Wikipedie:Pod lípou

Vítejte Pod lípou! Zde je místo pro setkání všech wikipedistů a diskutování o různých aspektech české Wikipedie, které jsou obecnější než jen k jednomu článku.

Název „Pod lípou“ byl inspirován slovinskou Wikipedií, i když se nabízela také klasická „hospoda“, kterou mají např. v latinské Wikipedii.

Potřebuji…	Kam jít?
…se vyjádřit ke konkrétnímu článku.	→ Diskusní stránka článku
…pomoci s něčím na Wikipedii.	→ Potřebuji pomoc
…pomoc správce, kterou nezastane jiný wikipedista.	→ Nástěnka správců
…řešit neshody či spory s jiným wikipedistou.	→ Řešení sporů
I don't speak Czech. • Ich spreche kein Tschechisch. • Je ne parle pas tchèque. • No hablo checo. • Я не говорю по-чешски. • 我不会说捷克语	→ Embassy • Botschaft • Ambassade • Embajada • Посольство • 大使馆

V diskusích pod lípou prosím dodržujte následující pravidla

• Dodržujte pravidla slušnosti, která umožňují příjemnou a efektivní spolupráci. Wikipedisté jsou lidé, kteří vytváří Wikipedii dobrovolně, bez nároku na finanční odměnu. Předpokládejte dobrou vůli, neútočte a buďte k sobě zdvořilí.
• K pochopení principů tvorby Wikipedie si přečtěte Často kladené otázky, Pět pilířů, Pravidlo, Konsenzus, Nezaujatý úhel pohledu, Encyklopedie a Co Wikipedie není.

Přidat nové téma		Vyberte si lípu…						skočit na konec
Hlavní hlavní debatní stůl [přispět]	Práva autorská práva na Wikipedii [přispět]	Pravidla o pravidlech Wikipedie [přispět]	Technika technické záležitosti [přispět]	Návrhy nápady na vylepšení [přispět]	Oznámení nástěnka novinek a událostí [přispět]	Setkání setkávání wikipedistů naživo	Spolek o české pobočce Wikimedia ČR [přispět]	U krbu živé, leč slušné debaty na okraj [přispět]	Sestřičky podobné debaty na sesterských wikiprojektech

Hoaxy

Trošku z hoaxů, co byly na Wikipedii.

Hamele (2010 až 2018, smazal jsem dneska, přičemž četlo několik správců nebo kandidátů na správce! Označeno nedávno na UO, smazal jsem, páč jde o jasný nesmysl.)

{{Upravit}} Hamele je rod, který pochází z jižní Francie. Tento rod je šlechtického původu (první Hamele byl rytíř - 1067) a má velmi pestrou historii. Za velké Francouzské revoluce Thomas Hamele souhlasil s republikou a dal jí půlku svého majetku. První člen Rodu Hamele se účastnil první křížové výpravy (Jan Hamele 1. Hamele) a padl v boji při obléhání Antiochie. V dnešní době tento rod je roztroušen po celé Evropě. Znak rodu je dochován, ovšem zde se neobjeví. {{Pahýl}} [[Kategorie:Francouzské šlechtické rody]]

Ondatrius Efezský (2013 až 2016, nikdo takový vlastně neexistoval, s daným autorem se správce setkal osobně)

Ondatrius Efezský Učitel církve Narození kolem 280 Konya Úmrtí kolem 325 u Efezu Svátek 3. května Uctíván církvemi řeckokatolická církev; pravoslaví Atributy pustina; kožešina Patronem včelařů (v pravoslaví); studentů teologie Východu Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. Ondatrius Efezský (kolem 280, Konya, Turecko – 325, Efez); je jeden z prvokřesťanských pouštních otců a asketů. Jeho texty jsou obsaženy v souborném díle zvaném Filokalia. Je uctíván v tradici východního křesťanství. == Biografie == === Raný život === Pocházel z Konyi v oblasti Malé Asie, kde se narodil přibližně kolem roku 280 n.l. do rodiny bohatého obchodníka. Jeho otec mu zaplatil vzdělání ve filozofické škole, kde se setkával s křesťanským učením, které ho velmi oslovilo a mladý Ondatrius se přidal k podzemní prvokřesťanské církvi. Po dovršení dospělosti zastupoval svého otce při obchodních cestách a navštívil tak mimo jiné Korint, Smyrnu, Pergamon a také Efez. Zde došlo k tomu, že byl prozrazen jako křesťan a měl být zatčen a uvězněn. Zázrakem se ale ocitl několik kilometrů od Efezu, poblíž jeskyně sedmispáčů, která je už od prvního století spojena s raným křesťanským kultem. Zde pak zahájil svůj eremitský (poustevnický) život. === Poustevníkem === Pro svou zbožnost a moudrost byl pak hojně navštěvován. Jeho texty – sepsané jeho učedníky – se také objevují mezi otci ostatních pouštních otců a asketů ve spise východního křesťanství, Filokalii. Hlásal pravou zbožnost pramenící ze zavrhování lidských slabostí a nectností a vypráví se o něm, že byl natolik cudný, že se koupal v bobřích kožešinách, aby se nepohoršil pohledem na své nahé tělo. === Konec života === Na sklonku svého života byl pozván k účasti na koncilu v Nikaji, protože se o něm doslechl při návštěvě Efezu císař Konstantin a – podle legendy – ho osobně na koncil pozval. Bohužel, několik měsíců před koncilem tento asketa umírá a je pochován v kostele Narození Panny Marie. == Odkazy == === Literatura === SCHAUBER, Vera; SCHINDLER, Hanns Michael. Rok se svatými. 2. vyd. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 1997. 702 s. ISBN 80-7192-304-4.  ŠPIRKO, Jozef. Patrológia. Praha: [s.n.]  DOSTÁLOVÁ, Růžena. Byzantská vzdělanost. Vyšehrad: Praha, 1990. 415 s. ISBN 80-7021-034-6.  DATTRINO, Lorenzo. Patrologie (skripta). Katolická teologická fakulta UK, Praha: [s.n.], 1994.  CHARVÁTOVÁ, Kateřina. Die Heiligen und ihr Kult im Mittelalter. Praha: Colloquia medievalia Pragensia, 2010. ISBN 978-80-7007-292-9..  == Externí odkazy == Texty Dobrotoljubije (rusky) via web.archive.org Φιλοκαλία, 1782 Portály: Křesťanství | Byzantská říše [[Kategorie:Narození 3. století]] [[Kategorie:Úmrtí 3. století]] [[Kategorie:Učitelé církve]] [[Kategorie:Křesťanští svatí]] [[Kategorie:Byzantští teologové]] [[Kategorie:Muži]]

Sturz (šlechtický rod) (2018 až 2018, pravděpodobně bude dnes smazáno)

{{DoS}} {{Celkově zpochybněno}} {{upravit|externí odkazy z textu nebo jako reference}} Sturz Země Sasko, Livonsko, Polsko, Prusko, Rakouská monarchie Mateřská dynastie Sturz von Buchholz Tituly baronát Zakladatel Johann Sturz von Buchhollz (15. století) Konec vlády dosud Některá data mohou pocházet z datové položky. Karel František svobodný pán ze Sturzů (Karl Franz von Sturz) A.Claret, pastel Sturz (také von Sturcius, Sturtz, Sturc, Šturc) je jméno šlechtického, původně měšťanského rodu, pocházejícího z Saska, od konce 19. století usazeného rovněž v Českých zemích. == Historie == Za prapředka je považován Johann, měšťan a majitel dolů v Buchholzu u Annaberku. Jeho syn Georg Sturz (okolo 1470 – 1548) proslul jako humanistický vzdělanec a lékař, přítel Martina Luthera, od roku 1525 také rektor univerzity v Erfurtu. Na doporučení Georga Agricolly krátce působil jako lékař a lékárník v Jáchymově. Georgův bratr, po otci rovněž Johann, je praotcem šlechtické linie rodu. Jeho syn Christoph působil v Livonsku (dnešní Lotyšsko), ve službách rižského arcibiskupa Viléma Braniborského, na jehož popud také vystudoval práva. Christophova syna Wilhelma uvedl roku 1559 polský král Štěpán Báthory do šlechtického stavu. Christoph Sturz (mladší) (1557–1602) působil jako profesor historie v Rostocku a poradce polského a dánského krále. Vedle odborných historických spisů je známa také jeho korespondence s Tychonem Brahe. V dalších generacích působili Sturzové ve službách pruských králů. Wilhelm Christoph obdržel roku 1762 pruský baronát. Karl Franz Sturz se objevuje před polovinou 19. století v Rakousku jako císařský drážní odborník a inspektor. Karel Sturz (1897 – 1967) také již psán česky byl v Československých legiích v Rusku, což lze vzhledem k rodovému stavu považovat za kuriozitu, jeho syn Karel (1924 – 2000) byl malířem-krajinářem, představujícím osobitou syntézu výtvarného autodidakta a sofistikované klasické krajinomalby. == Odkazy == === Reference === ===Externí odkazy === Obrázky, zvuky či videa k tématu Pod lípou na Wikimedia Commons Dílo ADB:Sturtz ve Wikizdrojích (německy) [[Kategorie:České šlechtické rody]] [[Kategorie:Německé šlechtické rody]]

Jiří Bismährk (2018, původně založeno beze zdroje, pak zdroje jen k obecným tvrzením bez souvislosti s osobou)

{{AfD}} Jiří Bismährk Narození 25. května 1897 Převýšov Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko Úmrtí 17. prosince 1976 (ve věku 79 let) Ruislip Spojené království Spojené království Národnost česko-britská Občanství britské Znám(á) jako matematik, fyzik, filosof Děti bezdětný Rodiče Alfred Bismährk, Magdalena Třetínková Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. Jiří Bismährk (25. května 1897 Převýšov – 17. prosince 1976 Ruislip) byl česko-britský matematik, fyzik a filosof. Zabýval se naivní teorií množin, aritmetikou, později výrokovou logikou. Poté, co byl vynalezen tranzistor, usiloval o sestrojení integrovaného odvodu), který by uměl základní matematické operace (sčítat, násobit), na základě Boolovy algebry, již však marně. První integrovaný obvod byl následně vyroben firmou Texas Instruments, konkrétně Jackem Kilbym v roce 1958. Často se zabýval projekty, které v tehdejší době zdánlivě vedly na scestí (nevedly k žádnému pokroku), ale s odstupem času a technologickým pokrokem byly některé teorie nadčasové. Jeho pojmy jsou univerzální multiplikátor FAX, Bismährkova množina. == Reference == Portály: Lidé | Spojené království | Česko | Matematika | Fyzika {{DEFAULTSORT:Bismährk, Jiří}} [[Kategorie:Čeští matematici]] [[Kategorie:Čeští fyzici]] [[Kategorie:Čeští filozofové]] [[Kategorie:Britští matematici]] [[Kategorie:Britští fyzici]] [[Kategorie:Britští filozofové]] [[Kategorie:Čeští emigranti a exulanti]] [[Kategorie:Narození 1897]] [[Kategorie:Narození v Převýšově]] [[Kategorie:Úmrtí 1976]] [[Kategorie:Úmrtí v Londýně]] [[Kategorie:Muži]] [[Kategorie:Narození 25. května]] [[Kategorie:Úmrtí 17. prosince]]

Tak, s tolika hoaxy jsem se setkal během mé wikikariéry, po posledním píšu sem. Zase tolik toho není, ale i tak nám to dělá ostudu. Otázkou zůstává, kolik podobných článků tady ještě je. Upozorňuji, že žádnou z těchto osob/rodů nenašel ani Google, ani Google Books či jiné periodikum a dotyčným správcům, co to kontrolovali, by stačilo jenom zadat termín do Googlu a pak případně vlepit Urgentně ověřit. Články byly založeny beze zdrojů. Já osobně nejsem dokonalým wikipedistou. Povedlo se mi už několikrát přepsat se (omylem) a napsat nějakou úplnou blbost, třeba zaměnit jednotky nebo špatně přeložit větu a pak jsem to opravil. Když jsem tady úplně začínal, vložil jsem do článku Krakatoa v dobré vůli následující větu. A když jsem se pak podíval po čase do zdroje, tak to byl pavouk a štír tam snad byl zmíněn jinde. Ona je to vlastně drobnost, menší nepřesnost. Otázkou zůstává, proč neplatilo Wikipedie:VTVVD, když jsem byl navíc nový editor, o kterém se neví, jestli je to budoucí vandal nebo budoucí pisatel nejlepších článků.

Celkem zajímavý postup mají Slováci, kdy jakýkoli nový článek beze zdrojů označují na urgentní úpravu a po čase mažou, což se týká i zkušených uživatelů. Pokud by tam správce například přeložil článek beze zdrojů, dopadlo by to asi stejně (ač jsou protipól jejich prehistorické NČ) :). Vzhledem k tomu, že správcuju tady a pozítří budu správcovat i tam, je to zajímavé porovnání. Tak jen tak na přemýšlení v tomto vánočním čase. Ping @Harold, Kacir:, kteří se o to zajímali. --OJJ, Diskuse 17. 12. 2018, 11:27 (CET)

@Martin Urbanec: Zajímavé téma pro konference, ne? OJJ, Diskuse 17. 12. 2018, 11:43 (CET)

Nutno připočíst i Hanryka Batutu. Problém je, že pokud článek obsahuje zdroje třeba ve formě literatury, jako Ondatrius, nedá se ani při podrobnějším čtení snadno odhalit nesmysl. A přiznejme si, kolik wikipedistů běžně zkoumá u nových článků jiných autorů reference? Obzvlášť reference tištěné, cizojazyčné či těžko dostupné? A pokud bude chtít autor hoaxu vypadat opravdu věrohodně, není až takový problém udělat i falešné weby, viz třeba kauza paní Horákové a Mezinárodního dětského kříže. Ostatně WIKIPEDIE NEPOSKYTUJE ŽÁDNÉ ZÁRUKY SPRÁVNOSTI, jak se lze dopídit na každé stránce.

Nehledě na to, že ani Google nemusí být vševědoucí a spousta informací o dřívějších osobnostech má sice dohledatelné zdroje, avšak zatím nezdigitalizované nebo alespoň nezOCRované. JAn (diskuse) 17. 12. 2018, 12:58 (CET)

@JAn Dudík: Nutno připočítat i australského bůžka a Bicholimskou válku, DČ na enwiki. Já to bral jen jako takové pošťouchnutí do kolegů, páč Harold s Kacirem se o tom před pár dny bavili se Sturzy a dneska jsem našel další. Plno lidí na konci roku bilancuje, tak jsem nadhodil takové trochu depresivní téma. :) --OJJ, Diskuse 17. 12. 2018, 13:05 (CET)

Nevidím na tom nic až tak depresivního. Čtyři případy (plus nějaké další dodatečně přihozené) za celou osobní wikihistorii je pořád docela slušný stav. Ve srovnání se vším tím, co všechno v průběhu té doby vzniklo za články, kolik článků bylo posunuto na úroveň Dobrých nebo Nejlepších atd. Jen směle vzůru k výškám, i při vědomí, že nic není dokonalé. --Bazi (diskuse) 17. 12. 2018, 13:41 (CET)

@Bazi: Nutno říci, že se to všechno povedlo odhalit, ač to tedy trvalo. :) OJJ, Diskuse 17. 12. 2018, 13:53 (CET)

Možná by se hodila nějaká (skrytá) kategorie Podezření na Hoax, pro články určené k bližšímu zkoumání (až si někdo najde čas).--RomanM82 (diskuse) 17. 12. 2018, 14:17 (CET)

@RomanM82: Máme už šablony celkově zpochybněno a urgentně ověřit. Pokud ale někomu přijde ten článek OK... OJJ, Diskuse 17. 12. 2018, 14:54 (CET)

Na en: mají en:Template:Hoax, která články řadí do en:Category:Wikipedia suspected hoax articles. Ale připadá mi, že stávající mechanismy (celkově zpochybněno/UO/DOS) jsou dostačující. --Harold (diskuse) 17. 12. 2018, 16:51 (CET)

Ten Google nám (Wikipedii) "sežere" snad všechno. Už vytvořil i úryvek z článku. --Patriccck ✉ 17. 12. 2018, 16:33 (CET)

Taky bych z toho nedělal nějakou antickou tragédii. Asi tu pár kousků ještě někde bude (a to nemluvě o dílčích informacích v článcích), ale to je holt daň za otevřený projekt. Občas se něco podaří odhalit a smazat, a to je hlavní. --Harold (diskuse) 17. 12. 2018, 16:51 (CET)

@Harold: Dobré vědět, na enw mají jako hoax označen náš článek Estenští. OJJ, Diskuse 17. 12. 2018, 17:19 (CET)

To našeho článku netýká, na enwiki jde o sekci o nějakých italských "jakošlechticích" o kterých u nás není zmínka. --Jann (diskuse) 18. 12. 2018, 13:08 (CET)

Možná by pomohlo, kdyby se patrola kromě marginálií typu nezlomitelné mezery, citační šablony nebo pořadí závěrečných sekcí (což, při vší úctě, opravdu žádného čtenáře nezajímá) soustředila taky na obsah článků...--Hnetubud (diskuse) 17. 12. 2018, 20:27 (CET)

Co vím, tak patrola marginálie typu nezlomitelné mezery, citační šablony a pořadí závěrečných sekcí neřeší a nikdy neřešila. Možná si pletete patrolu se snahou projektu kvalita dotáhnout některé vybrané články na slušnou úroveň... to jsou ovšem dvě rozdílné činnosti prováděné jen v malé míře se překrývajícími okruhy lidí. --Jann (diskuse) 18. 12. 2018, 13:08 (CET)

