, překrývací banner týden, hlavičkový banner měsíc). --Palu (diskuse) 12. 3. 2019, 13:27 (CET)
  2. ProPro Pro v podstatě jako Palu. --frettie.net (diskuse) 12. 3. 2019, 14:24 (CET)
  3. ProPro Pro --Ioannes Pragensis (diskuse) 12. 3. 2019, 14:29 (CET)
  4. ProPro Pro --Adam Hauner (diskuse) 12. 3. 2019, 14:30 (CET)
  5. ProPro Pro --Pavouk (diskuse) 12. 3. 2019, 14:32 (CET)
  6. ProPro Pro Přijde mi trochu nešťastné zadání hlasování „nasadí se návrh s nejvyšším počtem hlasů“ – jsem též pro kombinaci. --Blahma (diskuse) 12. 3. 2019, 14:34 (CET)
  7. ProPro Pro--Horst (diskuse) 12. 3. 2019, 14:36 (CET)
  8. ProPro Pro RiniX (diskuse) 12. 3. 2019, 14:48 (CET)
  9. ProPro ProOJJ, Diskuse 12. 3. 2019, 14:49 (CET)
  10. ProPro Pro - banner na delší dobu, blackout na kratší. --Hugo (diskuse) 12. 3. 2019, 14:55 (CET)
  11. ProPro Pro --Vojtěch Dostál (diskuse) 12. 3. 2019, 14:55 (CET)
  12. ProPro Pro --BarbatusCZ (diskuse) 12. 3. 2019, 15:07 (CET)
  13. ProPro Pro Též jako Palu --Michal Lenc (diskuse) 12. 3. 2019, 15:49 (CET)
  14. ProPro Pro Tohoto si všimne nejvíce lidí. --janbery (diskuse) 12. 3. 2019, 17:26 (CET)
  15. ProPro Pro--Rosenfeld (diskuse) 12. 3. 2019, 17:37 (CET)
  16. ProPro Pro --Khamul1 (diskuse) 12. 3. 2019, 17:39 (CET)
  17. ProPro Pro S tím, že blackout by bylo nejlépe synchronizovat s německou wikipedií (viz výše)--Hnetubud (diskuse) 12. 3. 2019, 17:41 (CET)
  18. ProPro Pro --Chmee2 (diskuse) 12. 3. 2019, 18:07 (CET)
  19. ProPro Pro --Ladin (diskuse) 12. 3. 2019, 19:03 (CET)
  20. ProPro Pro Musí to vejít v obecnou známost.--Rosičák (diskuse) 12. 3. 2019, 19:21 (CET)
  21. ProPro Pro --Dominik Matus  diskusepříspěvky 12. 3. 2019, 20:51 (CET)
  22. ProPro Pro --RomanM82 (diskuse) 12. 3. 2019, 21:00 (CET)
  23. ProPro Pro --Krvesaj (diskuse) 12. 3. 2019, 21:25 (CET)
  24. ProPro Pro -- Leome 323 ♥ (diskuse) 12. 3. 2019, 22:51 (CET)
  25. ProPro Pro Aktron (|) 12. 3. 2019, 23:05 (CET)
  26. ProPro Pro Mirek256 13. 3. 2019, 07:03 (CET)
  27. ProPro Pro --Vojtasafr (diskuse) 13. 3. 2019, 08:06 (CET) Po lepším nastudování problematiky jsem nucen hlas škrtnout, neboť jsem nenarazil na nic, čím by to mohlo WP ohrozit. --Vojtasafr (diskuse) 18. 3. 2019, 16:02 (CET)
  28. ProPro Pro Matěj Suchánek (diskuse) 13. 3. 2019, 08:38 (CET)
  29. ProPro Pro --JirkaSv (diskuse) 13. 3. 2019, 08:49 (CET)
  30. ProPro Pro -- JAn (diskuse) 13. 3. 2019, 09:49 (CET)
  31. ProPro Pro --Grtek (diskuse) 13. 3. 2019, 15:39 (CET)
  32. ProPro Pro Jedudědek (diskuse) 13. 3. 2019, 16:40 (CET)
  33. ProPro Pro Limojoe (diskuse) 14. 3. 2019, 08:00 (CET)
  34. ProPro Pro --Gampe (diskuse) 14. 3. 2019, 08:08 (CET)
  35. ProPro Pro --Jan Geier (diskuse) 14. 3. 2019, 09:23 (CET)
  36. ProPro Pro --Petr Urbanec (diskuse) 14. 3. 2019, 10:05 (CET)
  37. ProPro Pro --Bovera78 (diskuse) 14. 3. 2019, 13:23 (CET)
  38. ProPro Pro --Czeva (diskuse) 15. 3. 2019, 10:22 (CET)
  39. ProPro Pro--Clonewayx (diskuse) 15. 3. 2019, 19:13 (CET)
  40. ProPro Pro --Jan KovářBK (diskuse) 17. 3. 2019, 00:56 (CET)
  41. ProPro Pro --Lubor Ferenc (diskuse) 17. 3. 2019, 17:15 (CET)
  42. ProPro Pro --Mychajlo (diskuse) 17. 3. 2019, 20:26 (CET)
  43. ProPro Pro --Cepice (diskuse) 17. 3. 2019, 20:44 (CET)
  44. ProPro Pro --Nolanus C 18. 3. 2019, 18:29 (CET) Stejně už v podstatě ani nemáme jinou možnost, všichni to od nás čekaj...
  45. ProPro Pro --Týnajger (diskuse) 18. 3. 2019, 19:10 (CET)

Proti

  1. ProtiProti Proti --B.mertlik Wikipedie by měla být apolitická. B.mertlik (diskuse) 12. 3. 2019, 14:01 (CET)
    tohle není otázka politiky.--frettie.net (diskuse) 12. 3. 2019, 14:24 (CET)
    Jde o to, jak chápeme "politiku". Pokud jako stranickost, pak samozřejmě apolitičtí jsme. Já ovšem političnost chápu mnohem šířeji. Myšlenka Wikipedie a hodnoty, na kterých stojí, samozřejmě v širším slova smyslu politické jsou. Rád říkám, že nejsme apolitičtí, jen politicky neutrální. --Vojtěch Dostál (diskuse) 12. 3. 2019, 14:58 (CET)
    Pokud se apolitická instituce brání proti politikům, kteří ji chtějí ohrozit, je to politika nebo ne? Opravdu jde o to, jak se na věc díváme, a náš úhel pohledu nám nikdo nemůže vnucovat. --Packa (diskuse) 12. 3. 2019, 23:13 (CET)
    Jak směrnice ohrožuje Wikipedii? Článek Směrnice o autorském právu na jednotném digitálním trhu o tom vůbec nehovoří. Petr Karel (diskuse) 14. 3. 2019, 12:26 (CET)
  2. Petr Karel (diskuse) 14. 3. 2019, 12:26 (CET) (dokud nebude vyjasněn konkrétní vliv přímo na Wikipedii, je to politika, a ta sem podle mého nepatří; nebráním se změnit názor, bude-li doplněn článek o směrnici)
    @Petr Karel: Taky jsem po něm volal a článek o směrnici už je: Směrnice o autorském právu na jednotném digitálním trhu. --Matěj Orlický (diskuse) 17. 3. 2019, 09:17 (CET)
    O článku vím. Myslel jsem něco jiného – že bude doplněn o informace, zda má/nemá směrnice konkrétní přímé dopady na wikipedii, což se dosud nestalo. Petr Karel (diskuse) 18. 3. 2019, 09:25 (CET)
  3. ProtiProti Proti Nenašel jsem (tu shrnuté) důvody, proč by se to mělo dotýkat Wikipedie či principů, na kterých je postavena. --Matěj Orlický (diskuse) 17. 3. 2019, 09:25 (CET)
    Filtry na materialy porusujici AP treba nebudeme schopni zajistit, resp. mozna budeme, ale bude to "zrat" zdroje z pro nas dulezitejsich projektu. Princip, ze komunita se snazi hlidat sec muze a pripadne prehlidnuti bud napravi sama, jakmile napise autor ci nekdo jiny na diskusi, resp. WMF, pokud autor kontaktuje rovnou pravni oddeleni WMF. To vcelku funguje a neni duvod to menit. Plne automaticke filtry fakt nedame :). Tohle je jeden duvod za vsechny. --Martin Urbanec (diskuse) 17. 3. 2019, 23:17 (CET)
    Tomu nerozumím, já četl, že se to má týkat jen komerčních webů, což WP není. Matěj Orlický (diskuse) 18. 3. 2019, 09:37 (CET)
    @Petr Karel, Tomas62, Matěj Orlický, Mircea:Wikipedie má stejně jako jiné podobné nevýdělečné online projekty výjimku (čl. 2 odst. 5), povinnost podle čl. 13 se na ni tudíž nevztahuje. Co se týče čl. 11, my sem snad kopírujeme obsáhlé citace z textů, které vytváří zpravodajské weby? Měl jsem za to, že se články na Wikipedii píší spíš vlastními slovy. K tomu srov. dnešní článek na Novinkách [21], kde kolega Vojtěch Dostál uvádí „Reforma nám značným způsobem omezí možnost tyto weby citovat.“… O něco přesnější v tomto ohledu byli alespoň na IDNESu ([22]). Jinak jak už jsem psal níže, osobní zájem je protlačován skrz projekt, kterého se to v podstatě netýká. --Vlout (diskuse) 18. 3. 2019, 13:32 (CET)
    Ano, to je vlastně dosti silné obvinění. Níže je to psáno jako „nátlak soukromých subjektů“, tady jako „osobní zájem“ protlačovaný skrz projekt. Můžeme se dovědět, jaký a čí tedy osobní a soukromý zájem to má být? --Bazi (diskuse) 18. 3. 2019, 13:48 (CET)
    Neberte to prosím jako „obvinění“, ale jako můj dojem, že některým kolegům se to nelíbí, proti čemuž nemám nic, ale ve vztahu k Wikipedii je to jen jejich soukromý zájem, aby směrnice neprošla (byla upravena). --Vlout (diskuse) 18. 3. 2019, 15:00 (CET)
    Prosím nejprve si přečtěte něco k tématu a poté kritizujte. Třeba články 3 a 11 se Wikipedie dotknou tak, že znemožní práci agregátorů zpráv, např. znemožní (nebo přinejmenším ztíží) zprávy prohledávat Googlem, EBSCem apod. Což je věc, která ovlivní Wikipedii docela zásadně, i když se jí netýká přímo. Také je zásadní ne co v návrhu směrnice uvedeno je, ale co v ní chybí. Chybí například důkladná záštita digitalizace historických děl nebo záštita svobody panoramatu. Více v tomto trochu starším shrnutí (pozor, některé věci již nejsou aktuální) a v současném (asi jen přeloženém z en) vyjádření na blogu WMČR (kde trochu postrádám nějaké shrnutí o průběhu a výsledcích vyjednávání WM s EU - čili co se již od roku 2016 podařilo změnit na znění směrnice k lepšímu z pohledu Nadace). --Dvorapa (diskuse) 18. 3. 2019, 14:29 (CET)
    Wikipedie se to dotkne pouze tak, že pokud její editor bude chtít zpracovat nějakou zpravodajskou informaci, bude „muset“ jít přímo na zpravodajský web a nikoli využít agregátor zpráv. Osobně bych to tedy za zásadní omezení pro wikipedisty neoznačil. --Vlout (diskuse) 18. 3. 2019, 15:00 (CET)
    No není to tak jednoznačné, co se týče článku 13, ten sice neovlivní projekty Nadace, ale zase bude mít dopad na skoro všechna ostatní úložiště, ze kterých také přebíráme obsah. Mimochodem není od věci jim vyjádřit alespoň solidaritu. Třeba článek 11 pak docela dává monopolní výhodu větším crawlerům (např. Googlu), kteří si mohou dovolit zaplatit rentu nakladatelům, protože jim odpadnou drobní konkurenti, kteří si zaplacení renty dovolit nemohou. Což mohou být třeba i OpenSource projekty. Osobně nemám nic proti názorům proti, reagoval jsem pouze na názor váš (Vlouta) a Baziho těsně nad mým příspěvkem, který zmiňuje jakési protlačování osobních zájmů skrze otevřený projekt, já osobně na tom vidím spíše upozornění otevřeného projektu, že se zásadně mění pravidla hry na celém internetu, což ve výsledku také zásadně ovlivní obsah na otevřeném projektu, byť ne hned. A také stížnost otevřeného projektu, že se na něj při úpravách směrnice částečně nebral ohled (viz výše co v návrhu směrnice chybí). Aspoň částečně se podařilo získat různé výjimky, které vlastně zmírnily to prapůvodní vyloženě šílené znění na to dnešní. Jako co se týče aktuálního znění ve vztahu k projektům Nadace, já osobně si myslím, že už se návrh směrnice blíží do akceptovatelného znění, ale prostě to ještě není ono. --Dvorapa (diskuse) 18. 3. 2019, 15:34 (CET)
  4. Po přečtení zde i onde napsaného pochybuji, zdali jsem funkčně gramotný. Nejsem sto si udělat samostatný názor, jaký by přijetí směrnice mohlo mít na dopad na wiki.
    Mají-li mít radikální činy nějaký vliv, nemělo jich být nadužíváno. Směrnice je v návrhu. Měla by ponejprv projít legislativní radou Evropského parlamentu a pak by mohla být schválena v letos v březnu, tedy parlamentem ve stávajícím složení. Před radikálními opatřeními je namístě otázka českým zastupitelům, kterak se k návrhu postaví. Protože řada z nich v květnu znovu kandiduje (včetně předsedy legislativní rady EP), upřednostňuji individuální teror v měkké verzi mailového dotazu.
    Snažím se porozumět protestům přátel z de:wiki, ačkoli bariéra cizího jazyka je pro mne nepřekonatelná. Jestli Sven Schulze věří, že za kampaní proti je gůgl, protože protestní mejly byly odeslány z jeho adres, pak je to v mých očích nedůstojná argumentace. A taky bych kvůli takovému hlupství vyšel do ulice, kdybych to měl za rohem.
    A politika, ovšemže politika. Proto si volím a také platím své zastupitele. Když jsem funkčně negramotný, a neumim si udělat samostatný obrázek, čekám na slovo našich Pirátů, kteří mají autorská práva v základních principech, jestli se dobře pamatuju.
    Závěrem, bylo by dobré rehabilitovat slovo zisk; není to sprosté slovo. Internetové platformy vydělávají? Zůstávám v úžasu, to by neměly?--Tomas62 (diskuse) 17. 3. 2019, 20:07 (CET)
  5. ProtiProti Proti Podle mě vypnutí ničemu nepomůže, navíc wikipedie by se neměla do politiky míchat a měla by být na ní nezávislá. Žádný zákon ani směrnice ji stejně nezakážou, na to je příliš silná. Proti bannerům nic nemám, ty se stejně každou chvíli objevují i bez hlasování. Vtipné je, že je tu tato diskuse 6 dní a musel mě na ni upozornit kolega, který si o ní přečetl v denním tisku. Mircea (diskuse) 18. 3. 2019, 09:12 (CET)
    Jestli hlasujete pro bannery, tak to je jiný chlívek :) --Palu (diskuse) 18. 3. 2019, 09:16 (CET)
    Bannery mě nevadí. Ať jsou nebo nejsou. Jsem proti vypnutí. Mircea (diskuse) 18. 3. 2019, 09:49 (CET)
  6. ProtiProti Proti, důvody výše. Nechce se mi protestovat proti něčemu, co se wiki zřejmě netýká, zasahovat do věcí, kterým nerozumím, a konečně dělat Jánošíka ve věci, o níž už tolik chytřejších uvažovalo a rozhodlo. Zdraví --Sokoljan (diskuse) 18. 3. 2019, 13:49 (CET)
    Nejsem si jist, jestli upřednostňování korporátních zájmů nad zájmy většiny lze považovat za chytré rozhodnutí. Spíš bych ty chytré trochu podezříval, co je k tomu vedlo - jestli to, že tomu právě nerozumí, a nebo něco jiného. --Palu (diskuse) 18. 3. 2019, 14:11 (CET)
    Těmi „zájmy většiny“ bych raději taky moc neoperoval. Zájmů je v tom jistě mnoho, ale není to jednoduchá ani černobílá záležitost. --Bazi (diskuse) 18. 3. 2019, 14:30 (CET)
  7. ProtiProti Proti Po nastudování návrhu jsem nucen konstatovat, že jsem v něm nenašel nic, co by mohlo Wikipedii přímo ohrozit. Jinak musím souhlasit s argumentem Sokoljana a Vlouta. Zároveň s tím nesouhlasím se zněním tiskové zprávy WMCZ, s tím, že nebyla s wikipedisty (=z wikipedií) konzultována a ohrazuji se proti výrokům Vojtěcha Dostála, které navozují v laických čtenářích článků - běžných uživatelích Wikipedie - pocit, že v současné době můžeme bez omezení kopírovat části článků z novin a až nová legislativa nám to zakáže. Tento výrok považuji za naprosto nepřijatelný, neboť jednak si mohou ti znalejší myslet, že na současná autorská práva kašleme, jednak si mohou lidé, co chtějí něco přidat do článku myslet, že to mohou zkopírovat. Kdyby to ti, co tu tiskovku psali dali k okomentování ostatním, možná by se tyto problémy odfiltrovaly. Nakonec také vyjadřuji politování nad tím, že byla tiskovka rozeslána ještě před tím, než bylo ukončeno hlasování. Je to IMHO v rozporu s principy Wikipedie a s elementární slušností. --Vojtasafr (diskuse) 18. 3. 2019, 16:15 (CET)
  8. ProtiProti Proti Nemyslím si, že dostatečně vidím do detailů a možných dopadů, ale nepřipadá mi to pro Wikipedii tak černé. Jestli dobře čtu článek 11, publikační omezení by mělo trvat zhruba dva roky od zveřejnění článku. Pro kvalitu encyklopedie by takový časový odstup byl možná někdy i přínosný? --Xyzabec (diskuse) 18. 3. 2019, 17:09 (CET)

