Wikipedie:Pod lípou/Archiv 2011/07

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Archivovaná stránka

Nacházíte se na stránce, která byla archivována. Neměla by tedy být (s výjimkou oprav odkazů po přesunu cílových stránek apod.) editována.

Obsah

Wikimania 2011 v Haifě očima Chmee2[editovat | editovat zdroj]

Pro zájemce nabízím krátký report o letošní Wikimanii v Haifě, kam jsem letos poprvé zavítal, jelikož jsem uspěl se žádostí o stipendium, které nabízela Nadace. Na začátku bych rád vyzdvihl, jak celá organizace byla izraelskou pobočkou dokonale organizovaná, dobře připravená a měla spád a kouzlo. Taktéž zde popisuji spíše body, které mne zaujali a které bych rád vypíchl.

  1. Zase ten Jimbo… - na konferenci se poměrně dlouze a zajímavě rozebíral loňský foundrasing a Jimbova přítomnost na žádosti. Jak známo, mnoho lidem se fotky Jimba nelíbí a jsou už tzv. přejimbováni. Nicméně statistiky darů jasně ukazují, že jakmile se na banner dá fotka Jimba, množství darů se zněkolikanásobí. Ačkoliv se nám tedy zdá, že se banery objevují nahodile, neuměle atd. tak jsou výsledkem rozsáhlého testování a podepřeny daty a výsledky. Proto, až příště zas uvidíte Jimba, věřte, že je to proto, aby se nakoplo darování. Další zajímavostí je snaha postupně odstraňovat Jimbovo tvář z Wikipedie a cílit žádosti skrze obyčejné editory (během konference tak několik desítek wikipedistů prošlo pohovory a focením s lidmi odpovědnými za sbírku, kteří následně se pokusí toto přetavit v nové tváře. Pro úplnost dodávám, že jsem byl lidmi z Nadace osloven, abych se této aktivity taktéž účastnil, tak jsem se o to pokusil…)
  2. Wikilove, další hračičky – vývojáři tam ukazovali výsledky používání wikilove a dle toho, co tam ukazovali, tak je vidět, že to funguje, at se to wikipedistům líbí či nelíbí. Je to factor pomáhající lepšímu vytváření komunity. Vyjma wikilove vývojáři ukazovali zatím jen “hračku”, ve které na konci článku je možné hlasovat, jak moc se člověkovi libil. Ve zkratce tam byli 3 ikonky, úsměv, neutral a mračení s tím, že se případně dal napsat komentář či dotaz. Tohle by stálo za to případně zvážit, jestli si nenechat zapnout, jelikož to snadno bude ukazovat, jak jsou čtenáři spokojeni se články. Nicméně to má ještě spoustu much, které bude potřeba vyřešit… Taktéž výsledky hodnocení článků, které běží v současnosti na en wiki, se mi jevily dost dobré a tahle zpětná vazba má opět smysl. Pokud si dobře pamatuji, jen pár procent čtenářů to nakonec vyplní, ale I tak bychom se mohli dozvědět, co a jak. Možná bychom měli zvážit, jestli to nechtít…
  3. Soutěže… - u nás téma budící rozruch. Jak jsem se na konferenci dozvěděl, je to nástroj, který byl požíván na celé řadě Wikipedií, včetně striktní německé, kde dávali za vítězství finanční obnos. Výsledky byly různé, takže se nedá říci, že to je univerzální úspěšný nástroj. Nicméně zajímavě na to šli Švédi ve spolupráci s astronomy. Kdo vyhraje soutěž, může pojmenovat asteroid. To je velice zajímavé a mediální dobré téma a mám v plánu zkusit v této věci vyvinout aktivitu a optat se na Kleti a na AVCR, astronomickém ústavu, jestli by neměli chuť se do toho zapojit. Bylo by pěkné tuhle švédskou myšlenku okopírovat. Dám případně později vědět, jestli se mi povede nějak navázat kontakty s našimi astronomy a případně je pro tuto myšlenku nadchnout.
  4. velkou část konference zaobíral GLAM, tedy možnost hlubší spolupráce mezi různými muzei, galeriemi, knihovnami atd. a Wikipedií. Došlo na představení myšlenky, kdy placený stážista působí určitý časový úsek na půdě nějaké instituce a snaží se vysvětlit, jak se může zapoji t ta instituce do projektu Wikipedie a pomáhá taktéž Wikipedistům snadněji pronikat k materiálům. Výsledky některých snažení jsou více než impresivní a zájemcům vřele doporučuji sledovat stránky u nás na cs.wiki, kde podobná aktivita taktéž začíná vznikat a případně se zapojit.
  5. Hovořil jsem s odpovědnou osobou ohledně Mediagrantu, který spravuje česká pobočka. Krátce jsme hovořili o reportu, který vedení Mediagrantu nedavno umístilo na metu.
  6. Mezi další a poučné přednášky patřily ty, ohledně autorského práva a toho, jak jsou Izraelci aktivní ve snaze tlačit na svůj parlament, aby se právo změnilo tak, aby vyhovovalo hebrejské Wikipedii. Ve zkratce se snaží usměrnit vývoj legislativy tak, aby všechno bylo pokud možno volně dostupné (např. Díla vzniklá vládní činností) a případně, aby taky na plno fungovalo Fair Use. Němci dále zmiňovali, že fotografování poslanců je ideální příležitost, jak šířit myšlenky o svobodném obsahu mezi zástupce… Rozhodně bychom měli taktéž něco podobného připravit.
  7. Zajímavá byla prezentace německé pobočky, ve které ve zkratce ukazovali, co se jim již podařilo dokázat, jak hospodaří a kolik mají členů. Celkově vzatu, německé pobočka dosáhla značné úrovně profesionalizace a dnes zaměstnává několik lidí a toto číslo stale poroste. Povedlo se jí do sebe nabalit nikoliv jen wikipedisty, ale celkově část veřejnosti, které není svobodný obsah lhostejný. Podobná aktivita by byla velice potřeba I v české pobočce, otázka je, jak toho docility.
  8. Navštívil jsem přednášky o tom, jak se jinde snaží zapojit studenty do Wikipedie vzhledem k tomu, že se nyní pokouším zapojit studenty do psaní chráněných území. Výsledky jinde jsou takové, jaké se dají předpokládat. Během semestru, kdy to student “musí dělat” jsou většinou výsledky dobré, jakmile ale semester skončí, editování taktéž skončí. Tudíž tohle není asi efektivní cesta, jak získat dlouhodobě editory a posílit komunitu, ale na druhou stranu je to cesta, jak získat obsah. Na zvětšení komunity budeme muset najít jiný recept.
  9. dozvěděl jsem se , že ve světě existují projekty, které se snaží získávat svobodné fotografie taktéž (například izraelská pikiwiki) a které pak svá data exportují na Commons. Jen je škoda, že se zatím nepovedlo vytvořit nějaký nástroj, který by jim v tom pomáhal. Máme tak možnost získávat dobře popsaný historický material.

Bohužel Chmee2 tam byl jen jeden a tak mu další spousta zajímavých přednášek utekla. Bude je muset dokoukat na netu, až zjistí, kde je nějaká obecná adresa. Nicméně z konference jsem si přivezl hlavně pocit, že se podílíme na úžasném projektu, který skutečně mění svět (to jsem ale naivka? :)). Mnoho lidí tomu věnuje dost své energie a úsilí a začíná to být ve světě vidět. Postupně se mi jeví, že se začínáme mnohem vice profesionalizovat a místo skupiny amatérů se z nás stávají odborníci na tvorbu svobodného obsahu a encyklopedie. S tím bohužel souvisí i naše postupné zapouzdřování pro nové editory, jelikož (jak i zmiňoval Jimbo ve své prezentaci) tím narůstá snůžka našich pravidel, které jsou pak pro většinu čtenářů nepochopitelná. Výzva tedy byla k tomu, abychom se pokusili naše pravidla revidovat, zjednodušovat, nelepit na všechno šablony, ale vrátit se k počátkům, kdy nám šlo vyjma encyklopedie i o získávání nových editorů. Pouze tohle je cesta, která nám umožní dlouhodobou stabilitu.

Pokud někoho z vás něco v tomto textu zaujme a bude to chtít vysvětlit, nebojte se optat, pokusím se na to zareagovat a případně dovysvětlit. Jinak toto je výcuc toho, co mi v hlavě utkvělo i s 2 týdením odstupem, tudíž třeba i podstatné věci :) --Chmee2 19. 8. 2011, 22:31 (UTC)

PS: omluvte případně anglicismy, zrovna koukám, že mi to Word poupravoval dle libosti a já si nevšiml, že jsem měl zaplou automatickou korekturu... hold ta pozdní hodina. --Chmee2 19. 8. 2011, 22:34 (UTC)

S těmi novými editory to bude těžké. Když se někde (ne kdekoliv, ale nebudu to rozebírat) zmíním o tom, že sem něco píšu, tak se mi většina lidí vysměje a utahují si z toho a já přemýšlím, proč to dělám. Pak si uvědomím, že oni hrají většinou nějaké hry a radši se věnuji tomuto. Rovněž když jsem říkal sestře, ať tu něco píše, tak ji to přijde směšné. Tu jsem ale aspoň přiměl k nahrávání fotek do Commons. Hodně lidí si Wikipedii čte, ale editování samotné všem přijde směšné a editoři (třeba já) jsou pak za blázny. Ještě jsem se pokoušel přemluvit jednoho odborníka, který velmi dobře rozumí elektrotechnice, ať se věnuje Wikipedii. Tomu to sice nepřijde směšné, ale viděl hodně těch hádek a diskusí, co se tu pořád vedou, a to ho úplně odradilo. Škoda. Sám když jsem narazil na nějaké arbitráže nebo co to je, tak jsem si říkal, jestli má smysl něco tu psát nebo ne. Někdy mi přijde, že řadu editorů vůbec obsah nezajímá, ale jen ty diskuse. Proto se radši sám věnuji článkům. Zatím to tu ale funguje a nemám důvod jít pryč. --Midi7 19. 8. 2011, 22:50 (UTC)
Pod to bych se podepsal. Když jsem se o tom zmínil já mezi svými kolegy studenty (a to už nemluvím o svém švagrovi), že přispívám do wikipedie, setkal jsem se jen s posměšky (a pohrdlivým označením "Ty jeden wikipedisto!"). Nikdo, koho na fakultě znám (a z mého ročníku je to tak 80-90%, už nás tam moc není) na wiki nepřispívá (což je velká škoda, neboť studuji historii). Učitelé se taky vyjadřují jen pohrdlivě (až na jednoho, který řekl, že wikipedie je dobrá pro místopis, ale samozřejmě né česká, ale anglická, německá a polská). K hádkám (tedy tzv. diskuzím) se ani nevyjadřuji, stav asi všichni dobře znáte (a kdo ne, ten má štěstí). --Silesianus 20. 8. 2011, 08:05 (UTC)
Já věřím, že se to bude jen a jen zlepšovat. V rámci Campus Ambassador Programu už i v ČR zažínají postupně navazovat spolupráce s vysokými školami na tvorbě Wikipedie.--Juandev 20. 8. 2011, 13:29 (UTC)
Hm, já mám naprosto opačnou zkušenost. Díky editování Wikipedie jsem kdysi získal práci v dobách ještě svého studia, editování Wikipedie mi taktéž otevřelo spoustu dveří a myslím si, že lidi v mém okolí to začínají chápat jako prospěšnou činnost. Samozřejmě na začátku se každý podiví, proč to dělám(e), když to je zadarmo. Měli bychom se naučit „prodávat“ práci na Wikipedii jako velký přínos a umět to pak ve svém životě náležitě zužitkovat a těžit z toho. Základem by mělo být to, že bychom se rozhodně neměli stydět zato, že jsme editoři Wikipedie! :) Ač to bude znít jako klišé, pomáháme skutečně měnit svět a přinášet informace pro všechny a lidi si to uvědomují. Chápu, že mezi mladšími ročníky to není „in“, ale to nebyla nikdy žádná zájmová činnost prospěšná pro společnost. Já osobně chápu Wikipedii jako nástroj, jak se snažíme budovat občanskou společnost, která v ČR zatím chybí. Je otázkou, jak zlepšovat obraz nás dobrovolníků ve společnosti, aby lidé oceňovali to, že něco děláme pro ostatní zdarma a je to dle mého přesně parketa pro českou pobočku, která by nám v tom měla pomáhat (a již pomáhá skrze veletrhy, přednášky či tisková prohlášení). Zkusme případně vymyslet, jak bychom mohli i nadále zvýšit přitažlivost pro lidi, aby se na Wikipedii podíleli. V západní Evropě není neobvyklé, že lidé vykonávají dobrovolnickou práci a hrdě si to následně dávají do životopisu, jelikož tím ukazují, že jim nejde jen o sebe. Přestaňme se stydět i my a hlašme se veřejně k tomu, že editujeme ;) --Chmee2 20. 8. 2011, 08:29 (UTC)
A co takhle ještě zmínit navíc další prvek, který by mohl být pro potenciální budoucí Wikipedisty ještě o něco víc lákavější a tím je vlastní sebezdokonalování. Ať už se jedná o pravidla češtiny, učení se písemného vyjadřování, zdokonalování jazykových znalostí při překladu článků, odborných znalostí - např. při založení článku s tématem, které budu mít v budoucnu u zkoušky etc. Dá se jistě najít spousta věcí, ve kterých Wikipedie pomáhá k rozvíjení samotných autorů. Není to pouze o altruismu, který opravdu není v dnešní době a u nás moc "in", ale naopak i jistého egoismu (myšleno v kladném slova smyslu). Vždy, když své působení zde zmiňuji, tak zároveň přidávám, že je to dobré zároveň i pro mě osobně - tedy, že to není ztráta času a není to pouze neoceněná práce pro ty ostatní. --Martin Kotačka 20. 8. 2011, 08:45 (UTC)
Takže, co takle založit stránku Wikipedie:Proč editovat Wikipedii? či Wikipedie:X důvodů, proč začít editovat Wikipedii? a tam sepsat tyto výhody, proč by se lidé neměli být do toho jít a začít editovat :) --Chmee2 20. 8. 2011, 09:02 (UTC)
No nevím, takové stránky podle mne nikdo relevantní (tedy potenciální nový editor) nečte. Ten se sem většinou dostane z prohlížeče přímo na hledané téma, popřípadě se pak klikáním prokouše k tomu, co hledal. Pravděpodobně ani neví, že existují nějaké jiné jmenné prostory než hlavní prostor s články. --Silesianus 20. 8. 2011, 09:42 (UTC)
Souhlasím, že je náhodně nikdo číst nebude, ale je dobré mít stránku, na kterou můžeme případné zájemce směrovat, kterou ukazovat na prezentacích či případně nadhazovat do médií, ať si z ní něco přeberou... Prostě mít někde napsáno, k čemu je to editování vlastně dobré :) --Chmee2 20. 8. 2011, 09:46 (UTC)
Po editačním konfliktu s Martinem Kotačkou můžu celý svůj příspěvek přepsat, neb jsem zmiňoval de facto to samé :)) Ale ne, ponechám co jsem psal:
Připojím se. I já mám opačnou skutečnost a editování Wikipedie mi otevřelo nejedny dveře, a to ať již kvůli editování samotnému, tak i díky know how, které tu člověk za ta léta pochytí. Editování Wikipedie člověku dává skutečně mnoho, avšak je na každém z nás, zda-li to dokáže rozpoznat. Rovněž každý si „odnáší“ to „své“. Někdo je tak spokojen, že si může psát a informovat ostatní o zajímavých tématech, jiný se zdokonaluje v jazyku, další zlepšuje a rozvíjí svou schopnost psát atp. Důležité je i dělat osvětu mezi needitory, jedno jestli mezi kolegy studenty a pedagogy nebo kolegy v práci, a krůček po krůčku jednak zvyšovat jejich informovanost o projektu, tak i jejich zapojení. Na Commons jsem tak od nich vyzískal některé pěkné fotografie a pod záminkou zlepšování angličtiny je úkoluji překlady z en wiki :)
Jinak díky Ti Chmee2 za pěkný report. Některé body jsou vážně poučné a inspirativní. Už teď se těším na fotky :) --Faigl.ladislav slovačiny 20. 8. 2011, 09:02 (UTC)
Wikipedie je mezi mladšími ročníky in, ale pouze jako studnice informací, nikoliv samotné editování. Jinak mi pořád kdekdo říká, že mít za psaní něco, tak to budou dělat taky. Ale už jsem mluvil s kolegou, kterému to sice přijde směšné, ale nějaké fotky by taky poskytl. Takže aspoň něco pozitivního. --Midi7 20. 8. 2011, 09:09 (UTC)
Já, jenž patřím také do této mladší generace, se s posměchem nesetkávám (tato informace od Vás mě, stejně jako od kolegy Silesiana, celkem nemile překvapuje). Víceméně se setkávám pouze s nezájmem a neochotou - aneb "jo, já si na té Wikipedii občas něco hledám, ale přispívat, to nee..." Stejně tak se nesetkávám s posměchem od vyučujících u nás na universitě. A co je mi známo, tak v universitních novinách se jeden profesor sám zmínil, že Wikipedii občas používá (i když spíše mu jde o okamžitou dostupnost obrázků, které využívá při prezentacích) a za jinou spolužačku jsem zde pod jejím profilem přidával a upravoval článek, kterýžto byl jako příspěvek na Wikipedii součást jejího hodnocení, resp. zápočtu. Také zde býval jeden kolega wikipedista z Technické univerzity v Liberci, který měl na své uživatelské stránce napsáno, že též některé zápočty také uděluje za příspěvky napsané na Wikipedii. Což mi přijde mnohem rozumnější než presentace referátů, ze kterých si nikdo nic moc neodnese, protože při nich vždy půl posluchárny spí. --Martin Kotačka 20. 8. 2011, 09:22 (UTC)
Také mě to překvapilo, to slyším poprvé. Osobně jsem se nikdy ani v náznaku s nějakou negativní reakcí v souvislosti s editováním nesetkal. --Wespecz 20. 8. 2011, 09:29 (UTC)
Pro mnoho lidí je nepředstavitelné, že by něco dělali dobrovolně a zadarmo. Pro mnohé je taky nepředstavitelné, že by jejich článek někdo nějak dále upravoval. Editování Wikipedie zkrátka není pro všechny, s tím nic nenaděláme. Já sám jsem se také už s úsměšky setkal, když jsem někomu říkal, že se některé dny dopoledne jen nepřetržitě revertuju a mažu vandalismy nudících se školáků a pouze na 2 hodiny je blokuju. Nebo když jsem vysvětloval, že někdy nezbývá než blokovat nově založené účty jednoho vandala, mazat jeho nesmysly a čekat až ho to přestane bavit. Když jsem jim pak sdělil, že ikdyž práva nezneužívám, tak skupina wikipedistů má snahu mi tuto mojí správcovskou činnost znemožnit, byla už jim Wikipedie vyloženě k smíchu. --Jowe 20. 8. 2011, 09:38 (UTC)

S tou „neochotou“ editovat to podle mne nebude až tak horké, vzpomeňte si, jak rychle je doplněno datum úmrtí od IP adres při úmrtí významnější osoby. Problém spíš bude, že nevědí co editovat, případně jak to editovat a možná se topí i v pravidlech.--Zdenekk2 20. 8. 2011, 17:34 (UTC)

Pod to topení se v pravidlech bych se podepsal, ono ochota lidí číst před editováním kopici nápověd, pravidel a FAQ je všeobecně nízká, a pokud nejsou tyto návody zjednodušeny do takové míry, že seznámení s nimi zabere max. dvě minuty, o hodně editorů přicházíme. Zatím to dokázala jen Necyklopedie. Ono se obsah pravidla často dá shrnout do jedné věty, například Wikipedie:Žádné open proxy => „K editaci Wikipedie je zakázáno používat otevřené proxy servery a zombie proxy.“ Nicméně je mi jasné, že zrušení všech pravidel a doporučení a jejich nahrazení podobným desaterem či dvacaterem, jako mají na Necyklopedii, je jen představa z říše snů, která je odsouzena k neúspěchu. Maximálně můžeme napsat další FAQ, které se ztratí mezi ostatními, a tak budou dále nováčci tápat, co jsou to 2NNVZ atd.
Někteří to pak raději zkusí metodou pokus – omyl, což následně vyústí ve {{významnost}}, {{subpahýl}}, {{UU}} nebo {{copyvio}}, a tyto „strašidelné“ šablony znechutí nebo vystraší některé nováčky natolik, že už se tu víckrát neukážou. Pokud to jen trochu jde, je lepší preferovat jejich neurgentní verze.
Další zhoubou pro nové uživatele je pak všeobecná nálada, v jaké se vedou některé diskuse, viz předřečníci výše. --Wespecz 20. 8. 2011, 18:03 (UTC)
Tak bych řekl, že mi některé indicie dávají za pravdu (=chtěli by editovat, ale neví jak na to).--Zdenekk2 20. 8. 2011, 20:27 (UTC)
A mé teorie zase potvrzuje např. toto. 12 + 1 závazných pravidel a 60 (!) doporučení je imho s ohledem k nováčkům na pováženou. --Wespecz 21. 8. 2011, 11:21 (UTC)
Kam se poděla ta tvoje podstránka, kde jsi zkoušel zhutnit pravidla pro nováčky? Asi je na čase s tím začít něco dělat.--Zdenekk2 21. 8. 2011, 12:09 (UTC)
Její obsah jsem implementoval do Wikipedie:Často kladené otázky a následně ji smazal. --Wespecz 21. 8. 2011, 12:25 (UTC)
Takže se také přidám k diskuzi. Prvně bych chtěl poděkovat Chmee2ovi za svůj obsáhlý report a trochu se k němu stručně vyjádřit (některé pasáže vypustím).
  1. Jsem zvědav jestli se objevíš jako nová tvář :)
  2. Wikilove či hodnocení článků bych uvítal, z hlediska zajímavosti i statistiky.
  3. Myšlenka soutěže je dobrá, spolupráci s astrology astronomy (Přeškrtl s chutí Chmee2. Kdyby se astronomové dočetli, že je nazýváš astrology, ti by tě hnali! :) --Chmee2 21. 8. 2011, 15:21 (UTC) bych bral, jen bych vymyslel něco nového, třeba ještě více originálnějšího (nic konkrétního mě nenapadá)
  4. Myslím že o něco jako GLAM se snažíme i tady, ale zatím ne s příliš velkým úspěchem, což je jistě škoda.
  5. Aby u nás fungoval fair use? To je spíše sci-fi scénář, tedy se současnou vládou.
  6. Ano, německá pobočka postupuje mílovými kroky, jenže se musí brát v potaz také rozdíl v počtu obyvatel u nás a u našich sousedů. Tedy čím více obyvatel tím větší počet lidí ochotných věnovat svůj čas tomuto projektu.

Ještě bych se chtěl vyjádřit k tomu zbytku. Bohužel musím také přiznat, že když řeknu že wikipeduju, tak se s pochopením moc nestřetávám. Nicméně mi to ani tak moc nevadí, protože i přesto neznám nikoho kdo by wiki neznal a aspoň jednou ji nenavštívil. Pro mě samostného je wiki spíše výzva, abych se sám zdokonaloval v českém jazyce, psaní odborných článků (které se mi na výšce hodí) a mohl diskutovat s lidmi, se kterými mám stejné zájmy a se kterými bych měl jen těžko možnost se setkat. A co se týče těch doporučení, ano, je jich hodně, nicméně nejsou závazné a většinu stejně pak opraví někdo jiný. Na jiných sesterských (cizojazyčných) wiki pochybuji mají jednodušší pravidla a stejně IP přispívají bez problému. Dalším problémem si myslím je neochota napsat článek, který za chvíli někdo upraví do "podoby své vlastní", i když podle pravidel. Přiznám se že ze začátku jsem také neměl pro to pochopení a byl sem naštvaný. Časem si ale člověk uvědomí že je to "hezčí" a nějaký ten řád to mít musí (a také musí být člověk trochu pokorný).

A ještě jedná poznámka, za největší chybu zde na wiki považuji vedené diskuze, ve kterých je pouze spor a vede k revertu. Kdyby ti lidé místo toho věnovali svou energii napsání nového (a třeba ještě lepšího) článku, nějaký arbitr by nebyl nutný. Nicméně je to stále jen moje představa a stále zde existují lidé, kteří přispívají jen do diskuzí aby mohli vyvolat spor (či flamewar) a napsání nějakého dobrého článku je pro ně jen vzdálená skutečnost. --Draffix 21. 8. 2011, 13:56 (UTC)

Spolupracovat s astrology? Bože, jen to ne ;) --Silesianus 21. 8. 2011, 14:08 (UTC)
Hopla, myslel jsem astronomy. No to by dopadlo :-D ---- ☃ Draffix 21. 8. 2011, 14:19 (UTC)

Jako už lehce poučený nováček bych chtěl vyjádřit svoji zkušenost: naučit se editovat není sice těžké, ale návody wikipedie k tomu vůbec nepomáhají. Je toho zkrátka moc, co každý, kdo se projektu chce zúčastnit, musí přečíst. Navíc je to naprosto nepřehledné. V zásadě jsem tady zatím viděl jen jedno doporučení, které je podle mne srozumitelné všem, a to Editujte s odvahou. Taková forma je úplně ideální! A nejdůležitější – pro úplné nováčky by to mělo být vše podstatné komplexně zpracováno na jednom místě a nejlépe v několika navazujících krocích. Tak to sice už existuje v Průvodci, ale kromě něj zde ještě existují i články jako Úvod, Vítejte ve Wikipedii, Váš první článek, Jak vytvořit článek, Jak editovat stránku nebo doporučení Vzhled a styl... To je prostě moc. Tudíž sjednocení do nějakého přehledného „učebního“ návodu by věci velmi prospělo, přičemž by měl být velmi viditelný na hlavní straně. Je třeba si totiž uvědomit, že většina těch, co by zde mohli odvést kus dobré práce, pouze zvládne spustit internet. Není holt každý vzdělaný v IT, takže učení se editování by mělo být velmi srozumitelné a na jednom pro všechny známém místě. Tolik asi můj pohled. fext 21. 8. 2011, 14:13 (UTC)

Ano, proto jsem se výše ptal kolegy, co se stalo s jeho podstránkou. Má představa je taková, že by měla existovat jedna stránka se stručným (a srozumitelně napsaným, tedy pokud možno bez výrazů, kterým rozumí jen wikipedisté) „výcucem“ základních/hlavních pravidel a doporučení, která bude odkazovaná z hlavní strany a v níž budou teprve další odkazy na podrobnější vysvětlení jednotlivých pravidel a doporučení. Zatím je situace taková, že z hlavní strany vedou nejméně 4 odkazy pro nováčky: Průvodce, Nápověda, Ptáte se (FAQ) a nad nimi jak se edituje (dále ještě Portál Wikipedie (rychlá orientace), kde rychlá orientace může být matoucí), přičemž Nápověda a Portál mají mnohonásobně větší návštěvnost, než ostatní (u Portálu to ale může být používáním i již zkušenými wikipedisty). Z Nápovědy vedou pouze odkazy, a už to může odradit. Tyto 4 stránky by bylo potřeba nějakým způsobem zhutnit do jedné se základním přehledem.--Zdenekk2 21. 8. 2011, 15:11 (UTC)
Ještě existují také Wikipedie:Časté chyby, Wikipedie:Rady a informace a nebylo by také špatné vzhledem k počtu odkazů zrevidovat šablony {{Vítejte}} a {{Copyvio nováček}}. --Wespecz 21. 8. 2011, 15:21 (UTC)

Také si přisadím k obou tématům, která se zde rozvinula (jak přivést nové editory a jak je neodrazovat). Pro to první mne napadla širší využití sociálních sítí. Nemám na mysli like a tweet tlačítko u článků (i když bych ho dokázal zkousnout), ale spíš to, že například oficiální twitter cs:wiki je v dost žalostném stavu. Za posledních 30 dní jen dvě zprávy? Jen 179 followerů? Trochu propagace by neuškodilo (i když přiznám nevím jak), s vyšší návštěvností roste i větší šance získat pravidelné editory. Přidal bych automatizovaně třeba článek týdne, obrázek týdne a všechny nové Nejlepší články. Vnést do toho víc interaktivity s ostatními uživateli twitteru, umožňuje víc, než jen pouhé publikování zpráv. O wikipedickém fejsbobku nevím vůbec nic, protože fb neprovozuji, tak snad o jeho stavu může poreferovat někdo jiný.
Druhá věc se týká udržení nových editorů. Vytvořil bych podobné desatero pravidel, jaké má již zmíněná necyklopedie a jak již někdo navrhl. Dobrý začátek je v záhlaví na Wikipedie:Vítejte ve Wikipedii. Všude bych pak v rámci pravidel a doporučení v rámci např. vítání nových uživatelů odkazoval na toto desatero, z kterého by se samozřejmě dalo dostat na jednotlivá podrobná vysvětlení pravidel tak, jak exitují dnes. --G3ron1mo 21. 8. 2011, 16:06 (UTC)

Facebookovská stránka Wikipedie žije nárazově a sdružuje přes 2200 lidí. Kdyby měl někdo chuť se tomu více věnovat, rád udělím práva. Jinak vedu na FB ještě stránku zaměřenou na WikiProjekt Chráněné území a tam je 210 lidí, se kterými se mi daří částečně pracovat. Takže zde napíšu svůj poznatek. Je obecně strašně obtížné zapojit lidi do Wikipedie, jelikož všichni, co to tam zkusili, tak píšou, že to je složité. Snažíme se tam lidi pozitivně motivovat a vše vysvětlovat, takže je to dobrá platforma, jak to s lidma zkoušet, ale obecně to zatím nemá moc dobré výsledky. Podařilo se mi zapojit myslim 3 mimowikipedistické lidi do nahrání fotek, ale co postrádají je návod, jak nahrávat obrázky na Commons tzv. krok-po-kroku (a proto ho mám v plánu sepsat na konci září). Také z tohohle důvodu plánuje pobočka vyrobit krátké video, které bude šířeno na youtube.com a které bude ukazovat, jak nahrávat soubory a editovat. Nicméně, pokud budete mít kdokoliv jakýkoliv nápad, jak zatáhnout více lidí do editování Wikipedie, pobočka Vám může pomoci finančně tento projekt zastřešit a můžeme vyrobit různé edukativní nástroje, nejsme tedy omezeni pouze nápovědou a prostorem Wikipedie. Ještě zpět ale k těm třem lidem, sleduji, že obecně je potřeba nejprve ty lidi zásobit informacemi, které je baví a vzbudit zájem, postupně do toho zapojovat informace jak editovat a že to děláme zadarmo a pak je neustále vybízet, ať se zapojí taktéž a následně sledovat jejich editace a opravovat a radit. Je to dost časově náročné a pokud to chce někdo dělat, musí být schopen s nimi komunikovat v klidu a v pohodě. Takže pokud někdo takový jste, pojďte se do toho zapojit (a například si vzít pod patronaci Twitter :)) --Chmee2 21. 8. 2011, 16:24 (UTC)
Ještě mě tak napadlo, různé semináře, výstavy či konference se konají téměř vždy v Praze. Chápu že je to hlavní město a tak trochu centrum, ale třeba my od Ostravy to máme celkem z ruky a cesta tam a zpět, spaní a nějaké to vstupné něco stojí a tak bych spíše byl pro, aby se něco konalo i jinde, např. v Brně, Olomouci či Ostravě. To jenom z trochu jiného soudku když už jseš tu Chmee2 :-D – Tento příspěvek přidal(a) Draffix (diskusepříspěvky)
Tak já taky něco řeknu, asi to je o lidech - většina lidí, kteří ví, že edituju, tak to schvaluje a dost nám fandí. Ano, pár lidí mi řekl, jak to jako můžu dělat, když za to nic nemám, ale ... to je jedno. Většinou jim stačí říct, že ne všechno je o materiálním zázemí a naznačit, že se něco dozvím, něco po mě zůstane a tak. Navíc mě to baví a jsem rád, že to existuje. "Oficiální" twitter wiki, jestli se nemýlím, zakládal kdysi Pavel Ševela (SevelaP, nebo tak nějak) - řešili jsme to tak před rokem v hospodě, s Podzemnikem, Mercym, Pavlem, Draffixem a možná ještě Haroldem. Napadlo nás pár věcí, ale nakonec to padlo, protože v podstatě nebyla chuť a pak ani čas. Facebooková stránka (práva má ... jak čtu, tak asi Chmee2). A jak píše Chmee2, kreativitě se meze nekladou, pokud vás napadne, jak zpropagovat Wikipedii v pozitivním světle mezi lidma, kteří by mohli něco přinést, tak proč ne. Přednášky, workshopy a tak podobně. Nebráníme se ani vstupu dalších členů do pobočky. :) Ale jinak, Chmee2 má skvělej nápad s těma step-by-step návodama - dneska mi kamarád slíbil, že klidně uvolní fotky (cca 50) z čerstvě otevřeného a nyní opravovaného zámku v Brtnici, poslat mu takovej návod, tak to skvěle urychlí. Imho by ani nebylo špatné mít videa s takovou prací - jak nahrát jednoduše a snadnou orázek na commons, jak snadno editovat článek (stačily by textový popisky). Podobně jsem něco prováděl pro připojení do teamspeaku - bylo to snadný a pochopili snad všichni. A otázka konferencí jinde - Draffixi, napadne-li tě něco, tak zjisti možnosti a uvidíme. --frettie.net 21. 8. 2011, 20:22 (UTC)
Nevím jestli je to zrovna nejlepší, ale pokusil sem se něco vytvořit pro nováčky, nějaký step by step. Najdete ho tady. Prosím o nějaké připomínky či komentáře, pokud se to nebude líbit tak ho smažu. ---- ☃ Draffix 22. 8. 2011, 13:20 (UTC)
Tak jsem to opět upravil a doplnil obrázky. Nevím jestli by se to dalo ještě zkrátit, mám pocit, že vše co jsem tam napsal, je důležité a pro "přežití" zde podstatné. ---- ☃ Draffix 26. 8. 2011, 13:14 (UTC)
Pokud jde o mne samotného tak činnost pro Wikipedii mne osobně velice obohatila a to nejen o poznání mnoha nových informací jako takových, ale i o poznání sebe sama a poznání dalších lidí, kteří zde působí. Také proto mne zde práce už 5. rok baví a stále vlastně obohacuje. Mimo jiné Wikipedie také člověka učí přemýšlet nad tématem, jazykem, jazykovým obsahem atd. atd. ** No a to, že to děláme všichni zdarma je je IMHO jen náš klad a naše vlastní plus. ** Hádky mi tu také velice vadí, zejména spory nekostruktivní a nebojím se říct i často převelice hloupé a plytké. Takže se mi, prosím, nedivte, že někdy nechci o nějakém tématu diskutovat vůbec. MiroslavJosef 22. 8. 2011, 13:43 (UTC)

K tématu vytvoření nějakého přehledného a stručného návodu pro nováčky bych chtěl ještě doplnit tento starší článek pana Fencla, na který jsem před chvílí narazil a který docela dobře popisuje trable člověka, který by mohl wikipedii velmi pomoci, ale návody a doporučení wikipedii pro něj nejsou absolutně vstřícné. A to studoval techniku. Tak si tak říkám, kolik takových lidí, zejména pak vzdělaných v humanitních oborech, by zde mohlo odvést kus dobré práce, kdyby ... Vidím to ostatně ve „svém“ oboru Právo, který je docela v tristním stavu a bude trvat několik let, než wikipedie bude i zde solidní zdroj informací. fext 28. 8. 2011, 09:43 (UTC)

K nahrávání na commons by třeba mohl nějaký video krátký tutoriál, jako je třeba na diigu. Já občas zkoušim někoho oslovit (fotky dali třeba poslanci VV:-), ale často to opravdu ztroskotá na vysvětlení nahrání fotek a licencí. --Nadkachna 4. 9. 2011, 11:59 (UTC)

Google a nový nástroj pro ochranu práv fotografů[editovat | editovat zdroj]

Ahoj, chtěl bych všechny fotografy upozornit, že Google přinesl v nedavné době neskutečně mocný nástroj pro odhalování nevhodně převzatých fotografií (čti ukradených?) z Wikipedie respektive z Commons, jak mi nedavno ukázal Mirek256 (díky mu za to!). Takže, kdokoliv má dneska možnost si snadno, rychle a zdarma dohledat, kde všude je jeho fotka na internetu použita a zkontrolovat si tak, jestli je dodrženo autorství, licence a další propriety. Objevil jsem již například u sebe stovky nesprávných použití fotek a rozhodně další fotografové najdou další obrovské množství svých fotek špatně užitých...

Jak to celé funguje? Je to velice snadné. Stačí mít nainstalovaný Firefox a nebo Chrome, dát hledat obrázek na stránce www.google.com a pak následně do toho políčka "hledat obrázek" přetáhnout levým myšítkem fotografii, kterou chcete prověřit. Ideální je si tak otevřít svojí galerii na Commons a postupně si projet fotografie, které vás zajímají. Následně se vám pak ukáže seznam, kde je ta fotografie použita. Kliknete na stránku a podíváte se, jestli je vše OK. Pokud ne, je na vás, jak se jako fotografové zachováte. Jestli to budete ignorovat a nebo jestli se budete domáhat svojich autorských práv a sjednání nápravy. Pokud se budete chtít domáhat, doporučuji poslat následující email se žádostí o nápravu, pokud nebudou reagovat, spojte se s právničkami (zastupuje Mormegil), které nabízí pomoc české pobočce. Je samozřejmě jen na vás, jestli budete chtít se tímto zabývat, komu a co budete posílat atd. Wikipedie a pobočka to za vás udělat nemůže, je to věcí každého fotografa.