No já naštěstí ještě nejsem takový senilní popleta. Samozřejmě se zbytečnými formalistními editacemi nezabývá pouze patrola a nezatěžuje tím historii pouze v článcích založených neprověřenými uživateli, ale to na principu nic nemění: pokud se na české wikipedii měří kvalita počtem omalovánek, pak se nemůžeme divit, že jsou články plné kolosálních nesmyslů.--Hnetubud (diskuse) 23. 12. 2018, 11:31 (CET)

Patrola by na to potřebovala jasněji formulované úkoly, viz stav textu na Wikipedie:Patrola#Prověřování, které ani neřeší kontrolu změn, jen nových. Podstatou se nezabývá ani doporučení Wikipedie:PAR. Přiznám se, že tak stále poněkud tápu, kde na škále od „nejedná se o zjevný vandalismus a neobsahuje formální chyby“ až po „šel jsem do knihovny ověřit referenci“ moje povinnost při prověřování končí. Samozřejmě patrolář má zkušenosti a pracuje s nějakými indiciemi a pravděpodobností (jako u CP). Ale přesto mi chybí určitější pravidla vytyčující dělící hranici, tedy jaká úroveň prověření je v principu zajištěna bez ohledu na to, který patrolář ji provádí. --Matěj Orlický (diskuse) 18. 12. 2018, 13:21 (CET)

Tak nějak jsem měl vždycky za to, že patrola je tu hlavně kvůli zjevným vandalům a experimentům (resp. zcela neznalým nováčkům). I proto se příspěvky prověřených uživatelů „prověřují“ automaticky. Sofistikovaný plíživý vandalismus patrola IMHO nemá šanci odhalovat a ani bych to neviděl jako její úkol. Poznat nezjevnou chybu by měl dokázat člověk, který příslušnému oboru rozumí, to už je na práci širší komunity. Má-li patrolář podezření, může se poradit, ale těžko v rychlosti bude pátrat po ne úplně snadno dostupných zdrojích, aby posoudil editaci, která není z jeho oboru. --Bazi (diskuse) 18. 12. 2018, 13:46 (CET)

@Bazi: Já to chápal takto. P+R na vandalismy/copyvia/informace beze zdrojů a odborníci mají svůj watchlist. Ale nějaké nové editace jsem si dával do sledovaných a kontroloval pak. Taky s ostatními adminy nekomunikujeme jenom přes diskusi, ale i mail a opravdu už jsme párkrát i doběhli do knihovny, jestli daný text z knihy není copyviem. OJJ, Diskuse 18. 12. 2018, 14:04 (CET)

To je myslím přesné: úkol patroly nemáme jasně formulovaný a tak každý tak nějak má za to, že…. A jen se potvrzuje, jak se ty představy liší, skoro bych mohl (s nadsázkou) napsat, že úroveň patroly kolísá na škále Bazi–OJJ. --Matěj Orlický (diskuse) 18. 12. 2018, 14:31 (CET)

Však proč ne, dobrovolnosti se jistě meze nekladou, jenom si nemyslím, že by to byl přímo úkol patroly, jako spíš reálná praxe nad rámec „povinností“. Takže pokud to tak někdo dělá, je to asi jenom dobře, ale zároveň pokud nedělá nebo pokud by to tak ne(za)fungovalo, nemůže se nikdo divit nebo zlobit. --Bazi (diskuse) 18. 12. 2018, 14:52 (CET)

Jakým způsobem formulovat ten minimální rozsah povinností patroláře jsem naznačil na Diskuse k Wikipedii:Patrola#Nastavení úrovně kontroly. --Matěj Orlický (diskuse) 18. 12. 2018, 15:32 (CET)

Info: zatím nesmazaný článek Sturz (šlechtický rod) má dohromady 1132 zobrazení, nejvíce hlavně v poslední době, viz statistika zobrazení. 1132 je poměrně dost na hoax článek. --Patriccck ✉ 18. 12. 2018, 15:52 (CET)

@Patriccck: Tak to nakonec prý úplný hoax není, dnes to bylo ověřitelně upravené. OJJ, Diskuse 18. 12. 2018, 16:05 (CET)

Co s patrolou?

Přesunuto od krbu. — Draceane ^diskuse_příspěvky 20. 12. 2018, 11:46 (CET)

@Khamul1, OJJ, Podroužek, Dvorapa:@Matěj Orlický, Horst: Diskuse, které se nám tu poslední dva týdny (nejen zde UK, ale i na WP:PL), docela odpovídají pocitům, které mám z patroly i já. Mezi zásadní problémy (kromě nedostatku lidí) řadím:

• roztříštěnost patroly a malá koordinace (není žádné vhodné místo, kde se poradit nad spornými případy)
• spousta věcí utíká (přehlédnutí, vysoká vytíženost aktivních patrolářů, nestrukturovaný backlog)
• absence návodů a osvědčených postupů (např. co se odžlucuje a co ne) – a nevyjasnění úkolů patroly obecně

Proto si už delší dobu pohrávám s možností založit Nástěnku patroly. Její ideou by bylo vytvoření právě toho místa, kde se mohou patroláři poradit (efektivnější než pokoutní diskuse a maily, může se k tomu vyjádřit více lidí) a více se koordinovat. Bez toho, aniž by narušovali stop-chat na NS. Zároveň by se tam mohly evidovat dlouhodobě neprověřené editace – případně žádat odborníky z daných oblastí.

Za další následný možný krok považuji (za předpokladu širším konsenzu) přesunout na tuto z Nástěnky správců veškerou agendu nesporného blokování vandalů, skrývání vulgarit, případně mazání vandalských stránek. Dovedl bych si představit, že by v záhlaví takové stránky byl nějaký rozcestník nejdůležitějších pravidel a užitečných nástrojů. Pokud by o toto byl zájem, zkusil bych vytvořit nějaký nástřel, jak by to mohlo vypadat. Jako možný vzor považuji tento projekt na enwiki. Zároveň by v rámci takové stránky mohly vést diskuse nad dlouhodobějšími postupy, jak zefektivnit patrolu, popř. diskuse nad významem patroly vůbec.

Zároveň dalším opatřením by měla být úprava návodů a doporučení – minimálně jejich sjednocení, v současnosti se různé postupy doporučují na stránkách Wikipedie:Patrola (psaná spíš jako humoristický článek než návod), WP:S#Ostatní úrovně přístupu, Wikipedie:Patroláři a revertéři, Wikipedie:Nejnovější stránky, Nápověda:Poslední změny (neaktualizovaná), Nápověda:Revert. I z vlastní zkušenosti noví PAR/správci často píší starším, protože neví, jak posuzovat sporné případy. To by mohlo vyřešit komplexnější přepsání návodů a také místo, kde by se tyto sporné případy řešily. Nevím, nakolik platí text „Prověření (slangově „odžlucení“) slouží k odznačení nově založených článků, které splňují určité standardy Wikipedie, popř. jsou zařazeny do procesu rychlého či odloženého smazání. Příspěvky prověřených uživatelů jsou prověřeny automaticky.“ – nicméně smyslem patroly je spíš označit editace, na které se už nemusí koukat jiný patrolář. (Tedy tak jsem to konečně pochopil jednoho dne po 10 let na WIKI). Podobně nejasných míst by se našlo více…

No a konečně nesmíme čekat od patroly nesplnitelné, i na patrole jsou lidé, nikoho nelze nutit, aby si na RC dával osmihodinovou šichtu (ani se tímto sám zavazovat). Výše uvedené nápady by (ideálně) měly vést k zefektivnění práce wikipedistů na patrole (kterých není příliš) a otevřít diskusi o významu patroly a úpravě souvisejících stránek.

Jen tak na okraj – myslím si, že prověřování nejen založených článků, ale i editací, byl krok nesprávným směrem – práce objemově přibylo a pocitově mi přijde (viz výše), že přehlédnutých vandalismů je podobné množství. A jako možné řešení nedostatku lidí na patrole považují i opatrně extenzivní zamykání (jsem pro polozámek stránek, kde je >20 vandalismů ročně) – s vědomím toho, že se vandalismus potenciálně přeleje do ostatních nezamčených stránek.

— Draceane ^diskuse_příspěvky 18. 12. 2018, 15:16 (CET) Už ta diskuse celkem narostla, klidně se můžeme přesunout k jinému stolu, ať je to „vidět“.

@Draceane: Dodávám ještě ping na další kolegy z patroly @Perid, JirkaSv, Tomas62, Martin Urbanec:. Nápad s nástěnkou patrolářů se mi velmi líbí a rád bych jej podpořil. Jinak k tomu nemám moc co dodat, protože úplně souhlasím s Draceanem. Souvisí s tímto tématem tato diskuse, o sloučení šablon upozornění na urgenty s vítací šablonou, více tam. --Khamul1 (diskuse) 18. 12. 2018, 15:35 (CET)

@Draceane: Nástěnka patroly není špatný nápad, mohly by se tam dávat i sporné editace, byla by větší šance, že si jich všimnou editoři, kteří se v dané oblasti orientují. --Hugo (diskuse) 18. 12. 2018, 16:15 (CET)

Mně by přišlo podstatné vyjasnit zmiňovaný obecný úkol (povinnost) patroly – jakou formou jsem navrhl na Diskuse k Wikipedii:Patrola#Nastavení úrovně kontroly a určit, co mám udělat, když si nejsem jist – to by asi měla plnit ta nástěnka. --Matěj Orlický (diskuse) 18. 12. 2018, 16:20 (CET)

Jsem rád že i @Draceane: má stejný nápad. Já musím se vším souhlasit. Jen takové malé povzdechnutí. Když jsem napsal, že je potřeba mít stránku kde se mohou patroláři radit a získávat informace, tak žádný kladný ohlas nebyl. Holt je vidět že vážnost získá člověk až časem. :-) Já zastávám názor,že stránka pro patroláře se musí změnit.--Podroužek (diskuse) 18. 12. 2018, 18:49 (CET)

@Podroužek: Když něco navrhneš musíš dávat ping na kolegy, kteří se o to zajímají, aby si toho všimli ;-) Kdybych o tom věděl podpořil bych to. Jinak myslím že tahle diskuse už nepatří sem, ale pod hlavní lípu --Khamul1 (diskuse) 18. 12. 2018, 19:33 (CET)

@Draceane: Nástěnka patroly není špatný nápad a podporuji ho. --JirkaSv (diskuse) 18. 12. 2018, 20:50 (CET)

Ta problematika by se dala řešit tím nástrojem Flagged Revisions, který třeba funguje na polské Wikipedii. Tedy někdo provede editaci a ta editace se veřejnosti nezobrazuje do té doby, dokud někdo s patřičnými právy nedá souhlas.--Juandev (diskuse) 18. 12. 2018, 21:15 (CET)

dewiki, + enwiki, a dalši jsko odkazy, -jkb- disk de: 18. 12. 2018, 22:02 (CET)

@-jkb-, Juandev: Díky za tipy. Nicméně si myslím, že Flagged Revisions a podobné nástroje nejsou v naší situaci úplně nejšťastnějším řešením. Vyžadovaly by daleko více práce patrolářů, což při současných stavech spíš nezvládneme. Výsledkem by podle mě bylo odsouvání neprověřených editací a šíleně narůstající backlog. — Draceane ^diskuse_příspěvky 18. 12. 2018, 23:31 (CET)

@Draceane: Všechno, co ulehčí práci patrolářům je třeba podporovat. Je to nevděčná a nedoceněná práce, bez které by Wikipedie byl sbírka školáckých žertíků. Díky všem, kteří se patrole věnují a ostatním wikipedistům dodávají klid na běžné obohacování encyklopedie. --Svenkaj (diskuse) 18. 12. 2018, 22:07 (CET)

Díky všem, co se vyjádřili. Stránku Wikipedie:Nástěnka patroly jsem založil – zatím jsem si tam pouze odložil užitečné odkazy. Plánoval bych do budoucna spíše dvě stránky – jednu statickou (s návody, pravidly, nástroji atp.) – třeba současnou stránku Wikipedie:Patrola a pak dynamickou, diskusní, což by měla být ona nástěnka. — Draceane ^diskuse_příspěvky 18. 12. 2018, 23:31 (CET)

Co se týče „skrývání vulgarit“, nepamatuji se, že by se taková věc někdy vůbec dohodla, že se dělat má a že je přínosná. Wikipedie fungovala léta bez toho, nebyly s tím žádné problémy a z těch let, kdy nikdo vandalismy neskrýval, jich spousta jistě je někde v historických verzích článků dodnes. A ničemu to nevadí. Tak tam bych se zvyšováním efektivity začal - se skrýváním vulgarit přestal. Ono to, že dřív nebylo patrolování takový problém, může souviset i s tím, že si na sebe patrola klade příliš vysoké nároky a snaží se o příliš mnoho. Podobně „sporné případy“ - od čeho máme šablony odloženého smazání, šablony požadující zdroje atp. Těch sporných případů vyžadujících akutně vyřešit je ve skutečnosti maličko.

No a ještě trochu oponování: Podle mne se zamyká už dnes příliš, „preventivně“ atp. Wiki má být co nejvíc otevřená, to bez občasných experimentů nejde.

A příliš často vidím, že experimenty jsou označovány za vandalismus, což je zásadní chyba. Máme být rádi, že uživatelé experimentují, že si k Wikipedii tvoří vztah a nebojí se zkoušet editovat. I když třeba ty první pokusy články jednoznačně poškodí.--Tchoř (diskuse) 19. 12. 2018, 06:13 (CET)

Když kouknu na Nástěnku správců, tak odstrašující příklad z poslední doby: Josef II. skrývány editace typu že je debil, nebo dokonce i to, že zemřel v roce 2005. Bojíme se, že nás bude žalovat, nebo co se děje, že je tohle skrýváno? A polozámek do odvolání kvůli počtu vandalismů, když tam nejsou ani dva experimenty měsíčně? Naprosto proti otevřenosti wiki, proti principu, na kterém vyrostla.--Tchoř (diskuse) 19. 12. 2018, 06:37 (CET)

+1. Vidím to dost podobně. A ještě se tu jakési poměrně zásadní změny „pečou“ jen mezi úzkou skupinou u krbu. Chápu, že s jídlem roste chuť, ale patroláři by si neměli hrát za samozvané spasitele Wikipedie a ochránce před čímkoli nedokonalým. --Bazi (diskuse) 19. 12. 2018, 11:55 (CET)

@Bazi, Tchoř: Souhlas, skrývat tohle není dobře. Za spasitele se jinak nepovažuji. :-)

@Draceane: Při patrole na katalánské Wiki se mi povedlo zachytit https://ca.wikipedia.org/w/index.php?title=Badia&diff=next&oldid=20595835, takže nějaký přehlédnutý experiment opravdu takový problém nebude. OJJ, Diskuse 19. 12. 2018, 16:54 (CET)

+1 - souhlas. Wikipedie má být otevřená, není to píseček a ani hračka patrolářů, kteří mají (nebo dle mého názoru se tady snaží trošku pod rouškou krbu vytvořit) univerzální pravdu. Na to opatrně. Marek Blahuš na Wikikonferenci 2016 (myslím) ukazoval první editace několika aktivních editorů. často to taky nebyly dokonalé stránky. Mohli bysme takovým atakem a nátlakem přijít o dost novejch editorů. A to by byla škoda - ale pravda, patroláři by pak měli klid - neměli by co patrolovat a měli to podle svýho. --frettie.net (diskuse) 20. 12. 2018, 11:02 (CET)

@Frettie: Promiň, ale mně se tohle nelíbí. Děláte z nás nějaké despoty, kteří všechno smažou, všechny zablokují a honí si u toho své komplexy nebo co. Vždyť to vůbec není pravda. Stejně tak není mým cílem odtud vypudit všechny nové editory. Tady jsi celkem zase dost přestřelil Ty, navíc sám na RC ani nechodíš. Jinak celkem by se mi líbila představa té čajovny, co tu byla rozpracovaná. --OJJ, Diskuse 20. 12. 2018, 11:36 (CET)

@Bazi, Frettie: Jak jsem psal i v mém úvodním příspěvku, rozhodně jsem nechtěl „péct něco někde v koutě“; jen jsem se dostal k přesunu sem, PL až dnes. — Draceane ^diskuse_příspěvky 20. 12. 2018, 11:58 (CET)

@OJJ: No, to je mi líto, že se ti to nelíbí - ale ono to tak pro nás co tam nechodíme vypadá. A to jsi jako ukázku výlučnosti patroly krásně předvedl ("ty tam nechodíš"). Hodně toho můžou upravit nové šablony - dlouhodobě se mi nelíbí (a sem tam to napíšu nebo řeknu), že sem tam nováček po nějakým i rozumným pokusu schytá soubor šablon na diskuzi a pokud není vysloveně odolnej, tak ho to otráví. Ono to tak prostě je. --frettie.net (diskuse) 20. 12. 2018, 12:02 (CET)

@Frettie: Soudím, že pokud někdo něco nedělá, nemůže o tom zase tolik vědět. Vlastně lidem i pomáháme, dáváme jim svoje maily na konzultace, bavíme se skrz shrnutí, je tam i sranda. Ad šablony, ty jsme si nevymysleli, pokud je chce někdo upravit, bude to dobře. Styl vložit vítejte (Začal jste dobře) a potom vlastně, že dobře nezačal a článek je třeba nevýznamný nebo propagační (firmy), není nejlepší. Tím bych začal. Urgentně upravit autor s kytičkou a tím, že jsme rádi za příspěvek, ale je nutné jej upravit, by bylo fajn. OJJ, Diskuse 20. 12. 2018, 12:12 (CET)

No, na Wikipedii se už chvilku pohybuju, to, že se nevěnuju něčemu, co mě fakt nebaví neznamená, že nevidím i to. S druhou částí souhlasím, je potřeba se tomu pověnovat - z toho, co tu čtu, je to snad v plánu. Myslím, že se dlouhodobě shodnu třeba s @Podroužek:.--frettie.net (diskuse) 20. 12. 2018, 12:29 (CET)

@Tchoř: Co se týče skrývání, souhlasím, že skrývat věci kvůli každému „prdu“ a „hovínku“ spíš WIKI poškozuje. U opravdu silných vulgárních nadávek bych spíš skrýval. Ten Josef II., tam jsem opravdu přestřelil, indef byl mimo, ale pár měsíční zámek ta stránka zasluhovala. — Draceane ^diskuse_příspěvky 20. 12. 2018, 11:58 (CET)

„ ale pár měsíční zámek ta stránka zasluhovala. “ - na tom se sice neshodneme, ovšem párměsíční zámek lze alespoň vnímat jako jakýsi kompromis. Já bych zamykal tam, kde je z různých IP adres zjevně cílený vandalismus, nikoliv tam, kde je článek dost čtený na to, aby se mezi velkým množstvím čtenářů jednou měsíčně našel i nějaký experimentátor.--Tchoř (diskuse) 21. 12. 2018, 05:35 (CET)

A @Bazi, za spasitele se tady snad žádní patroláři nepovažují. Mým původním návrhem bylo jen, aby jejich práce byla efektivnější. No a pokud by zdejší (nebo související) diskuse opravdu vedla k vyjasnění funkce patroly, bylo by to jedině dobře. Vždyť se tady neshodneme ani na základních principech (nebo si minimálně nerozumíme), pak se nesmíme divit, že to na patrole občas vypadá jak na divokém západě, kde mají správci kolty proklatě nízko. — Draceane ^diskuse_příspěvky 20. 12. 2018, 11:58 (CET)

No podle toho, co čtu, mám právě ten pocit. Např. když se řeší, že přes patrolu prošel plíživý vandalismus, a jaká je to tragédie a že se něco takového nesmí stávat... to přece nemá být úkolem patroly, proto píšu o „samozvaném spasitelství“ - není v moci patroly kompletně zachránit a ochránit Wikipedii před všemi chybami a nedostatky. A ani jejím úkolem.