Tato stránka byla archivována a neměla by být (s výjimkou oprav odkazů po přesunu cílových stránek apod.) editována.

Komentáře

Pozn.: Hlasování je lehce zmatené, protože tu chybí kategorie banner v hlavičce + blackout, oddělená od kategorie pouze banner. Vojtěch Zavadil (diskuse) 12. 3. 2019, 15:11 (CET)

@Vojtěch Zavadil: někteří z nás si s tím poradili jednoduše. --Dvorapa (diskuse) 12. 3. 2019, 15:16 (CET)
@Dvorapa: Pokud se ve finále vybere jedna možnost s nejvyšším počtem hlasů (jak nastíněno výše), tak to tak jednoznačné není. Vojtěch Zavadil (diskuse) 12. 3. 2019, 15:27 (CET)
@Vojtěch Zavadil, Dvorapa: Uvidíme, co získá nejvíc hlasů, příp. může nastat i rovnost v několika variantách. Tohle hlasování je ale stejně spíš pro vývojáře. OJJ, Diskuse 12. 3. 2019, 15:18 (CET)
@OJJ, Vojtěch Zavadil: No zatím to vypadá, že ještě budeme muset uspořádat jedno hlasování, zda kombinaci úplně všeho nebo jen malý banner + blackout. --Dvorapa (diskuse) 12. 3. 2019, 15:21 (CET)
Ono nebude kdy, i tohle hlasování skončí těsně. Navrhuji to řešit až poté co bude znám výsledek. --Martin Urbanec (diskuse) 12. 3. 2019, 15:42 (CET)
No právěže nebude kdy to pak řešit. Možná spustit souběžné hlasování, které vejde v platnost pouze pokud to dopadne tak, jak vypadá nyní, že to dopadne? --Dvorapa (diskuse) 12. 3. 2019, 15:47 (CET)
Navrhuji změnit kritéria tak, aby se nevybralo podle nejvyššího počtu hlasů, ale aby se vybralo každé řešení podle váhy vyjádřené počtem hlasů. Tj. vybrat všechna řešení ze tří možných (blackout 1 den, překrývací banner 1 týden, hlavičkový banner 1 měsíc), která nebudou mít méně než řekněme polovinu hlasů toho řešení, které dostalo nejvíce hlasů. Tj. přeloženo - odstraňme jen ta řešení, která vyloženě nemají valnou podporu. Ostatní řešení s větší podporou použijme všechna. --Palu (diskuse) 12. 3. 2019, 16:09 (CET)
@Palu: Já bych si s tím zas tak hlavu nelámal. Standardní hlasování by měla mít vlastní stránku, prve se projednávat. Takhle pokud budeme pro všechno, nasadíme všechno, pokud nebudeme pro vše, vybereme návrh s nejvyšším počtem hlasů (hlasy se mohou i rovnat, pak nasadíme oboje, ne)? Tohle není nejideálnější z hlediska Wiki pravidel, ale nemůžeme zapomenout, že Wikipedie není byrokracie. OJJ, Diskuse 12. 3. 2019, 17:48 (CET)

Současně navrhuji, abychom po přijetí rozhodnutí o blackoutu, či v době, kdy bude dosti zřejmé, že má nastat, roztočili mediální kolos a dali vědět médiím zprávu o tom, že se vypnutí chystá. Aneb zvýšit povědomí o tom, proč to tady chceme zhasnout a tím tu akci udělat mediálně déle viditelnou. S pozdravem --Chmee2 (diskuse) 12. 3. 2019, 18:10 (CET)

Plně souhlasím, je potřeba mít připravenou zprávu. A pak ji postnout ven, místa, který mě napadla a vím, že je to bude zajímat jsem zmínil taky vejš. Ale jsou to primárně tech věci, z mediálních mě ještě napadá pár marketingovejch / mediálních. Pak máme ještě nějakej kanál do iRozhlasu. Ale takový ty vysoce dopadový média (novinky, idnes, čt, ihned) zmáklý nemáme. Ale jinak souhlas, tlačit, tlačit, tlačit ven. Pokud se to objeví venku, tak tím líp. Pokud se povede dostat se do nějakýho aktuálního vydání ČT, super. Pokud o nás bude mluvit Luboš Rosí v NewsRoomu, tak super, když už není @Online. Ale jak to bdue rozhodnuto, tak by asi bylo dobrý ozvat se zpřáteleným kanálům v různých médiích a najít si mluvčího @Chmee2: - Chmee, nechceš do toho jít, výmluvnej seš na to dost a mluvit na kameru umíš, co si pamatuju, s rozhlasem taky problém nemáš - s časem asi jo, to bude nejspíš horší.--frettie.net (diskuse) 12. 3. 2019, 18:54 (CET)
@Chmee2: To jasně. Ale nezvrhne se to v nějaké pomlouvání/zesměšňování našeho projektu? OJJ, Diskuse 12. 3. 2019, 18:26 (CET)
@ OJJ: mediální svět nemáte šanci ukočírovat. Zvrhnout se cokoliv může v cokoliv, to se nedá zajistit. Právě proto je ale potřeba tomu jít naproti a mít připravenou zprávu, která se pustí do světa a kde bude náš pohled vyargumentovaný/vykreslený. Když to neuděláme, riskujeme, že se toho vykreslení pak ujme někdo jiný a udělá to právě způsobem, který třeba wikipedisté a wikipedistky nechtějí. S pozdravem --Chmee2 (diskuse) 12. 3. 2019, 19:39 (CET)
@ Frettie: děkuji za nabídku, mluvit do médii pro mne skutečně není problém, nicméně si myslím (s ohledem na mou nízkou aktivitu v posledních měsících...), že by se toho měl ujmout někdo aktivnější, a též ideálně někdo, kdo má to autorské právo v malíčku. Problém současně je, že 21. března budu na jiném kontinentu, což je pro aktivní účast v mediální akci dost nevhodné.
Stran Idnes/Novinky/ČT - tady je dobrý změnit strategii a dostat to do ČTK. Jakmile se tohle povede, tato média (+ spousta dalších) to dost pravděpodobně převezmou. A dostat něco do ČTK by zas nemělo být tak složité. Můžu zkusit oslovit pár lidí a sehnat kontakt na tu správnou osobu. Akorát je potřeba mít jistotu, že budeme mít text, který pošleme ven.
A nezapomínejte ještě na Nový deník a Respekt, věřím, že tam taky budou mít zájem to pokrýt a není tolik složité je zkontaktovat. S pozdravem --Chmee2 (diskuse) 12. 3. 2019, 19:39 (CET)

Mimochodem, až se bude volit datum pro blackout, nezapomeňme na probíhající kurzy jako Senioři píší Wikipedii. --Adam Hauner (diskuse) 13. 3. 2019, 14:11 (CET)