Nicméně, Google nám dal do ruky neskutečně mocnou zbraň, která je v reálném čase schopna odhalovat neoprávněná převzetí naší práce na poli fotografií. Věřím, že důslednými žádostmi o dodržování licencí a autorství můžeme docílit změny myšlení části veřejnosti a zlepšit tak povědomí o svobodném obsahu. Byla by škoda toho nevyužít! --Chmee2 25. 8. 2011, 09:29 (UTC)

Chtěl jsem si to zkusit, ale nějak se mi to nedaří (možná je u mě problém ve starší verzi Firefoxu). Je to omezeno nějakou minimální verzí Firefoxu? A nebyl by někde screenshot pracovní plochy, kam se co přetahuje? --Milda 25. 8. 2011, 10:11 (UTC)
Tak to nemá chybu. Fakt skvělé. Jen tedy, není ta tisícovka a pohrůžka soudem trochu drsnou reakcí? --Faigl.ladislav slovačiny 25. 8. 2011, 10:14 (UTC)
A proč to nenajde ten originál na Commons? --25. 8. 2011, 10:19 (UTC), Utar
@ Utar - proč to nenajde originál na Commons netušim. Je možné, že to nehledá na stránce, odkud ten obrázek pochází... Ale to je jen moje spekulace.
@ Faigl.ladislav - vůbec si nemyslím, že to je přehnaná reakce. Dochází k porušení autorských práv fotografa a toto je obvyklá praxe v českém právním systému, že za neprávem použité dílo ti přísluší dvojnásobek obvyklého honoráře. Pokud půjdeš do fotobanky, obvyklá cena bude tak 500 Kč za snímek (jak sdělily a odhadly právničky a již dříve se s toutu cifrou tady operovalo). Samozřejmě je na tobě, jako fotografovi, co si do emailu napíšeš, tohle je ale obecně přijímaný stav, co má oporu a je prostě obvyklý. Jinak má zkušenost je taková, že pokud si nejsi jist, že jsi schopen bránit svá práva i právní cestou, tak se na tebe ty portály všechny vykašlou. Dříve jsem se již několikrát domáhal nápravy a s mnohem slabšími výsledky, než dokáže tento email sepsaný právní kanceláří. --Chmee2 25. 8. 2011, 10:39 (UTC)
Díky, fuguje to výborně. I když se mi tedy do toho "napravování" moc nechce. Chtěl jsem se taky zeptat, jestli má smysl upozorňovat zahraniční servery? --Ladin 25. 8. 2011, 11:22 (UTC)
To je dobrá otázka a popravdě, budeme se s tim asi všichni muset nějak probrat. Já jsem zahraniční servery ještě nezkoušel oslovovat, takže bohužel žádné zkušenosti zde předat v tomto směru nemohu. Zatím jsem se zaměřil převážně na renomované české portály, kde mi nedodržování licencí přijde dosti nefér. Ignoruji zatím např. blogy, různé dobrovolnické spolky atd. či stránky, kde měly aspoň dobrou vůli a napsaly např. zdroje:Wikipedie či podobně, i když to není taky licenčně v pořádku. Záleží to na každém z nás fotografů, jak si vnitřně tuto laťku nastaví a jak moc bude důsledný a koho bude urgovat. Jinak mne se do nápravy taky nechtělo, ale má pozitivní výsledky. --Chmee2 25. 8. 2011, 11:42 (UTC)
Pozitivní výsledky?
  1. Vyfoťte hromady fotek a dejte je na Commons.
  2. Přinuťte servery, aby vaše fotky přebíraly bez splnění licence.
  3. Získejte z nich za to náhrady.
  4. A užívejte si rentu…
Až tak pozitivní? --25. 8. 2011, 14:41 (UTC), Utar
  1. Nabídněte své dílo všem zdarma pod svobodnou licencí.
  2.  ?
  3. Profit
Brilantní plán. Zkusil bych taky sbírat spodky.
--Mormegil 25. 8. 2011, 14:48 (UTC)
@ Utar - asi si pod "pozitivními výsledky" představuje každý z nás něco jiného. Já jsem docílil nápravy u neprávem použité fotografie tímto postupem asi u 10 webů do dneška s tím, že finanční kompenzaci jsem uplatnil pouze u jednoho subjektu, který do zapojení právnické kanceláře ignoroval mé opodstatněné požadavky (3 emaily se žádostí o nápravu v rozmezí měsíce). V ostatních případech mi bylo oprava/odstranění fotografií za dosti. Moc nechápu předpokládání toho, že cílem fotografů je získávání financí (od toho chodím osobně do práce...) a to obzvláště, když všechny fotografie uvolňuji pod takovou licencí, která umožňuje komerční využívání, pokud se správně cituje. Ona věc má totiž hlubší rozměr. Kdokoliv přebírá fotografii bez správné licence, tak se začíná tvářit, že je vlastníkem fotografie (a nejlepší jsou případy, kdy narazím na svojí fotografii chráněnou vodoznakem či s poznámkou, že je autorem někdo z jejich redakce...). Takto použitá fotografie již totiž následně není dle "zdání" svobodnou a to je to, co mne osobně vadí, protože autorem jsem já a já jí jako svobodnou uvolnil. Takže pokud někdo fotografii krade s tím, že pak na ní chce neférově profitovat, je vhodné se ozvat. A jak známo, bez hrozby finančního postihu dneska nikdo nic nedělá... --Chmee2 25. 8. 2011, 14:57 (UTC)
Jasně, mně došlo, že to bude tak nějak. Jen když jsi psal pozitivní výsledky, tak jsem myslel, jestli (s přihlédnutím k tomu, kolik těch fotek celkem máš) to náhodou není ještě pozitivnější. --25. 8. 2011, 15:04 (UTC), Utar
Mně osobně se takové individuální rozesílání mailů s číslem konta kam zaplatit příliš nelíbí. Je velké riziko, že může dojít ke zneužití podvodníky, žijeme přece v Česku. Kdokoliv se může vydávat za autora fotek a žádat 1000 Kč na své konto. Některé firmy třeba zaplatí, aby měly klid a nebudou se zabývat tím, jestli skutečně platí tomu pravému. A takové maily můžou dostávat firmy opakovaně od různých lidí. To ve svém důsledku může velmi uškodit projektu. Raději bych viděl koordinovanější postup, zasílání těchto mailů z OTRS nebo z mailu pobočky. To je jen můj názor, samozřejmě je jen na autorech fotek jak budou postupovat a jestli je pro ně prvořadější náprava nebo finanční obnos. --Jowe 25. 8. 2011, 15:20 (UTC)
Nicméně se s tím nedá nic dělat. Z OTRS a ani z Pobočky za tebe nikdo stížnost psát nemůže. Každý autor fotografie musí psát za sebe svojim jménem a hájit svá práva (a nebo zmocněnec s plnou mocí k takovému úkonu). Zde totiž nejsou porušovány práva Wikipedie, ale práva jednotlivých konkrétních fotografů. Tudíž zde bohužel platí, že jen každý sám za sebe, ať se ti to líbí či ne. A že by psala pobočka nebo OTRS stovky emailů? Kde by na to vzala lidi? Jakože bys třeba ty trávil denně 18 hodin psaním emailů se stížnostmi? --Chmee2 25. 8. 2011, 15:32 (UTC)
Jowemu se jenom nechce tím trávit čas a doufám že by to mohl někdo udělat za něj. On chce pak jenom dostat ty prachy. --Zirland 25. 8. 2011, 16:23 (UTC)
Veškerou činnost kterou dělám pro projekty Wikimedia Foundation dělám zcela zdarma a nechci z nich mít ani korunu. Pokud bych byl autorem fotek a z jejich neoprávněného použití by byly nějaké peníze, tuto částku bych věnoval nadaci nebo její české pobočce. Ale chápu, že každý má jiné priority. --Jowe 25. 8. 2011, 17:18 (UTC)
Tak mně si dovolili do mé fotky na nějaké ruské stránce dokonce dát jejich logo. --Midi7 25. 8. 2011, 14:01 (UTC)

@Jowe: Píšeš "Pokud bych byl autorem fotek...". Jsi tedy autorem nějakých fotek na Commons (či jinde v projektu) nebo tu jen tak planě kibicuješ? --Tlusťa 26. 8. 2011, 06:41 (UTC)

Napsal jsem svůj názor na to co se mi nelíbí, to se snad na diskusní stránce Pod lípou, která je určena k obecnější diskusi, mohu. --Jowe 26. 8. 2011, 08:46 (UTC)
Já stále nechápu co se Vám "nelíbí". To, že se za vás někdo bude vydávat přeci nijak neovlivníte. Nebo se tím snažíte jen říci, že pokud byste špatně převzal obrázek a někdo by vám napsal, že je autor, odpověděl byste mu ve stylu "to by mohl říci každej"? PS o hledání pomocí obrázků jsem věděl, ale nenapadlo mě ho používat pro dohledávání svých fotek. Zajímavé (i když ani to nenajde všecno). --pan BMP 26. 8. 2011, 11:11 (UTC)
Upozorňuju pouze na možnost zneužitelnosti a možnost zneužití, která by asi vrhla i špatné světlo na celý projekt se mi nelíbí. Samozřejmě zabránit tomu, aby se za mě někdo vydávat nelze, lze však omezit možnost, že se za mě někdo bude vydávat úspěšně. Proto si myslím, že by maily měly být posílány z "důvěryhodných adres". Což může být z nějakého "oficiálního mailu" nadace (chápu ale vysvětlení, že toto je problematické), nebo by i řešením bylo, aby fotografové uváděli na svém profilu na Commons nějaký svůj kontaktní mail (není problém si k tomuto účelu zřídit speciální) a z toho toho mailu odesílali žádosti o nápravu. Určitě by to působilo důvěryhodněji a omezilo možnost zneužití, která je s novou možností vyhledávání obrázků vyšší. --Jowe 26. 8. 2011, 11:45 (UTC)
Zfalšovat mail i z oficiální adresy nebo adresy, kterou si někdo uvede na svých stránkách taky není zase až takový problém, jak by se mohlo zdát, a nevím, kolik lidí v různých organizacích je to schopných odhalit. Takže právě to, že si to wikipedisté sami co nejdřív obešlou, a přebíratelé napraví, tak se nejlépe vyhnou tomu, že toho nějaký podvodník využije. --Reaperman 26. 8. 2011, 22:35 (UTC)
Pokud by někdo zaplatil někomu jinému, pak stejně bude platit za to, že dílo použil neoprávněně a ví to. Protože kdyby použil oprávněně, nic platit nebude. A pak to bude vztah mezi podvodníkem a tím, kdo použil neoprávněně. Čili prakticky vztah dvou podobných lidí, který autora díla nebo wikipedii vůbec zajímat nemusí. Tedy, je pravda, že existují lidé, kteří platí, i když nic nedluží, ale to už jsou věci, které nikdo z nás neovlivní. fext 27. 8. 2011, 07:38 (UTC)
Netreba instalovat nejake plug-iny ci pouzivat jen nektere prohlizece, staci si na Commons v Nastavení -> Udělátka -> Nástroje na údržbu zaškrtnout GoogleImages tab a mate to primo "vestavene" do Commons. --Jklamo 27. 8. 2011, 15:41 (UTC)

Často se tu objevuje (a ten vzor dopisu tomu nasvědčuje), že Wikipedie má nějakou zvláštní vazbu k dané fotce a že by snad dokonce měla vynucovat dodržování IP práv k těm fotkám. Nemá. Autorem a držitelem všech práv je ten, kdo fotku vyfotil. Nikdo (kromě zákonných licencí (např. citace - možná ze zákona i bez licence)) nemá právo fotku jakkoliv používat. Fotky zveřejněné na wiki jsou obvykle doprovázeny nějakou licencí (CC-BY-SA). Ta dává možnost (za splnění podmínek) dílo nějak využít. Wikipedie je tady jen v roli serveru, kde je fotka uložena. Kdyby ji autor uveřejnil jinde pod stejnou/jinou licencí, platí všechny současně. Pro třetí strany se ale nic nemění - k použití musí mít právní důvod a tím může být jen licence (volná pro všechny jako CC, úplatná individuální, zákonná...). Wikipedie nejen nemůže, ale ani by neměla vymáhat práva autora . Je totiž ve stejné pozici jako soukromý blog klubu zahrádkářů, který fotku použije.

Možná by znění dopisu mělo být spíš: „Používáte neoprávněně moje autorské dílo a proto vydejte bezdůvodné obohacení 1000Kč a zároveň a) okamžitě fotografii stáhněte, nebo b) mě kontaktujte pro uzavření individuální licenční smlouvy, nebo c) máte možnost splnit podmínky licence CC, která se na fotografii vztahuje, což bylo deklarováno (link na stránku fotky).“

Faktem je, že k bezdůvodnému obohacení už došlo a proto by jeho vymáhaní mělo být nezávislé na dalším osudu fotky (stažení/individuální licence/vyhovění volné licenci). --Flukas 26. 8. 2011, 15:38 (UTC)

Promo taška[editovat | editovat zdroj]

Dobrý den, naskýtá se možnost nechat vyrobit několik promo tašek Wikipedie. Ideální by asi byla plátěná taška s ušima přes rameno. Jak by tato taška měla vypadat? To je otázka pro vás. Navrhněte vzhled!--Juandev 27. 8. 2011, 06:53 (UTC)

Máš někde fotku (co znamená plátěná taška s ušima přes rameno) a třeb a jaký má rozměry? nicméně by byla pěkná nějaká světlá, šedá, bílá s logem, nebo třeba jen s jedním "puzzlíkem" z loga.--frettie.net 27. 8. 2011, 07:13 (UTC)

Něco takovýdleho. A nechceš ten svůj nápad nakreslit?--Juandev 27. 8. 2011, 07:16 (UTC)

Jup, to jsem myslel - a bude ji někdo nosit? Nebo proč nám bude - jako v rámci prezentace a rozdávání na veletrzích nebo tak nějak? A teoreticky bych jako něco zbastlit mohl, ale potřeboval bych nějaký sheety s velikostí a tak (předlohu, pro tisk).--frettie.net 27. 8. 2011, 07:28 (UTC)

Tak beru to tak, že Wikipedisté budou mít různé nápady na vzhled a z těch pak něco vybereme. K tomu si myslím, že netřeba dopředu znát podrobné rozměry. Teprve až se něco vybere a bude to schůdné, tak se to může navrhnout na konkrétní vzhled pro konkrétní rozměry. Tak něco kolem 37x42 cm bych to tak viděl.

Je to dárkový předmět. Předpokládám, že ji Wikimedia Česká republika bude nadělovat jako dárek na veletrzích, konferencích, ale i při spolupráci s GLAMem či školami. Takže v ní budou nosit lidé věci. Měla by tedy určitým způsobem propagovat Wikipedii a zároveň třeba motivovat k účastni na editování Wikipedie.--Juandev 27. 8. 2011, 07:35 (UTC)

Co třeba jen logo? Jako reklama by to bylo dobré. fext 27. 8. 2011, 07:44 (UTC)
Nemám tolik času, abych něco dělal dvakrát. Než to bude jasné, tak jen řeknu, že by se mi líbilo buď celá koule s nápisem Wikipedie (můžeme? nebyly s tím problémy dřív? Danny B.?) Nebo třeba jen logo Wikimedia ČR, protože na to máme právo, ne? A nebo, když by nevyšlo ani to a ani to, tak třeba jen jeden puzzlík z loga, třeba ten s tím W z našeho loga, i ve stejném tvaru a zbarvení. (ano myslím to samé "logo" jako posílá Fext, ale bylo by dobré, aby mělo víc než 200 px :) )--frettie.net 27. 8. 2011, 07:49 (UTC)
A máme nějakej link na W puzlík? Jinak na Dannyho informace bych nedal. Po zkušnostech se sdružení vím, že Dannyho informace je potřeba ověřovat.--Juandev 27. 8. 2011, 09:04 (UTC)
Juane, nech si ty urážlivé nepodložené žvásty pro sebe, jo??? Tvoje závist a osobní nenávist sem fakt nepatří.... --Lenka64 27. 8. 2011, 09:43 (UTC)
Tak to že Danny B. předává nepravdivé a upravené informace jak se mu to hodí do krámu se dá již doložit. Dříve něčím "děsil" lidi na IRC a pokud si to člověk nelogoval, tak neměl šanci to prokázat. Teď už se ty informace objevují v tištěné podobně, nebo je sděluje skupině osob, takže se to podložit dá. Co já si pamatuji z nedávné doby, tak Danny B. podával nepravdivé a neúplné informace ohledně použití "bannerů", vedení Mediagrantu a PO a možnosti získat další granty WMF. Schopnost manipulovat s lidmi Dannymu B. opravdu nezávidím. Možná by se mi to hodilo v podnikání, ale myslím si, že bych si s tím moc přátel nenadělal.--Juandev 27. 8. 2011, 09:57 (UTC)
Of course:-) Šlo mi jen o to, že je to asi nejznámější značka wikipedie, určitě víc než logo Wikimedia ČR. Případně by se mohly udělat dva typy tašek, jeden s logem a jeden pouze s tím W puzzlíkem (to je taky dobrej nápad). fext 27. 8. 2011, 07:53 (UTC)
No, já právě se bojím, že to logo neprojde (nebo by se o tom muselo šíleně dlouho jednat).--frettie.net 27. 8. 2011, 07:59 (UTC)
Aha, to je škoda. fext 27. 8. 2011, 08:02 (UTC)
Tak to je čistě Frettieho subjektivní názor a neměli by jsme se jím nechat omezovat. I když je nutné mít na paměti, že držitelem práv k logům, je Wikimedia Foundation, ne Wikimedia Česká republika. Takže jenom logo, nebo i nějaký text?--Juandev 27. 8. 2011, 09:04 (UTC)
http://meta.wikimedia.org/wiki/Logo (copyright held, tudíž podle mě téměř bez šance).--frettie.net 28. 8. 2011, 21:53 (UTC)
Já bych byl jen pro logo, to, jak jsem dával nahoře. Myslím, že by to jako reklama úplně stačilo. A taky se mi líbí ta varianta s tímto puzzlíkem, která by se případně mohla doplnit o ještě o nějaký text, aby to bylo úplně jasné. Např. „Edituju wikipedii“ nebo něco podobného. Přičemž je dobrý nápad i to, dávat loga na trička, hrnky na kafe a co já co vím ještě. Lidi to budou vidět v každodenním provozu a wikipedie se stane známější. fext 27. 8. 2011, 10:01 (UTC)
Tak edituju Wikipedii může být problém u majitelů co Wikipedii needitují. Nicméně spíš to občas někomu může přijít divné/trapné, že má tažku edituju wikipedii a needituje.--Juandev 27. 8. 2011, 17:17 (UTC)
Třeba začne :-) Krom toho reklama nemusí být vždycky úplně pravdivá a nemyslím si, že by někdy někdo bral moc vážně, že např. píše tužkou s emblémem Mercedesu a jezdí třeba Fábií... Ale berte to jen jako můj nápad. fext 27. 8. 2011, 17:23 (UTC)
A ještě, mně jsou takový tašky dost odporný, nedovedu si (bez urážky) představit, že to někdo nosí mezi lidi. Ano, vídám to a obrací se mi kufr. Ale zas lepší než igelitky. Proč to píšu, pokud je cílovka konference, glamy, školy, vědci, ... tak nevím, nevím, jestli to je úplně vhodný, je to pěkný - jako nápad chválim. Jen nevím, jestli třeba nevymyslet nějakou lepší vychytávku (třeba teď na posledním Zulu srazu měl Ozzy tričko s Kofeinem (vzorec, s chybama, takže pro vědce vtipné) - co vymyslet něco takovýho, jen mě nic přímo hned tak nenapadá. Jen, protože počítám s tím, že logo nevezmeme, protože s tím byly problémy. --frettie.net 27. 8. 2011, 07:59 (UTC)
Ano - píšu si, že žádnou tašku nedostaneš:-)--Juandev 27. 8. 2011, 09:04 (UTC)
To je docela dobrý nápad. Moc bych uvítal nějaké "reklamní" předměty Wikipedie, jako jsou potištěná trička, hrnky, propisky a já nevím co všechno ještě. Vlastně jsem neviděl ani žádnou pěknou, poutavou reklamu kdekoliv na internetu. Neznám jediný slogan vztahující se k české Wikipedii. Myslím, že v reklamě by mohl být velmi vhodný Komenský nebo Ottův slovník. Jenom nemám rád výkřiky typu - překonali jsme Ottův slovník. Překonán byl zatím v jediném (a trochu pochybném) parametru. Jako Wikipedisté bychom k němu měli mít respekt. Pro zkušené grafiky bych tu měl něco pro inspiraci od německých Wikipedistů: Radek Linner 27. 8. 2011, 08:26 (UTC)

Ano, návrh tašky je také od Německých Wikipedistů (link nemůžu najít, mají něco jako Gift Away Shop). Máte nějaký nápad na grafiku slogan? Do přijatelné podoby to může upravit někdo zkušenější.--Juandev 27. 8. 2011, 09:04 (UTC)

WIKIPEDIE. Vše, co potřebujete vědět. :D --Silesianus 27. 8. 2011, 09:30 (UTC)
Simply and easy:-)))--Juandev 27. 8. 2011, 09:57 (UTC)
Mě se líbí tento ---- ☃ Draffix 27. 8. 2011, 18:24 (UTC)
Velmi povedené. --Martin Kotačka 29. 8. 2011, 04:59 (UTC)


Typy propagačních předmětů[editovat | editovat zdroj]

Z diskuse vyplývá, že se nemusí jednat jen o tašky ale i o jiné věci. Níže uvádím jejich seznam:

  • taška přes rameno
  • hrnek s logem
  • trička s logem
  • tužky
  • záložky do knihy
  • bannery
  • visačky
  • pohledy (s obrázky z Commons)
  • plakáty (dtto)
  • placky
  • nálepky (s logem)
  • odznáčky
  • půllitry s logem
  • bloky s tuškou
  • čepice

--Juandev 27. 8. 2011, 19:02 (UTC)--Juandev 9. 9. 2011, 19:28 (UTC) --fext 9. 9. 2011, 20:02 (UTC)a ještě pár--Juandev 12. 9. 2011, 21:40 (UTC)

Ještě bych doplnil bannery. Pokud mám vlastní webové stránky a fandím Wikipedii, bylo by dobré mít možnost umístit tam wikipeďácký banner. Podobně tam dnes mám Člověka v tísni. A co třeba přívěsky ke klíčům a podobné cetky? Připínatelné placky na tričko se dnes asi už moc nenosí, ale někdy by se mohly hodit, např. při menším setkání Wikipedistů v nějaké pražské nebo brněnské hospodě. Rychleji by se vzájemně našli. Jinak věci s logem nejsou špatné, ale neomezoval bych se jen na logo. Povedená fotka s chytrým nebo vtipným sloganem dokáže zaujmout spoustu lidí. Nevím, jestli by nebylo organizačně jednodušší vyrobit pěkné fotky volně ke stažení v dostatečné kvalitě a pak jen dát odkaz na firmu, která vyrobí 1-2 kusy triček, hrnků apod. přímo pro samotného zájemce. Ovšem to už asi zavání komercí... Radek Linner 28. 8. 2011, 10:42 (UTC)
No nevím jestli by se ty placky použily pro poznání členů wiki v hospodě, nebo spíše si neumím představit že by jsme tam seděli u jednoho stolu a všichni měli připnuté ty placky. Asi by to vypadalo fakt vtipně. ---- ☃ Draffix 29. 8. 2011, 10:17 (UTC)
Zatím jsem žádný sraz Wikipedistů nezažil, takže si to jen představuji :-). Já sám bych uvítal hlavně to tričko, ve kterém bych neměl problém chodit po ulici a do práce. Radek Linner 29. 8. 2011, 19:57 (UTC)
Promiňte, že vám do toho vstupuji, ale já sám například nosím košile, tričko si na sebe nikdy nevezmu, nešlo by udělat propagační košili, nebo 'takovej ten šmejd, co se připíchne na košili nebo na sako. Případně wiki-SPZka na auto, nebo wikibankovky pro děti (a pro koxáky a perníkáře na šnupání), případně wiki-skleněnka pro ty co kouří marihuanu a hlavně wikizapalovače, já sám jsem kuřák (cigaret, ne trávy) a takovej wiki-zapalovač se se šiknul. Nebo wiki-vyzvánění na mobil, případně tapety na mobil s motivem wiki. Nálepky bych možná nedoporučoval, jenom budou mít burani co lepit po záchodech v různých knajpách a oknech ve vozech MHD. A co třeba wikiikonky na kompl v SVG, PNG a .ico, že bych si třeba změnil ikonu Firefoxu na ikonu Wiki. A co wiki-kondomy pro mladé a pro děti, které je naplní vodu a budou je házet z oken ve školách. A nebo jak v Brně jezdí šaliny pomalované různými reklamami, třeba IBM šalina, nebo Google šalina, tak by byla Wikišalina, co vy na to? A kdyby bylo hodně peněz mohla by se postavit jezdecká socha Jimmyho Walese, ale místo meče by měl knihu. --Millenium187 9. 9. 2011, 22:27 (UTC)
Zajímavé, ale na tu šalinu asi nebudou peníze. Nechceš to dohodnout zadáčo?--Juandev 12. 9. 2011, 21:40 (UTC)
No, minimálně dopravní podnk města Brna nemá tak vysoký ceny. Když jsme to zjišťovali, tak základní reklama na zadek autobusu vyšla pod pět litrů na měsíc, i na tu šalinu bysme asi měli, ale dost těsně. :)--frettie.net 13. 9. 2011, 06:09 (UTC)
Ať už to bude cokoli, hlavně to musí mít nápad, vtip, jinak to nebude nikdo nosit/používat a nikoho to nezaujme. Třeba u toho propagačního bloku by mohlo být na každé stránce záhlaví jako na Wikipedii (řádek s chlívečky Článek, Diskuse, Číst, Editovat, Zobrazit historii), přičemž by bylo zrovna „nastavené“ Editovat, aby blok vybízel k popsání. --Byrnjolf 12. 9. 2011, 23:08 (UTC)

Konkrétní návrhy[editovat | editovat zdroj]

Byla tu připomínka Frettieho, že nebude nic dělat, pokud nebude mít konkrétní rozměry apod. Nějaké návrhy tu již padly - pojďme je vizualizovat. Pokud je neumíte navrhnout zkuste je alespoň nakreslit v ruce a nějaký grafik se na to koukne.

[editovat | editovat zdroj]

Taška[editovat | editovat zdroj]

rozměr: 38x42

Duchovní, nebo náboženská píseň?[editovat | editovat zdroj]

Prosím všechny, kdo o této problematice něco vědí, zda by mohli odpovědět na tyto otázky:

  • Je duchovní píseň totéž co náboženská píseň?
  • Pokud ano, který z těchto pojmů je vhodnější (pro založení kategorie)?
  • Pokud ne, čím se liší, popřípadě je jeden z pojmů podmnožinou druhého?
  • Patří mezi duchovní/náboženské písně chorály?
  • Patří mezi duchovní/náboženské písně koledy?
  • Jaké jiné druhy či skupiny písní mohou patřit mezi duchovní/náboženské písně?

Díky Fagnes 27. 8. 2011, 23:22 (UTC)

Není tu jednotný úzus. Dá se to používat synonymně, ale někteří pociťují rozdíl, a to případně i v citovém náboji ("duchovní" zní mnohým příjemněji). Osobně si dovedu představit v každé situaci, kdy bych použil "duchovní píseň", též výraz "náboženská píseň", a naopak.
Pro založení kategorie bych asi spíše zvolil výraz "duchovní".
Chorály jsou duchovní písně, pokud mají duchovní/náboženské téma, případně jsou určeny k použití při bohoslužbě a pod. Například u písně "Ktož sú Boží bojovníci" bych váhal, zda ji do takové kategorie zařadit, ale za chorál se běžně označuje.
U koled bych to viděl stejně. "Narodil se Kristus Pán" bezpochyby ano, "Koleda koleda Štěpáne" ne.
Jinak mezi duchovní písně mohou patřit písně různých určení (bohoslužebné, poutní, mystické atd.), písně různých náboženství a vyznání (křesťanské, islámské, židovské, hinduistické atd., ale také katolické, luterské aj.), písně k různým svátečním dobám (adventní, vánoční, tříkrálové, pašijové atd.), písně pro různé obsazení (pro sbor věřících, pro pěvecký sbor, sólové) atd. --Mmh 27. 8. 2011, 23:32 (UTC)
Teď mě ještě napadá dělení na písně pro různé obřady (křestní, biřmovací, svatební atd.) --Mmh 27. 8. 2011, 23:34 (UTC)
A mě zase napadá kapela Oboroh, která vydala tři CD zhudebněných biblických Žalmů. Nějak by mi tam neseděl termín náboženská nebo duchovní hudba, ale přitom je řazena mezi křesťanskou hudbu. A co třeba rocková opera Jesus Christ Superstar? Radek Linner 28. 8. 2011, 10:51 (UTC)
"Koleda, koleda Štěpáne" mi přijde jako dobrý příklad písně náboženské (obsahuje kulturní prvky vyplývající či odvolávající se na nějaké náboženství, užívala se při náboženských příležitostech - koledě), ale nikoliv duchovní (svým zaměřením a obsahem je ryze světská. nemá žádný duchovní rozměr.). Na druhou stranu taková Modlitba pro Martu je písní nenáboženskou, ale označení duchovní bych se rozhodně nebránil. Toto je čistě lajcký pohled a čáru bych si nikde nedovolil dělat. Nicméně pokud si připustíme, že někde je mezi těmito dvěma množinami nějaký rozdíl, náboženské se budou třídit a zařazoval daleko snadněji a méně sporně.--Fafrin 28. 8. 2011, 11:49 (UTC)
Tato otázka vznikla v diskusi se mnou, kde je také vyjádřen můj názor. V prvním přiblížení chápu označení duchovní a náboženská píseň jako synonyma, při druhém zamyšlení mi ale pojem náboženský přijde neutrálnější, širší a vhodnější (pokud nechceme mít kategorie dvě, přičemž duchovní písně by byly podmnožinou náboženských, nevím ale, kdo by měl a chtěl rozhodovat, co kam patří ...). --Jiří Janíček 28. 8. 2011, 12:18 (UTC)

Jsem rád za všechny názory i za uvedené příklady. Aniž bych diskusi v tuto chvíli chtěl pokládat za ukončenou (na to je podle mého názoru příliš brzo), řekl bych, že Modlitbu pro Martu ani Jesus Christ Superstar bych za duchovní ani náboženské písně rozhodně nepovažoval. U kapely Oboroh nevím, jelikož to neznám. Je pravdou, že součástí diskuse by měl být i pojem křesťanská hudba. Fagnes 28. 8. 2011, 12:45 (UTC)

V Jesus Christ Superstar by se možná nějaké náboženské písně dali najít ale těžko soudit. Do křesťanské hudby bych to v rámci kategorie s en:Jesus Rock klidně zařadil. Je křesťanská hudba hudbou náboženskou?--Fafrin 28. 8. 2011, 13:26 (UTC) A co teprve takové Christmas at ground Zero :D--Fafrin 28. 8. 2011, 14:34 (UTC)

Sraz v říjnu[editovat | editovat zdroj]

Pořádám první spravedlivě umístěný sraz wikipedistů ČR. :-) Hlaste se a komentujte na stránce Wikipedie:Pod reálnou lípou/Střed republiky, 8. října 2011. --egg 28. 8. 2011, 13:12 (UTC)

Změna termínu, sraz bude 15. října. --egg 3. 9. 2011, 11:00 (UTC)

Název[editovat | editovat zdroj]

Přemýšlím že bych vyčlenil z článku Advanced Micro Devices (zkráceně AMD) sekci finance a to přesněji kvartální, stačí tam ponechat orientačně roční a zbytek dát do samostatného článku pro lepší přehlednost, ale nevím jak nově vzniklý článek pojmenovat jestli Advanced Micro Devices Finance, Advanced Micro Devices - Finance (oboje případně mít AMD...) nebo nevím jak, proto bych uvítal návrhy a případně jestli by mělo dojít na rozdělení, pokud se někdo rozepíše o článku více, budu jenom vítat, většina věcí tam už je, alespoň v nějaký podobě, hlavně už budu jenom rozšiřovat to co tam je. --Paxan 30. 8. 2011, 16:27 (UTC)

A co "Finance Advanced Micro Devices". --Jann 30. 8. 2011, 16:56 (UTC)
"Finance společnosti AMD" Všichni znají AMD, rozepsanou verzi méně a bez určení, že jde o společnost není na první pohled jasné jestli to nejsou třeba nástroje na práci s financemi... --Flukas 30. 8. 2011, 17:45 (UTC)
Jo, tohle zní dobře, ač jsou i jiné společnosti AMD (třeba en:Aircraft Manufacturing and Design). Stačí pak rozepsat tu zkratku v úvodu; navíc článek Finance společnosti Aircraft Manufacturing and Design (a dalších) asi jen tak nevzniknou (nebo jo?). --30. 8. 2011, 17:58 (UTC), Utar
Flukasův název je mnohem lepší než můj. Finance jiných AMD patrně nevzniknou. --Jann 30. 8. 2011, 19:40 (UTC)
To není špatný název (chtěl jsem si jako technik nechat pořádek, ale bude lepší "experimentovat"), přesunout se dá vždy vše. Jenom argument, že jiné AMD nevzniknou nebo nejsou tolik znát...ne nadarmo jsem AMD zvolil jako rozcestník a místo, abych vytvořil AMD (Rozcestník). I tak díky za rady :-), až bude čas, tak to zapracuji. --Paxan 30. 8. 2011, 19:52 (UTC)

Ještě mě napadlo jestli nezaložit "podčlánek" Advanced Micro Devices/Finance, co vy na to? --Paxan 30. 8. 2011, 20:15 (UTC)

To by bylo nejlogičtější/nejhezčí, ale není to zrovna obvyklé. Každopádně, v rámci těch změn bych do samostatných článků navrhoval dát i sekce 1.1 Vedení (nechat CEO + odkaz na článek) a 1.3 Pobočky (nechat hlavní sídlo + odkaz na článek) --Flukas 30. 8. 2011, 20:54 (UTC)
To kolik částí zpětně dám do samostatných částí, bude záležet na tom, jak to bude s přehledností. --Paxan 31. 8. 2011, 06:15 (UTC)

Lomítka určitě ne (vizte doporučení Název článku). Jinak osobně by se mi zdál nejlepší název Hospodaření AMD. (Je ovšem také otázka, zda dané téma vůbec splňuje encyklopedickou významnost a zda tedy nebude takový článek posléze smazán – ale to teď zkoumat nehodlám) --Tchoř 30. 8. 2011, 21:53 (UTC)

V doporučení je pouze pokud by článek mohl patřit ke 2 jiným článků, což tady nehrozí, tím pádem to nejde ani pro tento případ nazvat jako doporučení. Osobně se v tomto případě líbilo toto řešení, když to ani nemá možná ani na vlastní článek, tak jako podčlánek by to nemuselo splňovat tak velký kritéria, když jde jenom o to zpřehlednit text a informace stále mít po "ruce". --Paxan 31. 8. 2011, 06:15 (UTC)
Hospodaření by bylo rozsáhlejší než jen finanční přehled, ale zase to zní víc česky. O významnost bych se nebál, dva zdroje tam už jsou. Název článku je doporučení, které se samo porušuje (Wikipedie:Název článku/Omezení) a "Nepoužívejte názvy článků, které vyvolávají dojem hierarchie článků" je u článků kde hierarchie opravdu existuje nesmyslné, ale je tady zvykem dělat nezávislá jména, takže nemá cenu to lámat přes koleno. --Flukas 30. 8. 2011, 22:28 (UTC)
Přiznám se, že nevím, oč by bylo rozsáhlejší, ani proč bychom chtěli vydělit jen podčást hospodaření a nikoliv hospodaření jako celek.
Já na zdroje koukl jen namátkou a to, co jsem viděl, mne moc neuspokojilo. Pokud tam někde jsou dobré zdroje, tím lépe.
Doporučení samo sebe porušovat nemůže, protože doporučení není článek.--Tchoř 30. 8. 2011, 23:14 (UTC)
Ono by to šlo rozšířit, ale na to už tam je sekce podíl na trhu, která řeší jak klesala a zvedala se poptávka. --Paxan 31. 8. 2011, 06:15 (UTC)

Diskuse k článku Tomáš Krystlík[editovat | editovat zdroj]

V diskusi k článku někdo cituje výroky toho pána. Přiznám se, že mi přijdou o něm dost vypovídající a navíc nějak tak nerad mažu cizí příspěvky, pokud vysloveně neškodí či nejsou mimo téma. Na druhé straně se mi zdá nevhodné, aby tam byly citovány jeho různé sprosťárny a urážky. U takto dlouhých citátů může být navíc i sporná otázka autorských práv. Byl bych proto rád, kdyby někdo posoudil, zda je vhodné tu diskusi "cenzurovat" či nikoliv. Další věcí je kvalita zdrojování blogy u článku o něm a Hedvíčkovi, ale to už patří spíše do konkrétních diskusí. --Dezidor 31. 8. 2011, 17:53 (UTC)

Wikipedie není diskuzní fórum, že. A měla by si držet jistou úroveň, k čemuž stránka plná obscénních výroků zrovna dvakrát nepřispívá. Takže zcenzurovat. Krom toho jsou to skutečně výroky pana Krystlíka? To, že je někdo pod takovým jménem registrován v nějakém prakticky anonymním diskuzním fóru, ještě neznamená, že je to skutečně on... fext 31. 8. 2011, 17:58 (UTC)

Článek Bachova květová terapie[editovat | editovat zdroj]

Narazil jsem při vytváření botanických článků na článek Bachova květová terapie. Podle mého mínění je velmi problematické použít jako článek na wiki doslovné znění článku z jiného webu. Co na to Copyvio a zdroje? Děkuji za podněty. Vojtěch Zavadil 1. 9. 2011, 08:46 (UTC)

možná se jedná o povolený zdroj, ale nic jsem o tom podrobnějšího nenašel. Snad ví někdo jiný více. Pokud to nemá správnou licenci či povolení doručené do OTRS, pak by se samozřejmě jednalo o copyvio. Pěkný den, --Vojtech.dostal 1. 9. 2011, 09:35 (UTC)
Hledal jsem, je to v povolených zdrojích. Přesto považuji tento způsob tvorby wikipedie za problematický. Když chci dát do wikipedie neověřené informace, stačí je publikovat na svém webu a potom odkazovat na tento web? Je klub bojovníků PROTI něčemu relevantní zdroj? Vojtěch Zavadil 1. 9. 2011, 09:49 (UTC)
On může být relavantní pro svůj názor na něco, pokud jsou v duchu jeho úhlu pohledu však psány články, porušuje to Wikipedie:NPOV. --Dezidor 1. 9. 2011, 19:38 (UTC)
Nutno ale podotknout, že popis BKT v úvodu článku je psán z neutrálního pohledu bez hodnotících tvrzení, tedy o POV zcela jistě nejde. --G3ron1mo 1. 9. 2011, 21:19 (UTC)

Citace wiki.org[editovat | editovat zdroj]

Poradí mi někdo, jak ocitovat informaci z článku na wikipedia.org? Pokud odtud potřebuji převzít jasně ozdrojovanou informaci, mohu převzít citaci knihy nebo článku tam uvedenou nebo to mám citovat jako wikipedia.org? Děkuji. Vojtěch Zavadil 1. 9. 2011, 09:22 (UTC)

Myslíte např. anglickou wikipedii? V tom případě vlastně zřejmě provádíte překlad, na což je specializovaná šablona. V každém případě je vhodné (či spíše nutné) zachovat i původní reference umístěné v původním článku. Citovat informaci jako "z wikipedia.org" je nežádoucí. --Vojtech.dostal 1. 9. 2011, 09:31 (UTC)
Nejde mi o překlady celých článků ale o občasnou odbornou informaci z literatury ke které nemám přístup a kterou bych přesto rád ozdrojoval. Odpověď je dostatečná, děkuji. Vojtěch Zavadil 1. 9. 2011, 09:39 (UTC)
Je myslím poněkud kontroverzní, zda citovat literaturou uvedenou na jinojazyčné wiki i v případech, kdy jsme danou literaturu neměli před očima a nezkontrolovali si, zda je to opravdu v tom zdroji uvedeno. Ale dělá se to. --Vojtech.dostal 1. 9. 2011, 13:30 (UTC)
Správně by se mělo citovat místo, odkud byla informace brána a pokud je to wikipedie tak by se měla citovat wikipedie. Bylo by směšné, kdyby ani wikipedie nepovažovala sama sebe za důvěryhodný zdroj. Pokud je citace opsaná tak by se mělo psát "opsaná citace" a uvedeny by byly oba zdroje - aby bylo jasné kdo je původcem informace i odkud byla čerpána. V tomto případě většinou nikdo nepozná/neprokáže, že není citováno přímo z původního zdroje. --Flukas 1. 9. 2011, 13:10 (UTC)
Wikipedie podle mě není důvěryhodný zdroj pro citování. Proto vždy citovat původní zdroje a nikoliv wikipedii. V opačném případě by mohly vznikat smyčky zdánlivě důvěryhodných informací ocitovaných reciproce vzájemně mezi dvěma či několika jazykovými verzemi wikipedie. --Vojtech.dostal 1. 9. 2011, 13:30 (UTC)
Wiki je dobrý citovat pouze jako dodatek k ostatním citacím, aby nevznikla vámi jmenovaná smyčka. --Paxan 1. 9. 2011, 13:52 (UTC)
Moc dobře si to nedokážu představit a ani jsem to nikde neviděl. --Vojtech.dostal 1. 9. 2011, 14:11 (UTC)
Připadá mi jako nejlepší citovat především původní zdroj se zmínkou, kudy to šlo, je ale třeba doladit formu. První nástřel (příklad):

Meikle, R. D. (1984). Willows and Poplars of Great Britain and Ireland. BSBI Handbook No. 4. ISBN 0-901158-07-0 (převzato z článku Populus [1] na Wikipedia.org)

Je to košer? Máte někdo pozměňovací návrh? Vojtěch Zavadil 1. 9. 2011, 14:17 (UTC)

To je skoro přesně ta opsaná citace, kterou jsem uváděl výše. Tak to má vypadat. --Flukas 1. 9. 2011, 16:23 (UTC)

Orientované stavby[editovat | editovat zdroj]

Ahoj, nevíte prosím někdo něco bližšího k orientovaným stavbám (klíčová slova „křesťanská architektura“)? Tři základní otázky, které mi k tomu vyvstaly, jsem sepsal do svého blogu. Nejlepší odpovědí je článek ve Wiki :). Díky, --Jiří Janíček 2. 9. 2011, 09:43 (UTC)

Článek na pamětihodnosti.cz znám, teď vidím, že ve wiki dokonce je orientace kostela (kterou Google nenašel), ale také vágní, bez konkrétních dokumentů, údajů a dat. --Jiří Janíček 2. 9. 2011, 09:43 (UTC)

No, a co byste k tomu jako potřeboval? Fagnes 2. 9. 2011, 15:00 (UTC)
Sám předpokládám znalost wikipedistů v daném oboru při doplňování v takto zaměřených článcích. Přesto zdroj by se vyjímal jako hezký důkaz pro čtenáře, co Wiki moc nevěří, protože už našly některé chyby a nejasnosti. --Paxan 2. 9. 2011, 20:37 (UTC)
No tři hlavní otázky, které jsou s tím spojené, jsem sepsal do toho blogu, který jsem už zmiňoval. Např. je otázné, ač to asi není nejdůležitější, proč vlastně měly být stavby orientovány – zda proto, aby byly otočeny ke Svaté zemi, jak se tvrdí v článku na pamětihodnosti.cz, nebo aby byly otočeny směrem k Východu jako místu, ke svítá (kvůli světlu samému jakožto symbolu Krista), jako se píše v článku (což se mi obojí nezdá), nebo, protože druhý příchod Krista (parusie) se symbolicky očekává z Východu (což je výklad, s nímž jsem se setkal a jenž se mi pozdává nejvíc). Nicméně zdroj nemám(e) k žádnému z nich. Další otázky prosím viz můj blog. Za spolupráci děkuji, --Jiří Janíček 3. 9. 2011, 12:43 (UTC)
Tohle [2] jste četl? --Lenka64 3. 9. 2011, 13:02 (UTC)
Nečetl, vidíte, do Catholic Encyclopedia mě nenapadlo se podívat, stejně jako do cotoje.cz, teď na to ale ani nemám čas. Každopádně mi šlo o rozšíření článku (i s jiných zdrojů) – kdyby se toho někdo chtěl ujmout (optimálně někdo, kdo tomu rozumí víc než já)... --Jiří Janíček 5. 9. 2011, 10:00 (UTC)

Tak jsem si ten článek přečetl - něco nového přináší, přesto je ale dost vágní (chybí letopočty a konkrétní dokumenty) a navíc se v souvislosti s ním vynořily tyto nejasnosti:

  • Kde se dá sehnat (a tedy citovat) Apoštolská konstituce (Const. Apost., II, 7, heslo na iencyklopedie.cz)? Je někde na webu? (soub. katalog ČR ji - aspoň pod tímto názvem - nenachází)
  • u Tomáše ("II-II, Q. lxxxiv, a. 3") není napsáno, jaké autoři citují dílo - předpokládejme tedy, že Summu theologickou?
  • co znamenají další zkratky (Apol., Adv. val.)?

(podle seznamu zkratek (http://www.newadvent.org/cathen/01022a.htm) by Adv. + val. bylo "Adventus valor" (= ??), Apol. tam není vůbec). Díky za pomoc komukoli, kdo se toho článku ujme, --Jiří Janíček 5. 9. 2011, 12:10 (UTC)

Tak pod tím článkem jsou zdroje: "Kraus, Gesch. d. christ. Kunst, I (Freiburg, 1895); Realencyklopadie d. christ. Altertumer, s.v. Orientirung (Freiburg, 1886); Lowrie, Monuments of the Early Church (New York, 1901); Enlart, Manuel d'archeologie francaise, I (Paris, 1902)" a minimálně ty Monuments of the Early Church jsou dostupně na archive.org. Je to sice zajímavé téma, ale nejsem odborník, ale co jsem ted za pár minut prohlédla, tak něco se vyskytuje v google books, a kdyby se prolezli archive.org, gallica a podobně, určitě by se toho našlo dost. --Lenka64 5. 9. 2011, 12:55 (UTC)
Tertullianus psal o těchto věcech v Apologetiku a v Adversus Valentinianos. S pozdravem --Poko 6. 9. 2011, 07:24 (UTC) P.S. Podívejte se ještě na pasáž „Orientation“ zde. P.P.S. A tady je relevantní část těch Apoštolských konstitucí.

