Stanislas Dehaene

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Stanislas Dehaene
Narození12. května 1965 (58 let)
Roubaix
BydlištěPalaiseau
Alma materÉcole normale supérieure
Škola pro pokročilá studia v sociálních vědách
Povoláníneurovědec, psycholog, vysokoškolský učitel a Director of Research at CNRS
ZaměstnavateléFrancouzská kolej (od 2005)
Polytechnická škola
Institut national de la santé et de la recherche médicale
OceněníJean-Louis Signoret Prize (2001)
C.L. de Carvalho-Heineken Prize for Cognitive Science (2008)
rytíř Řádu čestné legie (2011)
Inserm Grand Prix (2013)
The Brain Prize (2014)
… více na Wikidatech
ChoťGhislaine Dehaene-Lambertz[1]
Funkceprezident (conseil scientifique de l'Éducation nationale; od 2018)
Webwww.unicog.org/pm/pmwiki.php/Main/StanislasDehaene
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Stanislas Dehaene (* 12. května 1965 Roubaix) je francouzský psycholog, odborník na kognitivní psychologii a neurovědy.

Zkoumá zejména mozkové zpracování aritmetiky a práce s čísly, čtení a vědomí. K výzkumu používá metody kognitivní psychologie a zobrazování mozku (funkční zobrazování magnetickou rezonancí, magnetoencefalografie a elektroencefalografie).

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Stanislas Dehaene studoval na soukromém gymnáziu St. Genevieve a na École Normale Supérieure (1984–1988), získal Master v matematice na Universitě Pierre a Marie Curie v Paříži (1985)[2] a doktorát z psychologie na Vysoké škole sociálních věd – Ecole des hautes études en sciences sociales EHSS (1989).[3] Svou doktorskou dizertaci nazval Porovnání malých čísel: analogová reprezentace a procesy pozornosti. Vědeckým vedoucím mu byl Jacques Mehler, jeden z mála odborníků na kognitivní vědy ve Francii v té době.[4] Současně spolupracoval s Jeanem Pierrem Changeuxem na vytvoření modelů neurobiologických funkcí, jako je zpěv ptáků. V roce 1992 studuje v laboratoři Michaela Posnera techniky zobrazování mozku.

V současné době je jedním z nejvýznamnějších představitelů kognitivní psychologie.[5] 29. listopadu 2005 byl zvolen členem francouzské Akademie věd. Byl jmenován profesorem na Collège de France na katedře experimentální kognitivní psychologie.[6] Stanislas Dehaene je ředitelem jednotky kognitivního neuronového zobrazování, což je společné pracoviště organizací INSERM a CEA a jedna ze čtyř laboratoří výzkumného ústavu NeuroSpin[7] v kraji Essonne.

Osobní život[editovat | editovat zdroj]

Jeho manželkou je Ghislaine Dehaene-Lambertz, lékařka a odbornice na pediatrickou neurobiologii.[8]

Oblast výzkumu[editovat | editovat zdroj]

Stanislas Dehaene využívá ve svém výzkumu spojení metod kognitivní psychologie a zobrazování mozku ke studiu mozkové architektury aritmetiky, čtení, mluveného jazyka a přístupu informací k vědomí, což ho přivedlo ke studiu dyskalkulie a dyslexie.[9] Zpopularizoval kognitivní vědecký výzkum těchto témat ve třech knihách: La Bosse des maths (Vlohy pro matematiku), Les Neurones de la lecture (Neurony čtení) a Le Code de la conscience (Kód vědomí).

Vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

Články[editovat | editovat zdroj]

  • (anglicky) Numerical Cognition, Oxford : Blackwell, 1993 ISBN 1-557-86444-6
  • La bosse des maths, Odile Jacob, 2010 ISBN 9782738125248 (první vydání 1996)
  • Le Cerveau en action. L'imagerie cérébrale en psychologie cognitive., Paříž : Presses universitaires de France, Paříž, 1997 ISBN 2-13-048270-8
  • (anglicky) The Number Sense, New York Oxford University Press, 1997 ISBN 0-19-511004-8
  • (anglicky) The Cognitive Neuroscience of Consciousness, London : MIT Press, 2001 ISBN 0-262-54131-9
  • (anglicky) From Monkey Brain to Human Brain. A Fyssen Foundation Symposium, spolu s Jean-René Duhamelem, Marcem D. Hauserem a Giacomem Rizzolattim, MIT Press, 2005 ISBN 0-262-04223-1
  • (německy) Im Auge des Lesers, Transmedia Curych : Hans-Werner Hunziker, 2006 ISBN 978-3-7266-0068-6
  • Les neurones de la lecture, Odile Jacob, 2007 ISBN 978-2-7381-1974-2
  • Vers une science de la vie mentale, úvodní přednáška na Collège de France, Paříž : Fayard, 2007 ISBN 2-213-63084-4
  • (anglicky) Reading in the Brain, Viking Penguin, 2009
  • Apprendre à lire - Des sciences cognitives à la salle de classe, Odile Jacob, 2011, kolektivní dílo pod vedením Stanislase Dehaenea ISBN 978-2-7381-2680-1
  • (anglicky) Consciousness and the Brain: Deciphering How the Brain Codes Our Thoughts. Viking Adult, 2014. ISBN 978-0-670-02543-5
  • Le Code de la conscience, Odile Jacob, Oj. Věda, 2014, ISBN 978-2738131058
  • Apprendre! : les talents du cerveau, le défi des machines, O. Jacob, 2018

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Stanislas Dehaene na francouzské Wikipedii.

  1. Dostupné online.
  2. Sorbonne Université | Lettres, Médecine, Sciences. www.sorbonne-universite.fr [online]. [cit. 2019-02-13]. Dostupné online. 
  3. STANISLAS, Dehaene. La comparaison des petits nombres : représentation analogique et processus attentionnels. , 1989-01-01 [cit. 2019-02-13]. thesis. Paris, EHESS. . Dostupné online.
  4. https://www.college-de-france.fr/media/stanislas-dehaene/UPL7639999902948674257_CV_StanDEHAENE_2016.pdf
  5. Stanislas Dehaene - Citations Google Scholar. scholar.google.fr [online]. [cit. 2019-02-13]. Dostupné online. 
  6. Relais d'information sur les sciences de la cognition - Risc - UMS 3332 CNRS-ENS. www.risc.cnrs.fr [online]. [cit. 2019-02-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-07-31. 
  7. UNIAD. UNICOG - Cognitive Neuroimaging Lab [online]. [cit. 2019-02-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-02-12. (anglicky) 
  8. Il démystifie la bosse des maths. Stanislas Dehaene, 32 ans, est neuropsychologue et mathématicien. Il visualise le cerveau en plein calcul et identifie les neurones de l'algèbre.. Libération.fr [online]. 1997-04-15 [cit. 2019-02-13]. Dostupné online. (francouzsky) 
  9. Archivovaná kopie [online]. [cit. 2019-02-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-04-02. 
  10. Cécile Guérin, "Stanislas Dehaene, šéf matematiky", Le Monde, 28. dubna 1999.
  11. Nominace na internetových stránkách Svatého stolce. 212.77.1.245 [online]. [cit. 2019-02-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-07-13. 
  12. Osobní list na webové stránce Collège de France. www.college-de-france.fr [online]. [cit. 2019-02-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-01-02. 
  13. Zákon č. PREX1032962D, Décret du 31 décembre 2010 portant promotion et nomination. [cit. 2019-02-13]. Dostupné online.
  14. « Le cerveau est préorganisé pour la lecture ». www.lemonde.fr. 2013-12-02. Dostupné online [cit. 2019-02-13]. (francouzsky) 
  15. [nedostupný zdroj] Archivovaná kopie [online]. [cit. 2019-02-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-01-14. 
  16. Archivovaná kopie [online]. [cit. 2019-02-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-12-28. .

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]