Papežská akademie věd

	Papežská akademie věd
Založeno	1603
Sídlo	Letohrádek Pia IV.
Souřadnice sídla	41°54′15″ s. š., 12°27′9″ v. d.
Oficiální web	www.casinapioiv.va/content/accademia/en.html
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pius XI., znovuobnovitel akademie

Papežská akademie věd (lat. Pontificia Academia Scientiarum) je prestižní vědecká organizace, založená v roce 1936 papežem Piem XI. (1857–1939). Současným prezidentem je Werner Arber (od roku 2011). Patronát nad akademiky drží papež, přesto je výzkum prováděn bez omezení, nezávisle na státu.

Papežská akademie věd sídlí ve Velké aule, přistavěné v roce 1936 k Letohrádku Pia IV. ve Vatikánských zahradách. Provádí výzkum zejména v oboru matematiky, fyziky a jiných přírodních věd a věnuje se studiu příslušných epistemologických problémů. Důležitá je také podpora mezioborové spolupráce. Členy akademie jsou nejuznávanější vědci 20. století z různých zemí světa, mnohdy držitelé Nobelovy ceny.

Obsah

1 Historie
2 Aktivity
3 Členové akademie
- 3.1 Současní členové
4 Ocenění členové
- 4.1 Nositelé Nobelovy ceny
- 4.2 Nositelé Templetonovy ceny
5 Odkazy

Historie[editovat | editovat zdroj]

Vstupní průčelí Papežské akademie věd

Současná Papežská akademie věd navazuje na Accademia dei Lincei (Papežskou akademii rysů), založenou v Římě v roce 1603 papežem Klementem VIII. (1536–1605) a Fredericem Cesim (1585–1630). Jedná se o druhou vědeckou akademii na světě (po Academia Secretorum Naturae v Neapoli, která však byla nařčena z čarodějnictví a roku 1578 na příkaz papeže Pavla V. zrušena). Federico Cesi usiloval o uplatnění pozorování, experimentů a induktivní metody. Název akademie byl odvozen z latinského výrazu pro rysa, který má velmi dobrý zrak. Právě tak dobrou pozornost měli akademici věnovat výzkumu. Členem byl i Galileo Galilei (1564–1642).

V roce 1847 Pius IX. (1792–1878) v návaznosti na původní organizaci založil Accademia Pontificia dei Nuovi Lincei (Papežskou akademii nových rysů). Ta byla obnovena Piem XI. ve zmiňovaném roce 1936 jako současná Papežská akademie věd.

Aktivity[editovat | editovat zdroj]

Členové akademie pracují nezávisle na národnosti, politice a náboženství. Jejich hlavním zájmem je objektivní vědecké poznání, přístupné nejen pro Vatikán, ale také pro širokou odbornou veřejnost. Vědci pracují v oblasti fyziky, astronomie, chemie, vědy o zemi a přírodním prostředí, biologie, matematiky, aplikovaných věd, filosofie a dějin vědy. Výsledky výzkumu jsou zveřejňovány ve čtyřech publikačních řadách – Acta, Scripta varia, Documenta a Commentarii.

V současnosti výzkum zahrnuje šest hlavních oblastí:

základní vědecké poznání
věda a technologie celosvětových otázek a problémů
věda ve prospěch řešení problémů třetího světa
etika a politika vědy
bioetika
epistemologie

Členové akademie[editovat | editovat zdroj]

Papež Jan Pavel II. zvýšil v roce 1996 počet stálých členů Akademie ze 70 na 80.

Akademie má osmdesát stálých, doživotně jmenovaných členů. Původně bylo akademiků sedmdesát, ale papež Jan Pavel II. jejich počet v roce 1996 zvýšil. Sbor doplňuje několik čestných členů a členové „dočasní“. Dočasní členové jsou jmenováni z titulu svého úřadu a jsou jimi kancléř Akademie, ředitel Vatikánské observatoře, prefekt Vatikánské knihovny a prefekt Vatikánského tajného archivu.

Noví členové jsou vybíráni sborem akademiků na základě vědeckého významu jejich výzkumů a s přihlédnutím k jejich morálním postojům, bez ohledu na rasu či náboženské vyznání. Vybrané kandidáty poté oficiálně jmenuje papež.

V čele Papežské akademie věd stojí prezident, kterého z řad akademiků jmenuje na čtyřleté funkční období papež po doporučení sedmičlenné Akademické rady a kancléře.