Wiki Loves Monuments[editovat | editovat zdroj]

Chtěl jsem se zeptat, proč se Česká republika neúčastní tohoto projektu Wiki Loves Monuments ? --Ondřej Kunčar 4. 9. 2011, 17:04 (UTC)

To nevím a je to škoda, vypadá to jako skvělý projekt. Je ještě možnost se dodatečně zapojit? --Vojtech.dostal 4. 9. 2011, 17:32 (UTC)
Jestli se dá ještě přidat, netuším. Řekl bych, že spíš ne. Narazil jsem na to tak, že jsem teď v Německu, a reklama na tuhle akci se mi zobrazuje nad každým článkem (jak na en, tak i na cz wiki). --Ondřej Kunčar 4. 9. 2011, 18:24 (UTC)
Mám takový tušení, že o tom cosi proběhlo v nějakém maillistu, jak a proč to skončilo, to nevím.--frettie.net 5. 9. 2011, 08:02 (UTC)
Takže Češi se mohou zapojit jen tím, že budou fotit monumenty v okolních státech (třeba v Německu)? Chápu to dobře? --6. 9. 2011, 09:39 (UTC), Utar
Tak to je spis dotaz sem. Co se tyce narodnich kulturnich pamatek, tak jsme na tom celkem dobre; co se tyce kulturnich pamatek, tam nemame ani uzemni seznamy. --Jklamo 6. 9. 2011, 19:58 (UTC)
Letos se to prostě v termínu vyhlašováni nestihlo. Do budoucna se snad jako pobočka zapojíme. --Limojoe 8. 9. 2011, 20:47 (UTC)

National Archives and Records Administration[editovat | editovat zdroj]

V diskusi u článku Úřad národních archivů a záznamů jsem narazil na problém, který se v jistých ohledech dotýká obecněji principů Wikipedie a v diskusi nelze pokračovat bez alespoň určité shody komunity. Problém: je zde instituce anglickým originálním názvem National Archives and Records Administration, ke kterému existuje dokonce několik českých překladů a otázka stojí, má se na Wikipedii používat český ekvivalent a to i přes to, že ani jeden není nikterak přesvědčivě převažující (případně je až příliš zjednodušující)? Zájemce o pomoc odkazuji k zmíněné diskusi. --marv1N 5. 9. 2011, 18:45 (UTC)

Obuv na vysokém podpatku[editovat | editovat zdroj]

Kolegyně a kolegové,

včera večer jsem na Wikipedii náhodou našel článek „Obuv na vysokém podpatku“. Protože byl tento článek v tou dobou poměrně neupravený, upravil jsem jej do běžnější podoby. Strávil jsem s tím několik hodin. Když jsem se na něj chtěl dneska podívat, zjišťuji, že článek byl snad (?) smazán a někým jiným napsán znovu. Následně na nové podobě již byly provedeny další změny.

Chtěl bych se tedy zeptat, k čemu že to došlo? Opravdu byl článek smazán? V čem nevyhovoval? Je mi, upřímně řečeno, dost líto té dlouhé práce, která tak přišla – zdá se – vniveč.

Předem děkuji za objasnění a vysvětlení.--Jan Polák 6. 9. 2011, 07:29 (UTC)

Jestli jsem to pochopil správně, pak došlo asi k tomu, že kolega Jan72Ektol) článek dále upravoval do podoby, kterou kolega Aktron seznal natolik nevyhovující, že článek smazal. Posléze Jan72Ektol článek opět obnovil a během noci dále upravoval ve formě značně odlišné od Wikipedie, načež jej ráno kolega Fext upravil do podoby na Wikipedii více obvyklé. Vizte Diskusi s Jan72Ektol a Diskusi k článku. Jaká byla předchozí podoba článku po Vašich úpravách bohužel nyní není vidět, protože smazáním a obnovením se ztratila historie editací. --Bazi 6. 9. 2011, 07:48 (UTC)
Smazané revize jsem obnovil. --Tlusťa 6. 9. 2011, 07:56 (UTC)
Díky za obnovu i za osvětu.--Jan Polák 6. 9. 2011, 14:43 (UTC)

Stránka CEBRE[editovat | editovat zdroj]

Dobrý den,

prosím o zhodnocení stránky o CEBRE - Česká podnikatelská reprezentace při EU. Popřípadě o Vaše editace. Stránka: http://cs.wikipedia.org/wiki/CEBRE_-_%C4%8Cesk%C3%A1_podnikatelsk%C3%A1_reprezentace_p%C5%99i_EU

Díky,

--Cebre brusel 6. 9. 2011, 09:40 (UTC)

Já myslím, že ten článek vůbec není špatný, rozhodně by v něm mohlo být více referencí, ale asi to takto stačí. Jen jestli text není odněkud zkopírovaný, v takovém případě by bylo nutné zaslat povolení do OTRS. Přeji pěkný den a děkuji za příspěvek. Třeba se od vás dočkáme i článků z evropského práva. --Vojtech.dostal 6. 9. 2011, 10:00 (UTC)
Článku zcela chybí Wikipedie:2NNVZ. Uvádí jen vlastní stránky a vlastní prezentace na jiných webech. --Bazi 6. 9. 2011, 10:55 (UTC)
Sám jsem zkoušel najít některé zdroje (přiznám, že jsem tomu nevěnoval moc času) a snažil se vložit trochu relevantní odkazy. Ale hospodářská komora ČR a Svaz průmyslu a dopravy ČR mě nepřijde, že by nemohlo být NNVZ...--Paxan 6. 9. 2011, 14:23 (UTC)
Určitě nejsou nezávislé, jde o mateřské organizace CEBRE.--Ioannes Pragensis 6. 9. 2011, 14:50 (UTC)
To jsem nevěděl, ale potom asi nejde o malou organizaci, pak je otázka jestli je potřeba 2NNVZ (je to jako kdyby někdo napadnul společnost AMD z toho, že potřebuje 2NNVZ). --Paxan 7. 9. 2011, 08:00 (UTC)
Obecně to, co je někým zpochybněno a není běžnou součástí vědění řekněme na gymnazijní úrovni, potřebuje zdroje k dokázání encyklopedické významnosti. Může to být buď na základě 2NNVZ, nebo na základě některých specializovaných pravidel (Wikipedie:Významnost (web) a jiná), anebo na základě obecného konsensu editorů, že objekty určitého typu (např. samostatné obce) jsou vždy významné. To platí bez ohledu na velikost organizace.--Ioannes Pragensis 7. 9. 2011, 08:16 (UTC)
To, že 1+1=2 teoreticky nepotřebuje 2NNVZ mě je jasné. Na jednu stranu velikost souvisí s tím jak je firma známá, ikdyž ne vždy to musí platit. --Paxan 10. 9. 2011, 16:31 (UTC)

Projekty Wiki a fotobanka ČTK[editovat | editovat zdroj]

Zdravím, tímto bych se chtěl především zeptat zástupců pobočky wiki, ale i ostatních. Narazil jsem na mnoho článků (troufám si říct tisíce) a občas imho důležitých (zejména pro čs wiki), které nemají žádné obrázky. Proto jsem se chtěl zeptat, hodně projektů si myslím zůstává nevyužitých a tak jsem myslel, že by se mohlo (pouze občas) zainvestovat a nakoupit nějaké obrázky z fotobanky ČTK, které by pak mohla wiki využít. Upřímně nevím jestli je v tom nějaký háček, ale zdál se mi to jako dobrý návrh pro zkvalitnění wiki. ---- ☃ Draffix 6. 9. 2011, 18:37 (UTC)

Ten háček je zřejmý při pohledu do podmínek užití. Nejedná se o nákup fotografií, tím spíš ne práv na jejich zveřejnění pod svobodnou licencí, ale o zpoplatněné poskytnutí licence. A jelikož nejde o svobodnou licenci, je to pro Wikipedii nepoužitelné. --Reaperman 6. 9. 2011, 18:46 (UTC)
No je to zpoplatněná licence, píše se tam "Poskytovatel uděluje Licenci k užití Fotografií způsobem a v rozsahu stanoveném v těchto Obchodních podmínkách. Způsob užití licence: ve formě sdělování veřejnosti prostřednictvím televizního vysílání či prostřednictvím sítě Internet nebo obdobné sítě." Tedy by to mohlo být i u nás ne? ---- ☃ Draffix 6. 9. 2011, 19:16 (UTC)
Ne, jedním se základních požadavků na materiály na Wikipedii je, že jsou k dispozici pod svobodnou licencí, tedy je možné je upravovat i komerčně šířit bez vědomí autora, respektive pro ně platí nějaká zákonná výjimka. Materiály typu „je možné užít pouze na wiki“ jsou nepřípustné. To není výmysl české wiki, ale je to nadiktováno už několik let z Nadace. --Reaperman 6. 9. 2011, 19:25 (UTC)
Materiály na projektech Wikimedia nejsou určeny jen pro sdělování veřejnosti prostřednictvím internetu, ale pro libovolné užití (například na obálce časopisu i při vyšším nákladu než 1000 výtisků nebo na reklamním billboardu u dálnice) při dodržení podmínek konkrétní svobodné licence. Podmínky ČTK jsou téměř v každém bodě sekcí Licence a Další práva a povinnosti nabyvatele v rozporu s principy svobodného šíření děl. --Milda 6. 9. 2011, 19:41 (UTC)
Jo, je to jak říká Milda, taky jsem to tam pročítal a bohužel to nejde, stejně tak je to i s dalšíma fotobankama - snad žádná by neumožnila šíření svobodně, když je sama prodává.--frettie.net 6. 9. 2011, 21:07 (UTC)
Je to tak, vyjímkou potvrzující pravidlo jsou fotky poslanců VV, které jsem po volbách oslovil a oni domluvili souhlas ČTK, což je asi speciální případ. --Nadkachna 6. 9. 2011, 21:28 (UTC)
Aha, už je mi to jasné. Tak díky za vysvětlení, jen mě to tak napadlo když jsem brouzdal netem. ---- ☃ Draffix 6. 9. 2011, 22:09 (UTC)

Čtu tento odstavec a neodpustím si rýpnout do vosího hnízda. Na Wiki edituji stránky o fotbale a mnohokrát jsem se dostal do křížku s ostatními editory. Důvodem většiny sporů jsou vymyšlená loga fotbalových klubů, které jsem přidával (dneškem konče) na stránky o klubech a soutěžích. Proto mám tuto otázku: Jak je možné, že en.wiki používá loga, která nejdou transportovat na commons, když se zde o několik řádků výše píše, že nadace Wikimedia neumožňuje transport ničeho, co není pod svobodnou licencí ? Nejsem tu dlouho a neúčastnil se diskuzí, které toto možná již dříve řešili, ale moc rád bych se v tom vyznal. Díky za odpověď. -- Jenis 10. 9. 2011, 13:02 (UTC)

Ale to není žádné píchnutí do vosího hnízda, to se tu točí neustále. Jde o rozdíly v českém a zahraničním autorském právu, které umožňuje využití souborů splňujících fair use. Více to asi bude popsáno pod lípou v sekci práva či v nápovědě pro licence. Měj se. --Nadkachna 10. 9. 2011, 13:12 (UTC)
A dalo by se s tím něco dělat? Koukal jsem, že to má i spoustu dalších wikipedií. Například Maďarská... -- Jenis 10. 9. 2011, 13:15 (UTC)
Přečtěte si Wikipedie:Licenční politika u souborů, potažmo foundation:Resolution:Licensing_policy/Cs. A co s tím? No, můžete jít zkusit lobbovat u svého poslance či senátora za reformu autorského práva. Šanci na úspěch si jistě dovedete představit. --Mormegil 10. 9. 2011, 15:05 (UTC)

Obec nebo sídlo[editovat | editovat zdroj]

Dají se všechna rakouská sídla (města, městyse, obce) nazvat společně obce, jako v ČR, nebo ne? --Lenka64 7. 9. 2011, 09:50 (UTC)

Obcí (německy Gemeinde) je každá samosprávná vesnice, město a městys v Rakousku. --Jowe 7. 9. 2011, 10:25 (UTC)
Dík. --Lenka64 7. 9. 2011, 10:29 (UTC)
Přičemž pozor, stejně jako v Česku jsou tam i sídla nesamosprávná, která nejsou obcemi. --Mmh 7. 9. 2011, 11:30 (UTC)
Ano, patrně máte na mysli části obcí jako "Griesbach (Gemeinde Groß Gerungs)". Jde mi o kategorizaci, takže tohle bude řešeno kategorizací pod "hlavní" obec. --Lenka64 7. 9. 2011, 11:37 (UTC)
Nesamosprávná sídla bývají označena jako Katastralgemeinden, což v některých článcích na cs.wiki je přeloženo jako katastrální obec. --Jowe 7. 9. 2011, 12:00 (UTC)

Oscar[editovat | editovat zdroj]

Dobrý den! Rád bych začal pracovat na stránkách o Oscarech a zajímalo by mě, zda-li bych mohl, resp. zda-li by mi někdo nepomohl rozdělit stránku Oscar a Akademii filmového umění a věd, která je v dnešní době přesměrována už na zmíněnou stránku o Oscarech. Jsou to dvě naprosto rozdílné záležitosti - Akademie je instituce sdružující asi šest tisíc členů z různých filmových odvětví, kteří jednou za rok udělují onu zmíněnou cenu Akademie. Proto si myslím, že by to mělo být zvlášť. Můžu znát váš názor? Moc by mi to pomohlo. Děkuji, s pozdravem Dan --Wilbur 7. 9. 2011, 11:06 (UTC)

Postup je jednoduchý - klikněte na tento odkaz, smažte REDIRECT... a napište vlastní text. --Jvs 7. 9. 2011, 11:11 (UTC)
Tak to díky, to bylo rychlé, snad to nebude nikomu vadit :) Hezký den, d.--Wilbur 7. 9. 2011, 11:14 (UTC)

Přeskakování přesměrování[editovat | editovat zdroj]

Například představivost je přesměrované na představa. Teď jsem si všim, že někdo změnil odkaz v článku z představivosti na představu (odkazované slovo je představivost). Je to žádoucí? Připadá mi to jako kontraproduktivní a škodlivá činnost. Chápu, že to může neznatelně zrychlit načítání a trochu ulevit serverům, ale pokud by snad někdy vzniknul článek představivost, všechny zmínky o ní budou odkazovat na představu, což je mnohem náročnější na kontrolu/změnu/odstranění. Lepší by bylo odkazovat vždycky na správný článek a pokud neexistuje udělat třeba přesměrování na nejbližší, kde je problematika alespoň nějak řešena a ne za každou cenu odkazovat na aktuálně existující článek. To by bylo ideální řešení při konečném počtu článků, ale ten není konečný a zdaleka není na české wiki uzavřený... Co si o tom myslíte? --Flukas 8. 9. 2011, 18:40 (UTC)

V zásadě souhlasím, myslím, že s napřimováním přesměrování by se to nemělo přehánět. --Tchoř 8. 9. 2011, 19:21 (UTC)
Souhlasím a je fajn, že to tu padlo. Už jsem to měl několikrát na jazyku. Jsem zásadně proti napřimování přesměrování ve chvíli, kdy existuje šance, že by tam v budoucnu mohl být samostatný článek. --Vojtech.dostal 8. 9. 2011, 19:30 (UTC)
V zásadě souhlasím s předřečníky. Je ovšem zase pravdou, že existují, přesměrování, která si zaslouží napřímit. Jedná se např. o preudonymi umělců či stará jména fotbalových týmů či podniků apod. Ideálním stavem by byla nějaká značka u redirektu, která by botům (a lidem) říkala jestli napřimovat či nenapřimovat. A defaultně bych asi nenapřimoval. Ovšem mé znalosti jsou tak nízké, že ani netuším, jestli to vůbec jde udělat.--Fafrin 8. 9. 2011, 20:03 (UTC)
Ano, napřimování si je vždy potřeba dobře rozmyslet. Některá mnou zakládaná přesměrování, která nejsou jen jiným názvem a někdy by se tedy mohla rozrůst v samostatný článek, označuji jako jen dočasná (dnes např. Games.cz). Teoreticky by se pak odkazy na takováto přesměrování neměly napřimovat; možná by je šlo označovat i nějak systémově. --11. 9. 2011, 09:48 (UTC), Utar
Kdysi tu vznikl (nikdy nedokončený) systémový projekt na třídění redirektů podle jejich typu, ze kterého by se dalo snadno vyčíst, která přesměrování lze bez problémů napřimovat, která určitě ne, a u kterých by mohl být nějaký zádrhel. Samozřejmě, kdyby se toho chtěl někdo dnes ujmout, vyžadovalo by to kompletní revizi už roztříděných redirů, aby se zajistilo, že tam nejsou chyby. --Reaperman 11. 9. 2011, 19:23 (UTC)

Reflist[editovat | editovat zdroj]

Právě jsem si všiml, že Limojoe opětovně založil šablonu {{reflist}}, která slouží pro řazení referencí do sloupečků. Kdysi tato šablona byla smazána, neboť s ní byly nějaké problémy, následně se zavedlo udělátko pro řazení do 2 nebo 3 sloupečků. Takže co s tím, buď by se mělo zrušit to udělátko (když je v článku reflist a máte zároveň zapnuté udělátko, tak jsou reference ve čtyřech nebo dokonce v šesti sloupcích, viz Ladislav Bátora), pokud proti šabloně nikdo nic nemá, nebo smazat ta šablona. Mít tu oboje je i dle mě nesmysl, dělá to binec. --Harold 9. 9. 2011, 08:38 (UTC)

I když vím, že to neprojde, tak jsem pro {{reflist}} --Silesianus 9. 9. 2011, 08:43 (UTC)
Můžu se zeptat, jaké jsou problémy s šablonou reflist? Je mi divné, že by to na anglické wikipedii akceptovali, pokud by to nějak výrazně blblo. --Vojtech.dostal 9. 9. 2011, 08:49 (UTC)
Snad odpoví někdo, kdo do toho vidí. Já jsem jen našel tu diskusi Pod lípou před 3 roky, na kterou jsem odkázal. --Harold 9. 9. 2011, 08:54 (UTC)
Aha, koukám na tu diskusi, ale abych řekl pravdu, velkou důvěru k tamním argumentům nemám. en:Template:Reflist je běžně používaná. To, že Explorer sloupce nezobrazuje, není žádný argument. Na anglické wiki jsem si nikdy nevšiml problémům s funkčností reflistu, ve všech mých prohlížečích funguje, jak má. --Vojtech.dostal 9. 9. 2011, 09:00 (UTC)
Pokud se pamatuji, šablona byla špatná zejména v tom, že vhodnost řadit do dvou sloupců není dána ani tak vlastnostmi článku, ale vlastnostmi zobrazovacího zařízení. Dává tedy smysl, aby o tom, kdy vícesloupkovat, rozhodl čtenář, nikoliv editor. A to třeba pomocí kaskádových stylů, nebo zapnutím udělátka. Dávat to do nějakého článku natvrdo, aby tam pak nebohý čtenář s malým monitorem měl nečitelné nudle, pokládám za velmi ošklivý nápad. Co by dávalo smysl, by bylo mít šablonu, která dělá vícesloupcování až v kombinaci s udělátkem. Tedy vícesloupcovalo by se jen tehdy, pokud to chce autor i čtenář. Tím by se zabránilo roztahání reference na několik sloupečků, je-li tam jediná. --Tchoř 9. 9. 2011, 09:07 (UTC)
a kolik čtenářů využije nějakých udělátek? To je podle mě naivní představa. Navrhuji opačný postup: kdo má malý monitor (a že to bude spíše zlomek uživatelů), ať si to sloupcování vypne. --Vojtech.dostal 9. 9. 2011, 09:10 (UTC)
Jaká je definice malého monitoru? --Silesianus 9. 9. 2011, 09:13 (UTC)
I o tom by IMHO měl rozhodovat čtenář a ne editor, někdo má zrak jako ostříž a někdo ne. A zobrazovací zařízení nemusí být jen monitor, existují i PDA, mobily, tablety.--Shlomo 9. 9. 2011, 13:08 (UTC)

(po 3 edit. konfliktech) Po upozornění kolegy Harolda jsem šablonu v článcích nahradil. Chápu třeba, že při použití v kombinaci s udělátkem to může dělat paseku (ne přímo technické potíže, ale nevypadá to dobře a přehledně, protože třeba místo 2 sloupců udělá 4). Na druhou stranu je možné, že reflist nabízí řešení pro dlouhé články s mnoha referencemi, protože udělátko si může zapnout jen registrovaný uživatel, ale drtivá většina návštěvníků se neregistruje. Mohlo by být řešením třeba automatické řazení do více sloupců v závislosti na rozlišení monitoru a za podmínky, že je v článku třeba 50 a více referencí? A nějaké ošetření, aby se to nebilo se zapnutým udělátkem? (Možná je to zbytečně překombinované řešení a někdo navrhne jednodušší a zároveň účinné.) --Bazi 9. 9. 2011, 09:12 (UTC)

Nejde jen o rozlišení monitoru. Já mám například dost slabé oči, a tak mám nastavenu dost velkou minimální velikost fontů. Před časem jsem už vyměkl a přešteloval si obrazovku z 800 na 1024 pixelů, protože opravdu hodně webovek má s těmi 800 velké problémy (či já potom s nimi), ale zase jsem si o něco zvětšil písmo. Jistě, jsem asi malá menšina, ale bezohledný přístup "tenhle vzhled se mi líbí a většině to vyhovuje, tak ho vnutím všem" mě dokáže dost vytočit. --Mmh 9. 9. 2011, 09:20 (UTC)
Pro V.D. (s e.k.) :Máte takové technické řešení připravené?
Kdo má malý monitor dnes, v době chytrých mobilů, netbooků a tabletů? Takových lidí bude docela dost.
Skutečně je dobrý obchod velké části čtenářů nepatrně pomoci a menší části čtenářů hodně uškodit?--Tchoř 9. 9. 2011, 09:16 (UTC)

Reflist nabízí fíčurku, která další sloupce zobrazí pouze pokud se tam vejdou. Tj. pokud tam bude třeba 30em na sloupce (tj. {{Reflist|30em}}), tak to zobrazí dva sloupce až v případě, že je část pro reference větší než 60em. Jediné, s čím se to teď bije, je to, že poud má někdo v udělátkách zaškrtnuté dva sloupce, tak mu je reflist zdvojuje, takže vidí čtyři, šest atd. sloupců. Viz en:Template:Reflist#Columns. --G3ron1mo 9. 9. 2011, 09:18 (UTC)

Pokud to takto skutečně funguje, tak by to šlo (a možná upravit udělátko, aby se netlouklo). Nicméně by tam bylo v takovém případě dobré přednastavit nějakou poměrně vysokou hodnotu (45em ?), protože editoři to budou často vkládat bez parametru a dopadalo by to stejně, jako kdyby tam ta možnost nebyla. --Tchoř 9. 9. 2011, 09:33 (UTC)
Tchoř, Flukas (níže): Ano, udělal bych to blbuvzdorné a používal bych to pouze ke sloupcování (na en:wiki to umožňuje víc kouzel, ale zdají se mi zbytečná). Šablona by se používala bez parametru a uvnitř by byla nastavená vhodná hodnota minimální šířky sloupce. Tuto hodnotu bych odvodil z nějakých statistik, typu [3]. Pak by ale bylo vhodné používat místo <references /> všude {{reflist}} a ve všech článcích to i nahradit (to bude asi největší megavýměna tady na wiki), aby se zachoval jednotný vzhled wiki. Asi by bylo i záhodno používat sloupce například od 20+ referencí (to opět záleží na dohodě). A ještě poznamenávám, že výhoda použití jednotek em je v tom, že jsou relativní k velikosti písma a ne k rozlišení displeje. kombinaci s udělátkem musím ještě promyslet. --G3ron1mo 9. 9. 2011, 09:46 (UTC)

Článek, který má jen jednu referenci by měl dostat další a obecně u všech článků by bylo vhodné zobrazovat reference ve dvou nebo třech sloupcích (pro všechny). Není pravda, že udělátko můžou používat jen registrovaní, ten škaredý posuvník u interwiki je tam pro všechny. Souhlasím s Tchořem, že to není dobrý nápad. Toto by se mělo řešit globálně s ohledem na možnost volby podle zařízení a ne vkládáním sloupců do článků... --Flukas 9. 9. 2011, 09:27 (UTC)

Ano, to by bylo dobré řešení, šablona, které až v kombinaci s udělátkem (které může být přednastaveno zapnuté) udělá více sloupců. A kdo to nechce, ten si udělátko vypne. A kdyby na vypnutí nebyla potřeba registrace, ale stačilo přebití vlastním kaskádovým stylem, bylo by to nejlepší. --Tchoř 9. 9. 2011, 09:38 (UTC)
Je opravdu u všech článků vhodné zobrazovat reference ve dvou nebo třech sloupcích (pro všechny)? Zajímalo by mě, zda se všem např. líbí vícesloupcové zobrazení u článků s plnými referencemi, jako např. NČ Eukaryota, kde se takovým zobrazením oddíl referencí svisle prakticky nezkrátí, zato vlastní reference se znepřehlední. U článků se zkrácenými stránkovými referencemi z několika málo zdrojových publikací bych to chápal. Petr Karel 9. 9. 2011, 09:51 (UTC)

Nešlo by udělat nějakou záložku nebo klikátko přímo u nadpisu Reference (příp. i u nadpisů dalších skupin odkazů), kterým by si každý počet sloupců upravil? Petr Karel 9. 9. 2011, 09:36 (UTC)

Zrovna u eukaryot mi dva sloupce připadají nejlepší (jedn málo, tři moc). Horizontální rozlišení mám 1680. Na netbooku by dva sloupce byly asi už moc. Právě proto by si to měl nastavovat uživatel. Stejně mám ale zobrazování nastavené jen na jeden sloupec, protože u vícesloupcových se nezobrazují čísla. :( --Flukas 9. 9. 2011, 11:58 (UTC)

Upozorňuji také na návrh nápovědy Wikipedie:Reference_(nápověda), který by v případě zavedení bylo asi žádoucí přepracovat. Mimochodem jsem díky této nápovědě objevil půvab referncí v odstavci, které asi {{Reflist}} umožňovat nebude, že? :( --Shlomo 9. 9. 2011, 13:08 (UTC)

Mimochodem podívejte se prosím například na tento článek, jeho téměř 170 referencí tvoří vinou nevhodného řazení v jediném sloupci skoro pětinu celé stránky. --Millenium187 9. 9. 2011, 15:51 (UTC)

Plně souhlasím s Mmh. Jsem také jedním z těch, kteří kvůli horšímu zraku mají v prohlížeči zvětšenou velikost základního písma oproti implicitní hodnotě, nastavenou volbu minimálního písma a při čtení si písmo často ještě o jeden až dva kroky (ve Firefoxu Ctrl-+ zvětšuji. Uživatelé mohou mít různé (a různě závažné) důvody, proč jim nějaké nastavení nevyhovuje, my bychom jim to neměli různým patláním specialitek znesnadňovat. Vnucování více sloupců tam, kde by si o jejich počtu mohl každý uživatel rozhodnout sám, považuji za bezohlednost. --Milda 9. 9. 2011, 16:59 (UTC)

Já s vámi zase plně nesouhlasím, ač mám ze stejných důvodu také nastavenou větší velikost písma tak vnucování jednoho sloupce tam kde to není potřeba a zabírá to zbytečně hodně místa a celkově to hyzdí článek považuji zase já za bezohlednost. Uživatelé mohou mít různé důvody, proč jim nějaké nastavení nevyhovuje, my bychom jim to měli usnadnit a nabídnout jim implicitně to po většinou vhodnější. --Millenium187 9. 9. 2011, 18:47 (UTC)
No, já mám rozlišení 1440x900 na 13 palcích, mám tedy dost vysoký rozlišení a dost malý písmo, pořád to vidím. Ale kdyby mi někddo na telefonu nebo na tabletu ukázal dva sloupce, tak nevím nevím. Ale pokud vím, tak pro mobilní prohlížeče se posílá mobilní verze wiki, ne? Nebo jen mně?--frettie.net 9. 9. 2011, 19:32 (UTC)
Může mi tu prosím někdo shrnout důvody pro zavedení této šablony, abychom to měli pěkně pohromadě, a mohli si dát vedle sebe pro a proti? --Reaperman 9. 9. 2011, 19:15 (UTC)

Souhlasím se všemi, s výjimkou tech, kdož mají jiný názor než já! Je to super nápad, vážně, teď budeme diskutovat o vhodnosti čí nevhodnosti jakési šablony ;), tohle miluju! :) Jen do toho! :) Fandím Reflistu, kdyby se to protáhlo, můžeme si nechat udělat šály s nápisy {{Reflist}} a <references /> a půjdeme nějaké do nějaké pseudo-kavárny s těmi šálami a budeme se tam kulantními slovy hádat a nadávat si. :) Super! Ach bože díky za vás! :) --Millenium187 9. 9. 2011, 21:51 (UTC)

Mám udělat nálepky? :) --Fafrin 10. 9. 2011, 12:55 (UTC)
 :) ... něco na tom jen ... "Tento wikipedista je reflistovec, tedy příznivce hnutí vyznávajícího reflistismus, tzv. reflististů." --Millenium187 12. 9. 2011, 09:01 (UTC)

Dovolím si oprášit myšlenku na řešení dlouhých seznamů refů pomocí posuvníku. Hrubý nástřel viz Wikipedista:Pan BMP/Pískovna3. V současnosti něco podobného mají na nl wiki (viz nl:Barack Obama. Krátce se o tom uvažovalo zde, podmínkou zavedení samozřejmě je ošetření CSS podle typu média a také to, že se neobjeví nějaké další problémy s přístupností.--pan BMP 9. 9. 2011, 23:05 (UTC)

Kategorie podle věku dožití[editovat | editovat zdroj]

Zdravím, mám námět, nevím kam s ním. Nebylo by užitečné zavést podle vzoru Kategorie:Narození <rok> a Kategorie:Úmrtí <rok> ještě Kategorie:Dožití <věk> let? Chápu, že by bylo strašně pracné je přidat ke všem existujícím biografickým článkům, a vím, že sám vám to slíbit nemohu, ale možná by to někoho mohlo zaujmout. Inspiroval mě k tomu tento článek. Stejně tak třeba by bylo zajímavé mít na jednom místě lidi, kteří se dožili více než 100 let. Nebo Kristových 33.

Prosím odpovídejte raději zde: Diskuse k Wikipedii:WikiProjekt Biografie. --Pavel Q 9. 9. 2011, 10:20 (UTC)

Wikipedia a citace z ní v linkách tramvají Liberecké MHD[editovat | editovat zdroj]

Ahoj, víte někdo o tom, že v Transport-TV v liberecké MHD jsou citace z Wikipedia.org?--frettie.net 9. 9. 2011, 19:38 (UTC)

Nevím, to je zajímavý – tys to viděl? Vyfoť! :) --Jiří Janíček 10. 9. 2011, 09:17 (UTC)
Viděl, možná zítra.--frettie.net 10. 9. 2011, 17:20 (UTC)
Jo, v Hradci jeden čas taky byly.--Lukax 11. 9. 2011, 11:57 (UTC)
Fotku mám, ale je tam brutální odraz, tak nic moc. Je to dle mě super věc.--frettie.net 11. 9. 2011, 16:43 (UTC)

Předzávěť[editovat | editovat zdroj]

Listina, ve které člověk ustanoví, jak se s ním má zacházet když v budoucnu nebude schopen projevu, se anglicky nazývá en:Advance health care directive, německy de:Patientenverfügung. Jak se takováto listina nazýva česky? Dík. Flip --217.87.126.197 10. 9. 2011, 09:14 (UTC)

Říká se tomu "dříve vyslovené přání pacienta".--Formol 10. 9. 2011, 11:14 (UTC)

Dík! Flop --217.87.102.222 10. 9. 2011, 13:34 (UTC)

A používá se to v Česku? Standardně, nebo výjimečně? Musí si o to pacient říct? (Je dobré o tom vědět, díky za info…). --Jiří Janíček 10. 9. 2011, 19:53 (UTC)
STOP CHAT Wikipedie není diskusní fórum, respektujte to, prosím. Děkujeme za pochopení. STOP CHAT
--Zdenekk2 10. 9. 2011, 20:56 (UTC)

Protest[editovat | editovat zdroj]

Protestuji proti dezinformaci na hlavní straně, demonstrace ve Varnsdorfu byla povolená byla, nebyl povolený jen pochod. Navíc ta demonstrace nebyla ani tak proti Romům (ti jsou jen vrchol ledovce). Jak to bylo, viz zde [4], bohužel trošku to policie přehnala, lidi víc nazlobila a DSSS získala další příznivce.--Mirek256 12. 9. 2011, 07:31 (UTC)

Cituji z článku:[5], "Mám tady děti," řve na ně drobná třicátnice objímající asi tříletého caparta. "Tak jdi s nima domů, ty krávo," zakřičí na ni policista v odpověď., či V "nepovoleném" průvodu šla asi šedesátiletá paní s vnoučaty a vedle ní zhruba patnáctiletí výrostci nebo kuchař z nedalekého hotelu. "Bojím se pouštět děti večer ven. Když jde dcera na diskotéku, musí přijet taxíkem. To abych ale nevydělávala nic jiného. Chci, aby se to změnilo," říká čtyřicátnice Kamila. Podle ní za přepadáváním starých a nemohoucích nebo naopak mladých dívek a maminek s dětmi stojí malá skupinka asi deseti či patnácti mladých varnsdorfských Romů. Právě v ubytovně Sport, kam dav míří, bydlí nejvíce z nich.--Mirek256 12. 9. 2011, 07:35 (UTC)

Tak to opravte sám v Šablona:Nejnovější aktuality - Wikipedie:ESO. Zdravím,--Ioannes Pragensis 12. 9. 2011, 08:14 (UTC)
Aktuality dělají ostudu dlouhodobě, nejlépe by bylo je zrušit. --Tchoř 12. 9. 2011, 08:39 (UTC)
Nebo se jim patřičně věnovat. Palu 12. 9. 2011, 09:01 (UTC)
Patřičně věnovat = nevěnovat. Wikipedie má být encyklopedie, nikoliv zpravodajství (od toho jsou Wikizprávy). --Tchoř 12. 9. 2011, 09:54 (UTC)
Patřičně věnovat ≠ nevěnovat. Portál Wikipedie (Hlavní strana) má za úkol návštěvníka přilákat ke čtení Wikipedie, nikoliv být sterilní, nudnou a nezajímavou stránkou bez obsahu, která jej zcela jistě naopak odpudí. Čili patřičně věnovat = zajistit, aby byl její obsah zajímavý a bezchybný po všech stránkách. Palu 12. 9. 2011, 10:54 (UTC)

Internet Movie Database – spam či nikoliv?[editovat | editovat zdroj]

Dobrý den, chtěl bych se zeptat na názor komunity ohledně hromadného odkazování na Internet Movie Database, které obsahuje nemálo článků. Na anglické Wikipedii obsahuje odkaz na tento server téměř povinně snad každý článek, který se týká televizní produkce. Já mám za to, že nemá smysl na IMDB odkazovat, pokud ten odkaz téměř nic neobsahuje, což je většina takových odkazů, na které narážím – na wikipoměry je takový článek na IMDB subpahýl. --Loupežník 12. 9. 2011, 15:29 (UTC)

Nevím, který konkrétní příklad máte na mysli, ale IMDB má zpravidla velmi bohaté informace jinde těžce dohledatelné (např. plné obsazení a filmový štáb po rozkliknutí "full cast and crew", podrobné technické parametry po rozkliknutí "full technical specs" apod.). Kéž by filmové články na cswikii obsahovaly tak bohatou faktografii. Petr Karel 12. 9. 2011, 15:52 (UTC)
Například tento odkaz, který anonymní editor vložil do stejnojmenného článku a pak ho ihned promptně odstranil. Nestavím se proti umisťování odkazů obsahujících velké množství hodnotného obsahu, to v žádném případě. Nezamlouvá se mi jen odkazování na IMDB za každou cenu. --Loupežník 12. 9. 2011, 15:57 (UTC)
Pokud tam o předmětu článku skoro nic není, tak bych neodkazoval. --Tchoř 13. 9. 2011, 05:29 (UTC)
Je to snad nejbohatší zdroj o filmech, podle mě by měl být (jestli není) v infoboxu k filmu (pro českou wiki spolu s csfd, která je v češtině) --Flukas 12. 9. 2011, 18:01 (UTC)
Záleží v jakém článku na to odkazuje. Filmy jsou např. téměř kompletní ve všech ohledech, které by popis měl mít, angličtí (resp. američtí) herci mají také detailní databázi, nicméně jiní zahraniční herci či režiséři, především pak naši, tam už ten popis ubývá a moc toho tam není (jak uvádíte odkaz). Tedy kdybych to měl shrnout, tak u zahraničních filmů a herců bych na imdb odkazoval z důvodu obsáhlého popisu avšak u českých herců, režisérů a filmů, které na imdb neobsahují mnoho obsahu, bych vynechal. Souhlasím, že za každou cenu tam "cpát" odkaz na téměř prázdnou stránku je zbytečné. Jak psal tchoř, odkaz jenom tam, kde jeho odkaz obsahuje důležité či jinak zajímavé informace. ---- ☃ Draffix 15. 9. 2011, 05:34 (UTC)

Příjmení[editovat | editovat zdroj]

Tady je zvláštní šablona Naše přímení. Nešlo by tam vložit, že je podle knihy Naše příjmení zpracována jen část (nevím jaká, ale moje úpravy neú článku? Díky... --Jiří Janíček 12. 9. 2011, 19:11 (UTC)

Martenns[editovat | editovat zdroj]

Dobrý den kolegové. Řeším problém, se kterým jsem se dosud ještě nesetkal. Konkrétně se jedná o článek o šlechtickém rodě Martenns. Při ověřování jsem narazil na fakt, že v žádné mé literatuře zabývající se šlechtou nefiguruje. Google také mlčí. Nicméně v samotném článku (který má jinak docela tristní úroveň) nějaké zdroje uvedené jsou. Když jsem dal tyto knihy v Googlu ověřit, zda vůbec existují, rovněž mi žádnou takovou, kromě jediné, nenalezl. Uvedený díl televizního pořadu Historie.cs sice odvysílán byl, nicméně pod tímto názvem podle textového přepisu na webu České televize tam nic o výše uvedeném rodě nepadlo. Zmíněnou diplomovou práci jsem také nikde nedohledal. Mám silné podezření, že se jedná o plíživý vandalismus a podobný případ jako Henryk Batuta. Ovšem nevím, jak v tomto případě postupovat. Šablonu urgentně ověřit mi kdokoliv z kolegů odstraní, protože zdroje dole uvedeny jsou - nicméně nepředpokládám, že je každý bude ještě navíc ověřovat tak jako já. Spousta tvrzení jsou dle mého názoru naprosto nesmyslná "I za doby totalitního režimu v ČR, byly děti posílány do kláštera Králiky, tento klášter byl do konce 80 let tajným církevním institutem pro aristokratickou smetánku" atd. Takže, co s tím, jak se toto řeší dál? --Martin Kotačka 13. 9. 2011, 05:21 (UTC)

Pro začátek bych se úplně normálně vkladatele zeptal, v kterém že zdroji o tom rodě má být něco napsáno. --Tchoř 13. 9. 2011, 05:28 (UTC)
Vkladatel zdroje uvedl. Nicméně já jsem je nedohledal. --Martin Kotačka 13. 9. 2011, 05:34 (UTC)
Pěkně napsaná fikce, vložil jsem urgentně ověřit, protože všechny zdroje jsou opravdu vymyšlené. --G3ron1mo 13. 9. 2011, 06:03 (UTC)

Dobrý den, prosím o výmaz všech těchto záznamů , jelikož pan Martenns mne chce žalovat pro únik informací a není ochoten mi dávat k tomuto žádné důkazy ohledně ověření ve wikipedii, můžete mi prosím s tímto pomoci a vymazat vše, nechci s ním bojovat (je to právník ), díky za pomoc a omlouvám se za vzniklé potíže. Kateřina S.

Reverty faktů doložených zdrojem[editovat | editovat zdroj]

DeeMusil revertuje fakta, která aspoň trochu vyvažují zcela tendenčně psaný článek o homosexualismu, a poukazují na neinformovanost a nebezpečnost myšlenkové ideologie těch, kteří toto slovo používají. http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Diskuse:Homosexualismus&diff=7384850&oldid=7259160 --84.42.249.213 14. 9. 2011, 06:41 (UTC)

diskutujme na tamější diskuzní stránce. Položil jsem dotaz. --Vojtech.dostal 14. 9. 2011, 07:04 (UTC)
Buď tu Destinero opět porušuje zákaz editace tématu nebo jej někdo záměrně napodobuje, aby vytvořil zdání, že jde o Destinerovy editace. Obojí je proti pravidlům --Dezidor 14. 9. 2011, 08:46 (UTC)
Nebo si ho někdo vzal za vzor, což proti pravidlům není. --Kyknos (labuť stěhov 14. 9. 2011, 17:13 (UTC)
A je to tady zase, opět věci, které znechutí přispívání stálých i nových wikipedistů. Nestačí aby to bylo na nástěnce správců a na tamní diskuzní stránce? To to musí být i zde? Ach, opětovné zaplavování sporů, které si prostě musejí všimnou všichni ať už chtějí nebo ne... ---- ☃ Draffix 15. 9. 2011, 05:27 (UTC)
Bohužel, na druhou stranu Checkuser definitivně potvrdil tuto IP adresu jako Destinera, takže minimálně na nějaký čas bude zase klid. Já jen revertoval nesouvisející spam.--DeeMusil 17. 9. 2011, 22:16 (UTC)
Čím více lidí si toho všimne, tím lépe. Problémy není dobré zametat pod koberec. --Kyknos (labuť stěhov 18. 9. 2011, 01:06 (UTC)
A každý by měl především začít u sebe, Kykne, nikoliv roztahovat své problémy po všech nádražích a dělat ostudu např. blahé paměti Destinero až u Jimba.--DeeMusil 18. 9. 2011, 17:09 (UTC)

----
Rád bych autora "tohoto tématu v diskusi Pod lípou" upozornil, že žalování na jiné wikipedisty/wikipedistky bez předešlé snahy o projednání mezi čtyřma očima je v zásadě naprosto proti duchu ústavy Wikipédie, tedy konrétně wikietikety. Je to tudíž porušení slušného chování na wiki, ne-předpokládání dobré vůle atd.