Proboha, proč zrovna na kursisty by se měl brát větší ohled než na tisíce dalších lidí, kteří Wikipedii používají anebo zrovna ten den by do ní chtěli přispět? Naopak, v tom kursu to můžete využít k přednášce o autorském právu, kterou mnozí účastníci kursu ostatně hodně potřebují. --ŠJů (diskuse) 14. 3. 2019, 07:55 (CET)
Protože jsou to námi pořádané kurzy, často ve spolupráci s někým v nějakých prostorech. Není jisté, zda bude možné hodinu kurzu přeložit na jiný den, o týden. Navrhuji při vybírání data jen zkontrolovat, jaké kurzy mají v ten den hodinu, a vybrat den s nejmenším dopadem. --Adam Hauner (diskuse) 15. 3. 2019, 23:22 (CET)
Nemyslím si, že by kurzu nějak zvlášť uškodila offline hodina. Místo editace Wikipedie může být kurz využit např. k přednášce o autorském právu (viz ŠJů) nebo jako workshop k vyhledávání vhodných (nefakenewsových) zdrojů na internetu/v knihovně nebo třeba seznámení s různými softwary usnadňujícími práci s Wikipedií (typicky Wikipedie offline nebo Zotero). Nápadům se meze nekladou. --Dvorapa (diskuse) 16. 3. 2019, 23:56 (CET)
Toto zjevně vychází z neporozumění kurzům, neznalosti jejich koncepce a průběhu. Můžou se samozřejmě odlišovat podle toho, jak to který lektor vede, ale ze své zkušenosti můžu říct, že mám na kurzech standardně 6 dvouhodinových lekcí v řadě a ani v jejich rámci obvykle nestíháme prakticky vyzkoušet a osvojit si všechno, co by bylo potřeba. Účastníci mají v průběhu kurzu vytvořit celý nepahýlový encyklopedický článek a každá hodina, kdy na tom můžou skutečně pracovat - pod vedením lektora, tedy ne jen "za domácí úkol" - je velmi cenná. Dovedl bych si snad ještě představit v největší nouzi, že bych teorii věnoval úvodní lekci, která prostě bývá víc teoretická a při které se ještě moc nepouštíme do nějakých praktických editačních úkonů, ale naopak třeba poslední lekce je bez možnosti editovat Wikipedii nepředstavitelná, protože finišují práce na článku a je zapotřebí pak provést i přesun z pískoviště do hlavního prostoru, to prostě nejde jen tak vyplnit teoretickou vatou a povídáním o pravidlech.
Chápu, že pro wikikomunitu jako celek nebo pro jednotlivé wikipedisty jsou kurzy třeba naprosto marginální záležitostí, ale s podobně naivními představami, že se prostě jedna lekce nahradí teorií, bych to opravdu moc nezkoušel. Pokud to holt termínově vyjde, bude se muset vyjednat přesun lekce na jindy, což vůbec nemusí být jednoduché a může to celý kurz narušit. Právě závěrečnou lekci svého kurzu bych měl mít ve středu 20. března, takže holt jen budu doufat, aby blackout nepadl na tento den, protože jinak bych musel s Moravskou zemskou knihovnou vyjednávat, jestli budou mít volnou učebnu o týden později, a s kurzisty domlouvat, jestli jim to vyhovuje a mají čas. Rád bych se tomu vyhnul. --Bazi (diskuse) 17. 3. 2019, 00:21 (CET)

Jestliže se to tak úplně nedotkne Wikipedie, tedy projektu jako takového, jak shora potvrdil Venca24, možná by byl na místě uměřenější přístup, aby to nevypadalo jako veřejný nátlak soukromých subjektů skrze reálně nedotčený projekt. Z tohoto důvodu bych shora hlasoval proti, ale je vidno, že názor (skoro) všech ostatních je jiný. Co se dá dělat. Snad jen kdyby bylo zmíněno, že jde o názor většiny, ne všech wikipedistů (obdobně viz třeba dříve diskutovanou reakci kvůli blokování nelegálních online hazardních her). --Vlout (diskuse) 13. 3. 2019, 21:36 (CET)

Pokud jste proti, tak hlasujte, že je to prohrané nevadí, ale ať je aspoň vidět, že tu byla nějaká přehlasovaná menšina (třeba nás nakonec bude i deset). Komentáře v tisku už to také považují za hotovou věc, ale i tak mě potěší, že nejsem sám, kdo je proti. Mircea (diskuse) 19. 3. 2019, 09:00 (CET)
Myslíte, že čtenáře nezahltí kombinace překrývacího/výrazného banneru spolu s blackoutem? Už i díky tomu druhému si toho každý všimne. Samozřejmě nemyslím standardní banner, ten je IMHO ok. --Venca24 (diskuse) 13. 3. 2019, 21:45 (CET)
Myslel jsem spíše toto vyjádření [23]. Reagoval jsem teď trochu se zpožděním. --Vlout (diskuse) 13. 3. 2019, 21:51 (CET)
To měla být otázka do pléna v reakci na vývoj hlasování. Upřímně mě nenapadlo kombinovat překrývající banner s blackoutem, původně jsem to myslel jako "buď a nebo". Tím, že jste můj příspěvek přeřadil pod svůj komentář, to vypadá, že to měla být reakce na Vás, ale neměla. (Nemám Vám to za zlé, jen bych to chtěl uvést na pravou míru pro ostatní.) Na to vyjádření odkazujete samozřejmě správně. --Venca24 (diskuse) 14. 3. 2019, 11:05 (CET)

Hm, co třeba zapálit pár aut, pokud chceme protestem trestat někoho, kdo za problém nemůže? Ne, tuhle logiku protestů fakt odmítám akceptovat. --ŠJů (diskuse) 14. 3. 2019, 07:51 (CET)

@Vojtěch Dostál, Aktron, Horst, Jagro, Jklamo: Dávám ke zvážení, jestli by neměla protest podpořit Wikimedia také spoznorovaným příspěvkem na (raději nejmenované, nicméně asi jasné) sociální síti. Za zhruba 650 Kč by oslovila 35 tisíc lidí, což by akci a nesouhlas také dostalo do povědomí. Nemyslím, že by to byly špatně investované peníze. (nechci tu dělat reklamu komerční sociální síti, jen tato nabídka vyletěla u mého příspěvku na této síti ke stejnému tématu, tak se jí snažím tlumočit někomu, kdo by měl sílu ji poplatit). --Palu (diskuse) 14. 3. 2019, 10:16 (CET)

@Palu: je to tam. Kvůli výpadku nejmenované sítě o pár hodin později, ale nakonec se to povedlo. --frettie.net (diskuse) 14. 3. 2019, 10:49 (CET)

Zajímavé je, že hlasy Pro nikdo nijak nevysvětluje ani nekomentuje na rozdíl od hlasů Proti. Mircea (diskuse) 19. 3. 2019, 09:11 (CET)

Tak ty Pro nemají většinou žádné odůvodnění, s kterým by bylo možno polemizovat. --Palu (diskuse) 19. 3. 2019, 09:13 (CET)
@Mircea: Hlasy pro se běžně nezdůvodňují, pro = souhlasím s návrhem. OJJ, Diskuse 19. 3. 2019, 09:17 (CET)
Dotaz k závaznosti uvedených bannerů/textů

@OJJ: Hlasuje se zde pouze o formě, anebo zároveň i o předchozích návrzích, jak by měl vypadat text bannerů, rsp. stránky po blackoutu? Není mi to zřejmé z podmínek hlasování. --Vojtasafr (diskuse) 12. 3. 2019, 19:55 (CET)

@Vojtasafr: Dobrá otázka. Já jsem to chápal jako hlasování o protestu, popř. jeho formě, ale ne o konkrétních zněních textů. --Venca24 (diskuse) 12. 3. 2019, 23:03 (CET)
@Vojtasafr: Já to pochopil jednoznačně jako hlasování pouze o formě, nikoliv o konkrétní podobě, a tipnul bych si, že většina hlasujících zrovna tak. Nicméně vyjasněním této informace v úvodu hlasování se určitě nic nezkazí ;-) --YjM | dp 12. 3. 2019, 23:28 (CET)

Média

Kde informovat, přidávejte další, co vás napadne.--frettie.net (diskuse) 12. 3. 2019, 19:03 (CET)

  • Root.cz
  • Lupa.cz
  • Živě.cz
  • SeznamZprávy.cz (tam o tom měli diskuzi piráti, tuším Ondřej Profant)
  • iRozhlas.cz (informovali o tom)
  • NewsRoom (ČT)
  • @Online (ČT->Facebook)
  • Aktuálně.cz (informovali o článku 13)
  • Blesk.cz (vyšly tam články o Wikipedii v dobré kvalitě, myslím, že za to mohl jeden z Wikipedistů)
  • Kovy (Karel Kovář, YouTube, udělal video o článku 13)
  • další influenceři (Josef Šlerka, Patrick Zandl, ...)
  • Deník N [24], téma sledují.
  • Neviditelný pes
  • Dotekomanie.cz (pošlete mi tiskovou zprávu a já to tam přidám Cepice (diskuse) 17. 3. 2019, 20:45 (CET))
Přes tenhle formulář se dá odeslat tzv. avízo do ČTK. Když to bude aspoň týden dopředu, mělo by se to pak objevit v týdenním a denním plánu, který jde do všech médií. Kontakt, který se tam zadá, pak bývá k dispozici novinářům. Doporučuju jako velmi účinný doplněk k adresnému oslovování redakcí. --Michal Bělka (diskuse) 12. 3. 2019, 21:08 (CET)
Díky za koment, ale tohle z mé zkušenosti moc fungovat nebude. Denně dostanou několik stovek tiskovek, snadno to tak zapadne. Bude potřeba zkontaktovat konkrétní osoby v redakcích i v ČTK. Zítra zkusím přes den něco vymyslet a dám vědět výsledek. S pozdravem --Chmee2 (diskuse) 12. 3. 2019, 21:21 (CET)
Já s tím mám zkušenosti jen dobré, ale jestli seženeš lepší kontakt, určitě to za to stojí. --Michal Bělka (diskuse) 12. 3. 2019, 21:25 (CET)
Mám kontakt do redakce ČT24, můžu to tam bumpnout, až bude blackout na 100%. --YjM | dp 12. 3. 2019, 22:35 (CET)
Pár komentářů k celé medializaci:
1) Ani Pirátům se nepodařilo s jejich mediálním potenciálem z tohohle udělat aktuální téma. Když se podívám do Google News tak pod pojmem "evropská směrnice" na mně vyskočí jen minimum článků k té co se nás týká. A to nemluvím o to, že spoustu zpravodajských portálů bude spíše na naší straně ale nejsou schopni to téma uchopit.
2) Pokud to chceme medializovat (klidně připravím tiskovou zprávu), musíme mít fakt seznam novinářů, kteří o nás vědí a kteří jsou schopni s námi spolupracovat (doporučuji se v tomto směru domluvit s WMCZ, pár jich máme, ale souhlasím že to moc není). Spamovat infomail z mé osobní praxe není příliš úspěšné. Články většinou otisknou pak jen parlamentní a krajské listy.
3) Věc jsem konzultoval s našim zástupcem v EU Dimitarem Dimitrovem, který mi sdělil že při současné úrovni medializace je ztráta času k tomuhle něco psát a rozesílat to. Otázkou je, jaká bude ale situace za týden, hlasování má proběhnout nejdříve 25. 3. Mějme na paměti, že když něco k tomu napíšeme, je také důležité vybrat vhodný čas pro rozeslání.
4) Banner nebo blackout bude sám o sobě docela extrémní, ale může vlnu medializace odstartovat – my jsme hodně vidět a i třeba blackout italské Wikipedie se dostal na Aktualne.cz.
5) Cílit je třeba na europoslance, desetkrát důležitější než rozesílání jakékoliv tiskové zprávy je a) nastudovat si agendu b) nebát se telefonu c) zavolat jim a vysvětlit aby hlasovali pro stažení článku 13 z návrhu směrnice.
6) Nejsme v tom sami, aktuálně se řeší kromě německé Wikipedie daná věc i v EN ES FR IT NL PL a PT
TL;DR: Připravme si nějaký text nyní, poté si najděme seznam novinářů se kterými se domluvíme že jim to pošleme, nejlépe v době týden-4 dny před hlasováním pokud to začne nabírat nějaký spád (do toho spusťme blackout) a mezitím obvolejme české europoslance, ať hlasují pro stažení článku 13 z návrhu směrnice. Aktron (|) 13. 3. 2019, 09:07 (CET)
@Aktron: Přidej si i sk. Rozšířil jsem to i tam. OJJ, Diskuse 13. 3. 2019, 09:10 (CET)
Já jen doplním, že v případě varianty blackout není dle mého třeba příliš plýtvat čas oslovováním médií, protože to pro ně bude dobré téma a budou se o dané věci chtít informovat sama a budou naopak ona oslovovat nás. Důležité je však mít pro ně připravené podklady, rešerše, informace, kterých by se mohly chopit a mohly je citovat. Tím získáme více času na např. kontaktování europoslanců nebo řádnou přípravu blackoutové stránky, tiskových zpráv apod. --Dvorapa (diskuse) 13. 3. 2019, 13:22 (CET)
Ahoj, já si dovolím oponovat. Z pozice své práce vím, že pokud se například chceme s tématem dostat do České televize či rozhlasu, je potřeba je na to pár dní předem připravit a zkontaktovat je. Tím pádem máme možnost získat více prostoru, než jen pár vteřin ve zpravodajském bloku. Pokud to redakce ví, je možné domluvit účast našich reprezentantů/reprezentantek v diskusních pořadech v podobě hostů. Získáme tak mnohem delší čas, během kterého můžeme ten problém popsat. S tím, že by měla být připravena kvalitní tiskovka naprostý souhlas. Ideálně s tím, že v ní bude vysvětleno, proč blackout nastane a co nás k tomu vedlo. Tiskovou zprávu je opět potřeba rozeslat dříve, ideálně 1-2 dny. A to z toho důvodu, že až o tom začnou média psát, už budou vědět, kam sáhnout. Pokud tyhle nutné přípravy neuděláme, stane se to, že novináři/novinářky napíšou, že je Wikipedie vyplá a že to má co dělat se směrnicí EU, ale už nebudou chtít v ten moment investovat čas do shánění kontaktní osoby, která jim dá vyjádření. Pro ně to bude totiž aktuální zpráva, se kterou budou chtít hned ráno vyběhnout ven a nebudou chtít čekat pár hodin, než něco od nás získají. Tak dnešní mediální svět ve většině nefunguje - vyjímku tvoří týdeníky či specifické deníky, kde si na vznik textů dávají více času...
Aktron by měl zítra večer navrhnout první textaci tiskovky, věřím, že nám ji pak pošle sem k připomínkování.
Současně doplním, že jsem již zkontaktoval přes kontakty Lidovky, zpravodajství České televize a Český rozhlas. U ČT mám potvrzený zájem o tuto událost. O detailech budu informovat později. S pozdravem --Chmee2 (diskuse) 13. 3. 2019, 13:36 (CET)
Naprosto souhlasím, těch každodenních témat je tolik, že nějaká vypnutá Wikipedie si zájem nezajistí. --frettie.net (diskuse) 13. 3. 2019, 15:04 (CET)