A na konkrétním Tchořem zmíněném projevu - skrývání vulgarit - je vidět, že ta představa o potřebě ochránit Wikipedi před kdečím je občas opravdu nadbytečná. Nejde ani tak o jakékoli vulgarity, ale jen vyloženě útoky vůči popisovaným žijícím encyklopedicky významným osobám se mají skrývat proto, aby třeba nedostaly nápad se s Wikipedií soudit kvůli poškozování na cti apod., zatímco nějaký primitivní vulgární vandalismus nenamířený konkrétně vůči nějaké potenciálně dotčené osobě klidně může v historii editací zůstat, před tím nás a Wikipedii prostě patrola chránit nemusí. I třeba běžné osobní útoky v diskusích se můžou refaktorizovat, ale z historie se neodstraňují.

Vyjasnění nějaké míry odpovědnosti patroly (co by dělat měla a co už ne), jak zaznělo v jiné diskusi, podporuju. --Bazi (diskuse) 20. 12. 2018, 13:02 (CET)

Onen výmysl s odžlucováním editací je skvělá věc. Jen by v tomto ohledu mohli IMHO patrole trochu pomoci aktivní wikipedisté. Kolikrát se stává, že projedu deset editací od anonyma, odžlutím je, a pak na konci je editace od dlouholetého zkušeného wikipedisty, který opravuje chyby po tomto anonymovi. To už to mohl rovnou odžlutit. Stejně jako mohou třeba průběžně odžlucovat ostatní, když vidí ve svých sledovaných neodžlucenou editaci. Velmi by nám usnadnilo práci, kdyby si i nepatrolující zkušení wikipedisté pořídili práva patroláře, byť třeba na přiležitostné odžlucování (sledované stránky sledují skoro všichni, navíc neodžlucená editace v historii svítí žlutě...), neboť bychom nemuseli tolik odžlucovat a mohli se více soustředit na pomoc nováčkům, opravám editací anonymů apod. --Vojtasafr (diskuse) 8. 1. 2019, 18:36 (CET)

Už to bylo zmíněno úplně na začátku diskuse. My nepatroláři vás patroláře obdivujeme, fandíme vám, snažíme se vám pomáhat, co je v našich silách, ale prd rozumíme tomu, co vlastně děláte, nemáme tušení, na základě čeho je možné editaci odžlutit, jak si to žloutnutí neprověřených editací zapnout, kam se spornými případy. Stručněji řečeno tu chybí návody, sdílené zkušenosti, nějaké info o vašem know-how (pokud se cokoliv změnilo, tak o tom bohužel nevím), případně nějaká stránka, na kterou bychom se na vás mohli obrátit v případě nejasnosti, problému, apod. (s dotazy stále chodím na WP:POMOC nebo Pod lípu). Rozumím však tomu, že nápověda tu nebude hned, chvíli to zabere něco takového připravit.

Co se týče rychlejšího řešení, napadá mě, že v případě, kdy byste nasbírali velký dluh, že byste si s tím nevěděli rady (což se prý stává poslední dobou), tak můžete uspořádat nějaký Žlucaton, kde nám naprosto nezkušeným vysvětlíte třeba ve dvou hodinách základy - jak si to zapnu, kde ten dluh najdu, co s editací mám udělat a za jakých okolností to mám udělat, a poté bychom vám ten dluh pomohli třeba ve čtyřech intenzivních hodinách odžlutit a navíc bychom už díky tomu uměli odžlucovat i dobudoucna i pro takové lehké případy, jako zmiňuje Vojtasafr. Něcotony (editatony, wikidatatony, workshopy aj.) jsou poslední dobou tady v komunitě naší wiki velmi populární, i já jsem se jednoho zúčastnil. Pro mě seveřana tedy už jsou na hranici toho, kam jsem se jednou za rok schopný dostat i HK, Pha nebo ÚnL (až na výjimky), ale myslím si, že pro místní (hlavně v Praze a Brně jsou dvě veliké komunity) by taková věc mohla být docela atraktivní. Napsalo by se: Hele, máme dluh jako prase, naučíme vás to, napečem bublaninu/narazíme soudek, když nám s tím pomůžete, stavte se tehdy a tehdy. Krom toho si v tu dobu můžete i mezi sebou patroláři povyměňovat zkušenosti, osobně probrat sporné případy, atd. Může to být i v rámci nějakého pravidelného srazu, i když tam už často bývá jiný program (tak spíš jako vedlejší část). --Dvorapa (diskuse) 8. 1. 2019, 19:46 (CET)

Stránka pro řešení nejasností už čerstvě-pracovně je Wikipedie:Nástěnka patroly. Problém je, to ty podmínky odžlucení nejsou definované (viz můj odkaz výše), není ten konsensus, v jakém rozsahu kontrolovat. Ale v každém případě je zbytečná práce podruhé kontrolovat v případech co uvádí Vojtasafr. --Matěj Orlický (diskuse) 8. 1. 2019, 20:02 (CET)

Úplně se podepisuju pod @Dvorapa:Dvorapův fejeton (jen bych vyměnil „seveřana“ za „zápaďana“). S odžlucováním možná pomůžu, když budu vědět, co to je. Možná to i dělám (sleduji své sledované a opravuji závadné editace), jenom ne tak, jak bych měl..? --YjM | _d^p 8. 1. 2019, 23:57 (CET)

Vidím to podobně. Stejně jako neumím maďarsky, tak neumím patrolářsky. Do teď moc netuším, co to odžlucování znamená a už vůbec netuším, jak se to teda dělá. Žlutou wikipedii nemám. To by bylo dobrý, aby si místní patroláři (oni si tak říkají, pro mě to jsou wikipedisti jako každej jinej - to je možná ještě důležitější si uvědomovat!) uvědomili. Patrolář není lepší člověk, než ten, kdo ty nové "žluté" editace vkládá. Existuje nějakej (pro běžnýho člověka) návod, jak odžlutit editace?--frettie.net (diskuse) 9. 1. 2019, 09:56 (CET)

K odžlucení je potřeba být patrolář a při opravě ve sledovaných tu předchozí editaci odkliknout jako prvověřenou – to je to odžlucení. Jinak řečeno, všechny editace neprověřených uživatelů jsou – pro nepatroláře neviditelně – zažlucené a některý patrolář je musí odžlutit. Proto píše Vojtasafr o pořízení práv patroláře pro odžlucování aspoň ve sledovaných. --Matěj Orlický (diskuse) 9. 1. 2019, 00:07 (CET)

@Frettie: Podej si Wikipedie:PAR a práva zřejmě dostaneš. Všichni je nemají z jednoho prostého důvodu, a sice aby neodžlucovali něco, co odžluceno být nemá, dejme tomu porušení autorských práv. Protože podle mého názoru někdo třeba neví, že se to má zkontrolovat. --OJJ, Diskuse 9. 1. 2019, 10:01 (CET)

to třeba nevíme.--frettie.net (diskuse) 9. 1. 2019, 10:38 (CET)

Čtu tady, že kolegové neví co tím "odžlucením" máme na mysli – bude třeba to pořádně sepsat, v Wikipedie:Prověření uživatelé to je jen zmíněno Správcům a patrolářům se označují ke kontrole editace, které provedli anonymní a neprověření přihlášení uživatelé. Naopak editace prověřených uživatelů nejsou zvýrazněny, jsou označeny stejným způsobem jako již zkontrolované editace ostatních uživatelů. Prověřenými uživateli založené články se proto v seznamu nových stránek zobrazují jako prověřené (bílé) a nebudou již muset být ručně označovány za prověřené správci nebo patroláři. Podobně se ani neoznačují červeným vykřičníkem jejich editace v posledních změnách. ale asi to nečetli--Horst (diskuse) 9. 1. 2019, 10:06 (CET)

No máš recht, tohle je podle mě hodně neznámej svět. --frettie.net (diskuse) 9. 1. 2019, 10:38 (CET)

@Frettie, Matěj Orlický, YjM, Dvorapa:@Draceane, Martin Urbanec: Wikipedista:OJJ/Návod pro patroláře. --OJJ, Diskuse 9. 1. 2019, 12:40 (CET)

To, co cituje Horst, jsem tam připsal celkem nedávno, ale „pořádně sepsat“ to těžko jde, když nemáme definovanou tu úroveň kontroly, po které tu (i jinde) neustále volám. Patrolář by měl být kompetentní v rozeznávání všech problemů neprověřených editací (či být odkázán na dostudování), pokyny by měly podle mého názoru být především jejich souhrným přehledem s vymezením, do jaké hloubky jednotlivé problémy ověřovat. „Návod“ v odkazované podobě může sloužit k povšechnému seznámení s problematikou, ale těžko být nápomocen skutečnému revertérovi, který nepotřebuje vysvětlovat (nb v jedné větě), jak se dokládá významnost. (Omlouvám se za kritiku, je mi jasné, že účel textu byl jiný.) --Matěj Orlický (diskuse) 9. 1. 2019, 16:35 (CET)

@Matěj Orlický: Jop, pro všechny, od těch, co neví, jak to funguje (@Frettie:) až pro pokročilejší. Tu stupnici podle sebe jsem tam napsal taky (copyvia+urgentní a neurgentní šablony+zdroje+vandalismus+vzhled a styl). To je takový ten základ. OJJ, Diskuse 9. 1. 2019, 16:54 (CET)

Ad hranice. Největší sranda je, že ano ve WP:Blokování není psáno, na jak dlouho se blokují školní vandalové. :-) Přitom ty dvě hodiny jsou už léta ustálený. OJJ, Diskuse 9. 1. 2019, 17:07 (CET)

Kéž by bylo takto jasné a ustálené pravidlo, podle kterého bych se mohl u konkrétní editace jednoznačně rozhodnout, zda ji mohu označit za prověřenou, běžet do knihovny či to nechat být. Nemám, tápu. --Matěj Orlický (diskuse) 9. 1. 2019, 18:24 (CET)

@Matěj Orlický: Hm, to asi není. Koneckonců i ohledně toho blokování se mluví o zdravém rozumu. A na tu Nástěnku patroly pak můžeme do budoucna podobné příklady vkládat (ono jich tolik zas není). Jinak vesměs platí, co nevím, neprověřuji, a třeba i někomu napíšu (dal jsem i do svého manuálu). OJJ, Diskuse 10. 1. 2019, 08:01 (CET)

@OJJ: Ale nevím co? Zda splňuje podmínky k prověření? – Nejsou definované. Pro mě je to prakticky úplně stejné, jako posuzovat zdravým rozumem encyklopedickou významnost, bez pravidla. --Matěj Orlický (diskuse) 10. 1. 2019, 10:02 (CET)

@OJJ: To jsi hezky sepsal. Tak to začleň do stránky Patrola a postupně, když to bude potřeba se to bude doplňovat. --Podroužek (diskuse) 9. 1. 2019, 17:22 (CET)

@Podroužek: Jsem jednoznačně proti, stačí odkaz. Jednak ta stránka popisuje obecně fungování, návod se tam nehodí a patří do jmenného prostoru Nápověda:. Dále tam je podán přehled různých aspektů, při neúměrném nafouknutí jedné kapitoly by se ztratilo rozvržení stránky, která by se stala příliš dlouhou (viz nářky na „šíleně dlouhé“ nápovědy). A konečně by se tam nehodila ani stylisticky, OJJ to pojal částečně jako „moje zkušenosti s patrolou“. --Matěj Orlický (diskuse) 9. 1. 2019, 18:24 (CET)

@Matěj Orlický: Já s tebou souhlasím. Psal jsem to v rychlosti a zkráceně. Nechtěl jsem, aby text co napsal OJJ někam zapadl. Když text bude na jiné podstránce stránky Patroláři tak je to samozřejmě v pořádku. Každý kdo se chce stát patrolářem se musí lehce k informacím dostat.--Podroužek (diskuse) 11. 1. 2019, 09:21 (CET)

A pak se kluci divíte, že o tom nikdo nic neví, když pak vedete tyhle diskuze ... :) --frettie.net (diskuse) 9. 1. 2019, 19:21 (CET)

To s patrolou až tak nesouvisí. Ale nediv se mi, když jsem spoustu času strávil uspořádáváním a rozplétáním nepřehledných pravidel a nápověd, které vznikly – s prominutím kolego Podroužku – takovýmito „hurá vrazíme to tam“. --Matěj Orlický (diskuse) 9. 1. 2019, 19:26 (CET)

@Matěj Orlický: To jsem tak nemyslel, dát to někam bez rozmyslu. Kde to bude nechám na vás, zkušených patrolářů. --Podroužek (diskuse) 11. 1. 2019, 09:21 (CET)

@Frettie, Matěj Orlický, Podroužek: Kdybychom to někam dávali, je nutné to upravit. Minimálně nějaké ukázky by ale byly vhodné. Na enw mají třeba školu pro správce, ty návody jsou tam taky někdy dost lopatistické. OJJ, Diskuse 10. 1. 2019, 08:01 (CET)

@OJJ: S úpravou jsem samozřejmě počítal a také s tím že to bude na nějaké podstránce stránky Patrola. Ta škola pro správce je dobrý nápad. Školu pro patroláře si můžeme zavést. --Podroužek (diskuse) 11. 1. 2019, 09:21 (CET)

Zajímavost na hlavní stranu na příští týden

Ke krbu jsem psal, tak kolegům pod hlavní lípu. Hledám zajímavost s obrázkem na příští vánoční týden. Byl by fajn nějaký článek s vánoční tématikou, případně zimní tématikou. Měl by být dobře zdrojován řádkovými referencemi včetně dané zajímavosti a mezi zajímavostmi na HS by měl být poprvé (lze zjistit z diskuse k článku). Lze tam dát cokoli jiného, ale zas mi přijde divné tam na Štědrý den dávat bakterie nebo sportovce. Dík za tipy. OJJ, Diskuse 22. 12. 2018, 12:21 (CET)

Co nějakou významnost v českých horách? Třeba rozhlednu, chatu, jezero nebo horskou vodní nádrž s pěknou hrází. Lidé kolem celou zimu běžkují a lyžují, někteří se tam staví na čaj, ale málokdo ví něco o jejich historii, či nějaké zajímavosti třeba z průběhu stavby v minulém nebo ještě předminulém století. --Dvorapa (diskuse) 22. 12. 2018, 15:49 (CET)

@Dvorapa: Však klidně. Něco navrhněte, nejlíp do zítřka do odpoledne a já z toho když tak vyberu. Jinak jsem tam dal město z WAM. --OJJ, Diskuse 22. 12. 2018, 16:00 (CET)

Já bohužel nevím, co je pro zajímavosti vhodné a co ne, ale prošel jsem teď pár chat, rozhleden a přehrad v Jizerkách, Krkonoších a Lužkách, kolem kterých často běhám na běžkách a zajímavých věcí je tam hafo. --Dvorapa (diskuse) 22. 12. 2018, 16:09 (CET)