Jinak, jestliže se jedná o spor spíše osobní, je vhodné požádat o mediaci. Jestliže je to spor především věcný, doporučuji použít názor třetí osoby. Další věc, která to vyřeší, je přečíst + připomenout si nápovědu (např. WikiLáska, WikiEtiketa, WPP:ŽOU, WP:AGF, a další) a uplatňovat, co jsem se z ní dozvěděl. (Staňte se činiteli slova. Ne pouze posluchači! ... jak také v Bibli, Jakub 1.kapitole, je také řečeno velmi jasně). A vůbec nejlepší, když si dáte (dobrovolně sami sobě nařídíte) oba wikidovolenou pomocí tohoto šikovného skriptíku, který použijete v monobook.js. Já to už udělal a mám klid. Je to dobrovolný ban a funguje to! Jupí!

Mně to neznepokujuje a nepřekvapuje, jak se tady k sobě lidi (někdy) chovají. Proč ne? Odpověď je nasnadě. Dal jsem si wikidovolenou prozatímně na dva měsíce a už jsem celkem v pohodě, odpočatý a tak. Celkově "refreshed". Na druhou stranu to vidím "tentatively optimistic". Ale zase né příliš. Řekněme spíš "semi-retired". Každopádně "cool feel".

A ikdyby se snad někdo cítil na Wikipedii "nenahraditelně", pak věřtě tomu, že vás nahradí tisíce dalších, kteří budou dělat to samé. Zvláště na velkých Wiki jako je ta anglická či francouzská. V Česku, na Slovensku a obecně menších wiki jsou wikipedisté podstatně "vzácnější zboží". V tom případě vás nenahradí tisíce dalších, ale stovky nebo jen desítky. Ale nebojte se. Žádná tragédie se nestane tak jako tak. Časem se toho ostatní naučí víc a nakonec možná dospějí i ke "stejně kvalitním" (sebe-ironie + ironie) názorům. Smutné je, že většina wikipedistů a wikipedistek si prostě svou přehlcenost Wikipédií včas neuvědomí.

Tak zase ahoj. Pozdravuji a přeji to dobré všem kolegům a kolegyním. Wikipedista FaktneviM

pod IP --89.176.239.55 15. 9. 2011, 13:47 (UTC)
----

Infobox Elektrárna[editovat | editovat zdroj]

Ahoj, chtěl jsem doplnit infobox k elektrárně Opatovice nad Labem a hle, všiml jsem si, že {{Infobox elektrárna}} je určena pouze pro jaderné a fotovoltaické elektrárny... Našel jsem ještě infobox pro elektrárny vodní, ale už ne pro ty uhelné. Nemohl byste ho prosím někdo vytvořit? --Nadkachna 19. 9. 2011, 08:53 (UTC)

Infobox je i pro tepelné elektrárny (použití Elektrárna Rutenberg), akorát to nebylo zmíněno v dokumentaci. --Jann 19. 9. 2011, 09:26 (UTC)
Děkuji.--Nadkachna 19. 9. 2011, 11:57 (UTC)

chyby interwiki[editovat | editovat zdroj]

Zdravím. Všiml jsem si, že anglické interwiki u stránek Reaktivní motor a Proudový motor přesně neodpovídají svým anglickým protějškům. Nevím, jak interwiki opravit tak, aby roboti neopravili odkazy zpět na současný stav. Prosím o opravu někoho zkušenějšího. Díky --94.112.245.205 21. 9. 2011, 14:20 (UTC)

Ono to není úplně nejlépe ani v některých dalších jazycích. V češtině jsem to zkusil opravit, něco už bot rozpropagoval správně, tak to snad dopadne dobře (nejlepší by samozřejmě bylo dát do pořádku všechny jazyky, ale na to se necítím ani náhodou). -- Luk 21. 9. 2011, 16:45 (UTC)

Možný zdroj pro německy čtoucí kolegy[editovat | editovat zdroj]

Pokud se zajímáte o dějiny Brna, Krkonoš, Bratislavy apod., zde Das Portal historischer deutschsprachiger Periodika in Mittel- und Osteuropa. najdete digitalizovaný dobový tisk (který není např. ani v Krameriovi). Hodně zdaru! --Gampe 23. 9. 2011, 11:26 (UTC)

Rezignace - Ioannes Pragensis[editovat | editovat zdroj]

Vážení a milí přátelé, život občas přináší nové výzvy, a to teď potkalo i mne. Protože nadále asi budu mít na Wikipedii jen málo času, rezignoval jsem dnes na všechny své dobrovolné funkce a pozastavil členství ve zdejších projektech. Přeji Vám všem, ať se Vám daří a ať Wikipedie prosperuje. Srdečně,--Ioannes Pragensis 23. 9. 2011, 16:55 (UTC)

Ať se daří i Vám. fext 23. 9. 2011, 17:42 (UTC)
Děkuji za vaši zdejší práci a doufám, že o vás ještě Česká Wikipedie uslyší. Leckdy se dá Wikipedii pomáhat i jinak než správcováním a psaním článků. --Vojtech.dostal 23. 9. 2011, 17:56 (UTC)
Taky díky. Byl jste klidným mořem ve zdejším rozbouřeném oceánu. --Packa 23. 9. 2011, 18:29 (UTC) + Okino 23. 9. 2011, 21:17 (UTC)
Rozumný krok. Ať už se jedná o nějakou květnatou životní výzvu nebo ne, vzhledem k neustálé kontroverzi, hádkám, a zneužívání správc. práv by nemělo smysl ty tři měsíce čekat na nepotvrzení. 195.113.26.193 24. 9. 2011, 07:40 (UTC)
Také děkuji za tvoji práci. Vždycky jsem si tě vážil, ačkoliv si pamatuji na několik různých názorů, když jsme se setkali i společně zájmových témat. Doufám jen, že jsem to nějak nezpůsobil já, nebo tomu nenapomohl 4.odstavcem tohoto příspěvku. To by mě mrzelo. Každopádně ti přeji, ať se ti dobře daří v čemkoliv. FaktneviM (pod IP) 89.176.239.55 25. 9. 2011, 13:17 (UTC)
Též přeji vše ať se vám daří, s pozdravem Carolus Brunensis. --Millenium187 26. 9. 2011, 12:36 (UTC)
To klidné moře uprostřed oceánu neshod, svárů a hádek zde docela dost sedí - opravdu velká škoda. Zdravím a přeji Vám hodně úspěchů v jak osobním životě tak i v práci. MiroslavJosef 26. 9. 2011, 12:43 (UTC)
Děkuji za vše, hlavně za recenze, věci kolem DČ a NČ a za energii, se kterou jste se práci na Wiki věnoval. Ať se vám vše daří ... no a snad jsme vás tu neviděli naposledy. --Krvesaj 26. 9. 2011, 12:45 (UTC)
I já vám chci poděkovat za významný přínos k rozvoji Wiki a přeji mnoho úspěchů při řešení oněch nových výzev. --Nadkachna 26. 9. 2011, 18:02 (UTC)

Oddíl Literatura[editovat | editovat zdroj]

Jak tak sleduji jednotlivé články, vlastně už od začátku přispívání mi hlavou vrtá jedna věc: Pokud do článku do oddílu Literatura člověk vloží odkaz na nějakou knihu, co tím vlastně dělá?

  • a) říká, že byla použita při tvorbě článku (alternativa ke konkrétním refům)
  • b) zavazuje se, že informace v článku jsou s ní v souladu – je to opora a z jeho strany závazný doklad věrohodnosti článku
  • c) pouze podává přehled veškeré (relevantní) literatury k tématu.

Panuje o tom obecná shoda, je zde nějaké (méně nebo více) závazné doporučení? A jaká je realita – jak to děláte zrovna vy? Díky, --Jiří Janíček 24. 9. 2011, 12:05 (UTC)

Můžu ti říci pouze osobní názor, o pravidlech toho se týkajících nevím. Já víceméně míchám a) a c). Konkrétní příklad (tak to dělám víceméně vždy, toto jen pro lehčí představu) u Kryštofa Kolumba: Čerpal jsem z knih od Janáčka a de Lollise, které mám normálně i v referencích, ale do Literatury je dávám proto, kdyby se někdo koukal jen na Literaturu a ne na Reference. Další tři knihy jsem nečetl, ale jsou relevantní k tématu. Určitě to nejsou všechny knihy k tématu, ale spíše můj částečně namátkový výběr. Nemůžu se tedy zaručit, že článek je s nimi v souladu. --Adam Zábranský 24. 9. 2011, 12:24 (UTC)
Já sekci Literatura chápu stejně jako Externí odkazy, čekám zde odkaz na další zdroj informací, v sekci Literatura tedy konkrétní knihy, kde se mohu o tématu dozvědět víc. Pochopitelně zde mohou být i knihy, ze kterých bylo čerpáno v článku, ale zásadní informace (viz doporučení) by měly být vždy odcitovány klasickým <ref>citace</ref>. Aspoň tak jsem to za ty roky pochopil :)--Jieκeren 24. 9. 2011, 12:34 (UTC)
Co je obsahem sekce uvádí: Wikipedie:Vzhled a styl#Literatura.--Kacir 24. 9. 2011, 12:46 (UTC)
Jiekeren to napsal přesně. Takže ani a), ani b) a vlastně ani c), protože tam IMHO (promiň Jiekerene) asi nikdy nebude veškerá literatura --Packa 24. 9. 2011, 13:17 (UTC)
(s ed.konfl.) Na doporučení odkázal Kacir a Jiekeren ho vysvětlil. Tedy platí c), s tím že veškerá relevantní literatura je cíl, nikoliv běžný stav. K bodu a): Samozřejmě mohu napsat použitou knihu do literatury, ale není to alternativa refů. Není totiž spojena s nějakým konkrétním tvrzením, které se mohlo objevit v článku před i po dodání knihy do sekce. K bodu b): Nelze spoléhat na soulad tvrzení článku a literatury - mohli je doplnit různí lidé v různou dobu, což se také děje a rozpory se objevují. --Jann 24. 9. 2011, 13:32 (UTC)
K K bodu a): Například lze knihu, která je s tématem blízce spjata a v článku se na ni často odkazuje, napsat pomocí citační šablony do části Literatura a její reference pak psát jen zkráceným způsobem (cca Autor/Název knihy, (datum vydání,) Citovaná strana). --24. 9. 2011, 19:04 (UTC), Utar
To je bohužel peklo, pokud chceš skutečně refy jako čtenář studovat. Klikneš na ref a zjistíš nic neříkající informaci - pak musíš na stránce hledat, jaké knihy se vlastně týká. Nemám to rád. Lepší jsou imho plné reference. --Kyknos (labuť stěhov 25. 9. 2011, 08:30 (UTC)
Souhlas. Nicméně je tento typ referencí zřejmě požadován v nominaci nejlepších článků, pokud to dobře chápu. Jinak se totiž těžko dá uvést v každé "plné referenci" i konkrétní číslo stránky (parametr "strany"), to by asi nadměrně prodloužilo seznam referencí.--Vojtech.dostal 25. 9. 2011, 09:29 (UTC)
Počet položek zůstane stejný, natáhne se to trochu datově, ale řekl bych že to za to stojí. Ale je to asi případ od případu, chápu, že pokud je historický článek založen na třech tisícistránkových knihách a z každé jde padesát referencí na různé stránky, je to asi lepší uvádět zkráceně. Na druhou stranu v zoologickém článku odkazuji většinou na spoustu kratších referencí, typicky na časopisecké články nebo krátké knižní kapitolky - a tam myslím bohatě stačí reference na krátký rozsah stran (není třeba rozvádět, že barva ocasu hlavy je popsána na první stránce článku, ale ocas vyšel až na druhou, laskavý čtenář snad zvládne přečíst obě). A pokud se v takovéhle společnosti objeví kniha, ve které je třeba odkázat na víc různých míst, je imho škoda neudělat i tyhle reference úplné. --Kyknos (labuť stěhov 25. 9. 2011, 09:43 (UTC)
Mě zas přijde zbytečné dělat i tyhle reference úplné. Ref na článek s krátkým rozsahem stran je samozřejmě naprosto v pořádku, akorát se budu mračit, když „krátký rozsah“ vyleze na 20-25 stran :-) Bohužel se objevily i odkazy na rozsah přes 100 stran, nebo odkaz str. 350 s tím že informace je na str. 450 a čtenář přece umí listovat, a to přece nejde... --Jann 25. 9. 2011, 10:45 (UTC)
Zbytečné to není, protože pokud je reference úplná, kliknu a vidím. Pokud není, kliknu a musím hledat. Nehledě na to, co se stane, když tu hlavní úplnou referenci někdo vyhodí při úpravách článku a nevšimne si, že na ní závasí reference jiná. --Kyknos (labuť stěhov 25. 9. 2011, 10:50 (UTC)
Navíc nepovažuji za ideální smísit použité knihy s knihami podávajícími další podrobnější informace, byť obvykle mají obě množiny průnik. --Jann 25. 9. 2011, 09:06 (UTC)
Zrovna v prostředí živelné editace mnoha lidmi je úplnost a samostatnost každé reference prakticky nutností. Pokud píši knihu/článek sám tak ho mám pod kontrolou a bez obav uvedu citaci jako "tamtéž, st. 123", ale na wiki, kde to předchozí tamtéž může kdokoliv posunout dále dozadu nebo dokonce smazat je zkracování referencí jen možným zdrojem problémů a výhoda žádná, papír se neuspoří. S existujícím požadavkem na doložení všeho externími zdroji a když někteří považují za vlastní výzkum i rešerše a pozorování zřejmých skutečností, pokud ho nepublikoval nikdo dříve by v zásadě měla každá věta mít k sobě připojený zdroj a kdo by chtěl udělat jakoukoliv změnu by musel zdlouhavě hledat závislosti v celém článku. Proto je lepší aby reference byly na sobě nezávislé... --Flukas 27. 9. 2011, 21:10 (UTC)

Změna textu doporučení[editovat | editovat zdroj]

Díky všem za reakce. To doporučení jsem prve nenašel - díky za odkaz. Díky taky za Vaše svědectví - potvrdily můj pocit, že uživatelé chápou tuto kategorii různě (jako a, b, c nebo jejich kombinace). Ideálem je tedy co možná nejúplnější soupis relevantní literatury, tedy C (resp. "C2" :)). Dopsal jsem závěry této diskuse podle svého nejlepšího vědomí a svědomí do onoho doporučení: vizte a upravujte: Wikipedie:Vzhled_a_styl#Literatura. Jedna má kontroverzní formulace: V doporučení před mou editací i nyní stálo a stojí "Tato sekce by měla odkazovat na doporučené informační zdroje v jiné než elektronické formě", to má dvojí čtení:

  • a) myslí se tím jen zdroje tištěné - pak by bylo lepší napsat tam zdroje tištěné - čím méně vágnosti, tím lépe
  • b) myslí se tím skutečně veškeré neelektronické zdroje - čili asi nosiče typu CD, DVD? Nebo co jiného? Nebo jsou tyto nosiče považovány za elektronické zdroje? Každopádně do externích odkazů taky nepatří - takže kam jinam je uvádět?--Jiří Janíček 28. 9. 2011, 20:37 (UTC)

(Pozn.: V doporučení bylo třeba provést dvě jazykové úpravy: dopsat chybějící předložku (odkazovat na literaturu, ne odkazovat literaturu, + ve 2. větě bylo pro jednoznačnost vhodné zopakovat podmět). --Jiří Janíček 28. 9. 2011, 20:37 (UTC)

Pleonasmus závazné pravidlo[editovat | editovat zdroj]

Již delší dobu mi vadí pseudopojem závazné pravidlo, neboť každé pravidlo je již z definice závazné; odlišnost je toliko v míře závaznosti, doporučení ji má menší než zákon. Proto navrhuji sousloví závazné pravidlo zkrátit na pravidlo a potřebujeme-li společný pojem pro pravidla & doporučení, říkat jim předpis. V opačném případě tady budeme mít pseudopojem na úrovni lidové demokracie, což důvěře wikipedii nepřidává. —Guy Peters 25. 9. 2011, 08:01 (UTC)

A kdopak pravidlo definuje jako vždy závazné? Používání běžně užívaných slov v posunutém významu ztěžuje pochopení pravidel a běžný úzus je jinde. --Jann 25. 9. 2011, 08:55 (UTC)
Souhlasím s Jannem. Pravidlo říká, co je pravidelné. Stále se však mohou vyskytovat nepravidelnosti. Teprve pokud se od wikipedistů očekává, že určitým nepravidelnostem nedají nikdy vzniknout, je to pravidlo závazné. --Mmh 25. 9. 2011, 11:05 (UTC)
Navrhoval bych spíš něco jako "wikizákon". Slovo "pravidlo" se ve wikipedické kultuře chápě stejně jako třeba "doporučení". Tudíž očekávání, které by měli všichni naplňovat v největší míře, jakou jsou schopni, ale je v podstatě nevynutitelné. V tom je problém, poněvadž Wikipedia se na jedné straně snaží být extrémně svobodná (ono to je moderní, viďte),(až pokrytecky neřekne narovinu, že se to fakt nesmí nikdy, nebo musí vždy) a na druhou stranu, mnoho editorů a editorek této svobody může beztrestně záměrně zneužívat, nebo alespoň nad-užívat. Málokdo je sám na sebe totiž tvrdší, než musí. To potvrzuji i na sobě. Naopak je tendence člověka se omlouvat a pravidla, zákony, nařízení, rady, atd., neposlouchat. Opět je to moderní, vždyť přeci žádné autority neexistují, alespoň si to někteří myslí. Ani slovo zákon už v dnešní době obecně nemá váhu, jako kdysi, a nerespektuje se. Ale pořád je to alespoň vhodnější a srozumitelnější, než jiná slova, která se už z definice v podstatě ignorují. FaktneviM (pod IP) 89.176.239.55 25. 9. 2011, 13:06 (UTC)

ad Jann. S tím Google bych to nepřeháněl. Hned na 4. posici jsem citován já sám. Nicméně máte pravdu, že v běžném usu jsou různá zvěrstva, ale přes veškerou skepsi k normativitě wikipedie, přeci jen nastavuje standardy. Zde chybně.

ad Mmh. S takovým zbožštěním etymologie jsem se ještě nesetkal. Překlad pravidla do angličtiny je rule, znamená to snad, že v angličtině pravidla vládnou?

ad FaktneviM. Sice mám velkou skepsi k neologismům, ale pořád lepší než pleonasm. A co byste tedy řekli tomu, oba pojmy obrátit: Měli bychom předpisy & doporučení, dohromady pravidla. —Guy Peters 25. 9. 2011, 14:16 (UTC)

Ad diskutující: opravdu si myslíte, že je slovní spojení "závazné pravidlo" tak významným problémem wikipedie, aby to stálo o něm diskutovat? --Vojtech.dostal 25. 9. 2011, 14:32 (UTC)

V tom případě bychom mohli všechny problémy rovnou házet vždy za hlavu a tvrdit, že neexistují. Je to opravdu malá a nepříliš důležitá věc, ale přesto, když už se s tím nějak začalo, tak by taky mělo následovat řešení. Shodit to ze stolu umí každý. Není až tak důležité, co si kdo myslí, ale jaká je pravda. To je přeci princip, že se řeší otázka, která vyvstala. FaktneviM (pod IP) 89.176.239.55 25. 9. 2011, 16:05 (UTC)
ad Vojtech.dostal: 1. Mlčení otvírá cestu pro změny, zde nevhodné. Se znalostí pravidel je to tady beztak všelijaké, změny terminologie jejich pochopení určitě nepomohou.
ad Guy Peters: Vidím standard, který wiki, správně, dodržuje. A Vás jediného stát mimo. --Jann 25. 9. 2011, 17:16 (UTC)

Naprosto souhlasím s FaktneviM. Každý problém se dá zpochybnit tím, že existuje x dalších, mnohem důležitějších. Pokud to, že officiální texty wiki používají pleonasm, za problém nepovažujete, k věci nediskutujte. Není nic snažšího.

ad Jann. Pokud bychom stejně postupovali v právu, tak máme dodnes národní výbory a omezení převodu nemovitostí. S tím standardem to myslíte opravdu vážně? Pokud závaznost není definičním znakem pravidla, jak byste pravidlo definoval? Pokud nezpochybňujete můj překlad pravidla jako rule, vidíte tam někde nezávaznost?[6]Guy Peters 25. 9. 2011, 18:04 (UTC)

Hodně štěstí pro všehcny diskutující zde.--frettie.net 25. 9. 2011, 18:10 (UTC)
Ano, s tím standardem to myslím vážně, a znovu připomínám, že je prokazatelně rozšířený, na rozdíl od vašeho pojetí. Pravidla jsou a mohou být nezávazná – např. pravidla českého pravopisu, která přinejmenším Vy za závazná nepovažujete, nebo Pravidlo třetin, které jistě není pro fotografy závazné, vždyť většina o něm ani neví. Definujícím znakem pravidla totiž není závaznost, ale pravidelnost výsledků nějakého postupu či činnosti. Onen postup či činnost pravidlo může závazně přikázat, nezávazně doporučit nebo pouze popsat, aniž by bylo možno o závaznosti vůbec hovořit (typicky fyzikální pravidla popisující přírodní zákonitostí - Ampérovo pravidlo pravé ruky nezavazuje indukční čáry k nějakému chování, toliko jejich chování popisuje). A když jste nakousl právo: Jiný název obecního zastupitelstva by nikomu neublížil. Ovšem např. změny terminologie zaváděné novým Občanem spolehlivě ztíží porozumění právu ze strany obyvatelstva na celou generaci.--Jann 26. 9. 2011, 10:06 (UTC)
Obávám se, že nerozumíte pojmu závaznost. Kupř. PČP nejsou závazná ve smyslu vynutitelnosti, ale jsou závazná ve smyslu doporučení. To znamená, že každý by měl PČP dodržovat, nemá-li dobrý důvod se od nich odchýlit. To samé platí pro zlatý řez apod. K Vašemu samostudiu doporučuji nastudovat koncept soft law.
Nemusí-li normu dodržovat, není závazná, bez ohledu na cokoliv co se píše v soft law. Jinak: Vaše věta "To znamená..." se srozumitelně řekne: "pravidlo není závazné". Opravdu nechápu, proč chcete dvojici "závazný × nezávazný" nahradit párem "závazný ve smyslu vynutitelnosti × závazný ve smyslu doporučení". A znovu, můžete doložit, že tak někdo mluví? Můžete doložit, že pravidlo, které se nemusí dodržovat, je všeobecně chápáno jako závazné? --Jann 26. 9. 2011, 13:07 (UTC)
Tak to jednoduše není. Doc. theorie práva, Zdeněk Kühn: „Pro interpretační formalitu je typická i 4-3 dichotomická povaha právní argumentace, která předpokládá, že vše je buď pro právní diskurs (zcela) relevantní nebo (zcela) irelevantní, tertium non datur. Judikatura je tak buď závazná, nebo zcela nezávazná, a tedy irelevantní; obyčej je buď pramenem práva zcela ekvivalentním se zákonem (ideální představa obyčeje v českém soukromém právu do roku 1811), nebo pramenem práva není vůbec, a proto je v právním diskursu spontánně se vytvářející zvyklost irelevantní. Dichotomickou povahu má také v českém soukromém právu dominantní koncepce absolutní neplatnosti právního úkonu, která vyjadřuje ve skutečnosti formalistické koncepce 19. století. Právo přitom není vůbec dichotomické, a ve skutečnosti jsou argumenty používané při interpretaci více či méně relevantní (a některé jsou samozřejmě zcela irelevantní).“[7] Zkrátka a dobře, mýlíte se v binaritě závaznosti. Jenže závaznost má ve skutečnosti míru, nikoliv stav 0 x 1. Soft law je právem, bez ohledu na to, že míra jeho závaznosti je nižší. Pokud Pravidla českého pravopisu nejsou souborem norem, čím tedy jsou?
1. Samozřejmě souborem norem jsou. Nezávazným. Čili doporučením. Čili pravidlem závazným nikoliv obecně, ale pouze ve vymezených případech, existuje-li dohoda o jejich závaznosti. 2. Souhlasím, že závaznost má míru. Je-li pravidlo závazné, jsem povinen ho dodržovat (závaznost 1). Jinak je nezávazné, s různou mírou závaznosti, od 0,99 do 0. 3. Argumentace týkající se (ne)dichotomičnosti práva je zcela mimo, zde jde o srozumitelnost wikiprostředí. (Chcete-li uvažovat o vztahu závaznosti a norem v českém právu, lze začít zde [8] [9], a norem závazných pouze za speciálních podmínek budete mít spousty.) --Jann 26. 9. 2011, 14:59 (UTC)
Nezávaznost normy je contradictio in adiecto.
Čili pravidlem závazným nikoliv obecně. Vlámáváte se do otevřených dveří. Nikdo nikdy nemluvil o tom, že by wiki pravidla měla být závazná obecně (kromě neuvěřitelného excessu s Wikipedie:NPA). Wiki pravidla jsou závazná partikulárně, pro wikipedisty. A z prostého jazykového výkladu: „pravidlem závazným nikoliv obecně“ každý, kdo umí logicky uvažovat, dovodí, že pravidly závaznými jsou, byť nikoliv obecně. Q. E. D.
Vy tvrdíte, že pravidlo závazné z 99 % je nezávazné? To je stejný nesmysl, jako kdybych tvrdil, že pravidlo závazné z 1 % je závazné. Vaše eristika pomocí poloplné/poloprázdné sklenice sice nemá chybu, ale je bezcenná. Míru závaznosti navíc nejde kvantifikovat, protože závaznost se stanovuje v relaci: Konkrétní norma, která je z podstaty věci závazná, se v konkrétním případě nepoužije: Buď musí ustoupit vyšší normě, např. zákon ústavnímu zákonu, obecná norma musí ustoupit normě speciální, nebo je dřívější norma překonána normou pozdější. To však z tého normy nečiní normu nezávaznou.
Právo je nejvyspělejší a nejvíce prozkoumaný normativní systém. Na wiki sice nyní řešíme jiný normativní systém, ale základní právní zásady platí, jsou závazné, i pro něj, jinak by to nebyl normativní systém.
Co se týká technických standardů, tím jste chtěl říci co? Ano, § 4 odst. 1 věta druhá zákona o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů stanoví: „Česká technická norma není obecně závazná,“ ale z toho jasně vyplývá, že závazná je, byť ne obecně. Méně sofismat by to chtělo, tato diskusse je pak únavná a nikam nevede. —Guy Peters 27. 9. 2011, 11:22 (UTC)
Opravdu nechápu, proč chcete dvojici "závazný × nezávazný" nahradit párem "závazný ve smyslu vynutitelnosti × závazný ve smyslu doporučení". To opravdu nechci. Jediné, co chci, je odstranit matoucí přívlastek závazný, z nehož vyplývá, že doporučení závazná nejsou, ačkoliv závazná jsou, byť méně.
Můžete doložit, že pravidlo, které se nemusí dodržovat, je všeobecně chápáno jako závazné? Vždyť to vidíte sám třeba na PČP. Jsou to pravidla? Jsou. Jsou závazná? Jsou. Musí se dodržovat? Nemusí. Ergo zde jasně vidíte svébytnou kategorii pravidel, která nejsou právními předpisy, ale přesto jsou normativní, tedy závazná. —Guy Peters 26. 9. 2011, 14:04 (UTC)
Hezký příklad. Ovšem skutečnost je samozřejmě taková, že PČP závazná nejsou. Nic mě nezavazuje se jimi řídit (a spousta lidí to nedělá, ostatně konkrétně ty jsi úmyslným porušováním PČP známý). Mohou být ovšem závazná v nějaké konkrétní situaci (například zaměstnavatel může vyžadovat, abych je při práci za závazná považoval). --Kyknos (labuť stěhov 26. 9. 2011, 15:34 (UTC)
Opět si pletete závaznost a vynutitelnost. PČP závazná jsou, neboť si závaznost vynucuje usus. Pokud budete PČP bez dobrého důvodu porušovat, dopustíte se pravopisné chyby, což bude mít pro Vás sankci v podobě ostudy.
Já úmyslně PČP porušuji pouze v případě, že svévolně mění předchozí pravdidla. Mám tedy dobrý důvod se jimi neřídit, nicméně se řídím jiným standardem, a to starším, k jehož změně podle mého názoru ÚJČ není legitimován.
Mohou být ovšem závazná Tak o čem se tedy bavíme? Když jsou závazná? Stejně tak wiki pravidla nejsou závazná vždy a všude, nýbrž pouze pro uživatele wiki. —Guy Peters 27. 9. 2011, 11:22 (UTC)
Vaše tvrzení: „Definujícím znakem pravidla totiž není závaznost, ale pravidelnost výsledků nějakého postupu či činnosti,“ je právní norma pravidlo čili nic? Samozřejmě, že je. Přesto jsou právní normy massivně porušovány, a proto k pravidelnosti výsledků nějakého postupu nedochází. Právo, tj. pravidla, totiž nepopisují realitu, nýbrž ideální stav. Zkrátka a dobře, pravidlo a norma jsou synonyma.
Co se týká Ampérova pravidlo pravé ruky, asi Vám uniklo, že pravidla wiki nepopisují přírodu. Stejně jako žádný soud nevynucuje gravitační zákon, tak ani wiki nevynucuje Ampérovo pravidlo pravé ruky. Nebavíme se totiž o pravidlech pro popis přírodnin, nýbrž o normách regulující civilisaci.
Jsme potěšen, že se vzdáváte závaznosti celých kategorií pravidel a omezujete ji pouze na nepopisná (regulující) pravidla týkající se civilizace. Až uznáte, že i ona jsou leckdy nezávazná, naše diskuze skončí smírem.--Jann 26. 9. 2011, 13:07 (UTC)
To nejsou žádná pravidla v původním slova smyslu. Zákon či pravidlo vždy vyjadřovalo normu, tedy regulaci lidského chování. V raném novověku byly tyto pojmy přeneseny do přírody jako přírodní zákony. Toto allegorické pojetí nelze v žádném případě považovat za šťastné, nicméně v obvyklém usu nečiní žádné problémy. Nikdo si totiž nepoplete trestní zákon a gravitační zákon, Ampérovo pravidlo a pravidlo žádný originální výzkum. —Guy Peters 26. 9. 2011, 14:04 (UTC)
Ovšem např. změny terminologie zaváděné novým Občanem spolehlivě ztíží porozumění právu ze strany obyvatelstva na celou generaci. Můj názor je, že odstranění kommunistické terminologie je naprosto nezbytné a že včera bylo pozdě. To je však na jinou debatu a sem to nepatří. —Guy Peters 26. 9. 2011, 11:21 (UTC)
Spíš než "závazné pravidlo" je pro mne problém v tom, že tu máme obecně pravidla Wikipedie, která se dělí na závazná (zase) pravidla a na (méně závazná) doporučení, čímž vzniká terminologická nejasnost. Pleonasmus je nešvar, ale aspoň jednoznačný, ta nejednoznačnost mi vadí mnohem víc. Takže pokud někdo vymyslí nějaké vhodné řešení, jak tuhle trojici přejmenovat (resp. dvojici - u doporučení asi žádný problém není), nebudu proti. Třeba ta možnost mít "pravidla -> předpisy a doporučení" se mi docela líbí. Jinak připomenu, že naše závazná pravidla a doporučení jsou paralelou anglických policies a guidelines, přičemž pro policy nemáme v češtině tak nějak úplně vhodný překlad. Slováci mají pravidlá a odporúčania, jiné jazyky to myslím většinou takto nedělí. Okino 25. 9. 2011, 18:26 (UTC)
V souladu s češtinou máme: pravidla = závazná pravidla + doporučení (nezávazná pravidla, které je vhodné a doporučované následovat, nicméně ze kterých mohou být činěny výjimky). Pleonasmus nikde není, proto není třeba přejmenování.--Jann 26. 9. 2011, 10:06 (UTC)
Pleonasm to je; Jann si plete popis (deskripci) přírody s regulací lidského chování, tj. normativitou. Byť mohou být souzvučné pojmy používány v obou oblastech, znamenají něco úplně jiného. —Guy Peters 26. 9. 2011, 11:21 (UTC)
Použití slova pravidlo na Wikipedii je v pořádku. Jednou je slovo pravidlo použito ve významu "předpis, ustanovení, naučení, návod, vodítko, jímž třeba se říditi" (to jsou souhrnně všechna pravidla vč. závazných pravidel a doporučení) a podruhé ve významu "zásada, norma, princip, mající obecnou platnost, závaznost" (naše "závazné pravidlo"). Osobně si myslím, že význam slova v konkrétním užití je jasný z celkového kontextu a není potřeba nic přejmenovávat. Palu 26. 9. 2011, 11:35 (UTC)
Palu, Vámi nastíněná dichotomie je umělá. Ve skutečnosti je "předpis, ustanovení, naučení, návod, vodítko, jímž třeba se říditi" a "zásada, norma, princip, mající obecnou platnost, závaznost" to samé. Proto platí, že závaznost je definičním znakem pravidla a pseudopojem závazné pravidlo je stejný pleonasm jako lidová demokracie. —Guy Peters 26. 9. 2011, 14:04 (UTC)
Cituji příruční slovník jazyka českého a nemám důvod pochybovat o jeho kvalitách. Dichotomie je podle mě evidentní. Palu 27. 9. 2011, 05:15 (UTC)
Od kdy jazykověda normuje terminologii jiné vědy? Nevzpomínám si, že by jazykověda byla naukou o normativních systémech. —Guy Peters 27. 9. 2011, 11:22 (UTC)
To se neděje, jazykověda pouze popisuje významy slov v jejich obecném užití. Palu 27. 9. 2011, 11:32 (UTC)
Tedy nikoliv normativně a pro naši diskussi je to bez významu. —Guy Peters 27. 9. 2011, 14:39 (UTC)

Z hlediska systematiky to problém není. Kdyby se pravidla skutečně dělila na závazná a nezávazná, tak to wiki splňuje: Dělí pravidla na závazná a doporučení. Problém je pouze v tom, že takto pravidla dělit nejde.

Ano, policy se extrémně špatně překládá. Pokud tedy zatím vítězí názor, že pravidla se mají nechat a závazná pravidla nahradit předpisy, navrhnu toto. Sice je smutné, že my budeme policy překládat jako předpisy, zatímco Slováci jako pravidlá, ale takový je život. —Guy Peters 26. 9. 2011, 08:48 (UTC)

Závazné pravidlo je v pořádku, neřešte kraviny. --Kyknos (labuť stěhov 26. 9. 2011, 12:46 (UTC)

Kykne, pokud to, že officiální texty wiki používají pleonasm, za problém nepovažujete, k věci nediskutujte. Není nic snažšího. —Guy Peters 26. 9. 2011, 14:04 (UTC)
Diskutuji, prostě nesouhlasím. Pravidlo nemusí být závazné. Ze slova pravidlo závaznost nijak nevyplývá. Například ve fotografii existují kompoziční pravidla, například pravidlo zlatého řezu. Ale zcela běžně se porušují a to porušování je mnohdy ku prospěchu věci. To je nezávazné pravidlo. Ergo, termín závazné pravidlo je zcela validní. A především je nesmysl měnit zavedené a všeobecně srozumitelné termíny. --Kyknos (labuť stěhov 26. 9. 2011, 14:19 (UTC)
Kykne, bylo by dobré, kdybyste neustále neopakoval dávno vyvrácené argumenty. Slyšel jste někdy pojem dispositivní norma? Zřejmě ne, a proto Vám dám příklad: „Není-li dohodnuto jinak, nesmí vypůjčitel přenechat věc k užívání jinému.“ (§ 661 odst. 2 OZ) Co tato právní norma znamená? To, že se půjčitel a vypůjčitel mohou dohodnout, že vypůjčitel může věc půjčit dalšímu. Dohodnou-li se takto, právní normu: „vypůjčitel nesmí přenechat věc k užívání jinému“ odsunou stranou. Znamená to snad, že to není právní norma? Samozřejmě, že ne. Je to pravidlo, stanovené občanským zákoníkem, a plně vynutitelné. I dispositivní normy jsou závazné. Ano, pravidla se porušují. To však nic nemění na jejich závaznosti. Bez závaznosti nemáte pravidlo, ale nezávazné povídání.
Ten termín byl zaveden špatně, a proto nezbytné jej opravit. Na slovenské wiki ho zavedli správně, a proto bychom se měli ze slovenského příkladu poučit a ne nemoudře a urputně setrvávat v omylu. —Guy Peters
Vytrvalým opakováním chybné argumentace se z argumentů protivníků nestávají "dávno vyvrácené argumenty". Dále se budu řídit upozorněním níže a považuji diskusi za vyčerpanou. --Kyknos (labuť stěhov 27. 9. 2011, 11:49 (UTC)
Kykne, nepochopil jste ani koncept soft law, ani koncept dispositivní normy. Do celé debaty jste nepřinesl žádný nový argument. Sám si zhodnoťte svůj přínos. —Guy Peters 27. 9. 2011, 14:39 (UTC)
Prosíme, nekrmte internetové trolly. Prosíme, nekrmte internetové trolly. Díky za pochopení. Prosíme, nekrmte internetové trolly.