Zkusil jsem na Etherpad sepsat odpovědi na očekávané otázky k našim výhradám i protestu. Vycházel jsem z toho, na co jsem ve středu odpovídal Chmee2 + něco navíc. Nekladu si nárok na úplnost - klidně to zjednodušujte, doplňujte, přidávejte další pohledy. Prostě editujte s odvahou, ať si jsme jistí, že to děláme se stejnými postoji. --Venca24 (diskuse) 16. 3. 2019, 10:38 (CET)

Teď jsem o vás slyšel na Petrovu, dobrá práce. --Tayari (diskuse) 18. 3. 2019, 14:58 (CET)

Výstupy

  • Vojta Dostál právě teď poskytl rozhovor Českému rozhlasu Radiožurnál o tom, že se protest na Wikipedii chystá a o důvodech, co nás k tomu vede. --Chmee2 (diskuse) 13. 3. 2019, 15:10 (CET)
  • Pokud dojde nakonec k vypnutí Wikipedie, ve čtvrtek by se na České televizi měla objevit jak zpravodajská reportáž o blackoutu, tak by měl být náš reprezentant (Vojtěch Dostál) účasten některého z diskusních pořadů na ČT. Detaily se ladí. --Chmee2 (diskuse) 15. 3. 2019, 19:11 (CET)
    • @Chmee2: Ale po pravdě se toho trochu bojím. :) Už teď se rosím z těch diskusí lidí na iDnes.cz. OJJ, Diskuse 15. 3. 2019, 19:31 (CET)
@OJJ:: základ je nebýt masochista a ty diskuse si nepročítat. Valná většina lidí, tzv. mlčící většina, tam stejně nenapíše, takže je otázkou, jestli to je vůbec nějaký reprezentativní vzorek :) --Chmee2 (diskuse) 15. 3. 2019, 20:36 (CET)
A to já se zas nebojím, číst to nebudu. Ale když je to baví, tak ať si to užijou. Diskuze na iDnes nic nezmění a jak píše Chmee, tak je to jen pidivzoreček. --frettie.net (diskuse) 16. 3. 2019, 00:35 (CET)
@Chmee2, Frettie: Jsme semeniště propagandy s nevalidními zdroji. :-) Ale jinak reakce vesměs nadávky na EU. --OJJ, Diskuse 18. 3. 2019, 10:03 (CET)
  • Mediální pozornost je téměř jistá, již nyní vznikají články, které se alespoň částečně obsahují vypnutí cswiki, např. [25]. O německé WP se také píše v českých zdrojích, např. [26]. --Patriccck 16. 3. 2019, 19:33 (CET)
    • Mediální pozornost je poměrně značně odpracovaná, média si nevšimla sama (možná jen ten deník, smartmania dostala nějaký info, stejně jako další).--frettie.net (diskuse) 16. 3. 2019, 23:22 (CET)
      • frettie.net, máme nějakou tiskovou zprávu? Díky, Cepice (diskuse) 17. 3. 2019, 20:46 (CET)
        • @Cepice Ano, večer byla rozeslána a ohlasy na sebe nenechaly dlouho čekat.--Vojtěch Dostál (diskuse) 18. 3. 2019, 10:27 (CET)
          • Skvělé. Co na tom, že se tisková zpráva (opět) nedala předem k nahlédnutí řadovým wikipedistům. Co na tom, že jde (opět) o akci pár lidí z WMCZ. Co na tom, že VojDosova slova tam vyzněla tak, že nám vadí, že je třeba dodržovat autorská práva, a že se čtenář může domnívat, že v současnosti není kopírování problém. (mám na mysli konkrétně toto: „Dobrovolní editoři Wikipedie musí uvádět zdroje pro tvrzení, která do encyklopedických hesel přidávají. Jsou to často různé knižní publikace, u žhavých témat ale i webové odkazy, například ze zpravodajských serverů nebo jiných webů. Reforma nám značným způsobem omezí možnost tyto weby citovat,“ kritizuje předseda spolku Wikimedia Česká republika Vojtěch Dostál. Bez licence bude možné užívat jen velmi krátké úryvky. „Co pod tyto úryvky spadá, nikdo ale nevysvětlil,“ dodává Dostál.). Tento přístup WMCZ mě velmi vadí a vadí mi čím dál víc. Slíbí, že nám dají tiskovku k nahlédnutí a k okomentování; nestalo se. Vydávají tiskovku, že budeme stávkovat, přitom hlasování neskončilo. I kdyby to byla naprosto zřejmá většina, WMCZ by měla mít respekt k těm uživatelům, kteří hlasují proti. Nemá. Mám čím dál větší pocit, že některé osoby z WMCZ mají dojem, že jsou vlastníky Wikipedie, že o ní mohou rozhodovat a že jsou něco víc než řadoví Wikipedisté. A mediální výstupy to dokládají - v podstatě jedinými, kdo za Wikipedii v poslední době mluví jsou VojDos a Blahma, aniž by k tomuto měli jakýkoli mandát od wikipedistů. Nemají. Nevadilo by mi to, za předpokladu, že by nebyl odlišný názor přehlížen. Ale v tiskovce nic o tom, že ani komunita Wikipedie není v tomto ohledu jednotná, není. Vypadá to jako tiskovka Wikipedie, přitom je to tiskovka WMCZ, neboť na ní neměli nečleni (a domnívám se, že i většina členů) možnost participovat - nikdo se nás ani neptal, zda s touto formou tiskovky souhlasíme nebo ne. Bohužel proti tomu asi nic nejde dělat, jen doufat, že to časem začne štvát více lidí. Ale buďme veselí - máme tiskovku. A to je ze všeho nejdůležitější. --Vojtasafr (diskuse) 18. 3. 2019, 15:53 (CET)
Vojtasafr: Předně děkuji za komentář i za kritiku v něm. Je dobře, že se o těchto věcech bavíme. Dovolím si s Vámi ale nesouhlasit. Měl jste možnost, jako kdokoliv jiný, činit potřebné kroky, které z průběhu hlasování byly zřejmé, že budou následovat. Mimo jiné potřebu napsat tiskovou zprávu a zajistit její medializaci a zajistit osobu pro novináře, která se stane tváří této události a bude schopen pružně reagovat na jejich potřeby. To, že je v poslední době v médiích Vojta Dostál je dáno tím, že on je k tomuto ochotný - já jsem nabídku od novinářů například dostal též, ale odmítl jsem jí z důvodů, že nejsem momentálně na stejném kontinentě, kde se událost odehrává. Podotknu, že jakožto nečlen WMČR, jsem si při čtení místní diskuse pod lípou prostě řekl, že se ujmu medializace našich interních záměrů, protože tohle bude potřeba mediálně pokrýt, a to dávno před tím, než někoho napadlo řešit přípravu tiskové zprávy. Dal jsem se proto do kontaktování novinářů a předjednávání mediálního pokrytí protestů. Současně jsem se snažil získat i "tvář", která by na sebe vzala mediální pozornost, Venca24 (zde uvedu, že - popravdě netuším, jestli je nebo není členem WMČR) případně potvrdí, že jsem ho po telefonu k tomu vybízel.
Nicméně, co je to hlavní na mém příspěvku, nikdo mne k těmto aktivitám nevybízel, nikdo mne neúkoloval. Prostě jsem dle wikipedistického přístupu viděl, že se komunita rozhoduje udělat něco vážného a začal v návaznosti na to dělat potřebné kroky pro zajištění mediálního pokrytí. Stejně tak se mohl vybičovat k aktivitě kdokoliv jiný. Pokud to ale nikdo neudělal, těžko zpětně bycha honit a kritizovat, že se to mělo udělat jinak. Kdokoliv měl totiž možnost to jinak udělat, leč se tak nestalo. S pozdravem --Chmee2 (diskuse) 19. 3. 2019, 04:13 (CET)
@Chmee2: Díky za reakci. Stručně: Domníval jsem se, že se o termínu budeme bavit až po hlasování, což, žel, neproběhlo a byl stanoven bez diskuze. S tím, že k tomu byla vydána tiskovka a s tím, že ji vydala WMCZ souhlasím a jsem za to rád. Je ale smutné, že nám to nedali ani předem k přečtení - kdyby tak učinili, mohli jsme odfiltrovat nedostatky, nejasnosti atd., které mohou ve výsledku WP spíše poškodit (viz výše).
Že jsem měl možnost to udělat jinak - to jsme se asi nepochopili. Nemám nic proti tiskovce, ani proti VojDosovi, který v ní mluví, výhrady mám k formě, která je IMHO nešťastná. To jsem ale nevěděl, neboť mi nikdo neumožnil přístup k ní a nikdo zde neřekl, že bude rozeslána před koncem hlasování. --Vojtasafr (diskuse) 19. 3. 2019, 17:15 (CET)
Jenom formální poznámka, i když z lidského hlediska se nemusí zdát zásadní: O blackoutu Wikipedie tu rozhoduje wikikomunita diskusí a hlasováním. O vydání tiskovky a jejím obsahu rozhoduje spolek WMČR a její funkcionáři. Chce-li někdo rozhodovat o Wikipedii, je třeba, aby se zapojil do komunitních procesů. Chce-li rozhodovat o činnosti spolku, je třeba, aby se stal jeho členem. Zjednodušeně řečeno. Samozřejmě je vhodné, aby ta činnost probíhala v jakémsi souladu a koordinaci, ale i to má svoje limity. --Bazi (diskuse) 19. 3. 2019, 17:34 (CET)
K logice té formální poznámky: podle mě je logika, že si může psát pobočka o Wikipedie a komunitě co chce, naprostá pitomost. (Tady ovšem shledávám, že si co chce nepsala a že se v časovém presu odkazovala na téměř dokonaný konsensus v této diskusi). --Palu (diskuse) 20. 3. 2019, 07:53 (CET)
Termín 21. března byl zmíněn hned u začátku diskuze o variantách protestu, i když ne jako konečný. Upřímně si nedokážu představit, že bychom napřed týden hlasovali a pak dva dny před německým blackoutem řešili datum. V probíhající diskuzi pak nikdo souběh s německým blackoutem nezpochybnil. Je pravda, že jsme s Chmee2 mluvili o kontaktu s novináři, což jsem nechtěl kromě konkrétních případů nebo emailem. Členem WMČR nejsem a nechystám se být. Líbí se mi, že na slovenské Wikipedii udělali/zveřejnili tiskovku V Krčmě - a to všechno dělali s menším zpožděním od nás. --Venca24 (diskuse) 20. 3. 2019, 00:19 (CET)
Ještě bych zmínil, že ani Chmee2 není členem (on to teda píše vejš, ale aby to nezaniklo v textu). --frettie.net (diskuse) 20. 3. 2019, 08:23 (CET)
@Vojtasafr: Dovolím se ohradit vůči tomu (byl jsem jmenován), že „mluvím za Wikipedii“, a to ještě údajně nějak exkluzivně. Těší mne, že jste zaznamenal mé vystoupení ve Studiu 6 letos v lednu, protože si nepamatuji, že bych kde jinde v médiích v posledním roce o Wikipedii hovořil. To pozvání tehdy přišlo ze strany televize, já jsem se nikomu nenutil, jen jsem ho přijal. Ještě dříve televize oslovila Vojtěcha Dostála, který se ale zúčastnit nemohl a doporučil jim mne. Promiňte, ale nikdo z nás neovlivní, koho si televizní dramaturg k tématu do vysílání zavolá. A přijde mi docela logické, že se při hledání mluvčích k tématu Wikipedie obracejí přednostně na největší český spolek, který se podpoře a propagaci Wikipedie dlouhodobě věnuje. Je to pro ně prostě mnohem jednodušší, než se orientovat ve zdejší komunitě a vytahovat si z ní nějakého vhodného vystupujícího. Mimochodem, ten spolek (neziskovka, založená na dobrovolnické práci) si zrovna brzy bude volit nového předsedu – takže pozice toho, koho budou média z jejího titulu v budoucnu oslovovat, je volná a kdokoliv teď na ni může kandidovat. --Blahma (diskuse) 20. 3. 2019, 20:07 (CET)

Nesoulad se závazným pravidlem wikipedie

Dovoluji si všem rozohněným diskutérům připomenout, že banner jako druh reakce na směrnici EU je v rozporu se závazným pravidlem Wikipedie:Co Wikipedie není, konkrétně s bodem 1.4 Wikipedie není nástrojem propagace.

