Wikipedie:Pod lípou/Archiv 2012/04

Tato diskusní stránka je archivovaná.

Už ji prosím neupravujte. Pokud chcete na nějaké téma navázat, začněte novou sekci na současné diskusní stránce.

Rozlišovače pramenů a minerálních vod II

Pokračování Wikipedie:Pod lípou/Archiv 2012/03#Rozlišovače pramenů a minerálních vod

Souhlasím, chce to v tom udělat pořádek. --6. 9. 2012, 12:11 (UTC), Utar (diskuse)

P.S.: Nevím, proč byla třeba tak rychle archivovat.

Návrh zní rozumně. Jen bych nezatracoval pojem kyselka. V tomto thematu se sice moc nevyznám, ale mám tušení, že kyselka je minerální voda se specifickým složením – zde v článku Minerální voda máme uvedeno „kyselka - minerální voda s obsahem CO2 minimálně 1 gram / litr“. Tedy pokud je nějaká voda kyselkou, proč jí tak neoznačovat? --YjM | _d^p 6. 9. 2012, 19:37 (UTC)

Díky za reakce. Já bych pojem kyselka nezatracoval, jen bych ho nepoužíval jako rozlišovač. Je to specifický typ minerální vody - jenže pro ostatní typy minerálních vod jednoslovné či krátké názvy neexistují. Když by pak v jednom případě byl použit termín kyselka a v druhém minerální voda, mohlo by to být docela matoucí. Krom toho by to otevřelo další téma - co ještě v rámci rozlišovače označovat jako kyselku a co už ne. Jednak je tu hledisko množství (přes 1 g/l, ale někdy se tak říká i vodě se zvýšeným obsahem CO₂, byť přímo celého gramu na litr nedosahuje). Druhá komplikace by souvisela s odlišností pramene a minerální vody - zatímco pramen může mít třeba 1,5 g/l CO₂, výsledný výrobek může dosahovat v důsledku odželeznění nebo dekarbonování třeba jen 0,5 g/l. Případně jedna verze prodávané minerálky může být dekarbonovaná (a kyselka už to není) a druhá v přírodním stavu (a kyselka to ještě je). V takovém případě nelze jednoznačně rozhodnout, zda rozlišovač kyselka pro daný článek použít. Obsah minerálních látek se ale zpracováním obvykle výrazně nemění, takže minerální voda je to pořád. --Xth-Floor (diskuse) 6. 9. 2012, 20:08 (UTC)

Děkuji za objasnění. Je to vskutku zamotané :-) Tedy souhlasím s Vaším návrhem. --YjM | _d^p 6. 9. 2012, 21:13 (UTC)

Reklamní kampaň pro WP:Chráněná území

ťuk, ťuk, ťuk... kdopak asi psal tento článek?

A jak článek zvíře napíše? No přece podobně jako my :)

Ahoj vám všem, jdu vám dát vědět o naší další aktivitě, kterou se nám v rámci WikiProjektu Chráněná území povedlo dokončit a spustit. Společně s pomocí kolegů z české pobočky Wikimedia Česká republika (všem moc díky za pomoc!) se nám povedlo připravit mediální kampaň (ve spolupráci s reklamní agenturou) pro povzbuzení zájmu lidí o chráněná území, o jejich fotografování a případně je zkusit přimět stát se novými editory české Wikipedie. Jak jste si mohli všimnout, vznikla na české Wikipedii stránka plná divných znaků (http://wikipedie.cz/Experti-na-prirodu), kterou „napsalo“ prase divoké. K tomu je dostupné na Youtube video, jak tento článek „vznikl“. Video je primárně určeno pro šíření skrze sociální sítě a tak bych vás všechny chtěl poprosit, pokud máte účty na FB, Google+ atd., sdílejte toto video na své profily, ať máme možnost oslovit větší skupinu lidí.

Pokud je mezi vámi někdo, kdo je čtenářem časopisu Příroda, mohli jste v čísle 9 ze 17. srpna 2012 najít tištěný inzerát na tuto aktivitu. Pokud si zítra zakoupíte týdeník Respekt (či se podíváte později na jejich web), i zde se bude nacházet půlstránkové sdělení o této akci. Další místa k publikaci budou následovat, nicméně detaily ještě dolaďuji a tak o nich nechci zatím psát. Budeme pravděpodobně mít i zvukovou reklamu v rádiu a v blízké době bych měl jít dát rozhovor o našem projektu do ČRo Leonardo. Povedlo se nám tedy získat jistý mediální prostor, který snad pomůže přilákat nové editory. Všechen tento prostor jsme dostali ve formě sponzorských darů a tímto bych chtěl všem partnerům, kteří se do akce zapojili či zapojí moc poděkovat! Velice si Vaší ochoty vážím(e)!

Mám v blízké době v plánu napsat ještě tiskovou zprávu pro média a hledat případně další místa, kde by šla naše kampaň zviditelnit. Pokud byste měli někdo nějaký nápad, kontakt, či návrh, určitě napište. Každá pomoc je vítaná. A jen pro úplnost, česká pobočka (respektive po schválení americkou nadací) přispěla na vznik (produkci klipu) reklamní kampaně 450 € skrze svůj grantový program Presentation and Outreach, více viz žádost na Metě. Takže pokud máte podobný či jinak šílený nápad, jak pomoci Wikipedii, nebojte se napsat žádost a zkusit s nim uspět!

S pozdravem --Chmee2 (diskuse) 2. 9. 2012, 12:47 (UTC)

PS: Pro ty z vás, co mají doma již Respekt, strana 39, dolní polovička stránky :) --Chmee2 (diskuse) 3. 9. 2012, 15:34 (UTC)

Paní datlová hovoří o Wikipedii

Pan liška hovoří o Wikipedii

Pan kanec hovoří o Wikipedii

PSS: Doplňuji ještě trojici nahárvek, které (snad, pokud se to podaří dotáhnout do konce) bude možné zaslechnout v rádiu. Viz paní datlová, pan liška a pan kanec. S pozdravem --Chmee2 (diskuse) 4. 9. 2012, 13:01 (UTC)

To člověk takhle po ránu vyndá Respekt ze schránky.. a nestačí se divit, když kouká na „reklamu na Wikipedii“. Ale než to tomu člověku dojde! Přes půl stránky je pod hlavičkou „inzerce“ velmi pěkný letecký snímek lesa plného ranní mlhy. Uprostřed v (anglických) uvozovkách "Haf haf hafy haf". A nakonec když si někdo dá tu práci hledat.. dole v rohu je stejné logo jako na této stránce vlevo nahoře a nápis „Hledáme druhé nejlepší odborníky na české národní parky“. Teda jestli tohle někdo pochopil, tak klobouk dolů. Dokud jsem se nepodíval Pod lípu neměl jsem tušení, co ta reklama má znamenat ani já, a to já mám WikiProjekt Chráněná území ve sledovaných stránkách. Co si asi musí myslet ne-wikipedista, ke kterému se tato kampaň dostane? --YjM | _d^p 3. 9. 2012, 16:12 (UTC)

Jestli chápu dobře záměr reklamní agentury, která pro nás kampaň vymyslela a která stojí za její přípravou, je přilákat aktivní lidi. Ti by měli začít hledat, co má podobná reklama znamenat. Připodobnil bych to k reklamní akci „Český sen“, kdy taktéž nemělo být jasné, na co je to reklama a měla donutit lidi, aby se pídili po detailech. To, jestli je takovýto formát funkční či není a to, jestli se s ním povede oslovit lidi, nedokážu posoudit. Nejsem marketingový odborník a neznám úspěchy předchozích akcí založených na podobném klíči.

Pokud se nám ale podobný formát nezdá, možná by stálo za to dát na hlavní stranu nějakou viditelnou nápovědu (např. logo projektu CHU, či video editujících prasátek atd.) a po kliknutí na ně přesměrovat na stránku, kterou napsali. Nicméně mám obavu, že to zde narazí na „obvyklý“ odpor komunity měnit ustálenou podobu hlavní strany.

Anglické uvozovky utekly, také jsem si toho při listování časopisem všiml. Bohužel, s tím se již nedá nic dělat.

S pozdravem --Chmee2 (diskuse) 3. 9. 2012, 16:44 (UTC)

No jsem zvědavý, jaký bude úspěch akce. Kdyby se tahle kampaň zrovna nekryla s akcí „Wiki miluje památky“ (nejprve jsem si dokonce myslel, že spolu nějak souvisí) byl bych pro nějakou úpravu Hlavní strany. Obávám se, že takto narazí jen na nepochopení. A ještě jedna výtka směrem k autorům (ať již je to kdokoliv): pod reklamou je podepsána „www.wikipedia.cz“, což nemá opodstatnění – jde o doménový alias stejně jako „www.wikipedie.cz“. Proč tedy nepoužít českou variantu názvu naší encyklopedie? --YjM | _d^p 3. 9. 2012, 18:07 (UTC)

Nejsem sice zrovna komunita, ale pokud se nedá výrazné upozornění na hlavní stránku, pak jsou to vyhozené peníze. V reklamě sice není explicitní vysvětlení, což ale nevadí, možná naopak, hledají se přece jen editoři s určitou mozkovou kapacitou, ale, ale! jen tam jen odkaz na www.wikipedia.cz. Je snad jasné, že tam měl být shora uvedený odkaz na „experty na přírodu“, jak jinak se o něm má člověk dozvědět? Takhle zvídavý člověk koukne pouze na www.wikipedia.cz a co uvidí? Nic, co by zatím neznal. Nápad mi přijde dobrý, dokonce vtipný, ale to finální provedení je hrůza. Napravit se už tedy dá jen tím, že aspoň na hlavní straně bude ten potřebný odkaz. Viditelný. --83.240.7.60 3. 9. 2012, 18:17 (UTC)

Díky za další podnět. Zkusil jsem tedy změnit obrázek týdne, aby byla na hlavní straně spojitost s tímto projektem. Těžko říct, jaké na to budou reakce, snad zvítězí předpoklad dobré vůle. Jsem s pozdravem --Chmee2 (diskuse) 3. 9. 2012, 18:46 (UTC)

To mi přijde dobré, tedy v souvislosti s reklamou :-) Snad to ostatní spolknou. Ať se daří! --83.240.7.60 3. 9. 2012, 18:49 (UTC)

Šité horkou jehlou, ale třeba to pomůže. Návštěvník teď nebude vědět kam se dřív zapojit (WP: CHÚ x WLM) :-) --YjM | _d^p 3. 9. 2012, 20:08 (UTC)

Neznám tedy celý rozsah tohoto experimentu, který podle toho, co jsem měl možnost vidět, promysleli pánové z reklamní agentury asi během odpolední kávy, protože kdyby to brali vážně, tak se třeba docela podstatnému problému s odkazem mohli vyhnout hned několika způsoby. Nicméně, teď když je odkaz na propagační akci jednoho WikiProjektu na hlavní stránce, dá se očekávat, že do budoucna budou i další projekty chtít obdobný prostor pro vlastní zviditelnění. Za sebe můžu říci, že pokud bych s nějakou akcí přišel, že se toho prostoru skutečně budu dožadovat. --Reaperman (diskuse) 3. 9. 2012, 19:05 (UTC)

Podle reakcí tady ta reklama zaujala a způsobila kontroverzní reakce :o) A to snad dobrá reklama má dělat... Takže já fandím a uvažuji, že se zapojím, pokud bude zájem. Přeji všem dobrý den. --Jaroslav Ondráš (diskuse) 4. 9. 2012, 05:26 (UTC)

Nemyslím si, že dobrá reklama má působit kontroverzní reakce. Kontroverze v cílové skupině snad může být někdy prostředkem k získání pozornosti, což cílem reklamy je, nicméně když by třeba kvůli natáčení reklamy na firemní produkt část zaměstnanců přišla o pohodlí a byla kvůli tomu naštvaná na vedení, tak to pravděpodobně není příklad takové žádoucí kontroverze, už proto, že zaměstnanci často nejsou cílová skupina. Věřím, že smyslem není stáhnout stávající wikipedisty na nějaký malý podprojekt, ale přitáhnout na Wikipedii lidi nové. Určité pohoršení stávajících wikipedistů nad určitými nedostatky, třeba pocit určitého vydírání, že je prostě potřeba změnit hlavní stranu, jinak přijde práce nazmar, to není nic žádoucího.--Tchoř (diskuse) 4. 9. 2012, 17:12 (UTC)

Reklama není špatná, zaujme hlavně ty zvědavce, jako jsem já. Jen ten odkaz měl vést přímo na projekt Chráněná území, né na hlavní stranu. --Silesianus (diskuse) 4. 9. 2012, 07:46 (UTC)

S tím už bohužel nic neuděláme, vyjma "surové" změny hlavní stránky na tento týden. Papír se nedá editovat a zbytečné plakat nad rozlitým mlékem. Dojednával jsem dříve u Nadace přesměrování wikipedie.cz/Experti-na-prirodu, abychom se právě podobnému vyvarovali a i v emailové komunikaci s výrobcem jsem to několikrát zmiňoval. Bohužel, stalo se (po dobu mé nepřítomnosti) a do tisku šla tato verze. Snad se podaří u případného dalšího (třetího) tisku v dalším periodiku vše na výbornou.

PS. Původním záměrem bylo cílit reklamu zcela mimo prostor Wikipedie a zde mít jen konkrétní stránku s editací divočáka (+ zmínku Pod Lípou pro wikipedisty). Nicméně nevýhodou dobrovolnické práce je to, že nic není příliš jisté a vše se dělá za pochodu. Držme palce, ať to nové editory k nám přivede. S pozdravem --Chmee2 (diskuse) 4. 9. 2012, 08:13 (UTC)

Něco podobného s zvířátky jako experty na přírodu jsem viděl v reklamě na nějakou minerálku... --Dezidor (diskuse) 4. 9. 2012, 08:32 (UTC)

• Nebylo by místo slova druhé lepší slovíčko další? Říkám si, kdo je tu ten první... A kdo je ten druhý... Asi se jedná o nějaký slovakismus.--Svajcr (diskuse) 4. 9. 2012, 11:34 (UTC)

Původní myšlenka je taková, že nejlepší experti jsou zvířata (ti jsou tedy první). Jako druzí největší experti jsou pak lidé. Proto tam není to slůvko další, ale má to být odstupňované, že my jsme až za nimi. S pozdravem --Chmee2 (diskuse) 4. 9. 2012, 11:36 (UTC)

Díky! Konečně mi to někdo vysvětlil. Viděl jsem tu tištěnou reklamu s liškou a vůbec mi to nebylo jasné. Jednak jsem vůbec netušil, že liška "štěká", tak jsem si říkal, proč je tam "haf, hafy haf" - liška? A pak jsem nepochopil to "druhé" experty. Spíš mi to evokovalo, nějakého blbce.

Tak zajímavé to je, jsem zvědaví, jaký to bude mít dopad - bude se dělat nějaké vyhodnocení?--Juandev (diskuse) 5. 9. 2012, 05:45 (UTC)

Řadová číslovka ve spojení se superlativem (např. "druhý nejlepší") má v češtině celkem srozumitelný význam a rozhodně ji nelze zaměňovat se slovem "další". Ovšem pokud z kontextu není jasné, kdo je ten nejlepší (t. j. první nejlepší), tak může spojení své srozumitelnosti pozbýt. Prvním expertem by snad mohl být tento. --ŠJů (diskuse) 5. 9. 2012, 14:45 (UTC)

Reklama na Wikipedii - co to znamená?

Zrovna před chvílí se k nám na IRC dostal odkaz na reklamu Wikipedie. Ale abych se přiznal, tak jsem vůbec nepochopil pointu. Pomůže mi někdo?--Juandev (diskuse) 3. 9. 2012, 17:23 (UTC)

Zkus wikipedie.cz/Experti-na-prirodu a nebo se podívat o pár řádků výše... --Chmee2 (diskuse) 3. 9. 2012, 17:34 (UTC)

Jak jsem si právě všiml, někdo se nechal reklamou inspirovat a na hlavní straně "vylepšil" obrázek týdne. Umí to někdo opravit? Petr Karel (diskuse) 4. 9. 2012, 09:14 (UTC)

Viz sekce výše. --Silesianus (diskuse) 4. 9. 2012, 09:19 (UTC)

Ahoj, napravit to můžeš na stránce Wikipedie:Obrázek týdne/2012/36, když si tam najdeš starší verzi a tu revertuješ nazpět. "Vylepšení" jsem udělal já po příspěvcích, že návštěvník, co si reklamu přečte, nepochopí, kam dále postupovat. Před případným revertem si prosím případně přečti diskuzní vlákno zde Pod Lípou o jedno výše, kde toto lidé píší, případně je ještě návazná diskuse zde. Zvaž prosím, jestli chceš i pak opravovat. Nicméně, edituj s odvahou, stále je to Wikipedie. Nicméně tento týden máme takto možnost oslovit lidi skrze upoutávku na hlavní straně, co se z reklamy v Respektu na českou Wikipedii podívají a budou hledat, co reklama znamená. Jsem s pozdravem --Chmee2 (diskuse) 4. 9. 2012, 09:21 (UTC)

Reklama je i v aktuálním čísle časopisu Příroda. Čili bych to na hlavní straně nechal, ať to má nějakou návaznost. Jinak to považuji za skvělou věc, neměli jsme nikdy nic podobného. Díky Chmee2. --Tlusťa 4. 9. 2012, 09:32 (UTC)

Jen kriticky připomenu, že o tudle návaznost z akcemi a sponzory na hlavní straně už se tu jeden Wikipedista staral, který "dá se říct" byl odtud vyhnán. Tak aby se to s tou hlavní stranou nezvrklo. Užívejte s mírou!--Juandev (diskuse) 5. 9. 2012, 05:48 (UTC)

Nemyslím si, že někdo bude Chmee2ho vyhánět jen kvůli tomu, že je v rámci prosazování svého projektu poměrně asertivní, pokud ke kontroverzím dochází jen výjimečně. --Tchoř (diskuse) 5. 9. 2012, 08:15 (UTC)

Klidně si tedy budeme i rubriky hlavní strany vandalizovat reklamou? Myslíte, že přilákaných čtenářů časopisu Příroda k partikulárnímu projektu bude více, než návštěvníků wikipedie, kteří hledají informace a uvedená uhozenost je odradí od toho, brát wikipedii vážně?? (A navíc se kazí práce wikipedistů, kteří si dávají tu práci a vybírají, připomínkují a vylepšují příspěvky do pravidelných rubrik hlavní strany.) Ale když si takto hrají se solidností wikipedie i správci, nehodlám se dále snažit o nápravu. Petr Karel (diskuse) 4. 9. 2012, 09:50 (UTC)

„Myslíte, že přilákaných čtenářů časopisu Příroda k partikulárnímu projektu bude více, než návštěvníků wikipedie, kteří hledají informace a uvedená uhozenost je odradí od toho, brát wikipedii vážně?“ – Ano, to si myslím. Na hlavní straně nikdo informace nehledá, ta slouží na upoutání pozornosti k projektu a to naprosto splňuje i tato „reklama“ na sebe sama. Zdůrazňuji že nejde o žádný komerční produkt ale jen a pouze o propagaci Wikipedie samotné. --egg 4. 9. 2012, 10:13 (UTC)

Je to fajn. :-) --Lukáš Lánský (diskuse) 4. 9. 2012, 10:34 (UTC)

Rozhodně by se stránka Wikipedie:WikiProjekt Chráněná území/Experti na přírodu neměla tvářit jako normální článek a neuvádět neznalé navštěvníky hlavní strany, která nemají ponětí o nějaké reklamní akci, v omyl. Rozhodně by stránka měla být viditelně označena jako reklama. Za zvlášť nevhodné považuju šablonou změněný název na Národní park Šumava. Často se mnozí ohánějí seriózností Wikipedie, a ta tady hodně zaplakala. --Jowe (diskuse) 4. 9. 2012, 10:36 (UTC)

Jistě, mnoho neznalých čtenářů je teď zmateno článkem, u kterého je v záhlaví výrazně napsáno Naposledy editováno prasetem divokým a v zápatí Bohužel nerozumíme, co experti na přírodu napsali, proto hledáme další autory, kteří by se rádi podělili o vědomosti o chráněných územích ČR. Říkají si, jak je možné že prase divoké edituje Wikipedii, můžeme jí vůbec věřit, když tam má prostor i čuně? Rozhodně by se nemalá snaha o přilákání nových editorů měla rychle odsoudit a urychleně někam zamést.--Tlusťa 4. 9. 2012, 10:44 (UTC)

Mnoho neznalých čtenářů teď může být dojem, že do Wikipedie je možné vložit libovolný nesmysl, žert, experiment... a její důvěryhodnost může u mnohých klesnout. Já snahu rozhodně nezatracuju, ani se jí nesnažím někam zamést, pouze si myslím, že by tato reklamní akce měla být jasně čitelná i pro mnoho čtenářů, kteří se o ní nedozvěděli z tištěných médií. --Jowe (diskuse) 4. 9. 2012, 10:59 (UTC)

„...dojem, že do Wikipedie je možné vložit libovolný nesmysl, žert, experiment.“ Však to taký možné je, Jowe, to je správný dojem. Ne nadarmo je odjakživa na začátku šablony {{experimenty}} poděkování, protože experiment stojí často na začátku skutečného zapojení do projektu. Měli bychom být rádi za každého, kdo si všimne tlačítka editovat a odvážně ho vyzkouší. --egg 4. 9. 2012, 11:31 (UTC)

Nesmysl, žert, experiment je však v brzké době revertován a není odkazován z hlavní strany. Že to takto může být matoucí pro mnohé čtenáře, dokazuje editace velmi zkušeného wikipedisty. --Jowe (diskuse) 4. 9. 2012, 12:28 (UTC)

Osobně mi reklama přijde velmi vtipná a nemám z odkazem z hlavní stránky žádný problém. Zvědavý čtenář klikne i na odkaz "Chro, chro..." a tak se může do práce zapojit i bez toho, aniž by si musel nutně koupit týdeník Respekt nebo časopis Příroda. Nevidím ani problém s využitím sekce obrázek týdne. Cílem akce je přece nabrat nové autory, což je myslím stále jednou z priorit Wikipedie (alespoň české). Kritizovat takhle jen tak, to je velmi jednoduché, ale zorganizovat takovou akci a něco vymyslet už ne. Myslím si, že než ke kritice je teď lepší doba pro díky. Já tedy Chmee2 (a dalším, kdo se podíleli, pokud takoví jsou) děkuji za jeho nápad a práci, kterou odvedl. Zdraví --Mates (diskuse) 4. 9. 2012, 11:37 (UTC)

Osobně mi to taky přijde vtipné. Taky jsem nejdřív koukal, co se děje a objevil jsem okamžitě další informace. Kdo má zájem, ten si zjistí, o co "go". Já osobně se skláním před nápadem, který zaujal... --Jaroslav Ondráš (diskuse) 4. 9. 2012, 12:02 (UTC)

Souhlas s Matesem. Spíše bych na celé akci hledal pozitiva a ocenil snahu autorů. Jenom by mě zajímalo, jestli se bude nějak hodnotit výsledek celé akce, jestli to celé úsilí stálo za to. Asi to bude dost obtížné, když tak alespoň návštěvnost stránky Naposledy editováno prasetem divokým... --Ladin (diskuse) 4. 9. 2012, 12:12 (UTC)

Ahoj, taktéž jsem nad měřidlem úspěšnosti akce přemýšlel a mám obavu, že to bude podobné jako u pexesa, co jsme s Tlusťou a dalšími vyráběli. Tedy, že ani zde se nebude dát změřit přímý úspěch či neúspěch akce, jelikož se asi nikdy nedozvíme, jestli někdo začal editovat zrovna kvůli této aktivitě. Nicméně, můžeme se podívat aspoň na statistiky. Spíše než stránku s editací prasátka, bych bral za více směrodatné počítadlo přístupu na stránku samotného projektu, tedy zde. Nicméně tam je zatím pouze včerejšek, kdy se obrázek změnil jen na 2-3 hodiny. Uvidíme zítra, jak to bude vypadat dnes. Další bychom mohli poměřovat shlédnutími videa na Youtube, či bychom mohli vzít jako úspěch, jak moc to zaujme česká média, až se mi podaří pro ně sepsat tiskovou zprávu a poslat ke zveřejnění. Kdyby tě napadlo něco dalšího, určitě napiš. Když už nic jiného, na chvilku to zas přitáhne pozornost různých lidí k Wikipedii. --Chmee2 (diskuse) 4. 9. 2012, 13:16 (UTC)

