Pietro Gasparri

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Pietro Gasparri
Pietro Gasparri.jpg
Znak Znak
Svěcení
Kněžské svěcení 31. března 1877
Biskupské svěcení 6. března 1898
světitel François-Marie-Benjamin Richard
Kardinálská kreace 16. prosince 1907
kreoval Pius X.
Titul kardinál-kněz
Osobní údaje
Datum narození 5. května 1852
Místo narození Itálie
Datum úmrtí 18. listopadu 1934 (ve věku 82 let)
Místo úmrtí Řím
Alma mater Pontifical Roman Seminary
Podpis
Řády a ocenění Řád bílé orlice
velkokříž Řádu sv. Mauricia a sv. Lazara
velkokříž Řádu věže a meče
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Státní sekretář kardinál Gasparri během liturgické slavnosti v prosinci 1928

Pietro kardinál Gasparri (5. května 1852 Capovallazza di Ussita18. listopadu 1934 Řím) byl církevním právníkem, duchovním a vatikánským státním sekretářem, který se zasloužil o vydání Kodexu kanonického práva a uzavření Lateránských dohod.

Stručný životopis[editovat | editovat zdroj]

Pocházel z rolnické rodiny v Maceratě, byl nejmladším z devíti dětí. Filosofii a teologii studoval na různých římských univerzitách, získal doktoráty z obojího práva, z kanonického práva a z práva civilního.

Na kněze byl vysvěcen 31. května 1877 a poté byl osobním sekretářem kardinála Teodolfa Mertela. Roku 1896 se stal členem komise pro prozkoumání platnosti anglikánských svěcení.

Papež Lev XIII. jej roku 1898 jmenoval titulárním arcibiskupem a vyslal jej jako apoštolského delegáta (nižší stupeň papežského diplomatického zastoupení) do Peru, Ekvádoru a Bolívie.

Roku 1901 se stal sekretářem Kongregace pro mimořádné církevní záležitosti a roku 1904 členem komise pro kodifikaci kanonického práva

Papež Pius X. jej v konzistoři 16. prosince 1907 jmenoval kardinálem titulu San Bernardo alle Terme, roku 1915 optoval pro titul San Lorenzo in Lucina.

Od května 1914 do ledna 1915 a pak od prosince 1916 až do smrti byl kardinálem-komořím (camerlengo).

Po náhlé smrti kardinála Domenica Ferraty jej Benedikt XV. jmenoval státním sekretářem.

Gasparri se velmi zasloužil o zpracování Kodexu kanonického práva z roku 1917, ale také a především o uzavření Lateránských dohod, které podepsal spolu s Benitem Mussolinim 11. února 1929.

Jako hlava vatikánské diplomacie se také zasloužil o uzavření modu vivendi s Československem roku 1927, kdy také posvětil základní kámen nové stavby české koleje v Římě, Nepomucena.

Roku 1930 opustil funkci státního sekretáře. Zemřel v Římě 18. listopadu 1934, je pochován na hřbitově ve svém rodném městě Ussita.

Vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

Stát Stuha Název Datum udělení
EstonskoEstonsko Estonsko EST Cross of Liberty Civilian Service.png Kříž svobody I. třídy
Italské královstvíItalské království Italské království Order of the Most Holy Annunciation BAR.svg rytíř Řádu zvěstování 1930
Cavaliere di gran Croce Regno SSML BAR.svg rytíř velkokříže Řádu svatého Mauricia a svatého Lazara 1930
Cavaliere di Gran Croce OCI Kingdom BAR.svg rytíř velkokříže Řádu italské koruny 1930
PolskoPolsko Polsko POL Order Orła Białego BAR.svg rytíř Řádu bílé orlice
PortugalskoPortugalsko Portugalsko PRT Military Order of the Tower and of the Sword - Grand Cross BAR.png velkokříž Řádu věže a meče[1] 1929, 23. února

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ENTIDADES ESTRANGEIRAS AGRACIADAS COM ORDENS PORTUGUESAS - Página Oficial das Ordens Honoríficas Portuguesas. www.ordens.presidencia.pt [online]. [cit. 2019-09-07]. Dostupné online. 

Bibliografie[editovat | editovat zdroj]

  • (italsky) Francesco Maria Taliani: Vita del Cardinale Pietro Gasparri, Segretario di Stato e povero prete. Milano 1938
  • (italsky) L. Fiorelli (Hrsg.): Il Cardinale Pietro Gasparri. Roma 1960
  • (italsky) Francesco Roberti: Il Cardinal Pietro Gasparri: L’uomo, il sacerdote, il diplomatico, il giurista. Apollinaris, Volume XXIII (1960), pagg. 5-43
  • (italsky) R. Astorri, Le leggi della Chiesa tra codificazione latina e diritti particolari, Padova 1992.
  • (italsky) Aa. Vv., Il cardinale P. Gasparri, Pontificia Università Lateranense, Roma 1960.
  • (italsky) G. Spadolini, Il cardinale Gasparri e la Questione Romana (con brani delle memorie inedite), Firenze 1972.
  • (italsky) S. Tramontin, La repressione del modernismo, in E. Guerriero e A. Zambarbieri, La Chiesa e la società industriale, Milano 1990.
  • (česky) Halas F. X., Fenomén Vatikán, Brno, CDK 2004, rejstřík: sub voce (ISBN 80-7325-034-9)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Kardinál státní sekretář
Předchůdce:
Domenico Ferrata
19141930
Pietro Gasparri
Nástupce:
Eugenio Pacelli
Kardinál-komoří
Předchůdce:
Francesco Salesio Della Volpe
1916 - 1934
Pietro Gasparri
Nástupce:
Eugenio Pacelli