  • Směrnice se nijak nedotkne wikipedie, která má autorská práva ošetřena závaznými pravidly.
  • Rozhořčení (velké části) komunity chápu, ale týká se jiných internetových aktivit.
  • Protest lze vyjádřit v mediálních akcích, na sociálních sítích, snad i vypnutím wikipedie, ale jakýmikoli bannery či náhradními titulními stránkami s politickým obsahem (a ten všechny prezentované návrhy mají) se zpronevěřujeme závaznému pravidlu a kálíme si na vlastní hlavu. Co připustíme v dobré víře příště? Připomínám úsloví: Cesta do pekel je dlážděna dobrými úmysly.
  • Uvědomte si, že banner s politickou agitkou bude zdobit to, co wikipedisté z vlastní vůle vytvořili a poskytli wikipedii proto, aby rozšiřovali vhodně podávané, utříděné a autorsky zpracované informace uživatelům wikipedie, ne aby jimi vytvořené články sloužily jako nosiče reklamy nebo politické agitace. Vždy jsem měl pochopení pro umělce, jimž někdo jejich výtvor použil pro reklamu či v politické kampani, nyní se sám ocitám v podobné pozici a nedělá mi to radost. Cítím se být podobným způsobem zneužit, protože jsem uvěřil závazným pravidlům. Má mít i nadále wikipedie mou důvěru? Proč?

Petr Karel (diskuse) 14. 3. 2019, 17:24 (CET)

Dovoluji si připomenout, že závazné pravidlo WP:CWN je koncipované s ohledem na encyklopedický obsah. Jinak bychom tu nesměli mít vůbec žádné bannery, ani na akce spolku nebo jakékoli jiné. Cituji doslova: „To se týká jak článků, tak kategorií, šablon, diskusních i uživatelských stránek.“ Banner je nástrojem propagace. Jde jen o to, aby propagoval zájmy Wikipedie jako projektu. --Bazi (diskuse) 14. 3. 2019, 17:59 (CET)
@Petr Karel: Mám z toho podobně rozporuplné pocity. Nikoli kvůli pravidlu, ale kvůli tomu, co si o tom budou lidé (hlavně zastánci tohoto nařízení/směrnice/co to je zač). Je ale fakt, že na Wikipedii nejsme schopni zajistit jakýkoli filtr, který by automaticky rozpoznal autorsky chráněné dílo a byl schopen zabránit vložení textu/nahrání díla na Commons. Za sebe se domnívám, že by to mohlo mít negativní vliv právě hlavně na WM Commons, které by tak mohlo přijít o spoustu děl, která třeba autor publikoval jinde, taktéž pod svobodnými licencemi, což by ale automat nebyl schopen rozpoznat a automaticky by to zahazoval. I kdyby to technicky šlo, vývoj a ladění tohoto software by byl velmi náročný (jak finančně, tak lidsky) jak pro WMF, tak pro komunitu Commons. Tedy: úplně šťastný z toho nejsem, ale nevidím moc jinou cestu, jak to efektivně řešit tak, aby se nemusely řešit výše zmíněné problémy. Proto jsem hlasoval pro. --Vojtasafr (diskuse) 14. 3. 2019, 19:47 (CET)

Teď jsem o vás slyšel na Petrovu, dobrá práce. --Tayari (diskuse) 18. 3. 2019, 14:57 (CET)

Pro zasmani: akce mela ohlas i na ceskem Twitteru. Wikipedie byla po cely den vtipne suplovana [27]. Doporucuji procist vsechny reakce. --Dvorapa (diskuse) 23. 3. 2019, 00:39 (CET)

Termíny

Výsledek hlasování vypadá jednoznačně. Předpokládám, že jsou již činěny předběžné přípravy na blackout. Jaký je předpokládaný datum a čas? --Vachovec1 (diskuse) 16. 3. 2019, 19:54 (CET)

@Vojtěch Dostál, Chmee2, Venca24: ping. Nějaké konkrétní info by se hodilo. --Vachovec1 (diskuse) 17. 3. 2019, 18:25 (CET)
Aktron me pozadal o zarizeni blackoutu na 21. brezna. Predpokladam, ze to odpovida 24 hodinam od pulnoci do pulnoci :). --Martin Urbanec (diskuse) 17. 3. 2019, 23:17 (CET)
@Martin Urbanec: Byl bys schopen to samé zařídit i pro slovenskou verzi? Pošleš-li mi task na Phabricator, můžu to jako tamější administrátor podpořit. --OJJ, Diskuse 18. 3. 2019, 16:01 (CET)
Samozřejmě :). Stačí mi text, který má být při blackoutu zobrazen. Stačí slovenská verze [28], ideálně mailem, ať to nezapadne. -Martin Urbanec (diskuse) 18. 3. 2019, 20:03 (CET)
@Martin Urbanec: Jak "Aktron mě požádal"? Od kdy na Wikipedii rozhoduje Aktron? Já si myslel, že Wikipedie je komunitní projekt... Akron nemá žádné právo rozhodovat o tom, kdy bude blackout, před ukončením hlasování a před konsensem o tom, v jaký termín to bude. Pokud mohu požádat i já, tak tedy prosím, aby to bylo pátého dubna. --Vojtasafr (diskuse) 18. 3. 2019, 19:25 (CET)
@Vojtasafr:@Aktron:Nejsme v tomhle sami, skutečně si nemyslím, že by blackout roztříštěný na více dat měl nějaký efekt. Jestliže má mít snaha zamýšlený efekt, je 21. března jedinou rozumnou volbou. Také ber do úvahy tohle, jak bychom při změně data vypadali? ;) Mimochodem, datum zde bylo zmíněno několikrát, nikdo proti němu neprotestoval. --Martin Urbanec (diskuse) 18. 3. 2019, 20:03 (CET)
Přestaň, prosím, argumentovat tím, jak bychom vypadali. Sám dobře víš, že je to nefér, vzhledem k tomu, že text tiskovky nikdo z nečlenů neměl možnost vidět, natož se k němu vyjádřit. Je mi srdečně jedno, co si myslíš ty, VojDos a Aktron. I kdybyste měli milion a jednu funkci, nemáte patent na rozhodování za Wikipedii, argument, že roztříštěné protesty by neměly smysl je tedy naprosto lichý, neboť žádný konsenzus komunita nevznesla. Že proti tomu nikdo neprotestoval - já budu, ale až po konci hlasování o tom, jestli blackout bude nebo ne. Abych to upřesnil - vznesu návrhy. Nikdo zatím totiž explicitně neřekl, v jaký den to bude, ani se o tom nevedla diskuse. 21. březen je velmi šibeniční termín i vzhledem k tomu, že se nestihneme ani v klidu dohodnout, jaké tam dáme texty atd., proto tento termín nepodporuji. A jak bychom vypadali - to je věc toho, kdo tu tiskovku rozeslal do médií. Já to nebyl, já jako pitomec vypadat nebudu. I když v očích jistých funkcionářů tak určitě vypadám. --Vojtasafr (diskuse) 18. 3. 2019, 20:46 (CET)
A je banner nebo blackout? Není, protože to bude výsledkem hlasování, jež končí zítra. To, že už je, a ruku na srdce, jasné, že hlasování skončí výsledkem pro, jenom burcuje ostatní k akci, tzn. příprava, tiskovky apod. Navíc uživatelé, kteří zde hlasovali určitě četli danou diskusi (nejsou to hlupáci a vědí do čeho jdou) a svým způsobem s 21. březnem souhlasili a potažmo i s texty, o které se stará Venca24. A tím pádem ti je jedno, co si myslí ostatní desítky uživatelů, ne jenom MU, Vojtěch či Aktron. Možná bys zde mohl vyjmenovat další, aby to tedy bylo fér. Rovnou třeba i mě. +Bych rád doplnil, že "Je mi srdečně jedno, co si myslíš ty, VojDos a Aktron" a Vojtěchovo stále opakování typu "může za to on" (ber/te s rezervou) není za hranou, ale příjemné také ne. RiniX (diskuse) 18. 3. 2019, 21:21 (CET)
Ahoj. Souhlasím s tebou v tom, že je výsledek hlasování jasný. To nelze zpochybnit, a ač jsem hlasoval proti, jsem s ním spokojen.
Už jsem to psal několikrát, ale - přijde mi krajně nevhodné, aby byla rozesílána tiskovka před koncem hlasování (jednak je to neuctivé vůči těm, co s tím nesouhlasí, jednak to může ovlivnit později hlasující), která navíc nebyla konzultována s komunitou, kterou komunita předem neznala. A co hůř, aby byla prezentována jako tiskovka komunity Wikipedie. Pokud by byla rozeslána po konci hlasování, pokud by byla dána nejdřív komunitě, nic bych proti tomu neměl.
Problém té tiskovky spatřuji v tom (mimo výše uvedené), že de facto znemožnila debatu nad datem protestu. Mohli jsme se o tom po konci hlasování v klidu pobavit, mohli jsme to schválit, ale mohli jsme to i odložit, aby bylo více času na přípravu kvalitních textů na bannery a kvalitní tiskovky. Teď už to nepůjde, neboť "jak bychom při změně data vypadali". A že s tím hlasující souhlasili - to nemohu vědět, neboť to nebylo hlasování o termínu, ale o tom, zda bude protest nebo ne a jakou formou. Kdyby se s tiskovkou neukvapili, mohli jsme se dohodnout na konkrétním termínu a ne manipulovat s odhady. A třeba by to bylo 21. března, to nelze popřít. Ale mělo by to vzejít z dohody a nikoli z dohadů, jak vlastně ten hlas mysleli nebo nemysleli.
Ad ukazování on za to může - důvody, proč si myslím, že bylo rozeslání tiskovky tak, jak byla rozeslána, jsem již psal výše v předchozích příspěvcích. Nevidím v tom zlou vůli, ale kdyby se nebyli byli ukvapili, mohli jsme to vyřešit v klidu. Díky za názor a pěkný den, --Vojtasafr (diskuse) 18. 3. 2019, 22:05 (CET)
No, už se stalo a nic s tím nenaděláme, ale do budoucna se můžeme poučit. Za prvé, že tak zásadní rozhodnutí jako blackout prostě potřebuje na přípravu víc než deset dní (dost věcí ještě není dořešeno, viz výše zmíněné kursy - opravdu se v tom termínu nic nechystá?). A za druhé, že by to chtělo předem jasně rozdělit úkoly a kompetence: tiskovou zprávu samozřejmě nemůže psát padesát lidí naráz, ale aby nadace vyhlašovala do médií výsledek hlasování ještě před jeho ukončením, to je zas opačný extrém a chápu, že to někomu může vadit.--Hnetubud (diskuse) 19. 3. 2019, 11:05 (CET)
Jo, s tím lze souhlasit. Na tiskovce se sice nemůže podílet padesát lidí naráz, ale mohli nám jí ukázat a mohlo by se tak předejít nějakým nejednoznačnostem. --Vojtasafr (diskuse) 19. 3. 2019, 17:05 (CET)

Wikimedia Česká republika už stejně rozhodla ještě před skončením hlasování, mám-li tedy věřit novinářům. . Petr Karel (diskuse) 18. 3. 2019, 15:46 (CET)

@Petr Karel: Tohle je trefné. Ač je hlasování vcelku jednoznačné, je to vůči těm několika kolegům celkem neuctivé. Navíc hlasování neskončilo. --OJJ, Diskuse 18. 3. 2019, 16:01 (CET)
Hlasování těžko může dopadnout jinak, než jak by dopadlo v tuto chvíli. --Martin Urbanec (diskuse) 18. 3. 2019, 20:03 (CET)

Ahoj, reaguji na označení. V textu, pod kterým jsem hlasoval, je napsáno, že black out proběhne 21. března. Jelikož to datum v následné diskusi nikdo nerozporoval, bral jsem ho, a popravdě stále beru, jako součást toho hlasování. Odnáším si z toho současně ponaučení, že příště by bylo fajn, že když někdo vyvolává hlasování, měl by trochu víc vyřešit tyhle další věci, respektive my ostatní bychom na ně měli myslet a rovnou je definovat. S pozdravem --Chmee2 (diskuse) 19. 3. 2019, 03:50 (CET)