Procházím Horské chaty a hotely v Jizerských horách, Horské chaty a hotely v Krkonoších, Přehradní nádrže v Jizerských horách, Rozhledny v Krkonoších, Rozhledny v Jizerských horách, ale samozřejmě tu máme různé další podobné kategorie pro desítky českých pohoří. --Dvorapa (diskuse) 22. 12. 2018, 16:24 (CET)

PS: Tenhle nápad lze použít kdykoliv v zimě :) --Dvorapa (diskuse) 29. 12. 2018, 21:36 (CET)

@OJJ: A nebo něco sakrálního, takže třeba kostel. A nebo nějaké vánoční jídlo… --Jan Polák (diskuse) 22. 12. 2018, 16:10 (CET)

@Jan Polák, Dvorapa: Vy furt něco procházíte, dáváte typy na něco a nějaké články, ale já nevím, nač klikáte. :-) --OJJ, Diskuse 22. 12. 2018, 16:12 (CET)

Zatím neklikám na nic. Jen „nahlas“ uvažuji. --Jan Polák (diskuse) 22. 12. 2018, 16:13 (CET)

Například „Víte, že věž kostela svatého Martina v Brtníkách mohla sloužit jako rozhledna, ale nakonec byla stejně zbořena?“ Nebo možná Ty, či Gumideck, přijdete na něco lepšího. --Jan Polák (diskuse) 22. 12. 2018, 16:26 (CET)

Dva ze tří králů

S vánoční tématikou mě napadá třeba betlém. Do kostela svatého Mikuláše v Mikulášovicích se v roce 2017 vrátila po téměř 70 letech část ukradených figur. Tedy vrátila... Potomci "kostelního lupiče" ty figurky prodali a od nového majitele je do Mikulek zpět vykoupil správce kostela. Srdceryvný příběh jako od Rosamundy Pilcher Gumideck (diskuse) 22. 12. 2018, 17:57 (CET)

Třeba vánočka, pokud Lenka Lyalikoff stihne dopracovat. Matěj Orlický (diskuse) 22. 12. 2018, 16:29 (CET)

@Matěj Orlický: Tu jsem taky viděl. OJJ, Diskuse 22. 12. 2018, 16:53 (CET)

@Matěj Orlický: Nebudu přes svátky doma, tak jsem šablonu sundala a článek je v podstatě hotový, až se vrátím, tak ho ještě málo upravím. Jinak jsou v něm i zajímavosti (velké vánočky) a pak pod kap. Rakousko-Uhersko vysvětlení, kdy se přestaly dávat vánočkové prezenty úředníkům (tedy i purkrabímu v Praze) - císařské nařízení Josefa II, když už je řeč o těch zajímavostech. Ve zdroji je přesné znění v němčině. (diskuse) Lenka Lyalikoff 23. 12. 2018, 01:02 (CET)

A nechce vánočku spíš @Bazi: jako článek týdne? OJJ, Diskuse 23. 12. 2018, 10:05 (CET)

Mně je to jedno, nikdo ji ani na ČT nenavrhl. Já zrovna uvažoval o nějaké té chcíplé havěti... :)) --Bazi (diskuse) 23. 12. 2018, 11:26 (CET)

@OJJ: Co třeba toto: Víte, že nejprve Marie Terezie a poté i Josef II. vydali zákaz stavění jesliček v kostelích během Vánoc, protože odváděly pozornost od kázání? V článku je to ozdrojováno. --Perid (diskuse) 22. 12. 2018, 16:23 (CET)

@OJJ: Případně něco odtud. --Palu (diskuse) 23. 12. 2018, 11:31 (CET)

A co třeba, že první vánoční strom na náměstí stál před 95 lety v Brně z popudu Těsnohlídkova? Nějaké letošní fotky se chystám nahrát, ale i kdybych to nestihl, snad se dá něco vybrat z dřívějších let, minimálně před dvěma lety jsem vánoční trhy fotil cíleně. --Bazi (diskuse) 23. 12. 2018, 11:37 (CET) Update: Něco málo už je nahráno. --Bazi (diskuse) 23. 12. 2018, 13:30 (CET)

@Bazi: To jsou ale parádní fotky! Ale na druhou stranu by se nám to trochu přebíjelo. OJJ, Diskuse 23. 12. 2018, 13:39 (CET)

To ano, však pro vánoční strom může být vhodná příležitost i za rok, kdy to bude 100 let od oné události, která postavení prvního stromu na náměstí inspirovala (to bych rád měl i článek měsíce na brněnském portálu). --Bazi (diskuse) 23. 12. 2018, 14:10 (CET)

@Jan Polák, Gumideck, Matěj Orlický, Bazi:@Palu: Nakonec jsem tam dal Chrám Narození Páně. Je to vhodné k období, není to „něco ohraného”, na hlavní straně nebyl a je to od kvalitního autora na slovenské Wikipedii. Peridův článek umístím na příští týden. Vánoční strom by se mi taky líbil, ale velké části článků jsou bez referencí. Příběh Rosamundy Pilcher je skvělý, akorát je problém, že Kostal svatého Mikuláše už na hlavní straně byl. Vánočka by případně mohla být článkem týdne, chřástala bych hodil asi až po novém roce.

Díky za pomoc, případně ještě upravte text zajímavosti. Hezké svátky. OJJ, Diskuse 23. 12. 2018, 12:31 (CET)

Kluci, hehzký fotky jsou třeba i na https://commons.wikimedia.org/wiki/Category:Christmas_decorations_in_the_Czech_Republic --frettie.net (diskuse) 23. 12. 2018, 20:39 (CET)

Masivní přepisování minulého času

Kolaga Ambroise začal bez ohlášení hromadně přepisovat minulý čas na přítomný. Minimálně měl akci avizovat Pod lípou, naráží to také na prézens historicky ve Wikipedie:ES. Takže by mohl následovat hromadný revert jako masivní neprodiskutovaná změna. Dodatečně tedy dávám sem; objeven dnešní příspěvek z diskuse článku. --Kacir 24. 12. 2018, 17:17 (CET) / + DS příspěvek.--Kacir 24. 12. 2018, 17:29 (CET)

Jo, není zač. Je v tom bordel. V každém jednom článku spadající do řecké mytologie je napsáno u nějaké postavy např. "je" a hned v další větě "byl" a v další větě je to zase naopak - pořád se to takto střídá a nezapadá to do kontextu — bylo to tam zkrátka špatně a já to opravil. Mělo by to být všechno v jednom čase! Podívejte se na to, jak to v těch článcích bylo před úpravou - časový chaos dráždící oči.

Někde se u mýt. postav tady na české wikipedii píše ”je” jindy ”byl.” Dal bych tomu jeden čas a to ten přítomný (”je”) - a to proto, že všechny postavy jsou logicky pořád součástí oné mytologie (resp. helénismu/olympianismu - tj. náboženství založené na řecké "mytologii").

Nedává smysl, když je u nějaké postavy napsáno např: „Zeus byl v řecké mytologie vládce bohů atd...” On JE pořád v té mytologii, proto není možné napsat, že BYL.

Navíc řecká mytologie byla pro starověké Řeky (a nejen je) jejich náboženstvím a dnes se opět obnovuje pod názvem helénismus anebo též olympianismus. Už z toho důvodu by se mělo o postavách z ř. mytologie psát, že "jsou" a ne že "byly."

Stejně jako to mají ostatní mytologie na wikipedii např. severská, ve které je vše psáno v přít. čase, mělo by tomu tak být i v té řecké.

-- Nikétés Ambrosios 24. 12. 2018, 18:21 (CET)

Přítomný čas je u řeckých bohů vhodnější, protože nejde o historické postavy, které v nějaké určité době žily (nejedná se o historický prézens). Ale pokud se to opravuje jako v uvedeném případě Graie, mělo by se tam doplnit xxx jsou +v řecké mytologii…, protože bez toho (jen xxx byly/jsou bohyně) to není (ověřitelně) pravdivé. A to je větší problém než ten slov. čas. --Matěj Orlický (diskuse) 25. 12. 2018, 11:43 (CET)

Vzhledem k tomu, že se jedná o historickou, v podstatě mrtvou mytologii, tak pokládám především u božstev minulý čas za vhodnější. A dovolím si předpokládat, že takto to bude pojednáno i ve většině českojazyčných zdrojů „Pro staré Řeky byl bohem moře …“. Nikoliv „pro věřící olympianismu je bohem moře …“.

Lidští hrdinové, kde se mýty mísí s reálnými dějinami (Trója), jsou snad v minulém času bez diskuse. A mluvit v přítomném čase o někom, kdo je už i podle mýtů mrtvý, by rovněž nedávalo smysl. ---Tchoř (diskuse) 25. 12. 2018, 11:56 (CET)

Dost zvláštní domněnka, že řecká mytologie je mrtvá; proč tu máme tolik článků? A dokud mýtu někdo věří, tak se píše přítomný, když už věřící nejsou, tak minulý? „Chronos je v řecké mytologii bůh času.” – to platí i pro nás.

A Šmak také není drak z Hobita, ale byl, protože už i podle knížky je mrtvý? Matěj Orlický (diskuse) 25. 12. 2018, 12:31 (CET)

Řecká kultura silně ovlivnila římskou a tak dále. Dodnes se podle starořeckých mýtů nazývají i vědecké záležitosti, které jsou naprosto nemýtické. Jako náboženství je to mrtvé, ale zůstává to kulturou i dnes respektovanou.

Ano, byl jsem pochopen dobře. Akorát u Hobita bych řekl, že to není mýtus, takže tam bych klidně nechal přítomný – čas knížky není nijak vztažen k realitě, na rozdíl od mýtů s historickou složkou.--Tchoř (diskuse) 25. 12. 2018, 12:45 (CET)

Prézens historický to není, mýtus není historie. Co se týče používání časů v mytologických heslech tak podle mě to dává smysl takhle:

• 1) Popis, funkce, příbuzenství a tak dále patří do přítomného času, protože tyto jejich vlastnosti jsou v rámci mytologie trvalé. Stejně tak píšeme v přítomném čase o postavách z pohádek či moderní fikce. Je zhola zbytečné dávat před každou větu zmiňující něco takového „Pro staré Řeky/Seveřany/Kelty/whoever byl bohem moře/byla bohyní se zlatými prsty/byl otcem tohotoatoho“, to snad každý čtenář pochopí že čte heslo o mytologii.
• 2) Převyprávění mýtů ve smyslu příběhů v minulém čase, až na výjimky mluvící o budoucnosti jako je Ragnarok.
• 3) Kult, oslavy, dobové chápání božstva a tak dále v minulém čase. Co se týče novopohanů tak samozřejmě v přítomném, ale jen většinou není novopohanský pohled na konkrétní božstvo natolik encyklopedicky významný aby byla zmínka o něm nutná.--Crinkly.sun (diskuse) 25. 12. 2018, 13:59 (CET)

Samozřejmě v přítomném čase by měly být pouze ty postavy z mytologie, které jsou nesmrtelné (bohové, titáni, prvotní božstva,...), a to hl. jejich funkce, jejich symboly atd. zkrátka fakta o nich. Pokud jsou zmíněny nějaké jejich činy, které vykonali v nějakém určitém historickém okamžiku, tak se samozřejmě musí napsat v min. čase. Ale viz. příspěvek nad tím mým - ten to uvádí přesně.

Jako vzor se kdyžtak podívejte na anglickou wiki, kde jsou všechny mytologické nesmrtelné bytosti v přítomném čase — alespoň ty základní fakta o nich (to jsou ty funkce; co kdo umí, jaké mají symboly atd....

Šlo mi taky o to, že v těch článcích se ten čas několikrát měnil během pár odstavců i během pár vět... uvedu to na příkladě: „Achlys BYLA v řecké mytologii... BYLA bohyní... JE jednou z nejstarších bytostí...” taklhe se někdy v těch článcích mixoval přítomný a minulý čas. V tomto článku (Achlys) toho až tolik moc nebylo, ale v některých jiných byla třeba polovina článku v přít. čase a ta druhá v minulém - a přitom nešlo o děj, ale jen o fakta („JE v řecké mytologii; BYL synem boha; Jeho bratři JSOU... všichni sourozenci BYLI...” atd). -- Nikétés Ambrosios 25. 12. 2018, 15:42 (CET)

Ještě dodatek: Není možné říct, že jsou postavy z jakékoli mytologie mrtvé - ony jsou ty postavy mytologické (bájné), to ale neznamená, že se musí uvádět v minulém tvaru. Vlastně se ke každé postavě musí napsat např. „JE v řecké mytologii,” protože kdyby se psalo že „BYL v ř. mytologii” znamenalo by to, že v té mytologii byl, ale pak už z nějakého důvodu nebyl její součástí (jestli víte, jak to myslím). Ony JSOU všechny ty postavy stále v té mytologii. -- Nikétés Ambrosios 25. 12. 2018, 15:52 (CET)

Ovšem tak jako nelze psát „byl v řecké mytologii“, tak ani nelze psát jen „je“ bez té řecké mytologie, protože právě a jenom v prostoru vymezeném tou mytologií lze uvažovat o platnosti toho tvrzení. Pokud třeba zahájíme odstavec uvedením do kontextu řecké mytologie, pak už můžeme plynule pokračovat tvrzeními, která budou chápána v tomto prostoru, ale pokud třeba v rámci jednoho odstavce skáčeme sem a tam (třeba když zmíníme, že se postava vyskytla v nějakém novodobém filmu, kde ji představoval ten a ten herec nebo ta a ta herečka), tak při návratu k formulacím platným v rámci mytologie musíme připomenout, že právě tam to platí. Není možné jen tak mechanicky "sjednotit" text jednoho článku (nebo více článků) na přítomný čas bez citlivosti k jazyku a bez zohlednění kontextu. --Bazi (diskuse) 25. 12. 2018, 17:01 (CET)

Tak to je snad jasné, že záleží na kontextu - taky už jsem to tu několikrát psal a nejen já. Proto jsem napsal, že do přít. času se musí dát fakta o té postavě atd. No a myslím, že co se týče filmů a kdo koho hrál, to už nespadá pod hlavní text, ale do nového odstavce - např. „Zajímavosti”... Nevím, že by v normálním textu byly nějaké základní informační údaje, do toho by byla vsunuta zmínka i textu, a pak by se zase přešlo k (mýtickým) faktům/informacím, ve kterých by se znova muselo udávat, že jde o mytologii. -- Nikétés Ambrosios 25. 12. 2018, 17:24 (CET) -- Nikétés Ambrosios 25. 12. 2018, 17:36 (CET)

To s tím filmem byl ilustrační příklad. Je ovšem evidentní, že v původním příspěvku odkazovaná editace je ve světle zdejší diskuse špatně. --Bazi (diskuse) 25. 12. 2018, 17:32 (CET)

He, tak to dneska pomalu chápu, když nevidím, co je na Graiiích špatně? --Jann (diskuse) 25. 12. 2018, 17:53 (CET)

To je mi jasné, že to byl příklad. Jen nevím proč by se od faktů přecházelo k filmu a od něj zase k faktům, ve kterých by se zase všechno muselo vysvětlovat (že jde o mytologii). -- Nikétés Ambrosios 25. 12. 2018, 17:36 (CET)

Hm, jestli jsem dobře pochopil co psal Crinkly.sun 25. 12. 2018, 13:59 a Nikétés Ambrosios 25. 12. 2018, 15:42 první odstavec, tak nějaké plošné sjednocování není možné, ale musí se postupovat s citem a znalostí věci, což se ne vždy podařilo. Např. v Plejády (mytologie) je správně Máia - matka Hermova, kterého otcem je Zeus, protože Maia, Hermes i Zeus jsou nesmrtelní bohové, ale Élektra - matka Dardanova, kterého otcem je Zeus je špatně a má být byl otcem Zeus, protože Dardanus byl smrtelný předek Dardanů, že. --Jann (diskuse) 25. 12. 2018, 17:48 (CET)

Tak zrovna u těch Plejád jsou ty formulace neobratné, klidně může být Máia - matka Hermova, kterého zplodila s Diem a úplně stejně Élektra - matka Dardanova, kterého zplodila s Diem. Zplození jak boha tak hrdiny je v obou případech v minulosti, ostatně problém s tím jakým užít čas existuje i u historických postav (Filip Makedonský je otcem Alexandra Makedonského - přeci jím nikdy být nepřestal, ani svou smrtí, ačkoliv běžněji užíváme v tomto kontextu minulý čas).--Crinkly.sun (diskuse) 25. 12. 2018, 18:50 (CET)

Přesně tak. U smrtelných by měl být přít. čas jen v úvodu (je v řecké mytologii) a dál už v min. čase (byl synem boha...). Musí se postupovat, tak aby to bylo logické a zapadlo do kontextu.

A zase u těch nesmrtelných by se min. čas měl psát jen když se to váže k nějaké (bájné) události v minulosti, jinak vše ostatní v přítomnosti (je v řecké mytologii; je synem boha; je bohem např. války, jeho symbolem je havran atd..). -- Nikétés Ambrosios 25. 12. 2018, 17:59 (CET)

Stránka Wikipedie:Potřebuji pomoc - panel Potřebuji pomoci bude brzy nasazen

Dobrý den,

jak někteří z Vás možná již ví, působím jako komunitní ambasador české Wikipedie a věnuji se projektům majícím za cíl zlepšit pocit nováčků na Wikipedii. Tyto projekty má na starosti tým Growth a jeden z nich se týká i stránky Wikipedie:Potřebuji pomoc.