30 případů majora Zemana[editovat | editovat zdroj]

V samotných dílech (nově jsou všechny kezshlédnutí na youtube, odkazy jsou zde) stejně jako na csfd.cz se uvádí název psaný číslicí („30“), článek stejně jako Kategorie aj. (tu nevím, jak přejmenovat) se ale jmenoval „Třicet“ … (psáno slovem). Článek jsem (v duchu hesla „be bold!“) přejmenoval. Původně se ale, jak vidím, jmenoval „30“, až později to někdo (možná oprávněně?) změnil. Kde se zjistí závazný název? Stačí, co je v epizodách samých? --Jiří Janíček 28. 9. 2011, 20:50 (UTC)

Název není největším problémem daného článku - nenachází se v něm totiž jediná reference, přitom obsahuje několik (ne-li rovnou mnoho, nečetl jsem ho celý) tvrzení, která potvrzení vyžadují. Prozatím přidávám alespoň {{Neověřeno}}.
@Jiří Janíček: Při přesouvání dalšího článku si, prosím, přečtěte text Nezapomeňte poté zkontrolovat dvojitá nebo přerušená přesměrování. Je na vaší zodpovědnosti zajistit, aby odkazy stále vedly tam, kam mají. Zde jedno dvojité přesměrování zůstalo, opravil jsem. --28. 9. 2011, 21:30 (UTC), Utar

Skrývání rasistických editací[editovat | editovat zdroj]

Přeneseno z nástěnky správců. --G3ron1mo 4. 10. 2011, 12:08 (UTC)

Co tam bylo tak hrozného? Myslel jsem, že pro skrývání v takovýchto případech není konsensus komunity. --Dezidor 3. 10. 2011, 13:42 (UTC)

Byl tam text obsahující hanobení národa, etnické skupiny, rasy. Jedná se tedy o možné porušení zákona. V případě možného porušení zákona se komunita nestaví ke skrývání zamítavě. Pro kontrolu můžete oslovit jiného správce, který vám potvrdí, že tam tento text skutečně byl. --Jowe 3. 10. 2011, 15:33 (UTC)
IMHO je skrytí v pořádku. — Jagro 3. 10. 2011, 16:02 (UTC)
@Jowe: Ptal jsem se na obsah textu, ne jeho laické "právní" hodnocení z tvé strany. Navíc tvé shrnutí není správné, viz: Wikipedie:Hlasování/Skrývání editací, kde jsi aktivně diskutoval a se svými názory podporu komunity nezískal. --Dezidor 3. 10. 2011, 18:01 (UTC)
Rasismus je trestný čin stejně jako trestný čin pomluvy („každý má právo na zachování jeho osobní cti a důstojnosti“) či porušení autorských práv. Je zajímavé, že na Wikipedii jako by existovalo pouze to poslední a to další je jaksi ignorováno a vandalům se toleruje. Obsah té revize Vám zašlu e-mailem.
Jinak to hlasování byla má nováčkovská chyba, kterou jsem nastartoval Pod lípou jako neformální anketu a někdo následně zažádal o přesun na vlastní podstránku. Zakládat ŽOK jsem tehdy považoval za přílišné obtěžování komunity. Tato chyba se již nebude opakovat. --Loupežník 3. 10. 2011, 18:54 (UTC)
V čem to byla chyba? Takhle se k tomu vyjádřilo dost lidí, strukturovaně a vcelku jasně některé představy neprošly. Nemá cenu opakovat již napsané, vcelku jasně jsme to tam vysvětlili s Tchořem. Zkrátka byl konsensus pro cenzuru porušování autorských práv, extrémních výzev k násilí, prozrazování osobních údajů atd. Naopak pro politická a osobní vyjádření (lhostejno zda ubohé nadávky do debilů či kultivovanou kritiku na zjevně nesprávném místě, lhostejno zda vyjádření tzv. antirasistická či rasistická...), experimenty, běžné osobní útoky a různé výkřiky atd. ten konsensus jasně nebyl. Je škoda, že zrovna Jowe, který tam sám dost aktivně psal, současný - vcelku poklidný stav - ohledně skrývání editací, takto narušil. Doufám jen, že to prostě zkusil, zda se nezapomnělo (či opravdu sám zapomenul), a teď dá zas na dlouho pokoj, a nechce tu opět ony sálodlouhé diskuse, které by místo psaní encyklopedie odváděly pozornost jinam. Smysluplná diskuse by připadala v úvahu při zavedení široké skupiny uživatelů vidících smazanou historii. Pro to tu sice konsensus byl opakovaně a jasně vyjádřen, ale nikdo to dosud neprovedl po technické stránce. --Dezidor 3. 10. 2011, 19:39 (UTC)
Mě to přišlo jako nikam nevedoucí flamewar, kde bylo cca 50 % wikipedistů pro a 50 % proti, nicméně tu diskusi jsem již velmi dlouho nečetl. --Loupežník 4. 10. 2011, 12:02 (UTC)
Byl tu konsensus pro to, aby byla zavedena široká skupina uživatelů vidící smazanou historii...? Pokud by byl, tak já bych s ním nesouhlasil, výběrové mazání (např. osobních údajů) by pak zcela ztratilo smysl. Ale už tu nediskutuju, tady se to nemá... Okino 3. 10. 2011, 20:26 (UTC)
Skrytí příspěvku, který evidentně porušuje zákon, si myslím nepotřebuje konsensus komunity. Stejně jako se komunita nemůže usnést nebo si odhlasovat, že tu zákony porušovat budeme. Navíc si myslím, že konsensus na skrývání příspěvků porušují zákony stejně existuje. Rozhodně nepovažuju současný stav, za poklidný stav, je to jen stav, kdy se strká hlava do písku. O sáhodlouhé diskuse nestojím a opravdu bysme se měli věnovat psaní encyklopedie a ne diskusím o rasistickém příspěvku, který tu myslím žádnému slušnému člověku, který má zájem na zkvalitňování encyklopedie, nechybí. --Jowe 4. 10. 2011, 11:46 (UTC)
Jowe, Vy kdyby jste žil v Íránu či KLDR, tak nejspíš úplně stejně aplikujete na americký projekt Wikipedie íránské či severokorejské zákony proti svobodě projevu. Tohle je Wikipedie v češtině, ne Wikipedie Česká republika. --158.194.34.216 4. 10. 2011, 11:53 (UTC)
Máme fair use po česku, tak proč ty ostatní zákony nikoliv? To si můžeme vybírat, které zákony se nám hodí a které nikoliv? --Loupežník 4. 10. 2011, 12:02 (UTC)
Přesně jak píše Loupežník výše. Budeme si vybírat zákony podle našich preferencí? --G3ron1mo 4. 10. 2011, 12:10 (UTC)
Můžeme si to dovolit. Servery jsou v USA a to je to jediné, co se musí skutečně obecně dodržovat. Osobně nechápu, proč se vzdávat svobody slova (která je v USA neporovnatelně vyšší než v ČR). --Kyknos (labuť stěhov 4. 10. 2011, 12:24 (UTC)
@ Kyknos a 158.194.34.216 níže: Tak jak potom objasníte vzhledem ke svobodě slova v USA nesporný fakt, že při tamní svobodě slova se na anglické Wikipedii skrývá nesporně více, než na české (mají pro to zdůvodnění RD2: Grossly insulting, degrading, or offensive material)? A znamená to tedy rovněž, že podle vás mohu začít načítat na českou Wikipedii fair use obrázky a nebát se právního postihu v ČR? Proč tedy potom existuje Commons, kde je fair use zakázáno? Z jeho existence je zřejmé, že fair use není uplatnitelné na všech projektech Wikimedia Foundation jen proto, že servery se nacházejí v USA. --Loupežník 4. 10. 2011, 12:36 (UTC)
@Kyknos: Dovedené do extrému (dokonce asi ad absurdum) by to také mohlo znamenat, že v naší republice nebude Wikipedie dostupná. Ale tohle nastoluje zajímavou offtopic otázku – proč nepoužíváme floridský autorskoprávní systém? --G3ron1mo 4. 10. 2011, 12:41 (UTC)
Proč by neměla být dostupná? Podle stejné logiky by něměly být dostupné ani knihy vydané v USA (které jistě obsahují fair use materiály). Floridský autorskoprávní systém samozřejmě používat musíme, ten je pro nás závazný. Jeho porušením bychom ohrožovali projekt. Co se týče českých zákonů, wikipedisté žijící v Česku a možná i ti mající české občanství by se jimi asi řídit měli, ale je to jejich osobní starost, ne starost projektu. Zákaz fair use na commons pramění z koncepce commons jako sbírky svobodných médií, které lze libovolně užívat bez ohledu na splnění fair use podmínek. Na české wiki, pokud to není ze snahy poskytovat čistě svobodný obsah, je to asi přísnější opatření než je nutné. --Kyknos (labuť stěhov 4. 10. 2011, 13:40 (UTC)
Tím dotažením ad absurdum jsem měl na mysli to, že by Wikipedie mohla klesnout třeba na úroveň stránek šířících dětské porno. --G3ron1mo 4. 10. 2011, 13:46 (UTC)
Tak tomu už vůbec nerozumím, proč dětské porno? To je ilegální snad všude, rozhodně v USA ano. Ale pokud by nebylo, osobně bych vzorky v rozsahu potřebném pro encyklopedickou ilustraci za nic špatného nepovažoval. Ostatně nějaká taková aféra se už odehrála http://en.wikipedia.org/wiki/Reporting_of_child_pornography_images_on_Wikimedia_Commons --Kyknos (labuť stěhov 4. 10. 2011, 13:53 (UTC)
Protože by stejně jako stránky šířící dětské porno porušovala český zákon. --G3ron1mo 4. 10. 2011, 13:56 (UTC)
Stránek porušujících české zákony je plná síť a pokud se Česko nevydá cestou Číny a velkého firewallu, nikdo s tím nic nenadělá, naštěstí. Podstatné jsou ameriocké zákony, protože tohle je americký server, na americkém území. --Kyknos (labuť stěhov 4. 10. 2011, 14:08 (UTC)
Proto jsem zmínil to dotažení ad absurdum. Stránek je sice plná síť, ale málokterá je tak významná jako cs:wiki. --G3ron1mo 4. 10. 2011, 14:13 (UTC)
Takže pokud zákony porušují ostatní, tak my můžeme také? To můžeme rovnou dovolit i copyvio, protože to také dělá mnoho subjektů nezávisle na své zemi původu, od bloggerů až po zpravodajské servery. --Loupežník 4. 10. 2011, 14:15 (UTC)
A že porušujeme saudské zákony ti nevadí? Pro americkou instituci působící v USA jsou stejně závazné jako ty české. A je úplně jedno, zda si na stránky píšeš česky, arabsky nebo klingonsky. Pokud jsi mimo dosah českých zákonů, prostě se tě netýkají. --Kyknos (labuť stěhov 4. 10. 2011, 14:29 (UTC)
Píšeme Wikipedii pro nás, ne pro araby. Pokud článek o Postoloprtech nepřečte kvůli tamní cenzuře jeden potenciální Saúdský Arab, bude to menší zlo, než kvůli zdejší hypotetické cenzuře 5 000 obyvatelů Postoloprt. --G3ron1mo 4. 10. 2011, 14:48 (UTC)
Takže pokud (čistě hypoteticky) napíšu na americký server umístěný na americkém území, že se chystám zabít souseda odvedle, tak mě nemohou přijít zatknout pro přípravu vraždy? Jinak řečeno: český wikipedista s českým občanstvím editující na českém území je mimo dosah českých zákonů?--Zdenekk2 4. 10. 2011, 15:11 (UTC)
To tě snad nezatknou kvůli tomu co jsi kde psal, ale kvůli tomu co jsi připravoval. Český wikipedista na českém území ne, ale na takové se česká wikipedie neomezuje. Ta jke prostě pro lidi čtoucí česky, třeba z Nového Zélandu. Své domácí zákony si musí každý pořešit a pohlídat sám. --Kyknos (labuť stěhov 4. 10. 2011, 15:23 (UTC)

Jsem americký občan, české občanství (narozdíl od rodičů) nemám. Teď jsem teda na návštěvě příbuzných v Olomouci. Až se zase vrátím do USA (žiji a studuji v Maine), proč by se na mě měly vztahovat zákony cizího státu, na jehož území se nebudu nacházet a jehož občanem nejsem? Zkrátka jako občan USA budu psát českým jazykem na americký projekt. Přijde mi zde, že by si někteří Čecháčci chtěli přivlasňovat aplikací českého práva mezinárodní projekt, který jim nepatří. --158.194.34.216 4. 10. 2011, 12:31 (UTC) A co se týče těch rasistických i "rasistických" editací, tak rasismus nemám osobně rád, ale ještě víc mi vadí různí zamindrákovaní fašounci, kteří by všechno cenzurovali či před ostatními skrývali. Rasistický vandalismus stačí běžně revertovat, stejně jako každý jiný... Není důvod pro diskriminaci na základě typu vandalismu. --158.194.34.216 4. 10. 2011, 12:40 (UTC)

Upozorňuji vás na Wikipedie:Žádné osobní útoky, to jen na okraj. Mně zase vadí, že tady dochází ke zneužívání svobody slova, kdy si někdo myslí, že si tu může vykřikovat co chce a jak chce a házet při anonymitě internetu špínu na kohokoliv a bez následků tady porušovat zákony. Při důkladném pročtení Wikipedie:Co Wikipedie není#Wikipedie není cenzurována zjistíte, že toto se vztahuje výhradně na encyklopedický obsah, nikoliv na zjevné vandalství. --Loupežník 4. 10. 2011, 13:16 (UTC)
Raději si přečtěte, co jsem psal. Zkrátka stačí editaci revertovat, netřeba dalšího postupu. Nad rámec výše uvedeného dodávám, že co koukám na diskusi zde, stejně skrývání editací působí přesně opačně, než jeho pachatel zamýšlí. Místo aby byla editace dávno zmizela někde v historii, akorát ji to všichni řeší. Je to přirozené, člověk je zvědavý tvor. Zkrátka klasický en:Streisand effect. --158.194.34.216 4. 10. 2011, 13:26 (UTC)
Pokud editace či shrnutí porušuje český zákon, tak není co řešit, v opačném případě (jak píše kolega G3ron1mo) by v extrémním případě nemusela být Wikipedie na českém území dostupná (důvodem zákazu by bylo porušování českých zákonů). Divím se některým zkušeným wikipedistům, že toto řeší stále dokola, ačkoli musí vědět, že ani sebevětší konsenzus to nemůže zvrátit.--Zdenekk2 4. 10. 2011, 13:46 (UTC)
Editace jen tak nezmizí v historii, editace kterou tu řešíme, by se mimo jiné trvale stala součástí důležitého a často navštěvovaného dokumentu, kterým je výpis historie editací článku. Je naprosto nepřípustné, aby v tomto dokumentu byly texty porušující zákony. --Jowe 4. 10. 2011, 14:03 (UTC)
A to tvoje tvrzení o časté navštěvovanosti je jen tvůj výmysl nebo to máš něčím podložené? Osobně se domnívám, že kromě stálých editorů navštěvuje historii naprosté minimum lidí. A ti, kteří na historii hledí jako na "historický dokument" ke zkoumání, naopak budou spíše hledat nezkreslenou realitu. --Dezidor 5. 10. 2011, 07:24 (UTC)
Pokud někomu v ČR svým počínáním na internetu způsobíte škodu a on vás žaluje u českého soudu (to je možné - nenašel jsem nic lepšího než [10] především kapitola 3.4 je zajímá), možná na vás budou při příští návštěvě příbuzných čekat na letišti policajti. --pan BMP 4. 10. 2011, 15:53 (UTC)
Faktem je, že minimálně jeden člověk už byl odsouzen za zveřejnění závadného textu na svém blogu, přestože žije v Kanadě, a jeho blog měl s Českem společný jen jazyk, ve kterém je psán. Porušovat české zákony lze kdekoliv ve světě. A i vy, pokud budete psát nejen na wiki, ale kamkoliv, jste povinen je dodržovat, nebo nést následky. --Jann 4. 10. 2011, 16:24 (UTC)
Faktem? Ukažte mi ten fakt. Jestli myslíte Stworu a jeho pronásledování, tak ten má i české občanství. --Dezidor 5. 10. 2011, 07:28 (UTC)
Proč chcete ukazovat něco co znáte? Kauza dokládá, že každý je povinen dodržovat české zákony, bez ohledu na to kde žije a kde je jeho text fyzicky uložen. --Jann 5. 10. 2011, 10:39 (UTC)
Napsal jste naprostý právní nesmysl. Raději si zjistěte, co znamená zásada teritoriality a personality. Pak třeba pochopíte, proč jsem psal o Stworově českém občanství, které třeba 158.194.34.216 nemá. --Dezidor 5. 10. 2011, 10:47 (UTC)
Já nejsem právník ale obviněn může být kdokoli, nejen český státní příslušník. Např David Duke byl zatčen aniž by (alespoň podle mého zběžného znalosti kauzy - patrně o ni budete vědět jako zakladatel článku více) spáchal cokoli na území ČR nebo měl české občanství, pouze česky vyšla jeho kniha. Něco podobného se může teoreticky stát i jakémukoli Wikipedistovi. --pan BMP 6. 10. 2011, 14:26 (UTC)
Já jsem právník. David Duke byl zadržen, protože se policie a státní zástupce snažili tvrdit, že se dopustil ideozločinu tím, že byla v ČR vydána jeho kniha Moje probuzení. Účelová nařčení proti němu později ukázala jako vylhaná, ale to je již jiná věc, tam zjevně šlo složkám podřízeným ministru vnitra mu překazit za použité jakýchkoliv prostředků zdejší sérii překážek, proti které se premiér a ministr vnitra vyslovili. Tohle se může stát opravdu každému, kdo není nějakému režimu pohodlný, dokonce i právo jde občas starnou. Stejně tak když bude někdo kritizovat íránský režim, tak se nebude moci divit, když jej tamní náboženská policie při návštěvě Íránu uvězní az rouhání či něco podobného. Budeme však mazat a skrývat všechny příspěvky, které tvrdí, že není jisté, že Alláh existuje a íránský režim je ten jediný skvělý? Já třeba tady a teď tvrdím, že není důkaz pro existenci Alláha a íránský režim si zaslouží i kritiku. Budeš prosazovat vaporizaci tohoto textu, protože mi při případné návštěvě Íránu a spojení si mé přezdívky z wiki s mou osobou může hrozit ze strany tamních úřadu obtěžování, ať již na základě práva založeného na jincýh principech než je tomu zde či prostě protože se jim bude chtít někoho takového šikanovat? --Dezidor 24. 10. 2011, 07:12 (UTC)
Pro vaporizaci tvého příspěvku nejsem, ale v podstatě by mi vůbec nevadilo pokud by byly skrývány všechny příspěvky, jejichž jediným sdělením je jakékoli podobné politické/náboženské či jinak "kontroverzní" prohlášení které nelze ani při veškeré dobré vůli považovat za encyklopedický obsah nebo snahu o diskusi "k tématu". Skrývání totiž nevnímám jako snahu o něčí umlčení nebo politický boj, ale o "PR" ochranu projektu (aby se např. romea nestala po necyklopedii i hlavním mediálním partnerem wiki) tak v podstatě i ochranu wikipedistů třeba před těmi (íránskými i jinými) represivními složkami. --pan BMP 25. 10. 2011, 00:04 (UTC)
To, cos teď napsal, je z části reálný argument. Narozdíl od těch, kteří tu opakovaně píší naprosté právní nesmysly a ač jim člověk vysvětlí, že jsou mimo, nesmyly krátce na to zase zopakují. K první pasáži, cos napsal, lze říct, že takovéto plošné mazání by bylo samo o sobě možná ještě více kontroverzní než ony příspěvky samotné. Jen hledání hranice, co je vůbec politické, náboženské či jiné, stejně tak jako co je ještě encyklopedickým obsahem (byť třeba špatně psaným) nebo snahou o diskusi "k tématu", by zabralo spoustu času a vyvolalo zbytečné zdlouhavé diskuse, nervní reakce, pocity křivdy, dvojího metru atd. Je to, ač s ní nesouhlasím, ovšem představitelná vize. Pokud ovšem má platit skrývání totiž nevnímám jako snahu o něčí umlčení nebo politický boj, nelze rozlišovat politické či (proti)náboženské názory podle obsahu, ale měřit je bez sympatií či antipatií ke konkrétním ideologiím a směrům stejným metrem. Jinak by šlo o vytváření systematické zaujatosti.
Ochranu wikipedistů před politickou perzekucí jsem tu už psal. To je ovšem spíše, když už, důvod pro skrytí IP adresy z editace, ne odstranění obsahu editace. Podle této logiky ovšem chrání vyhledavače v Číně filtrováním svého obsahu své uživatele také. Máme jít stejnou cestou jako ty velké společnosti? Nebylo by to pro pověst Wikipedie horší než to, že se někomu něco nelíbí? Otázkou je též, zda dotyční uživatelé o takovouto ochranu vůbec stojí. Další věcí je, že ono mnohdy i přepracování článku z oslavné do nezaujaté podoby může být vnímáno v takovýchto státech jako trestné. --Dezidor 3. 11. 2011, 10:15 (UTC)
Přete se kvůli svobodě slova. A co ostatní články Listiny? Třeba hned ten první nebo třetí v prvním odstavci? A hlavně, jsem Čech, žiju v Česku, podléhám zákonům Česka. Pokud napíšu cokoliv na americký server, pořád podléhám zákonům Česka. Pokud napíšu rasistický text na americký server, porušuju zákony Česka. Ochrana americkými zákony spočívá jen v tom, že zákon jsem porušil já a projekt zůstává právně bezúhonný pro české úřady. To ale přeci neznamená, že tu budeme tolerovat porušování zákonů a Listiny základních práv a svobod. Nevím, jestli je napomáhání k hanobení národa, etnické skupiny, rasy a přesvědčení trestné nebo jen nemorální, ale podle mě by se to i tak dalo klasifikovat, kdybychom to tu nečinně vědomě nechali. Ano, nadace a projekt bude opět právně bezúhonný, ale to bychom nemuseli být my, kteří vytvořili konsensus umožnit porušit zákon. A české verzi Wikipedie by to mohlo uškodit třeba morálně. Palu 5. 10. 2011, 07:03 (UTC)
Nejde primárně o svobodu slova, ale transparentnost zdejší historie. Svododa projevu neomezená jakýmikoliv politickými zákazy je pro psaní nezaujatých článků sice naprosto nutná, ale toto není ten případ. Jsou zde různé proti sobě stojící zájmy a vychází z nich, že je lepší mít (až na nutné výjimky) historii transparentní a necenzurovanou, nikoliv se snažit tvářit, že některé jevy neexistují. Zkrátka jakýkoliv vandalismus revertovat či jinak odstranit (a je zcela morálně lhostejné, zde jde o nadávky na povolání, rasu, výšku postavy či třeba zájmy), ale ne jev vaporizovat. Nejde o to, že by měl někdo porušovat zákony (ať již ČR či Íránu), ale pokud uvidím rasistický nápis na stěně domu (či třeba nápis nadávající vysokým lidem), také nemám žádnou povinnost jej odstraňovat. --Dezidor 5. 10. 2011, 07:19 (UTC)
Transparentnost historie Wikipedie v Základní listině práv a svobod není, takže holt musí ustoupit. --G3ron1mo 5. 10. 2011, 07:39 (UTC)
Stejně tak nemáte povinnost mazat obrázky bez povolení užití, přesto se to na většině Wikiprojektů dělá, protože porušují jejich národní autorská práva. A je jedno, že servery jsou v USA, kde mají fair use. Palu 5. 10. 2011, 07:44 (UTC)
Pokud budete v tomto domě správce, tak zřejmě budete mít povinnost tento nápis odstranit. Tedy bude ji mít např. společenství vlastníků nebo majitel, ale přejde na vás. --Jowe 5. 10. 2011, 10:58 (UTC)

Osobně bych byl pro zakrývání všech editací, které porušují zákon (tedy i ty vyzývající k násilí proti osobě či skupině obyvatelstva; i ty zjevně rasistické). Proč nedodržovat české zákony? Zagothal 5. 10. 2011, 08:41 (UTC)

Souhlasím se Zagothalem, také podle mě by se protizákonné editace a shrnutí editací měly zakrývat určitě. Navíc bych podporova zakrývání velmi hrubých shrnutí editací. Pokud tady uváděl Dezidor příklad rasistických nápisů na domě, kdyby by to byl můj dům, nápis bych samozřejmě odstranil. Svoboda projevu není nikdy neomezená, je spíše na nás, kde si ty hranice určíme. Nemyslím si, že by to nějak omezovalo tvorbu článků. --Ladin 5. 10. 2011, 08:56 (UTC)

Osobně jsem pro širší skrývání revizí (a jejich shrnutí), ale nejsem pro to, aby se odvolávalo na české zákony. Ty pro fungování české Wikipedie nejsou relevantní. Jsem pro to, aby se skrývaly revize, u kterých se komunita dohodne, a je nezbytné, aby se skrývaly revize, u kterých to bude souviset s rozhodnutími nadace WMF. Vyzývám všechny diskutující k tomu, aby se vrátili k přípravě doporučení, a omlouvám se, že jsem se mu sám tehdy nevěnoval. Okino 5. 10. 2011, 15:06 (UTC)

Též jsem pro širší skrývání nebo snad opravdu budou rasistické nadávky apod. někomu chybět? Navíc se tím i předejte případnému dalšímu negativnímu vláčení Wikipedie médii v okurkových sezónách.--Zdenekk2 6. 10. 2011, 13:47 (UTC)

Bohužel je politováníhodné, že někteří kolegové tady prosazují transparentnost nad úplně vše bez ohledu na to všechno ostatní – nad pověst Wikipedie, jejích jednotlivých uživatelů i předmětů encyklopedického obsahu, nad dobré mravy, nad všemožné POV, neozdrojované pomluvy a očerňování, bez ohledu na to, komu tím mohou způsobit psychické problémy, kdo se může na základě těchto vanalizací dostat do existenčních problémů či komu se zhroutí svět (od wikipedistů přes encyklopedicky významné osoby až po jakoukoliv třetí stranu, o které tu mohou být pomluvy zveřejněny), podněcování k rasové nenávisti bojem proti odstraňování rasismu, porušování zákonů (zákon o pomluvách, rasismus, stalking a mnoho dalšího).
Transparentnost krát všechno to ostatní bych přirovnal ke stavu, kdy bude země ve válečném stavu a dvacet vojáků bude obětováno na záchranu prezidentské kočky. --Loupežník 8. 10. 2011, 13:30 (UTC)

To by se Vám, správci, tak líbilo... Nemístná srovnání, která dělá Loupežník nezakryjí skutečnost, že je lepší mít pěkně na očích, co se tu děje. Jen ať mají správci ten pocit, že jsou pod kontrolou ostatních a nekontrolují se jen navzájem ve stylu "já na bráchu, brácha na mě". A když už jsme u toho, tak normálně uvažující člověk si nějaké ubohé výkřiky vandala osobně nebere, ať již jde o útoky na něj jako jedince či skupinu, jíž je členem. --109.183.145.134 22. 10. 2011, 17:23 (UTC)

Prosím, nezobecňovat. Já jsem třeba správce a po netransparentnosti nijak netoužím, akorát jsou z toho pomluvy. Kde je vše transparentní, tam není pro pomluvy prostor. Já mám transparentnost mezi prioritami poměrně vysoko a je mi líto, že ji Loupeznik zbytečně zlehčuje. --Tchoř 22. 10. 2011, 17:47 (UTC)
Mně je zase líto, že transparentnost se povyšuje nad prostou lidskou slušnost. Je vidět, že názory správců nejsou ve všem jednotné a nekontrolují se navzájem ve stylu "já na bráchu, brácha na mě". Čili obavy, že správci skrývají nějaké informace před nesprávci, jsou naprosto liché. --Jowe 22. 10. 2011, 18:04 (UTC)
Já nemá nic proti slušnosti, naopak za lidsky slušné považuji nemanipulovat historií, pokud to není opravdu nutné. Prostě když někdo do článku napíše, že nemá rád Cikány či třeba Estonce, je žádoucí to jako nesouvisející odstranit, upozornit jej na to, že se jedná o experimenty či vandalismus, pokud to mnohokrát zopakuje, tak jej i krátkodobě bloknout, ale nevidím důvod to zpětně odmazávat. Víte, v dnešní době mají někteří lidé přehnanou tendenci jako "rasismus" chápat kdejaké kritické zobecnění častých vlastností příslušníků některých etnik, na druhé straně se dnes jako reakce na chování Romů objevují opravdu agresivní verbální reakce Čechů (nejen Čechů, nedávno jsem slyšel na téma Romů hovořit vietnamského obchodníka) vůči nim. Jak mám jako editor editující z dynamického přípojení přes T-Mobile rychlým pohledem ověřit, za co správce dotyčného blokoval, když po sobě správce zametá stopy, které mohou sloužit ke kontrole předmětného jednání. Jistě, pokud je smazána nová stránka, má to stejný efekt, ale tam jde o nechtěný důsledek, zde by šlo o zamýšlený cíl. --109.183.145.134 22. 10. 2011, 18:54 (UTC)
Kdyby správce opravdu chtěl něco zametat pod koberec, použije lživě zdůvodnění „porušení autorských práv“ a bude doufat, že si toho nikdo nevšimne… nikoliv pravdivě napsat např. „Materiál porušující § 355 – Hanobení národa, rasy, etnické nebo jiné skupiny osob“. --Loupežník 22. 10. 2011, 19:08 (UTC)
Diskusi ohledně relevantních právních řádu jste už prohrál, tak nevím, proč to pořád dokola nesmyslně opakujete. Pravdu má v tomto směru Okino, který tvrdí, že některé projevu uživatelů můžeme mazat (respektive vaporizovat), protože se tak dohodneme, ne protože si vymyslíte, že by se americký projekt měl řídit právním řádem ČR. --109.183.85.165 22. 10. 2011, 19:18 (UTC)
Zajímavé, mě to spíše přišlo tak, že zastáncům neskrývání byl několikrát ten názor vyvrácen a pak byl již jen dokola opakován znovu. Nicméně ideální by bylo mít k tomu vyjádření nějakého právníka, který by to definitivně potvrdil (nebo vyvrátil). --Loupežník 22. 10. 2011, 19:29 (UTC)
Velmi mě mrzí, jak to berete, když se domníváte, že touhou některých správců je použít správcovské nástorje proti konstruktivně působícím uživatelům. Nemístné pak jsou nejspíše jen ty argumenty, které se vám nezamlouvají. Nějaké hrubé vandalské výkřiky byly, jsou a budou... zkušené uživatele to opravdu nerozhodí, ať jsou správci, či nikoliv. Co tím trpí je projekt samotný, kdy se vytrácí jakákoliv morální pravidla, hrozí odrazování nových přispěvatelů (co já bych přispíval o tom, co mě zajímá, když správci mou práci neochrání, respektive nemohou ochránit, když zůstane v historii stránky poskvrněná rasisty, vandaly atd.) a též právní potíže (řešíme v tomto směru jen autorská práva, rasismus a ostatní nezákonné aktivity už nikoliv). V případě těch nemorálních, ale zákon neporušujících věcí by navíc stačilo odstranit jen nevhodné shrnutí editace, aby se každý mohl podívat na seznam autorů a nemusel se u toho opájet vandalismy typu "obsah stránky nahrazen textem XXX" a transparentnost by přitom zůstala kompromisně zachována. --Loupežník 22. 10. 2011, 19:08 (UTC)
Je zde ta možnost. Proto je lepší, když se nebude kvůli hypotetické přecitlivělosti některých lidí schovávat, co sem bylo opravdu napsáno. Jinak vaše osobní POV, že je rasismus nemorální, je váš soukromý názor a stejně jako kdyby tu někdo tvrdil, že je morální a naopak je amorální antirasismus, si jej nechte v osobní rovině, ale nenarušujte jeho prosazováním rovný přístup vůči uživatelům s různými politickými názory, které projevují do jejich konstruktivních i vandalských editací. --109.183.85.165 22. 10. 2011, 19:18 (UTC)
Touto cestou byste zachvíli mohl třeba tvrdit i to, že boj s vandalismem je vlastně vedení sporu o různá POV a správci by se proto měli zdržet použití blokování, viz Wikipedie:Blokování#Kdy blokovat nelze. Tudy cesta nevede. --Loupežník 22. 10. 2011, 19:29 (UTC)
Opět používáte nepatřičný příměr, respektive logický klam (tuším zvaný šikmá plocha). Psal jsem o něčem zcela jiném, ještě jednou si to přečtěte. --109.183.85.165 22. 10. 2011, 19:37 (UTC)
Nesnažím se nikoho záměrně klamat, pouze dávám v dobré vůli příklad podobného myšlenkového postupu na příkladu jiného správcovského nástroje, abych poukázal na problém. --Loupežník 22. 10. 2011, 19:52 (UTC)
Lituji, ale rasismus je dokonce trestný čin, takže o jeho „morálnosti“ si můžete nechat jen zdát.--Zdenekk2 22. 10. 2011, 23:23 (UTC)
Opravdu by mě zajímalo, kde jste na to přišel. Rasismus není trestný čin. --Elm 23. 10. 2011, 11:13 (UTC)
Viz tady. --Loupežník 23. 10. 2011, 11:17 (UTC)
Hanobení národa, rasy, etnické nebo jiné skupiny osob trestný čin je. A přesně toto splňoval příspěvěk, kvůli kterému vznikla tato diskuse. Pojem Rasismus není přesně definován, avšak hanobení národa, rasy, etnické nebo jiné skupiny osob ano. --Jowe 23. 10. 2011, 11:26 (UTC)
@Loupeznik: Odkazujete na špatný právní systém, už zase. Na wikipedia.org a jejích subdoménách neplatí čínský ani český, ale americký (USA) a floridský. --93.153.51.11 23. 10. 2011, 11:30 (UTC)
Když řeknu, že nechytřejší rasa je ta bílá, pak se jedná o rasismus, takový výrok ovšem není trestný, ergo je nesmysl tvrdit, že rasismus je trestný. --Elm 23. 10. 2011, 11:33 (UTC)
V tom s tebou souhlasím, je to stejný nesmysl jako napsat, že pedofilie je trestná. Je to však slovíčkaření, podstata věci je myslím jasná. --Jowe 23. 10. 2011, 11:42 (UTC)
Když už to tu máme, přidávám svůj názor – jsem pro skrývání rasistických editací. Myslím si, že to je v zájmu projektu. --Nadkachna 23. 10. 2011, 11:48 (UTC)
Asi jsem měl napsat přesněji, že projevy rasismu (to jest to „Hanobení národa...etc.“) jsou trestné (pokud si tedy něco pouze pomyslíš, tak to samozřejmě trestné není).--Zdenekk2 26. 10. 2011, 00:08 (UTC)

Výklad doporučení[editovat | editovat zdroj]

Ahoj, rád bych slyšel názor na výklad sekce doporučení Wikipedie:Název článku#Opatrně se zvláštními znaky, jestli za „zvláštní znak“ považovat i písmeno (= písmový znak abecedy) nevyskytující se standardně na cs klávesnici.
Osobně se domnívám, že tomu tak je, pokud v názvu článku nemá být znak na klávesnici se nevyskytující, pak by tam nemělo být i takové písmeno, respektive proč by tam být mělo? V případě tohoto výkladu je řada názvů článků kandidátem na přesun v souladu s tímto doporučením.--Kacir 4. 10. 2011, 21:18 (UTC)

Aktuálně je zde problém s rumunskou diakritikou, ale ani mnohá litevská, lotyšská a nejspíš i francouzská slova tak nejdou napsat. Ale proč to otvírat jako problém, když se to funkčně vyřeší zřízením přesměrování? --62.84.154.40 5. 10. 2011, 07:46 (UTC)
A co přístupnost? --G3ron1mo 5. 10. 2011, 07:51 (UTC)
Takhle narychlo tam nic moc relevantního nevidím. -- Je pravda, že Wikipedie:Název článku#Opatrně se zvláštními znaky nařizuje zaujmout opačný postoj než já zaujímám, ale proč vlastně? Který konkrétní problém s přístupností se nevyřeší přesměrováním? Vždyť se to tak běžně dělá. Je to jednodušší než to vysvětlovat těm Rumunům. --62.84.154.40 5. 10. 2011, 08:12 (UTC)
Ani dopodrobna tam nic není. Problém tvoří to, že audiočtečky neumí ty znaky vyslovovat. --G3ron1mo 5. 10. 2011, 08:18 (UTC)
Audiočtečky to přečtou šptaně ať když to bude špatně zapsané nebo jenom špatně vyslovené. Tam by pomohlo podle mě jenom něco jako je šablona Cizojazyčně, která by pro daný nadpis nadefinovala určitý jazyk, v kterém má čtečka číst. A i potom to umět čtečka nebude, protože je většinou ráda, že zvládá aspoň jeden jazyk. Palu 5. 10. 2011, 08:28 (UTC)
Proto by bylo nejlepší používat transkripci. Japonské názvy také přepisujeme. --G3ron1mo 5. 10. 2011, 08:31 (UTC)
To mě nenapadlo a přijde mi to jako elegantní řešení. Nevím ale jestli by prošlo. Palu 5. 10. 2011, 08:34 (UTC)
To jsme zpátky na začátku, co napsal Kacíř. Přesouvat stovky článků. --62.84.154.40 5. 10. 2011, 08:41 (UTC)
Otázka je, jestli hledat obhajobu pro špatné řešení (jde-li skutečně o špatné řešení), abychom si ušetřili práci, nebo pak sklízet plody toho, že nám ta námaha za to stála. Palu 5. 10. 2011, 08:51 (UTC)
Jenže transkripce nám tu slouží pro přepis z nelatinkových písmen do latinkových. A ł či ą stejně jako ř jsou písmena latinky. Podle čeho to chcete teda přepisovat? Jako že â vypadá jako a, tak to přepíšem na a, nebo snad podle výslovnosti? Jak byste transkriboval například slovo Mädchen? Jako Madchen nebo Medchen? Ł prostě není l. --Silesianus 5. 10. 2011, 08:53 (UTC)
Obávám se, že v tomto znění by to bylo vyhánění čerta ďáblem, protože by bylo potřeba definovat, co je „standardní“ cs klávesnice. Na cs klávesnici ve Windows nebo Linux (KDE) napíšu bez problémů skoro všechny znaky východoevropských latinek (s výjimkou pobaltských; s rumunským â, ă, ş a ţ není problém), jen na některé potřebuji 2-3 úhozy. Na psacím stroji sice takové možnosti nebyly, zato tam byla klávesa pro accent grave, který na windowsovské cs klávesnici není. Jinak u latinkových písem souhlasím s názorem nedělat z toho problém, když to lze řešit přesměrováním. --Shlomo 5. 10. 2011, 09:51 (UTC)
Myslím, že by především mělo platit doporučení o očekávaném názvu a názvy článků by měly být ve tvaru, který je v Česku nejrozšířenější. Tedy např. Steaua Bukurešť místo FC Steaua București, Victor Hanescu místo Victor Hănescu, Stefan Kiessling místo Stefan Kießling atd. Neřeší to sice všechny problémy, ale velkou část ano. --Jowe 5. 10. 2011, 09:53 (UTC)
@Kacir: Wikipedie:Název článku#Opatrně se zvláštními znaky má nad sebou nadpis Technická omezení a z kontextu (výkladu v Wikipedie:Název článku/Omezení) plyne, že jde o znaky se kterými si MediaWiki neporadí, jako < > [ ] | adt., nikoliv o nečeská písmena latinky.
@Silesianus: přepis je Maedchen.
@Jowe:Očekávaný název se týká jen menšiny hesel. Těžko vyřeší velkou část problému (třeba vietnamská hesla).
@obecně: Především by jsme se měli konečně rozhodnout zda názvy článků budeme psát pouze „českými“ písmeny latinky, nebo originálními (imho lepší) a rozhodnutí zapsat do nějakého dporučení (ačkoliv se nyní mluví o názvech článků, jde i o psaní oněch slov v textu, tak snad Wikipedie:Pravopisné rady, možná by i stálo za úvahu obecné doporučení o transkripci, které by řešilo latinková písma s nečeskými znaky i nelatinková písma - ta odkazy na specializovaná doporučení, existují-li). --Jann 5. 10. 2011, 11:32 (UTC)
Nevím, jestli je to menšina nebo většina hesel, ale u zmiňovaných vietnamských hesel to zatím řeší většinu a skutečně se tam řídíme očekávaným názvem. Proto máme názvy Hanoj, Da Lat, Dong Hoi, které se v Česku většinově používají a nikoliv Hà Nội, Đà Lạt, Đồng Hới. --Jowe 5. 10. 2011, 11:49 (UTC)
Jasně, a u prezidentů se zřejmě používají jména bez ocásků, kromě toho současného. U lidí je půlka tak a půlka onak, letiště jsou vždy s ocásky, města většinou bez nich... Jak kdo založil heslo, bez zjevného systému. --Jann 5. 10. 2011, 12:10 (UTC)
Proto navrhuju, aby systémem bylo současné existující doporučení o očekávatelnosti názvu. Tedy aby články byly na tom názvu, který se zjevně většinově v Česku používá. I veřejněprávní média píší současného vietnamského prezidenta Truong Tan Sang, zápis s „ocásky“ se pro něj v Česku téměř nepoužívá. --Jowe 5. 10. 2011, 12:49 (UTC)
Takže jestli vám dobře rozumím, tak se Vietnamci (cokoliv z Vietnamu) píší s ocásky, dokud někdo nedoloží zmínku v českých médiích (ta, lhostejno zda veřejnoprávní či jiná, vietnamské ocásky samozřejmě ignorují), prezident pak bude bez ocásků, ministři a politbyro s ocásky. --Jann 5. 10. 2011, 15:25 (UTC)

Osobně bych u názvů v latince preferoval zachování správné diakritiky, bez ohledu na to, zda je slovenská, francouzská nebo vietnamská. Protože jinak, kde dělat tu čáru? Slovenské ľ ještě ano, německé ü taky a vietnamské znaky již ne? Přesměrování řeší včechny reálné problémy a žádné jiné řešení nemá výhodu správnosti ani absolutní konzistence. --Kyknos (labuť stěhov 5. 10. 2011, 18:38 (UTC)

Také tak. Byly uvedeny dva věcné argumenty proti tomuto řešení - audiočtečky a "očekávaný název". Myslím ale, že položeny na misky vah nepřeváží argumenty pro věcnou správnost. (Principiálně, proč vlastně by encyklopedie měla chránit své čtenáře před informacemi? Nečtou ji přece úplní ignoranti. Ti tráví svůj čas jinak.) Audiočtečky (sám s nimi nemám zkušenost) se jistě budou dále zlepšovat (stejně jako jsme neměli Unicode a nyní ho máme; pamatuju Kamenických češtinu a monochromatické monitory Hercules) a po natypování očekávaného názvu budu kdyžtak přesměrován. V článku si pak přečtu, proč se tak stalo. --109.80.233.174 5. 10. 2011, 20:01 (UTC) (nahoře jsem jako IP 62.84.154.40)

Chtělo by to zanést do doporučení či vytvořit novou wikistránku/sekci v doporučení/ve WP:TYP. Pokud by někdo našel energii k tomuto kroku, bylo by to vhodné pro zřejmost, podle čeho se řídit při tvorbě názvů a přesouvání stránek.--Kacir 5. 10. 2011, 20:00 (UTC)

Jako primární bych opravdu viděl to, jak to píší v jiných českých "tiskovinách"; s tím je myslím v souladu i WP:Očekávaný název. Teprve pak bych řešil, jestli je v konkrétním případu nějaký zvláštní důvod, který by obě předcházející zásady přebil. --Packa 5. 10. 2011, 22:38 (UTC)

To omezení v pravidle mělo hlavní důvod trochu jinde: Ve starších verzích prohlížečů se v adresním řádku zobrazovalo URL v „syrové formě“, včetně hexakódování u všech „zvláštnějších“ znaků. Takže jsme se shodli, že je asi lepší mít v URL výpustku třemi tečkami než jako „%E2%80%A6“. Dnes už snad všechny běžné prohlížeče URL zobrazují čitelně (některé až moc, ehm), takže bych skoro byl pro zrušení toho omezení a dovolení používat zejména normální pomlčky místo spojovníků (samozřejmě s odpovídajícím přesměrováním!). Každopádně ale myslím, že to pravidlo nikdy nemířilo proti „znakům nenacházejícím se na klávesnici“ (pokud se podle zbytku pravidla jedná o očekávaný název – důvodem, proč se článek jmenuje Hanoj a ne Hà Nội, nemá nic společného se zvláštními znaky!), jen proti poměrně zbytnému používání „typografických verzí“ některých znaků. --Mormegil 6. 10. 2011, 16:01 (UTC)

Wikipedie:Uživatelská vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

Teď jsem se na to díval, výrazně zde IMHO chybí vhodné vyznamenání pro uživatele, který zde soustavně dobře píše o technice - zde mám na myslí zejména elektrotechniku, strojařinu a stavebnictví. Myslím, že by bylo vhodné mít i uživatelské vyznamenání pro aktivní uživatele, kteří se věnují hospodářství a podnikání, případně i právní problematice (pokud jsem něco přehlédl - omlouvám se), rád se nechám poučit. Zdravím vespolek. MiroslavJosef 5. 10. 2011, 07:29 (UTC)

Myslím, že případná diskuse k tomuto návrhu by měla být vedena zde: Diskuse k Wikipedii:Uživatelská vyznamenání. --Dezidor 5. 10. 2011, 07:33 (UTC)
Souhlas - diskusi jsem tam přenesl. MiroslavJosef 5. 10. 2011, 11:12 (UTC)

Stávka italské Wikipedie[editovat | editovat zdroj]

Italská Wikipedie je od 20:00 SEČ (18:00 UTC, 4. října 2011) ve stávce na 1 až 2 dni z důvodu připravovaného zákona, který by vystavoval všechny editory italské Wikipedie možnosti vězení a pokuty. Všechen obsah Wikipedie je schován pomocí CSS a uživatelé jsou přesměrováváni na tiskové prohlášení italské komunity. Více viz odkaz na metu či jakoukoliv stránku it.wiki. S pozdravem --Chmee2 5. 10. 2011, 09:53 (UTC)