Jo, já si zase myslel, že se na tom dohodneme až po hlasování, vyplynulo mi to z debaty. Ale poučení si odneseme stejné :-). --Vojtasafr (diskuse) 19. 3. 2019, 17:05 (CET)
Vojtasafr: :) --Chmee2 (diskuse) 19. 3. 2019, 19:26 (CET)
Ale zas opatrně s tím, vzhledem k tomu, jakým stylem se posouvají ukončení hlasování, tak by se taky mohlo stát, že někdy budeme hlasovat o termínu do doby po termínu ... :)--frettie.net (diskuse) 20. 3. 2019, 08:11 (CET)

Vzhled bannerů

Vzhledem k tomu, že všechna média (snad krom Smartmanie) považují, že blackout a bannery budou, tak přikládám předběžné vzhled bannerů. --Patriccck (diskuse) 18. 3. 2019, 21:33 (CET)

[29] a [30] --Patriccck (diskuse) 18. 3. 2019, 21:35 (CET)
Český text --Patriccck (diskuse) 18. 3. 2019, 21:52 (CET)
Seznam připravovaných bannerů (jen předběžné, můžou se změnit). --Patriccck (diskuse) 19. 3. 2019, 07:00 (CET)
Je to pěkné. Jen - nešlo by, aby ten text obtekl obrázek i zespoda? Aby to nebylo tak natáhlé? --Palu (diskuse) 18. 3. 2019, 23:52 (CET)

Mohli bychom prosím vyrábět ty bannery nějak esteticky a v souladu s tradičními bannery, a ne takhle děsivé? Banner má být roztažený na celou šířku, ne takhle smrsklý. Měl by mít taky nějakou přiměřenou výšku a prostor. Tohle vypadá přinejmenším amatérsky. Ta verze na enWiki je asi o dvě úrovně lepší. --Bazi (diskuse) 20. 3. 2019, 10:49 (CET)

Souhlasím, trochu mě to překvapilo. --Dvorapa (diskuse) 20. 3. 2019, 11:01 (CET)

Podpora

Ke stávce se přidají i Slováci a Francouzi. OJJ, Diskuse 20. 3. 2019, 05:11 (CET)

A Němci. --Patriccck (diskuse) 20. 3. 2019, 07:17 (CET)

Oficiálně je rozhodnuto o black-outu těchto Wikipedií: česká, slovenská, německá, dánská. Další ještě hlasují. --Vojtěch Dostál (diskuse) 20. 3. 2019, 10:03 (CET)

Upozornění na blackout v baneru

Ahoj, všiml jsem si, že baner už je nasazen. Šlo by do doby blackout do něj přidat dospod řádek typu "upozorňujeme, že tehdy a tehdy bude WP v souvislosti s tímto nepřístupná"? --Palu (diskuse) 20. 3. 2019, 11:27 (CET)

To by ale postrádalo smysl, ne? To bychom lidem říkali, ani na Wikipedii nechoďte. My ale chceme, aby lidi naopak na Wikipedii přišli a pak se střetli s realitou blackoutu. --Petr Urbanec (diskuse) 20. 3. 2019, 11:37 (CET)
Tak proč jsme všude do světa rozkřikovali, že bude blackout a proč to všude teď píšou? Já myslím, že pro lidi je tvrdý střet s realitou to, že WP nepojede, ne to, že je naštveme tím, že o tom nebyli dopředu informováni. --Palu (diskuse) 20. 3. 2019, 11:56 (CET)
Petr Urbanec: Čas, kdy to upozornění k něčemu bude, se krátí. Mimochodem výše se to diskutovalo (Hnetubud 17. 3. 2019, 21:16 (CET), Venca24 17. 3. 2019, 22:51 (CET), Dvorapa 18. 3. 2019, 11:22 (CET)). Můžete tedy krátké upozornění přidat? Případně pokračovat aspoň v polemice, aby ta debata místo na argumentech neskončila v nevyřízení (to by bylo dost demagogické)? Skutečně není čas a jestli máme někoho upozornit, tak hned. --Palu (diskuse) 20. 3. 2019, 15:00 (CET)
@Palu, Petr Urbanec: Upozornění tam je, ale jen pro registrované - převážně proto, aby třeba nepřišli o práci, jak psal někde tady Hnetubud. Pro neregistrované asi informace, že WP bude nedostupná, postrádá přímo na WP smysl. --Martin Urbanec (diskuse) 20. 3. 2019, 18:44 (CET)
Neregistrovaný může o práci přijít taky (možná je to i pravděpodobnější, protože registrovaní o chystaném blackoutu už většinou vědí). Kolem půlnoci, pokud vím, každopádně moc lidí needituje, takže doufejme, že se to snad nikoho nedotkne.--Hnetubud (diskuse) 20. 3. 2019, 19:31 (CET)
Takhle dost lidí se pro banner upozorňující na chystaný blackout vyslovilo už v průběhu hlasování a doufal jsem, že to bude i pro neregistrované. Považuji za slušnost říct lidem předem, že se něco bude dít, ne každý to mohl zaregistrovat v médiích. Cílem je upozornit, že se něco děje, k čemuž poslouží jak vypnutí, tak případné předcházející/následné bannery. --Dvorapa (diskuse) 20. 3. 2019, 21:57 (CET)

Rozporuplný banner

Ahoj, ukázal se mi banner, který říká "Nemůžeme si dovolit zmeškat naši poslední příležitost. Pomozte nám reformovat autorské právo v Evropské unii," ale pod tím je napsáno "Jako protest proti reformě autorského práva v EU...". Takže nevím, jestli chceme právo v EU reformovat, jak říká ten horní nápis, anebo naopak proti jeho reformě protestujeme, jak říká dolní. Možná by bylo dobré si to ujasnit a jeden z nápisů opravit.--Jan Spousta (diskuse) 20. 3. 2019, 12:11 (CET)

Možná třeba „... Pomozte nám ovlivnit reformu autorského práva v Evropské unii.“ --Petr Urbanec (diskuse) 20. 3. 2019, 12:15 (CET)
Nebo spíš „... Pomozte nám ovlivnit podobu autorského práva v Evropské unii.“ ať se tam ta reforma neopakuje dvakrát.--Jan Spousta (diskuse) 20. 3. 2019, 12:34 (CET)
Vyhrabal jsem, kde to je, a udělal jsem úpravu podle poslední verze návrhu v tomto vlákně. Taky mi to přijde jasnější, protože i když to místní oznámení už zítra nebude vidět (jen ten banner), je nutno prezentovat konzistentně a když už jsme vypustili do světa, že (současná) reforma se nám nelíbí a protestujeme proti ní, musíme naše upřednostňované řešení nazvat jinak. Pochopil jsem ale, že aby se ta úprava překladu projevila, musí jej ještě administrátor (snad @Martin Urbanec:?) schválit jako "publikovaný" (to chápu – aby si to nemohl jen tak někdo svévolně měnit), takže doufám, že se tak brzy stane (případně prosím Martine pohledej, kdo to může udělat, díky). --Blahma (diskuse) 20. 3. 2019, 17:11 (CET)
Hotovo Hotovo.Hotovo@Blahma: Překlad jsem schválil, díky! --Martin Urbanec (diskuse) 20. 3. 2019, 18:34 (CET)
@Blahma: Ještě jsem zjistil, že jsi - asi přehlédnutím - změnil překlad jen pro zítřejší blackout, ale pro banner nikoliv. Opravil jsem a rovnou jsem si překlad schválil, takže už by to mělo být ok.
@Blahma, Martin Urbanec: Vložte ještě, prosím, před tu předložku „v“ nezlomitelnou mezeru. Díky. --Jan Polák (diskuse) 20. 3. 2019, 17:23 (CET)
@Jan Polák: Mkimocodem, překlad můžeš měnit i sám, na [31]. Jen je třeba mě nebo někoho jiného s oprávněním pingnout, abych překlad schválil - to je z bezp. důvodů. --Martin Urbanec (diskuse) 20. 3. 2019, 19:03 (CET)
Jenom doplním. Chtělo by to nez. mezeru hodit i před „k“, popřípadě i předložku „aby“ (ale je pravda, že na různých platformách a displejích se to zobrazuje jinak). RiniX (diskuse) 20. 3. 2019, 17:45 (CET)
@RiniX: Snad hotovo, pokud ne, edituj s odvahou a dej vědět, ať schválím. --Martin Urbanec (diskuse) 20. 3. 2019, 19:03 (CET)

Vypnutí – technická stránka

Teď bude mít komunita určitě plno práce s mediálním pokrytím, obhajobou tohoto kroku a vysvětlováním. Až to celé odezní, byla by pro wikipedisty a pravděpodobně i média zajímavá zpráva o technické stránce věci. Je také možné, že se na ni někteří novináři zeptají. Napadají mě tyto otázky: Jak se vlastně vypíná jedna jazyková verze Wikipedie? Má Vojtěch Dostál doma v kuchyni nějaký vypínač? Bude česká wiki nedostupná celosvětově nebo pouze českým IP adresám? Kde všude se naše Wikipedie zrcadlí a jaký bude mít vypnutí dopad třeba na Wikiwand? Možná na chvíli stoupne zájem o offline verze, jako např. Kiwix. Bude někdo sledovat počet návštěvníků uzavřené Wikipedie? O kolik pravděpodobně přijdeme příspěvků a novýchn článků a je zaznamenán jejich pokles před a po vypnutí? Zvýší se návštěvnost slovenské Wikipedie? (U německé či anglické půjde asi o neměřitelné hodnoty.) Je to první vypnutí v historii české Wiki. Je teorieticky možné to k něčemu využít? (Např. nějaká údržba...) Ano, jsou to často naivní otázky, ale pro veřejnost možná i zajímavé. --Radek Linner (diskuse) 20. 3. 2019, 18:32 (CET)