V průběhu ledna 2019 bude nasazen projekt Panel Potřebuji pomoci, který má za cíl umožnit nováčkům získat pomoc přímo z editačního rozhraní, a to formou odkazu na stránky s nápovědou i možností položit dotaz zkušenému wikipedistovi. Tyto dotazy budou směřovány právě na stránku Wikipedie:Potřebuji pomoc. Touto zprávou bychom vás na tento projekt rádi upozornili, abyste věděli o chystaných změnách, které se vás mohou dotýkat.

Více informací o práci týmu Growth naleznete na jeho zprávě, která je na stránce Wikipedie:Zkušenosti nových wikipedistů/Nápady týmu Growth/Prosinec 2018. V průběhu ledna 2019 přineseme informace, jak je vhodné odpovídat na otázky položené na stránce Wikipedie:Potřebuji pomoc, aby se nováčci jednoduše dozvěděli o vložené odpovědi.

V případě jakéhokoliv dotazu, návrhu či připomínky mě můžete kontaktovat na mé diskusní stránce nebo na e-mailu martin.urbanecwikimedia.cz.

S pozdravem,

--Martin Urbanec (diskuse), komunitní ambasador české Wikipedie, 25. 12. 2018, 23:24 (CET)

---

Tato zpráva vám přišla proto, že často odpovídáte na otázky položené na stránce Wikipedie:Potřebuji pomoc. Nechcete-li žádné podobné zprávy v budoucnu obdržet, prosím, zapište se na blacklist.

Invitation from Wiki Loves Love 2019

Prosíme, pomozte s překladem do svého jazyka

Love is an important subject for humanity and it is expressed in different cultures and regions in different ways across the world through different gestures, ceremonies, festivals and to document expression of this rich and beautiful emotion, we need your help so we can share and spread the depth of cultures that each region has, the best of how people of that region, celebrate love.

Wiki Loves Love (WLL) is an international photography competition of Wikimedia Commons with the subject love testimonials happening in the month of February.

The primary goal of the competition is to document love testimonials through human cultural diversity such as monuments, ceremonies, snapshot of tender gesture, and miscellaneous objects used as symbol of love; to illustrate articles in the worldwide free encyclopedia Wikipedia, and other Wikimedia Foundation (WMF) projects.

The theme of 2019 iteration is Celebrations, Festivals, Ceremonies and rituals of love.

Sign up your affiliate or individually at Participants page.

To know more about the contest, check out our Commons Page and FAQs

There are several prizes to grab. Hope to see you spreading love this February with Wiki Loves Love!

Kind regards,

Wiki Loves Love Team

Imagine... the sum of all love!

--MediaWiki message delivery (diskuse) 27. 12. 2018, 11:12 (CET)

Aktualizace v novém roce

Ahoj, od 1. ledna (příp. od prvního pracovního dne) nastávají pravidelně různé změny, mění se lidé, zákony atd. Asi tu neexistuje nějaká centralizovaná stránka, kde by se to evidovalo, aby bylo možné dělat aktualizace systematicky a správně (tj. ne neencyklopedickým způsobem, nahodile, často od náhodných návštěvníků), v některých případech včetně změny na Wikidatech. Já osobně aktualizoval stránky Rada Evropské unie a Institut klinické a experimentální medicíny. Změny dělá např. armáda, ale pokud dobře koukám, v našich článcích se změna těchto postů neprojeví. Nějaké další nápady, náměty??? Já možná nebudu mít čas se tím dál zabývat, je to ode mě jen námět. Všem všechno dobré v novém roce. — Gumruch ^(disk.) 1. 1. 2019, 14:26 (CET)

Hm, a já jsem myslel, že na editacích od náhodných návštěvníků je wikipedie založena...--Hnetubud (diskuse) 1. 1. 2019, 23:56 (CET)

Umíte si představit českou nebo anglickou Wikipedii, kterou editují pouze a nahodile náhodní návštěvníc? Asi nikdo nechce, aby tady měsíce visely zastaralé informace… — Gumruch ^(disk.) 2. 1. 2019, 22:48 (CET)

Vždyť to tak plus minus přece je ... --frettie.net (diskuse) 2. 1. 2019, 23:26 (CET)

Ústavy šlechtičen

Pokud by se čirou náhodou někomu chtělo pracovat a nevěděl by, do čeho píchnout, pokuste se roztřídit odkazy na Ústav šlechtičen – původně všechny mířily na Tereziánský ústav šlechtičen a většina by asi měla být takto opravena, ale některé se mohou vztahovat k jiným ústavům šlechtičen.

A svůj samostatný článek by si asi zasloužil Novoměstský ústav šlechtičen u sv. Andělů. Nynější článek Všeobecná fakultní nemocnice v Praze je spíše článek o zdravotnické instituci, která původně mohla sídlit jinde a dnes sídlí ve více budovách, takže odkazovat ho jako článek o Novoměstském ústavu šlechtičen není moc vhodné, protože o historii této budovy v něm není skoro nic. --ŠJů (diskuse) 1. 1. 2019, 23:33 (CET)

Tituly v infoboxu

Zvyk či pravidlo uvádět tituly pouze v infoboxu se ukazuje být dost nešťastným. Pokud ho totiž autoři článků striktně dodržují, mohou ve článcích o některých osobách nastat tři situace, všechny z různých důvodů chybné. Je-li totiž předmětem článku nositel titulu akademik a autor dodržuje zmíněné pravidlo, pak:

1. buďto uvede všechny tituly do infoboxu a dostává se do konfliktu s pravidlem pro zápis titulu akademik (titul akademik má v zápisu se jménem nahradit všechny ostatní tituly, kombinace není přípustná) - příklady této chybné varianty: zde, zde a zde
2. neuvede titul akademik, pouze tituly dosažené před tímto (což je rovněž chybné) - např. zde
3. uvede v infoboxu pouze titul akademik, čímž je ovšem čitateli zatajeno, že nositel disponoval dalšími tituly (které samozřejmě byly platné, pouze se nezapisovaly bezprostředně kolem jména v kombinaci s titulem akademik)- např. zde

Jsem přesvědčený, že správnost obsahu Wikipedie je nadřazená nedomyšlenému formálnímu pravidlu Wikipedie o zapisování titulů pouze kolem jména v úvodu infoboxu. Bylo by ale vhodné to řešit nějak systematicky. Napadá mě několik možností. Buďto v infoboxu zavést kolonku na tituly, kde by se daly vyjmenovat ostatní tituly, které nelze zapisovat kolem jména zároveň s titulem akademik (a pouze ten pak uvádět před jménem v první řádce infoboxu). Nebo titul akademik uvádět v úvodu infoboxu a ostatní v charakteristice na začátku článku, např. „Karel Juliš (* 10. listopadu 1929 Praha), Ing., CSc., je český a československý vysokoškolský…“. --Xth-Floor (diskuse) 6. 1. 2019, 00:34 (CET)

Mělo by být poměrně snadné zavést nějaký nový parametr, v němž se třeba v závorce pod jménem uvedou další tituly. Aby to bylo zřetelné, může se jmenovat třeba další tituly akademika. --Vojtěch Dostál (diskuse) 6. 1. 2019, 15:12 (CET)

Díky. Bylo by možné to zařídit? --Xth-Floor (diskuse) 7. 1. 2019, 13:57 (CET)

Bylo, ale ještě počkám, kdyby někdo přišel s jiným nápadem; přeci jen infobox-osoba je velmi často používaný. Kdybych náhodou zapomněl, prosím strč do mě. --Vojtěch Dostál (diskuse) 7. 1. 2019, 15:25 (CET)

Tituly by rozhodně neměly být pouze v inforámečku. Měly by být zmíněny i v textu článku v souvislosti s tím, jakým způsobem je osoba nabyla.--Tchoř (diskuse) 6. 1. 2019, 17:04 (CET)

Též jsem nepochopil, proč by tituly nemohly být uvedeny při prvním jmenování osoby (tučně) v textu článku. Dál už netřeba, zbytečně by se článek prodlužoval. Bude problém, jak případnou změnu uvést do povědomí wikipedistů, kteří současné pravidlo automaticky respektují.--Svenkaj (diskuse) 9. 1. 2019, 12:16 (CET)

Seznamy s pomlčkou před rozlišovačem

Ahoj, narazil jsem na několik seznamů a s nimi spojených souvisejících šablon s pomlčkou před rozlišovačem, např. Seznam medailistů na mistrovství světa ve volném stylu – (muži – 57 kg). Nejsem si jistý, co s tím, můžu je normálně přejmenovat nebo to má nějaký důležitý (pro mě skrytý) význam? --Dvorapa (diskuse) 7. 1. 2019, 11:37 (CET)

Také mi přijde, že v rozlišovači by mohla být čárka místo pomlčky, ale to není zas až tolik podstatná věc. --Dvorapa (diskuse) 7. 1. 2019, 11:38 (CET)

Dotaz na Zoner60. --Matěj Orlický (diskuse) 7. 1. 2019, 12:06 (CET)

Nejsem si jistý, do jaké míry je to klasický wikirozlišovač, nebo jestli se to tak i reálně uvádí. Ale to je asi podružnost. Pryč má jít určitě pomlčka před závorkou a pryč by mohla jít i pomlčka v závorce, čárkou ani není nutno ji nahrazovat. Nebo by se dalo uvažovat naopak o zrušení závorky a ponechání (první) pomlčky, viz Seznam medailistů na mistrovství světa ve vodním slalomu – kánoe muži.

Ostatně k přejmenovávání už loni hromadně docházelo. Viz namátkou Jedudědkovo přejmenování 2. 3. 2018 a Zonerovo následné vrácení na původní název 2. 11. 2018. Zdá se, že na tomto pojmenování trvá, ale zdůvodnění jsem zatím nikde nenašel. --Bazi (diskuse) 7. 1. 2019, 13:30 (CET)

Také jsem na to koukal. Mám takový dojem, že se to pojmenování už někde i řešilo, ale moc velký zájem komunity o to téma nebyl. Každopádně když to bude všechno jednotné (což jak zmínil Bazi je tak napůl) a nebude tam navíc ta divná pomlčka před závorkou, bude to jen dobře. --Dvorapa (diskuse) 7. 1. 2019, 13:50 (CET)

Rozlišovač v závorce je zbytečný, rozlišení lze uvést přímo v názvu článku, jak už bylo odkázáno. Cílem má být co nejméně komplikovaný název (bez nadbytečné typografie) a jednotnost (pro očekávanost názvů). Ve tvaru „Seznam medailistů na mistrovství světa ve volném stylu – (muži – 57 kg)“, je pomlčka před závorkou nadbytečná, protože neplní žádnou funkci, dtto závorka jako rozlišovač. Názvy mají obsahovat minimum typografie a být bez rozlišovače: Seznam medailistů na mistrovství světa ve volném stylu – muži do 57 kg.--Kacir 7. 1. 2019, 13:56 (CET)

Nebo: Seznam medailistů na mistrovství světa ve volném stylu mužů do 57 kg. --Matěj Orlický (diskuse) 7. 1. 2019, 14:03 (CET)

Ano, možné řešení. Předem bych vzal v potaz (ověřil) jednotný styl všech dotčených seznamů, jestli je vhodné/možné rozepisovat název bez pomlčky, nebo je výhodnější styl s pomlčkou a disciplínou.--Kacir 7. 1. 2019, 14:15 (CET)

(s e.k.) Pomlčka před závorkou je nesmyslná, závorka nevhodná, neboť nejde o rozlišovač. Ostatně, názvy "Seznam+medailistů" všech seznamů medailistů by si zasloužily sjednotit, prakticky co sport, to jiný systém názvů (nemalou zásluhu na tom má bohužel zmiňovaný Zoner60). --Harold (diskuse) 7. 1. 2019, 14:04 (CET)

Seznam medailistů na mistrovství světa ve volném stylu – muži do 57 kg je perfektní název. --Tayari (diskuse) 7. 1. 2019, 20:09 (CET)

Panel Potřebuji pomoc bude nasazen již tento pátek

Ahoj všem,

jako součást projektů sloužících k zlepšení zážitku nováčků bude v pátek nasazen Panel Potřebuji pomoc, vyvinutý týmem Growth.

Tento projekt umožní nováčkům pokládat dotazy na tuto stránku přímo ze stránky, kterou právě editují. To nejspíše povede ke zvýšení počtu otázek, které se zde objeví. Panel si již brzy budete moci zapnout v nastavení na karě Editace.

Otázky pocházející z panelu budou mít nadpis začínající “Dotaz vložený pomocí panelu Potřebuji pomoc”. Kromě toho budou označené tagem “Panel Potřebuji pomoc”.

Až budete na otázky odpovídat:

• Ve své odpovědi pingněte nováčka, kterému odpovídáte. Nováčci nemusí vědět, jak se na stránku Potřebuji pomoc dostat, natož, jak monitorovat odpovědi. Notifikace je nejlepším způsobem, jak je informovat o tom, že dostali odpověď.
• Ujistěte se, že vaše odpověď je platná pro editor, který nováček používá. Informaci o používaném editoru je možné získat z příspěvků.
• Uvědomte si, že nováček stránku Potřebuji pomoc nikdy nemusel vidět, a nemusí vědět, jak v konverzaci pokračovat. Zvažte, zda není vhodné nováčkovi vysvětlit, jak může odpovědět.

Sesbírali jsme také různé příklady dobré praxe týkající se komunikacev s nováčky. Věříme, že vám to pomůže!

Děkujeme vám předem za váš čas, který strávíte pomocí nováčků.

S pozdravem, --Martin Urbanec (diskuse), komunitní ambasador české Wikipedie, 9. 1. 2019, 08:50 (CET)

Martine, super. Chtěl bych vyzdvihnout příklady dobré praxe - to je super stránka, zvlášť konec. Ten by si měl přečíst každej druhej Wikipedista. Za to návod na Panel Potřebuji pomoc je ... trošku konmplikovanější ke čtení. A vlastně mi tam chybí to, jak to bude fungovat pro editora. NEbo jsem jen přehlédl to, kde se otázky objeví?--frettie.net (diskuse) 9. 1. 2019, 09:34 (CET)

FileExporter beta feature

Již brzy: beta funkce Exportér souborů

Na všech wiki bude brzy spuštěna nová funkce betaverze: Exportér souborů. Umožňuje export souborů z místní wiki na Wikimedia Commons včetně historie souboru a historie stránky. To, které soubory lze exportovat, si definuje komunita každé wiki: Pokud chcete tuto funkci používat, zkontrolujte si prosím konfigurační soubor vaší wiki.

Exportér souborů již byl funkcí betaverze na mediawiki.org, meta.wikimedia, deWP, faWP, arWP, koWP a na wikisource.org. Po doplnění některých funkcionalit se nyní stává funkcí betaverze na všech wiki. Nasazení je plánováno na 16. ledna. Více informací najdete na stránce projektu.

Jako vždy budeme velmi vděčni za vaše názory. Pokud si chcete Exportér souborů vyzkoušet, aktivujte si jej ve svém uživatelském nastavení. Nejlepším místem pro komentáře je centrální diskuse. Děkujeme jménem projektu Technických přání Wikimedia Deutschland.