Možná by se jako jeden z parametrů úspěšnosti nechalo brát počítadlo nových registrací. Pokud počet nově registrovaných uživatelů v průběhu kampaně nějak výrazněji vzroste, považoval bych ji (podle tohoto parametru) za úspěšnou. --YjM | _d^p 4. 9. 2012, 18:10 (UTC)

Myslím, že nejlépe o úspěšnosti reklamní akce vypovídá (bude vypovídat) tato stránka. Jedná se o výpis všech editací v článcích o chráněných územích. Dá se z toho mnoho vyčíst, teď např. to, že na prvního editujícího nováčka, kterého přilákala reklama, zatím ještě čekáme. Jsem osobně velmi zvědav, jak se zvýší celkový počet editací v těchto článcích, počet editujících a počet editujících nováčků. --Jowe (diskuse) 5. 9. 2012, 10:13 (UTC)

Také se přidám. Je to vtipné a dost pěkně zpracované. Jen malý problém spatřuji v tom odkazu. Když někdo někde vidí www.wikipedie.cz, tak si řekně "to znám" a nemá potřebu se dívat na hlavní stranu. Zvídavý člověk se jistě časem prokliká, ale možná to opravdu chtělo odkaz přímo na wikiprojekt.--Ben Skála (diskuse) 4. 9. 2012, 13:10 (UTC)

Vtipné mi to po pravdě moc nepřijde.. Ale chtěl bych veřejně pochválit snahu autorů. Pro případné příští propagační akce budeme jistě schopni vypilovat chyby, které nastaly teď. Takže Chmee2, i další, kteří na tom případně dělali – palec hore :-) --YjM | _d^p 4. 9. 2012, 18:10 (UTC)

Zůstává mi rozum stát, nad tím, jací dovedou být někteří lidé stížnostové. Pro všechny tyhle asi jediná rada: vemte volno z práce a začněte psát články o přírodě místo nováčků, které má přilákat reklama… Ano, reklama má jistě své drobné mouchy, ale je nutno zvažovat její celkový přínos projektu, na kterém všichni pracujeme. Díky Petrovi i ostatním! — Jagro (diskuse) 4. 9. 2012, 20:29 (UTC)

To by nebyla česká Wikipedie, aby tu pořád s něčím někdo nesouhlasil. — Loupežník (diskuse) 4. 9. 2012, 20:42 (UTC)

Ohledně těchto "srandiček" jsem spíš konzervativní a v první chvíli mě napadlo "Co to tu dělá?" Ale myslím, že popis u obrázku "Chro, chro, chro" i info v článku "Podívejte se, jak tento článek vznikl!" a dole "Bohužel nerozumíme, co experti na přírodu napsali..." dá většině čtenářů jasně najevo, o co tu jde. Pravda, vždycky bude dost lidí, kteří dělají pro Wikipedii fůru práce a přesto jim tento způsob nesedí. Nevytýkejme jim to, pokud respektují, že i v tomto případě platí názor komunity: tedy jasně převažující názor v diskusi.
BTW, možná z toho článku mohl vést odkaz na správný článek Národní park Šumava. Dost lidí si možná řekne "Pěkný vtip, ale to tu o NP Šumava mají jen toto?" --Packa (diskuse) 5. 9. 2012, 09:50 (UTC)

@Jagro, Loupežník: Mít na něco jiný názor nebo mít připomínky, jak něco udělat lépe, je lidská přirozenost. Aby to na české Wikipedii vypadalo jako na ÚV KSČ nebo v komunistickém parlamentu, kde každý se vším povinně bez výhrad souhlasil, doufám nechce nikdo. Proto páni kolegové i u "stížnostů" předpokládejte dobrou vůli. --Jowe (diskuse) 5. 9. 2012, 10:22 (UTC)

Omlouvám se, Jowe, ale dávám tvůj příspěvek chronologicky správně až za ten můj. Takto by to vypadalo, že jsem na něj nereagoval. Protože uvažovat o přirovnání české wiki k ÚV KSČ znamená, že diskutující nepochopil podstatu tehdejšího režimu. Tehdy totiž nešlo jen o cenzuru a o povinnost bez výhrad se vším souhlasit, ale taky o z toho plynoucí autocenzuru, tedy že si člověk sám říkal "toto nemůžu napsat", a že až na pár tisíc lidí ostatní raději se vším navenek souhlasili. Tak fungují totalitní režimy: jejich raná stádia sama vše potírají, pozdější se už soustřeďují na ovlivňování myšlení lidí. Román 1984 to popisuje přesně: strana dosáhla toho, že si W. Smith, který šel původně proti režimu, nakonec uvědomil, že má rád Velkého bratra.

Na druhou stranu jsem moc rád, že dnešní generaci už tehdejší režim a srovnávání s ním netrápí. To bychom ale byli OT, takže si dovolím dál o ÚV KSČ nediskutovat. --Packa (diskuse) 5. 9. 2012, 12:00 (UTC)

Nemám námitek proti tomu, že Chmee2 či další zvolili netradiční prostředek s nádechem humoru. Důvěryhodnost projektu není úměrná tomu, jak moc jsme suchopární a zda chodíme pomalu a tváříme se ctnostně. I velmi kvalitní a seriózní projekt si může dovolit jistou míru nadhledu a vtipu - trvání na školometské vážnosti by naopak bylo známkou toho, že máme komplexy a potřebujeme sami sebe marně ujišťovat o čemsi, čeho se nám ve skutečnosti nedostává. Ovšem ty netradiční prostředky jsou velmi citlivé na to, aby se udržely nad laťkou a nesklouzávaly od humoru k trapnosti. Což je sice značně subjektivní, ale přece jen se nějaká objektivní kritéria k posouzení najdou. Pokud se z této reklamní kampaně pokouším vyčíst jakýsi, snad metaforický význam, tak ji chápu tak, že skuteční odborníci píší nesrozumitelně (doslova jako prasata), a proto nutně a akutně potřebujeme nové přispěvatele, kteří sice nejsou takovými odborníky na přírodu, ale zato dokážou psát srozumitelně, či snad respektovat zdejší styl a zvyklosti. Je však takovéto sdělení správně zacíleno, když je adresováno potenciálním nováčkům, kteří s editováním Wikipedie nemají žádné zkušenosti? Nebo se mýlím a onen dlouhatánský text "psaný prasetem" a doprovodný obrázek a příběh nemají znamenat prostě vůbec nic a mají jen šokovat a upoutat pozornost jako Lord Hoven? --ŠJů (diskuse) 5. 9. 2012, 14:11 (UTC)

Druhý možný výklad sdělení reklamní kampaně by mohl být, že zatímco jiná témata mají své patrony a fanoušky či nepřátele (firmy a jejich produkty, politici a politické strany, populární umělecká, náboženská či technická témata atd.), tak o přírodě nemá kdo psát, protože je pustá a prázdná, obývaná jen negramotnými tvory. Ovšem ani tento důraz by příliš smyslu nedával, protože o přírodu se nezajímá o nic méně lidí než o železnici, interrupce nebo kalvinismus. --ŠJů (diskuse) 5. 9. 2012, 14:57 (UTC)

@Chmee2: Kampaň je prima, díky za ni. --Nadkachna (diskuse) 6. 9. 2012, 01:37 (UTC)

Dává to smysl?

Dovolím si upozornit na příspěvky od Speciální:Příspěvky/Rybarrakuda - články Folikulární dendritická buňka a Fences and pickets model složení plazmatické membrány a část článku Cytoplazmatická membrána. Dává to nějaký smysl nebo je to vandalizace pomocí záplavy "odborných" pojmů? Nejsem odborník na buňky, tak nemohu soudit. Děkuji za vyjádření. --Vachovec1 (diskuse) 4. 9. 2012, 20:36 (UTC)

Je to jedna z účastnit projektu SPW a mohu vás ujistit, že o vandalismus se určitě nejedná. Články Folikulární dendritická buňka a Fences and pickets model složení plazmatické membrány jsou vysoce specifická a velmi komplikovaná témata a je velmi obtížné je napsat bez odborných termínů (nicméně kdokoliv se o to může pokusit, editujte s odvahou). --Vojtech.dostal (diskuse) 4. 9. 2012, 20:42 (UTC)

No dobře, ale těch odborných termínů je tam opravdu moc. Takhle ten článek bude něco říkat pouze opravdovému expertovi, což běžný čtenář Wikipedie určitě není. Každý z těch pojmů by potřeboval na Wikipedii vlastní článek, aby to komplexně mělo nějaký smysl. Je něco jiného, když studenti v rámci SPW přidávají do Wikipedie například články o světcích a když sem přidávají práce, které si formou nezadají s diplomkou na VŠ. --Vachovec1 (diskuse) 4. 9. 2012, 20:57 (UTC)

Rozumím, že to je pro laika nepochopitelné. Na druhou stranu, laik si informace o těchto tématech pravděpodobně na Wikipedii hledat vůbec nebude, tohle jsou články primárně pro vysokoškoláky z oboru. To však neznamená, že bychom se o maximální zjednodušení a přiblížení věci neměli snažit: alespoň úvod by měl být pochopitelný.--Vojtech.dostal (diskuse) 4. 9. 2012, 21:00 (UTC)

Já jen podotýkám, že se očividně jedná o překlad z anglické Wikipedie, a články by tedy měly být označeny pomocí {{překlad}}, což by asi bylo dobré sdělit těm studentům píšícím Wikipedii. --Mormegil ✉ 5. 9. 2012, 07:41 (UTC)

Jedna z výhod Wikipedie je, že je hypertextová. Běžně neznámé pojmy jsou proto odkazovány a pokud je někdo nezná, musí holt začít tím, že si je nastuduje. Samozřejmě může být článek napsán špatně z toho hlediska, že zbytečně používá cizí slova a zbytečně předpokládá víc znalostí, než by bylo potřeba. Ale to je normální. Další výhoda Wikipedie je totiž v tom, že články jsou vylepšovány postupně. Někdo je úzce odborně zaměřený a dokáže přeložit téma včetně všech jeho aspektů, později třeba přijde k článku někdo, kdo má k oboru blízko a zároveň je rozený pedagog, ten pak třeba doplní úvod či předělá úvod do srozumitelnější podoby. Pokud si myslíte, že by to bylo možné napsat srozumitelněji, považujte to prostě za nedodělaný článek — těch tu je ostatně naprostá většina. Nanejvýš si můžeme založit nějakou šablonu po vzoru en:template:Technical a článek olepit.--Tchoř (diskuse) 5. 9. 2012, 08:27 (UTC)

Tu šablonu považuju za dobrý nápad. Když budu mít čas, pokusím se jí vytvořit (pokud mě mezitím někdo nepředběhne). --Vachovec1 (diskuse) 5. 9. 2012, 08:53 (UTC)

Šablona není problém, ale zjevně to k tomu bude ještě chtít přeložit tohle – en:Wikipedia:Make technical articles understandable. To bych sice taky zvládnul, ale chvíli to potrvá. Teď překládám něco jiného (Angelina Jolie), takže to zatím musí počkat. --Vachovec1 (diskuse) 5. 9. 2012, 09:08 (UTC)

Jsem profesí elektrotechnik, obsah zmíněných článků je pro mne naprosto nesrozumitelný. A to považuji za špatné. Článek by měl být rozhodně opatřen úvodem v délce dvou nebo tří vět, který by i mně neznalému naznačil, o co se jedná. Dokud tento úvod nebude, měl by zasvěcený wikipedista (zřejmě Vojtech.dostal) označit článek jako rozpracovaný/pahýl, případně jiným vhodným způsobem. Stejně tak by v článku mělo být uvedeno, že nejde o původní článek, vytvořený v češtině z uvedených zdrojů, ale že jde o překlad z anglické verze. Na rozdíl od předřečníků se domnívám, že wikipedie je především pro laiky v daném oboru, nemá suplovat odbornou monografii nebo odborné časopisy. Leotard (diskuse) 5. 9. 2012, 16:11 (UTC)

Wikipedie chce být encyklopedií, která slučuje všeobecné encyklopedie s odbornými. I když to je vznešený cíl a možná se k němu dostaneme, zaděláváme si tím na problémy (viz např. psaní metan/methan podle odbornosti článku).

Souhlasím s Leotradem, že článek by měl mít v úvodu aspoň dvě nebo tři věty, který by i jakémukoliv neodborníkovi naznačily, o co jde. Vojtovo odkazování "a pokud je někdo nezná, musí holt začít tím, že si je nastuduje" beru pro vlastní text článku, ne pro úvod.

Šablonu bych taky považoval za dobrý nápad – máme tu fůru článků hlavně z matematiky a fyziky, u kterých člověk tuší, že jsou odborně správně, ale nic z nich nepochopí. Např. v článku Laplaceův-Rungeův-Lenzův vektor je aspoň pro mě pochopitelná jen první věta, v článku Komutátor (algebra) nechápu ani tu :-( --Packa (diskuse) 6. 9. 2012, 01:09 (UTC)

Jak se to řeší jinde ve světě?

Chtěl bych poprosit někoho, kdo se tu na české wikipedii pohybuje již dlouho, zda by mi mohl alespoň stručně popsat zkušenosti s konfrontováním řešení problémů a sporů na české wikipedii s například anglickou verzí wikipedie. Pročítal jsem spoustu diskuzí na různá témata a mám takový pocit, že se řeší stále dosti základní otázky (např. mazání neověřených zdrojů, spory o NPOV atp.) Takové věci by přeci v daleko rozsáhlejších jazykových verzích wikipedie měly být "jasné" a funkčnost různých postupů řešení problémů dávno vyfiltrována. Nevíte tedy prosím někdo, jestli dochází k nějakému organizovanému slaďování se světem nebo si to naše wikipedie rýsuje vlastní cestou a někdy možná objevuje objevené? (Což samozřejmě není někdy na škodu nebo je to možná nutné.)– Tento nepodepsaný komentář přidal uživatel Mejdlowiki (diskuse • příspěvky)

Zevrubnou analýzu tady asi nikdo na počkání nenapíše. Obecně ovšem platí, že větší projekty jsou mnohem hůře ukočírovatelné než malé projekty, kde téměř každý každého zná a každý stačí sledovat téměř veškeré dění. Ve větším projektu se jistě najde víc precedentů k víc situacím, ale těžko lze očekávat, že by byl konzistentnější, vyzrálejší a stabilnější. Spíš bude byrokratičtější a těžkopádnější a paradoxně zároveň živelnější a nepřehlednější. K průnikům užitečných řešení mezi projekty a ke konfrontaci rozdílností dochází dnes a denně - už proto, že v každém projektu působí řada lidí, kteří mají zkušenost i s jinými projekty. --ŠJů (diskuse) 5. 9. 2012, 14:25 (UTC)

Pokud někdo používá argument "Na anglické wiki to mají takto" jako jediný (resp. hlavní) argument, pak jej většinou někdo odkáže na tuto úvahu :-) --Pavel Jelínek (diskuse) 5. 9. 2012, 14:34 (UTC)

Seznamy epizod seriálů

Pokračování a více informací o tématu zde.

Zdravím kolegové, omlouvám se za mojí neúčast, ale vše jsem si pečlivě přečetl a nemohu z toho však usoudit váš názor, jelikož má otázka padla na barevné proužky a celkový vzhled seznamů epizod, o které se s radostí budu starat a zakládat nové a upravovat podle této verze, však jen po schválení. Tak že, jak jste usoudili vy? Jak bych měl pokračovat v prosazení vzhledu bez jakéhokoliv zbytečného a složitého nastavování kolegy Mildy.--Tvstrela (diskuse) 5. 9. 2012, 15:37 (UTC)

Myslím, že nejlepší by bylo založit žádost o komentář, která by tu to záležitost jednou pro vždy vyřešila a ušetřila by Wikipedii oboustranných revertačních tahanic. --Jowe (diskuse) 5. 9. 2012, 15:43 (UTC)

Přiznám se, že Vašemu příspěvku a Vaší otázce nerozumím. --Tchoř (diskuse) 5. 9. 2012, 21:25 (UTC)

Žádost o komentář: Program asistence se soudními poplatky

Původní zpráva v angličtině: Request for Comment: Legal Fees Assistance Program

I apologize for addressing you in English. I would be grateful if you could translate this message into your language.

The Wikimedia Foundation is conducting a request for comment on a proposed program that could provide legal assistance to users in specific support roles who are named in a legal complaint as a defendant because of those roles. We wanted to be sure that your community was aware of this discussion and would have a chance to participate in that discussion.

If this page is not the best place to publicize this request for comment, please help spread the word to those who may be interested in participating. (If you'd like to help translating the "request for comment", program policy or other pages into your language and don't know how the translation system works, please come by my user talk page at m:User talk:Mdennis (WMF). I'll be happy to assist or to connect you with a volunteer who can assist.)

Thank you! --Mdennis (WMF)6. 9. 2012, 01:51 (UTC)

Distributed via Global message delivery. (Wrong page? Fix here.)

---

Překlad:

Nadace Wikimedia otevřela žádost o komentář ohledně navrženého programu, který by umožnil poskytnutí právní pomoci (zejm. ve formě podílu na nákladech řízení) uživatelům ve specifických podpůrných rolích (např. správci), proti kterým jsou v souvislosti s těmti rolemi podnikány právní kroky. Píšeme to sem, aby vaše komunita o této diskusi věděla a měla možnost se do ní zapojit.

Díky! --Mdennis (WMF)6. 9. 2012, 01:51 (UTC)

Distribuováno skrze Global message delivery.

Přeložil --Pavel Jelínek (diskuse) 6. 9. 2012, 07:09 (UTC)

Upresnil jsem dle textu navrhu. --Jklamo (diskuse) 6. 9. 2012, 08:15 (UTC)

Soutěž Den finanční gramotnosti

Dobrý den. Rád bych vás upozornil na zajímavou soutěž Den finanční gramotnosti, která probíhá na české Wikipedii od 8. září do 8. listopadu 2012. Hlavním cílem je napsat, či výrazně zkvalitnit 50 vybraných hesel z oblasti finanční gramotnosti. Pěkný den. :) --Krvesaj (diskuse) 7. 9. 2012, 17:22 (UTC)

Emoční kvocient‎ - externy odkaz na EQ test

Ahojte, prosim o vas nazor. Mozem pridat externy odkaz na EQ test k podstranke Emoční kvocient ?

Dakujem za vas nazor.

Toto je nasa diskusia s Matesom:

ahoj Mates, dostal som od teba tuto spravu: (rozdíl | historie) . . m Emoční kvocient‎; 10:15 . . (-109)‎ . . ‎Mates (diskuse | příspěvky)‎ (-odkaz, nejsme webový rozcestník, dle mého zas tak úzce nesouvisí, +proč tedy nepřidáte i odkaz na ostatní existující eq testy)

Moj dovod na pridanie je, ze citatel ma hned k dispozicii preklik na EQ test, ktory sa priamo tyka Emocneho kvocientu. Pridanie odkazov na ostatne testy? nemam zmapovane vsetky webstranky s testami. Ved ked si chce pridat dalsi uzivatel iny test, tak to moze urobit - ved o tom je wikipedia. spojit sily a vytvarat obsah. ci? Aky je rozdiel ked napr. tu http://en.wikipedia.org/wiki/Emotional_intelligence su prekliky na testy a na cs.wikipedia to nejde? dakujem za info -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) KozacekFrantisek (diskuse)

Ahoj, mně osobně nepřišel odkaz přímo na stránky s EQ testem důležitý ani rozšiřující. "Ved ked si chce pridat dalsi uzivatel iny test" - tomu jsem právě chtěl zabránit a právě proto jsem napsal "nejsme webový rozcestník". Osobně považuji externí odkazy za něco, co je buď zdrojem ke článku, nebo obsahuje nějaké rozšiřující informace, ale samotný test mi jako rozšiřující informace nepřipadá. EQ test si může čtenář najít ručně i přes vyhledávač - nemusíme mu vnucovat právě tento. To je můj osobní názor. Můžeš o tom vznést diskusi a pokud na to budou mít ostatní jiný názor, pak samozřejmě ustoupím. S pozdravem --Mates (diskuse) 6. 9. 2012, 18:59 (UTC)

Ahoj Mates, dakujem za odpoved. Nenasiel som ale v tvojom komentare odpoved na otazku, ze preco na EN wiki to ide a na CS to nejde. Hore je link s konkretnym prikladom. Som novacik na wikine, tak kazdej rade sa velmi potesim. Ako mozem urobit diskusiu, ako si mi odporucil? A este posledna otazka, ked ako pises ustupis a bude tam odkaz a niekto iny si povie ze mu to tam vadi, tak sa budem musiet opat takto dotahovat? Dikes, pekny vikend -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) KozacekFrantisek (diskuse)

Ahoj, existuje tu pěkná stránka Wikipedie:Na EN wiki to tak mají. Ale tím argumentovat nechci :-)... Na anglickém projektu to mají, nicméně já osobně v tom žádný přínos nevidím. Na anglické wikipedii jde spousta věcí, co zde ne (např. fair use obrázky), můj názor je ale stále stejný - nepovažuji to za důležité. Nejlepší místo na takovou otázku je Wikipedie:Pod lípou, kde kliknutím na "Přidat téma" můžeš založit diskusi a zjistit názor ostatních. Pokud většina lidí řekne, že se mýlím a že přínos vidí, pak se podřídím. Další, kterým by se to nelíbilo, můžeš odkázat na diskusi, kterou bys tam založil, že tam se to dohodlo. Nicméně, pokud i tak bude dál trvat na svém názoru, pak ano, celá diskuse se asi bude opakovat. To je nedílnou součástí Wikipedie, neustálé přesvědčování kolegů a domluvy, co je správné... :-). Zároveň bych Tě chtěl poprosit, aby ses v diskusích podepisoval, což zařídíš kliknutím na kolonku podpisu (modrá tužka napravo vedle kurzívy. Díky, taktéž přeji pěkný víkend --Mates (diskuse) 7. 9. 2012, 16:34 (UTC)

--KozacekFrantisek (diskuse) 10. 9. 2012, 10:48 (UTC)

Podle Wikipedie:EO#Na co obvykle neodkazovat tam nepatří a já osobně ho vnímám jako spam. --Tlusťa 10. 9. 2012, 10:58 (UTC)

Wikidata is getting close to a first roll-out

(Apologies if this message isn't in your language.)

As some of you might already have heard Wikimedia Deutschland is working on a new Wikimedia project. It is called m:Wikidata. The goal of Wikidata is to become a central data repository for the Wikipedias, its sister projects and the world. In the future it will hold data like the number of inhabitants of a country, the date of birth of a famous person or the length of a river. These can then be used in all Wikimedia projects and outside of them.

The project is divided into three phases and "we are getting close to roll-out the first phase". The phases are:

1. language links in the Wikipedias (making it possible to store the links between the language editions of an article just once in Wikidata instead of in each linked article)
2. infoboxes (making it possible to store the data that is currently in infoboxes in one central place and share the data)
3. lists (making it possible to create lists and similar things based on queries to Wikidata so they update automatically when new data is added or modified)

It'd be great if you could join us, test the demo version, provide feedback and take part in the development of Wikidata. You can find all the relevant information including an FAQ and sign-up links for our on-wiki newsletter on the Wikidata page on Meta.

For further discussions please use this talk page (if you are uncomfortable writing in English you can also write in your native language there) or point me to the place where your discussion is happening so I can answer there.

--Lydia Pintscher 10. 9. 2012, 13:12 (UTC)

Distributed via Global message delivery. (Wrong page? Fix here.)

Kategorizace olympioniků

Mají být sportovci, kteří startovali na olympijských hrách pouze v ukázkových sportech, tedy mimo oficiální program, kategorizováni mezi olympioniky? Příkladem je Andrea Jaegerová, která hrála tenisový turnaj na LOH 1984, tenis se však mezi olympijské sporty vrátil až v roce 1988.