Klasický syndrom „Berlusconikracie,“ pokud je mi známo, tak v Itálii média už nezveřejňují např. některé „bulvární“ fotky (viz Topolánek v premiérově vile) z obavy trestního stíhání, na které pak Italové klikají do zahraničních médií. Jak známo, problém se svobodou slova mají v poslední době také na Slovensku, Maďarsku etc.… --Kacir 5. 10. 2011, 10:57 (UTC)
Problém se svobodou obecně má poslední dobou celý svět, viz podepsání ACTA, vlastenecký zákon v USA, apod. Nepočítaje staré problémy se svobodou, na které už jsme si zvykli, jako Tibet, Ujguristán, Palestina, atp. Palu 5. 10. 2011, 11:10 (UTC)
Ono se stačí podívat i na ČR, kde je v trestním právu řada politických trestných činů. Ostatně i zde (shordou okolností o kousek výše) se jimi někteří ohánějí. --Dezidor 5. 10. 2011, 11:15 (UTC)
Ohánějí se Listinou základních práv a svobod, která je v našem zákoníku zapracovaná. Ostatně podle Vašeho názoru mohou být v Itálii klidní, vždyť servery jsou na Floridě, ne? --G3ron1mo 5. 10. 2011, 13:43 (UTC)
Jde o protest proti italskému zákonu, který získal podporu na jednom jazykovém projektu. Nejspíš protože tam píše nejvíc lidí z Itálie. Wikipedie v sicilštině či lombardštině a dalších jazycích, o kterých lze předpokládat, že hodně editorů žije v Itálii, k takovémuto kroku nepřistoupili. Je nutno si uvědomit, že se zákony Itálie nebudou týkat Brazilce editujího italskou Wikipedii z USA, ale budou se týkat občanů Itálie, kteří editují třeba en.wiki (ta se na protest taky dočasně nezavřela). Třeba občan Maroka editující českou Wikipedii z USA si může českými zákony, včetně Listiny, vytřít třeba p...odlahu. Co vím, tak od samého počátku byly Wikipedie chápány jako jazykové projekty, nikoliv územní. I pobočky WikiMedia, které jsou organizovány na územním principu, mají být od jazykových verzí striktně odděleny. Děsím se představy, že Wikipedie v perštině musela dodržovat zákony Íránu. Jediným argumentem pro takové jednání je ochrana možných obětí politické perzekuce ve státech, které svobodu slova omezují. Tam je však důvod pro skrytí autora, ne obsahu textu. Pokud bude občan Íránu kritizovat režim či popírat existenci Alláha, musí počítat s tím, že mu hrozí v Íránu postih. V ČR se exitence Boha popírat smí, ale občan ČR bude potíže pokud bude popírat holocaust. Stejně tak v Číně člověk moc nemůže kritizovat komunistický režim. Podporoval byste ovšem, kdyby Čína odblokovala Wikipedii v čínštině a ta se na oplátku za to řídila tamním právem? Číňanů na Taiwanu, v Singapuru i jinde je proti těm v Číně vlastně minimum, že.. Chápu, pokud se komunita it.wiki rozhodne protestovat proti špatnému zákonu, který může škodit řadě z nich, ale zlem by bylo, kdyby začala aplikovat právo Italské republiky paušálně na editory, protože by si tím přivlasťovala něco, co ji zcela nenáleží. --Dezidor 5. 10. 2011, 14:11 (UTC)
Má otázka pořád visí ve vzduchu: Proč se editoři bouří, když nemohou být nijak postiženi? Stačí požádat WMF, aby nedávala italské justici k dispozici informace, které povedou k dopadení zločineckých uživatelů. --G3ron1mo 5. 10. 2011, 15:25 (UTC)
Stačí požádat WMF, aby nedávala italské justici k dispozici informace, které povedou k dopadení zločineckých uživatelů. Třeba protože část z nich edituje pod svým jménem či IP. Tohle by jistě jako důkaz nestačilo, ale třeba v kombinaci s domovní prohlídkou ano. Zda podřizovat pravidla o obsahu legislativě Íránu, KLDR, ČR či třeba Zimbabwe, protože si to tamní nepřátelé svobody projevu přejí, není otázkou do diskuse, protože pak by byl obsah proti jednomu z hlavních pilířů celého projektu, tj. nezaujatému úhlu pohledu. Otázkou pak je akorát, zda by měla WMF chránit před trestním postihem všechny, tj. i ty, kteří o takovouto ochranu sami nestojí a vědomě editují proti nesvobodným zákonům svého státu. Ad absordum na anglickojazyčné či českojazyčné Wikipedii (stejně jako každé jiné) bychom pak měli vaporizovat příspěvky ateistických Íránců a Saudských Arabů, český rasistů či třeba čínských a kubánských antikomunistů (adjektiva chápat ve vztahu ke státu, ne národnosti). Technickou realizaci si nedokáži představit, zvláště pak, protože u většinu uživatelů neznáme místo pobytu, natož pak občanství. Dalším důvodem k "italské stávce" je zjevně i to, že zkrátka chtějí mít svobodu projevu a nelíbí se jim přituhování legislativy v této oblasti. --Dezidor 5. 10. 2011, 21:14 (UTC)
Jenom drobnou poznámečku - existenci Boha nikdo neprokázal, existenci holkaustu prokázala faktická smrt miliónů nevinných lidí ... takže nějaké ty rozdíly tu přece jen jsou ... MiroslavJosef 5. 10. 2011, 15:11 (UTC)
Sem bych nezabrušoval. Pro tuto diskusi je asi důležitá jen ta trestnost.--Railfort 5. 10. 2011, 15:38 (UTC)
A takový zákon by mohl napadnout jen toho, kdo o fungování Wikipedie vůbec nic neví. --S pozdravem ♥ FaktneviM 6. 10. 2011, 12:31 (UTC)
Že projekty WMF nejsou nějakeho národu, to je pravda, ale practicky uživateli budou editovat z malého cisla žemi, a budou občani menšiho cisla žemi. Zakony tych žemi tak můzou vyměnit projekt. Na přiklad, it.wiki má možna dva administratory ze Svycarska, a jiní jsou všichní Itali. Pokud by provaděl nadměrní riziko být italský a administrator, můze ten 4. největší wikipedia fungovat ze služby stewardů? Balabiot 6. 10. 2011, 13:28 (UTC)
Ano. To by mohl vzniknout problém. Ale jiné, než v Česku to nebude ani tak. Přeji vám na italské Wikipedii, aby to proběhlo vše dobře. A práva a svobody nebyly nijak zmenšovány. Pozdrav celé "it.wikipedia". Ahoj! --S pozdravem ♥ FaktneviM 6. 10. 2011, 14:45 (UTC)

Dobrý den, omlouvám se za moji cs-1. :) Jiné "italské" Wikipedie (v sicilštině a tak dál) neprotestováli protože tento krok bylo diskutováno jen u hospody Wikipediy v italštině, a ne (na přiklad) u Italský sekci WMFu. Samozřejmě, viditelnost Wikipediy v italštině je větši, a pro to je nebezpečí také tam větši. Teoreticky, pokud Ital napiše v en.wiki (nebo cs.wiki!), jiný Ital může žádat vyvracení a ten italský wikipedista bude riskovat pokutu, ale to taký není moc realistický. Když někdo žadá "Právo na vyvracení", podle italského práva, nemusí popsat fakty, jenom jeho "verze", a tu verzi se musí publikovat bez komentáře. Toto už je právo pro noviný; není neutralní, ale mohl by to byt fajn pro elektronický noviný. Není dobrý pro enciclopedii. Problem nebýl jen "BLP", protože taký firmy, politické strany a tak dál by mohl žádat vyvracení. Balabiot 6. 10. 2011, 09:56 (UTC)

7. pád[editovat | editovat zdroj]

7. pád je zakázaný? Byl největším Čechem je špatně, zatímco Byl největší Čech je OK?--PetrS. 5. 10. 2011, 19:52 (UTC)

Není špatně, proč by měl? Ale také jsmem si všiml, že tu existuje skupina lidí, kteří ho systematicky likvidují. --Kyknos (labuť stěhov 5. 10. 2011, 21:34 (UTC)
Skupina ? Já si všiml jen jednoho wikipedisty... --Jowe 5. 10. 2011, 21:52 (UTC)
V tom případě vizte toto. --62.84.154.40 6. 10. 2011, 05:21 (UTC)
Pro použití nominativu a instrumentálu existuje doporučení ÚJČ: Konkurence 1. a 7. p. v přísudku jmenném se sponou. --G3ron1mo 6. 10. 2011, 05:25 (UTC)
Kdo problematiku sleduje, byl již s tímto doporučením prokazatelně seznámen. --62.84.154.40 6. 10. 2011, 05:36 (UTC)

Když to shrnu: Ve vazbě "XY je ..." je v předmětu možný 1. i 7. pád, ale každý znamená něco trochu jiného. 1. pád (nominativ) vyjadřuje trvalou, nadčasovou platnost ("Jára Cimrman je největší Čech."), zatímco 7. pád (instrumentál) naznačuje přechodnost a nahodilost ("Byl největším Čechem do roku 1893, kdy ho vystřídal Jára Cimrman.") Jistě jsou hraniční případy, kdy je možné obojí, ale tam je třeba se ptát, co chceme zdůraznit více. Třeba u toho Františka I. odkázaného výše je podle mne Saltzmannem prosazovaný 1. pád lepší, neboť úvod článku chce zdůraznit spíše to, že Františkův titul je historicky jistá, ověřená informace, a ne dočasnost Františkovy vlády. Instrumentál tam zní, jako by František to císařování na chvíli vzal za někoho, ale pořád toužil stát se raději třeba kovářem; jako by panování tenkrát byl obyčejný dočasný džob, a ne doživotní stav a instituce.--Ioannes Pragensis 6. 10. 2011, 12:13 (UTC)

Byl císařem určitou dobu. To je podle mě směrodatné, nikoliv jestli to, že byl císařem, mu nikdo neodpáře. Palu 7. 10. 2011, 05:34 (UTC)
ohledně 7. pádu v hlavičce článku
  1. Vadí mi zejména značná nejednotnost na české verzi Wikipedie, kdy zhruba 70 až 80 % článků má hlavičku (rozuměj první úvodní větu článku) uvedenu v 1. pádu a hrubým odhadem 20 až 30 % článků v 7. pádu. Mně osobně tato nejednotnost velice vadí.
  2. Mně osobně, a to čistě subjektivně, opravdu připadá, že 7. pád v hlavičce je "více hovorovější" a 1. pád je "encyklopedičtější", zkrátka podstatně vhodnější, odbornější a věcnější.
  3. Kromě toho mám za to, že věcný rozdíl mezi 7. pádem a 1. pádem je IMHO nulový (takže je to z hlediska vlastního obsahu sdělení de facto jedno)
  4. Vadí ale naprosto hrozné věty, se kterými se tu občas setkávám - nyní uvedu záměrně absurdní nereálný příklad

"Okres Kozojedy je okresem Sevemořského kraje"

Autor zde na sebe nechtíc prozrazuje, že fakticky neumí vůbec česky. Věta "Okres je okresem" by se asi měla tesat někam do skály na věčné časy jako odstrašující příklad pro všechny, kdo se odvažují psát česky a přitom to vůbec neumí.


Tolik asi k tomuto (pseudo)problému. Už jsem se k této věci jednou kdysi vyjadřoval někde na mé diskusní stránce, pevně doufám, že o tom již potřetí nebudu nucen s kýmkoliv diskutovat, natož pak dohadovat se - pokládám to, slušně řečeno, za lacinou marginálii. Nemám to ve svých 54 letech vůbec zapotřebí.

S pozdravem Vám všem vespolek. MiroslavJosef 6. 10. 2011, 13:50 (UTC)

I když s Vámi ve většině bodů souhlasím, MiroslaveJosefe, tak musím podotknout, že i podle citovaného doporučení ÚJČ není věcný rozdíl mezi 7. pádem a 1. pádem úplně nulový. Věty "pětka je prvočíslo" nebo "teď je na hodinu Mikulášem Vašek" jsou správné pouze takto, zatímco "pětka je prvočíslem" a "teď je na hodinu Mikuláš Vašek" jsou již za hranicí spisovnosti (a ve druhém případě i za hranicí srozumitelnosti).--Ioannes Pragensis 6. 10. 2011, 18:37 (UTC)
Já bych ještě dodal:
  • Autor zde na sebe nechtě prozrazuje, že se znalostí češtiny to není tak přímočaře jednoduché, jak si představuje.
  • Ta procenta jsou výrazně ovlivněna jeho vlastní činností a o ničem nevypovídají. Mně osobně tato nejednotnost velice vadí je rovněž takové připozvláštní. Nemyslím, že by zde mélo jít právě o jednotnost.
  • Pokud jde o tu záležitost s Františkem, problém je podle mne ve zkratkovitosti textu. Úvodní věta by měla být strukturována takto: František Habsbursko-Lotrinský Takový a Makový byl ... jako František I. v letech 1804 až 1835 císařem rakouským .... Další kapitola začíná Narodil se... - to vlastně není pravda; František I. se nenarodil. Byl prohlášen nebo korunován.
  • Nemám to ve svých 54 letech vůbec zapotřebí. Co tím má být řečeno? Mně je 56. Diskusí o pseudoproblémech se neúčastním. Už jsem se k této věci jednou kdysi vyjadřoval někde na mé diskusní stránce.. - odkaz je nahoře uveden.
  • --62.84.154.40 7. 10. 2011, 05:37 (UTC)

Nevědecké léčitelské metody[editovat | editovat zdroj]

Jsem dost rozpačitý z kategorizace článků v kategorie:Alternativní medicína. Podle mého mínění je podkategorie Nevědecká medicína a v ní dokonce ještě vnořená další kategorie Nevědecké léčitelské metody na hranici nezaujatého úhlu pohledu. Shrnul bych to vše pod kategorii Alternativní medicína. Já osobně to vnímám jako sisyfofský tah na branku při potírání alternativních léčitelských metod. Prosím komunitu o názor.Vojtěch Zavadil 7. 10. 2011, 06:59 (UTC)

Jak jsem napsal tamní diskuzi, je potřeba odlišit alternativní metody, které fungují a jsou vědecky potvrzeny od těch, které sice mohou fungovat, ale vědecky potvrzeny nejsou (to je nevědecká medicína). Nevědecké léčitelské metody je pak ryze technická kategorie, která odděluje jednotlivé metody od obecných směrů (např. akupresuru od tradiční čínské medicíny), nebránil bych se ani jejímu přijatelnějšímu pojmenování, zvolil jsem to první, co mne napadlo. Nebráním se jinému rozmístění článků (mohl jsem se zmýlit a je to ještě trochu nedodělané) v těchto kategoriích, ale samotné kategorie odpovídají stavu světa. Jinak samozřejmě všechno je shrnuté pod kategorií Aternativní medicína. --G3ron1mo 7. 10. 2011, 07:10 (UTC)
Způsob, jakým byla provedena tato hromadná překategorizace provedena, se mi nelíbí. Překategorizované to bylo bez konsensu v diskusi a u tohoto kroku musela být zřejmá jistá problematičnost. Také to, že to bylo provedeno rychle v čase, kdy moc lidí nesleduje poslední změny, budí dojem určité „partyzánštiny“. --Jowe 7. 10. 2011, 07:18 (UTC)
Diskuze probíhala u kategorie bez odezvy ostatních. Dále bych rád poprosil o časový rozvrh, kdy mohu editovat wikipedii:) --G3ron1mo 7. 10. 2011, 07:34 (UTC)

Drobná poznámka: "Nevědecké léčitelské metody" je sousloví obsahující několika-násobné POV. Za prvé, "léčitelství" je samo o sobě pojem typický přo šamanismus a víru v záhadné astrální síly, povětšinou z daemons-friendly světa. Moderní formy takových metod jsou hůře prokouknutelné v tomto směru a o to víc lákavé. Léčitelství je z podstaty vždy nevědecké a nepotřebuje tudíž přídomek "nevědecké" navíc. Za druhé, na EN:Wiki je vidět, že to lze řešit i bez POV. Kategorie: "Complementary and alternative medicine" = tedy "Doplňková a nestandardní/netradiční/alternativní medicína/léčba" je i v češtině více než výmluvný a jednoznačný popis. Vizte pro inspiraci: [[en:Template:Alternative medicine]], [[en:Template:Pseudoscience]]. --S pozdravem ♥ FaktneviM 7. 10. 2011, 10:35 (UTC)

Souhlasím s FaktneviMem, "Nevědecké léčitelské metody" je skutečně pleonasmus. Snad jen s tím, že případný název "Doplňková a alternativní medicína" je hodně obecný, shrnující, a spadaly by do něj i dost nesouvisející metody a postupy. Nic proti, jen to mít na paměti (protože tato diskuse se od začátku týkala hlavně nevědeckých metod). --Packa 7. 10. 2011, 12:23 (UTC)
Jak píšu výše, přejmenování se nebráním, pokud bude vystihovat podstatu věci. „Nevědecké medicínské/lékařské metody” se mi zdá dost oximoronické, co takhle „Nevědecké metody používané při léčbě”? --G3ron1mo 7. 10. 2011, 12:36 (UTC)
Kratší se stejným významem „Nevědecké metody léčby“. --Jann 7. 10. 2011, 14:12 (UTC)
Nevědecké způsoby léčby? --7. 10. 2011, 14:15 (UTC), Utar
Nevidím smysl v rozškatulkování jednotlivých alternativních metod do kategorií podobného typu. Výše zmíněný model použitý na enwiki považuji za rozumný a vyvážený. Hlavní kategorie alternativní medicína, podkategorie pak podle typu metody, tedy např. energetické terapie, tradiční medicinské systémy, léčitelé a podobně. Všechny alternativní systémy jsou ze své podstaty nevědecké, i když některé se s konvenční vědou západního typu částečně prolínají (např. fytoterapie).Vojtěch Zavadil 7. 10. 2011, 15:09 (UTC)
Smysl je v tom oddělit vědecké metody (fytoterapie), od těch nevědeckých (ajurvéda) a pseudovědeckých (homeopatie). Není fér, aby byla třeba fytoterapie házena do stejného koše, jako elektroakupunktura dle Volla. Informace o tom, že jde o alternativní medicínu se neztrácí, naopak přibývá informace o tom, co je podpořené vědou. --G3ron1mo 7. 10. 2011, 15:27 (UTC)

Mi to tak připadá, že se tu snažíme načernit některé směry různých léčebných postupů aniž by se o nich cokoliv podrobnějšího vědělo. Co třebas akupunktura, ta by v průběhu posledních dvou staletí změnila postupně svůj statut v těchto třech kategoriích (vědecké, nevědecké, pseudovědecké) hned několikrát - a ještě by záleželo na tom, jak je vysvětlována. Já bych především vypustil z kategorizace slovo „vědecké“, myslím, že obzvláště někteří členové projektu pseudověda z tohoto SciPOV pohledu na svět nedokáží vybočit. A jak je vidno, i na En Wiki to lze bez onoho (ne)vědeckého přídomku, přičemž věda do toho v zásadě nemá co kecat, když o tom nic neví (no evidence) a žádné vědecké studie na to téma v zásadě neexistují. Je to podobné, jako bychom dávali do článku o německém hokejistovi kategorii Nečeský hokejový hráč. Wikipedisté se SciPOV by si měli uvědomit, že existují i jiné úhly pohledu na „život svět a tak vůbec“, než je ten jejich. Wikipedie by měl a popisovat všechny významné úhly pohledu. Jsem v zásadě proti negativně až pejorativně laděné kategorizaci čehokoliv.--DeeMusil 8. 10. 2011, 09:02 (UTC) Alternativní léčebné postupy, když už někdo chce...--DeeMusil 8. 10. 2011, 15:44 (UTC)

Když místo nečeský hráč napíšeme alternativní hráč, tak pomůžeme čemu? Máte-mi kategorii alternativního něčeho, musíte mít i kategorii "normálního", zde vědeckého. Alternativnost je zkrátka stejně negativním vymezením jako nevědeckost, pouze širším a neurčitějším. Pozitivní vymezení by bylo např. vědecké metody, náboženské metody... --Jann 8. 10. 2011, 16:05 (UTC)
Souhlas s DeeMusilem, zakládám rovnou AfD... vyjádřete se tam. --Wikipedista:BobM d|p 8. 10. 2011, 16:06 (UTC)

Já bych osobně doporučil termín Léčitelství nebo Léčitelské metody. Na pojem Medicina má v naší civilizaci víceméně monopol medicina podložená důkazy. Jsem pochopitelně zaujatý (profesí lékař) ale nevadí mi existence léčitelství jako taková, to ani náhodou. Vadí mi ale její parazitování na zavedené značce. Medicina podložená důkazy se vyvíjí tisíce let (a když se podíváte do historie, nebyla to snadná ani levná cesta naopak plná obětí), řada léčitelských metod jenom zlomek toho času. Ale tím, že se to (hned poté, co se to někomu vylíhne v hlavě) označí jako medicina (ať už alternativní či jakákoliv jiná) tak to automaticky získává část (dlouho budované) pověsti jiného oboru, který jí nepřísluší. Léčitelství zase nepřísluší k západní medicině. A tyhle termíny jsou akceptovány a používány oběma tábory.

Významnost u středních škol - revize[editovat | editovat zdroj]

Ahoj, rád bych znal názor komunity na určování významnosti u článků o středních školách. Tento závěr komentáře říkající: nedohodli jsme se, takže se budeme handrkovat o každé škole individuálně je myslím na nic. Současný stav je takový, že naprostá většina gymnazií, středních a průmyslových škol tak nyní nesplňuje hlavní kritérium a nikomu z editorů to zjevně nevadí. Paradoxně ale vadí nově založená stránka střední školy, mající rovněž za zdroj pouze oficiální web, ta je neprodleně olepena "Významností". Vypadá to jako protekcionismus starých článků (wikipedistů) před novými články (wikipedisty)... --Jirka62 7. 10. 2011, 20:05 (UTC)

Jak víte, že to kritérium nesplňují? Myslíte, že u většiny škol ty zdroje neexistují? Stejně jako se v článcích tolerují tvrzení bez zdroje, dokud někomu nepřijdou podezřelá, tak se tolerují články bez zdrojů, pokud někdo nepojme podezření, že zdroje neexistují. Že takové podezření někdo pojme u mladé a menší školy, to není nic, za čím by bylo nutné hledat nějakou konspiraci. --Tchoř 7. 10. 2011, 20:08 (UTC)
Promiňte, ale když článek existuje i několik let a jediným uvedeným zdrojem je ofic. web, pak nejspíš autoři nic dalšího nenašli. A s tou tolerancí si asi nerozumíme. Psal jsem, že je zde tolerance k starším článkům. A co že je to za kriterium "mladá a menší škola"?? --Jirka62 7. 10. 2011, 20:23 (UTC)
Žádná tolerance ke starším článkům zde není. Jsou tu pouze proto, že je nikdo nenavrhl na smazání, ne proto, že by v tom někdo bránil. Pokud narazíte na libovolný článek u kterého si nebudete jistý, zda tu má být, s klidným srdcem ho na smazání navrhněte. --G3ron1mo 7. 10. 2011, 20:37 (UTC)
A to nejlépe nejprve pomocí šablony "urgentně ověřit".--Vojtech.dostal 7. 10. 2011, 20:39 (UTC)
Nejprve je však třeba si urgentně ověřit, zda článek splňuje požadavky pro Wikipedie:OS, aby se zbytečně neutilizovala komunita zbytečnými požadavky na smazání, nedejbože DoSem, protože např. není zcela jasné, jak by případná diskuse dopadla, nebo že u středních škol zjevně není konsenzus komunity k smazání takových článků, tak jak to WP:OS požaduje.--DeeMusil 8. 10. 2011, 13:34 (UTC)
S tím kritériem jsme si skutečně nerozuměli, moje chyba. Ohledně těch několika let – daleko pravděpodobnější je, že zdroje vůbec nehledali. Prostě založili článek v dobré víře, že škola je významná (=zdroje existují) a nenašel se nikdo, kdo by to zpochybnil. --Tchoř 7. 10. 2011, 20:58 (UTC)
Asi tak, Wikipedie je pořád ještě jen koníček - pro většinu lidí.--frettie.net 8. 10. 2011, 12:47 (UTC)
@G3ron1mo nemáte pravdu, což byste možná zjistil, pokud byste si prošel několik stránek třeba v kat. Střední průmyslové školy v Česku. Jinak co se týče středních škol, nejsem vůbec příznivcem mazání, právě naopak. --Jirka62 7. 10. 2011, 20:54 (UTC)
Já je kategorizoval, ano, ty články nejsou ideální, ale že by byo nutno je pálit - nemyslím.--frettie.net 8. 10. 2011, 12:47 (UTC)
Teď Vám moc nerozumím, on je někdo navrhnul ke smazání, protože nenaplňují envycklopedickou významnost, a někdo jiný to mazání zrušil? Dejte mi raději příklad, co máte přesně na mysli. --G3ron1mo 7. 10. 2011, 21:01 (UTC)
Příklad - nový článek (nepopírám jeho mizernou kvalitu, ale jde o významnost školy). Šablona vložena 2 dny po založení, ok. Stejný editor ale totéž nepožadoval např. 1, 2, 3, 4, 5, 6 aj. .. kde jsou podle mne právě ty závislé zdroje (které sám nedoporučujete). Přestože mne popsané editace zlobí, neměl jsem to sem ale zatahovat, protože mi šlo především o navázání na výše uvedený komentář příp. tuto diskuzi. Omlouvám se, že jsem to tak celé zmatlal. --Jirka62 7. 10. 2011, 22:17 (UTC)
Moc děkuji, že jste si dal tu práci s hledáním oněch článků. Práce na Wikipedii je zcela dobrovolná a nikdo není nucen k tomu, aby inicioval smazání, pokud k tomu vidí důvod. Pokud tak udělá, jde pouze o jeho dobrovolné rozhodnutí. Jsem si naprosto jist, že Vám nikdo nebude spravedlivě vyčítat, když navrhnete ke smazání článek, který je třeba i tři roky starý a přitom nenaplňuje encyklopedickou významnost. Neomlouvejte se, že jste se se svým dotazem obrátil sem, od toho tu tato stránka je, aneb jak se píše hned nahoře: Pod lípou je místo pro setkání všech wikipedistů a diskuse, které jsou obecnější než jen k jednomu článku. --G3ron1mo 8. 10. 2011, 07:24 (UTC)
Ale to je prostě stejná situace, jako když máte v starých článcích spousty vět, u který není uveden zdroj, a nikdo je nezpochybní, a najednou někdo zpochybní tvrzení v novém článku. Na tom přece není nic špatného. To je prostě nedůvěra pochybovače o tom které konkrétním tvrzení či o významnosti toho kterého tématu. Tak zkrátka Wikipedie funguje. Dokud se neobjeví pochybnosti či nesouhlas, tak se zdroje zase tak moc řešit nemusí, ale kdokoliv má právo neozdrojované věci zpochybnit a v případě nedoložení po delší době vymazat. A opravdu to funguje.--Tchoř 8. 10. 2011, 07:57 (UTC)
Můj původní záměr byl poukázat na (dle mého) přísné posuzování výzamnosti u nových článků, v tomto případě konkrétně o školách. Domnívám se, že kdyby byl použit stejně nekomprosmisní výklad na všechny "školní" stránky, naprostá většina by rovněž neprošla. Jen pro ilustraci jsem tu uvedl několik z nich, ale ne proto, aby byly mazány. Rovněž jsem odkazoval na komentář a diskuzi, které neměly jasné závěry a přesto jsem na ně byl odkázán jako na místní úzus ke stránkám o školách. Takovýto výklad mi přišel nekorektní (ale v pohodě, už mám bělmo zase bílé). Děkuju za Vaše reakce a přeju kliný víkend. --Jirka62 8. 10. 2011, 09:26 (UTC)
Myslím, že přísnost je na nové i staré články stejná, ale projevuje se tu různá viditelnost článků. Nový (zejména pokud se díky úpravám stále objevuje v posledních změnách) spíše někdo přečte - ti co kontrolují nová hesla i ti co koukají na poslední změny. Kdežto na starou věc nikdo neklikne a zůstává nečtená. --Jann 8. 10. 2011, 11:10 (UTC)
Navrhuji upravit pravidla oborové významnosti v oblasti Střední školy. Jak ukázal případ Wikipedie:Diskuse o smazání/Střední odborná škola waldorfská Ostrava, i školy, které existují velmi krátkou dobu mají šanci, aby někdo nalezl 2 zdroje dle požadavků. Dá se tedy předpokládat, že i jiné střední školy, které většinou existují podstatně déle, budou mít takové zdroje. A u nově vzniklých středních škol se dá předpokládat, že takové zdroje v nejbližších letech vzniknou a není důvodu článek kvůli tomu ostrakizovat či mazat. Prosté {{Upravit|chybí zdroje}} nebo {{neověřeno}} by mělo stačit. Navíc to ukazuje na jistou pohodlnost při hledání zdrojů ať již autorů, nebo vkladatelů mazacích šablon s tím rozdílem, že autoři často nemají o pravidlech významnosti ani ponětí.--DeeMusil 8. 10. 2011, 09:39 (UTC)
Pěkné!--frettie.net 8. 10. 2011, 12:47 (UTC)
Naprosto souhlasím s Jirkou62, že výsledek ŽoKu je k ničemu, byl vyhodnocen stylem aby se „vlk nažral a koza zůstala celá“. Tento DoS jasně ukázal, že většina považuje střední školy za automativky významné. NNVZ není závazné pravidlo, ale pouze doporučení, ze kterého lze na základě diskuse dělat vyjímky. Navrhuju vytvořit Wikipedie:Významnost (instituce), a tam stanovit, že střední školy splňují encyklopedickou významnost. Máme pravidlo o automatické významnosti pro sportovce, kterým stačí odehrát pár zápasů v profesionální lize a již jsou automaticky významní a 2NNVZ nejsou potřeba vůbec. Tak proč to nemít pro školy ? Současný stav, kdy se jinak přistupuje k novým článkům o středních školách a jinak s těm starším je naprosto nevyhovující a Wikipedii škodící. Mnoho potencionálních editorů-středoškoláků začne tím, že se pokusí vytvořit článek o své škole. Když vidí, že jejich článek je smazán, zatímco téměř stejný o jiné škole už je tu pár let a nikomu nevadí, působí to na ně značně demotivačně a nelze se divit, že nadále se budou věnovat něčemu jinému, než je editace wiki. Ono totiž vysvětlení, že jejich článek který nemá 2NNVZ, je úplně něco jiného než článek o menší a méně známé škole z vedlejšího města, který také nemá 2NNVZ, ale nikdo si o něm nemyslí, že k němu neexistují, je dost na hlavu postavené. Existence článků o všech středních českých školách na cs.wiki není nic co by nějak poškozovalo Wikipedii, poškozuje ji především přehnaná byrokracie. --Jowe 8. 10. 2011, 10:38 (UTC)
Naprosto souhlasím s úpravou významnosti institucí. Jak začneme? Máte něco připraveno?--DeeMusil 8. 10. 2011, 11:03 (UTC)
Začal bych z druhé strany – zrušil automatickou významnost sportovců. Nevidím pro ni důvod. Stejně tak pro to nevidím důvod ani u středních škol ani u čehokoliv jiného. Že se to někomu zdá demotivující, to je jeho dojem. Pro mne by bylo demotivující, kdyby o tom, které téma si zasluhuje článek, měli rozhodovat Wikipedisté. Wikipedie má věrně a férově odrážet svět a referovat o tom, o čem referuje svět, nikoliv o tom, co přijde pár wikipedistům významné.
Pokud školák se zvoleným tématem narazí, ať už se jedná o jeho školu, o jeho oblíbenou studentskou kapelu, nebo o jeho neoblíbenou učitelku, je to skvělá příležitost vysvětlit mu, jak Wikipedie funguje a která témata sem patří a která ne.
Pokud si někdo myslí, že zde je škola/kapela/učitelka, ke které 2NNVZ neexistují, může vyžadovat jejich doložení. To je férové a neupřednostňuje to žádné preference Wikipedistů. Není na tom nic složitého k pochopení; dokonce se obávám, že pokud dělá nováčkovi nějaký větší a zásadní problém to pochopit, je otázka, zda o takového editora vůbec stát.--Tchoř 9. 10. 2011, 04:56 (UTC)
S tímto souhlasím. Třeba u vysokých škol už je pravděpodobné, že něčím významné budou, není jich tolik a většinou je vystudovala spousta význačných lidí nebo na nich i učí, vydaly spoustu publikací, podílely se na spoustě projektů, mají obvykle významný vklad do společnosti a lze s úspěchem předpokládat, že pro ně bude i dostatek zdrojů (i když tomu tak být nemusí, obzvláště u nově vzniklých). Středních škol jsou ale stovky, tisíce, včetně učilišť atd. a říci paušálně, že všechny jsou encyklopedicky významné IMHO nelze. Tady bych očekával významnost u škol s dlouhodobou tradicí, z jejichž škamen vzešla za tu dobu řada osobností, které už se stihly projevit, školy vykazují nějaké úspěchy a ohlasy, mají už svůj otisk v širší společnosti. Ale očekávat to od všech středních škol, to bych si netroufal. Podobně přeci nebudeme rezignovat na ověřování významnosti u všech herců a hereček, kteří si kdy střihli nějakou vedlejší roli nebo u všech členů a členek symfonických orchestrů a sborů, přestože ty orchestry a sbory samy o sobě pravděpodobně encyklopedicky významné jsou. Obdobně bych tedy nepostupoval ani u sportovců (obzvláště v kolektivních sportech) ani u středních škol. --Bazi 9. 10. 2011, 09:50 (UTC)
Souhlasím, jinak budou přibývat stále nové a nové vyjímky.--Zdenekk2 9. 10. 2011, 13:54 (UTC)

Jsem proti existuje potenciálně nekonečné množství institucí, včetně zcela nevýznamných, o školách ani nemluvě. Nevidím důvod obcházet požadavek na 2NNVZ. Tam kde významnost skutečně je, není problém zdroje dodat. Tam kde není, je chybou požadavek obcházet. --Kyknos (labuť stěhov 8. 10. 2011, 13:15 (UTC)

Zkusil jsem nastřelit text doporučení Wikipedie:Významnost (instituce). Jako problematické jsem přitom cítil hlavně definování u spolků a nadací, zároveň je mi jasné, že jsem určitě některé aspekty vůbec přehlédl. Ale můžeme se od toho aspoň odpíchnout. Tak prosím diskutujte zde, nebo tam. Okino 8. 10. 2011, 21:50 (UTC)

Jobsův stanfordský projev[editovat | editovat zdroj]

Vážení kolegové, vidím, že se tu zarputile diskutuje. Dovolte mi ale prosím, abych Vás upozornil na zajímavý projev v tomto týdnu zesnulého Stevea Jobse, který pronesl na stanfordské univerzitě v roce 2005, na který jsem náhodou narazil. Ač jde celý Apple naprosto mimo mě, myslím, že to stojí za poslech/přečtení. Pěkný zbytek večera, --Jiří Janíček 8. 10. 2011, 21:44 (UTC)

PS: Česky zde. --Jiří Janíček 8. 10. 2011, 21:50 (UTC)
Pozn.: Zajímavé, v noci kdy zemřel jsem nad ránem poslouchal BBC, kde byl jediným tématem Jobs a také tam pouštěli záznam tohoto projevu a měl jsem stejný pocit z trefného vyjádření.--Kacir 8. 10. 2011, 21:55 (UTC)
S prominutím, jakou spojitost to má s Wikipedií?--Zdenekk2 9. 10. 2011, 14:26 (UTC)
Taky jsem se na to díval, skvěle připravený projev, inspirující, osvěžující, excelentní. --Millenium187 9. 10. 2011, 17:33 (UTC)
Souvislost mi naprosto uniká. --Elm 9. 10. 2011, 17:46 (UTC)
Stanfordský projev jsem poslouchal od Jobsovy smrti už několikrát a je vážně jedinečný, inspirativní, geniální. Souvislost? Wikipedie je skvělé místo a děje se tu toho mnoho. Jsou tu lidé, kteří píší články, pak tací, kteří zároveň stíhají se i věnovat diskusím a pak vyložení diskutéři. Diskuse jsou někdy konstruktivní a inspirativní, ale mnohdy se tu sáhodlouze diskutuje skutečně o refaktorizováno. Asi by se stálo za to od takovéhoto typu diskusí odprostit a věnovat se něčemu užitečnějšímu. Konečně, poslechněte si Jobsův projev a pak vám možná dojde, co tím chtěl básník říci :) --Faigl.ladislav slovačiny 9. 10. 2011, 18:13 (UTC)
Symbol thumbs up.svg--Kacir 9. 10. 2011, 18:22 (UTC)
Přemýšlel jsem, co bych dělal, kdybych věděl, že brzo umřu (a dokonce věděl kdy přesně). Čím víc jsem o tom přemýšlel, došel jsem k nevyhnutelnému, ikdyž šokokujícímu závěru, že úplně to samé, co teď. Člověk si prostě musí vnitřně přiznat, že za kratoučký život nemá šanci poznat celé stvoření, dokonce i jeho nejmenší části by zasloužili zkoumat mnoho tisíciletí. Kazatel 3:11 říká, 'Dokonce věčnost vložil do jejich srdce, aby lidstvo nikdy nezjistilo dílo, které pravý Bůh učinil od začátku do konce.' Stejně tak nemůžeš prožít všechny zážitky, ani udělat víc, než prostě děláš. Každý člověk navíc bojuje se svojí vlastní nedokonalostí a problémy v životě, zdraví, rodině, prací, školou atd. Takže co dělat? Ať uděláš cokoliv, je to příliš málo. A ve skutečnosti tě neuspokojí "jen tak žít" ani "žít v extrémech" (což navrhuje Jobs). Takže! Co bys dělal? Nejspíš bys seknul s Wikipedií, ale základ života,- to co dělá Tebe Tebou, to prostě nezměníš, ani tváří tvář blízké smrti. Nebudeš jiný, než ve skutečnosti jsi. Ani to nejde. Z 1.Timoteovi 6:19 ale vyplývá, abychom se 'skutečného života' 'pevně chopili', což znamená, že skutečný život dnes v určitém smyslu nemá nikdo. Takže co jako brzo-mrtvola dělat? Na to Stíví ovšem nedopověděl.
Tedy vlastně to udělal! ---Pokračoval v tom, co dělal doposud!--- Což byl i můj závěr taky. 2 roky po tomto projevu (2007) vymyslel iPhone a pět let poté (2010) iPad a poté zemřel. Je zajímavé, že např., podle mnohých, největší šachista všech dob, Bobby Fischer, zemřel také brzo. Už v 64 letech, jako je polí šachovnice.
--S pozdravem ♥ FaktneviM 10. 10. 2011, 12:09 (UTC)
Tato diskuze je přesně o "tom vaporizovaném slovu Faigl.ladislava". --Elm 10. 10. 2011, 17:13 (UTC)

Ještě jednou alternativní medicína[editovat | editovat zdroj]

Navazuji na probíhající diskuzi nad alternativní medicínou a objektivitou jejího pojetí na wikipedii. Připadá mi, že zde přežívá jedna záležitost nepovšimnuta. U článku Bachova květová terapie jsem zjistil, že je celý převzat z Výkladového slovníku českých skeptiků (a takových článků je určitě víc, např. Biomagnetismus), který byl přidán mezi povolené zdroje. Ale co je to za nezávislý zdroj? Informace tam uvedené nemají žádné reference a jsou dílem úzce zaměřené skupiny lidí, která se proti něčemu negativně vymezuje. Převezmeme článek o marihuaně z Výkladového slovníku českých vyhulenců jen proto, že se to také jmenuje slovník? Předkládám k uvážení.

Podle mého názoru to tady, na objektivně se tvářící encyklopedii, v této formě nemá co dělat. Maximálně jako odkaz na to, co si o nějakém společenském jevu myslí určitá zájmová skupina, rozhodně ne jako hlavní a jediná náplň článku. Možná někdo namítne, že tedy ten článek mohu dodělat. Podle mého mínění je ale třeba to v první řadě ošetřit globálně, udělat změnu v povolených zdrojích.Vojtěch Zavadil 10. 10. 2011, 08:22 (UTC)

Vycházíte z mylných předpokladů, povolení zdroje se týká jeho licence. Je to napsáno hned v záhlaví oné stránky. --G3ron1mo 10. 10. 2011, 08:34 (UTC)
Bachova terapie se o kousek hnula, gratuluji k rychlé akci, podstata problému ale přetrvává a je úplně jedno jestli jde o licenci nebo co jiného.Vojtěch Zavadil 10. 10. 2011, 09:59 (UTC)
Seznam povolených zdrojů se týká, pokud tomu dobře rozumím, právě jen té licence. A nevidím nic špatného na tom, mít takový seznam, který zahrnuje i zdroje závislé, pro který je jediné kritérium svobodná licence.--Tchoř 10. 10. 2011, 10:55 (UTC)
Jestli je to tak, beru zpět. Ovšem jádro problému přetrvává. Je jím tvorba článků metodou copy-paste ze zaujatého zdroje. Nebudu se pouštět do nějakých revertačních válek u článků kterých se to týká, pro mne je to vedlejší téma. Chci na to ale upozornit.Vojtěch Zavadil 10. 10. 2011, 13:13 (UTC)
Vyhulenecký slovník by nevadil, pokud by předkládal informace na úrovni měřitelné inteligence, což u vyhulenců.... Tam píší spíše "je to skvělý, nechceš taky?!".
(Pozn. ... Chápu, že jako wikipedista některými konstatováními v 2. částí kritizuji zároveň i sám sebe). Nepředkládání všech existujících úhlů pohledu,- to se zdaleka netýká jen způsobů léčení v článcích na Wikipedii.- Tuhle jsem koukal na dokument Epigenetika na ČT a tam to vysvětlili velmi srozumitelně o co jde, k čemu to je dobrý, a k čemu to možná ještě dobrý bude v budoucnu. (2 pořady http://www.ceskatelevize.cz/porady/10267434268-epigenetika/ ,,, http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10159875412-milenium/210411058030611/ Myslím, že podobnou věc řešil i pořad Prizma atd.). Následně jsem si řekl, že kouknu na Wikipedii, jestli má takový článek a pokud ne, tak ho založím. Článek sice existuje, ale ve změti nicneříkajících vědeckých plků jsem z celého článku nepoznal "o čem to defakto je", a už vůbec ne "proč by mě to mělo zajímat". Jen filozofické a vědecké kecy. Obojího je nadbytek i mimo oblast Wikipedie. Dokument v TV vysvětlil "vo co gou". Stejně tak toto je obrovský problém článků všeho druhu ve většině oborech na Wiki. =Že nepředkládají informace dostatečně jasným způsobem, který by byl (mimo jiné také) uvěřitelný. (Často to nazývám "pohádkaření"). Jenže když se to člověk pokusí změnit, tak ti řeknou, že to je "vlastní výzkum", což je zakázané. (=ačkoliv vlastní hloubková analýza je podstatně hodnotnější informace, než co ti nakecají druzí, -u druhých si totiž nemůžeš být jist stoprocentní hodnověrností a hloubkou jejich znalostí, - je to "nedůvěryhodný zdroj". Na rozdíl od "vlastního výzkumu".)
Na citát kolegy "objektivně se tvářící encyklopedii" ... lze odpovědět toto: " Remember that neutral point of view is a collective goal, not individually achievable !!! " Každopádně si asi shodneme, že výrazy "nevědecká medicína" apod. dělají Wikipedii mezi veřejností akorát ostudu.
S pozdravem ♥ FaktneviM 10. 10. 2011, 16:12 (UTC)

Nepřidávejte komentář "latinsky" k zoobotanické nomenklatuře[editovat | editovat zdroj]

Velmi častá chyba v biologických článcích - "Krysa zlatouchá (latinsky Rattus midas) ...."