Johanna Strodt (WMDE) 14. 1. 2019, 10:41 (CET)

Předpokládám (ptám se, abych ujistil sebe a zároveň i abych předešel případným planým žádostem), že toto rozšíření se cs.wiki vůbec netýká, neb žádné lokální soubory nemáme. Je tak? --YjM | _d^p 14. 1. 2019, 13:41 (CET)

Já předpokládám, že zjednoduší přesun licenčně vyhovujících souborů na Commons pro využití na cswiki. Takže minimálně se to týká Nápověda:Načtení souboru#Obrázky uložené na jinojazyčné Wikipedii. --Matěj Orlický (diskuse) 14. 1. 2019, 13:48 (CET)

Myslím, že máte oba pravdu. Na CS wiki není prakticky co transformovat. Ale ano, třeba budeme moci využít něco, co se přesune třeba z nějaký-divný-jazyk.wp.org na commons. Takže jako jo. --frettie.net (diskuse) 14. 1. 2019, 14:19 (CET)

Já trochu přehlédl, že YjM mluví o planých žádostech, tedy se dohaduju, že mu šlo o ten konfigurační soubor, který si kontrolovat/měnit nemusíme. --Matěj Orlický (diskuse) 14. 1. 2019, 14:30 (CET)

Ale netýká se nás přece ani nějaké praktické využití toho exportéru, jestliže není z cs Wiki co exportovat. Že se nás může týkat využití souborů pomocí toho nástroje exportovaných z jiných Wiki, nemá nějaký zvláštní dopad na naše vlastní využití exportéru, předpokládám. --Bazi (diskuse) 14. 1. 2019, 14:38 (CET)

Já tedy předpokládám, že „my“ budeme moct prakticky využít na export obrázku z jiné wiki na Commons pro jeho využití na cswiki. Teď tedy nevím, zda se v tom pletu nebo toto považujete za něco, co se nás netýká. --Matěj Orlický (diskuse) 14. 1. 2019, 15:42 (CET)

Pokud to „my“ budeme moci využít, pak na jiných Wikipediích - na těch, odkud by se případně exportovalo. Samozřejmě jsem si vědom toho, že někteří wikipedisté z české Wikipedie působí také na jinojazyčných Wikipediích, kde jsou případně součástí tamních wikikomunit. Já měl na mysli českou Wikipedii. Ale jinak mi přijde, že je to od počátku jen zbytečným slovíčkařením, kterému z Vaší strany nerozumím. Považuji za evidentní, že příspěvek YjM se týkal potenciálního exportu z cs Wiki. Ostatně odkaz do nastavení k případnému zapnutí exportéru vede na lokální, nikoli globální nastavení. Pěkný den. --Bazi (diskuse) 14. 1. 2019, 17:31 (CET)

YjM psal vůbec netýká, já že se to týká možnosti získat obrázky, kvůli čemu tu máme mnou odkazovanou nápovědu, a proč bychom měli někoho navádět, aby to exportoval ručně, když to může udělat lépe (historie str.) a jednodušeji. Pak jsem si teprve všiml, že YjM píše o nějakých žádostech, tak jsem napsal, že mu vlastně přesně nerozumím, že možná můj příspěvek nebyla úplně odpověď na jeho dotaz a že snad myslel žádost o zapnutí té fukce na cswiki. Vy jste se s prominutím doposavad také moc jasně nevyjádřil, takže já nevím, zda to je jen slovíčkaření o pohledu na věc nebo něco skutečně věcně rozporujete. Proto jsem psal, že se možná pletu, a možná např. exportér nebudu moct použít, když mám jen globální účet a nejsem součástí cizojazyčné komunity. Pletu se? --Matěj Orlický (diskuse) 14. 1. 2019, 18:23 (CET)

Uživatel cs.wiki tuto funkci nevyužije, může využít pouze její výsledek (soubor přenesený z jiného projektu na Commons). Pokud tento uživatel současně působí na jiném projektu, kde lokální obrázky existují, pak tuto funkci využít může, ale jen na tamtom projektu. JAn (diskuse) 14. 1. 2019, 21:00 (CET)

Píšete něco jako Bazi, čemu nerozumím. Příklad: Najdu na dewiki licenčně vyhovující obrázek, který bych chtěl použít do článku na cswiki. Můžu A) na to použít ten Exportér, nebo B) musím postupovat podle návodu odkázaného v nápovědě výše, protože současně nepůsobím na dewiki, a proto nemůžu tu funkci použít? --Matěj Orlický (diskuse) 14. 1. 2019, 21:13 (CET)

Z dokumentace vyplývá, že se použití nástroje se na vstupní wiki nemusí vůbec projevit (oproti starému způsobu vlastně nic nového). Takže A) brání jenom nutnost být na vstupní wiki autoconfirmed. Tedy tady na cswiki nikdo místní ani zvenku nástroj nevyužije, ale je dobré vědět, že pokud někde najdu soubor vhodný na Commons, můžu použít tento nástroj. Matěj Suchánek (diskuse) 14. 1. 2019, 21:55 (CET)

Aha, díky. Takže když budu umět přesunout, ale nebudu umět německy, tak může být 10 editací na schváleného uživatele problém a bylo by vhodnější požádat někoho z dewiki. Což jistotně nastane, když tam místo dewiki bude Frettieho nějaký-divný-jazyk.wp.org. Tedy otázka zní: Má se místo copy+paste a down+upload kontaktovat někdo tamní, aby přesunul nástrojem? Mělo by se to takto doplnit do té nápovědy, resp. případně také aspoň zmínit v c:Commons:První kroky/Přenos souboru a pomůcky, kterou my odkazujeme? Matěj Orlický (diskuse) 14. 1. 2019, 22:47 (CET)

@Matěj Orlický: Ach ano, měl jsem na mysli to, že zde na cs.wiki není potřeba žádnou konfiguraci měnit, protože zde se nástroj přímo neuplatní. Tudíž, že nemá smysl zde o něco takové žádat (tj. o změnu konfigurace a zapnutí nástroje). Omlouvám se za nejasnost.

Je ale zajímavé, že ten nástroj vlastně může být přínosem nepřímo i pro českou WP, jak tu bylo zmíněno (export z něco-divnýho-wiki na Commons). A je fajn, že i z tak blbého dotazu, jako jsem vznesl, mohou i přes prvotní nedorozumění vyplynout zajímavá zjištění s praktickými důsledky (jak postupovat, když ten pěkný obrázek na něco-divnýho-wiki najdu). --YjM | _d^p 15. 1. 2019, 00:05 (CET)

Jazyk originálu papežských dokumentů

Dá se nějak jednoduše zjistit původní jazyk, v němž bylo sepsáno to které papežovo dílo? Např. u Evangelii gaudium z roku 2013 česká Wikipedie uvádí, že originál byl sepsán ve španělštině - což je, vzhledem k národnosti současného papeže, snad dost pravděpodobné - ale na dalších Wikipediích o tom nic nenacházím, stejně jako Googlem (kromě webu jednoho německého teologa: https://www.thomasschirrmacher.info/wp-content/uploads/2015/06/EvangeliiGaudium.pdf) (proto jsem do článku ráno ve spěchu umístil alespoň žádost o doplnění zdroje: https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Evangelii_gaudium&diff=prev&oldid=16857579). Na vatican.va v jednotlivých jazykových mutacích to taky není (např. anglická: http://w2.vatican.va/content/francesco/en/apost_exhortations/documents/papa-francesco_esortazione-ap_20131124_evangelii-gaudium.html). V českém překladu od Paulínek (https://www.socialninauka.cz/files/files/Evangelii%20gaudium.pdf) je napsáno, že česká verze byla přeložena "z italského originálu" - což ale může znamenat snad také jen to, že text byl přeložen z verze, která byla položena originálu na roveň (což jsou, říkám si, možná všechny překlady umístěné na vatican.va?), resp. taky je možné, že by tam správně mělo stát "přeloženo z italské předlohy"). Je některá verze při různosti překladů rozhodná (předpokládám, že by to byla právě ta originální - nebo snad latinská? U EG ale latinská verze na webu ani není...)? Víte si v tomto někdo rady - možná například Martin Davídek? Děkuji, s pozdravem --Jiří Janíček (diskuse) 14. 1. 2019, 18:28 (CET)

Co se týče originálu papežských dokumentů, tak tam je otázka, jak vypadala příprava každého jednotlivého. To málo co o tom vím je, že aktuálně záleží jakého národnostního složení je komise, která dokument s papežem připravuje - tedy jakým jazykem se dorozumívá. Většinou italsky, ale může tam být řada španělský mluvících expertů či jiných jazykových okruhů. Závazný text pro církev je ovšem text publikovaný v latinském jazyce, i když byl většinou připravován v italštině. Je to celkem přirozené, že o textu se diskutuje v živém jazyce. Občas jsem se setkal při studiích v Římě s některými profesory, kteří se nějak podíleli na vzniku papežských dokumentů; ti samozřejmě pracovali většinou v italštině, a také jsem se potkal s vynikajícími předkladateli, kteří překládali tyto dokumenty do oficiálního latinského textu. Jinými slovy: 1. proces přípravy - různé jazyky (domininatně italština), 2. oficiální dokument (latina) + překlady do dalších světových jazyků. 3. Co se týče oficiálního překladu do italštiny, domnívám se, že se použije původní text, ze kterého se vytvářel oficiální dokument v latině. A tady je právě ta věc. Totiž dokument v živém jazyce má větší dynamiku, živost atd. 4. Překlady do národních jazyků (nesvětových jazyků). Zde je problém, ze kterého jazyka překladatel vychází - zda-li z latinského oficiálního textu, či z italštiny, angličtiny atd. Tady by bylo třeba doplnit, že italština ráda místo imperativů používá kondicionály, které ovšem chápe jako imperativy - což se pak projeví i v latinském závazném textu. Výsledkem je, že často jsou pak do národních jazyků jsou překlady s kondicionály (mělo by se, mohlo by se... apod.), jak to učí gramatika. Italové se pak diví, že se něco nedělá, protože byly použity přece, podle nich, jasné vazby, ale zbytek světa chápe kondicionály jako pouhá nezávazná doporučení nebo návody. Je to otázka kultury italského jazyka a gramatiky. To by bylo asi na jiné povídání. Stačí to takto na vysvětlení? S pozdravem --Martin Davídek (diskuse) 16. 1. 2019, 09:25 (CET)

No měl bych k tomu aspoň dvě otázky: Co tedy v případě toho Evangelii gaudium - jazyk originálu tedy skutečně jen tak nezjistíme?

A zadruhé s tou latinou: např. právě tento (EG) na webu (http://w2.vatican.va/content/francesco/en/apost_exhortations/documents/papa-francesco_esortazione-ap_20131124_evangelii-gaudium.html) latinský text nemá - a vzhledem k tomu, že dokument je z roku 2013 (už to bude šest let) myslím, že ani mít nebude - tam tedy latinský text asi rozhodný nebude, je to tak...? (Nevím, jestli je to celkově Františkův trend, že už dokumenty nenechává překládat do latiny - Benedikt je možná v ní i psal...? :) )

Po rozhodném textu se ptám pro případ odchylnosti překladů. Zde konkrétně jde o to, že španělsky je na jednom místě slovo "atraktivní", v dalších jazycích "aktivní" - předpokládám, že správně je "atraktivní" (přitažlivý) (to slovo je jinak v EG použito mnohokrát, je dost "o tom") - což by jen svědčilo pro to, že originálním jazykem je španělština a že ta chyba (aktivní) se pak přelévala z jednoho překladu do druhého. Každopádně mě překvapuje, že jazyk originálu není snadné zjistit. --Jiří Janíček (diskuse) 16. 1. 2019, 11:56 (CET)

Co se týče EG, tak asi by se to zjistit dalo, ale je to mimo můj rozsah možností.

Kdybych dělal nějaký speciální výzkum, asi bych se obrátil na Papežskou radu pro výklad legislativních textů - protože papežské dokumenty jsou legislativní texty. Ti by asi byli schopni říci, co je tam správně, a zanalyzovali by proces překladů. Je ale docela možné, že už i tuto záležitost (aktivní - atraktivní) někdo ve světě řešil. Bylo by třeba zapátrat v jiných jazycích. S pozdravem --Martin Davídek (diskuse) 16. 1. 2019, 12:12 (CET)

K tomu bych ještě dodal, že tato Papežská rada by mě po dotazu asi odkázala na příslušné Dikasterium, které to mělo na starosti. --Martin Davídek (diskuse) 16. 1. 2019, 12:16 (CET)

Volby do arbitrážního výboru

Vážení a milí kolegové, připomínám, že ode dneška za týden začínají volby do Arbitrážního výboru české Wikipedie. Bohužel se zatím nikdo ještě nepřihlásil. Chcete-li pomoci české Wikipedii i jinak než psaním článků, prosím, přihlašte se na této stránce. Předem děkuji všem, --Martin Urbanec (diskuse) 15. 1. 2019, 21:15 (CET)

Rejstřík památek

Mám prosbu, šel by do šablony rozhledna vložit rejstřík památek, chci to kvůli článku Rozhledna na Jedlové, šablona budova se mi tak nechce vkládat. když už je nějaká rozhledna i památkou. -:))) Moc děkuji.Mirek256 19. 1. 2019, 10:11 (CET)

Rejstřík památek je již touto šablonou podporován, akorát článek nebyl propojen s Wikidata položkou :) --Vojtěch Dostál (diskuse) 20. 1. 2019, 16:11 (CET)

Česko na Wikipedii 2019

Věc: Pokus o zhodnocení, jak si stojí název Česko na české Wikipedii a návrh na jednotný přístup u tabulek a seznamů.

Názvy článků

Názvy typu "v Česku" jsou základní, názvy "v České republice" jsou typicky výjimky obsažené přímo ve vlastním jméně něčeho (organizace, díla). Pryč jsou doby, kdy se musel u každého článku dávat návrh na přesun a projednávat (doprošovat se) jednotlivě. Není důvod. Jakmile se objeví nový článek typu "v České republice", přesouvá se na standard "v Česku" a bez humbuku. Podobně v jiných pádech. (Čest vyvzdorovaným výjimkám, ale ty se najdou u čehokoliv.)

Názvy kategorií

Stejně jako s názvy článků.

Tabulky

Typicky sportovní tabulky a přehledy nebo seznamy zemí podle nějakého kritéria (kontinentu, HDP, rozlohy). Snad už i nejzatvrzelejší odpůrci sjednocení a Česka potvrdí, že nemá cenu, aby články měly rozklížené pojmenování jako

• Česká republika na Letních olympijských hrách 1996
• ČR na Letních olympijských hrách 2000
• Česko na Letních olympijských hrách 2004

Ale všechny ročníky shodně Česko. Proto snad není ani důvodu, aby výsledkové tabulky jednotlivých ročníků zobrazovaly "jiný stát" jako:

1 Česko 2 Slovensko 3 Polsko 4 Maďarsko

1 Česká republika 2 Slovensko 3 Polsko 4 Maďarsko

1 ČR 2 Slovensko 3 Polsko 4 Maďarsko

Platí i pro tabulky bez vlajky. Co z toho - využívat Česko? Logický a estetický aspekt: nemixuje se politické a zkratkové jméno dohromady s názvy zeměpisnými, navíc v takovýchto grafických přehledech kde to o to víc vyniká. Očekávanost: Každý článek stejný přístup, stejný mustr.

Je tady názor, že všechny tyto tři zápisy jsou ekvivalentní. Mým cílem je vás přesvědčit, že v tomhle případě zrovna moc ne. Čtenář samozřejmě pochopí, o čem se mluví, ale už méně pochopí, proč to v každé podobné tabulce píšete jinak.

A jak si wikipedie teď stojí v tabulkových přehledech a sportovních pavoucích: Tak předně už jsem tomu unifikačně pomohl (třeba v tom smyslu kdy 1 ročníku stejné sportovní disciplíny se podle tabulky zúčasnilo ČR, 2 ročníků Česká republika a 23 Česko), v poměru Česko jasně vyhrávalo, ale za protlačování jedné z variant se dá považovat kdeco. Momentální stav je takový, že rozklíženost zůstává ještě v tenisových článcích a v téhle jedné tabulce AC_Sparta_Praha#Umístění_v_jednotlivých_sezonách napříč všemi fotbalovými kluby (kompromisně by se zrovna do ní vrtat nemuselo, když už si chce někdo vydobýt SYSTEMATICKOU výjimku a ne výjimku zcela náhodnou). Prostě by to snad už stálo za to dorazit to do konce, ne?

Seznamy

Číslované nebo odrážkové seznamy taky najdeme ve třech variantách.

Česko Slovensko Polsko Maďarsko

Česká republika Slovensko Polsko Maďarsko

ČR Slovensko Polsko Maďarsko

Největším zdrojem pro nejednotný přístup byla sekce Partnerská města u jednotlivých článků o obcích, asi ještě pozůstatek těch starých sporů o Česko, kdy byl problém ještě i s názvy článků (viz první bod) nebo článkem Česko jako takovým, nebo co. Jinak v celkovém počtu seznamových položek Česko nezpochybnitelně vítězilo a snad nemá cenu udržovat rozklížený stav kvůli vyhaslým kontroverzím (vizte zas bod 1 o názvech článků). Je tu ovšem názor, že kontroverzní editace to stále ještě jsou, takže proto se tady o tom rozepisuju. Momentální stav: Zhruba posledních 50 kousků (vzhledem k celkovému počtu to je nic), podle toho jak to budou vracet zpátky.

Názvy kapitol

V případě zájmu možno zmonitorovat, momentálně neřeším, ale obecně si myslím, že bychom se k tomu měli chovat jako k seznamovým položkám.

Infoboxy

V parametrech typu místo, místo narození, místo úmrtí, stát, země: Tak zatím je to tady dost náhodné, to vám přiznám bez mučení, ještě se dá zjistit jak moc. Některé infoboxy jsou učesané, některé ne. Pokud se ale jednou přejde přebírání z wikidat, vyřeší se to samo a jednotné to bude, takže udržování náhodného výběru ze tří variant je IMHO beztak zbytečné oddalování, jednoduše by to sjednotil robot.

Prostý text

Prostý text článku, žádné přehledy seznamy a grafy, zkrátka celé věty a souvětí - IMHO V tomhle jediném případě snad platí, že nemá valnějšího smyslu nahrazovat Českou republiku za Česko. Sice bych mohl mít výhrady ještě k výčtům typu "v Polsku, České republice, Maďarsku,", ale tady se to spíš ztratí než u ovlajkovaných grafických prvků.