A obecně: Kdy se vlastně sportovec stává olympionikem a má být mezi ně kategorizován? Po nominaci národním olymp. výborem, po složení olympijského slibu na OH, nebo až když nastoupí do olympijské soutěže? Pokud by se sportovec zranil v některé z těchto fází před startem olympijské soutěže, kategorizovali bychom jej mezi olympioniky?--Kacir 12. 9. 2012, 10:36 (UTC)

Olympionik je ten, kdo se jako sportovec účastnil olympijských her. Seznam účastníků je v posledních letech oficiální a vydávají ho národní olympijské výbory a jde ho, pokud vím, najít i na stránkách her. Z toho bych vycházel. Jestli se nakonec z nějakého důvodu nezúčastnil vlastní soutěže nebo jestli byl jen v ukázkovém sportu, není IMHO podstatné (někdy je to i těžko dohledatelné). Jedinou výjimkou by snad mělo být, když byl nominován a nakonec na olympiádu evidentně nejel. --Packa (diskuse) 12. 9. 2012, 11:22 (UTC)

Já bych se řídil jen oficiálním seznamem olympijských výborů. Oni si problémy marodů, náhradníků, provinilců řeší sami, proč se do toho plést (a vznikly by hádanice).--Zákupák (diskuse) 12. 9. 2012, 11:39 (UTC)

Ano, díky, to je rozumné řešení.--Kacir 12. 9. 2012, 22:46 (UTC)

QR kódy na památkách v Praze 10

Štítek určený na památku

Milé kolegyně, milí kolegové, jak už vás před časem informoval pan předseda Reiter, připravila Praha 10 systém QR kódů s odkazem na články na Wikipedii. Inspirovali jsme se mj. v městě Monmouth‎. Vše proběhlo po dohodě a ve spolupráci s vedením české Wikimedie. V první fázi bude rozmístěno 15 smaltovaných cedulek s kódem, které budou vyvěšeny zejména na stavby zpřístupněné v rámci letošního Dnů evropského dědictví. Další štítky budou následovat. Více viz tato zmínka [1], zářijové Noviny Prahy 10 a tisková zpráva, která se připravuje. Slimejs (diskuse) 9. 9. 2012, 22:24 (UTC)

Velice pěkné, gratuluji. Podobně by se daly označkovat i jiné objekty (například ulice). Jen by mne zajímalo, jak je zajištěno, že článek nikdo nepřejmenuje, nepřesune atd.? Leotard (diskuse) 11. 9. 2012, 06:17 (UTC)

Že by? Ale pokud by náhodou někdo redirect smazal jako zavádějící (nebo copyvio :-D), může být problém :-) JAn (diskuse) 11. 9. 2012, 07:32 (UTC)

Inu, co takhle udělat šablonu {{QR v RL}}, která bude umístěna v článku a upozorní na ten umístěný QR kód v reálném životě (potažmo na to, že mazat se nesmí)? (Napadá mě jen tak čistě technicky, občansky jsem naopak velmi proti těmhle QR kódům, protože podle mého názoru vypadají na domech náramně hnusně.) --Mmh (diskuse) 11. 9. 2012, 07:40 (UTC)

Jsem proti tomu, že takové stránky by se nesměly mazat. Tím, že je na wiki takto veřejně odkazováno, musí být naopak přísnější dohled, zda se nejedná o copyvio a při sebemenším podezření by naopak mělo být bez milosti preventivně mazáno (i když bychom si tím činovníky Prahy 10 zrovna nenaklonili). (A to jsem jinak k potenciálním copyviím velmi tolerantní, zejména nejedná-li se o doslovnou kopii.) Petr Karel (diskuse) 11. 9. 2012, 08:03 (UTC)

To, že by se nesměla mazat stránka, by přece neznamenalo, že by se nesměl mazat obsah. Jde o to, aby návštěvník nenarazil na ono upozornění, že stránka neexistuje a může ji vytvořit, nýbrž aspoň na základní větu, kterou tam bez copyvia svého času napsal ten, kdo tam umístil tu šablonu. --Mmh (diskuse) 11. 9. 2012, 08:09 (UTC)

(S EK.) Nemyslím, že by to někdo myslel tak, že „když je tam tahle šablona, tak se na to nesmí sáhnout, ani kdyby tam byla dětská pornografie“… Spíše jde o to, že pokud narazím na článek označený takovou šablonou (IMHO spíš v diskusi, ostatně cf. en:Template:Press a podobné) a: 1. Chci ho smazat, protože copyvio, mohl bych místo toho zkusit raději napsat aspoň nějaký pahýl (či požádat někde pod lípou, aby se toho někdo ujal). 2. Chci ho přesunout, tak si o trošku důkladněji rozmyslím, jestli ten druhý název je fakt o tolik lepší. 3. Chci smazat přesměrování z původního názvu, tak si dám facku a nechám ho být. Atp. --Mormegil ✉ 11. 9. 2012, 08:13 (UTC)

Díky, Mormegil umí srozumitelněji říci to, co chci říci já. --Mmh (diskuse) 11. 9. 2012, 08:18 (UTC)

Šlo mi hlavně o nedostatečně promyšlené přejmenovávání článků. Setkal jsem se s tím u názvů ulic. Vytvořím dejme tomu článek "Hejtmánkova (ulice v Praze)", protože se mi nechce kontrolovat zda někde nemají ulici stejného jména. Na to přijde snaživý wikipedista, který je přesvědčen, že on umí zkontrolovat, zda někde není stejnojmenná ulice. A přejmenuje článek na "Hejtmánkova", bez toho přídomku (ulice v Praze). Za rok někde, kdekoli, pojmenují nově zřízenou ulici právě Hejtmánkova a další wikipedista přejmenuje původní článek na "Hejtmánkova (Praha). Obsah článku se ani nemusí příliš měnit, jen název bude už třetí. Chci tím naznačit, že totéž může potkat i památky, speciálně kostely, které bývají pojmenovány po oblíbených světcích. Leotard (diskuse) 11. 9. 2012, 10:51 (UTC)

Pro zajímavost linkuji reportáž na TV Metropol (čas 5:23 a dále) o QR kódech na Praze 10 linkujících na Wikipedii--Limojoe (diskuse) 14. 9. 2012, 13:14 (UTC)

Milí kolegové, přimlouvám se za nějaké rozumné označení článků linkovaných na QR kódy ve veřejném prostoru nebo zamknutí možnosti smazat článek, na který linkuje QR kód na budovách. Už několikrát došlo ke smazání původního článku poté, co wikipedista přesunul článek na (z jeho pohledu) lepší adresu, naposledy u Husův sbor (Praha-Vršovice). Teď – při patnácti tabulkách s kódem se to ještě dá ohlídat, ale až jich budou stovky, bude nadlidský výkon kontrolovat platnost a aktuálnost všech odkazů. Slimejs (diskuse) 17. 9. 2012, 16:55 (UTC)

Ona se nabízí otázka, jestli by v případě QR kódů nebylo třeba lepší spíše než na konkrétní název odkazovat na konkrétní stránku pomocí identifikátoru (např. ten Husův sbor), který by měl být dle dokumentace stálý i při přejmenovávání (nemám osobně ozkoušeno). Na druhou stranu nechrání před případy, kdy je stránka smazána a pod stejným názvem opět založena. --Reaperman (diskuse) 17. 9. 2012, 18:20 (UTC)

Nemyslím, že to je dobrý nápad. Pokud mě QR kód pošle na adresu http://cs.wikipedia.org/wiki/Sligo, tak mám šanci si buď všimnout původního cíle, nebo alespoň zkusit kliknout na hledání. Pokud mě ale pošle na nějaké http://cs.wikipedia.org/w/index.php?curid=1234, nevím absolutně vůbec nic. --Mormegil ✉ 18. 9. 2012, 08:36 (UTC)

Ano, pokud dojde ke smazání, je to pro curid problém. Na druhou stranu, jak často by tu mělo docházet k úplnému mazání článků o objektech označených QR kódy? A pokud si někdo dá QR kód na objekt, jehož článek ještě není natolik ustálený, že by mu nehrozilo smazání, je to vcelku jeho problém. Zároveň, doposud se tu řešil pouhý přesun a případné smazání přesměrování (nepřijde mi, že by se tu smysluplná přesměrování po přesunu mazala nějak často), ale stejně tak může dojít k případům, kdy na původním názvu vznikne rozcestník (no budiž, to ještě jde) a nedej bože, aby k přesunu došlo z důvodu uvolnění místa pro článek o mnohem významnějším subjektu (i k tomu dochází, a to teprve si bude čtenář připadat jak Alenka v říši divů). A nemyslím si, že by tohle byly případy, kdy by se měli wikipedisté omezovat jen proto, že si někdo někde nalepil cedulku s QR kódem (a bude taky někdo kontrolovat, jestli tam ta cedulka pořád ještě je?). Napadá mě ovšem ještě jedno řešení, totiž odkazovat v QR kódech rovnou na přesměrování, která budou tvořena podle přesného klíče a názvosloví. Pokud by byl takový systém vhodně nastaven, tak by teoreticky šlo správnost cíle kontrolovat (polo)automaticky. --Reaperman (diskuse) 18. 9. 2012, 16:00 (UTC)

Vyrobil jsem {{QRpedia}} (trochu podle anglické obdoby) pro vložení na diskusi příslušných článků. Pokud někde existuje seznam všech těch článků, mohl by se toho někdo ujmout, já jsem to zatím vložil ke dvěma článkům, o kterých vím. --Mormegil ✉ 18. 9. 2012, 09:27 (UTC)

Díky, to je skvělý systém. Nešlo by ještě odněkud okopírovat systém, kdy by se všechny články s touto šablonou objevily v seznamu, který by je řadil podle počtu přístupů z mobilních zařízení? Aby šlo návštěvnost sledovat na jednom místě? Slimejs (diskuse)

Momentálně moc ne, QRpedia žádné použitelné API či přístup k databázi v aktuální verzi nenabízí (AFAIK). --Mormegil ✉ 19. 9. 2012, 12:59 (UTC)

Osobně příliš nevidím důvod pro zvláštní zacházení s články, na které odkazují QR kódy. I tabulka s QR kódem se dá jistě vyměnit nebo přelepit, co je ale podstatnější, každý by si měl uvědomit, než nechá nějaký link "uhnít" (smazat přesměrování), že na článek může být odkazováno odkudkoli z webu a jedno přesměrování navíc ještě nikoho nezabilo.--pan BMP (napište mi) 18. 9. 2012, 12:30 (UTC)

Problém vidím jen v momentu, kdy dojde k úplnému smazání článku poté, co někdo změní název. Za tu krátkou dobu, co visí 15 tabulek v Praze 10, už došlo k úplnému smazání hned u dvou článků.Slimejs (diskuse) 18. 9. 2012, 16:13 (UTC)

No, nevím, jestli chápu dobře, QR kód odkazuje na Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Praze 10, který ale dosud vůbec neexistoval, pod názvem Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Praze 10 - Strašnice byl odjakživa, AFAICS. --Mormegil ✉ 19. 9. 2012, 12:59 (UTC)

Právě jsem si prohlížel tu stránku Prahy 10 s odkazy do Wikipedie. Z jedenácti odkazů jsou čtyři nefunkční. Skvělý výsledek! Bohužel jsem to před časem odhadl správně, všechny čtyři jsou církevní stavby. Nejsem věřící, mohlo by mi to být lhostejné, ale takhle brutální zacházení si ani kostely nezaslouží.Leotard (diskuse) 19. 9. 2012, 05:57 (UTC)

Prostě zapomněli na své stránce do odkazů zahrnout i poslední závorku, o žádné mazání se nejedná. A tam kde se přesouvalo, zůstalo zachováno i přesměrování. --Tlusťa 19. 9. 2012, 06:11 (UTC)

Nerad provokuji, ale zkontroloval někdo ty tabulky svým mobilem? Jestli ty QR kódy na reálných tabulkách reálně vedou na stránky wikipedie. Z vlastní praxe mám dost zkušeností s předěláváním QR kódů, které nám vedly někam, kam jsme rozhodně nechtěli. Nápad s odkazy z reálného světa do Wikipedie se mi totiž líbí a doufám, že se rozšíří. Zaujaly mne (na Praze 6) informační tabulky v některých ulicích, které seznamují kolemjdoucí s osobami, po kterých jsou ulice pojmenované. Navrhoval jsem totéž na Praze 9, ale Úřad mi odpověděl, že "mají jiné finanční priority". Leotard (diskuse) 19. 9. 2012, 11:15 (UTC)

Můžete si to otestovat třeba na File:QRpedia Prague 10 2012.jpg, že odkaz vede opravdu na QRpedii. --Mormegil ✉ 19. 9. 2012, 12:59 (UTC)

Nebo zde: File:QRpedia in Prague 10 1.jpg - všechny kódy jsou otestované a statistika ukazuje, že už to tu a tam někdo zkouší – http://qrwp.org/stats.php?path=Kostel_Narozen%C3%AD_Panny_Marie_(Záběhlice) nebo http://qrwp.org/stats.php?path=Šalounova_vila Slimejs (diskuse) 19. 9. 2012, 13:19 (UTC)

Nemůžu si to sám vyzkoušet, mám jen hloupý mobil, který to nezvládá. A děti mi mobil půjčit na pokusy nechtějí. Ale napadlo mne, že takhle by se daly označit i některé mobilní předměty, například tramvaje v mém oblíbeném Muzeu MHD ve Střešovicích. Musím to někde navrhnout. Leotard (diskuse) 19. 9. 2012, 18:58 (UTC)

Milý Leotarde, to je výborný nápad a dokážu si docela dobře představit jeho realizaci. Koneckonců, pokud by ses do toho chtěl pustit, snad by se celá věc dala financovat z českého grantového programu Presentation/Outreach. Jediný problém jsou zřejmě skutečně "lidské zdroje", projekt se sám nerealizuje :-). Myslím, že by se v pobočce našlo dost lidí ochotných ti pomoci. --Vojtech.dostal (diskuse) 19. 9. 2012, 19:38 (UTC)

Infoboxy v článcích o obcích

V článcích u různých obcí (například Břežany II) jsem si všiml, že tam jsou dva, svým obsahem se z větší části překrývající, infoboxy. Je to chyba, nebo záměr? Osobně mi to nepřijde zrovna přehledné. --Nadkachna (diskuse) 19. 9. 2012, 09:15 (UTC)

Stará historie, ovšem stále nevyřešená. viz Diskuse k šabloně:IBOM/Hlasování, jejich výskyt potom zde. JAn (diskuse) 19. 9. 2012, 11:07 (UTC)

LocMap Česka zobrazuje pozici znatelně mimo

Staroměstské náměstí

Trojmezí u Hrčavy

Při doplňování infoboxu k jednomu památnému stromu se mi nějak nezdála pozice puntíku na mapě (byl znatelně jinde, jakoby jižněji, než by měl, odhadem tak 7-8 km). Po prvotním překontrolování zadávaných souřadnic na své straně jsem si LocMap otevřel samostatně na Pískovišti, zkusmo vložil souřadnice pro některé notoricky známé a na pohled dobře přiřaditelné body a nestačil se divit: Pražské Staroměstské náměsti se zobrazuje kdesi v Hodkovičkách či Modřanech, česko-slovensko-polské trojmezí hluboko v nitru Slovenska atd., viz přiložené příklady. Díval jsem se, zda snad není zdrojem chyby nějaká recentní editace v použitých součástech (Šablona:LocMap, Šablona:LocMap Česko a Commons:File:Czech Republic location map.svg), ale za poslední dny tam žádné podezřelé úpravy nevidno. Protože víc si s věcí nevím rady, upozorňuji tímto alespoň na problém a doufám, že tomu někdo šikovnější dokáže přijít na kloub a zobrazení doladit. --Miaow Miaow (diskuse) 18. 9. 2012, 16:30 (UTC)

Všiml jsem si včera v noci, že začalo blbnout pozicování prvků v některých šablonách, a když jsem hledal příčinu, prozradil mi Mormegil, že prý bylo zrovna zapnuto HTML5. Mohlo by to souviset, protože chyba se projevuje mj. v relativním pozicování (nepozicuje to od minulé pozice jako dosud, ale od souřadnic 0,0 nadřazeného prvku -- nevím, zda je to správně podle normy, ale tohle jsem zjistil). Není to ono? ---Mmh (diskuse) 18. 9. 2012, 19:29 (UTC)

V kódu šablony LocMap ani pomocných šablon problém nebude, tam skutečně nedošlo k žádným změnám. Osobně jsem to zkontroloval. --Vachovec1 (diskuse) 18. 9. 2012, 21:59 (UTC)

Zajímavá je, že pokud si mapu zvětšíte (třeba width=800), už to vypadá, že to ukazuje přesně. --Jowe (diskuse) 18. 9. 2012, 22:16 (UTC)

Což je medle tím, že chyba má stále stejnou velikost v pixlech, takže při zvětšení je relativně menší (a možná se také trochu posunou okraje mapy, čímž se to srovná). Ten problém je jistě v kódu LocMap či v ní použitých šablon, ale je v tom, že nějaké ty nové moduly jinak interpretují některé HTML parametry, resp. CSS vlastnosti. --Mmh (diskuse) 18. 9. 2012, 22:24 (UTC)

Ale jak to popisujete, tak si sám sobě odporujete. Jestliže problém je v tom, že nové moduly jinak interpretují HTML/CSS, tak problém je přece v těch modulech, ne v kódech šablon. Nelze předpokládat, že z každou podobnou změnou bude nutno upravit všechny stránky, které s tím pracují. Pokud se něco takového stane, musí na to bejt vydanej bugfix. Hoďte to případně někdo na Bugzillu. --Vachovec1 (diskuse) 18. 9. 2012, 22:58 (UTC)

V čem že si odporuji? Problém máme nyní v šablonách, kde ho můžeme vyřešit tím, že dáme do pozicování jiné hodnoty.

Na bug bychom si mohli stěžovat, kdybychom věděli, jak to má fungovat správně. To já ovšem nevím -- pokud je ten nový způsob podle normy HTML5, tak to těžko můžeme označovat za bug, pokud se rozhodlo, že nyní pojedeme v HTML5.

Ovšem, to s tím HTML5 mám od Mormegila, sám do toho nevidím. Vidím jen do toho, že jsem spravil pár šablon, o které se starám, tím, že jsem změnil relativní pozicování a některé nyní již neplatné HTML atributy přemístil do CSS (a pár drobností v interpretaci tabulek jsem zatím neodhalil). --Mmh (diskuse) 18. 9. 2012, 23:19 (UTC)

Zkusil jsem to opravit. --Mormegil ✉ 19. 9. 2012, 09:15 (UTC)

Výborně, zdá se, že zabralo (tyhle kroužky kolem ostrůvků to ukazují pěkně viditelně, předtím byl ostrov na kraji kroužku). --Mmh (diskuse) 19. 9. 2012, 10:56 (UTC)

Teď koukám, že ještě jeden problém přetrvává: Všechny lokační mapy jsou trošku šejdrem vůči původní poloze (byť už na nich je ťuplík správně). Dobře je to vidět třeba na článku Kaliningrad, kde jsou v infoboxu pod sebou pevná mapa a lokační mapa. --Mmh (diskuse) 19. 9. 2012, 11:36 (UTC)

A to snad někdy fungovalo jinak? Vnitřní obrázek má menší rozměr než obalující div (tomu se tam připočítává 10px kvůli jakémusi caption), ale není v něm vystředěn. Přidal jsem vystředění, snad by to mohlo pomoct, ale prase aby se v tom vyznalo. --Mormegil ✉ 19. 9. 2012, 11:52 (UTC)

Pokud vím, tak fungovalo. Rovněž ten desetipixlový obal se předtím choval jinak (a mně teď dělá problémy ve dvou jiných šablonách). Ale těžko říci, zda to předtím bylo správné chování podle normy.

Kód je to opravdu hrozně nepřehledný a bohužel jsem spoluviník, protože jsem tehdy byl jeden z pachatelů zavedení LocMap na české Wikipedii, akorát že jsme to tehdy přebírali en bloc snad z německé Wikipedie nebo odkud (mám v matné paměti, že dokumentaci jsem překládal z němčiny), a přinejmenším já jsem nanejvýš zhruba tušil, co který kus kódu kde dělá. --Mmh (diskuse) 19. 9. 2012, 12:18 (UTC)

Koukám, že s tím mají problém i ostatní wiki. Třeba na anglické, italské nebo polské Wiki se Cheb přestěhoval do Německa... --Jowe (diskuse) 19. 9. 2012, 12:41 (UTC)

DEN, KDY UDEŘILO HTML5! ;-) --Mmh (diskuse) 19. 9. 2012, 12:52 (UTC)

Diskuze k témuž na en wiki. Nejsem si jinak jist, zda to může souviset s HTML5, ale ve zhruba stejné době přestal fungovat průvodce nahráváním na commons --Limojoe (diskuse) 20. 9. 2012, 09:05 (UTC)

Projekt Lepší než...

Jen takový nápad do placu, pravděpodobně blbý, ale třeba z toho něco vznikne, nebo to někoho jiného inspiruje k něčemu jinému:

Vzít do ruky nějakou známou českou všeobecnou encyklopedii (třeba MČsE; na specializované encyklopedie, zatím, myslím, nemáme) a porovnat jednotlivá hesla s Wikipedií.

Přínosy:

• doplnění zásadních hesel či informací do již existujících článků, na které se zapomnělo
• potvrzení, že Wikipedie je kvalitnější než encyklopedie XXX (samozřejmě s vědomím, že ucelenost a redakční výběr hesel pořád hraje pro tištěné encyklopedie)

--Ben Skála (diskuse) 19. 9. 2012, 21:19 (UTC)

Obecně se mi takový nápad zamlouvá. Mohl by např. poukázat na mezery, které Wiki má, která témata tady citelněji chybí. Na druhou stranu, pokud by se chybějící hesla z MČsE měla rovnou doplňovat, mohlo by to svádět k copyviu, takže pro doplňování by bylo zapotřebí mít k dispozici vždy alespoň dva zdroje. Obzvlášť když jde u MČsE o encyklopedii poplatnou době. Ale je to nápad ambiciózní a IMHO potenciálně přínosný. --Bazi (diskuse) 20. 9. 2012, 06:37 (UTC)

Proč si musí část českých wikipedistů pořád něco dokazovat? Prvně srovnání s ostatními jazykovými verzemi, teď s tištěnými encyklopediemi. Kde to skončí? U hlášky Lepší než Ferda Mravenec? --Silesianus (diskuse) 20. 9. 2012, 07:27 (UTC)

Ano, také mi vadí výkřiky typu "Překonali jsme Ottův slovník". Přitom kritéria srovnání jsou velmi nejasná a k Ottovu slovníku se budeme ještě dlouho vracet. Přesto nápad na použití dosavadních všeobecných encyklopedií k vylepšení Wikipedie mi přijde velmi vhodný. Je dobré, když můžeme českou Wikipedii nacpat do čísel a trochu ji analyzovat. Stále nevíme, kolik obecných hesel nám v ní chybí a kde má největší trhliny. Srovnání s jinými encyklopediemi je zatím asi nejjednodušší (samozřejmě také nedokonalý) způsob. Jde jen o to navrhnout způsob, jakým to udělat. Byl by to zřejmě další projekt. Sám mám Příruční slovník naučný a Ilustrovaný encyklopedický slovník z let 1980-1982. Pak můžeme jít po jednotlivých heslech a někam si poznačit - na Wiki nám chybí úplně nebo je méně rozsáhlé než... Nikdy samozřejmě nebudeme moci poctivě říct, že jsem ve všech kritériích lepší, než jiná encyklopedie. Tady nejde o konkurenci. Ve starých encyklopediích jsou také hesla, která dnes ztratila význam, jako např. různí krajští tajemníci KSČ. --Radek Linner (diskuse) 20. 9. 2012, 08:37 (UTC)

Pokud zde převládne názor, že nevlivnější osobnosti stojící v čele regionálních celků (od hradských správců po dnešní hejtmany) „dnes nemají význam“, tak Otta ani MČsE význam neztratí. --Jann (diskuse) 20. 9. 2012, 10:46 (UTC)

Ať radši každý píše, co ho baví a do čeho vidí... --Jann (diskuse) 20. 9. 2012, 10:46 (UTC)

No, někoho třeba baví zalepovat díry. Jen potřebujeme vědět, kde jsou. Samozřejmě nikdo tu nechce psát o něčem, co ho nebaví. Někdy je impulzem pro napsání článku jen nějaký zajímavý subpahýl. Tady by mohl být tím impulzem chybějící článek z oboru, který mě zajímá. Jinak krajští tajemníci KSČ nemají význam pro mě a já bych se s jejich články asi moc nepatlal. Ale většinový názor to třeba nebude. --Radek Linner (diskuse) 20. 9. 2012, 11:50 (UTC)

Na díry je tu Wikipedie:Požadované články s odkazy na další seznamy děr. Kdo chce, může se zde realizovat, třeba i s Ottou. Ovšem problém podobných pomocných iniciativ je počet lidí schopných se odtrhnout od běžné wikičinnosti k iniciativě. Kolik lidí třeba začalo procházet seznam našich nejčtenějších článků a polepšovat je? I mě je ukradených mnoho témat, a větších, ale kvůli tomu nepíšu, že pro wikipedii "ztratila význam". --Jann (diskuse) 20. 9. 2012, 18:37 (UTC)

Hlavním měřítkem kvality díla jako je encyklopedie je jeho užívání. A tu prostě Wikipedie má nejvyšší, i třeba přes její zákaz používání v některých školách. Aspoň mně to stačí.