Zoobotanická vědecká jména nejsou latinská, jsou to prostě vědecká jména, původu často latinského, ale stejně často řeckého, též jiného, včetně domorodých papuánských jazyků, které s latinou nemají nic společného. Komentář "latinsky" je tedy nejen zcela zbytečný, ale zároveň nesprávný. Pište prostě "Krysa zlatouchá (Rattus midas) ...." V případě, že je potřeba to nesrozumitelné jméno nějak dále komentovat, mluvte o vědeckém jméně ("...vědecké jméno je odvozeno od bájného řeckého kráíle Midase...")

Je to velmi častá chyba, někdy dosahující až komických rozměrů:

'''Zlatohlávkovití''' ({{Vjazyce|la}} '''{{Cizojazyčně|la|Cetoniidae}}''')

či (řečtináři ocení):

"Latinské jméno je odvozeno od slov „leukos“ (bílý) a „anthemon“ (květina)."

--Kyknos (labuť stěhov 10. 10. 2011, 18:08 (UTC)

Zasloužilo by si to odstavec v Nápověda:Biologické články.Vojtěch Zavadil 10. 10. 2011, 18:28 (UTC)
Šablona {{cizojazyčně}} je IMHO na místě i u vědeckých názvů, protože není primárně určena pro čtenáře, ale pro čtečky, vyhledávače apod. Samozřejmě s uvedením správného jazyka.--Shlomo 11. 10. 2011, 09:51 (UTC)
To není přímo cizí jazyk, ale odborné mezinárodní označení používané často i v češtině (jako joule ve fyzice, mendelevium v chemii apod.) - některé biologické taxony prostě "ryze české" vedle standardních mezinárodních názvů nemají (Rhizaria) (nebo je mají, ale nepožívají se ("jaderní" namísto Eukaryota). Petr Karel 11. 10. 2011, 10:31 (UTC)
Vidíš, to je dobrý argument proti užití této šablony. Vědecká jména se sice všude píší stejně, ale vyslovují se různě (například anglická výslovnost je jiná než česká). --Kyknos (labuť stěhov 11. 10. 2011, 15:42 (UTC)
Různá výslovnost není výsadou vědeckých jmen, to platí i pro latinu – ta navíc měla různou výslovnost i v různých obdobích (např. ve starověku × ve středověku). Nicméně souhlasím s Kyknosem, labutí stěhov, že vědecké jméno je prostě vědecké jméno a ne název v latině. Fagnes 11. 10. 2011, 18:25 (UTC)
Mám stejný názor jako Shlomo. Slova přece nepřestanou být latinská, řecká, nebo papuánská (pak mají jakou výslovnost? Papuánskou?), jen proto, že je píše biolog. Důvody používání šablony Cizojazyčně nijak nemůže ovlivnit existence méně vzdělaných spoluobčanů, přesvědčených o latinském původu slova leukos. Co se týče šablony Vjazyce, nemám nic proti její náhradě spojením "vědecké jméno". --Jann 11. 10. 2011, 19:00 (UTC)
Spojení "vědecké jméno" (alternativně zoologické/botanické jméno) je vhodné použít, je-li třeba o jméně mluvit v nějaké souvislé větě ("Vědecké jméno je odvozeno..."). Při běžném uvedení například v úvodu článku ("Kapr obecný (Cyprinus carpio)...) je vhodné komentář o jazyce zcela vypustit. Je to tak zavedeným standardem v literatuře jak odborné, tak populárně naučné. Co se výslovnosti týče, ta není jasně definovaná, to co je skutečně latinsky či řecky bývá zvykem číst tak, jak je v daném jazyce zvyklem číst latinská/řecká slova - což si různé náírody dělají po svém a bez ohledu na skutečnou klasickou latinu), to co je z jiných jazyků je galymatyáš, který nemůžeme řešit: "Pronunciation of Species Name This is a large topic too difficult to fully cover here. In general, scientific names are derive from Latin or Greek, and strictly speaking, their pronunciation should follow strict Latin or Greek pronunciation rules. General usage has, however, often anglicised or corrupted true grammatical pronunciation and more and more, names are being derived from languages other than Greek or Latin. As stated by Stearn (1983), “How they are pronounced really matters little provided they sound pleasant and are understood by all concerned”. For further guidance we suggest consulting Strahan 1981, Stearn 1983 and Sharr 1978." Takže v reálu bychom šablony museli používat asi takhle: "{{cizojazyčně|blíže neurčený jazyk použivaný na jávě|Betta}} {{cizojazyčně|de|schaller}}{{cizojazyčně|la|i}} S tím, že dohledat etymologii každého jednotlivého jména může být práce na půl roku v archivech. A výsledek by stejně byl k ničemu, protože vědci si to často vyslovují po svém. --Kyknos (labuť stěhov 11. 10. 2011, 22:02 (UTC)
Nalistoval jsem si tokijský kód botanické nomenklatury, soubor závazných pravidel pro odborné názvy: Vědecké názvy mohou mít rozličný původ, jsou ale přepisovány latinsky a jsou považovány za latinské.
Z věcného hlediska nic nebrání tomu označit to za latinský název, i když to má řecký (nebo yanomamský) původ. Tolik fakta. Je ovšem otázka, jaký to má smysl. Pokud má někdo ke smyslu té šablony skutečně co říci, měl by se tu vyjádřit.Vojtěch Zavadil 11. 10. 2011, 19:16 (UTC)
To je v praxi imho v podstatě jen otázka přepisu (psát latinskými znaky, ostatní je neplatné) a gramatického zacházení s latinskými či latinizovanými (což v zoologii nejsou rozhodně všechny, viz dále) adjektivy (shoda rodu podstatného rodového jména s druhovým adjektivem v rodu, případně tvorba přivlastňovacích jmen). Druhová jména z různých exotických jazyků jsou ale často považována za podstatná jména a tohle úplně obcházejí (proto je např. Trichogaster lalius, nikoliv Trichogaster lalia, přestože -gaster je femininum, lalius je totiž jakési domorodé jméno z Indie, nikoliv, jak by se dle tvaru mohlo zdát, latinské adjektivum). A co se týče nějakého "ideového" považování vědeckých jemn za latinská, botanici jsou asi konzervativnější, ale obecně to neplatí, viz kód zoologický: "Article 26. Assumption of Greek or Latin in scientific names. If the spelling of a scientific name, or of the final component word of a compound name [Art. 31.1], is the same as a Greek or Latin word, that name or that component is deemed to be a word in the relevant language unless the author states otherwise when making the name available." (jednak mluví o latině a řečtině, nikoliv pouze latině, jednak latinská (řecká) jsou jen ta, co latinská (řecká) skutečně jsou, a to ještě pouze pokud autor neurčil jinak). Nebo viz zacházení s rody: "If a name reproduces exactly a noun having a gender in a modern European language (without having to be transliterated from a non-Latin alphabet into the Latin alphabet) it takes the gender of that noun. Example. Pfrille, from the feminine German noun Pfrille (a minnow), is feminine. Unless Article 30.2.1 applies, a name that is not formed from a Latin or Greek word takes the gender expressly specified by its author." .. "Species-group names such as melas, melaina, melan; polychloros, polychloron; celebrachys; nakpo (from the Tibetan word meaning black) remain unchanged when transferred from combination with a generic name of one gender to combination with one of another gender. But melaena is a latinized adjective (derived from the Greek melaina) and must be changed when so transferred, with an appropriate Latin gender ending (-us masculine, -um neuter)." --Kyknos (labuť stěhov 11. 10. 2011, 20:30 (UTC)
Přiznám se, že mne ty šablony cizojazyčně|la spíš otravují a že jim rozhodně nestraním. Rád bych se dobral smyslu věcí, proč se tam na české wiki u odborných jmen vlastně dávají, protože jinak je tam dávat nezačnu. Výše zmíněné a podobné jevy mužský/ženský rod se objevují i v botanice, aniž by to cokoliv dokazovalo. I v zoologii se přepisují názvy latinsky.Vojtěch Zavadil 11. 10. 2011, 20:59 (UTC)
Já si myslím že ta poslední citovaná věta, například, jasně ukazuje, že všechna citovaná jména kromě posledního nejsou považována za latinská ani latinizovaná. Ale v případě, že jsem to napsal a citoval moc komplikovaně, doporučuji se soustředit na jasný výrok "If the spelling of a scientific name, or of the final component word of a compound name [Art. 31.1], is the same as a Greek or Latin word, that name or that component is deemed to be a word in the relevant language unless the author states otherwise when making the name available." Například z něj plyne, že jméno "polychloros" je považováno za řecké, nikoliv latinské. --Kyknos (labuť stěhov 11. 10. 2011, 21:08 (UTC)
  • Můj dotaz je tento: Můžeme vědeckou terminologi považovat za samostatný (umělý) jazyk? Pokud ano, můžeme vylepšit šablonu.--Dendrofil 11. 10. 2011, 19:59 (UTC)
Byl by to vlastní výzkum a hlavně by to neneslo žádný užitek. --Kyknos (labuť stěhov 11. 10. 2011, 20:30 (UTC)
  • A můj dotaz (resp. nejen můj, Vojtěch Zavadil se bez odezvy ptal v předchozím již dvakrát): K čemu FAKTICKY slouží šablona "cizojazyčně" kromě formálního vyznačení "nečeského" textu? Teprve od vyjasnění této otázky má smysl zabývat se jejím vylepšováním a vůbec smyslem jejího vkládání u mezinárodní odborné nomenklatury (nejen biologické, jak jsem již uvedl příklady joule ve fyzice, mendelevium v chemii apod.)Petr Karel 12. 10. 2011, 07:53 (UTC)
chápu-li ji dobře, tak označuje text pro stroje (vyhledávače, překladače, čtečky...) příslušným jazykem. Imho má sloužit k označování skutečně cizorodého textu (citace v jiném jazyce atd...), nikoliv slov běžně používaných v češtině, byť cizího původu. --Kyknos (labuť stěhov 12. 10. 2011, 08:00 (UTC)
Bez označení joule šablonou Cizojazyčně ho česká čtečka přečte [joule], nikoliv [džaul]. Já si naopak myslím, že i v českých přejatých slovech s nezvyklou výslovností by se měla šablona použít. Palu 12. 10. 2011, 08:12 (UTC)
To je IMHO nesmysl. (Resp. nevím, jak se skutečné dnešní čtečky chovají; vy to víte?) Chcete snad ve slově pneumatika nějak vyznačovat, že se nečte pneumaťika? A jakým jazykem byste chtěl otagovat „10 joulů“ nebo „newyorský“? V českém textu se české slovo joule čte [džaul], tečka. Ta šablona označuje jazyk textu, nikoli výslovnost (tu musí čtečka dovodit). Třeba IE10 bude konečně umět dělit slova, přičemž bude (samozřejmě) používat slovník podle vyznačeného jazyka. --Mormegil 12. 10. 2011, 08:23 (UTC)
Nedomyslel jsem to, máte pravdu. Palu 12. 10. 2011, 08:57 (UTC)
Když se na to podívám z pohledu čtečky: Zkuste si pěkně česky přečíst slova Cactaceae, Calycotome nebo Acacia. Argument s pneumatikou je zcela lichý, tohle slovo čtečka jistě zná na rozdíl od milionů odborných názvů. Změnil jsem na základě takto zásadních faktů názor a začnu do nových článků šablonu cizojazyčně|la vkládat. To že čtečka občas něco přečte jinak než se to má číst (pokud slovo nemá latinský základ ani přepis), je méně podstatné než to, když přečte špatně prakticky všechno. Acacia! Vojtěch Zavadil 12. 10. 2011, 09:46 (UTC)
To je pěkný nesmysl, zvláště když je česká výslovnost správné výslovnosti či alespoň srozumitelnosti blíže než latinská. Kaktáké zní dost blbě :) A když někdo bude mít čtečku se správným slovníkem (není problém do ní databázi jmen přidat), bude mu k ničemu. --Kyknos (labuť stěhov 12. 10. 2011, 11:18 (UTC)
No, myslím že tuto bezzubou diskusi přenechám na rozsouzení nějaké čtečce. A priori se nedomnívám, že tvůrci softwaru jsou takoví ignoranti, aby čtečka četla latinské ce ci jako ke ki, pokud tedy rozezná dané slovo jako psané latinou. Pokud ano, okamžitě píšu Billy Gatesovi. Vojtěch Zavadil 12. 10. 2011, 11:53 (UTC)
Dokud někdo nepředloží nějaké konkrétní a podložené údaje o tom, jak se k tomu stavějí čtečky (i když jejich význam bych rozhodně nepřeceňoval), nemá tato diskuse asi žádný smysl. Pokud máte kontakt na Billa Gatese, prosím uveďte ho – myslím, že spousta dalších lidí by mu taky ráda něco sdělila. Fagnes 12. 10. 2011, 12:04 (UTC)
Pochopitelně nadsázka.Vojtěch Zavadil 12. 10. 2011, 12:10 (UTC)
K otázce po smyslu označování cizojazyčných vsuvek cituji ze specifikace HTML4:

Some situations where author-supplied language information may be helpful include:

  • Assisting search engines
  • Assisting speech synthesizers
  • Helping a user agent select glyph variants for high quality typography
  • Helping a user agent choose a set of quotation marks
  • Helping a user agent make decisions about hyphenation, ligatures, and spacing
  • Assisting spell checkers and grammar checkers

http://www.w3.org/TR/html4/struct/dirlang.html

Spíše než na čtečky bych přitom poukázal na vyhledávače, které, mají-li informaci o jazyku, dokážou už dnes do určité míry najít a zaindexovat různé tvary slova. A také rozlišit např. {{cizojazyčně|es|ano}} od {{cizojazyčně|cs|ano}}. Když nemá vyhledávač informaci o jazyce může dojít třeba k tomu, že se článek o lišce objeví na prvním místě při vyhledávání pojmů "pes" a "vůl"
Dále může mít uživatel nadefinované CSS styly, které mohou brát v úvahu také informaci o jazyku; sám jsem se to snažil párkrát použít, byť zatím nepříliš úspěšně - zejména proto, že informace o jazyku příliš často chybí...
Jen aby nedošlo k omylu - nebojuji za používání šablony {{cizojazyčně}} ve vědeckých názvech za každou cenu. Jen si myslím, že je není potřeba za každou cenu mýtit tam, kde jsou použity smysluplně - tedy tam, kde není pochybnost o původu názvu a kde je jakási šance, že její uvedení čtečkám či vyhledávačům pomůže.--Shlomo 15. 10. 2011, 21:02 (UTC)
A který z těch bodů má nějakou souvislost s výše probíraným a který je důvodem pro značení vědeckých jmen nesprávným jazykem? --Kyknos (labuť stěhov 16. 10. 2011, 00:07 (UTC)
Jedna věc je označování šablonou cizojazyčně a druhá věc je označování, že jde o latinský název pro čtenáře. Nevím, kde bere Kyknos tu myšlenku, že některé odborné názvy nejsou latinsky, ale je to, jako kdybych povídal, že slovo pneumokok není česky. Proto zásadně nesouhlasím s podobnými úpravami, které vytrhávají vědecké jméno z kontextu. Jiné než řecké a latinské názvy se do odborných jmen promítají snad jen výjimečně. Proto bych byl rád, kdyby místo lat. bylo nahrazováno alespoň na odb. nebo, pokud nejde o latinské, ale řecké jméno, na řec. Věta "krysa obrovská (také jako gambijská krysa nebo křečkomyš gambijská; Cricetomys gambianus) mi vůbec nepřijde v pořádku. Co je ta poslední informace? To přeci nemusí být zjevné. Je to jako bychom psali "Salcburk (nebo Solnohrad, dříve Salcpurk; Salzburg)" - a to je co? Palu 26. 10. 2011, 05:34 (UTC)
Nebudu se opakovat, přečti si prosím diskusi výše. Přinejmenším zoologická jména nejsou obecně považována za latinská a nelatinský původ je zcela běžný. Navíc se jazyky často kombinují a co hůř, bez důkladné etymologické rešerše jsou často obtížně určitelné (často skončíš na informaci, že jde o slovo z domorodého jazyke - ovšem na relevantním území může být 150 různých domorodých jazyků). Někdy jsou to prosté jazykové hříčky, které nelze k jazyku přiřadit vůbec. Co se týče té tvé citované krysy, tam je prostě úvodní věta chybně formulována. Zavedený formát v běžné literatuře je: Krysa zlatouchá (Rattus midas) bla bla bla..., případně Rattus midas bla bla bla... tedy definice by měla začínat platným českým jménem následovaným závorkou s vědeckým jménem, či přímo vědeckým jménem, není-li české k dispozici. Tak se to dělá všude a každý ví o co jde. Případných deset dalších alternativních jmen může být uvedeno dále v textu. Krysa zlatouchá (Rattus midas), ve starší literatuře známá jako potkan Midasův nebo krysopes potkanovitý, bla bla bla... Vzal jsem teď do ruky namátkou deset knih o přírodě, od atlasu hub až po potápěčskou příručku, a nikde se neuvozují vědecké názvy ani zkratkou věd, ani zkratkou lat. Je to standardní, obecně srozumitelný, formát. A pro výjimky, které zvyk neznají, je to s plnou parádou "binomické jméno" uvedeno v taxoboxu. Obzvláštní neřestí je psát do úvodní definice více vědeckých jmen, až na vzácné výjimky, kdy je platné jméno sporné, je vhodné všechna další synonyma (ktyerých mohou být desítky) uvádět až někde v těle článku či na konci taxoboxu. --Kyknos (labuť stěhov 26. 10. 2011, 07:43 (UTC)

Hlavní strana[editovat | editovat zdroj]

Ahoj a dobrý večer, rád bych upozornil na Wikipedie:Hlasování/Nová podoba hlavní strany. --Podzemnik 11. 10. 2011, 21:09 (UTC)

Pravidelný wikisraz v Praze[editovat | editovat zdroj]

Ahoj, chci jen upozornit všechny, že v pondělí bude zase další wikisraz v Praze, jste všichni srdečně zváni. Vypadá to, že se budou probírat tři přednášky, více viz program! Snad brzy na viděnou --Chmee2 12. 10. 2011, 13:30 (UTC)

Díky za upozornění! Tentokrát se asi nezúčastním, ale příště... Plánuje se zase nějaká velká konference? (Bývají každý rok?) --Jiří Janíček 13. 10. 2011, 09:00 (UTC)
Konference se zrovna začíná vařit pod pokličkou pobočky a věřím, že se brzy objeví návrh na podávání možných témat :) Takže ano, konference se chystá a pokud se nepletu, termínem bude prosinec. Jsem s pozdravem --Chmee2 13. 10. 2011, 09:24 (UTC)

Rozhovor o Wiki na Praktickém životě[editovat | editovat zdroj]

Pro zajímavost (a pro pořádek) posílám odkaz na rozhovor o Wikipedii, který jsem – ze své pozice wikipedistického délesloužícího pěšáka – vedl s jednou mou kamarádkou – tamní přispěvatelkou – pro server Praktický život. (Rozhodla se napsat článek o Wikipedii, a tak mě oslovila s tím, zda bych s ní neudělal rozhovor o mé zkušenosti s ní (tedy s Wikipedií :-)).) Odkaz zde: http://www.prakticky-zivot.cz/rodina/vzdelavani/?nid=8085-fenomen-wikipedie-aneb-jak-se-zije-prispevateli-na-planete-wiki.html. --Jiří Janíček 13. 10. 2011, 09:12 (UTC)

Dobrá práce. Díky ti za článek :) --Chmee2 13. 10. 2011, 09:23 (UTC)
No mě by docela zajímalo, jak taková tvá „prověrka bdělosti" uživatelů vypadá a dopadá :-) --Jowe 13. 10. 2011, 09:31 (UTC)
Ano, článek je pěkně propagační a děkuji, že vznikl. Ale docela mne vylekal závěr první odpovědi: „Nějaký vtípek ale Wikipedii občas neuškodí, sám občas podobnou „prověrku bdělosti" uživatelů - a zároveň past na opisovače školních referátů - provedu.“ (editační konflikt s Jowem výše) --G3ron1mo 13. 10. 2011, 09:34 (UTC)
Také děkuji za pěkný článek. Rád bych však upozornil na jednu nepřesnost ve třetím odstavci – obsah Wikipedie v žádném případě není volným dílem. Svobodné užívání platí, ale za podmínky licence CC-BY-SA uveďte autora, zachovejte licenci. --Loupežník 13. 10. 2011, 09:35 (UTC)
Prověrka je moc a moc hezké slovo s pěknými konotacemi ..., jinak IMHO velmi dobrá práce a propagace Wiki - díky za ni. MiroslavJosef 13. 10. 2011, 09:36 (UTC)


Díky za chválu a Loupežníkovi za upozornění. Taky mi přijde, že slovo prověrka má zvláštní kouzlo... :). Stejně jako spousta dalších slov v češtině. Ale jaké ty moje prověrky vlastně jsou? Různé, nikdy ale závažné nebo neodhalitelné:

  • jsou to většinou evidentní vtípky (jako "šílení ergoterapeuti", kteří zde vydrželi bez dvou dnů přesně půl roku),
  • resp. více méně evidentní vtípky pro každého trochu zběhlejšího čtenáře, na které by naletěl (a koneckonců, proč ne - aspoň se naučí neopisovat referát z Wikipedie, resp. nevěřit příliš internetu) snad leda jen žák ZŠ (jako "Polytruk" místo "Polykrata" a "na dvůr Politbyra na Slámu" místo "Polykrata na Sámu" zde).
  • Spíš výjimečně, když někam napíšu omylem špatně písmenko, je tam nechám s tím, že jsem zvědav, kdy je tak asi někdo opraví (jako tady). --Jiří Janíček 18. 10. 2011, 23:40 (UTC)
@Jiří Janíček, ad poslední bod: Asi tak někdy dnes. --19. 10. 2011, 05:57 (UTC), Utar
@Jiří Janíček: Prosím, abyste se podobných vandalismů příště šetřil, neb s Vámi bude poté příslušně nakládáno. (Vizte Lstivý vandalismus) --Silesianus 19. 10. 2011, 07:47 (UTC)
@Utar: Pozor, to bysme si nerozuměli: u jelenice spočívala ta prověrka bdělosti jen v tom písmenku (jelenní místo spr. jelení), jinak se tak, pokud vím, aspoň na Malé Hané, kloši skutečně říká. Možná se mu říká i jelenice, to ale nemám doložené – neznáte ten název někdo (pro kloše)? Napsal jsem to špatně původně omylem, ale pak jsem si řekl, že to tam nechám, schválně, za jak dlouho to někdo opraví... Čili takový malý test. --Jiří Janíček 25. 10. 2011, 08:52 (UTC)
@Silesianus: Myslím, že moje prověrky nejsou lstivými vandalismy v pravém slova smyslu – jednak myslím, že Wikipedii neškodím – nejsou to lstivé úpravy, kterých si nikdo nemá šanci všimnout (např. změna rozlohy Ugandy v řádu desítek kilometrů), ale věci evidentní (Anakreon) nebo nevinné a někdy vzniklé omylem (jelenice), každopádně mají vždy dobrý účel: test, za jak dlouho to někdo opraví, případně poťouchlá past na opisovače referátů. Samozřejmě jsem si vědom toho, že mě k tomu nikdo nezmocnil, a že se tak vystavuji riziku nejrůznějších postihů. --Jiří Janíček 25. 10. 2011, 08:52 (UTC)
Ne, není to dobrý účel. Když pominu to, že se tím chlubíte a můžete tak jít příkladem někomu, kdo je méně soudný a bude dělat ještě horší věci, tak škodění je prostě škodění. Není důvod komplikovat situaci třeba těm žákům základní školy. Nebo někomu, kdo neumí česky, ale v rámci učení češtině používá českou Wikipedii. Nebo ani česky neumí a umět nechce, ale má velký zájem o nějaké téma a čte si jeho zpracování v různých jazycích pomocí automatického překladače. Nezneužívejte Wikipedii pro své experimenty. --Tchoř 25. 10. 2011, 09:03 (UTC)
Souhlasím s Tchořem, nejen že to může sloužit jako příklad, ale také různým sofistikovaným vandalům jako obhajoba pro jejich jednání. --Dezidor 25. 10. 2011, 09:11 (UTC)
@Jiří Janíček: Pak to právě takhle dopadá: vy jste sem dal odkaz a řekl: „je tam chyba“. V článku nic takového nebylo, tak jsem kloše přesunul do rozcestníku Jelení. Zmatek. U kloše teď doplňte zdroj a případně vytvořte přesměrování z jelenica, přičemž Jelenice pak bude muset být upravena: buď se rozepíší jelenice i jelenica, nebo zůstane jen jelenica, ale jen v Podobných názvech, anebo (v případě nedoložení) bude celá položka znovu smazána. --25. 10. 2011, 09:20 (UTC), Utar
Osobně považuji zde uvedenou argumentaci (ztěžování situace žákům základní školy a cizincům učícím se česky nebo používajícím překladač českých článků) za nerelevantní a trochu přitaženou za vlasy (zejm. při zohlednění množství a závažnosti těchto "vandalismů"), ale přesto s Vaším stanoviskem samozřejmě v podstatě (jak je vidět z většiny mých editací) souhlasím. --Jiří Janíček 25. 10. 2011, 23:12 (UTC) Jinak také neříkám, že se to má trpět každému... ;) Žádám o výjimku pro badatelské účely. Kdo mi ji může poskytnout? --Jiří Janíček 25. 10. 2011, 23:19 (UTC)
@Utar: Doložit to (zatím) pokud vím nejde (přinejmenším nevím odkud, a všechny diplomky na světě atp. kvůli tomu číst nebudu). Takto je to nejlépe, jak je to zatím možné (ať opraví lépe, kdo umí, možná to doplním jednou ze své diplomky já). Pokud chcete, všechno smažte (třeba i celou Wikipedii). PS: Ta úprava byla uvedena (jako třetí typ mých lstivých vandalismů) větou "Spíš výjimečně, když někam napíšu omylem špatně písmenko, je tam nechám s tím, že jsem zvědav, kdy je tak asi někdo opraví (jako tady)."--Jiří Janíček 25. 10. 2011, 23:12 (UTC)
Vzhledem k tomu, že je na Wikipedii daleko více článků v dezolátním stavu (přinejmenším i několik měsíců) zapříčiněných editacemi nezkušených nováčků, kterých si dosud žádný zkušený wikipedista nevšiml, je vaše „bádání písmenkama“ naprosto nesmyslné. Nepřidělávejte prosím práci ostatním. Děkuji.--Zdenekk2 26. 10. 2011, 00:25 (UTC)

Wikiprojekt Chráněná území a spolupráce s Přírodovědeckou fakultou Univerzity Karlovy[editovat | editovat zdroj]

Ahoj, dnešním dnem započala na dobu jednoho semestru spolupráce projektu Chráněných území s Ochranou životního prostředí na PřF UK. Studenti tak budou v rámci získání zápočtu napsat hesla do Wikipedie. Co to pro nás znamená? Že přibližně 30 nových lidí začne editovat Wikipedii v tématice chráněných území. A proč sem píši? Chci vás všechny poprosit, abyste byli vůči těmto nováčkům ještě více přívětiví, než obecně jste, jelikož berte, že jsou to lidi, kteří o Wikipedii většinou moc netuší a editování zde jim může na počátku dělat problémy. Takže buď se jim prosím pokuste pomoci a jejich chyby vysvětlit bez používání klasických šablon (exp, exp2, exp2o atd...), a nebo to nechte na nás, kteří se v projektu podílíme. Není našim cílem studenty v počátcích zablokovat či znechutit, ale získat kvalitní hesla. Jakmile tedy uvidíte nováčka editovat chráněné území, zpozorněte a buďte nejvlídnější :) Díky a jsem s pozdravem --Chmee2 13. 10. 2011, 10:53 (UTC)

Přidáš spolupráci i na Wikipedie:Pro učitele? --13. 10. 2011, 12:12 (UTC), Utar
Ahoj, klidně to tam přidej. Vůbec jsem netušil, že takovou stránku máme :) --Chmee2 13. 10. 2011, 12:13 (UTC)
Přidáno. To jsou věci, správce a nezná tak důležitou stránku :D . --13. 10. 2011, 12:48 (UTC), Utar
Skvělá akce! Přitáhne to nějaké studenty a rozšíří to wikipedii, tleskám. fext 15. 10. 2011, 09:33 (UTC)

Asi bychom nějak měli propojit Wikipedie:Pro učitele se stránkou Wikipedie:Ambasadorství. --Vojtech.dostal 15. 10. 2011, 09:41 (UTC)

Přidej se k nám![editovat | editovat zdroj]

Strýček Krakonoš čeká!
Nebaví tě průměrný wiki-život bez ochrany ...životního prostředí?
Hledáš náplň svého wiki-editování po dlouhých zimních večerech?
Chceš zažít wiki-sounáležitost s kamarády v zeleném boji?
Chceš poznat svět i mimo Wikipedii na poli, v kopřivách či mezi komáry a klíšťaty?
Chceš trávit stovky hodin editováním bez viditelného výsledku?
Myslíš si, že planeta je zelená, nikoliv modrá?
Pak jsi Pod lípou špatně. Přidej se k nám. Naše sekta nabírá zrovna nové členy! WikiProjekt Chráněná území, to je to správné místo, kde trávit svůj čas! --Chmee2 13. 10. 2011, 19:12 (UTC)
Předem se omlouvám za následující výstup, není to pro každého: 1) Amerikanismus, NE! (Američani byli sice na Měsíci první, ale první ve vesmíru byli Rusové.) 2) Český lev je moc fajn, když jsme v Čechách, ale uvědomte si, že velmi mnoho obyvatel republiky nežije v Čechách. To, že znakem požívaným pro označení chráněných území je Český lev, a ne například Moravská nebo Slezská orlice je alespoň pro mě znechucující (stydím se za tento stát). 3) Tykání je fajn, když bychom byli v psychiatrické léčebně, na srazu alkoholiků, nebo na diskotéce (a přirozeně bychom tam byli zfetovaní), ale jinak je to buranství (dnes bohužel módní). Ale jinak dobré, rád bych sám pomohl, mám zrcadlovku a rád se přidám, mohl bych pořídit nějaké fotky z Moravského krasu a dalších krásných míst na především na jihu Moravy. Ovšem rád bych byl ušetřen šovinismu, amerikanismu, glorifikace užívání zejména tvrdých drog (včetně alkoholu), pragocentrismu, eko-terorismu a dalších (zatím legálních) urážek lidské důstojnosti. Upřímně přeji mnoho úspěchů a budu jedině rád budu-li moci něčím všeobecně dobře hodnoceným přispět této aktivitě! --Millenium187 14. 10. 2011, 22:50 (UTC)
Zajímavý výstup (výšplecht), někomu vadí amerikanizmus a tykání, mě třeba vadí moravský nacionalizmus, a nestydím se za to, že žiju v Olomouci, tedy v Česku, nikoliv na Moravě. Morava jako statní útvar už neexistuje, tak to sem prosím pořád necpi. Dík.--LV-426 16. 10. 2011, 07:06 (UTC)
@Chmee2: Moc pěkně připravené :)
@Millenium187: OMG --Faigl.ladislav slovačiny 14. 10. 2011, 23:00 (UTC)
Ok, možná jsem to vážně trošku přehnal. Mimochodem, velice pěkně připravený nábor. A strýček Sam vůbec není špatný. God bless America! :) --Millenium187 16. 10. 2011, 06:37 (UTC)
Ad 2): znakem pro chráněná území je malý státní znak. Zbytek no comment. fext 15. 10. 2011, 09:38 (UTC)
OMG. Chmee2, kdo tě nezná, nepochopí. A myslím, že chceš přilákat právě ty další, protože znalí už o "tvém" projektu vědí. --Packa 15. 10. 2011, 21:06 (UTC)
Ad lev - všechny chráněné krajinné oblasti, národní parky, národní přírodní památky i národní rezervace jsou značené velkým státním znakem, nikoli lvem. Lev, tedy malý státní znak, se používá pouze pro přírodní parky, rezervace a památky. Pokud už něco kritizuju, je dobré si o tom alespoň něco zjistit. Ale jsem rád, že už alespoň vím, kdo přelepuje ty cedule ;-) --Xth-Floor 26. 10. 2011, 19:38 (UTC)

Virtuální projekt kostely[editovat | editovat zdroj]

Pokud vyrazíte s foťákem do nějakého chráněného území a cestou potkáte v nějaké vesnici či odlehlém městě kostel, můžete ho vyfotit, fotky vložit na Commons a na tyto fotografie upozornit zde. Na základě těchto fotek budou zakládány články o kostelích, jichž máme zhruba zhruba 500, ačkoliv v České republice je kolem 3 000 kostelů. Můžete-li, přispějte tedy i Vy! Fagnes 15. 10. 2011, 09:40 (UTC)

V projektu Foto českých obcí samozřejmě kostely fotíme, takže se můžete občas podívat do lategorie Third year of the Czech Municipalities Photographs grant, co tam přibylo. Ovšem ne všechny kostely, které vyfotíme, budou asi křesťanské. --Packa 15. 10. 2011, 21:16 (UTC)
Popravdě řečeno nevím o žádných jiných kostelích než křesťanských. Každopádně díky za upozornění. Mrknu se na to a budu též doplňovat seznam žádaných obrázků. Hezký den přeje Fagnes 15. 10. 2011, 22:50 (UTC)
Kostelem se v češtině rozumí obvykle křesťanská stavba. Nekřesťanský kostel tedy dává asi takový smysl jako nemuslimská mešita. Obecné slovo používané pro stavby všech náboženství je chrám.--Tchoř 15. 10. 2011, 22:57 (UTC)
Dík za vysvětlení, měl jsem si přečíst heslo kostel. Ovšem žádný pojem "nekřesťanský kostel" jsem tu nepoužíval ani to nenaznačoval. --Packa 15. 10. 2011, 23:38 (UTC)
Věřím, že kategorii „Churches of Evangelical Church of Czech Brethren“ („Kostely Českobratrské církve evangelické“) na Commons či stránku „Seznam sborů Českobratrské církve evangelické“ znáte, přesto na ně – jak se říká pro jistotu – upozorňuji.--Jan Polák 15. 10. 2011, 23:50 (UTC)
Věříte, že co? Jestli se vyznáte v problematice nekatolických kostelů, mohl byste prosím uvést něco k jejich označování a volbě názvů článků o nich? Fagnes 16. 10. 2011, 01:05 (UTC)
Věřím, že ji znáte. Již jsem v tomto smyslu doplnil můj předchozí příspěvek.

Co se týká označování nekatolických kostelů, mám obavu, že pro jejich názvy nelze vysledovat nějaká pravidla. Některé mají své názvy (například kostel U Jákobova žebříku v pražských Kobylisích) jiné své názvy – pokud se nemýlím – ani nemají. Pokusím se nad tím ještě zapřemýšlet. --Jan Polák 16. 10. 2011, 13:34 (UTC)
Jen se nesmí směšovat "nekřesťanský" a "nekatolický", jen pro jistotu. V diskusi totiž padla zmínka o nekřesťanských kostelech, nikoliv nekatolických. --Vojtech.dostal 16. 10. 2011, 14:47 (UTC)
Já bych to podle náboženství neškatulkoval. Dneska je to kostel katolický, za pár desetiletí, kdo ví. Jsou případy kostelů, např. ve švýcarském St. Galen je jeden u hlavního nádraží, kdy došlo ke změně ve prospěch široce ekumenického kostela (tedy až za hranice křesťanství), ale pořád zůstal kostel kostelem.--DeeMusil 17. 10. 2011, 13:46 (UTC)
Souhlasím, že nadbytečné škatulkování škodí. Tady šlo však podle mého skromného názoru jen o to, aby byl dán při vytváření chybějících článků o kostelích nějaký návod ohledně názvu článků. A u katolických a pravoslavných kostelů jen ten úzus značně ustálený, u jiných církví to tak ale není. Tak proto to rozlišování. Fagnes 17. 10. 2011, 13:53 (UTC)

Kategorizace léčiv[editovat | editovat zdroj]

Současný stav kategorizace na cs:wiki je ve stylu: jablka dělíme na červená, šťavnatá, chutná, červivá, kyselá a nezralá, div, že se mezi nimi neobjevily ještě hrušky. Pokud ovšem by se měl zavést nějaký systém, asi by mělo nejdříve mezi odborníky dojít k nějakému konsensu, jak postupovat. Tedy zavést subkategorie pro dělení v určité rovině, podle určitého příznaku, přičemž nutně by mělo docházet k zařazování do několika subkategorií současně podle různého systému dělení; což ovšem pravděpodobně vyvolá protesty těch, co by zařazování do (množství) kategorií nejraději co nejvíce omezili. Jaký by měli názor povolanější z kolegů pro začátek utvořit subkategorii dělení podle ATC kódu a vytváření (a plnění) odpovídajících subsubkategorií? Dále subkategorii dělení podle mechanizmu účinku atd... to asi až postupně, aby při překopávání kategorií (to nějakou dobu trvá) nevznikl zmatek... --Kusurija 17. 10. 2011, 15:54 (UTC)

Ať to bude jakkoliv, v úvahu by měla být vzata i veterinární léčiva. --Kyknos (labuť stěhov 18. 10. 2011, 12:53 (UTC)
Články Anatomicko-terapeuticko-chemická klasifikace léčiv jsem založil na přelomu 2008/2009, takže jich lze využít jako systému pro kategorizaci. Kopírují klasifikaci SÚKLu, respektive Světové zdravotnické organizace [11]. Rekategorizaci jsem chtěl provést po založení ATC článků, ale nedostal jsem se k tomu. Alternativně by mohlo být využito kategorizace/klasifikace na základě aktualizovaného Remedia Compendium [12], mám neaktuální verzi, první varianta je ovšem nejvhodnější.--Kacir 18. 10. 2011, 22:06 (UTC)
Další zainteresované bych chtěl upozornit na diskusi v mém uživatelském účtu: ATC kategorizace. --Kusurija 19. 10. 2011, 16:25 (UTC)

Redirect[editovat | editovat zdroj]

Ahoj, proč zmizel z editovacího okna (i přihlášeným a zasloužilým ;) wikipedistům) redirect? To ho teď musím vždycky odněkud zvenku vkládat? --Jiří Janíček 18. 10. 2011, 11:38 (UTC)

Možná stejný problém jako tady: Wikipedie:Pod lípou (technika)#Zmizení tlačítek při editaci?--Ladin 18. 10. 2011, 12:02 (UTC)
Jo, to bude asi ono – díky... --Jiří Janíček 18. 10. 2011, 23:16 (UTC) (tlačítko podpis ještě nezmizelo... :))

Wikikonference 2011 - výzva pro zájemce o vystoupení[editovat | editovat zdroj]

I letos Wikimedia Česká republika uspořádá Wikikonferenci. Již známe termín a z plných sil stavíme program. Bližší informace se dovíte na stránce Wikipedie:Konference. Pokud se chcete zapojit, což by nás všechny velmi těšilo, prosím pošlete nám náměty na tamní diskusní stránku nebo na mail sdružení. Program dosud není naplněný, ale pokud by byl zájem o prezentování opravdu veliký - což bychom samozřejmě viděli velmi rádi - tak se chystá tzv. Poster session (en.wiki). Děkujeme za přihlášky a těšíme se na Vaši návštěvu! Okino 19. 10. 2011, 19:35 (UTC)

Ahoj, připojim se s výzvou. Dejte prosím vědět o konferenci mezi svými známými. Pokud můžete a chcete, rozešlete jim pozvánku účasti na FaceBook]. Pomozte nám oslovit širokou veřejnost a umožnit jí nahlédnout pod pokličku Wikipedie. --Chmee2 23. 10. 2011, 10:00 (UTC)

Panelová diskuse[editovat | editovat zdroj]

Součástí wikikonference bude letos zkusmo také panelová diskuse. Prosím pokud máte zájem o téma Wikipedie, její komunita a sdružení Wikimedia Česká republika, připojte se. O něco málo více najdete opět na stránce konference. Díky! Okino 26. 10. 2011, 23:35 (UTC)

Wikipedie:Ceny za rozvoj české Wikipedie[editovat | editovat zdroj]

Kolegyně a kolegové,

je nutné, aby v šabloně {{OznámeníRC}} byla stále (na posledním řádku) zmínka Upozornění: Byl spuštěn 4. běh Cen za rozvoj české Wikipedie. Stejně se teď již „jen“ vyhodnocuje, takže to (možná) již není nutné takhle veřejně hlásat.

Jen na to upozorňuji. Jinak s tím ale – jak se říká – nemám problém. --Jan Polák 23. 10. 2011, 18:30 (UTC)

Odstranil jsem to. Pokud to je tak, že už se jen vyhodnocuje, tak to snad už skutečně není potřeba. --Tchoř 23. 10. 2011, 18:48 (UTC)

Terms of Use update[editovat | editovat zdroj]

I apologize that you are receiving this message in English. Please help translate it.