Závěrem

Takže proč to všechno píšu. Česko se používá u článků a kategorií bez problémů jako standardní-hlavní jméno. Podle mého názoru má smysl dotáhnout sjednocení na "Česko" také u seznamů a tabulek - chybí toho už málo a u takových grafických výpisů vyniká nejednotný přístup wikipedie (a těžko racionálně vysvětlitelný). Pokud se najde odvaha i pro infoboxy, fajn, ale všeho dočasu, budu rád, pokud se tady vůbec objeví lidé nezatížení nějakými kontroverzemi z minulosti, co ocení zeměpis a logický přístup :) A tak radši ještě zopakuji, že není ambicí odstraňovat plošně Českou republiku z textu, to si prosím přečtěte příspěvek znovu. Děkuji za pozornost. PS: Netřeba se strachovat o čas, za tu dobu, co jsem tohle sepisoval, už by byly tabulky a seznamy už hotové, ale dobře, řešíme tady posvěcení. Chrzwzcz (diskuse) 20. 1. 2019, 15:30 (CET)

K těm kontroverzím, zmínil jsem to už v jedné reakci na minulý váš příspěvek, tak ještě zde: Ačkoliv mi sjednocení názvů stránek přijde v pořádku a jsem pro každé zlepšení v tomto ohledu, v textu články už mi přijde vhodné nechat vše na autorovi, než se snažit, aby to mělo řád, stejně si to každý píše jak se mu zachce. Již u názvů článků jsme si ověřili, že existuje velké množství výjimek a sporů, v textu článků, v tabulkách, infoboxech, seznamech atd. jich bude mnohonásobně tolik. Přijde mi to jako mrhání časem na něco, co stejně nemá smysl, protože čtenáři chápou ČR/Česko/Českou republiku jako ekvivalent a málokoho asi trápí, že to je v jednom článku v tabulkách tak a ve druhém onak. Já mám plný wikiúkolníček věcí zcela rozbitých a taková marginalita se mi tam už nevměstná, ale pokud někdo nemá do čeho šťouchnout, pak ať klidně sjednocuje i tohle, když ho to baví. --Dvorapa (diskuse) 20. 1. 2019, 16:59 (CET)

Text článku samozřejmě autorovi neberu, to jsem psal a o to se nikdo strachovat nemusí. Výjimek v názvech rozhodně není velké množství, to mi můžete ozřejmit někde bokem, já jich vidím maximálně 7 a z toho třeba 4 zatím ani neměly pokus o vyhádávání výjimky, prostě zůstaly zatím pod radarem. Tak spory se dají udělat ze všeho, někdo by do krve hájil ty olympiády v mém příkladu, ekvivaletní to je, tak co, žejo... Ono to kolikrát bylo jinak i v rámci stejného článku (všechny zápasy odehrálo v pavouku Česko, ale umístila se v tabulce Česká republika). Já "mrhám čas" se jmény států obecně, nejen s tímhletím überkontroverzním, ale i zjevnými překlepy a zatím bez odezvy. Chrzwzcz (diskuse) 20. 1. 2019, 17:50 (CET)

Rozumím. S žádostí pomohu, až budu mít čas, mám to v úkolníčku. --Dvorapa (diskuse) 20. 1. 2019, 17:55 (CET)

Píšete, že nehodláte odstraňovat Českou republiku z textu, ale ze sportovních tabulek by jste ji zase naoplátku definitivně vymýtil. Co si mám o tom myslet kolego ? Snažíte se prosazovat svůj pohled na věc, já ve fotbalových článcích několik let používám název Česká republika a rozhodně to systém má a není to pouze o náhodném použití daného výrazu pro náš stát. V konečném součtu zde rozjedete něco, na čem pohořelo mnoho wikipedistů, nevidím důvod proč by to dnes mělo býti jiné.--Dominus Moravian (diskuse) 20. 1. 2019, 17:22 (CET)

Tak a proč bych ji měl uměle udržovat při životě v tabulce pro (vycucané případy:) olympiádu 2000, MS v hokeji 1994 a košíkové zrovna jen v ročníku 2007? Vy asi mluvíte o infoboxech fotbalu X. třída moravských krajů, tam jsem si říkal, jestli zas někdo zcela programově "neprosazuje svůj pohled na věc" a nevyhýbá se Česku jako kříži, tak mocně, že radši ani nepoužije [[Česko|Česká republika]], ale žene to na přesměrovačku [[Česká republika]]. O infoboxech ale teď radši nemluvím, pak to motají wikipedisti dohromady a je nepřehledno. Chrzwzcz (diskuse) 20. 1. 2019, 18:14 (CET)

Sohlasím se sjednocováním, pokud se jedná o zeměpisné tabulky. U některých sportovních tabulek to však nemusí být úplně korektní. Pokud sportovci v soutěži reprezentují stát (OH; přinejmenším u kolektivních sportů také MS, ME), je stejně oprávněné hledisko, pod jakým jménem na dané sportovní soutěži česká reprezentace vystupovala (tipuji, že v takovém případě je zatím Česko v menšině). Proto bych se o nějaké sjednocování nepokoušel, ale nechal případ od případu buď jméno Česko nebo Česká republika s odkazem na Česko. Čtenáře tím nezmateme a ušetříme si zbytečnou práci, kterou někteří budou považovat za kontraproduktivní. Petr Karel (diskuse) 21. 1. 2019, 09:33 (CET)

Sport - zbytečné obavy. Pokud reprezentují stát, stejně nevystupují "na dané soutěži" pod jménem českým, ani ty české týmy, ani ty zahraniční, takže bych to s tím opravňujícím hlediskem tak vesele neviděl, prostě to tak není. České zdroje to už si na to taky nehrajou a vaše hlediska nezohledňují, tak bych to nenutil Wikipedii. Případ od případu není systém, to je generátor náhodných výsledků, a ten generátor to už před mým zásahem přesvědčivým poměrem táhnul k Česku. Ryzí náhodnost - v náhodném sportu náhodný ročník soutěže. Chrzwzcz (diskuse) 21. 1. 2019, 18:36 (CET)

Samozřejmě je fajn, když wikipedistu jeho práce baví, to je na dobrovolnickém projektu velmi důležité. Ale u rozsáhlejších akcí už bych také doporučoval zvážit ten aspekt, nakolik je vaše činnost přínosná pro čtenáře. Konkrétně u těchto sjednocování: většina lidí myslím využívá wikipedii k vyhledávání informací. Že by někdo prohlížel všechny články v jedné kategorii a kontroloval, zda je v nich použit jednotný styl, to se myslím neděje. Takže bych se raději soustředil na činnost, kterou lidi opravdu ocení.--Hnetubud (diskuse) 21. 1. 2019, 18:43 (CET)

No tak každý rád dělá na wikipedii něco jiného a každý ocení něco jiného. Někdo se rád nimrá v kategorizaci (a taky to můžu shodit, že to běžného Frantu totálně nezajímá), někdo rád navrhuje nová pravidla (tak to už vůbec), někdo rád doplňuje seznamy, někdo rád řeší grafické hledisko, někdo rád píše sáhodlouhé texty, někdo rád sjednocuje parametry v infoboxu... Každý jak umí a co ho baví, a klidně víc věci naráz (což mě taky). Všechno je pak zastoupeno a je to dobře, ne? I když celkem běžně vidím, jak se někdo prsí, že zrovna činnost kterou vykonává on, je ta nejdůležitější a nejpřínosnější. Chrzwzcz (diskuse) 21. 1. 2019, 18:53 (CET)

Dobrá, tak tedy jinak a bez prsení: když jsem na wikipedii začínal, byl jsem poučen, že se mají dělat jen takové editace, které článek něčím obohatí. Pouhé nahrazování synonym není žádoucí, protože zbytečně komplikuje historii článku a opakované ukládání představuje zátěž pro servery (viz Wikipedie:Náhled). Takže by možná nebylo špatné občas se zamyslet nad tím, zda nám to sjednocování za to stojí. --Hnetubud (diskuse) 24. 1. 2019, 18:07 (CET)

V názvech článků (i kategorií) můžeme vybrat ze všech přípustných variant vždy jen jednu (z ostatních bude případně přesměrování), proto je smysluplné důkladně zvažovat a pro lepší orientaci má jakýsi smysl i sjednocování (v rámci určitých oblastí), chceme-li v tom mít systém. O tom se ostatně vedly v minulosti spory a dospělo se k jakémusi (asi stále křehkému a z různých stran nahlodávanému) konsenzu.

Nevidím ale sebemenší užitek v jakémsi umělém „sjednocování“, ba normalizačním znásilňování, v rámci obsahu článků, a to všech jejich částí. Někde v textu můžeme zcela volně prostřídat Česko s Českou republikou a ČR a text tím nijak neutrpí, naopak se to někdy může hodit, aby nepůsobil až strojově fádně (podobně jako třeba neustálé opakování celého rozepsaného „80. léta 20. století“ (i v případech, kdy je z kontextu jasné, o které století se muselo jednat, např. v biografiích lidí, kteří jen ve vzácných případech zažívají opakovaně tytéž dekády různých století) a jiné stylistické nešvary.

Je vhodné, aby v rámci jedné tabulky nebo seznamu byla použita (v jednom článku) stejná varianta, ale jinak by mělo být na uvážení autora, jaká mu přijde vhodná - a to třeba i kvůli délce slova/sousloví/zkratky, aby se to dobře vešlo do buněk tabulky nebo infoboxu apod. Vynucování jakéhosi jediného přípustného tvaru na úrovni celé Wikipedie je po mém soudu nepřiměřeným omezováním „tvůrčí svobody“ v otevřené encyklopedii.

Chce-li v tom mít jeden autor nebo jedna skupina autorů v rámci nějakého tematického wikiprojektu svůj systém, nechť má, pokud se tomu věnuje systematicky (a pokud se více spolupracujících wikipedistů dohodne mezi sebou). Ale když to porovnám s jinými případy řešenými např. v závazném pravidle Wikipedie:Pravopis... „Jsou-li obě varianty rovnocenné, například kurz a kurs, zvolte pro svůj text podle svého vkusu a v ostatních článcích pravopis neměňte.“ Volba označení státu samozřejmě není totéž co výběr mezi s/z, ale tím spíš nechme na editorech, aby podle svého úsudku vybrali, co jim přijde vhodné, a nevnucujme jim plošně nějaký jeden jediný přípustný mustr. --Bazi (diskuse) 21. 1. 2019, 19:07 (CET)

No dobré, takže o textu jsem říkal, že tam žádné sjednocovací ambice nevedou a ani nemůžou, takže tím padá reakce na polovinu příspěvku, kde se mluví o znásilňování a přitom nic takového se tu neprobírá a na vašem příspěvku ční hlavně jen to, takže asi takhle. Infoboxy taky nejsou na stole, to je další kus. Tabulka - no chtěl bych vidět, kde Česko je moc dlouhé mezi ostatními uvedenými státy a ČR to spraví :) Omezování tvůrčí svobody je přehnaná reakce, zvlášť pokud wikipedisti sami tuto svobodu v tabulkách a seznamech nijak zvlášť nevyužívali a spíš než svoboda by se to dalo říct že se tam doposud nenašel někdo, kdo by to dal jednotně dokupy a vyeliminoval zbytečné naprosto náhodné výjimky. Když si někdo zrovna ve svém článku, který nemá svoje přímé dvojníky, vydupe Českou republiku, no tak ať si teda tvůrčí vlk nažere když není zbytí, ale do sady článků podobných jako vejce vejci (typicky ty články o jednotlivých ročnících stejné soutěže, nebo výpisy společných informací) je trochu zbytečné stěžovat si na nedostatek tvůrčí svobody u jednoho z údajů. Ano, to není problematika pravopisu, a spíš než s/z bych to případně přirovnal k mixování slov ze starého a nového pravopisu v jenom článku. Chrzwzcz (diskuse) 21. 1. 2019, 19:44 (CET)

Já to sem nechtěl psát, protože Bazi to výše shrnul docela hezky a nebylo třeba více dodat, ale musím: Především bychom u více alternativ na stejné úrovni měli respektovat volbu předchozích editorů. Pokud třeba autor článku v tabulce zvolil Česká republika, mohl to udělat zcela náhodně, ale mohl v tom mít i nějaký záměr, který třeba na první pohled není vidět a po změně na Česko se třeba hned neprojeví. Ovšem po delší době někoho napadne to samé co předtím napadlo autora a v podstatě úplně zbytečně se bude změna na Česko revertovat. Tohle se stává bohužel často třeba u šablon. --Dvorapa (diskuse) 21. 1. 2019, 21:01 (CET)

Výsledkové tabulky si lze představit jako bezmyšlenkovitý jednotně naformátovaný výjezd výsledků z databáze, tam jednotnost rozhodně neškodí, spíš by při takovém způsobu bylo divné, že se liší. Tak to vidím já. Respektuje se psaný text, o tom přece žádná, tam se můžou republikáni a zkratkáři vyřádit a dohnat to, co jim já tady "krutě odpírám" v tabulkách (a přitom to už ani nepoužívali, opakuji se, ale nějak to neprochází skrz, nevím proč). A pořád se opakuji s příkladem, kdy jeden dva ročníky soutěže používají jiné jméno než všechny ostatní, tak tam se mi důvod k zachování přání původního autora hledá teda dost ztuha, zvlášť když se původnímu autorovi přepsal celý zbylý text a o to nikoho netrápí. Alternativy jsou hezká věc, ale když alternativní, tak snad u všeho naráz, ne? Ne že přimíchat jeden název českou zkratkou, jeden ISO zkratkou, to toho přimíchat pár názvů politických, pár v původním jazyce, pár v angličtině a kočička s pejskem mají upečeno. Chrzwzcz (diskuse) 21. 1. 2019, 21:14 (CET)

Jedním z mála případů, kde Česká republika v tabulce být MUSÍ stůj co stůj, je zde (a asi nebude složité uhodnout proč). Chrzwzcz (diskuse) 21. 1. 2019, 21:29 (CET)

To tedy nevím, zrovna nyní, kdy je již název Czechia zcela oficiální zkratkou pro naši zem. A vidíte, další drobný spor, podobných tabulek ve článcích bude na tisíce. Poslechněte naše rady a věnujte se něčemu smysluplnému a nebo nás těmi nesmyslnými úpravami zde pod lípou nezatěžujte (také občas provedu trochu nesmyslné úpravy, ale nikde se tím teda moc nechlubím). Chválím vaše snahy u názvů článků, kde je rozdíl Česko/ČR důležité správně podchytit, ale...

Válí se nám tady hromada roky nevyřešených problémů, roky rozbitých šablon, roky zhrzených článků a roky neaktualizovaných geografických článků. Třeba taková Šablona:Flagicon/old, která už by dávno mohla být smazána a všechny její výskyty opraveny, aby odpovídaly datům státu, a přesto tu stále vězí a funguje v mracích článků (mám ji v úkolníčku už několik let a asi tam ještě pár let bude). Občas jsou někde rozbité souřadnice, občas je potřeba opravit infobox nebo nahradit tabulku infoboxem. To vše s geografií souvisí. A ostatní zdejší geografici by vymysleli další tunu nedodělků, na které nikdo nemá čas a zejí tady věčnost rozbité nebo nehotové. --Dvorapa (diskuse) 21. 1. 2019, 21:42 (CET)

Tak jestli finální reakcí bude "je to nedůležité, ale ať ten blázen klidně dotáhne těch zbývajících 50 výjimek do konce, když už je to tak málo, ať se o tom zbytečně nediskutuje"... tak se s tím klidně spokojím, aťsi. Nevím na co je Czechia reakcí, nějak mi to neštimuje. Podobných tabulek s problematikou ČR bude na padesát, ne na tisíce, nemám-li zásadní problém ve vyhledávání (neměl bych mít). Rád pomůžu s kdečím geografickým, a pokud se mám teda chlubit (že to za mě nikdo jiný neudělá žejo), tak šablon Data státu jsem vyplnil nepočítaně a řešili jsme to snad dokonce spolu, ne, a zrušení old flagiconu jsem tím též přispěl nemalou mírou. Tak ten seznam problémů klidně někam vyvěste na viditelnější místo, ale v očích některých beztak nějaké opravy šablon a infoboxů jsou nedůležité a nevýznamné, důležité je jen přidávat další text a text a text, ne servisovat. Chrzwzcz (diskuse) 21. 1. 2019, 21:51 (CET)

I když je mi může být zatěžko pomáhat s geografickými články dokud Wikipedie nechápe, co je to geografický název. Pokud se geografické články budou stranit geografickým názvům a brát je jako nedůležitou problematiku, tak nevím, s čím bych mohl pomoct ;) Chrzwzcz (diskuse) 21. 1. 2019, 22:48 (CET)

BTW podobné odsudky, jako teď jsem tu slyšel před 3 lety na adresu názvů článků - přece nebudeme původním autorům kazit název, který si vymysleli, je to přípustná alternativa, sjednocování je nežádoucí, tvůrčí svoboda na otevřené encyklopedii musí být zachována... a není vyloučeno že od stejných lidí :) Chrzwzcz (diskuse) 21. 1. 2019, 21:57 (CET)

Ne, svou manipulativní argumentací jste mě nepřesvědčil. Vaše editace spočívající pouze a jenom v překlápění z jedné varianty na druhou považuji za nežádoucí a narušující Wikipedii. Pokud skončíme u závěru, že podobné Vámi prováděné změny jsou zcela nedůležité a v důsledku nijak nepřínosné, takže si je odpustíte a ušetřenou energii začnete věnovat něčemu užitečnému, pak budu spokojen.