Chápu ale, že Ben Skála to myslel trochu jinak. --Packa (diskuse) 20. 9. 2012, 10:53 (UTC)

Nikoho do toho nenutím, sám také samozřejmě píšu to, co mě baví. Jen mě to napadlo při vědomí, jak je Wikipedie srovnávaná s Ottovým slovníkem apod. Nemám potřebu to někde vyhlašovat (ad Silesianus), ale někteří (třeba v rámci činnosti pobočky) by to třeba pro propagaci uvítali, co já vím.--Ben Skála (diskuse) 20. 9. 2012, 13:15 (UTC)

Srovnání enwiki x Brittanica proběhlo, pokud vím, v roce 2005. Od té doby se asi Wikipedia trochu změnila, Brittanica asi zas tolik ne, ale o dalším podobném srovnávání jsem neslyšel. Zajímavý nápad. --20. 9. 2012, 13:20 (UTC), Utar (diskuse)

Jestli se někdo chce inspirovat k novým článkům starými encyklopediemi, nic proti tomu. Já mám nápadů na články, které nestíhám dotáhnout do konce, dostatek i bez takového rozmáchlého projektu. Jen bych doporučoval rozvahu. Už tu máme Wikipedie: Chybějící stránky a také Wikipedie: Požadované stránky. Oba soubory obsahují značné množství "červených" hesel, která zjevně nikoho nezajímají. Nejsem přesvědčen, že je užitečné zakládat další podobné pohřebiště. Leotard (diskuse) 20. 9. 2012, 18:29 (UTC)

Fotbalová liga Československa

Hi, I'm The Crawler, a user of italian wikipedia. I have got just a question: in this page I've seen that you considerate a regular edition of championship just the editions of 1912, 1913, 1919, 1922 and all the edition of championship from 1925. The question is why you don't the other editions of championship as a regular championship? --151.76.53.218 20. 9. 2012, 12:17 (UTC)

Cause only in these years there were republic championships, in other years just regional (župní) championships. The league started from 1925. --Silesianus (diskuse) 20. 9. 2012, 12:25 (UTC)

And how do you considerate theese regional competitions? You considerate it as Czechoslovak Cup? Czechoslovak League Cup? Bohemia and Moravia League Cup? --151.76.53.218 20. 9. 2012, 12:29 (UTC)

In fact, these were only Prague championship. But officialy all of these championships were named Championship of Czech Football Association (1909-1917, 1919 and 1922) and Championship of Central Bohemia region (1918-1924). Only in years 1912, 1913, 1919 and 1922 there were another teams from other parts of republic (especially Moravia). --Noncollega (diskuse) 20. 9. 2012, 12:38 (UTC)

Ok understood, another question, Czech Football Association is agree with you or it considerate all editions as championship of Czechoslovakia? (from all editions I mean all editions from the first edition of 1896)

I don't know. Webpages of FA ČR stays silent. There is only history of 2nd league (from 1925), the link on 1st league is redirect to http://www.gambrinusliga.cz/, which concentrate only to Czech football league. --Noncollega (diskuse) 20. 9. 2012, 12:51 (UTC)

Ok, thank for you answers. I'll wait Silesianus, maybe he know the position of Czech Football Association. --151.76.53.218 20. 9. 2012, 12:54 (UTC)

I send them e-mail, so if there is an answer, I'll let you know. --Noncollega (diskuse) 20. 9. 2012, 13:06 (UTC)

Okok, thank you. --151.76.53.218 20. 9. 2012, 13:07 (UTC)

this is my page in it.wiki, if you want you can write me there. --151.76.53.218 20. 9. 2012, 13:09 (UTC)

@Noncollega:Thank you very much. --151.76.53.218 21. 9. 2012, 13:39 (UTC)

Kdyby to někoho zajímalo, přišlo mi toto:

"Dobrý den. Výkonný výbor FAČR (tehdy ČMFS) na doporučení Komise pro historii a statistiku ČMFS v roce 2003 uznal následující tituly: 1912 - Sparta Praha, 1913 - Slavia Praha, 1919 - Sparta Praha, 1922 - Sparta Praha. Tedy 3x Sparta, 1x Slavia. Odůvodněním bylo, že tehdejší řídící orgán ČSF považoval vítěze těchto soutěží za své mistry a tituly jim přidělil. Dva ročníky za Rakouska-Uherska byly bez pochyb nejvyšší soutěží na našem území, po 1. světové válce před zahájením asociační ligy 1925 byla všeobecně považována za nekvalitnější Středočeská župa a její vítěz považován za nejlepší tým v zemi. V roce 1919 a 1922 se soutěž Středočeské župy dohrála do konce a ČFS vítěze bral jako svého mistra, byť se hrálo pohárovým způsobem, nikoli ligovým. Ale to nebylo tak podstatné. Proto tyto tituly jsou uznány za oficiální a oba kluby si je ostatně uvádějí ve svých vizitkách.

S pozdravem předseda Komise pro historii a statistiku FAČR Stanislav Hrabě, deník Sport" -- Tento nepodepsaný komentář přidala uživatelka Noncollega (diskuse • příspěvky) 21. 9. 2012, 13:54 (CE(S)T)

"Good morning.

The Executive Committee FAČR (then ČMFS), acting on the basis of the recommendation of the ČMFS History and Statistics Commission, in 2003 recognised the following titles: 1912 - Sparta Praha, 1913 - Slavia Praha, 1919 - Sparta Praha, 1922 - Sparta Praha. I.e. 3x Sparta, 1x Slavia. This was justified by the fact that the contemporary governing body of the ČSF (Czech Football Union) considered the champions of those leagues as as cup winners and awarded them those titles. The two seasons in Austrian-Hungarian period were undoubtedly top leagues in our territory, after WWI, before the launch of the Ascociation League in 1925, the Central Bohemian Regional League was universally recognised as qualitatively most advanced and its winner was considered to be the best team in the country. In 1919 and 1922, the Central Bohemian Regional League rounds were completed and the ČFS consideret its winner as its champion, even though the game system was cup-based and not league-based. But that was not essential.

Therefore, those titles have been recognised as official and, by the way, both clubs show them in their own records.

Best regards,

Stanislav Hrabě, "Sport" daily magazine

The Chairman of FAČR History and Statistics Commission"

--RPekař (diskuse) 21. 9. 2012, 15:05 (UTC)

Rozlišovače prohlížečů

Zrovna si procházím informace o browserech a narážím na problém s rozlišovači. Někde je (webový prohlížeč) (Safari, Opera, Swift) a někde (prohlížeč) (Mosaic, Iris, Netscape). Chtěl jsem po zjištění většiny začít přesouvat a vytvářet redirecty (browser) tam, kde není, ale pak jsem zjistil, že je to 3:3 3:2.
Proto jsem se chtěl zeptat, který z nich je správný. Matěj Suchánek (diskuse | příspěvky) 23. 9. 2012, 18:47 (UTC)

Těžko říci, který je "správný". Spíše jde o to, který chceme do budoucna mít. Já osobně bych se klonil k "webový prohlížeč", je to jednoznačné. --Mmh (diskuse) 23. 9. 2012, 20:08 (UTC)

Obě možnosti jsou správné. A protože rozlišovače by měly být spíš stručnější, jsem pro (prohlížeč). --Packa (diskuse) 23. 9. 2012, 20:17 (UTC)

Souhlasím. Rozlišovač má být co nejstručnější. --Tchoř (diskuse) 23. 9. 2012, 20:42 (UTC)

Pak tam dejme třeba jen (program). U toho samotného prohlížeče mi jde o to, že nevím jak vy, ale já u slova "prohlížeč" rozhodně nemám jako první asociaci webový prohlížeč. Pokud vy všichni ano, tak budiž. --Mmh (diskuse) 23. 9. 2012, 20:48 (UTC)

Mně přijde jednoznačnější termín prohlížeč než program. --Xth-Floor (diskuse) 23. 9. 2012, 20:58 (UTC)

"Prohlížeč" může být spousta různých druhů programů, ale také to vůbec nemusí být program. "Program" aspoň jasně míří do výpočetní techniky, což "prohlížeč" (aspoň pro mne) nikoliv. --Mmh (diskuse) 23. 9. 2012, 21:12 (UTC)

Pak by to asi chtělo tento redirekt předělat na rozcestník (když existuje i prohlížeč obrázků).--Zdenekk2 (diskuse) 23. 9. 2012, 21:20 (UTC)

Nejen prohlížeč obrázků. Existuje i prohlížeč PDF a jiné prohlížecí programy, ale pak také existuje pracovník zvaný prohlížeč v některých provozech a u ajznboňáků, a pak se také tímto slovem někdy říká prohlížečce diapozitivů nebo filmu (což je dnes již předmět historický, ale jistě článkuhodný). --Mmh (diskuse) 23. 9. 2012, 21:49 (UTC)

Viz rozcestník Mosaic, tam již je (program) obsazen. Matěj Suchánek (diskuse | příspěvky) 24. 9. 2012, 19:04 (UTC)

@Matěj Suchánek: (webový prohlížeč) je přesnější, ale podobně jako s jinými redirecty záleží na okolních článcích. Tedy dokud se neobjeví články o ne-webových prohlížečích stejného jména, stačí (prohlížeč). --23. 9. 2012, 21:08 (UTC), Utar (diskuse)

Potřebuje takový Netscape vůbec rozlišovač? Existuje nějaký primárnější nebo stejně užívaný význam slova Netscape v českém prostředí? Jinak jsem pro sjednocení asi na webový prohlížeč, dovedu si představit že bude existovat prohlížeč něčeho jiného stejného jména jako prohlížeč webový. Ale celkově sjednocení myslím není potřeba.--Fafrin (diskuse) 23. 9. 2012, 21:32 (UTC)

Viz níže. Matěj Suchánek (diskuse | příspěvky) 24. 9. 2012, 14:32 (UTC)

Shrnu-li to, tak zde proběhla změna stránky, takže přesunům na (webový prohlížeč) již nic nebrání. Matěj Suchánek (diskuse | příspěvky) 24. 9. 2012, 14:32 (UTC)

Nejsem si jist, jestli přesunům na (webový prohlížeč) již nic nebrání. Nevidím tady konsensus na tvaru (webový prohlížeč) oproti jiným tvarům, např. (prohlížeč). Když čtu stránku Wikipedie:Rozlišovač, cítím z ní, že rozlišovač by měl být spíše stručnější, než že by se měl snažit vysvětlovat, co to ten Nescape je. Např. z názvu článku Horky (Tábor) neplyne, jestli jsou Horky hora v Táboře, část Tábora nebo něco jiného. Pokud bychom chtěli být dostatečně přesní, musel by název článku být např. Horky (část Tábora). A to je zbytečné.

Jinak jak píše Utar o 4 posty výš. --Packa (diskuse) 24. 9. 2012, 15:29 (UTC)

Tento diff, již na tom někdo pracoval.

Navíc, redirect na Mosaic byl vytvořen jen tak, Safari tak již byl založen (18 let) a redirect na něj ve stejné době, . Matěj Suchánek (diskuse | příspěvky) 24. 9. 2012, 19:04 (UTC)

Teď mě napadl ještě jeden příklad, který snad trochu ozřejmuje, co mi připadá divného na samotném (prohlížeč). Máme tu C, a pak rozlišovač C (programovací jazyk). Nepřipadalo by Vám divné, kdyby to bylo jen C (jazyk)? --Mmh (diskuse) 24. 9. 2012, 19:53 (UTC)

Jenže pod prohlížeč si většina představí webový/souborový prohlížeč, zatímco pod jazyk programovací jazyk nikoli.--Zdenekk2 (diskuse) 24. 9. 2012, 20:37 (UTC)

Jsem pro stručné (prohlížeč).--Zdenekk2 (diskuse) 24. 9. 2012, 20:37 (UTC)

Pro jistotu dodám, že to není tak, že bych byl proti pouhému "prohlížeči". Bude-li to tak, bude to tak, a už ani neceknu. Jen to mně osobně přijde divné, jako u toho jazyka. Byť s počítačem dělám většinu svého pracovního času (a dělám s počítači už přes třicet let), je pro mne obecný "prohlížeč" dále od "webového prohlížeče" než "jazyk" od "programovacího jazyka". --Mmh (diskuse) 24. 9. 2012, 20:45 (UTC)

Další problém

Existují stránky Netscape, Netscape (prohlížeč) (resp. Netscape (webový prohlížeč)). Myslím, že rozlišovač by měl být u obou, protože mluví o tom samým. Matěj Suchánek (diskuse | příspěvky) 24. 9. 2012, 14:32 (UTC)

V tomto případě je správné řešení přejmenovat "Netscape" na "Netscape (webový prohlížeč)" - zabývá se prohlížeči Netscape obecně, a "Netscape (prohlížeč)" na "Netscape 7.0" - jedná se o tento konkrétní balík. Požádejte případně správce na Nástěnce správců, pokud přesun někde nepůjde provést přímo. V žádném případě to neřešte pomocí Copy+Paste. --Vachovec1 (diskuse) 24. 9. 2012, 14:40 (UTC)

Vyřešeno. Matěj Suchánek (diskuse | příspěvky) 24. 9. 2012, 19:04 (UTC)

A není to jedno? Každý webový prohlížeč je velice univerzální prohlížeč (souborů) včetně obrázků a někdy i PDF. Jen z "Opera (program)" bych asi nebyl moudrý. Zaujala mě, ale jiná věc Internetová stránka a webová stránka odkazují na něco jiného. Je správné, že tu máme článek jak o "page" tak o "site", což v češtině trochu splývá, ale tohle ve čtenářích udělá ještě větší zmatek.--pan BMP (napište mi) 24. 9. 2012, 19:39 (UTC)

To je teda dobrý. To přesměrování z Internetová stránka bych buď vedl jinam (na Webová stránka) nebo bych to úplně smazal. Podle mě Internetová stránka≠Website. --Vachovec1 (diskuse) 24. 9. 2012, 20:23 (UTC)

No, spousta lidí říká webovým stránkám "internetové stránky". Ale možná by to chtělo další rozcestník, kde by se člověk dozvěděl, že Internetová stránka může být webová stránka, gopherová stránka, telnetová stránka... --Mmh (diskuse) 24. 9. 2012, 20:33 (UTC)

Kdyby jim jen říkali „internetové“… Místo toho pořád slyším „webovské stránky“ @_@ --24. 9. 2012, 22:10 (UTC), Utar (diskuse)

No a vadí snad někomu, že se říká internetové stránky? Každá „webová“ stránka je přece taky internetová (i když naopak to principiálně neplatí). Navíc slovo „web“ je zavádějící, protože to slovo znamená pavučinu nebo síť. Nejsprávnější by v podstatě bylo WWW-stránky, protože to je jednoznačné. Při použití googlu mi to slovní spojení „gopherová stránka“ nenašlo vůbec a termín „telnetová stránka“ jen asi tři výskyty. Navíc slovo „internetový“ je pochopitelné pro širokou veřejnost, i pro paní Pohlovou. Slovo webovský je pěkná blbost, podobně jako jeansový nebo Harvardská univerzita. Atila M. Rof (diskuse) 25. 9. 2012, 09:32 (UTC)

Wikimedia Highlights, Srpen 2012

Highlights (přehledy) ze zprávy nadace Wikimedia Foundation a ze zprávy Wikimedia engineering ze srpna 2012 s výběrem dalších zajímavých informací o "událostech z Wikimedia"

• Přehledy Wikimedia Foundation
  • Aplikace Wiki Loves Monuments umožnila první příspěvky z mobilních zařízení do projektů Wikimedia
  • Nástroje pro podporu jazyků vydány v "Projektu Milkshake"
  • Žádost o komentář k programu asistence s právními poplatky
  • Pilotní projekt na arabské Wikipedii zvýšil počet příspěvků nových editorů
• Data a trendy
• Finance
• Další důležité zprávy
  • Dar obrázků afrického umění
  • Katalánští knihovníci prodělali školení Wikipedie
  • Výroční konference německy mluvících uživatelů

About · Help translate · Distributed via Global message delivery (wrong page? Fix here), 26. 9. 2012, 02:50 (UTC)

Kategorie síťových klientů

Pro rozličné klienty tu máme kategorii Kategorie:Klienti, na kteroužto naraziv, vznesl jsem v tamní diskusi otázku, zda by se neměla jmenovat Klienty, tedy neživotně. Shodli jsme se tam s Berenem, že by to asi bylo vhodnější, ale než to začnu předělávat, ptám se ještě tady širšího uživatelstva, co si o tom myslí. Mohu se do toho pustit, nebo si myslíte, že by to mělo takto zůstat? --Mmh (diskuse) 27. 9. 2012, 18:14 (UTC)

Mělo by to tak zůstat. Klienti jsou klienti, ať jsou to živí lidé, nebo jen počítače. Atila M. Rof (diskuse) 27. 9. 2012, 19:45 (UTC)

Nahlédl jste do té diskuse? Beren tam linkoval slovník a já zase příklady užití. Navíc nehovoříme o klientech-počítačích, nýbrž o klientech-programech (což je zase něco o dost jiného). --Mmh (diskuse) 27. 9. 2012, 20:01 (UTC)

No, podle mě je případné přejmenovávání zbytečná práce. Možná by to bylo gramaticky správnější (podle té diskuse), ale řekl bych, že životný tvar nikomu nevadí. Tak proč to měnit? Smysl by to mělo, kdyby se s neživotným tvarem operovalo od začátku a měli bychom tu klienty životné i neživotné. Co jsem koukal, důsledně se používají klienti životní, proto bych se toho přidržel a nechal bych to. --Vachovec1 (diskuse) 27. 9. 2012, 20:17 (UTC)

Osobně si pod pojmem klienti představím spíše osoby, které něco chtějí po nějaké firmě, než software. V tomto ohledu bych považoval tvar klienty za jednoznačnější. --Reaperman (diskuse) 27. 9. 2012, 20:26 (UTC)

Do té diskuse jsem nahlédl až teď, ale podle mého názoru jsou to vždy klienti, ať jde o lidi, počítače, nebo programy. Ať se snažím sebevíc, slovo klienty vnímám pořád jako 4. pád množného čísla. Po přečtení článku klient (počítače) si navíc nemyslím, že klient-program je něco úplně jiného než klient-počítač; podstatný je princip a ten je stejný. Navíc je potřeba si uvědomit, že pokud by to byly dva zcela různé pojmy, bylo by nutné článek rozdělit. Atila M. Rof (diskuse) 27. 9. 2012, 20:30 (UTC)

Já osobně tu životnost pociťuji jako chybu, asi jako by někdo psal "špačci" místo "špačky" (ve významu "nedopalky"), proto jsem se na to zeptal. Jak jsem psal v diskusi tamo, když se řekne "FTP klienti", představím si uživatele FTP služeb, které firma nabízí, když se řekne "FTP klienty", představím si Filezillu a spol. Ale já jsem, jak je známo, jazykový podivník, tedy svůj pocit neberu za objektivně směrodatný a ptám se tady. --Mmh (diskuse) 27. 9. 2012, 20:46 (UTC)

Vidím to stejně. Ta životnost u neživotného objektu tahá za uši. --Tchoř (diskuse) 27. 9. 2012, 20:51 (UTC)

Řekl bych, že jazyková životnost u neživého objektu není nic divného. Třeba: Anglie a Francie jsou naši spojenci. Neřekneme: ... jsou naše spojence (analogicky Hradec – naše Hradce). Atila M. Rof (diskuse) 27. 9. 2012, 21:18 (UTC)

Ano, u slova spojenec se neživotné skloňování nepoužívá, takže tam to nic divného není. Ale pokud obě varianty existují a používají se, tak ignorování tohoto používání působí rušivě (viz třeba ty špačky a jiné příklady).--Tchoř (diskuse) 27. 9. 2012, 21:35 (UTC)

Mě zase tahá za uši „klienty“. Ale co jsem chtěl říct – ještě než dojde k přejmenování, bylo by dobré to ověřit u někoho, kdo češtině skutečně rozumí. Mám pocit, že třeba Iaroslavvs by mohl poradit, případně někdo jiný, popřípadě někdo i mimo wikipedii, a v nejhorším případě i někdo z vašeho okolí, tedy mimo PC. Jen pro jistotu, ať wikipedie nevypadá jako blbcy. --83.240.7.60 28. 9. 2012, 04:02 (UTC)

V té diskusi zmiňovaný slovník podle mne češtině rozumí dostatečně. Ale jistě, můžete položit otázku nějakému ústavu. --Tchoř (diskuse) 28. 9. 2012, 07:06 (UTC)

Nechci se Vás vůbec dotknout, ale to byste měl spíše Vy. --83.240.7.60 28. 9. 2012, 07:11 (UTC)

Proč? Dvojí skloňování je celkem normální věc. Mají to špačky nebo korály, z technických záležitostí třeba roboty nebo agenty. Existence dvojího skloňování není něco převratného, o tom se učí ve školách. A že se mezi tato slova dostaly i klienty, to s rozvojem informačních protokolů založených na komunikaci klientu a serveru není nic překvapivého. Potvrzuje-li to i slovník, v čem je problém?--Tchoř (diskuse) 28. 9. 2012, 07:26 (UTC)

Dvojí skloňování je sice relativně normální věc (byť je to samo o sobě výjimka z pravidla), ale podle mého názoru se to na klienty nevztahuje. Ostatně jak výše uvedl kolega Vachovec1, důsledně se tu používají klienti životní, což mi přijde logické a vypovídá to o tom, že těm, kdo to psali, to nejspíš taky přišlo samozřejmé. Pokud by snad bylo potřeba do kategorie Klienti zařadit i nějaké klienty ve smyslu nepočítačovém, pak lze i v názvu kategorie použít rozlišovač (například Kategorie:Klienti (lidé) nebo Kategorie:Klienti (zákazníci) a Kategorie:Klienti (počítače) nebo Kategorie:Klienti (výpočetní technika)). Atila M. Rof (diskuse) 28. 9. 2012, 09:09 (UTC)

Nezdá se Vám, že abychom na základě dojmů sahali k rozlišovačům tam, kde lze rozlišovat přímo v rámci češtiny, je návrh velmi podivný?

Do Wikipedie je masově vkládána i hromada vyslovených pravopisných chyb (například jenž/jež, jí/ji atd.). Máme tu jednoho editora, který měl svérázný názor na konkurenci prvního a sedmého pádu a masově ho prosazoval, byť byl v rozporu s ÚJČ. Je snad jeho verze správně, protože byl aktivnější a ostatní neměli energii mu to vysvětlovat, takže teď je ve velkém množství článků? Nesmysl.