Odpovědět můžu i teď, pomáhal jsem to zařizovat, takže mám informace "z první ruky". Odpovím na uvedené otázky. Způsob vypnutí) Technické vysvětlení, jak to funguje "pod pokličkou" si možná raději nechám na dobu poblackoutovou - mám, možná paranoidní, obavu, že veřejné vysvětlení by mohlo účinek nepatrně snížit (jestli to chceš mermomocí vědět, ozvi se mi soukromou cestou, vysvětlím :)). Nastavuje se to ale skrz Meta Wiki. Blackout jde nastavit různými způsoby, buďto tak, aby byl nedostupný jeden projekt (nebo více samozřejmě) všem (tak je nastaven ten současný), nebo tak, aby byl nedostupný jeden (či více) projekt lidem z jedné či více zemí anebo i tak, aby bylo nedostupné všem lidem z jedné či více zemí. Na Wikivand a další mirrory výpadek mít vliv zcela určitě nebude (stejně tak, jako nebude mít vypnutí vliv třeba na roboty, ti budou nadále fungovat). Kolik je nových příspěvků za den se dá snadno spočítat ze seznamu. Nevím, co máš na mysli zaznamenáním jejich poklesu. Je zaznamenávána historie editací, ze které jde odvodit (i strojově), o kolik v daný den Wikipedie "přišla". Počet návštěvníků uzavřené Wikipedie (i otevřené, je to jedno) sleduje pro to určený nástroj. Můžeš si přehled nechat snadno vyjet. Teoreticky vypnutí Wikipedie možné k něčemu využít je, kupř. nedávno nám proběhla technická údržba sítě, která 19. března ve čtyři hodiny na cca 15 minut zablokovala možnost ukládat editace. Kdyby se to posunulo o dva dny, výpadek by neměl nikoho (vyjma botů) ovlivnit. Leč nestalo se tak. Návštěvnost slovenské Wikipedie se nejspíš nezvýší, protože se do protestu zapojila taky, stejně, jako německá. U anglické to možné je, ale obávám se, že to neodlišíme od statistické odchylky. S pozdravem, --Martin Urbanec (diskuse) 20. 3. 2019, 22:46 (CET)
@Martin Urbanec:Děkuji Martine za odpovědi. Podrobnosti, které by zveřejněním mohly třeba jen teoreticky znamenat nějakou hrozbu, vědět nepotřebuji. Poklesem či vzestupem počtu článků a příspěvků jsem myslel neobvykle zvýšenou či sníženou aktivitu editorů pár hodin před vypnutím a po spuštění. Ale nejspíš to nebyla zajímavá čísla. Když se dívám na počet změn, dnes vidím, že během blackoutu byly za celý den byly napsány dva články (napsal OJJ a Harold). Taky jsem si mohl zkusit nějaký napsat, ale nenapadlo mě to. Podle počtu nových článků za poslední dny se dá usuzovat, že během vypnutí teoreticky nevzniklo 50–80 článků. Počet jiných příspěvků už nevidím, protože v posledních změnách se mi zobrazuje maximálně 500 nejnovějších editací. Na Wikipedii bylo ten den zadáno přes 2 296 000 dotazů, což oproti ostatním dnům není velký rozdíl. (Letošní denní průměr je 2 441 000.) Neobvyklý počet návštěv byl u hlavní strany – 202 261. Za posledních 20 dní se denní návštěvnost až na jednu výjimku pohybovala od 50 800 do 63 700. I druhý den po spuštění byla návštěvnost hlavní strany o něco málo vyšší (74 400). Velká část čtenářů tedy na Wikipedii přistupuje přes její hlavní stranu, místo toho, aby si rovnou otevírali konkrétní články. Co se týká důkladnosti znepřístupnění Wikipedie, tak mě překvapilo, jak různá očekávání jednotliví wikipedisté měli. Pro mě to bylo částečné, ale účinné znepřístupnění, které mělo poukázat na nějaký problém. Někteří wikipedisté by si patrně přáli totální nedostupnost. Já bych asi lidem v případě zájmu klidně říkal, že obsah Wikipedie je jen hůře dostupný. Náš cíl tím přece neutrpí. O důvodech k vypnutí jsem měl a mám jisté pochybnosti, ale když se na tom komunita již dohodla, pak to určitě podporuji. Kritika technického provedení či mediálních výstupů Vojtěcha Dostála dle mého názoru není na místě. Děkuji za dobře odvedenou práci. --Radek Linner (diskuse) 23. 3. 2019, 09:47 (CET)
Zajímavé otázky a zajímavé odpovědi. Čekal jsem to popravdě lehce domakanější... Člověk průměrně vzdělaný v informatice si způsob najde :-) Zajímalo by mě, jestli je to "bug nebo feature", že editace je stále povolená a Speciální: stránky jsou viditelné.. ? --YjM | dp 21. 3. 2019, 00:20 (CET)
@YjM:Feature, pokud tě zajímají podrobnosti, proč tomu tak je apod., ozvi se třeba mailem, vysvětlím, ale nerad bych napovídal, jak obcházet blackout, na veřejně dostupné stránce ;). --Martin Urbanec (diskuse) 21. 3. 2019, 00:53 (CET)
@Martin Urbanec: no, technicky by to mohlo být zvládnuté lépe. "Blackout" obrazovka mi na běžné stránce naskočí, ale až s prodlením, během kterého viditelně problikně černobílý podklad který vypadá zhruba jako dokument, který prošel rukama cenzorovi, který části začernil). Na Posledních změnách mám začerněnou hlavičku a to ještě divně. --Vachovec1 (diskuse) 21. 3. 2019, 01:04 (CET)
@Vachovec1: To je v pořádku, ono začernění je způsobené dočasnou direktivou v mediawiki:Common.css. Vzhledem k tomu, že blackout se projevuje až na straně klienta pomocí JS, ne na straně serveru, je minimální prodlení nevyhnutelné. Kdyby blackout zařizoval přímo server, sice by byl úplný, ale vnímaný i vyhledávači. Ty nelibě nesou, vypadá-li každá stránka na serveru pokaždé stejně a může to vést k horším pozicím ve vyhledávači. Viz také [32]. --Martin Urbanec (diskuse) 21. 3. 2019, 17:03 (CET)
Také jsem očekával trochu více, navíc je Wikipedie bez omezení přístupná přes mobilní aplikaci. Na webu je "těžší" se na WP dostat. Je tu nějaký patrolář, aby mohl hlídat Poslední změny? Na PC verzi je text částečně začerněn, na mobilním webu je stále stejný. Patriccck z účtu Patricccktest (diskuse) 21. 3. 2019, 03:27 (CET)
Zajímalo by mě, kolik lidí bude odpoledne editovat. :) --Patricccktest (diskuse) 21. 3. 2019, 03:32 (CET)
@Patriccck, Martin Urbanec: Asi dost. Tak, to je blackout, panečku. To je tak maximálně oslabení Wikipedie před vandaly. Nejprve naběhne černé podbarvení, které mi na jednom mobilu zůstává, pak teda banner, co jde dost snadno obejít. Docela zfušované. OJJ, Diskuse 21. 3. 2019, 05:21 (CET)
Zapomenout na mobily je trošku trapné, ale jinak si myslím, že technické řešení problém není. Cílem nemusí být 100% zajistit, že si nikdo nezaedituje, cílem je vzbudit pozornost mas. A tohle vzbudí pozornost. Jistě i těch, co to umí obejít.
Na druhou stranu je pravda, že před vypnutím asi bylo vhodné upozornit na způsoby, jak ho obejít, patrolu a správce. --Tchoř (diskuse) 21. 3. 2019, 07:12 (CET)
@Tchoř: To řešení je pro základní školy. Hm. Každopádně byl bych pro, aby se na správce blackout nevztahoval. Je minimálně někdy nutné upravit MediaWiki (jako teď na sk) nebo některý urgentní zásah. Původní návrh s přesměrováním všech stránek na jednu s blackoutem s výjimkou pro adminy mi přišel lepší. Podle Urbance přesměrování tam ale zůstávají i nějakou dobu po akci, což ale slovenští kolegové chtěli případně řešit upozorněním na stránce. Tohle řešení je silně nedopracované. OJJ, Diskuse 21. 3. 2019, 07:18 (CET)
@OJJ: Ona nezůstávají přesměrování na Wikipedii. Ony si je nakešují prohlížeče, a to i když jsou udělaná pomocí JavaScriptu. To je prostě fakt. Mimochodem, účelem blackoutu není zamezit editacím a wikipedistům nadále pracovat na Wikipedii. Blackout míří na čtenáře, ne na editory. A upřímně, 99 % editorů o tomhle nemá potuchu. A ty, co to zkusí, zas zarazí CSS blackout (zkuste si schválně vypnout JS, obsah bude začerněný) - obsah si ani tak nepřečtou, jen se "nenačte" překryv. --Martin Urbanec (diskuse) 21. 3. 2019, 10:12 (CET)
Na jednu stranu jsem rád, že nedošlo ke skutečnému vypnutí (byl jsem pouze pro banner), na druhou stranu je Wikipedie bohužel opět zdrojem nespolehlivé informace, a takové vypnutí/nevypnutí je spíš k smíšenému smíchu s pláčem. —Mykhal (diskuse) 21. 3. 2019, 09:33 (CET)
Wikipedie nikdy ntvrdila, že vypne servery. Wikipedie tvrdila, že bude nedostupná (pro čtenáře). A to se splnilo. 99 % čtenářů podle mě nemá tušení, jak "jednoduše" jde blackout obejít, a ti, kteří zkusí vypnout JS, se srazí s začerněným obsahem. Samozřejmě i to jde nějak obejít. Avšak obejít by šlo i skutečné vypnutí serveru, mirrory, offline verze, .... Jakmile jsme jednou obsah Wikipedie uvolnili, už nedosáhneme toho, aby zmizel ze světa. --Martin Urbanec (diskuse) 21. 3. 2019, 10:12 (CET)
+1 já si myslím, že odpojení je úspěchem. Pro čtenáře "mimo", tedy ne pro zdejší autory, wiki dosptupná nebyla; a když se dívám na zprávy v televizi (zde v Německu), tak na to tam upozorňují už celý den. -jkb- disk 21. 3. 2019, 19:07 (CET)

Neměl už blackout skončit? Trochu přetahujeme, ne? --Vachovec1 (diskuse) 22. 3. 2019, 00:21 (CET)

Tiež si myslím, ale aj my a de wiki.--Lalina (diskuse) 22. 3. 2019, 00:34 (CET)
Německá Wikipedie se mi už zobrazuje normálně. Někdo s právy správce rozhraní musí "vyčistit" lokální MediaWiki:Common.css. Já to ani tady na cs-wiki udělat nemůžu, jsem jen "obyčejný" admin. --Vachovec1 (diskuse) 22. 3. 2019, 00:43 (CET)
Ano, někdo s dostatkem funkcí na to, aby blackout spustil, by měl taky zajistit jeho ukončení. Zatím je to dost nezvládnuté. A podobně to asi odskákala i slovenská Wikipedie. --Bazi (diskuse) 22. 3. 2019, 00:50 (CET)
@Bazi: Trapně jsem se domníval, že by ten kód mohl odebrat ten, kdo ho vložil. Na Sk se tak stalo v jednu ráno, pro info. OJJ, Diskuse 22. 3. 2019, 07:08 (CET) Jinak, blackout se týkal i správců. Teď už snad není tajné, že se dal obejít vypnutím javaskriptů skrze mobilní verzi. Třeba správci ale za mě měli mít výjimku. OJJ, Diskuse 22. 3. 2019, 07:12 (CET)
Samozřejmě že to šlo, šlo to odsekat i přes adblock, šlo to odseknout i poloručně nebo nějakým onthefly editorem css. A vůbec mi nedává smysl, proč by správce měl mít výjimku. Správce je Wikipedista jako každej jinej, kterej má nějaký práva navíc. Ale proč by měl mít možnost nevidět blackout, to mi hlava nebere.--frettie.net (diskuse) 22. 3. 2019, 09:30 (CET)
@Frettie: Třeba protože si včera pár vandalů dalo taky tu práci obejít to (TV Nova zveřejnila návod) a lidi, včetně správců, se mě ptali, jak to obejít. Pokud vandal ví víc než správce, je něco blbě. OJJ, Diskuse 22. 3. 2019, 09:36 (CET)
Však když byla Wikipedie vypnutá, žádné velké škody tím nevznikly. Neměl by být problém vandalské útoky napravit zpětně o pár hodin později. Ostatně někteří wikipedisté si stejně vesele editovali i věci, které bych za nezbytnost rozhodně nepovažoval. Jinak ano, na skWiki byl blackout ukončen minutu po csWiki. --Bazi (diskuse) 22. 3. 2019, 11:35 (CET)
Jo, blbě je to, že vandal to zvládne a správci ne ... ale to je tak jediný. (s nadsázkou).--frettie.net (diskuse) 22. 3. 2019, 14:47 (CET)

Ten černožlutý banner bude viset celkem týden, že? --Vlout (diskuse) 22. 3. 2019, 09:37 (CET)

@Vlout: Je nastaven tak, aby se zobrazoval do dne hlasovani, tj. do 26. brezna.--Martin Urbanec (diskuse) 23. 3. 2019, 18:17 (CET)

Blesk

@Vojtěch Dostál, Martin Urbanec, Chmee2:Tak od Blesku kritika [33]. Máme se k tomu nějak vyjádřit? OJJ, Diskuse 21. 3. 2019, 14:45 (CET)