Pro představu ostatním wikipedistům, v posledně prováděné sérii podobných Vašich editací jsme vzájemně narazili na tuto Vaši úpravu. V celém článku není ani jednou jedinkrát použito slovo Česko, naopak dvakrát byla v textu Česká republika, plus jednou v literatuře a jednou v referencích, celkem asi pětkrát je v textu zkratka ČR (plus další výskyty v rámci zkratek různých institucí jako AV ČR nebo PČR). Přesto jste naznal v rámci nějaké své pokřivené logiky, že ten jeden z několika výskytů musíte změnit na Česko a tak narušit dosavadní jednotu v rámci článku. Tak to je přesně ten případ, kdy jsou Vaše úvahy a argumenty, s jakými podobné partyzánštiny podnikáte, naprosto mimózní a neobhajitelné. --Bazi (diskuse) 21. 1. 2019, 23:28 (CET)

Zas někdo s tím, jak je kdo prospěšný. Někdo holt neumí nic jiného, než třeba pomáhat s nicotnou kategorizací, tak ho do editace přínosnějších článků o operních hrách nebo čeho nevmontujete, a s výsledkem byste asi ani spokojeni nebyli, když o tom ví kulové, držte si i malé editory. No podle vaší nepokřivené logiky mi dáváte zapravdu u sportovních článků. Podle zdrojů hrálo Česko, podle jednotlivých výsledků v článku hrálo Česko. Podle finální výsledkové tabulky hrála Česká republika. Ta logika že u každého článku sajeme ze zrojů nejpoužívanější název jde totálně proti očekávanosti, nutí čtenáře pamatovat si, v kterém článku je víc zdrojů pro ČR, takže článek bude unifikován na ČR a podobně, a zbytečně. U názvů článků je takový princip správně zavrhnut na úkor systematičnosti, tady jsme sice o level níž, ale pořád v systematických tabulkách a seznamech, takže nic kvůli čemu by se mělo tancovat na hraně urážek. Ten váš článek, co jsem vám mimózně partyzánsky neobhajitelně zničil k nepoznání a jednota šla do kopru, to jsou kapitolky maskované jako položky odrážkového seznamu, to si klidně (zatím) nechte, to vážně nevypadá jako automatický suchý výpis z databáze, na to je v okolí moc neunifikovaného textu. Tak 1-2-3-4, 1-2-3-čtyři a 1-2-3-IV jsou jistě taky ekvivalentní zápisy, ale udržet stejný styl v rámci jednoho výčtu, to snad není zas nic tak pokřiveného, jak tady vyvoláváte.Chrzwzcz (diskuse) 22. 1. 2019, 00:06 (CET)

A zas ty manipulace. Kategorizace článků je potřebná. Ale přirovnávat své protlačování jednoho pohledu v nicotných neužitečných editacích k opravdu užitečné kategorizaci... to je nejen nadmíru odvážné, ale zároveň naprosto nepřípadné. To, co provádíte Vy, pro Wikipedii žádný užitek nemá. Berte to jako můj názor a mé hodnocení celé téhle zbytečné šarády, i když to vidíte ze svého pohledu zjevně jinak. Tečka. --Bazi (diskuse) 22. 1. 2019, 12:16 (CET)

Tak si mějte svoje hodnocení co je na wiki důležité a co není, já tady taky nikde netvrdím, že je to pilíř mé tvorby. Kategorizaci za zbytečnou nepovažuju, ale už jsem se s takovým hodnocením v nějaké diskuzi taky setkal (někýmsi, kdo měl svůj žebříček důležitosti příspěvků a kupodivu zrovna činnost, kterou provozoval on, byla označena za tu nejzásadnější) a zde to jen parafrázuju co někdo může mít za hodnotový žebříček. Já mám pocit, že byste to označil za protlačování a omezování tvůrčí svobody, šarádu, neužitečnost a zbytečnost, i kdyby to byl poslední naprosto náhodný a neúmyslný případ z miliónu, takže si to umím přeložit do méně vyhroceného hodnocení :) Infoboxy tady radši neřeším, ale když už - nebylo jejich účelem právě jednotné zobrazení stejného typu informace u příbuzných článků? Pak by bylo odvolávání se na tvůrčí svobodu trochu proti smyslu takových přehledových boxíků... Pak to taky vypadá jak to vypadá... Radši se hodinu vybavuje, jak je mírně přínosné ale zbytečné něco sjednocovat, než aby se to za minutu sjednotilo a mírný přínos se dostavil. Chrzwzcz (diskuse) 22. 1. 2019, 18:52 (CET)

Jistě, radši si to „za minutu“ udělat po svém proti vůli jiných lidí než „hodinu“ hledat konsenzus, tomu říkám zářný princip kooperativního projektu otevřené encyklopedie... Proto tu mluvím o partyzánštině a desperátství, protože právě pro tenhle přístup jsou to velmi výstižné pojmy. A Vy to v praxi předvádíte. Ještě se pak divte, že někdo v souvislosti s tím mluví i o NEKIT. --Bazi (diskuse) 22. 1. 2019, 19:10 (CET)

Bylo to v sekci Závěrem a už nejednou dál. Když zveličovat, tak zveličovat a přehánět: Ano, diskutovat o posledním milióntém zbytečně výjimkovém případu hodinu mi přijde jako totální mrhání časem, konsenzus je patrný a není potřeba si ho ještě jenou potvrzovat v diskuzi nebo dávat někde písemně jako pravidlo. Chrzwzcz (diskuse) 22. 1. 2019, 19:27 (CET)

Konsenzus je patrný a není žádoucí, abyste ho opakovaně obcházel a posouval neustále hranice dál a dál ve prospěch „své“ varianty. Ale klidně si ještě zase mějte poslední slovo, jestli Vás to uspokojí. --Bazi (diskuse) 22. 1. 2019, 22:40 (CET)

Nojo, ta cizí slova, konsenzus jsem psát neměl, slovo preference tam mělo být. To tady proti mně vedete jako bych totálně vychýlil váhy a násilně prosazoval nějakou "svou" naprosto okrajovou minoritní variantu, která ani nesouhlasí s názvem článku. To je přece nesmysl. Výsledkové tabulky nejsou něco, u čeho bych zrovna čekal nějakou literární činnost, to je výsledková tabulka, ne povídka či román, aby se kvůli oživení žonglovalo se synonymy. Seznamy v podstatě jakbysmet. A editoři wikipedie to tak pochopili nejspíš taky, podle statistiky (ne)používanosti jednotlivých variant (i bez mého vlivu). Poslední věta je zřejmě podle konsenzu jak na wikipedii diskutovat, zas nějaký nepsaný konsenzus :P Chrzwzcz (diskuse) 22. 1. 2019, 23:43 (CET)

V reakci na vaši poznámku, kolego, kterou reagujete na Baziho příspěvek, uvádíte „(…) ale do sady článků podobných jako vejce vejci (typicky ty články o jednotlivých ročnících stejné soutěže, nebo výpisy společných informací) je trochu zbytečné stěžovat si na nedostatek tvůrčí svobody u jednoho z údajů.“ Trochu ale uniklo, pokud – jak tvrdíte – mají mít všechny články obdobného druhu, proč by nutně musely (!) mít tvar „Česko“ a nikoliv tvar „Česká republika“, budou-li na něm sjednoceny? --Jan Polák (diskuse) 21. 1. 2019, 22:41 (CET)

No pořád je IMHO lepší, kdyby měly ty vejcovaté články jednotný systém, i kdyby to (nedejbože) znamenalo, že se počet výskytů Českých republik na Wikipedii zvýší. Aspoň by v tom byla vidět nějaká myšlenka, ne úplná náhoda. Jinak je to problematika politické versus zeměpisné jméno, snad netřeba zabíhat do detailů. Jinak - např. argumentace Slovenskem. Logika velí párovat Česko - Slovensko. Česká republika - Slovenská republika. ČR - SR. V kategoriích a názvech článků to funguje téměř dokonale, logicky, teď jsme o level níž uvnitř článku a tam nám to zas skřípe a hledají se jakékoliv iracionální důvody, proč si vydržovat naprosto náhodné nebo ve vašem případě z posledního příspěvku - systematické výjimky.Chrzwzcz (diskuse) 21. 1. 2019, 23:06 (CET)

Stále ale není jasné, proč by se muselo vše sjednocovat na pojmu „Česko“ a nemohlo to zůstat, resp. se sjednotit na výrazu „Česká republika“. Tvrzení, že jich je teď více, je pouze alibistické – zkrátka jste přepsal tolik Českých republik na „Česko“, že je jich teď již více. Ostatně Vaše formulace výš „(…) i kdyby to (nedejbože) znamenalo, že se počet výskytů Českých republik na Wikipedii zvýší (…)“ o Vašich preferencích hovoří, dle mého názoru, poměrně jasně. Dělá to na mě dojem snahy vymýtit pojem „Česká republika“ co nejvíce je to jen možné a nahradit jej výrazem „Česko“. Tak se mi alespoň zatím Vaše činnost jeví. --Jan Polák (diskuse) 21. 1. 2019, 23:49 (CET)

Tak preference má Wikipedie samotná bez mých zásahů a měla před mým naskočením na Wikipedii. V době, kdy se zhruba před 3 lety jednalo o názvech článků, byly kolem toho taky neskutečné tahanice a přitom si Wikipedisti neráčili všimnout, že už je prakticky dokonáno a zbývá nemnoho k nějakému systematickému principu. PROTO JSEM TO NAVRHNUL. Přesto halasili a halasili, chtěli ubránit každou jednu nesystematicky umístěnou republiku nebo navrhovali kdeco (proč by to nemohlo zůstat, proč naopak nesjednotit na variantě úplně opačné, která se nějak vytratila z používání...). Iracionalita šla stranou, dotáhlo se to do systematického názvosloví (pár vyhádaných výjimek doteď zůstalo, jako úplně u čehokoliv, zmiňuju už v úvodu) a pohoda. Děkuji chladným hlavám, které se toho tehdá zúčastnili. Tabulky a seznamy jsem shledal v podobném stavu jako ty názvy před lety a evidentně si musíme zas projít tímtéž, zas se přetahovat a vysvětlovat (marně), že už beztak bylo rozhodnuto, jen jste si neráčili všimnout, já to zkusil dorazit, a ty věci co tady zas čtu... zeměpisců logiků systematiků pomálu :)Chrzwzcz (diskuse) 22. 1. 2019, 00:47 (CET)

V rámci jedné skupiny článků by v tabulkách nebo seznamech měl být zachován jednotný formát. Nezřídka čtenář zabrousí na následující ročník, buď ze zvědavosti nebo proto, že si není jistý ročníkem.

A přiznejme si, že názvy států jsou leckdy minoritním problémem, protože následující ročník (či jiný článek ze stejné skupiny, namátkou mne napadají senátní volební obvody) má jinou strukturu nadpisů, jiné (náhodné) informace, chybí mu infobox, tabulky jsou obarvené na fialovo s bílým textem a jiné. A každá úprava k jednotnému formátu je dobrá. A držím palce každému, kdo tu snahu nevzdá po pár článcích. JAn (diskuse) 21. 1. 2019, 22:19 (CET)

To by ovšem u každé takové skupiny článku musela existovat pracovní skupina s dohodou, nebo zodpovědný jednotlivec unifikátor (co má pak na krku nařčení z NEKITu jen to hvízdne), nebo označit jednu stránku jako referenční, nebo předvyplnit prázdný mustr s mustry pro nadpisy a infobox (takové typy článků asi wiki nemá, ne?). Jenže to by byla nepřiměřená normalizace, co brání ve svobodném rozletu ochotným editorům, které pak wikipedie nepřípustně svazuje... a kdesi cosi. Wikipedie je pochopitelně otevřená encyklopedie, ale encyklopedie snad právě zachovává jednotný styl. Je to těžké toho dosáhnout, vždycky se najdou "důležitější" a "prospěšnější" editace, ale někteří jsou holt článkaři, někdo grafik, někdo jazykový korektor. Názvy států jsou hlavně překonatelný problém, ono jich je směšně málo :) Chrzwzcz (diskuse) 21. 1. 2019, 22:40 (CET)

Pracovní skupiny mnohdy existují kolem tematických wikiprojektů (jak jsem ostatně už psal, stačilo by to neignorovat). Rozhodně by je neměl nahrazovat nějaký samozvaný „zodpovědný jednotlivec unifikátor“ vpadající jako desperát do encyklopedických obsahů, které jsou mu jinak ukradené, o něž věcně nemá zájem, ale jen si tam podle své vlastní představy (ovšem proti představám jiných wikipedistů, třeba i se tomu tématu soustavně věnujících) vnutil svou vůli. --Bazi (diskuse) 21. 1. 2019, 23:28 (CET)

Jojo. 2 úplně náhodné články ze svého okruhu 100 stejných článků měli jinak, přišel samozvaný desperát a totálně jim to tam nechutně znormalizoval. Chrzwzcz (diskuse) 21. 1. 2019, 23:42 (CET)

Článek 13

Zdravím, italská Wikipedie až do čtvrtka zablokovala všechny své stránky z důvodu článku 13, který by mohl ohrozit otevřenost internetu, tím i Wikipedii. Více informací zde: [1][2] [3] Chtěl bych se vás zeptat, chtěli byste nějak upozornit na článek 13 čtenáře české Wikipedie? Buď bannerem (site/central notice), nebo dočasnou blokací Wikipedie? --Patriccck ✉ 23. 1. 2019, 19:19 (CET)

Nebo bychom mohli napsat zprávu na Hlavní stranu do sekce Aktuality. --Patriccck ✉ 23. 1. 2019, 19:22 (CET)

@Aktron: Nebo bychom, Aktrone, mohli napsat něco na pobočkovej blog ... --frettie.net (diskuse) 24. 1. 2019, 00:44 (CET)

Napiš D. Dimitrovovi jestli se ohledně toho něco děje. IMHO je to aktuálně na jednacích úrovních blokované, ale nevím to jistě. Aktron (✆|✍) 24. 1. 2019, 10:17 (CET)

Počkáme.--frettie.net (diskuse) 24. 1. 2019, 12:19 (CET)

Tvrdí, že se nic aktuálního v daném směru neděje, jednání uvázla na národních státech. Aktron (✆|✍) 24. 1. 2019, 22:47 (CET)

A co jako odstávka WP zachrání? Zase další nesmysly ze strany EU. OJJ, Diskuse 24. 1. 2019, 18:13 (CET)

@OJJ: Na italské Wikipedii požádali návštěvníky, aby kontaktovali europoslance (lidi, kteří jednají o článku 13) a napsali jim svůj názor na připravovaný článek 13. --Patriccck ✉ 24. 1. 2019, 18:22 (CET)

@Patriccck: Tak jestli bych to měl psát jenom bez vulgarit, tak by mnoho textu nedostali. :) OJJ, Diskuse 24. 1. 2019, 18:24 (CET)

Možná by čtenáři víc než blokování a banery uvítali Článek 13, s 2NNVZ by evidentně být problém neměl. --Matěj Orlický (diskuse) 24. 1. 2019, 23:27 (CET)

Speciální čarodějnické díly

Zdravím, mám dotaz ohledně názvů článků Speciálních čarodějnických dílů, dílů seriálu Simpsonovi, přesněji ohledně těchto dílů:

• Speciální čarodějnický díl III
• Speciální čarodějnický díl VI
• Speciální čarodějnický díl VII
• Speciální čarodějnický díl VIII
• Speciální čarodějnický díl IX
• Speciální čarodějnický díl X
• Speciální čarodějnický díl XI
• Speciální čarodějnický díl XII
• Speciální čarodějnický díl XIII
• Speciální čarodějnický díl XIV
• Speciální čarodějnický díl XV
• Speciální čarodějnický díl XVI
• Speciální čarodějnický díl XVII
• Speciální čarodějnický díl XVIII
• Speciální čarodějnický díl XIX

Oficiální názvy všech výše vyjmenovaných dílů jsou Speciální čarodějnický díl, například viz [4] a [5]. Chtěli byste ponechat současné názvy nebo vymyslet jiný rozlišovač, například Speciální čarodějnický díl (x. řada), Speciální čarodějnický díl (III) nebo Speciální čarodějnický díl (3). Já bych prefereoval přesunutí na názvy Speciální čarodějnický díl (x. řada) (jak bylo testováno zde) Děkuji za názory, Patriccck ✉ 24. 1. 2019, 18:15 (CET)

Ale zase v úvodní znělce dílu se často objevuje římská číslice ne? --Dvorapa (diskuse) 24. 1. 2019, 18:27 (CET)

@Dvorapa:Ano, v úvodní znělce dílu se objevuje anglický název (např. Treehouse of Horror III), ale vypravěč říká Speciální čarodějnický díl. --Patriccck ✉ 24. 1. 2019, 18:34 (CET)

Např. zde (odkaz vede na YouTube) --Patriccck ✉ 24. 1. 2019, 18:37 (CET)

Trochu převzato z angličtiny, ale na druhou stranu je to zde zažité, tak nevím, proč to měnit. Akorát k tomu budeme přidávat zbytečné dlouhý rozlišovač (x. řada), jež bude plnit stejný význam. Navíc se to může plést se samostatnými řadami Soy Luna (1. řada). Arabské číslice bych nepoužíval a samostatné číslo do závorky také ne. RiniX (diskuse) 24. 1. 2019, 18:44 (CET)

Nechat být a klidně taky zpátky popřesouvat ty ostatní díly na ne úplně oficiální název, zato zažitější a systematičtější (např. Speciální čarodějnický díl XXII místo Speciální XXII. čarodějnický díl). Rozlišovač s řadou je zbytečný formalizmus, navíc díl XVI je v řadě 17., díl XVII v řadě osmnácté. To číslování se sice neuvádělo v titulcích, zato na DVD seznamu už se objevilo, takže tak. Chrzwzcz (diskuse) 24. 1. 2019, 19:29 (CET)

Obecně mě tak napadá, že by asi bylo nejlepší mít komplet všechny na jednotném názvu a v úvodu článku pak uvést oficiální název distributora, originální název, řadu, atd. --Dvorapa (diskuse) 24. 1. 2019, 19:34 (CET)

S přesuny na ne úplně oficiální název bych si dovolil nesouhlasit. U XXII. dílu je poměrně dost zdrojů k aktuálnímu názvu. Po vyhledání do Googlu se zobrazí první tři stránky s aktuálním názvem, dále je to cca. 50/50. --Patriccck ✉ 24. 1. 2019, 21:50 (CET)

Však „Speciální XXII. čarodějnický díl“ je ideální název a nemám nic proti němu. Podobně by se mohly jmenovat všechny. --Dvorapa (diskuse) 24. 1. 2019, 22:08 (CET)

Omlouvám se, to nebyla odpověď Tobě, ale kolegovi Chrzwzcz, který navrhl přesun na „Speciální čarodějnický díl XXII“ Opravil jsem odsazení. --Patriccck ✉ 24. 1. 2019, 22:17 (CET)