Současný stav na Wikipedii není uznatelným argumentem proti věrohodným vnějším zdrojům.--Tchoř (diskuse) 28. 9. 2012, 09:19 (UTC)

Jen tak abych přidal slovo do pranice: „roboty“ je úplná zhovadilost (ačkoliv je poměrně široce užívána); „agenty“ slyším úplně prvně a zvedá se mi z toho žaludek; stejně tak „klienty“ je podle mě jen postmoderní technoblábol. Uvedený slovník sice přisuzuje pro elektronické klienty neživotný rod, avšak pokud to správně chápu, tak neuvádí jak vypadá 1. p. č. mn. jednoznačně → žádná verze není špatně (i kdyby jsme psali třeba „klienta“ podle vzoru předseda). Jsem proti přejmenování, pokud se neobjeví jednoznačný a věrohodný zdroj. A doporučuji nahlédnout do kategorie roboti – vedle Androida se tam válí i Googlebot; + připomínám, že kategorii roboty tu také nemáme, stejně jako kategorie pro WikiBoty se jmenuje Boti a ne Boty. Logicky. --YjM | _d^p 28. 9. 2012, 15:19 (UTC)

Naprosto souhlasím s kolegou YjM. Atila M. Rof (diskuse) 28. 9. 2012, 15:29 (UTC)

Který se ovšem opírá o subjektivní dojmy, přičemž svůj postoj znevěrohodňuje i tím, že tvrdě odsuzuje neživotné skloňování robotů, jehož používání v češtině je nezpochybnitelné. Jakou pak mají takové subjektivní dojmy váhu?--Tchoř (diskuse) 28. 9. 2012, 16:11 (UTC)

Vycházím taky ze subjektivního dojmu a neživotné skloňování nechci zpochybňovat, navíc u kategorií je mi jedno, jak budou pojmenovány, ale normální člověk opravdu nebude používat slova „klienty“ a „roboty“. Vím, že si myslíte opak. --Midi7 (diskuse) 28. 9. 2012, 16:53 (UTC)

Normální člověk pravděpodobně nerozlišuje Anglii, Velkou Británii a Spojené království, nikdy neslyšel o transcendentních číslech a když chce napsat dysgrafie a neztrapnit se, tak se jde podívat do Wikipedie, jaké tam je i. Zakládat úroveň Wikipedie na neznalostech podobného normálního člověka, a to nejlépe takového, který je na ně hrdý, nepovažuji za dobrý nápad.--Tchoř (diskuse) 28. 9. 2012, 17:11 (UTC)

Nemyslím si sice, že by se neživotné skloňování mělo v tomto případě ve Wikipedii používat, ale s těmi normálními lidmi máte samozřejmě pravdu. Nedá se stavět na jejich (nebo našich, jestli chcete) znalostech. Tentokrát jsem chtěl opravdu vyjádřit pouze názor, nemělo to být rýpání. --Midi7 (diskuse) 28. 9. 2012, 17:23 (UTC) PS: O transcendentních číslech jsem taky neslyšel a před pár lety jsem psal slovo dysgrafie s i. ;-)

Kategorii "Roboty" tu nemáme, protože o kuchyňských robotech očividně nikdo zatím moc článků nepíše. Internetoví roboti se zpravidla skloňují podle životných vzorů. A hledání wikibota mezi botami také není moc argument. --Mmh (diskuse) 28. 9. 2012, 15:26 (UTC)

Nic moc není ani argument na přejmenování na výrazně méně očekávatelnější/používaný název.--Zdenekk2 (diskuse) 28. 9. 2012, 15:44 (UTC)

Já právě tvrdím, že název "klienty" je výrazně očekávatelnější. Byl jsem vskutku velmi překvapen, když jsem zjistil, že kategorie se jmenuje "klienti". (Zkuste se tak namátkou lidí na ulici ptát, zda vědí, co jsou to "klienti". Schválně, kdo z nich si vzpomene třeba na PuTTY.) --Mmh (diskuse) 28. 9. 2012, 15:48 (UTC)

Já bych se spíš ptal lidí na ulici, zda znají dvojí skloňování takovýchto slov. Pochybuju o tom, že většina lidí bude znát neživotné skloňování „klienty“ a „roboty“. Nesouhlasím s tím, že by to bylo očekávatelnější. --Midi7 (diskuse) 28. 9. 2012, 16:53 (UTC)

Průměrného člověka na ulici nejspíše odvaříte již pojmem "dvojí skloňování". Proto bychom se mohli držet jazykovědců, kteřížto sledují, jak se které slovo užívá, a píší to pak do slovníků. --Mmh (diskuse) 28. 9. 2012, 17:06 (UTC)

Pak se ale naskýtá otázka, zda chceme psát i srozumitelně (=pro průměrného člověka) nebo jen jazykově/odborně/jinak správně (bude tu někdo hledat, pokud nebude ničemu rozumět?).--Zdenekk2 (diskuse) 28. 9. 2012, 18:19 (UTC)

• Tak se tedy vyjádřím i já. Životný a neživotný mužský rod je velmi sporný a z biologického hlediska je nesmyslný. Životnost, či neživotnost závisí vyloženě na vzoru, podle kterého se dané slovo skloňuje. Uváděný příklad špaček se coby "životný" pták skloňuje podle vzoru pán, zatímco jeho neživotný jmenovec nedopalek cigarety podle vzoru hrad. Pokud by tedy někodo trval na slově klient jako na neživotném, musí ho skloňovat podle neživotného vzoru. tedy hrad nebo stroj.--Rosičák (diskuse) 28. 9. 2012, 16:37 (UTC)

A o čem tu asi celou dobu mluvíme? My se nedohadujeme, zda jsou mejlové klienty biologicky životné, nýbrž o tom, zda se mají skloňovat podle vzoru "pán", nebo podle vzoru "hrad" (resp. podle jednoho z početných podvzorů, ono to tam vskutku velmi kolísá). --Mmh (diskuse) 28. 9. 2012, 17:03 (UTC)

OK. Tak podle mého názoru je biologické rozlišování nesmyslem. A nevytvářel bych ho uměle. Tak tedy vzor pán, když nedokázali ajťáci vymyslet lepší název.--Rosičák (diskuse) 28. 9. 2012, 17:12 (UTC)

Ale podle jazykovědců (=slovníku) to není vzor "pán", nýbrž je to jiné, nové slovo, stejně znějící v 1. pádě, ale jinak skloňované. Takových slov máte spoustu, třeba "rada" má dva významy, a podle toho se skloňuje buď jako "žena", nebo jako "předseda". --Mmh (diskuse) 28. 9. 2012, 17:15 (UTC)

Myslím, že Rosičák má úplnou pravdu. Existují tu mluvnické vzory; ty sice jsou jen jakýmsi zobecněním, ale platí, že každé slovo se skloňuje podle určitého vzoru (pokud ovšem není nesklonné), některé vzory mají i dvě varianty (o městě / o mužstvu) – a řídké výjimky jsou již jazykovědci popsány. Podle mého názoru se slovo klient v množném čísle častěji používá u lidí (Za právníkem chodí jeho klienti.) než v oblasti počítačů (leckdy se používají obraty na straně klienta apod.). Atila M. Rof (diskuse) 28. 9. 2012, 18:50 (UTC)

Každé slovo se skloňuje podle určitého vzoru (nebo více vzorů), ale zde hovoříme o dvou různých slovech (která za dvě různá slova považuje i slovník), která v prvním pádě znějí stejně. Jako třeba zmíněná dvojice "rada" a "rada", nebo "činitel" a "činitel". --Mmh (diskuse) 28. 9. 2012, 19:39 (UTC)

Portály - nové články

Měl bych dotaz. Jak si správci portálů hlídají nové články? Pokud je u portálu příslušná rubrika, je většinou vyplňována manuálně (přes podstránku). Ale mělo by přece jít nějak zobrazit seznam článků, ke kterým byl v poslední době přidán odkaz na příslušný portál – jinak nevím, jak by to správci dělali, aby měli přehled o "nových přírustcích". Dá se to teda nějak zobrazit? --Vachovec1 (diskuse) 28. 9. 2012, 13:39 (UTC)

Existuje třeba toto. --Marek Koudelka (diskuse) 28. 9. 2012, 13:41 (UTC)

Aha, dobrý udělátko! Díky. --Vachovec1 (diskuse) 28. 9. 2012, 13:50 (UTC)

Na veškeré poslední změny příslušného portálu stačí u portálu kliknout (vlevo) na Související změny, zaškrtnout Zobrazit změny na stránkách odkazujících na zadanou stránku (popřípadě vybrat hlavní jmenný prostor) a Přejít.--Zdenekk2 (diskuse) 28. 9. 2012, 14:14 (UTC)

Ovšem to funguje jen na články, které nějakým způsobem (ideálně pomocí {{Portály}}) na daný portál odkazují. Pokud chceš mít jistotu, že ti jich většina neproklouzne, musíš holt sledovat přímo Speciální:Nové stránky. Stejně ale mohou vzniknout články filmové třeba úpravou už nějakého založeného článku. --30. 9. 2012, 19:53 (UTC), Utar (diskuse)

Vachovec1:„Ale mělo by přece jít nějak zobrazit seznam článků, ke kterým byl v poslední době přidán odkaz na příslušný portál“, jinak máš samozřejmě pravdu, pokud chceš mít úplnou jistotu, tak musíš sledovat poslední změny. :)--Zdenekk2 (diskuse) 30. 9. 2012, 20:16 (UTC)

Jaroslav Zeman (1959)

Stále mám pochybnosti, zda článek obsahuje dva nezávislé netriviální věrohodné zdroje a zda tedy byla šablona významnost odstraněna oprávněně. Můžete to prosím někdo prověřit? Šárka Praha (diskuse) 29. 9. 2012, 15:02 (UTC)

Nevím, jestli jsou oba zdroje přímo v článku, ale při rychlém hledání jsem našel tyto dva, které pokládám za nezávislé netriviální věrohodné zdroje: Zachránil továrnu na hračky. Těžké začátky překonal a prosperuje a Podnikatelem roku v Libereckém kraji je majitel firmy Detoa. Jistou známkou významnosti na zvážení je i jeho politická činnost, nicméně životopisy a články, které vydává jeho politická strana nebo úřad, který zastává, za nezávislé nepokládám. --Beren (diskuse) 29. 9. 2012, 17:53 (UTC)

Kritizovat spíše než editovat

Zajímavé je, že když chci na české Wikipedii s něčím pomoci, viz článek Náboženství a sexualita, tak se nikdo nepřidá. V okamžiku, kdy se snažím něco udělat, hend se na mě strhne kritika o porušování práv, např. k citaci z originálního článku Nová vlna se starým obsahem, který je v mnoha knihách a článcích citován, takže s právy problémy být nemohou. Nemám sílu se s místními kritiky hádat, ale je to dost demotivující. Protože se mi zatím nestalo, že by mi někdo pomohl problém napravit, ale pouze kritizoval, že je zde málo odkazů, že je to zaujaté, krátké, nepřechýlené atd.--REbekaX (diskuse) 24. 9. 2012, 11:44 (UTC)

Dobrý den, je mi líto, že to takto cítíte. Co se týče článku Náboženství a sexualita, je to pěkný článek a děkuji vám za něj - to, že se nikdo nepřidal s rozšiřováním, je prostě fakt, na který si člověk na Wikipedii musí zvyknout. Moje biologické články mi taky jen málokdo někdy edituje. Co se týče citace v článku Nová vlna se starým obsahem, došlo prostě k výměně názorů - jeden z editorů se domníval (nevím, zda správně či nesprávně), že citace je porušením autorského práva. Na autorské právo jsme na Wikipedii na rozdíl od většiny ostatních webů velmi opatrní, licencujeme pod tzv. svobodnou licencí a chceme opravdu vědět najisto, že do "volného užití" nevpouštíme něco, co porušuje práva někoho jiného. V tomto konkrétním případě se ukázalo, že krátká literární citace je asi OK. Doufám, že vás tyto peripetie neznechutily a budete pokračovat v přínosné práci pro Wikipedii :-) zdravím, --Vojtech.dostal (diskuse) 24. 9. 2012, 21:47 (UTC)

Ahoj, ber to z tej lepšej stránky - radšej nikto ako niekto neznalý, čo si myslí, že všetko vie a vznikne editačná vojna. Čo sa týka prechyľovania - to je kapitola sama osebe. Mená sa tu pŕznia jedna radosť (to je aj na sk wiki). História je môj koníček, ale ak chceš pomôcť, a bude to v mojich slabých silách, rada pomôžem, ozvi sa. Drž sa a nedaj sa odradiť začiatočníckymi skúsenosťami - asi sme tým prešli všetci, ja teda určite. Maj sa fajn. --Lalina (diskuse) 25. 9. 2012, 09:45 (UTC)

Prosím Vás, pane/paní REbekaX, když Vy si taky vybíráte taková pikatní témata. Ale ano, to Vaše je přece jenom lepší než třeba taková Stimulace penisu rukou. Tak tam hlavně napište, že sex je jako běžná součást života ve většině živých (tj. primitivních) náboženství brán zcela přirozeně jako dýchání nebo požívání potravy, že to až nestojí za zmínku. Panoramix (diskuse) 2. 10. 2012, 09:33 (UTC)

Nemyslím si, že by šlo o nějaké pikantní téma, je to naprosto standardní společenskovědní téma, které by se dalo zařadit k antropologii, sociologii, religionistice i etice. Nevím, jak si můžete dovolit srovnávat ho s pornografických článkem. Raději piště články, než abyste se zabýval kritikou druhých. Děkuji --REbekaX (diskuse) 2. 10. 2012, 18:38 (UTC)

Kategorizace památek

Úvodem: nejedná se mi o hesla a nově vytvořené Seznamy (taky hesla). Vytvořil jsem kategorii Zákupské kulturní památky a až pak mi napadlo se podívat na řešení u jiných měst. Našel jsem kategorie Kulturní památky v Praze, v Českých Budějovicích, či třeba Památky Třebíč. Většina v Česku je řešena jen okresní kategorií. Dávám tedy návrh to všechno předělat a sjednotit do podoby Kategorie:Kulturní památky (obec). Co vy na to?--Zákupák (diskuse) 10. 10. 2012, 05:23 (UTC)

Tvar „Kulturní památky v Třebíči“ apod. považuji za vyhovující, obdobně jako je článek Seznam kulturních památek v Třebíči. Byl bych proto pro přejmenování kategorie „Zákupské kulturní památky“ na „Kulturní památky v Zákupech“. Šárka Praha (diskuse) 10. 10. 2012, 07:49 (UTC)

(EK), @Zákupák: Spíše bych to rozepsal na Kategorie:Kulturní památky v „obci“'. Když už máme např. Veřejná prostranství v Praze, Chráněná území v Praze‎ a Památné stromy v Praze‎, varianta Kulturní památky v Praze‎ mi zní nejlépe. V kategoriích používat rozlišovače opravdu jen ve výjimečných případech. --10. 10. 2012, 07:52 (UTC), Utar (diskuse)

S pomocí správce Horsta přejmenováno dle Vaší rady, dík a ahoj. Obdobně vytvořím kategorie v dalších městech Českolipska--Zákupák (diskuse) 10. 10. 2012, 09:46 (UTC)

Rozhodně proti rozlišovačům v kategoriích, pokud je to možné. Existuje strom těchto kategorií směrem nahoru? (4ásti obcí -> obce -> regioy/okresy -> kraje -> státy -> federace -> světadíly -> planety?)

Účast na knižním veletrhu v Havlíčkově Brodě

Ahoj všem, občanské sdružení Wikimedia ČR se tradičně účastní Podzimního knižního veletrhu v Havlíčkově Brodě. Na letošním 22. ročníku bude Wikimedia 19. a 20. října 2012 prezentovat projekt Chráněná území, soutěž Wiki miluje památky nebo tajemný GLAM. Přijeďte se podívat – rádi si s vámi na stánku popovídáme o všem, co vás na Wikipedii zajímá nebo co se vám na ní nelíbí. A kdo budete chtít, nabízíme tam jako dárek pexeso! S pozdravem --Chmee2 (diskuse) 11. 10. 2012, 19:16 (UTC)

Já se možná stavím v sobotu ráno, ale tak na pár minut, pojedu okolo.--frettie.net (diskuse) 11. 10. 2012, 21:29 (UTC)

Sporný přesun bez předchozího prodiskutování

Aneb „Vpád pasovských“ (vojsk) vs. „Vpád Pasovských“ (vojáků z Pasova)? Vizte přesun Šárky Praha a k tomu [2] nebo [3], na druhou stranu [4] (Studie a články). --194.213.41.2 12. 10. 2012, 13:15 (UTC)

Pokud si wikipedistka nebyla vědoma spornosti přesunu a byla přesvědčena, že předchozí název byl chybný, nelze jí vyčítat přesun bez předchozího prodiskutování. Nicméně se domnívám, že předchozí název byl v pořádku a chybný přesun by měl být revertován.

Při posouzení správnosti je nutné si uvědomit, jestli je slovo „[Pp]asovských“ podstatné nebo přídavné jméno. Ve spojení „pasovských vojsk“ by šlo o přídavné jméno a psali bychom je s malým „p“, pokud by celé spojení „pasovská vojska“ nebylo vlastní jméno, což však není tento případ. Zde je pouze „pasovských“ a nic víc, jde o tvar podstatného jména (přesněji zpodstatnělého přídavného jména) „[Pp]asovští“ a nastává otázka, zda je toto jméno obecné nebo vlastní. Pokud se označením „[Pp]asovští“ rozumí obyvatelé Pasova nebo členového nějakého rodu (viz http://prirucka.ujc.cas.cz/?id=181, bod 1b nebo 1c), pak je správně velké P. --Milda (diskuse) 12. 10. 2012, 13:50 (UTC)

(s ed. konfliktem) Já vidím jako korektní varianty 2 významy "Vpád pasovských vojsk" (vojáků z Pasova) a "Vpád Pasovských" (šlechtického rodu Pasovských s jejich vojskem). Možná, že je korektní i význam "Vpád Pasovských" (jako zastaralé označení Pasovanů, tedy obyvatelů Pasova), čímž si vůbec nejsem jist a ani na Internetové jazykové příručce jsem to nenašel. Šárku možná vedl k přesunu výskyt sousloví "pasovské vojsko" (alternativa by mohlo být "vojsko Pasovských", ale podle mě není nutno měnit) nebo wikiodkaz v oddílu Vpád pasovského vojska: Pasovští −> Pasov (město) a nikoli Pasovští −> Pasovští (šlechtický rod). V případě že nelze psát Pasovští (=Pasované) s velkým P, měl by se tento wikiodkaz opravit. Petr Karel (diskuse) 12. 10. 2012, 13:52 (UTC)

A vidím, že Milda byl pozornější a v Internetové příručce našel správnou stránku, kde je podle vzoru "Náchodští" zřejmé, že Pasovští (ve smyslu Pasované) je správně s velkým P. Jsem proto pro revert Šárčina přesunu. Petr Karel (diskuse) 12. 10. 2012, 13:56 (UTC)

Jen bych upozornil, že název Pasovští se nevztahuje k Pasovu jako městu, ale k Pasovskému biskupství. Resp. ty vojska nebyly z města Pasova, ale žoldáci najatí pasovským biskupem-knížetem Leopoldem. -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) 213.155.255.148 (diskuse) 12. 10. 2012, 14:08 (CE(S)T)

Dobrý den, jenom upozorním, že ve shrnutí editace je uvedeno: pro velké P není důvod ("vpád pasovských [vojsk]" obdobně jako "vpád císařských [vojsk]"). Z obsahu článku a odkazovaného souvisejícího článku vyplývá (nejsem historik, takže mi nezbývá než tomu důvěřovat), že zřejmě nešlo (výlučně nebo převážně) o obyvatele Pasova (z článků nevyplývá, odkud jednotliví vojáci pocházeli, zřejmě to byli žoldáci sesbíraní porůznu, opakovaně se tam zmiňuje vyplacení žoldu) ani o rod Pasovských (takto pojmenovaný rod, pokud vůbec existoval, zde nefiguruje, je sice zmíněn Leopold Pasovský, ale odkaz vede na článek o Leopoldu V. Habsburském, který byl tehdy pasovským biskupem, takže je to zřejmě jeho alternativní přídomek). Jako jediný prokázaný vztah těchto vojsk k Pasovu vidím to, že šlo o vojsko pasovského biskupa (který navíc ani nebyl vysvěcen na kněze, natož aby přijal biskupské svěcení). Hezký den přeje Fagnes (diskuse) 13. 10. 2012, 08:23 (UTC)

Wikisraz v Pardubicích

Ahoj Pardubáci! Nemáte chuť se sejít někdy mezi 12. a 16. říjnem? Pokud ano, navrhněte den a místo. --Gampe (diskuse) 8. 10. 2012, 18:37 (UTC)

Hoj, já bych mohl v pondělí patnáctého, pak ve středu, ale to už je po deadlinu:-) Místo podle toho, jestli převažují pivaři, čajovníci či kavárníci... --Nadkachna (diskuse) 13. 10. 2012, 19:30 (UTC)

Tož, po domluvě s Gampem jste všichni zváni na sraz v pondělí 15. října 16:00 kavárna Výměník, -Nadkachna (diskuse) 14. 10. 2012, 15:38 (UTC) a --Gampe (diskuse) 14. 10. 2012, 18:05 (UTC)

Dnes bohužel odjíždím z Pardubic do Prahy, takže se na vás zítra podívat nemohu. Přeji pěkný sraz. --Vojtech.dostal (diskuse) 14. 10. 2012, 15:57 (UTC)

Bohužel se nemohu dostavit. Jsem právě na kolejích v Liberci. Užijte si sraz :) JamesDouglas (diskuse) 14. 10. 2012, 22:06 (UTC)

Tož pro nějaký další sraz užijeme Doodle, ať nemáme tak velké, byť omluvené, absence:-) --Nadkachna (diskuse) 15. 10. 2012, 07:19 (UTC)

150 years of railways in Brno

In 1989 I took some pictures of the festivities. There was a special tribune and a parade of trains. I dont where precisely this took place. See the pics File:Brno 150 year railway festivities 1.jpg, File:Brno 150 year railway festivities 6.jpg. Smiley.toerist (diskuse) 10. 10. 2012, 10:26 (UTC)

Thanks for wonderful photos from 1989, including photo of Pisárky depot, great. :-) This tribune and parade of trains were in the Brno-Horní Heršpice train station (Google maps). --Harold (diskuse) 10. 10. 2012, 12:35 (UTC)

Wich type of railcar is this? File:Brno 150 year railway festivities 2.jpg. Problem is that you have to dril deep down to check the posible railcar types.Smiley.toerist (diskuse) 13. 10. 2012, 19:16 (UTC)

I categorized it, this is M 131.1 class. --Harold (diskuse) 13. 10. 2012, 20:33 (UTC)

Šablona experimenty

Zjistil jsem, že ani někteří správci asi neví, že podle dokumentace se šablona {{experimenty}} "substuje", podobně jako další podobné šablony určené do diskuse s wikipedisty. Domnívám se, že to má svůj význam: Diskuse by neměla být tvořena pomocí šablon, když už je nezbytné je použít, alespoň by to nemělo tak bít do očí :) --pan BMP (napište mi) 7. 10. 2012, 17:06 (UTC)

V této souvislosti se chci zeptat, zda ještě má smysl "komentář k vynucení nového řádku" na začátku této šablony. V diskusi to pak (po substování) vypadá nevhodně. Tento komentář se vyskytuje u některých dalších šablon varování uživatelů (ne u všech). Snad by bylo lepší nechat vynucení nového řádku na vkladateli. --Jvs 9. 10. 2012, 08:04 (UTC)

Souhlasím, že lepší by bylo tam tento komentář nemít, bohužel by odstranění mohlo vytvořit zmatek u nesubstovaných použití.--pan BMP (napište mi) 10. 10. 2012, 12:36 (UTC)

Tak se před změnou všechna volání roboticky změní na substování, ne? --10. 10. 2012, 12:44 (UTC), Utar (diskuse) 10. 10. 2012, 12:44 (UTC)

Možná tedy ponechat znaky <!-- --> (bez toho textu "komentář k vynucení nového řádku") a v dokumentaci k šabloně to vysvětlit. --Jvs 16. 10. 2012, 11:10 (UTC)

Upcoming software changes - please report any problems

(Apologies if this message isn't in your language. Please consider translating it)

All Wikimedia wikis - including this one - will soon be upgraded with new and possibly disruptive code. This process starts today and finishes on October 24 (see the upgrade schedule & code details).