Hello,

The Wikimedia Foundation is discussing changes to its Terms of Use. The discussion can be found at Talk:Terms of use. Everyone is invited to join in. Because the new version of Terms of use is not in final form, we are not able to present official translations of it. Volunteers are welcome to translate it, as German volunteers have done at m:Terms of use/de, but we ask that you note at the top that the translation is unofficial and may become outdated as the English version is changed. The translation request can be found at m:Translation requests/WMF/Terms of Use 2 -- Maggie Dennis, Community Liaison 27. 10. 2011, 00:37 (UTC)

Wikisraz Svitavy[editovat | editovat zdroj]

Wikisraz ve Svitavách, o kterém informovala ČT, je separátní akce esperantistů? Nebo se někdo odsud účastní? Nevíte, jestli je někde nějaké oficiální info?--Kozuch 27. 10. 2011, 11:52 (UTC)

Separátní. Asi na esperantské Wikipedii o tom něco bude.--Juandev 27. 10. 2011, 14:23 (UTC)
Například.--Juandev 27. 10. 2011, 14:28 (UTC)

Lady Bird Johnsonová[editovat | editovat zdroj]

refaktorizováno Promiňte, ale jak můžete psát takové hrozné bláboly. Tohle tvrdíte jen vy, nikde jinde jsem o tom neslyšel. --94.113.49.149 29. 10. 2011, 11:29 (UTC)

Tvrzení jsem vymazal, nebylo ozdrojováno. --Tchoř 29. 10. 2011, 11:45 (UTC)

Jazykové šablony pro externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Jazykové šablony pro externí odkazy - (česky) (anglicky) (řecky) (indonésky) - jsou imho úplně nesmyslné - kdo z běžných čtenářů ví, co kryptické značky jako (řecky), (indonésky), (hornolužickosrbsky) nebo (čínsky) znamenají? Navrhuji proto, aby výstup šablony byl změněn na (řecky), (čínsky) atd., tedy do obecně srozumitelné formy. Vzhled a formát by měl logicky být stejný jako v případě podobných poznámek za referencemi (kde jsou generovány přímo citačními šablonami), používat by se značka měla asi stejným způsobem, tedy za odkazem. Někdo proti? --Kyknos (labuť stěhov 29. 10. 2011, 12:04 (UTC)

Půjde to přeházet zepředu dozadu botem? --Utar 29. 10. 2011, 12:47 (UTC), Utar 29. 10. 2011, 12:47 (UTC)
Určitě. --Kyknos (labuť stěhov 29. 10. 2011, 13:09 (UTC)
Naprostý souhlas se zrušením nesmyslného značení ISO kódem před odkazem. Ale nevidím důvod vůbec tu poznámku dělat šablonou. Tyhle šablony bych tedy zrušil zcela. --Mormegil 29. 10. 2011, 16:17 (UTC)
Také si nemyslím, že je ta šablona nutná, ale šetří pár úhozů a asi by měla přispívat i k jednotnému formátu. Každopádně ale pokud existuje a nikdo ji nesmaže, měl bybýt výstup smysluplnější než dnes. --Kyknos (labuť stěhov 29. 10. 2011, 18:03 (UTC)

Jsem spíše pro návrh (ničemu to neublíží), ale malá poznámka: uváděné příklady jazykových ISO zkratek jsou trochu zavádějící, kolik externích odkazů třeba na hornosrbochorvatské stránky máme...? --Vojtech.dostal 29. 10. 2011, 16:26 (UTC)

To netuším, ale ony obecně srozumitelné nejsou ani ty nejčastější jako (anglicky) a (německy), obě jsou jasné jen tomu, kdo zná alespoň minimální základy těch jazyků. --Kyknos (labuť stěhov 29. 10. 2011, 16:32 (UTC)
Jsou mnohem srozumitelnější než třeba iw odkaz ไทย. A to je tu mnohem častější než externí odkaz na stránky v nějakém exotickém jazyce. --Jowe 29. 10. 2011, 16:42 (UTC)
Je spousta lepších a horších věcí na světě. Jen nechápu souvislost. --Kyknos (labuť stěhov 29. 10. 2011, 16:57 (UTC)
Poukazuju na naprostou marginalitu tohoto problému a upozorňuju na související a mnohem rozšířenější nesrozumitelnost pro běžného čtenáře. --Jowe 29. 10. 2011, 17:11 (UTC)
Zcela souhlasím s tím, že Wikipedie i celý svět jsou sužovány řadou daleko horších problémů. Přesto nechápu, jaká je souvislost s řešením tohoto. --Kyknos (labuť stěhov 29. 10. 2011, 17:41 (UTC)
Ale z jazyků nepotřebujete znát nic, stačí umět najet na ně myší. --29. 10. 2011, 16:46 (UTC), Utar
A to je právě podstata vylepšení, aby byl text čitelný normálně, bez najíždění myší. --Kyknos (labuť stěhov 29. 10. 2011, 16:57 (UTC)
Minimálně jsou tyto šablony konzistentní s jazykovými zkratkami, které se používají u šablony {{cizojazyčně}} a podobných. Pokud vznikne dohoda o přesunu a zároveň zůstanou funkční redirecty, nejsem zásadně proti. Jejich nahrazení pouhým textem mi nepřipadá vhodné, takto dokážu strojově najít například články, kde jsou odkazu na zdroje v latině. Změnu textu generovaného šablonou - slabě pro. JAn 31. 10. 2011, 08:10 (UTC)

2011 Fundraising Is Almost Here[editovat | editovat zdroj]

Wikimedia Foundation RGB logo with text.svg
Hello Wikipedians, my name is Alex and I am working for the Wikimedia Foundation during the 2011 Fundraiser. This year's fundraiser is intended to be a collaborative and global effort; we recognize that messages which may perform well in the United States don't necessarily translate well, or appeal to international audiences.

I'm contacting you as I am currently looking for volunteers who are willing to contribute to this project by helping translate and localize messages into your local language, suggesting community appeals for us to use, and to provide us with feedback on the Fundraising Meta Page. We've started the setup on meta for both translation, statistical analysis, and local discussion and testing. We actively encourage focusing discussion on meta so we can all work together.
Use the talk pages on meta, talk to your local communities, talk to others, talk to us. Engagement is what we strive for, without each other we would never had made Wikimedia succeed. The staff working on this fundraiser is comprised of long-time Wikimedians with as much care and concern for the success of this drive as the volunteers, and we want you to actively participate and have a voice. Everyone is welcome to contact any of us on staff at any time with a timely response to follow. I look forward to working with you during this year's fundraiser.

If someone could translate this message I would really appreciate it so that everyone is able to understand our goals and contribute to this year's campaign.
Azariv 31. 10. 2011, 23:21 (UTC)

Počet přispěvatelů a aktivní přispěvatelé[editovat | editovat zdroj]

Taková otázka – opravdu by mě zajímaly dvě věci:

  • 1) Kolik je na cs wiki přispěvatelů, kteří přispěli třeba řekněme dohromady alespoň 100 kB textu (ne obrázky apod.) – prostě víc než zanedbatelně?
  • 2) Kolik takových bylo aktivních např. v minulém měsíci/roce (a ne např. v roce 2005)?

Kdysi jsem někde viděl, že všech "editorů" (imho nevhodné slovo) cs wiki je nějak 60 000, ale protože člověk neví, kolik z toho jsou vandalové nebo ti, kteří někam napsali třeba jedno slovo, tak ta informace nemá moc velkou výpovědní hodnotu o tom, kolik lidí tu Wiki vážně tak nějak vytváří...

Po zadání "počet přispěvatelů" a "počet wikipedistů" vyhodí Wiki jako nejvíc related článek Česká wikipedie, odkud se to člověk ale nedozví, anebo si není jistý, které všechny údaje byly naposledy aktualizovány v roce 2006. Nechce se toho někdo ujmout? Každopádně díky za reakce... --Jiří Janíček 2. 11. 2011, 10:58 (UTC)

Základní informace se dají najít na statistikách Wikipedie. Jestli ale existují i další, nevím. Určitě by ale z databáze šlo spočítat, kolik jich např. za celý "život" přispělo více než 100 kB textu. --Packa 2. 11. 2011, 11:44 (UTC)
100000 znaků je poměrně dost. Ale jak píše Packa.--frettie.net 2. 11. 2011, 11:59 (UTC)
Uživatelů, kteří přidali alespoň 100 KB textu, je poměrně dost. Vizte též Wikipedie:Nejaktivnější wikipedisté#Bajtů. Pokud to opravdu potřebujete znát přesně, můžu vám to spočítat, až se k tomu dostanu (resp. až se dostanu k aktualizaci té stránky zase po dlouhé době, jak koukám). --Mormegil 2. 11. 2011, 22:22 (UTC)

Dlužno podotknout, že pokud už nějaká data budou (třeba via Mormegilova statistika), tak mají jen velmi orientační až nulovou výpovědní hodnotu, protože

  1. počítat přidaný (co když přepíšu zcela nesmyslnou větu zcela jinou o znak delší? co když nahradím původní pahýl svým článkem a žádná věta z pahýlu není zachována - počítá se pak delta nebo vše? atd...) text (tj. bez wikimarkupu) je prakticky nemožné
  2. řada vandalů, experimentátorů a především porušovatelů autorských práv sem vložila velká množství textu, která byla následně odstraněna
  3. to absolutně nic nevypovídá o užitečnosti a informační hodnotě toho textu a tvůrčím vkladu do něj (článek vlastními slovy, nebo jen odněkud okopírovaný seznam?)

Jinak "aktivní" měřeno počtem editací lze sledovat na lokální stránce statistiky.
Danny B. | diskuse | mail | přehled příspěvků | 2. 11. 2011, 23:58 (UTC)

Čili uspokojivá odpověď neexistuje, myslel jsem si to správně. I tak díky za snahu. @Danny: výpovědní hodnota netenduje k nule, ale je myslím slušná. Mimoto: jak lépe byste to chtěl dělat (jediná odpověď by asi musela znít: nijak). --Jiří Janíček 4. 11. 2011, 13:55 (UTC)

Agenti StB[editovat | editovat zdroj]

Tato editace mě přiměla k zamyšlení nad správností názvu kategorie. Nechci se pana Škutiny nijak zastávat (konkrétní fakta neznám), ale umístění v Cibulkových seznamech (jiný údaj v článku není) snad neznamená rovnou být agentem. Byly v nich různí spolupracovníci kteří např. nebyli agenty, ale např. půjčovali byty, dokonce tam byli i pouzí kandidáti tajné spolupráce. Někteří z těch, kteří měli to štěstí, a konce bývalého režimu se dožili, se úspěšně obhájili u soudu, že nejenže nebyli agenty, ale s StB nijak vědomě nespolupracovali (J. Bohdalová, ta naštěstí v kategorii není).

Nechci zpochybňovat vhodnost existence této kategorie, v každém případě je však něco nesprávně - v nejhorším případě konkrétní kategorizace u lidí, kteří nebyli agenti, ale byli v seznamech kvůli něčemu jinému, nebo v lepším případě pouhé neozdrojování jejich údajného agenství, nejspíš je však falešně zjednodušující název kategorie. Proto by měl název být Vědomí spolupracovníci StB (nebo něco podobného) a ještě by mělo být vždy jasně orefováno, že daná osoba není v seznamech vedena pouze jako "kandidát" spolupráce. Jde jak o faktickou správnost wikipedie, tak o ohled k lidem, které si zločinecká StB vytipovala ke spolupráci, ale oni vůbec vědomě spolupracovat nezačali.

Prosím o vyjádření někoho, kdo se v problematice vyzná podrobněji - možná moje obavy z nevhodné kategorizace vyvrátí. Petr Karel 2. 11. 2011, 13:39 (UTC)

Pokud jde o mne, souhlasím s Vámi, zde je potřeba postupovat velice uvážlivě a pečlivě - jakýkoliv "hurá přístup" zde není vůbec vhodný. MiroslavJosef 2. 11. 2011, 13:42 (UTC)
Tato kategorie se mi nelíbí a ještě méně se mi líbí kategorizace jen na základě uvedení v Cibulkových seznamech. Osobně jsem pro její smazání a utítal bych AfD. --Jowe 2. 11. 2011, 14:17 (UTC)
No možná by tu mohla zůstat, ale měly by v ní být zakategorizovány jen ty osoby, u kterých je jejich StB agentství významné, tak významné, že samo o sobě zakládá encyklopedickou významnost, např. Vlastislav Chalupa. Určitě by tato kategorie neměla sloužit k nálepkování lidí. --Jowe 2. 11. 2011, 14:28 (UTC)
Problém nevidím ani tak v kategorii, nýbrž ve zdrojování. Jedná se o citlivou věc a proto by vše mělo být podloženo zdroji, které zrovna u VŠ chybí. Rovněž souhlasím, že zmínka v Cibulkových seznamech není sama o sobě dostatečná pro zařazení do takové kategorie, maximálně pro konstatování takové faktické informace v článku (se zdrojem). Ovšem zrovna u Vladimíra Škutiny je ta kategorie nejspíše oprávněná, viz zde a zde. --Nadkachna 2. 11. 2011, 14:58 (UTC)
(s edit. konfliktem) Nevím, v čem by měl být problém k prodiskutování ve věci názvu kategorie… Buď ona osoba byla vedena jako agent StB, nebo nebyla - mezi agenty samozřejmě nemohou patřit kandidáti ani jiní vědomí (nebyli-li agenty) či nevědomí spolupracovníci. Spory mohou být ohledně ověřitelnosti (nikoli pravdivosti!) informace u konkrétní osoby (přičemž je rozhodně třeba ignorovat obranu typu „já byl agentem jen z donucení“) a zde je opravdu vhodné se ptát, zda neexistují lepší zdroje, než je Cibulka, ale to snad není nic specifického jen pro tuto kategorii, nýbrž platí u všech. Joweho ideu „měly by v ní být zakategorizovány jen ty osoby, u kterých je jejich StB agentství významné, tak významné, že samo o sobě zakládá encyklopedickou významnost“ považuji za nesmysl, tímto přístupem by se u prakticky všech osob dala odpálit naprostá většina kategorií. S pozdravem --Poko 2. 11. 2011, 15:02 (UTC)
Diskusí o názvu mi šlo o to, zda v ní nejsou skryty jiné způsoby vědomé spolupráce s StB (rezident, důvěrník, tajný spolupracovník - přesně nerozumím rozdílům), lidově označované také jako "agent StB", nebo snad dokonce i kandidáti takové spolupráce. Odvolávka na Cibulkovy seznamy bez konkrétní reference u V. Škutiny mě o tom neujišťovala. Jsem rád, že se pod kategorií opravdu skrývají jen skuteční agenti, jen bych před touto kategorizací doporučoval v každém takovém článku doplnit konkrétní referenci (nakonec jsem ji rychle našel i sám), např. [13], [14]. Díky za Vaši odpověď - na takovou jsem čekal při otevření tématu. Petr Karel 3. 11. 2011, 09:22 (UTC)
Tímto přístupen se v mnohých případech řídíme. Např. Karla Gotta nedáváme do Kategorie:Čeští malíři, ikdyž dobře maluje a jsou k tomu i zdroje. Kvůli svému malířství však na Wikipedii není, tak by se tak ani nemělo kategorizovat. Dejte mi nějaký příklad osoby, kde by se (jak tvrdíte) dala tímto způsobem „odpálit“ většina kategorií. --Jowe 2. 11. 2011, 15:18 (UTC)
Dobrý den, bez (většího) mučení přiznávám, že „prakticky všechny“ a „naprostá většina“ jsou kvantifikátory z mé strany patrně nadnesené a nemám problém je v tomto ohledu modifikovat. Konkrétní příklad(y) jednotlivců Vám již dodal G3ron1mo, s nímž v zásadě sdílím chápání stávajícího pojetí kategorií na Wikipedii a jemuž tímto děkuji za zástup. S pozdravem --Poko 4. 11. 2011, 11:16 (UTC)
Možná jsem se nevyjádřil ve svém příspěvku úplně přesně a omlouvám se za to. Každopádně je však nutné přistupovat k různým kategoriím různě a nelze paušalizovat. Pokud by se všude postupovalo dle vaše ho přístupu, musela by se Kategorie:Čeští křesťané plnit tisícema osob, které byly pokřtěny a je o tom zápis v křesťanské matrice. --Jowe 4. 11. 2011, 11:33 (UTC)
No jo, ale podle Vašeho přístupu by se např. vše, co spadá do Kategorie:Lidé podle míst smazalo, protože geografický původ či místo působení nikdy IMHO nebude natolik významné, aby samo zakládalo encyklopedickou významnost jak jste požadoval výše (obdobně i Kategorie:Lidé podle národnosti). Já se pro změnu domnívám, že i takovéto kategorie mají smysl, což ostatně bylo důvodem mého odmítnutí. S Vaším následným „je však nutné přistupovat k různým kategoriím různě a nelze paušalizovat“ již takový problém nemám. Zrovna u této konkrétní kategorie zastávám názor, že „pouhé“ agentství encyklopedickou významnost (ve smyslu oprávněnosti existence hesla na Wikipedii) samo o sobě nezakládá, ale u jinak encyklopedických významných osob nemám s jejím použitím naprosto žádný problém. --Poko 4. 11. 2011, 12:18 (UTC)
To není pravda, doporučení Wikipedie:Encyklopedická významnost jasně stanovuje pravidla pro kategorizace. Tam kde je to nesporné (jako právě u Gotta), stačí informaci ozdrojovat. Tam, kde je to sporné se s kategorizací nakládá tak, jako by měla zakládat encyklopedickou významnost (čili tak jak tvrdí Jowe): Je pro to třeba vícero netriviálních publikovaných prací, jejichž zdroje jsou nezávislé na subjektu samotném.
Příklad, kde by se podle tohoto pravidla dala odpálit většina kategorií je třeba Albert Einstein, ten ve Wikipedii určitě není kvůli tomu, že je vegetarián, socialista, pacifista, Žid a agnostik. Nebo Ricky Rubio, který zde určitě není kvůli tomu, že je žijící člověk, narodil se v roce 1990 a je to muž. --G3ron1mo 3. 11. 2011, 08:24 (UTC)
Ohradil jsem se proti tvrzení že „by se prakticky u všech osob dala odpálit naprostá většina kategorií“. Toto tvrzení je samozřejmě nemysl, ikdyž samozřejmě jsou kategorie, které by se daly odpálit, kategorie jako Židé, vegetariáni, zemřelí na prostatu atd., rozhodně jich však není většina. Základní biografické kategorie jako narození xxx, úmrtí xxx, žijící lidé, muži, ženy je přece jen něco jiného, a tímto argumentovat je hloupost. --Jowe 3. 11. 2011, 10:39 (UTC)
Argumentoval jsem citací pravidel. Pak jsem odpovídal na Vaši otázku. Pokud nechcete hloupé odpovědi, tak se příště ptejte přesněji. --G3ron1mo 3. 11. 2011, 10:46 (UTC)
Obávám se, že jste ty citovaná pravidla zcela nepochopil. Zařazení Gotta do kategorie Malíři nesponé není, a je nutné posoudit významnost Gottova malířství. Podobný případ (možná pro pochopení snažší) je třeba fotbalista Karol Kisel, vystudovaný právník. Pro jeho zařazení do Kategorie:Slovenští právníci je potřeba posoudit významnost Karola Kisela jako právníka. Pro toto posouzení se použijí stejná kritéria jako pro samotné posouzení významnosti subjektu, tedy posoudí se, jestli by splňoval encyklopedickou významnost, kdyby nebyl nic jiného než právník. Pro zařazení do této kategorie nestačí pouze zdroj na to, že úspěšně odpromoval. --Jowe 3. 11. 2011, 11:09 (UTC)
Však když jde o agenty StB, můžeme to vzít tak, že samotné uvedení v seznamech (z mého hlediska to je vlastně triviální informace, protože postrádá jakýkoliv kontext) pro zařazení do kategorie nestačí, ovšem pokud existují další zdroje k činnosti daného člověka pro StB (tím by se totiž lišil od desetitisíců jiných, o kterých máme jen onen triviální záznam), lze o zařazení do kategorie uvažovat. --90.177.155.215 3. 11. 2011, 11:16 (UTC)
Ano, s tím se dá souhlasit, pokud skutečně existují nezávislé netriviální zdroje o činnosti pro StB, je zařazení do této kategorie v pořádku. --Jowe 3. 11. 2011, 11:29 (UTC)
Ach tak, takže Vy předpokládáte spornost oné kategorie u Gotta (navzdory tomu, že tvrdíte, že k tomu jsou zdroje), tak to jsem vycházel ze špatného předpokladu, že u Gotta to sporné není. Pak je tedy Vaše formulace sice správná, ale spornost Gottova malířství neexistuje (a i kdyby existovala, tak 2NNVZ se k tomu najdou). --G3ron1mo 3. 11. 2011, 11:21 (UTC)
Spornost o tom, že Karel Gott maluje není, jsou na to i zdroje. Sporné je, jestli je Gottovo malířství encyklopedicky významné a jestli má být v kategorii malíři. Spornost o tom, že Václav Klaus hraje tenis není, je na to spousta zdrojů. Sporné je, jestli je Klausovo hraní tenisu encyklopdicky významné a má být v kategorii Čeští tenisté. Opravdu tak těžké pochopit ? --Jowe 3. 11. 2011, 11:29 (UTC)
Není to těžké pochopit, Vám to snad činí potíže? Já říkám, že pokud to je sporné, je potřeba pro zařazení do kategorie splnit podmínky významnosti tohoto kategorizování, tj. dodat 2NNVZ. Pravidlo praví: Zařazení do kategorií, kde to nesporné není (…), je nutno podrobit posouzení významnosti. Pro toto posouzení se použijí stejná kritéria jako pro samotné posouzení významnosti subjektu. No a ona samotná kritéria jsou v tom samém pravidlu výše: Subjekt je významný (čili kategorie je pro daný článek významná), pokud je dokumentován ve více netriviálních nezávislých publikovaných zdrojích… --G3ron1mo 3. 11. 2011, 11:47 (UTC)
Jistě, je tedy potřeba posoudit jestli Karel Gott je encyklopedicky významný malíř a Václav Klaus encyklopedicky významný tenista. Někteří wikipedisté to však chápou tak, že je potřeba pouze doložit, že Karel Gott maluje a Václav Klaus hraje tenis. --Jowe 3. 11. 2011, 12:05 (UTC)
Takže abychom měli jasno, pokud dodám 2NNVZ potvrzující, že Gott je malíř, mohu ho tak zakategorizovat? --G3ron1mo 3. 11. 2011, 12:21 (UTC)
Pánové, je to ještě diskuse o kategorizaci agentů StB? --Nadkachna 3. 11. 2011, 12:26 (UTC)
Dodáte-li zdroje o tom, že Gott je encyklopedicky významný malíř (byl by jím, ikdyby vůbec neuměl zpívat), zakategorizujte. --Jowe 3. 11. 2011, 12:35 (UTC)

Nevím, jestli to tu už náhodou nepadlo, ale co zavést dvě kategorie: Lidé uvedení v Cibulkových seznamech a Agenti StB, kde se požaduje jiný zdroj? Podle mne by to problém řešilo. Okino 4. 11. 2011, 11:50 (UTC)

Osobně se mi taková kategorizace nelíbí. Za chvíli bychom tu mohli mít třeba kategorii Lidé, o kterých vysílala reportáž TV Nova nebo kategorii lidé, které kritizoval Miloš Zeman. To raději Seznam lidí uvedených v Cibulkových seznamech s vysvětlujícím komentářem. --Jowe 4. 11. 2011, 12:02 (UTC)
Můj názor: Cibulkovy seznamy nejsou úplně autoritativní zdroj. Je to soukromá vydavatelská iniciativa. Kategorie agentů vedených v Archivu bezpečnostních složek tu taky nemáme. Navíc zápis v CS je docela triviální informace. Na rovinu významnosti ji posunuje teprve získání kontextu z dalších pramenů, proto je doložení zařazení do kategorie z dalších zdrojů tak důležité. CB bych uváděl maximálně jako zmínku v samotném textu. --Nadkachna 4. 11. 2011, 12:05 (UTC)
„Cibulkovskou“ kategorii považuji za zbytečnou, zbytečně nafukující význam seznamů. --Poko 4. 11. 2011, 12:18 (UTC)
@Jowe: Příklad s reportážemi Novy nebo Zemanem je neodpovídající. Cibulkovy seznamy se staly nepochybně významným fenoménem první poloviny 90. let (a vlastně i později, až do uvolnění svazků StB) a fakt uvedení v nich přináší dodnes určité společné znaky, např. společenského stigmatu a na druhé straně určité nespolehlivosti apod. Takové společné znaky Tvé příklady nezakládají; na rozdíl od obecné skupiny "lidí uvedených v Cibulkových seznamech" se žádné podobné obecné skupiny "lidí, o kterých byla reportáž na Nově" ve veřejném mínění nevžily (když se řekne: "Ten je v Cibulkových seznamech", je celkem obecně jasné, co to znamená. Když se řekne: "Toho kritizoval Zeman" nebo "O tom byla reportáž na Nově", není jasné vůbec nic.).
Pokud jde o seznam, není vyloučen, ale uvědom si, že v takovém případě vlastně budeš přebírat znění Cibulkových seznamů a to by mělo za prvé patřit spíš na Wikizdroje a za druhé hrozí, že to bude porušovat autorskou ochranu sestavovatele databáze. Z toho důvodu si myslím, že právě v tomto případě má kategorie lepší význam, přičemž "vysvětlující komentář" (ve skutečnosti nikoli komentář, ale na základě zdrojů popsaný kontext) by měl být uveden v příslušných článcích o jednotlivých osobách a článku Cibulkovy seznamy. Okino 4. 11. 2011, 12:21 (UTC)
Cibulkovy seznamy zajisté fenoménem jsou, jsou i encyklopedicky významné a máme tu o nich článek. Ale správně píšeš, že nesou znaky nespolehlivosti, a právě proto by se dle nich nemělo kategorizovat.
Nemyslel jsem přebírat celé znění seznamů, měl by to být seznam encyklopedicky významných osob, tedy těch o kterých je nebo s velkou pravděpodobností bude článek na Wikipedii. Jestli i takový výběr z databáze je porušení autorských práv netuším. --Jowe 4. 11. 2011, 12:48 (UTC)

Fiktivní budoucnost a šílené teorie[editovat | editovat zdroj]

Článek o roku 2083 považuji za krajně problematický, mimo jiné také z toho důvodu, že se teoriím zjevně naprosto šíleného člověka přikládá vůbec nějaká váha. Pokud se má psát o různých vizích budoucnosti tak pouze jedním jediným článkem - třeba Seznam fiktivních událostí nebo tak něco podobného na tento způsob. O tom jak to mají zapsáno na en:Wiki bych zde nediskutoval, to není, s promínutím, obrazně řečeno "náš šálek čaje". MiroslavJosef 3. 11. 2011, 07:50 (UTC)

Souhlas, wikipedie má o budoucích rocích uvádět fakta tedy údaje doložitelné již nyní nebo s vysokou pravděpodobností předpověditelné (např. návrat Halleyovy komety v r. 2063) - v druhém případě bych je uváděl v podmiňovacím způsobu. V článcích o rocích by neměly být předpovědi proroků či "události" uměleckých fikcí odehrávajících se v budoucnosti, třebaže mohou být na webu velmi rozšířené (např. tvůrci fanoušci Star Treku si vymysleli celý fiktivní kalendář budoucích událostí; ať si ho dají na fanouškovké stránky, ne na wikipedii). Stane-li se nějaká předpověď nebo fiktivní událost encyklopedicky významným fenoménem, nechť je o ní samostatný článek a dovedu si představit i uvedení v článcích o rocích - ovšem odpovídající vzniku tohoto fenoménu (nikoli fiktivnímu datu). Z pragmatického pohledu je uvádění budoucích roků úplně zbytečné, když r. 2012 bude stejně konec světa. :-))) Petr Karel 3. 11. 2011, 09:51 (UTC)
Taky si myslim, že by neměly být směšovány fiktivní a skutečné plánované události. Budoucnost z popkultury by mohla být spíše v náležitě pojmenované seznamu. Fenomén 2012 může být tou výjimkou, která je sama o sobě encyklopedicky významná. Ovšem v hesle 2012 je to stejně napsáno nepřesně. Není to konec kalendáře, ale jednoho z jeho dlouhodobých cyklů, přičemž ten den a rok je jen jednou z možných datací, udávaných odborníky:-) --Nadkachna 3. 11. 2011, 10:12 (UTC)
Já sám osobně nic proti různým teoriím nemám - nicméně je třeba vidět, že až doposud se žádná z nich neuskutečnila. Krom toho Brevikovy chorobné výmysly lze ovšem považovat jen stěží za něco jiného než za zoufalý blábol na 100 % šíleného člověka. MiroslavJosef 3. 11. 2011, 12:28 (UTC)
Jak vidí MiroslavJosef osobně Brevika jsme si už přečetli, stačilo napsat jednou... Jak jsem psal v diskusi k článku, tohle by mohlo patřit jednal do článku o jeho knize, vzhledem k její známosti i do souhrného článku o předpovídání budoucnosti, ale do článku o budoucím reálném roku se to nehodí. --Dezidor 3. 11. 2011, 12:42 (UTC)
Osobně bych v tomto případě článek hlavně posuzoval podle zdroje, pokud to bude nějaká doložitelná teorie vývoje zpracovaná znalými z oboru nebránil bych se článku. --Paxan 6. 11. 2011, 19:47 (UTC)

Patrně by i zde mělo být upozornění na právě probíhající relevantní diskuse o smazání:

--Loupežník 6. 11. 2011, 19:53 (UTC)

V prvom momente som si myslela, že tá stránka je nejaký vtip. Treba to zmazať, to nie je vtip, ale hanba wikipédie. --Lalina 6. 11. 2011, 19:57 (UTC)

Web Newikis[editovat | editovat zdroj]

Co je tohle http://cs.newikis.com/Hlavn%C3%AD_strana.html za podivnou stránku – znáte? Je to takhle po právní stránce v parjadku? (Našel jsem tam Googlem svůj článek http://cs.newikis.com/Komedie_o_Felsenburkovi.html)... --Jiří Janíček 4. 11. 2011, 13:59 (UTC)

Bohužel, těchto stránek na kterých jsou kopie stránek z wikipedie, je víc. Já už jsem také podobné našel — Marek Koudelka (diskuse / příspěvky) 4. 11. 2011, 14:11 (UTC)
Nešlo by udělat nějaké bububu na provozovatele? Převzetí by samozřejmě mohlo být vpořádku, ale museli by tam jasně uvést, že přebírají. To neuvádějí a tváří se jako Wikipedie. Tudíž se jedná o podvod. --Postrach 4. 11. 2011, 15:26 (UTC)
Uvádějí to úplně dole - "It uses material from the Wikipedia article "Hlavní strana".", Na GFDL licenci odkazují, zmínku o CC-BY-SA jsem nenašel. Editační odkazy vedou na Wikipedii.
Jinak vizte en:Wikipedia:Mirrors and forks.
Danny B. | diskuse | mail | přehled příspěvků | 4. 11. 2011, 15:33 (UTC)
Aha. Tak ten odkaz pod čarou jsem přehlédl. --Postrach 4. 11. 2011, 15:45 (UTC)
A takhle generelně to stačí a je to jednou pro vždy vyřešeno, jo? --Jiří Janíček 6. 11. 2011, 12:17 (UTC)
Ale mají tam právě jen to GFDL, což je špatně, ne?--frettie.net 6. 11. 2011, 18:14 (UTC)
To záleží na tom jak to přesně definuje zákon, jenom vím, že se minimálně musí uvést zdroj odkud to bylo převzato, ale jakým přesným způsobem to už nevím. --Paxan 6. 11. 2011, 19:49 (UTC)
Jinak dole pod titulní stranou Wiki mají napsáno "This article is licensed under the GNU Free Documentation License." – titulní strana podle mě žádnej article není, ale spíš mnoho celých článků (zprávy apod.) nebo jejich částí... --Jiří Janíček 8. 11. 2011, 20:30 (UTC)

Protekce při zařazování hesel do kategorií a při přijímání či odmítání editací[editovat | editovat zdroj]

Redakce tohoto portálu není nestranná a může sledovat i jiné ( hlavně asi ideologické) cíle, než prosté sdílení informací. Přesvědčil jsem se o tom při editaci hesla Homeopatie. Tam se uvádí, že katolická církev odmítá homeopatii, což je nepravda. Proti tomu jsem uvedl řadu fakt, například to, že 8 papežů mělo homeopatického lékaře, a uvedl jsem desítky informačních zdrojů, knih a vebových stránek. Editace přesto nebyla zařazena. Dále: Heslo Homeopatie je zařazeno v kategorii "non lege artis", ačkoliv ČLK ji uznává jako "léčebnou metodu" a v zápisu Vědecké rady České lékařské komory se sídlem v Olomouci, ze dne 30.6.19993 stojí: "VR považuje homeopatii za léčebnou metodu, kterou může vykonávat a homeopatické léky předepisovat každý, kdo má oprávnění léčit". – Tento nepodepsaný komentář přidal uživatel 78.136.182.242 (diskusepříspěvky)

Non lege artis je dostatečně ozdrojováno, ostatní je shrnuto v textu mého revertu a na Vaší diskuzní stránce. --G3ron1mo 9. 11. 2011, 10:55 (UTC)
I jedna správně vytvořená citace na odborný článek ohledně tohoto tématu bude cennější než výčet stovek knih. Zkuste si s tím udělat tu práci a třeba to pak projde podstatně líp ;-). Sám se snažím neobecně vzatá fakta ocitovat klidně 3-4 citacemi na různé články, abych předešel stížnostem. --Paxan 9. 11. 2011, 15:19 (UTC)

Uzavírání diskuzí o smazání[editovat | editovat zdroj]

Dobré odpoledne, prosím komunitu o vyjádření k uzavírání diskuzí o smazání. V pravidlech je jasně dáno, že:

Uzavíratelem může být libovolný ze správců; jasné, zralé a řádně proběhlé diskuse, jejichž výsledek nevyžaduje použití práv správce, smí uzavřít kterýkoli wikipedista.

Přesto, když jsem na to upozornil BobaM, poslal mne za komunitou, tak jsem tady. Proto se ptám, je možné, aby navzdory tomuto pravidlu obyčejný wikipedista uzavíral takové diskuze, kde je zapotřebí i správcovského zásahu? Pokud ano, nemělo by se změnit pravidlo? A co pokud, ne? --G3ron1mo 9. 11. 2011, 15:34 (UTC)

Jenže ono není napsáno nesmí... Pokud wikipedista uzavře a správce jedná podle výsledku nevidím problén (omezení bych bral jako technické - nesprávce nemá technická práva). --Wikipedista:BobM d|p 9. 11. 2011, 15:39 (UTC)
Těžko lze považovat za technické omezení, které je řečeno jedním dechem v jedné větě s omezením evidentně netechnickým. --Kyknos (labuť stěhov 9. 11. 2011, 15:43 (UTC)
Nesmí sice napsáno není, ale ve smí jsou vyjmenováni pouze správci. Omezení tam nevzniklo pro nic za nic. Pokud chcete mít možnost uzavírat diskuze o smazání, není nic jednoduššího, než si podat žádost o práva správce. --G3ron1mo 9. 11. 2011, 15:44 (UTC)
Pokud by bylo napsánu smí pouze pak by vaše argumentace měla váhu. A o technické omezení jde (správci mají pouze správcovská práva, nikoliv zvláštní formální postavení... --Wikipedista:BobM d|p 9. 11. 2011, 15:48 (UTC)
Právěže formální postavení mají a nejde jen o to technické. Získali totiž důvěru komunity k tomu, že mohou mj. blokovat a uzavírat diskuze o smazání (viz Wikipedie:Žádost o práva správce). --G3ron1mo 9. 11. 2011, 16:08 (UTC)
Uzavírání diskuse není technické právo ale smazání stránky ano. --Wikipedista:BobM d|p 9. 11. 2011, 16:14 (UTC)
To už se tu v obecné rovině řešilo, viz Diskuse k Wikipedii:Vyhodnocování diskusí o smazání a tamní návrh pravidla. Je škoda, že to tam uslo a toto imho dobré pravidlo zatím nebylo uvedeno v platnost. --Loupežník 9. 11. 2011, 15:46 (UTC)
Nebo by možná úplně stačilo, pokud by do stávajícího doporučení Wikipedie:Diskuse o smazání bylo doplněno, že mohou uzavírat i zkušení uživatelé. --Loupežník 9. 11. 2011, 15:48 (UTC)
Osobně se domnívám, že je úplně zbytečné omezovat uzavírání jasných diskusí nesprávcem na ty, jejichž výsledek nevyžaduje použití práv správce. Není žádný rozumný důvod povolovat nesprávcům uzavírat jen diskuse s výsledkem ponechat. V tomto smyslu smyslu by se mělo upravit příslušné doporučení (nikoliv závazné pravidlo). --Jowe 9. 11. 2011, 15:52 (UTC)
A já myslel, že správci tam jsou v tm pravidlu jmenováni kvůli tomu, že je komunita pokládá za důvěryhodné a tudíž způsobilé k uzavírání těchto diskuzí. --G3ron1mo 9. 11. 2011, 16:08 (UTC)
Takže ostatní uživatelé jsou důvěryhodní jen k tomu, aby uzavřeli s výsledkem ponechat ? Když jsou ostatní nedůvěryhodní, ať tedy můžou uzavírat jen správci. Ale říkat nesprávcům uzavírat můžete, ale jen takto, je dost na hlavu postavené. --Jowe 9. 11. 2011, 16:50 (UTC)
To bude asi kvůli tomu, že ponecháním se napáchá minimální škoda. Také nezapomínejte na tu předchozí část věty: jasné, zralé a řádně proběhlé diskuse. --G3ron1mo 9. 11. 2011, 16:59 (UTC)
Ale nesprávce přece žádné stránky mazat nemůže, čili nemusí být žádná obava, že nedůvěryhodná osoba napáchá nějakou škodu. --Jowe 9. 11. 2011, 19:16 (UTC)
Mně by nevadilo, kdyby diskuze mohli uzavírat pouze správci. Ten dodatek beru jako snahu o ulehčení jejich práce, kdy u jasných (atd.) diskuzí, kde je výsledkem ponecháno, nemusí správce vůbec zasahovat. Ale když tam ten dodatek nebude, zase tak moc se nestane. --G3ron1mo 9. 11. 2011, 21:26 (UTC)
Doporučení si vykládám tak, že bez příslušného oprávnění, je-li třeba, obyčejný wikipedista uzavírat DoSy opravdu nesmí. Pokud jde o to, jestli by měl smět, tak Jowe má pravdu, že nedává moc smysl rozdělovat diskuse podle toho, jestli jsou správcovsky komplikované (snad jen s výjimkou, že by se mohlo stát, že uživatel diskusi uzavře, ale nikdo ze správců na to nezareaguje...). Osobně bych nejraději nechal právo rozhodovat o všech DoSech (a také ŽoKách) jen správce, ale protože mám pocit, že to správci nějak nestíhají, tak je možné i tu větičku ", jejichž výsledek nevyžaduje použití práv správce," vypustit. Ale aby to nebylo tak jednoduché, tak dodám, že správci obvykle "nestíhají uzavírat" (spíš z důvodu nechuti a obav neuzavírají) hlavně diskuse, které nejsou jasné, takže ty by stejně nesprávec uzavírat neměl. Takže se vlastně vracím ke svému původnímu stanovisku, IMO by měli diskuse uzavírat jen správci, jak bylo původně zamýšleno, takže bych naopak spíš upřednostnil vyškrtnout celou část o kterýchkoli wikipedistech. Okino 9. 11. 2011, 16:03 (UTC)
To není zcela pravda. Nedávno jsem uzavřel zcela jasný, téměř měsíc prošlý DoS. --Kyknos (labuť stěhov 9. 11. 2011, 16:07 (UTC)
No ono je otázkou zda je uzavírání vždy správce nutné. Pokud je omezení pouze z techinckých důvodů, nevidím problem proč ho neupravit. Záleží ale na konsensu ve věci. --Wikipedista:BobM d|p 9. 11. 2011, 16:12 (UTC)

Skype sám vkládá nesmysly[editovat | editovat zdroj]

Mám půjčený notebook a Skype mi tu sám dělá ze všech možných čísel telefonní čísla a vkládá do wiki nesmysly (viz Ivan Martin Jirous#cite note-16) už jsem si myslel, že jsem to včera v nastavení přes záložku Account vypnul, ale zjevně ne, hrozně mě to štve – nevíte někdo, jak z toho? Díky, --Jiří Janíček 11. 11. 2011, 17:53 (UTC)

Není to nějaký doplněk firefoxu? --Vojtech.dostal 11. 11. 2011, 18:00 (UTC)
Zakázat příslušný doplněk v prohlížeči.--Dendrofil 11. 11. 2011, 18:01 (UTC)
Viz Wikipedie:Pod lípou (technika)/Archiv2010-1#begin_of_the_skype_highlighting. --Jann 11. 11. 2011, 18:08 (UTC)
Prosím opravte Vaši editaci v článku Jiří Fried, kde se tato chyba také projevila. Děkuji --Jik jik 13. 11. 2011, 07:38 (UTC)
Pane kolego, snad by nebyl takový problém opravu provést sám jednou editací. Než jsem tak učinil, Jirka.O již opravil [15].--Kacir 13. 11. 2011, 07:48 (UTC)
Nezlobte se na začátečníka, problém by to byl. Nedokázal jsem odlišit, které z vložených informací jsou relevantní a které vyplynuly jen z toho problému se Skypem. Jednoduše jen revertovat jsem nechtěl, proto jsem jako nejrozumnější považoval upozornit zde.--Jik jik 13. 11. 2011, 08:52 (UTC)
Rozhodně se nezlobím :), ano vždy je lepší se dotázat, pokud si člověk není jistý. Pouze jsem předpokládal, že již budete poměrně zkušený uživatel, který edituje přes jeden rok. V případě dvou editací je vhodné zobrazit jejich rozdíl, který ukáže změny a z nich lze rozpoznat, co do článku nepatří, viz odkaz výše.--Kacir 13. 11. 2011, 14:45 (UTC)
Vyrobil jsem filtr, který by vkládání měl zabránit (upozorní uživatele, že mu Skype do článku lepí nesmysly a jak si může rozšíření odinstalovat). --Mormegil 13. 11. 2011, 19:11 (UTC)

Tato stránka byla archivována a neměla by být (s výjimkou oprav odkazů po přesunu cílových stránek apod.) editována.