Přeskočit na obsah

Dikasterium pro legislativní texty

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Dikasterium pro legislativní texty
Dicasterium de legum textibus
„Úloha rady spočívá především ve vykládání textů zákonů církve.[1]
Založeno15. září 1917
AdresaPiazza Pio XII, 10
00193 Roma
PrefektFilippo Iannone (od roku 2018)
Sekretář(i)
Podsekretář(i)
Údaje o radě na vatican.va
Dikasterium Římské kurie

Dikasterium pro legislativní texty (latinsky Dicasterium de legum textibus) je dikasterium Římské kurie.

Funkcí navazuje na Papežskou komisi po autentickou interpretaci Kodexu kanonického práva, kterou ustanovil papež Benedikt XV. v roce 1917 motem propriem Cum iuris canonici, když vstoupil, poprvé v dějinách církve, v platnost Kodex kanonického práva. Tato komise fungovala až do založení Papežské komise pro revizi Kodexu kanonického práva Janem XXIII. v roce 1963, jež měla za úkol vypracovat návrh nového Kodexu kanonického práva. Po skončení II. vatikánského koncilu založil papež Pavel VI. v roce 1967 Papežskou komisi pro výklad dekretů Druhého vatikánského koncilu, jejíž pravomoc byla následně rozšířena na výkladu dokumentů vydaných Svatým stolcem pro provádění dekretů koncilu.

Jan Pavel II. v roce 1984 založil Papežskou komisi pro autentickou interpretaci Kodexu kanonického práva, jejíž úkolem bylo interpretovat kánony nového Kodexu kanonického práva vyhlášeného 25. ledna 1983. Se zřízením tohoto nového orgánu přestaly existovat předchozí dvě komise. Po vydání apoštolské konstituce Pastor Bonus 28. června 1988 byla tato komise transformována na Papežskou radu pro výklad legislativních textů.

Papež František apoštolskou konstitucí Praedicate Evangelium k 5. červnu 2022 změnil název této organizace na "Dikasterium pro legislativní texty".

Kompetence

[editovat | editovat zdroj]

Kompetence rady je v apoštolské konstituci Pastor Bonus vymezena v článcích 154 až 158, které uvádějí:

  • výklad obecných norem katolické církve;
  • pomoc jiným římským dikasteriím při aplikaci obecných prováděcích vyhlášek (z it: generálních exekutivních dekretů) a instrukcí, aby byly v souladu s platnými právními předpisy;
  • revize obecných dekretů biskupských konferencí;
  • na žádost diskaterií zkoumají rozhodnutí, zda konkrétní zákony a obecné vyhlášky (generální dekrety) vydané zákonodárci pod nejvyšší autoritou, jsou v souladu s obecnými zákony církve.

Chronologie prezidentů rady

[editovat | editovat zdroj]
  • Kardinál Pietro Gasparri (18. října 1917 – 7. února 1930, odstoupil)
  • Kardinál Giulio Serafini (30. června 1930 – 16. července 1938, zemřel)
  • Kardinál Luigi Sincero (12. prosince 1934 – 7. února 1936, zemřel)
  • Kardinál Massimo Massimi (14. března 1939 – 29. května 1946, jmenován prefektem Apoštolské Signatury)
  • Kardinál Joseph Bruno (20. března 1954 – 10. listopadu 1954, zemřel)
  • Kardinál Pietro Ciriaci (31. května 1955 – 30. prosince 1966, zemřel)
  • Kardinál Pericle Felici (21. února 1967 – 22. března 1982, zemřel)
  • Kardinál Rosalio Jose Castillo Lara, S.D.B. (22. května 1982 – 27. května 1985, jmenován prezidentem dikasteria) (pro-prezident)
  • Kardinál Rosalio Jose Castillo Lara, S.D.B. (27. května 1985 – 6. prosince 1989, jmenován prezidentem Správy dědictví apoštolského stolce)
  • Kardinál Vincenzo Fagiolo (15. prosince 1990 – 19. prosince 1994, odstoupil)
  • Kardinál Julián Herranz Casado (19. prosince 1994 – 15. února 2007, odstoupil)
  • Kardinál Francesco Coccopalmerio (15. února 2007 - 7. dubna 2018)
  • Arcibiskup Filippo Iannone OCarm. (od 7. dubna 2018)

Chronologie viceprezidentů rady

[editovat | editovat zdroj]

Chronologie sekretářů

[editovat | editovat zdroj]

Chronologie pomocných sekretářů

[editovat | editovat zdroj]

Chronologie podsekretářů

[editovat | editovat zdroj]
  1. Pastor Bonus, čl. 154)

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Pontificio consiglio per i testi legislativi na italské Wikipedii.

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]