Please watch for problems with:

• revision diffs
• templates
• CSS and JavaScript pages (like user scripts)
• bots
• PDF export
• images, video, and sound, especially scaling sizes
• the CologneBlue skin

If you notice any problems, please report problems at our defect tracker site. You can test for possible problems at test2.wikipedia.org and mediawiki.org, which have already been updated.

Thanks! With your help we can find problems fast and get them fixed faster.

Sumana Harihareswara, Wikimedia Foundation Engineering Community Manager (talk) 16. 10. 2012, 02:47 (UTC)

P.S.: For the regular, smaller MediaWiki updates every two weeks, please watch this schedule.

Distributed via Global message delivery. (Wrong page? Fix here.)

Geografické souřadnice

Mnozí již jistě postřehli, že postupně probíhá ostré zavádění šablony {{souřadnice}}. Cílem je sjednotit psaní souřadnic v článcích a jejich vkládání tak, aby stačily na stránce jednou - v infoboxu. V té souvislosti zároveň vzniká automatická kategorizace článků, které souřadnice neobsahují (ač by měly), nebo sice obsahují, ale v takovém tvaru, že si s nimi robot neporadí. Třetí případ jsou články, u kterých právě probíhá změna.

Tímto bych chtěl poprosit případné zájemce o pomoc s doplňováním těchto souřadnic do článků. Návod a pomůcky najdete zde, seznam článků je pak v Kategorie:Objekty bez souřadnice. JAn (diskuse) 16. 10. 2012, 07:28 (UTC)

Kategorie:Objekty bez souřadnice je velmi neúplná. Tak bych rád upozornil na nástroj od Mormegila, který dokáže zobrazit články bez souřadnic v dané kategorii i včetně podkategorií. --Jowe (diskuse) 16. 10. 2012, 14:07 (UTC)

Jak se to vezme. Obsahuje úplně všechny články, které mají některý z infoboxů, který už byl převeden na nové souřadnice, ale které neobsahují souřadnice v novém formátu. Tedy, pokud článek nemá infobox, zde jej nenajdete. JAn (diskuse) 16. 10. 2012, 18:21 (UTC)

Je to zajímavá iniciativa, ale měl bych několik otázek:

• Je nějaké pravidlo, určující, ke kterému bodu pojmenovaného objektu se souřadnice vztahují? U skupiny stromů je to jasné, u paláce, kostela to nejspíš bude hlavní vchod. Ale co zámecký areál s rozlohou několika hektarů a několika vchody?
• Vybavení článku souřadnicemi je zcela na libovůli autorů článků? Řada typů objektů (mosty, pomníky, nádraží) mi tu chybí.
• Když bych chtěl souřadnice dodat do článku o pražské ulici (může být i několik kilometrů dlouhá), ke kterému bodu souřadnice přiřadit? Čistě spekulativně k domu číslo popisné 1, ale je na to nějaké pravidlo? Leotard (diskuse) 16. 10. 2012, 19:02 (UTC)

No vidíš, nejednotnost. Když je větší objekt, snažím se dávat informace někam doprostřed. --16. 10. 2012, 19:12 (UTC), Utar (diskuse)

Robot pouze nahrazuje původní formát za nový, takže je to spíš otázka na jednotlivé vkladatele :-). Ale tak nějak z logiky a možnosti zobrazit souřadnice na mapě OSM vyplývá, že by souřadnice měly ukazovat cca na střed - aby se zobrazily na mapě v dostatečném kontextu

U liniových objektů je situace horší, číslo 1 nebývá u všech ulic, navíc je na kraji, takže se mi ve středu mapy zobrazí začátek a vede to někam do prčic. A řeky či silnice popisná čísla nemají. K tomuto zde někde probíhala debata, zda linkovat na příslušné relace v OSM či ne.

Mosty, nádraží i pomníky samozřejmě souřadnice v článcích mívají, ale pouze některé tyto skupiny článků mají v současnosti infobox, kam by šly souřadnice zadat, a proto se v nich používají pouze řádkové šablony {{geo*}} či {{coord*}}.

Medle se souřadnicemi dá opatřit libovolný článek o pevně umístěném objektu, viz Wikipedie:WLM, kde tomu tak také je.

Dalším samostatným problémem budou státy.

Ostatně, máte-li nápady, podělte se ve WikiProjektu.

JAn (diskuse) 16. 10. 2012, 20:12 (UTC)

Dům č. p. 1 se v Praze dá určit vždy, i když fyzicky tam žádný dům nestojí. Je to dům, kde stojí (parcela, kde by stál) první dům vlevo na začátku ulice. Zcela zjevně je před wikipedií velký úkol opatřit infoboxy články o pevně umístěných objektech. Mít vychytaný způsob uvádění souřadnic, ale nemít dost článků, kde je mohu uvádět je trochu smutné. Leotard (diskuse) 17. 10. 2012, 04:52 (UTC)

Myslím, Leotarde, že si pleteš číslo popisné (jedna řada čísel v rámci katastru) a číslo orientační (sudá a lichá řada čísel v ulici). --Packa (diskuse) 17. 10. 2012, 07:41 (UTC)

Samozřejmě jsem měl na mysli orientační čísla (pro Prahu bílá na modrém podkladu). Zjišťuji, že situace v uvádění a neuvádění souřadnic je dosti zmatená, mnoho šablon, infoboxy použity jen u zanedbatelného počtu článků. Počkám, až se situace stabilizuje, určitě bych nechtěl zakládat článek jen jako surovinu pro vývojáře infoboxů. Leotard (diskuse) 17. 10. 2012, 16:49 (UTC)

Omyl, šablonu lze v článku použít i bez infoboxu a opakovaně.--Jann (diskuse) 17. 10. 2012, 09:06 (UTC)

U liniových objektů je vhodné přidávat souřadnice začátku a konce. Již se to tak činí v infoboxech ulic a řek (Rue du Faubourg-Saint-Honoré, Berounka). Ale možná by to chtělo tyto infoboxy vylepšit. Možná by stálo i za úvahu vytvořit novou šablonu nebo upravit stávající {{Souřadnice}}, aby bylo možné vpravo nahoře zobrazovat dvoje souřadnice pod sebou, tedy souřadnice začátku a konce. --Jowe (diskuse) 17. 10. 2012, 10:32 (UTC)

Fundraising localization: volunteers from outside the USA needed

Please translate for your local community

Hello All,

The Wikimedia Foundation's Fundraising team have begun our 'User Experience' project, with the goal of understanding the donation experience in different countries outside the USA and enhancing the localization of our donation pages. I am searching for volunteers to spend 30 minutes on a Skype chat with me, reviewing their own country's donation pages. It will be done on a 'usability' format (I will ask you to read the text and go through the donation flow) and will be asking your feedback in the meanwhile.

The only pre-requisite is for the volunteer to actually live in the country and to have access to at least one donation method that we offer for that country (mainly credit/debit card, but also real-time banking like IDEAL, E-wallets, etc...) so we can do a live test and see if the donation goes through. All volunteers will be reimbursed of the donations that eventually succeed (and they will be low amounts, like 1-2 dollars)

By helping us you are actually helping thousands of people to support our mission of free knowledge across the world. Please sing up and help us with our 'User Experience' project! :) If you are interested (or know of anyone who could be) please email ppena@wikimedia.org. All countries needed (excepting USA)!

Thanks!
Pats Pena
Global Fundraising Operations Manager, Wikimedia Foundation

Sent using Global message delivery, 17. 10. 2012, 16:52 (UTC)

Ahoj Všichni,

Fundraisingový tým nadace Wikimedia Foundation spustila projekt "Uživatelských zkušeností", jehož cílem je porozumění zkušenosti s dárcovstvím v různých státech mimo USA a vylepšení lokalizací našich dárcovských stránek. Hledám dobrovolníky, kteří by se mnou strávili 30 minut na Skypu chatováním se mnou a probíráním dárcovských stránek pro vaši zemi. Tato diskuze bude vedena o použitelnosti (požádám vás o přečtení textu a průchod procesem darování) a mezitím se vás budu ptát na zpětnou vazbu.

Jediným předpokladem pro dobrovolníka je jen to, že musí momentálně žít v zemi a musí mít přístup alespoň k jedné metodě darování z těch, které jsou pro vaši zemi nabízeny (hlavně kreditní/debetní kartu, ale také real-time platby jako je IDEAL, E-wallets (elektronické peněženky), atd.), abychom mohli provést test v reálném prostředí a vidět, jestli proces darování probíhá v pořádku. Všem dobrovolníkům budou dary, které případně projdou, proplaceny zpět (a budou to nízké částky, např. 1 nebo 2 dolary).

Tím, že nám pomůžete, pomůžete ve skutečnosti tisícům lidí v podpoře mise volných znalostí po celém světě. Prosím ozvěte se a pomozte nám s naším projektem 'Uživatelských zkušeností'! :)

Díky!
Pats Pena
Globální manažer přípravy Fundraisingu, Wikimedia Foundation Zasláno pomocí Global message delivery, 17. 10. 2012, 16:52 (UTC), překlad --frettie.net (diskuse) 17. 10. 2012, 18:06 (UTC)

Šablona:Trať

Dobrý den, chtěl bych nadhodit otázku, zdali není šablona {{Trať}} pomalu na smazání. V současné podobě totiž odkazuje vždy na redirect (tedy např. ne na Železniční trať Praha - Kolín, ale na Trať 011). Věděl by někdo, jestli se s touto šablonou dá něco dělat? Nebo je odsouzena ke smazání? S pozdravem. — Draceane ^diskuse 18. 10. 2012, 16:52 (UTC)

Podle mě to na smazání je. Klidně to navrhněte do DoSu. --Vachovec1 (diskuse) 18. 10. 2012, 16:57 (UTC)

Taky si myslím. Uvidíme, jak dopadne DoS, třeba to někdo přepracuje… — Draceane ^diskuse 18. 10. 2012, 17:13 (UTC)

Kategorie:Potomci známých osobností

Dobrý den, prosím o názor - kolega 90.177.66.140 neustále přidává neexistující kategorii Kategorie:Potomci známých osobností. Nehledě na to, že jsem ho již upozorňoval, chci se zeptat, zda je taková kategorie vůbec vhodná - kdo jsou to známé osobnosti? O známých osobnostech je tu článek, o neznámých tu článek není (ani být nemá), ale zas je pravda, že někteří známí lidé neměli známé rodiče. Je však taková kategorizace nutná? --Mates (diskuse) 19. 10. 2012, 17:42 (UTC)

Napsal jsem kolegovi/kolegyni, odstraňování kategorie v článcích revertuje – klasický spor o obsah, z mého pohledu zjevně neencyklopedické kategorie. Kategorii zatím nezaložil, založím ji já a také vytvořím DOS.--Kacir 19. 10. 2012, 17:46 (UTC)

Souhlas s Kacířem! Nesmyslná kategorie. --Gampe (diskuse) 19. 10. 2012, 17:49 (UTC)

šablona Památky v Česku

Mohl bych poprosit o navrácení tlačítka pro nahrávání obrázků v seznamech kulturních památek i k položkám, které již nějaký obrázek mají. Toto tlačítko doplňovalo spoustu informací automaticky a tím šetřilo spoustu času--Petr1888 (diskuse) 19. 10. 2012, 17:53 (UTC)

Proč to nejde?

Dokáže mi někdo poradit, kde hledat v počítači, když na jednom z počítačů, které používám mohu editovat jakýkoli článek, ale ne tuto stránku (Pod lípou)? Při pokusu o editování této stránky se "zasekne" wikipedie i přístup k internetu a je nutné ho restartovat. Těsně předtím i potom je možné články ve Wikipedii libovolně editovat. Upozorňuji, že jde o pevné připojení přes lokální síť, žádné ADSL, žádná WiFi. Leotard (diskuse) 16. 10. 2012, 18:56 (UTC)

Zkoušel jsi na tom samém počítači jiný prohlížeč? Miraceti 16. 10. 2012, 21:22 (UTC)

Zkoušel jsem klasiku: Internet Explorer, Google Chrom, Firefox a jakousi exotiku: Opera. Prohlížečem to nejspíš není, stránku asi blokuje něco v nastavení konkrétního počítače. Musí to být něco co Pod lípou je a na ostatních stránkách není. Leotard (diskuse) 17. 10. 2012, 04:52 (UTC)

Kolik máte RAM v PC? Méně jak 512MB je málo a odezvy jsou dlouhé.--Rosičák (diskuse) 17. 10. 2012, 17:26 (UTC)

V počítači s 256 MB RAM to funguje a v počítači s 512 MB to nefunguje. Má někdo jiný nápad? -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) Leotard (diskuse • příspěvky • bloky) 06.48, 18. října 2012‎ (CE(S)T)

Je v tom počítači povolena Java? Případně, jestli je vůbec instalovaná? --Jaroslav Ondráš (diskuse) 18. 10. 2012, 05:38 (UTC)

Odvirovat, obnovit systém do doby, kdy to šlo?--Zdenekk2 (diskuse) 18. 10. 2012, 06:02 (UTC)

Ještě jeden nápad. Tu RAM otestujte. Pokud by byl zájem, poradím jak. Někde může být malá chybka, která se projeví až při určitém zaplnění paměti. --Rosičák (diskuse) 18. 10. 2012, 14:17 (UTC)

a)příště bych se zkusil ptát spíše pod technickou lípou. b)„jde o pevné připojení přes lokální síť, žádné ADSL“. Hu? Tomu máme rozumnět jak? Vytáčené připojení? ISDN? Token Ring?! c)Zkuste se s námi podělit o více technických parametrů Vašeho PC (předpokládám, že jde o PC). OS, procesor, verze prohlížeče (Opera není žádná exotika, prosím ;-) ), používaný vzhled wiki, zapnutá udělátka, .. d)Je to jediný problém, který se na Vašem PC vyskytuje? Zamrzá i jindy? Při jakém používání / na jakých stránkách ... ? --YjM | _d^p 20. 10. 2012, 19:33 (UTC)

Děkuji za náměty. Vyzkoušel jsem co se dalo a nefunguje to. Asi si napíšu Ježíškovi o nový počítač. Leotard (diskuse) 21. 10. 2012, 09:08 (UTC)

Tchaj-wan versus Čínská republika

Mám jednu maličkost, Tchaj-wan na Letních olympijských hrách 2000 nemělo by být správně Čínská republika na olympijských hrách? Ono se ten státní útvar tak nejmenuje, i podle české wikipedie Čínská republika. Navíc je zde trošku i pojmu Tchaj-wan nepořádek viz Tchajwanská fotbalová reprezentace, pak Tchaj-wanská hokejová reprezentace, něco musí být špatně. --Mirek256 20. 10. 2012, 11:12 (UTC)

Očekávaný název je Tchaj-wan. Je to podobné jako Velká Británie na Letních olympijských hrách 2012, ikdyž stát se jmenuje Spojené království. --Jowe (diskuse) 20. 10. 2012, 11:22 (UTC)

S očekávaným názvem to IMHO nijak nesouvisí, ale jedná se snad o rozhodnutí MOV.--Kacir 20. 10. 2012, 11:31 (UTC)

Jen orinetačně, odborníci na sport případně opraví. Řešila se tu již tchajwanská olympijská vlajka, kdy výprava Čínské republiky nesmí používat klasickou vlajku; podobně to je s názvem Tchajwanského olymp. výboru (a výpravy), jenž dle MOV nesmí/by neměl používat označení Čínská republika (to souvisí s emancipací kontinentální komunistické Číny, která usedla do Rady bezpečnosti OSN v roce 1972 (myslím), namísto Čínské republiky), viz chronologie názvu olympijského výboru na en wiki.--Kacir 20. 10. 2012, 11:31 (UTC)

Akim Korsunjanin

Dobrý den, měl bych ještě jeden námět k problematice přejmenování článků. Konkrétně se jedná o článek Akim Korsunjanin (novgorodský biskup zemřelý v roce 1030, uctívaný pravoslavnou církví jako světec). Žádný z cizojazyčných článků (španělsky Joaquín Korsúnianin, anglicky Joachim the Korsunian, italsky Gioacchino il Korsuniano, polsky Joachim, rusky Иоаким Корсунянин) ovšem tomuto označení neodpovídá. Laickou transkripcí z původní ruské podoby jsem dospěl k tvaru Joakim Korsuňanin. Ten jsem nalezl jen v Ottově naučném slovníku (odkaz zde, strana 75/100, resp. 575). Poradíte někdo, zda článek přejmenovat, a pokud ano, tak na jaký název? Děkuji Fagnes (diskuse) 13. 10. 2012, 08:51 (UTC)

Osobně bych byl všemi deseti pro Joakim Korsuňanin – vychází to z transkripce z azbuky, a navíc to uvádí Ottův slovník, to bych nebral na lehkou váhu. — Draceane ^diskuse 19. 10. 2012, 12:32 (UTC)

Dobrý den, děkuji Vám za vyjádření a článek tedy přejmenuju. Fagnes (diskuse) 23. 10. 2012, 01:25 (UTC)

Formát dat v infoboxech

Již nějakou dobu mám v hlavě několik nápadů, jak zautomatizovat některé věci v infoboxech. Bohužel v současné situaci je není možné zavést, jelikož neexistuje jednotný formát zadávání dat. Pro ilustraci uvedu dva příklady:

1. Jako jedna z prvních věcí, která mě napadla pi vyplňování infoboxu sídla světa, byla, že hustota obyvatelstva by se mohla vyplňovat sama na základě rozlohy a počtu obyvatel (což je funkce, kterou až na čestné jednotlivé výjimky neposkytuje žádný infoox, přestože implementace je triviální). Člověk by pak nemusel nic dopočítávat, navíc se stává, že se aktualizuje počet obyvatel, ale hustota už ne, takže po čase ty hodnoty nemusí sedět dost výrazně. Problém ale spočívá v tom, že aby to bylo možné zavést, musely by se hodnoty zadávat jako neformátované číslo, tedy třeba bez mezer (jednoduchých i nezlomitelných) – wiki dokáže neformátované číslo naformátovat sama, ale číslo rozsekané mezerami už správně vyhodnotit nedokáže. Přitom stejný parametr by potom šel použít i třeba pro upřesnění potřebného měřítka pro externí mapy v rámci změn v souřadnicích, které momentálně probíhají.
2. Jinou věcí je formátování textových řetězců. Například bych rád zautomatizoval vkládání loc-map do infoboxů tak, aby uživatel nemusel vyplňovat celou šablonu duplikátními údaji. K tomu se hodí třeba parametr stát. Opět nejlépe v neformátované podobě (např. Německo, Slovensko), jenže v reálu máme velmi často tento parametr vyplněný jako odkaz ([[Německo]], [[Slovensko]]), jindy s flagiconem ({{flagicon|Něměcko}} [[Německo]]), případně v úplně jiné šabloně ({{Vlajka a název|Slovensko}}) a tak dále. Tedy formáty pro další použití k ničemu, přitom pokud by byla nějaká shoda na tom, že tam třeba ten odkaz má být, tak není problém, aby ho tam doplnil infobox sám.

Navrhuji tedy, aby se data v infoboxech vyplňovala v minimálním možném formátování, což umožní nejen zavedení nových featur, ale i usnadní zadávání dat, zejména pro nováčky, kdy uživatel nebude muset zkoumat, v jakémže tvaru se to zadává zrovna v tomhle infoboxu. Uvědomuji si ale, že je to návrh, který se dotkne mnoha lidí, kteří s infoboxy pracují, proto ho zde dávám k diskusi. --Reaperman (diskuse) 20. 10. 2012, 18:53 (UTC)

Když si představím, že třeba u Tokia by kvůli této fíčurce bylo místo snadno čitelného 13 010 276 číslo 13010276, tak mě jímá hrůza. --Silesianus (diskuse) 20. 10. 2012, 18:56 (UTC)

Čtenář by měl samozřejmě 13 010 276, že by v kódu bylo zrovna 13010276 bych jako problém neviděl, protože při aktualizacích těhle věcí se stejně většinou vychází z databází nebo cizojazyčných zdrojů, takže to vyžaduje, aby editor přeformátovával do českého tvaru. --Reaperman (diskuse) 20. 10. 2012, 19:01 (UTC)

Jen drobná připomínka, v infoboxu sídla světa se stát již teď musí zadat v neformátované podobě, pokud by se zadal jinak, nezobrazil by se příslušné kolonce korektně. Se zjednodušováním vyplňování infoboxů souhlasím, pokud to nebude na úkor zobrazované podoby. --Jowe (diskuse) 20. 10. 2012, 19:08 (UTC)

Pro jiné infoboxy to ovšem obecně neplatí, a že jich tu máme jen k geografii požehnaně. --Reaperman (diskuse) 20. 10. 2012, 19:11 (UTC)

Pokud to bude fungovat jako u infoboxu sídla světa, že se zadá stát a zobrazí se v kolonce stát s vlajkou, souhlasím. Pokud by to mělo zabránit zobrazování vlaječek v infoboxech, tak nesouhlasím. --Jowe (diskuse) 20. 10. 2012, 19:36 (UTC)

Jsem ve všech bodech Tvého návrhu pro. Pokud to správně chápu, a bude to také implementováno, pak by se zobrazovaný formát nezměnil (popř. zlepšil), způsob zadávání dat do infoboxů by se také nezměnil (popř. zjednodušil) a zvýšení objemu přenosu dat by snad nebylo tak významné. A to je přece super :-) --YjM | _d^p 20. 10. 2012, 19:23 (UTC)

Tomu nerozumím. Co se vám nezdá ohledně šablony {{LocMap}}? Vkládá se takto, kde by se tam vzaly interní odkazy či flagicony? On to snad někdo vkládá do parametru label? Případně do parametru caption?

{{LocMap|USA|label=Yellowstonský národní park|relief=1|width=250|mark=Green pog.svg|lat=44.6|long=-110.5|float=center}}

--Vachovec1 (diskuse) 20. 10. 2012, 19:46 (UTC)

Šablony loc-map se to vůbec netýká, nýbrž infoboxů. V současnosti musíte pro zobrazení locmapy v infoboxu právě celou tuto šablonu, přitom všechny informace, které jsou pro umístění toho flíčku do mapy potřeba, už v tom infoboxu obsažené jsou. Dochází tedy ke zdvojování zadávání údajů, editor se musí naučit a pochopit jak se šablona loc-map vyplňuje, ztěžuje to opravy zanesených chyb atd. a to všechno zbytečně. Mnohem snazší je, když editor řekne infoboxu, aby přidal loc-mapu, infobox pak sám zavolá příslušnou šablonu a předá jí informace, které potřebuje. To v řadě současných infoboxů není možné. --Reaperman (diskuse) 20. 10. 2012, 20:32 (UTC)

Tak jednoduché to nebude, u všech parametrů to nepůjde, ale dokážu si to představit třeba u souřadnic (lat, long) a popisku (label). Něco ale bude třeba dopisovat - konkrétní LocMapu (podle čeho infobox pozná, že má zvolit LocMap USA a ne třeba LocMap Wyoming?), poloha popisku (position), velikost mapy (width) a asi i typ mapy (relief) a barvu/tvar ťuplíku (mark). --Vachovec1 (diskuse) 20. 10. 2012, 20:45 (UTC)

A podle čeho to pozná editor? Proč by to nemělo být standardizované — třeba i chytře (u infoboxů pro hory reliéfní mapa s trojúhelníčkem atp.) --Tchoř (diskuse) 20. 10. 2012, 20:54 (UTC)

Reapermanův návrh vypadá na první pohled dobře, ale znemožnil by vkládání řádkových referencí. Jsem tedy pro pouze v případě, že bude do šablon současně doplněn také nepovinný parametr, s jehož pomocí bude možné řádkové reference např. k počtu obyvatel dávat. Jinak bych byl velmi silně proti. Jan.Kamenicek (diskuse) 20. 10. 2012, 21:05 (UTC)

Nechci o tom začínat nějakou zásadní hádku, ale osobně vnímám infobox jako místo, kde by měly být vypíchnuty šablonovité informace z textu, podobně jako jsou v úvodním odstavci vypíchnuty základní informace. A v obou případech se domnívám, že referencím to sluší spíš v tom textu než v těch vypíchnutích. Čímž se automaticky nechci stavět proti tomu, že by tam pro ně mohly být nepovinné parametry.--Tchoř (diskuse) 20. 10. 2012, 21:13 (UTC)

To by bylo ideální, ale bohužel realita je jiná. Jsou zde tisíce pahýlů, kde v infoboxu je obsaženo násobně více informací než v textu. Pak jsou zde delší články, kde se rovněž ojediněle vyskytují informace zapsané v infoboxu ale nepojednané v textu. Pak jsou zde sáhodlouhé a hůře přehledné články, u nichž dochází k tomu, že náhodný kolemjdoucí aktualizuje údaj v infoboxu, ale už nedohledá stejný údaj v textu. Díky refům je možné rozporuplné údaje porovnat, zjistit, který je ten aktuální a pak je sjednotit.