Nemá to smysl, Info.cz dlouhodobě směrnici podporuje, text je psaný dost tendenčně; navíc se obávám, že na bulvár nemá smysl reagovat, lidi ho čtou kvůli emocím, ne aby hledali pravdu.--Vojtěch Dostál (diskuse) 21. 3. 2019, 14:49 (CET)
Pozdě bycha honit, ale já si fakt myslím, že kdyby byla ta tiskovka (resp. to, co rozeslala ČTK, kde jsi Vojto mluvil), pořádně promyšlená (i z více úhlů pohledu, více lidmi) těmto problémům by se předešlo. Bohužel práce kvapná, málo platná. Ty formulace jsou prostě dvojznačné, dají se různě vyložit, např. (Dobrovolní editoři Wikipedie musí uvádět zdroje pro tvrzení, která do encyklopedických hesel přidávají. Jsou to často různé knižní publikace, u žhavých témat ale i webové odkazy, například ze zpravodajských serverů nebo jiných webů. Reforma nám značným způsobem omezí možnost tyto weby citovat. Když se na to podíváš optikou člověka, který WP nerozumí - dá se to vyložit různě. Jednak si může myslet, že tvrdíš, že nám zakazuje (čl. 11) uvádět citace ({{Citace elektronické monografie}} atd.). Jednak si může myslet, že dosud se kopírovat z článků smí. V obou případech nám to člověk, který trochu právu rozumí omlátit o hlavu. Což se stalo, i lidé okolo mě se mě ptali, že přece ten čl. 11 uvádět citaci nezakazuje. Tvé vyjádření (Je nutno říct, že první den se moc věcí nezmění. Wikipedie je z některých článků (chystané směrnice) výslovně vyňata a nebudou se jí týkat. Nebudeme muset například filtrovat obsah, který se na Wikipedii nahráváv ČT je IMHO taktéž nešťastné a výslovně vyzývá nějakého demagoga k tomu, aby napsal Ouha, kde jsou potom ta omezení, o nichž wikipedisté mluví? „Postupem času na nás bude dopadat tíže méně dostupného obsahu na internetu. Bude složitější vyhledávat informace na internetu,“ vysvětluje Dostál. Shrnuto: Wikipedie se směrnice přímo nedotkne. Nehrozí žádná cenzura informací, žádné preventivní mazání obsahu. Jen budou mít její správci více práce. Je toto skutečně důvod, kvůli kterému je nutné držet současné neférové mediální prostředí, nechávat téct peníze na účty internetových gigantů a sledovat, jak ze světa mizí skutečná žurnalistika a nahrazují ji dezinformační weby? Jestli je něco skutečnou hrozbou pro demokracii, je to právě tento trend. Protože demokracie stojí a padá s dobře informovaným voličem. Je tu jedno ale. Tím ale je, že si to nebude myslet jenom ten demagog. Ale i spousta běžných lidí. A ta spousta lidí, to jsou naši čtenáři. Zbytek toho článku jsou samozřejmě kydy, lži a nesmysly, pro jejichž hloupost a ubohost netřeba se k nim vyjadřovat.
Podobné je to s Komárkovou glosou v Deníku. Myslím, že tak bude vypadat reakce útrob Wikipedie neznajícího, ale kriticky myslícího člověka. Ale s tím už žel asi nic nenaděláme. --Vojtasafr (diskuse) 21. 3. 2019, 20:21 (CET)
Není úplně v lidských silách v těch 10-15 rozhovorech, které proběhly, neříct nic, co by se nedalo dezinterpretovat. Tím spíše když novinář hledá záminku mezi řádky. Ale jestli ty to umíš, tak příště třeba spolek vyšle tebe :) Já to měl možná poslední velký výstup v médiích. --Vojtěch Dostál (diskuse) 21. 3. 2019, 21:51 (CET)
Já se Vojty musím zastat. Ono to ale je opravdu těžké (zkuste si to) vystoupit v ČT a zcela apoliticky a objektivně popsat za Nadaci možný dopad na Wikipedii. Já bych se třeba rozohnil, že EU místo regulace Googlu a Facebooku, jak všichni píší, naopak zmíněnou směrnicí dává těmto gigantům výhodu. Jenže to bych asi nebyl vůbec objektivní ani apolitický a dosáhl bych tak akorát mnohem větší kritiky pro Nadaci i wikinu než jaká byla dosud (prosímvás radši mě nikdy nepusťte ke slovu v médiích :D ). Vojta musel vynaložit dle mého dost úsilí, aby svá stanoviska okleštil od zavádějících nebo nevhodných vět. No ne všechno se vždycky dá podchytit, ale přesto dle mého odvedl skutečně skvělou práci, které si já vážím. --Dvorapa (diskuse) 22. 3. 2019, 08:24 (CET)
Rovněž se stavím na podporu Vojty Dostála. Díky Vojto! --Gampe (diskuse) 22. 3. 2019, 08:53 (CET)
Taky stojím za Vojtou Dostálem, za mě ten nápor zvládl dobře, tvářil se výborně, povídal taky bezvadně. Za mě dobrý, myslím, že si takový slova nezaslouží, stejně tak si je nezaslouží ani Wikipedie.--frettie.net (diskuse) 22. 3. 2019, 09:28 (CET)
@Vojtěch Dostál, Dvorapa, Gampe, Frettie: Asi jsme se úplně nepochopili. Nešlo mi o to kritizovat VojDose, nýbrž o poukázání na vyjádření, která IMHO nebyla šťastná. Jestli to vyznělo jako nepřiměřená kritika, omlouvám se. Za tím, že jeho vyjádření mohla být zavádějící (byť neúmyslně), a že mohla vést mnoho lidí (čtenářů Wikipedie) k nesprávnému úsudku. Nejen tedy nějakého pitomce z info.cz (mimochodem - ten článek na info.cz, v blesku, reflexu a v e15.cz mají stejného autora). K tomuto názoru jsem dospěl po pročtění několika diskusí pod články (a stálo mě to hodně nervů), neboť si myslím, že kromě toho, že je to totální senkrovna, si z toho můžeme vzít i ponaučení, jak to příště interpretovat, co se mezi lidmi o WP šíří za nepravdivé informace, co si o ní (nás) zkreslují atd.
Sám moc dobře vím, jak je těžké stoupnout si před kameru a něco inteligentního říct. Vojto, tvoji snahu a úsilí velmi oceňuji, není to tak, že bych se tě snažil shodit, jen jsem chtěl poukázat na nějaké nedostatky, které ta vyjádření měla. Pokud sis to vyložil jako nepřiměřenou kritiku, omlouvám se, neb jsem to zřejmě špatně zformuloval. Nicméně doufám, že sis z toho něco vzal (osobně jsem rád za kritiku, často i za tu nepřiměřenou až ostrou, protože jsem si v tom schopen najít to jádro, co tomu člověku na mé činnosti vadí. A jsem za to pak radši, než když mi někdo namlouvá, jak jsem mluvil úžasně, bezvadně, atd., ale chápu, že to tak každý mít nemusí. Když to vztáhnu na wiki - Palu mi snad nebude mít za zlé, že ho zmiňuji. Ale myslím, že je to vhodná ilustrace toho, jak to mám. Palu nás, jako správce, totiž často kritizuje (pokud nějak překroutím váš názor, omlouvám se, není to úmyslně), že si děláme co chceme, překrucujeme pravidla ve svůj prospěch, využíváme je na doraz, činíme nespravedlivá rozhodnutí, atd. Ač s tím osobně nemohu souhlasit, vede mě to k tomu, abych to nedělal, abych přemýšlel nad tím, než něco udělám, jestli v mém rozhodnutí někoho zablokovat (typicky pro narušování Wikipedie) nehrají moc velkou roli emoce, osobní antipatie vůči danému uživateli, jestli to rozhodnutí je spravedlivé atd. Ač s Paluem často nesouhlasím, uznávám, že mě jeho kritika vede k řekněme spravedlivějšímu rozhodování. Možná i proto mám sklony kritizovat více (ostřeji), než je zdrávo.). Měj se, --Vojtasafr (diskuse) 23. 3. 2019, 10:39 (CET)
My jsme nikde o žádné cenzuře nepsali: ani ve stanovisku Nadace, ani v návrzích textů, ani v tiskovce WMČR, ani v textu blackoutu nebo banneru. To, že na nás bude dopadat „tíže méně dostupného obsahu na internetu“ se dá odvodit logickou dedukcí. Ani nejde o to, že správci Wikipedie by měli více práce, protože velkou část tvorby dělají lidé, kteří správci nejsou a nemusí být ani tolik technicky zdatní – o to více jsou citliví na komfort při hledání informací v okolním internetovém prostředí. Neříkám, že Vojta řekl všechno 100% správně, ale celkem popsal jádro věci, a pokud si sám nejsem jistý, že bych to mohl udělat lépe, pak mu nemůžu vyčítat, že si někdo mimo Wikipedii vyloží jeho slova jinak (a ještě s neúplnými citacemi, kterými mění jejich význam). Na to, že se tito „novináři“ ohánějí boji proti dezinformacím, by se mohli naučit citovat a ověřovat informace, jinak jim ani „nové peníze“ nepomohou. --Venca24 (diskuse) 22. 3. 2019, 09:00 (CET)
Vojta má můj respekt, o tom druhém radši mlčím. Matěj Suchánek (diskuse) 22. 3. 2019, 09:59 (CET)
Souhlasím s Vojtou a vyjadřuji respekt k jeho mediálním vystoupením. Vím, že to není snadné. Na bulvár nemá smysl reagovat. Jen mu dáváme další příležitost a vytahujeme "špínu" opět na svět. Možným způsobem je využít to jako další příležitost. Znovu (například článkem na blogu) vysvětlit čtenářům o co jde a osvětlit určité momenty, které rezonovaly digitálním světem. Ale v žádném případě bych nepolemizoval s článkem a neodkazoval na něj. --Petr Urbanec (diskuse) 22. 3. 2019, 11:37 (CET)
Není to jen Blesk, ale i Reflex. A mazání už vyšlých článků je IMHO také dost nestandardní i na bulvár. Naneštěstí jsou to pořád nejčtenější „noviny“ v ČR. --Venca24 (diskuse) 22. 3. 2019, 11:49 (CET)
Souhlas. Proto říkám - mluvme o tématu, ale nezviditelňujme tato média ani se vůči nim nevyhraňujme. Jinak, v podstatě totožná kopie článku vyšla na více webech, které mají stejného tatínka i maminku :-) - tedy blesk, reflex, info.cz a e15. Druhý zmiňovaný článek Blesku vidím jako nedostupný. --Petr Urbanec (diskuse) 22. 3. 2019, 12:01 (CET)
Také děkuji za vystoupení. Že si z něho novináři vyberou, co se jim hodí, tomu se asi nedá vyhnout.--Hnetubud (diskuse) 22. 3. 2019, 19:35 (CET)
Ano, některá média hodnotila blackout negativně, což se dalo čekávat, ba co víc, bylo by podivné, kdyby jej všichni přijali pozitivně nebo nekriticky. Co se VojDosova výstupu ve Studiu 6 týká, tak za mě jednička s hvězdičkou – srozumitelné, jasné, s nadhledem, někdy i zábavné („co vy jako organizace děláte?“ - „chodíme do České televize“ :-) ). --YjM | dp 22. 3. 2019, 22:16 (CET)

Překrývací baner

Martin Urbanec: Zdravím, pokud jsem si všiml, byl odhlasován i překrývací baner. Bohužel jsem ho neviděl ani před nasazením (tam byl naopak rozbalovací) ani teď. Bude? --Palu (diskuse) 22. 3. 2019, 12:07 (CET)

@Palu: Bohužel nebyl překrývací banner připraven, a nepřipravený banner se - bohužel - nedá nasadit. Předpokládám, že jeho smysl byl zobrazovat ho krátce před blackoutem jako postupná gradiace úrovně protestu, nevím, zda má smysl ho zkoušet připravovat teď. --Martin Urbanec (diskuse) 22. 3. 2019, 13:01 (CET)
Nikoliv, odhlasována byla varianta „Palu“ (omlouvám se, lepší název mě nenapadl), že po blackoutu bude týden vyskakovat velký překrývací banner a měsíc bude vyskakovat malý banner. Tedy nyní by měly být nasazeny oba bannery a ten velký za týden zrušen, jestli tomu dobře rozumím. --Dvorapa (diskuse) 22. 3. 2019, 13:06 (CET)
Ano, také jsem to chápal tak, že hlasujeme po překrývací banner na delší dobu, který se bude objevovat po blackoutu. --Michal Lenc (diskuse) 22. 3. 2019, 13:45 (CET)
Nikde jsem nenašel, že by bylo navrženo „týden po blackoutu“. Jen u Paluových hlasů vidím napsáno „týden“. A v návrhové sekci, ovšem u normálního banneru, vidím Vencou napsáno „Takový banner můžeme nechat klidně celý příští týden.“ (vzhledem k datu návrhu to ovšem chápu jako týden před blackoutem, nikoli po něm). Tedy to beru tak, že bylo odhlasováno něco v podstatě nerealistického, protože se ten překrývací banner prostě ani nestihl včas připravit. Stalo se, jedeme dál, máme nadále jen klasický banner. --Bazi (diskuse) 22. 3. 2019, 13:47 (CET)
To, že banner nejde schovat, vadí podle mě více editorům než čtenářům. Už se těším, aby zmizel. Když se při editacích pořád schovává a vrací při doeditování není to IMHO nic příjemného. A nechápu proč je ve jmenném prostoru Wikipedie (tj. i zde na této straně). Dá se nějak zjistit kolik lidí napsalo svým poslancům na základě vypnutí? Mircea (diskuse) 22. 3. 2019, 13:49 (CET)
No, nějak mi to nedává smysl. Vy píšete, že vám to něco někde překrývá? Mě tu nic nevyskakuje a nic nepřekrývá. Mám Firefox. Ani předtím mi nic nevyskakovalo a nepřekrývalo. Varianta "Palu", jak jste to označili, přitom s překrývacím banerem počítá. Nějak se v tom neorientuju :) --Palu (diskuse) 22. 3. 2019, 15:37 (CET)
Jdu na list "Editovat" - banner zmizí, jdu na list "Číst" banner se objeví a tak pořád dokola, při každé editaci. O překrývání jsem nic nepsal. Vadí mi především, že poté, co jsem si ho přečetl a napsal poslancům, tak ho nemůžu schovat a pořád ho tam mám - to podle mě nedává smysl. Mircea (diskuse) 25. 3. 2019, 13:12 (CET)

Snímky obrazovky

Nemáte někdo snímky obrazovky z blackoutu (ať z mobilu nebo z PC)? Mohli byste je prosím nahrát na Commons pro ilustraci? Díky! --Patriccck (diskuse) 22. 3. 2019, 15:17 (CET)

Již tam je. --Bovera78 (diskuse) 22. 3. 2019, 15:26 (CET)
Pár dalších jsem přidal. --Bazi (diskuse) 22. 3. 2019, 15:48 (CET)
Díky, můžete přidávat do kategorie na Commons. --Patriccck (diskuse) 22. 3. 2019, 17:49 (CET)