Kromě klasických refů však někdy autor může chtít do infoboxu vložit také odkaz na nějakou poznámku (např. o tom, ze kterého roku údaj pochází, nebo o tom, že údaj pochází z jednoho zdroje, ale některé jiné zdroje uvádí čísla jiná, apod.) I k tomu by se dal tento parametr využít. Jan.Kamenicek (diskuse) 20. 10. 2012, 21:50 (UTC)

Ještě jsem si uvědomil jednu důležitou věc, kterou je potřeba umožnit. Pokud je v infoboxu neozdrojovaný údaj, o kterém se nepojednává v textu, měla by zde být možnost vložit k němu požadavek na zdroj. Jan.Kamenicek (diskuse) 21. 10. 2012, 09:38 (UTC)

Je to určitě dobrá iniciativa, ale má to teď cenu řešit? Pokud Wikidata chápu správně, budou data pro infoboxy nějakým vlastním způsobem poskytovat ona. --Lukáš Lánský (diskuse) 21. 10. 2012, 22:32 (UTC)

Určitě má. Jednak Wikidata ještě nepustily do ostrého provozu ani první fázi (interwiki), takže dobrého půl roku bude trvat, než začnou být pro tento účel aktuální. A za druhé - ty údaje se musí do Wikidat nejdřív odněkud dostat, a následně je budou poskytovat jak jinak, než jako prosté číslo? A když budou naše infoboxy připravené, pak stačí jen nahradit konkrétní hodnoty nějakým odkazem na Wikidata. JAn (diskuse) 22. 10. 2012, 06:05 (UTC)

Pravopis jmen

Jak je to se současnou formou pravopisu jmen. Má se psát Na Příkopě, nebo Na příkopě či Ve Starých Alejích, nebo Ve starých alejích?--Juandev (diskuse) 25. 10. 2012, 09:35 (UTC)

Velká písmena u předložek a přídavných jmen a u podstatných jmen, které jsou za první předložkou. Ovšem pokud je podstatné jméno samo o sobě vlatním jménem, tak vždy velké. Viz http://prirucka.ujc.cas.cz/?id=186#nadpis4 --G3ron1mo 25. 10. 2012, 09:40 (UTC)

Dobrý den, je třeba ovšem mít také na paměti, že řada lidí na to nejspíš bude mít jiný názor, neboť po řadu desetiletí tu byla ustálená druhá z uváděných variant. Slunečný den přeje Fagnes (diskuse) 25. 10. 2012, 09:46 (UTC)

Potřeba mít to na paměti opravdu není. Směrodatná jsou aktuální pravidla českého pravopisu. --G3ron1mo 25. 10. 2012, 09:52 (UTC)

... ovšem jestli potom ta lingvistika není tak trochu pseudověda. No nic, vrátím se ke své rozdělané práci a přeji ještě jednou pěkný den Fagnes (diskuse) 25. 10. 2012, 09:58 (UTC)

Proč by prosím lingivstika měla být pseudovědou? --G3ron1mo 25. 10. 2012, 10:41 (UTC)

Myslím, že kvůli čtenářům bychom to měli mít na paměti v názvech článků a udělat příslušné redirekty, stejně jako u jiných zastaralých názvů. Petr Karel (diskuse) 25. 10. 2012, 10:00 (UTC)

Přesměrování nejsou potřeba, vyhledávání není citlivé na velikost písmen (zkuste si vyhledat „vÁCLavSKé NáMěstÍ“). --G3ron1mo 25. 10. 2012, 10:41 (UTC)

Abych se přiznal tak tomu nerozumím. Tvoje první souvětí v první větě neobsahuje sloveso. Chceš tou větou říct, že velká písmena se píší u předložek a přídavných jmen a u podstatných jmen, které jsou za první předložkou? Abych se přinal, tak nevím co je to "příkopě" - to bude asi podst.jm. . "na" je předložka. Čili ano, rozumím tomu tak, že "Na" a "Ve" bude určitě velké. Tedy potom by bylo "Na Příkopě" a "Ve Starých alejích".

Když se kouknu na tu druhou větu, tak se musím zeptat co je v tomto případě "vlastní jméno"?--Juandev (diskuse) 25. 10. 2012, 10:07 (UTC)

Viz odkazovaná příručka, tam je vše pěkně popsáno. --G3ron1mo 25. 10. 2012, 10:41 (UTC)

Jo ten link je dobře čitelný.--Juandev (diskuse) 25. 10. 2012, 18:13 (UTC)

O vlastním jméně už máme článek. --Tchoř (diskuse) 25. 10. 2012, 11:11 (UTC)

Díky to studovat nebudu.--Juandev (diskuse) 25. 10. 2012, 18:12 (UTC)

Zveme na Wikikonferenci 2012

Wikikonference 2011

Drazí přátelé, wikipedisté a wikipedistky, rád bych vás pozval na letošní Wikikonferenci, už tradiční podzimní setkání všech zájemců o Wikipedii a další projekty Nadace Wikimedia. Uskuteční se za necelý měsíc, konkrétně 24. listopadu 2012 v Praze v Národní technické knihovně. Připraven je bohatý program plný přednášek, zasazený do moderního prostředí nové knihovny a příjemné kolektivní atmosféry nás všech, které zajímá svobodné sdílení myšlenek. Pro dojíždějící jsou připravena „cestovní stipendia“, detaily se dočtete zde.

Těším se na setkání s vámi. --Vojtech.dostal (diskuse) 27. 10. 2012, 11:59 (UTC)

Hmm.. Znovu se podívat do úžasné budovy NTK? To stojí za uvážení :-) --YjM | _d^p 27. 10. 2012, 12:57 (UTC)

Tvrdé mezery za jednopísmennými předložkami

Narazil jsem na článek (který zřejmě nebude ojedinělý), ve kterém jsou mezery za jednopísmennými předložkami nahrazeny mezerami tvrdými. Osobně se mi to moc nelíbí, byť z typografického hlediska je to jistě lepší. Problém je s následující editovatelností takového textu, neboť html entity jsou pro většinu obyčejných lidí nesrozumitelné. Typografický problém mezery po předložkách není tak vážný, abychom si tím komplikovali život. A třeba jednou přijdou prohlížeče, které na to bude dbát automaticky. Samozřejmě chápu jejich použití třeba v tabulkách, kde by se mohl text lámat velmi nepříjemně.

Jak se na to díváte vy? Miraceti 25. 10. 2012, 20:32 (UTC)

Já používám tvrdé mezery v tabulkách, infoboxech, popisech obrázků a v úvodu článku. Na jiných místech je tvrdohlavě neprosazuji. --Vachovec1 (diskuse) 25. 10. 2012, 20:39 (UTC)

Myslím si, že to bude asi často i v některých dobrých a nejlepších článcích, protože nezlomitelné mezery jsou obsaženy v typografických radách, které by měly články splňovat (i když je tam i zmínka o tom, že se to na Wikipedii ne vždy dodržuje, ovšem občas mají autoři sklon k perfekcionalismu). Já mám například osobně do paměti pravidlo o pevných mezerách vryté do paměti ze školy, takže ho taktéž dodržuji. Pamatuji si však, že když jsem zde začínal, tak jsem si taky občas říkal "co že to tam sakra je místo mezery" :-)... Nedělal bych z toho dogma, ale na druhou stranu má cenu již vložené mezery odstraňovat? Do toho by se chtělo snad jen robotům :-). --Mates (diskuse) 25. 10. 2012, 20:57 (UTC)

Na lidskou systematickou práci to není určitě, za to nestojí. Spíš, jestli by nebylo vhodné to v těch typografických radách změnit.

Typografie v prohlížečích trpí i s tvrdými mezerami - ony je obvykle renderují obecně jinak dlouhé než normální mezery. Miraceti 25. 10. 2012, 20:59 (UTC)

Já osobně bych tam změnil tu poslední větu u pevných mezer: Toto pravidlo na Wikipedii není nutné dodržovat, neboť jeho dodržování je při ruční editaci textů náročné a znepřehledňuje editační okno textu. Nicméně mezi např. číslem a jednotkou bych zachování pevné mezery podporoval, protože to by doopravdy vypadalo divně. Uvidíme, jak se vyjádří ostatní. --Mates (diskuse) 25. 10. 2012, 21:14 (UTC)

Jeho dodržování není náročné. Existují javascriptové nástroje, které automaticky doplňují pevné mezery. Jinak samozřejmě by bylo lepší, kdyby Wikipedie uměla dodržovat typografické zásady bez toho, aniž by se nezlomitelné mezery musely do článku vkládat, o tom žádná. Text by byl samozřejmě též přehlednější (i když je to vážně o zvyku). Nicméně dívat se na článek, který typografické zásady nedodržuje, to je vážně útrpné. Typograficky korektní by měly být všechny články. Samozřejmostí to je u DČ/NČ, o tom taky žádná. Čili je spíš na místě, jestli to Wikipedie neumí „ošéfovat“ podobně, jako se třeba nemusí vkládat nezlomitelná mezera mezi číslo a %? --Faigl.ladislav _slova^činy 25. 10. 2012, 21:38 (UTC)

To, že je náročné už tam je dnes napsáno :-). Nová je část o znepřehlednění. Pro někoho, kdo tento nástroj nezná to doplňování docela náročné je (tedy spíše nudné než náročné). Dodržovat typografické zásady nebo zjednodušit editační pole? --Mates (diskuse) 25. 10. 2012, 21:57 (UTC)

Náročné to není ani pro toho, kdo umí trochu s Wordem. (CTRL+H, vyhledat " v ", nahradit za " v&nbsp;"). Jan.Kamenicek (diskuse) 27. 10. 2012, 12:50 (UTC)

Na velkých monitorech se málokdy zalomí text zrovna tak blbě, aby to zásadně vadilo. A na malých (mobilech) se zalomí tak jako tak. Čím méně tvrdých mezer, tím čitelnější kód (napříkald při náhradě souřadnic dělají souřadnice s tvrdými mezerami dost velký problém). JAn (diskuse) 25. 10. 2012, 21:27 (UTC)

Souhlasím, že to znepřehledňuje text, zhoršuje jeho přenos jinam (pokud ho výjimečně potřebuji přenést jako zdrojový text). Taky bych byl rád, kdyby si s tím wiki uměla poradit jako to umí některé textové editory. Doufejme že (dlouho slibovaný) wysiwyg editor tento problém zmenší (asi zcela nevyřeší).

Celkově se ale přiznám, že na to nemám jednoznačný názor. Na jednu stranu jsem příznivcem hezkých dokumentů (a dobré články by měly i hezky vypadat), na druhou stranu vidím současný přístup jako vytloukání klínu klínem. --Packa (diskuse) 26. 10. 2012, 09:11 (UTC)

Já si myslím, že takových stránek je tu víc, např. v NČ.--Juandev (diskuse) 27. 10. 2012, 05:52 (UTC)

Jenom ještě doplním, že nejde jen o Wikipedie:Typografické rady, ale především o závazné pravidlo Wikipedie:Pravopis, kde se výslovně píše „Držte se platných Pravidel českého pravopisu“. Jan.Kamenicek (diskuse) 27. 10. 2012, 13:30 (UTC)

Wikipedista:Губин_Михаил a jeho šablony

Trochu mi vrtají hlavou příspěvky kolegy Губин_Михаил, konkrétně jeho šablony. Jsou rusky, mají minimální a téměř bezvýznamné nahraditelné využití a nechápu, proč by takovéto šablony odkazující na článek ve velké sovětské encyklopedii měly obsahovat parametry v azbuce. Jednoduše si nemyslím, že by kolega měl českou Wikipedii s upravenou latinkou kombinovat s azbukou --Marquas (diskuse) 27. 10. 2012, 14:36 (UTC)

Kategorie: Agenti StB

Někdo by měl tuto kategorii důkladně zkontrolovat. Označit někoho jako agenta StB není jen tak, bez důvěryhodných zdrojů to zavání urážkou na cti. Namátkou jsem se podíval na stránky Josef Nesvadba a Ivan Andreadis a nikde ani ťuk. --Vachovec1 (diskuse) 27. 10. 2012, 18:33 (UTC)

Opravil jsem alespoň popis kategorie - povinnost uvést zdroj. Ad kontrola - jednorázově snad, ale jak bys to chtěl kontrolovat průběžně? Musely by se touto kategorizací plnit a následně kontrolovat nově kategorizovaní. Dost problém...--Rosičák (diskuse) 28. 10. 2012, 15:40 (UTC)

Osobně bych byl pro smazání této kategorie nebo aspoň pro přejmenování na Kategorie:Lidé se záznamem ve svazcích StB. To, že si soudruzi pro vykazování činnosti a plnění plánu někoho vedli ve svých svazcích, ještě z nikoho agenta nedělá. --Jowe (diskuse) 28. 10. 2012, 16:23 (UTC)

Spíše Lidé vedení jako agenti StB, jinak záznamy ve svazcích měly hlavně oběti. Jan.Kamenicek (diskuse) 28. 10. 2012, 17:29 (UTC)

A řádka v nějakém seznamu je tak důležitá, že podle ní budeme kategorizovat? Naproti tomu případná aktivní činnost agenta významná být může (samozřejmě popsaná a ozdrojovaná v článku). --Jann (diskuse) 28. 10. 2012, 17:41 (UTC)

Myslím, že naprostá většina wikipedistů nemá náležité pravomoci k takovýmto obviněním a ke kontrole, potažmo posuzování takovýchto obvinění (takové pravomoce má soud a pochybuji, že některý wikipedista edituje jménem soudu), proto bych byl pro urychlené zrušení této kategorie. Omlouvám se za svou kategoričnost, ale v tomto případě je na místě. (s EK) --Kusurija (diskuse) 28. 10. 2012, 17:43 (UTC)

Hlavně je třeba to co nejdříve odstranit tam, kde k tomu nejsou vůbec žádné zdroje. Viz výše uvedené články. Zrušení celé kategorie by to také vyřešilo. --Vachovec1 (diskuse) 28. 10. 2012, 17:47 (UTC)

Rušit tu kategorii není nutné, ale musí se s ní zacházet v souladu s doporučeními. Stačí si přečíst Wikipedie:BLP, část Užívání kategorií, týká se samozřejmě přiměřeně i již zemřelých osob, byť apeluje zejména na články o žijících lidech. Okino (diskuse) 28. 10. 2012, 17:48 (UTC)

Italian Wikipedia protests

(anglicky) Italian Wikipedia is protesting against the BILL #3491 that would lead to the cessation of its normal activities like free encyclopedia.

Hi, I contact you regarding this protest of Italian wikipedia. If possible, we need a translation of this notice Wikipedia:Comunicato 24 ottobre 2012/en into your language so that even users who do not speak Italian can understand what is happening. Thanks for support Raoli (diskuse) 29. 10. 2012, 19:21 (UTC)

A bit too late, isn't it? --29. 10. 2012, 19:53 (UTC), Utar (diskuse)

No, not yet. You are in time. Raoli (diskuse) 30. 10. 2012, 15:49 (UTC)

Thank you. Raoli (diskuse) 30. 10. 2012, 17:01 (UTC)

Hromadné copyvio

Ahoj, oslovil mne skrze email Silesianus (nebo někdo, kdo se za něj vydává, nemožnost ověřit skutečnou identitu), že prý opsal do Wikipedie desítek článků a uvádí seznam knih, ze kterých měl opisovat i s konkrétními články. Jsou dvě možnosti, buď se jedná o snahu odstranit všechny jeho příspěvky z Wikipedie po jeho odchodu odsud či o skutečné copyvio. V takovém případě by bylo potřeba tyto články smazat. Nicméně, ideální by bylo nejprve články ověřit, kde je pravda. Nemáte tedy někdo doma jednu z těchto knih:

• Jiří Fidler: Na čele armády
• Jiří Fidler: Za víru, vládce a vlast:
• František Lobkowicz: Encyklopedie řádů a vyznamenání:
• Chris Chant: Encyklopedie válečných lodí:
• Radek Fukala: Třicetiletá válka: konflikt, který změnil Evropu:
• Leonid Křižek a Zdirad J. K. Čech: Encyklopedie zbraní a zbroje:
• Německé insignie:
• Norman Davies: Bílý orel, rudá hvězda:
• Jindřich Marek: Pod rakouskou vlajkou:
• Jaroslav Hrbek: Velká válka na moři:
• Hans Peter Jürgens: Všechny lodě plují k břehům:
• Filip Nerad: Búrská válka:
• Jiří Chalupa: Don Carlos a ti druzí:
• Jan Urban: Lichtenburkové:
• František Novotný: Plachty v ohni:
• Jan Klíma: Pod německou vlajkou:
• Michal Wanner: Sedmiletá válka v Orientu:
• Stephen Turnbull: Hrady Řádu německých rytířů:
• JIří Novák: Příběh ostrostřelce:
• Filosofický slovník:
• Radek Fukala: Slezsko, neznámá země koruny české / Rudolf Žáček: Dějiny Slezska v datech:
• Dušan Třeštík: Počátky Přemyslovců:
• Jiří Spěváček: Jan Lucemburský a jeho doba:
• Jan Bouzek: Keltové našich zemí v evropském kontextu:
• Mečislav Borák: Nástin dějin Těšínska:
• Rudolf Žáček: Těšínsko od roku 1450 do vymření Piastovců:
• Karel Müller: Erbovní galerie těšínské šlechty:
• David Hollins: Rakouští vojevůdci za napoleonských válek:
• Petráň a Fridrichovský: Encyklopedie římských císařů a císařoven z pohledu jejich mincí:

Pokud ano, ozvěte se mi, abychom společnými silami mohli zhodnotit, jestli se o porušení autorského práva jedná či nejedná. Díky a jsem s pozdravem --Chmee2 (diskuse) 1. 11. 2012, 10:08 (UTC)

To je opravdu hodně zvláštní a docela překvapivá zpráva. :( Osobně nevím co si o tom mám myslet, ale asi takovou věc musíme brát vážně. Můžu se podívat na/zkontrolovat články týkající se řádů a vyznamenání. Mám k dispozici F. Lobkowicze Encyklopedie řádů a vyznamenání Praha 1995. Pokud by byl seznam článků, kterých se to týká, ulehčilo by mi to práci.--Verosusa (diskuse) 1. 11. 2012, 12:07 (UTC)

Ach bože, když se nelze spolehnout ani na studenty historie... Jiří Fidler: Za víru, vládce a vlast a ([5]) výsledek: v článcích Konstantin Nikolajevič Romanov, Nikolaj Gerasimovič Kuzněcov, Alexej Alexandrovič Romanov, Nikolaj Nikolajevič Voronov, Jefim Vasiljevič Bojčuk, Nikolaj Ogarkov je kapitolka Život všade opsaná, s drobnými stylistickými změnami a občas vynechanou větou, u všech dohromady jsou snad 2-3 věty z jiného zdroje (v dnešní verzi). Takže copyvio to je. Technicky se bude mazat jak, podle seznamu? --Jann (diskuse) 1. 11. 2012, 13:08 (UTC)

Jsem trochu na rozpacích. Znám jeho články o lodích a tam sice tyhle knihy použil, ale dle mého v souladu s pravidly (včetně řádkových referencí). To se týká třeba Hrbka, Marka, Nováka a článků SMS Scharfschütze, SMS Goeben a SM Torpedoboot 80T. --Nadkachna (diskuse) 1. 11. 2012, 12:43 (UTC)

Nejdříve k dotazu. Doma mám Třicetiletá válka: konflikt, který změnil Evropu, Velká válka na moři, Lichtenburkové, Sedmiletá válka v Orientu, Slezsko - neznámá země koruny české, Dějiny Slezska v datech, Počátky Přemyslovců, Jan Lucemburský a jeho doba, Nástin dějin Těšínska (v polské verzi), Erbovní galerie těšínské šlechty. Jinak mám obdobné pocity jako Nadkachna. Bylo by dobré uvést i konkrétní články u kterých jsou pochybnosti. Silesianus tady udělal dost práce (přesto, že byl někdy "horká hlava") a jeho příspěvky na mne nikdy nepůsobily jako copyvia (tím neříkám, že nemohly být). Zkusmo jsem překontroloval Boleslav V. Heretik a o copyvio se (doufám, že nejen podle mne) jednoznačně nejedná. K článku lze mít pár jiných (drobných) připomínek, ale o copyvio se nejedná. --Saltzmann (diskuse) 1. 11. 2012, 16:09 (UTC)

OK, takže se zdá, že nás bude čekat mravenčí práce ověřit heslo po hesle. Večer udělám seznam dle toho, co mi poslal a můžeme to ověřovat. Co se potvrdí jako copyvio se smaže, co ne, ponecháme. S pozdravem a všem moc díky za pomoc --Chmee2 (diskuse) 1. 11. 2012, 16:12 (UTC)

Mám k tomuto dotaz: došlo k ověření i textu článku Dishonored smazaného ve středu ráno, tedy den potom, co byl obviněným označen šablonou {{smazat}} kvůli tomu, že prý byl cv? Mohl by ho případně někdo ze správců ověřit (pojednává o věci, která se stala aktuální až teď a o které se moc v literatuře nedočtete)? Matěj Suchánek (diskuse | příspěvky) 1. 11. 2012, 17:33 (UTC)

Zdravím, jestli chceš, můžu ti článek vytáhnout z historie a poslat na email k posouzení, jsou tam uvedeny i reference, tak můžeš snadno posoudit, jestli je to opsané či není. Dle toho pak dát vědět, jestli to mám obnovit a nebo ne. S pozdravem --Chmee2 (diskuse) 1. 11. 2012, 18:01 (UTC)

Založil jsem k problematice stránku Wikipedie:Archiv porušení práv/Silesianus, prosím ty z vás, co máte přístup ke knihám a můžete kontrolovat, označujte prověřené a problematické články. Díky --Chmee2 (diskuse) 1. 11. 2012, 18:17 (UTC)

Jen malá poznámka: vzhledem k tomu, že Silesianus s wikiprojekty nekončí [6], předpokládám, že je to jen jeho pomsta české wikipedii. Možná se ukáže opak, ale spíš to přičítám jeho přebujelé výbušnosti. --Lenka64 (diskuse) 1. 11. 2012, 20:38 (UTC)

Taktéž mne to napadlo, nicméně dnes jsem viděl pár scenů stránek a porovnání se články. Jejich čtení mne přesvědčilo, že má smysl tu stránku založit a jeho příspěvky prověřit. Mám obavu, že místy budeme muset mazat. --Chmee2 (diskuse) 1. 11. 2012, 20:51 (UTC)

Zkuste někdo kontaktovat Jirku O., mám dojem, že jsou přáteli a několikrát se za Silesiana Jirka O. přimlouval. Třeba se mu podaří zjistit, jak to je... --Jowe (diskuse) 1. 11. 2012, 20:49 (UTC)

Evidentní pomsta české wikipedii. Měl by se stydět. --83.240.7.60 1. 11. 2012, 20:51 (UTC) Vzhledem k částečným výsledkům už provedené kontroly Silesianem vytvořených článků a vzhledem ke kopii jeho vyjádření na příslušné diskuzi své původní vyjádření škrtám a zároveň se i omlouvám. Bylo dobře, že dal o svých copyviích vědět a umožnil tak jejich vyřešení. --83.240.7.60 5. 11. 2012, 19:10 (UTC)

Myslím že nejlepší by bylo okamžitě ty články upravit aby byly v pořádku. Je to škoda to smazat. --Dominik Matus  _diskuse^příspěvky 2. 11. 2012, 12:25 (UTC)

Pokus o Žalobu

Z důvodu mne smazaným příspěvkům, o naprostém vydáváním pravdy za lež a lež za pravdu. Prosim o smazání Otevřená Encyklopedie, z důvodu zavádějcího vyjádření. Nejsem lingvista, je to na Vás čeští multikulturové ;-) -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) Rod Sacketts (diskuse • příspěvky)

To je dost slabý důvod. Nejspíše jste se nedržel pravidel a proto Vám byly příspěvky smazány. --G3ron1mo 1. 11. 2012, 11:26 (UTC)

Ne, vyjádřil jsem 1/3 pojmem 0.3^{perioditické} v dnešním CERMAT pojmu Rod Sacketts (diskuse)

Ano, toto porušuje pravidla Wikipedie. --G3ron1mo 1. 11. 2012, 11:32 (UTC)

Takže jak je to v naší zemi již běžné, jediná cesta je to podat k 'vyšší inštanci'? A nemohu se tohoto dovolat interně?Rod Sacketts (diskuse)

Myslel jsem jako hlasování všech správců české části... či tak něco. Přece jenom ztrácet čas žalovánim, soudy a probíhajcím jednánim... No řekněme že nemam touhu po majetku, takže v tom pro moji osobu vidim jen zápory. Když to zamítne jeden člověk, bez... No řekněme že někteří lidi ( si myslí ) vědi jestli bylo dřív Vejce nebo Slepice Rod Sacketts (diskuse) :Samozřejmě že dřív bylo vejce. Přečtěte si článek Vejcorodost.

Edit Odkažte mě prosim na článek, s diskuzí.

V takové odpovědi by se muselo počítat s mezidruhovym rozmnožovánim, a jelikož sem studoval biologii musim přiznat, co jsme měly možnost sledovat spermie byly dosti odlišné. A i pak s nejblizšími Druhy, nepomíjíme-li že mnozí ptačí samice se nazývaji slepice. Rod Sacketts (diskuse)

Mezidruhové rozmnožování? Studoval jste biologii? To určitě. Pak byste věděl, že vejce snašeli už dinosauři před tím, než se vyvynuli v ptáky. Tedy vejce existovalo miliony let před slepicí. Ta říkačka s vejcem a slepicí je stejně inteligentní jako ptát se co bylo dřív: pazourek nebo mezokontinentální balistická raketa.

V takovém případě, to vejce ze kterého by se vyklubala slepice bylo snesené dinosaurem ( mimo to, kuřátko potřebuje teplo od kvočny ). Rod Sacketts (diskuse)

Wikipedie není diskusní fórum, respektujte to, prosím. Děkujeme za pochopení.

--G3ron1mo 1. 11. 2012, 12:09 (UTC)

Každopádně... Za příspěvek do Diskuze ohledně světla mi byl smazán příspěvek slovy: "Dobrý den, bohužel Wikipedie není ten správný prostor k šíření vašich fyzikálních objevů. Platí zde pravidlo 'žádný vlastní výzkum'. Pokuste se je nejprve publikovat v odborném časopise, Wikipedie vás pak může citovat."

V Diskuzy Uroboros jsem postnul odkaz na video oběvené na internetu 27.10.2012 jak si had požírá vlastní ocas, až ho má krvavý. - Odpověď zněla: "Prosím, zanechte vkládání nepřínosného materiálu do článku Uroboros, který je pro Wikipedii nepřínosný a nevhodný a s její tvorbou nesouvisejcí."

Po Vytvoření stránky Stvořitel, a Pod nim oddělení Stvořitel prostoru, bylo odůvodnění: "Dobrý den, je mi líto, ale Váš příspěvek musel být odstraněn, jelikož byl psán ( Encyklopedický styl, neencyklopedickym stylem ) a tudíž pro Wikipedii nevhodný. Zkuste to jinak.....' (( Asi jsem se poprvé přehlédl a četl nacyklopedia ))Rod Sacketts (diskuse)

Jak jsem psal výše: Wikipedie má svá pravidla a těch se musí držet všichni její přispěvatelé, tedy i Vy. Základní informace o tom jak přispívat, jsem Vám právě poslal do diskuze na Vaší diskuzní stránce. --G3ron1mo 1. 11. 2012, 12:54 (UTC)

Pokud tedy chápu dobře, tak nevím o co se jedná. Psaní Encyklopedický styl neencyklopedickým stylem.
Docela mi to přijde jak ve filmu U nás v Kocourkově. A že ze všeho se stává pravda když je to tisíckrát tvrzeno. Edit: Pokud by byl někdo ochotný mi pomoci v psaní Encyklopedický styl v Encyklopedickym stylu.. viz ICQ na mém profilu.Rod Sacketts (diskuse)

Wikipedie Otevřená encyklopedie

Mohu-li se ještě otázat na další dotaz ohledně Wikipedie zde na sekci Pod lípou. Pak má otázka značí: Otevřená jako:

1. Stále upravovaná
2. Otevřená vůči všem i rozdílným názorům

1. Wikipedie je kontinuálně upravována v čase bez omezení, může ji v souladu s pravidly editovat každý.
2. Na tuto otázku jsem Vám odpověděl zde. Protože jste již na tamní diskusi reagoval, předpokládám, že jste můj příspěvek četl. Pak nevím, proč se na stejnou věc ptáte podruhé?--Kacir 3. 11. 2012, 02:25 (UTC)

Rod Sacketts, ako sám uvádzaš vo svojej otázke, wikipédia je encyklopédia. Nie je to bulvár ani odborný časopis, v ktorom sa môžu publikovať rôzne teórie, hypotézy a alternatívy. Takže otvorená ako stále upravovaná. V niektorých prípadoch, ako napríklad pohľadoch na historické udalosti, sú uvádzané aj rozdielne názory. Ale ozdrojované názory oborníkov. --Lalina (diskuse) 3. 11. 2012, 02:36 (UTC)

Závěr: Wikipedie neni svobodné médium.--Rod Sacketts (diskuse) 3. 11. 2012, 02:45 (UTC)

Wikipédia nie je médium, ale encyklopédia. --Lalina (diskuse) 4. 11. 2012, 00:44 (UTC)

Svobodné médium v tomto smyslu neexistuje. Jeho tvůrce, majitel a legislativa mají vždy kontrolu nad obsahem a definují podmínky zveřejněného obsahu.--Kacir 3. 11. 2012, 03:10 (UTC)

Co Wikipedie není: Wikipedie není anarchie --Bazi (diskuse) 3. 11. 2012, 04:25 (UTC)

Pak tedy, neni ani otevřený vůči polarovým názorům, z důvodu možného Subjektivního zabarvení provozovatele servru. s úctou --Rod Sacketts (diskuse) 3. 11. 2012, 04:43 (UTC)
Mnohdy názory odborníků zanikly, z důvodu nezapsání nebo zničení věkem či jen 'Dobou Temna' Doplnil na změněnou váhu podstaty--Rod Sacketts (diskuse) 3. 11. 2012, 05:18 (UTC)

Oběvila se mi v pravim dolnim rohu taková 'statická' poznámka na Wikipedii:

Say NO to Fair Use

Jako anti učenec Lingvistiky ji chápu: Říkej neni to spravedlivé užívání. Rod Sacketts (diskuse)

V tomto případě jde o záměnu (byť pochopitelnou) :-))) Fair Use je americká právní licence pro používání (nejen) obrázků (vlastnického a autorského práva), která je v Evropě neplatná. Takže ta zpráva v růžku se týká tohoto velmi právnicho prvku (abychom na Wikipedii nezkoušeli používat obrázky v souladu s americkou Fair Use, když přeci u nás neplatí), jestli umíte anglicky, můžete si o licenci Fair Use přečíst zde en:Fair Use)

P.S. jste extrémně Wikiučenlivý, (alespoň) co se týče wikitabulek, ještě jsem nespatřil nováčka, který by ji dokázal použít tak brzo takovýmto (invenčním) způsobem.

Reo ⁺ | ^✉ 3. 11. 2012, 07:57 (UTC)

Angličtinu ovládam asi tak jako kde-jaký papoušek. Ale ano ( obrazně ) je špatné když novinář vyfotí ňadra manželky Anglického Prince, ale neni též špatné když vyfoťí ňadra nějaké 'Paris Hilton/Vivian z Pretty Woman'--Rod Sacketts (diskuse) 3. 11. 2012, 08:09 (UTC)
Aspoň si mi poradil v okruhu o kterym mam přemýšlet. - Jednalo se o položení otázky v Anglické sekci: Bůh stvořitel vesmíru? ( Samozřejmě v Angličtině )Rod Sacketts (diskuse)

Nechápu proč tu řešíte takové nesmysly. Wikipedie má své pravidla, ty se v podstatě nemění a díky nim funguje už roky. Takže je zbytečné pořád apelovat na nějaké změny atd. Ti co to nechápou a nechtějí se přizpůsobit ať needitují. --Dominik Matus  _diskuse^příspěvky 4. 11. 2012, 11:26 (UTC)

Porušení NPOV

Výrok Teorie neni Empirie, je nebo neni zaujatý výrok?
Výrokem "Říci, že Dostojevskij je největší spisovatel všech dob, je subjektivní názor." Porušuju NPOV a nebo je to Hrubý Výrok?--Rod Sacketts (diskuse) 3. 11. 2012, 09:06 (UTC)

Mícháte nějak věci dohromady, k "Teore není Empirie".

1. Není to zaujatý výrok
2. Není to hrubý výrok
3. Tento výrok přesto může porušovat NPOV, pokud bude takto v článku, protože je psaný jako fakt, byť je to interpretace.
4. Podle mne je to pravdivý výrok, (ale kdo jsem já abych to soudil? Nebo Vy? citujme autority)

K Dostojevskému viz NPOV, předpokládám, že se ani neptáte, tam je to totiž napsané a Vy jste to již četl.

Reo ⁺ | ^✉ 3. 11. 2012, 09:24 (UTC)

A výte Vy pane co to znamená slovo Interpretace?
interpretace >> výklad, objasnění, tlumočení, podání; způsob podání díla výkonným umělcem

No já se považuju za možného stejného člověka, jako kterého-koli jiného z +-50% populace mužského pohlavý. Občas cituju slovník a to nevim jestli je Autorita 8-) --Rod Sacketts (diskuse) 3. 11. 2012, 10:21 (UTC)
^{Prosim aby se k mým příspěvkům již nevyjadřoval pan Reo On, a nechal samotné mazání příspěvků na lidi, kteří o příspěvku vědí více, než.li se povidá.} Bohužel jste, Rode, stále zcela nepochopil princip wikipedie. Přečtěte si prosím, ještě jednou odkazy na pravidla a doporučení, které jste dostal a popřemýšlejte nad nimi aspoň ve stejné hloubce, jakou věnujete náboženství. Soukromý názor či soukromé znalosti wikipedistů nejsou důležité, důležité je encyklopedický styl, nezaujatý úhel pohledu a důvěryhodné, v článku ke konkrétním tvrzením uvedené zdroje. Zatím jste žádný z těchto bodů nedodržel, to je důvod smazání vašich příspěvků. Nic jiného. Pokud se přirovnáváte v Janu Husovi, pak vězte, že wikipedie vaší Betlémskou kaplí není a být ani nemůže. K publikaci soukromých myšlenek slouží na internetu jiná místa, soukromé stránky či blogy. --Bodlina (diskuse) 3. 11. 2012, 10:34 (UTC)

Wikipedia neslouží ani k "Větě" z Bible.--Rod Sacketts (diskuse) 3. 11. 2012, 14:45 (UTC)

Ne. Miraceti 3. 11. 2012, 22:51 (UTC)

Wikipedie jako Encyklopedie

Dobrý den, rád bych znal jestli Wikipedie je založena na Teoretickém poznání nebo Empirickém. --Rod Sacketts (diskuse) 2. 11. 2012, 18:44 (UTC)

Na Wikipedii máme důležité pravidlo, žádný vlastní výzkum. A fakta z věrohodných zdrojů jsou samozřejmě založena jak na teoretickém, tak na empirickém poznání, záleží na oboru, kterého se článek týká. --Bodlina (diskuse) 2. 11. 2012, 18:55 (UTC)

Takže to vlastně je, že když je tisíckrát omýlané lež, stává se pravdou. Protože jak je zřejmé Noviny propagujcí ODS, nenapíší propagaci ČSSD.
Kdyby nesměl být žádný vlastní Výzkum, tak to znamená že je zakázáno něco, co vyzkoumal jeden člověk, když je proti tomu XX dalších? Mě to připomíná aféru s DDT na počátku 20. století které bylo propagováno i když se vědělo že škodí a prakticky bylo zakázáno až 40 let po jeho uvedení na trh.
No, jsem rád když uznáváme Koherenční teorie pravdy. Mi to uznáme jako fakt, hlavně že něco tvrdí a dospěl k Empirickému poznání. Nebo vychází z Empirického poznání a navazuje na to tvrzenim. Když je to tak, celé co tvrdí je pravda.

Jestli se vám to nelíbí, tak pro vás Wikipedie není to správné místo. Wikipedie totiž není místem, kde se propagují nové myšlenky, i kdyby se časem ta myšlenka ukázala jako pravdivá. Není to o tom, že by některá myšlenka byla zakázána, je to vše o věrohodných zdrojích. Myšlenka může být uvedena na Wikipedii, je-li téma dostatečně encyklopedicky významné, a řekl-li tu myšlenku někdo, kdo je dostatečná autorita v dané věci, tzn. třeba v té politice jde o to, co napsaly celoplošné noviny nebo co řekl do časopisu oslovený politolog, ne, co řekl v hospodě Na růžku Franta Koudelka z Horní Dolní, a už vůbec nejde o to, co si o té věci myslí wikipedisté. --Bodlina (diskuse) 2. 11. 2012, 19:42 (UTC)

Pak v takovémto případě budou myšlenky zde sepsané zavrhnuty se slovy: Toto je zastaralé (zastaralá Teorie). A v tom případě nemůžem jít s něčím protože a) Je to nová myšlenka b) Je to stará myšlenka --Rod Sacketts (diskuse) 2. 11. 2012, 20:17 (UTC)

Ani to hodnocení, co je nová nebo co je stará myšlenka wikipedistům nepřísluší, všechny názory je třeba opatřit věrohodným zdrojem. Obsah wikipedie je jen zrcadlem myšlenek, které už existují jinde, nijak je negeneruje. --Bodlina (diskuse) 2. 11. 2012, 20:23 (UTC)

To je z části pravda, že je generuje z toho co již bylo někde jinde.... --Rod Sacketts (diskuse) 2. 11. 2012, 20:27 (UTC)

Představte si Wikipedii jako zrcadlo mediálního obrazu toho o čem píše. Co nejpravdivěji a co njpřesněji shrnuje všechno poznání, případně běžně uváděné a významné názory, kterí k věci/člověku patří. Z odstupu, jakoby z venku se snaží dívat na vše to hemžení novinářů, politologů a vědců a postihnout souhrně co se o dané věci zatím (Na to co je to evoluce bude mít jiný názor ateistický evoluční biolog a jiný názor evangelikální pastor, resp. celá biologická literatura bude interpretovat evoluci odlišně než mnohá konzervativně-křesťanská literatura). Ani v takovém případě Wikipedie nesoudí a shrnuje. Když to zjednoduším, tak potřebuje shrnout situaci, že na věc není jednotný názor a že v křesťanských (konzervativních) kruzích panuje onen názor a ve vědecké veřejnosti zas onen. (ve skutečnosti se ještě zvažuje váha zdrojů a umístění v článku, ale to je na další povídání) Podstatné je, že nikdy se encyklopedický článek nemůže opírat o názor anonyma ... a každý z nás, každý - i když si napíšem svoje jméno na stránku, pro čtenáře tak nějak anonymem jsme. Opíráme se proto o názor těch, kteří už mají ve světě relevanci a z nich z těchto názorů - jako z mozaiky se skládá mozaika zrcadla, kterým pozorujeme věc o které je článek.

Článek na Wikipedii je jakýmsi zrcadlem toho, jak už danou věc viděli jiní, Wikipedie není rozumným místem, kde by se dalo uveřejnit něco objevného. ... Já jsem zaměstnáním vědec - byl bych hloupý, když bych se objevy psal na Wikipedii, sem nepatří a ještě by mi nikdo nevěřil (jak by zkontrolovali, že si nevymýšlím?) Na to jsou prostě jiná místa.

To co jsem popisoval je z větší části vysvětleno v pravidle žádný vlastní výzkum.

Reo ⁺ | ^✉ 2. 11. 2012, 21:58 (UTC)

Takže to co pasuje jako Teorie, to je tu zanecháno, ale co je Hypotéza to se nepřipouští. Tedy vždy to jde s proudem a aktuální propagandou, Vlak nezastaví? ( Ve vlaku musí vyhodit hnací pohon strojvedoucí, pak by vlak měl zabrzdit a Lidi chtící se dostat do cíle vlak přestat tlačit )--Rod Sacketts (diskuse) 2. 11. 2012, 22:15 (UTC)

Hypotéza se normálně nepřipouští a to z dobrého důvodu. Každý z nás si může dělat svou ;), na základě toho co si přečetl, že jiní popsali.

Když si přečtete, co kdo o čem napsal (aniž Vám tam budu cpát své hypotézy a interpretace), tak si můžete udělat lepší samostatnou představu, kdo z politiků dělá propagandu, než když se budem jeden přes druhého dohadovat (a nikdy se úplněs stejně neshodnem) jak že to tedy je a co si čtenář má myslet (zase bysme dělali propagandu jen my). Jen ať si to každý zváží podle svého.

Hypotéza se připouští, když sama hypotéza je encyklopedicky váznamná (ne pravdivá, ale encyklopedicky povšimnutíhodná - zdroje se o ní hodně zmiňují, že třeba ti a ti vědci mají hypotézu, že by to mohlo být tak) pak ale musí být jasné že je to jen hypotéza a čí je to hypotéza. Když už se o hypotéze píše, hypotézy se nemůžou/nesmí vydávat za teorie, ale prostě za hypotézy, teorie se nemůže vydávat za ověřenou situaci, názory za fakta. Každé podle svého. Wikipedie se spoléhá, že má inteligentní čtenáře, kteří si svůj názor udělají sami, když všechny informace budou vedle sebe a napsáno od koho ty informace jsou.

+ Vaše podobenství nechápu

Reo ⁺ | ^✉ 2. 11. 2012, 23:02 (UTC)

Problém je, že tu tedy nejde o pravdu, ale o aktuální popularitu. No, zkusit se má všechno a nemohu za to že agnosticismus je brán jako pravda, protože je to tvrzeno X novinami a řikáno X lidmi. Děkuju za vysvětlení. --Rod Sacketts (diskuse) 2. 11. 2012, 23:55 (UTC)

No ono nám ve skutečnosti o pravdu také jde (a třeba dost), ale kdo má právo říct, že zrovna on má pravdu? (otázka nezní jestli o něčem je pravda, ale kdo zrovna z nás pravdu má, aby mu tedy ostatní udělali místo a nerušili ho a nechali v článcích jeho názory?..) Proto, je to ponecháno na čtenáři, my mu máme sebrat podklady. Přečtěte si prosím toto, bude Vás to zajímat, je to jeden z našich nejzásadnějších principů: NPOV, proto jsem úmyslně napsal ne pravdivá (nelze se dohodnout na tom, co je pravdivé na takovémto veřejném projektu). Protože ksždý z nás by psal ne to co by bylo pravdivé, ale jne to co zrovna on si myslí že je pravdivé.

Wikipedie naprosto není závislá na tom, co je nyní populární, měla by stejně tak SHRNOUT i to co bylo populární dřívě - přehled. A slovo populární - to nevystihuje, to jen pro začátek, stejně tak by měla uvádět názory významných lidí, když tyto osobnosti jsou významné pro daný obor - ikdyž jejich názor je zrovna extrémně nepopulární - tak je významný... atd. Prostě shrnout dostupné věrohodné zdroje do čitelné podoby tak, aby si čtenář mohl co nejlépe udělat obrázek sám a podle svého zaměření. Když je konzervativním křesťanem, bude vědět jaký názor na evoluci má konzervativní tisk a proč a stejně student biologie bude znát podstatu názorů hlavního proudu. ... přečtěte si prosím NPOV :-) - to je stavební pilíř Wikipedie.

S pozdravem Reo ⁺ | ^✉ 3. 11. 2012, 00:10 (UTC)

Když jsem měl čas, a prolézal jsem články pojednávajcí o světle. Narazil jsem i na článek který vypočítával dráhu Elektronu po frekvenční dráze proudu... Docela zajímavé, že jsem vždy byl učen v tom že frekvence u proudu vzniká střídánim napětí. A né že sám, elektron cestuje ve vlnách. --Rod Sacketts (diskuse) 3. 11. 2012, 00:17 (UTC) (( Když jsem teď ten článek zběžně hledal, dal jsem: počítání dráhy elektronu. Nic to nenašlo, jen se mi tam oběvilo Mysleli jste: povstání druhé elektrická. poznámka: Vim že PC neni tak dokonalé.... ale... ))--Rod Sacketts (diskuse) 3. 11. 2012, 00:51 (UTC)

S prominutím, to jste tak blbý nebo nás tady trollíte? Ano elektron se může chovat i jako vlnění. Wikipedie není google, kde puberťačky vyhledávají co a jak, ale elektronická encyklopedie. Takže podle toho se musíte i chovat a myslet. Takže na místo vašeho vyhledávání si najdete článek o elektronu, kde samozřejmě nenajdete nic o výpočtu dráhy elektronu, protože to je snad už problém kvantové fyziky. A jelikož je Wikipedie pro širokou veřejnost, tak tady nenajdete odborné postupy jak to vypočítat. Sleduji vaše počínání zde na Wikipedii a opravdu vás nechápu. Přečtěte se základní pravidla a poté něco editujte. --Dominik Matus  _diskuse^příspěvky 4. 11. 2012, 19:23 (UTC)

Wikipedie:Hlasování/Přejmenování článku Česko

Kdokoliv se může vyjádřit k tomuto návrhu na příslušné podstránce: Wikipedie:Hlasování/Přejmenování článku Česko. Děkuji. --Vejvančický (diskuse) 4. 11. 2012, 12:46 (UTC)

Diskuse přesuta na podstránku Wikipedie:Hlasování. Reagujte, prosím, tam. Miraceti 4. 11. 2012, 20:15 (UTC)

Anketa bulletinu Wikimedium k 10 letům české Wikipedie

Zdravím. Letos poněkud nepořádná vydavatelská činnost bulletinu Wikimedium bude přerušena vydáním aspoň jednoho, zato speciálního čísla. Bude zároveň příležitostí oslavit a bilancovat 10 let české Wikipedie. Při té příležitosti se obracím na všechny, kdo by se chtěli připojit, aby odpověděli buď zde, anebo do mailu wikimedium@wikimedia.cz na anketní otázky (na jednu či na obě dle vlastního výběru).

1. Co jste se na české Wikipedii naučili?
2. Jakého největšího úspěchu česká Wikipedie za 10 let dosáhla?

Prosím o stručný rozsah odpovědí přibližně do 250 znaků každé. Delší budou redakčně kráceny. Napište prosím také, zda chcete uvést odpověď pod wikipedistickou přezdívkou (v tomto speciálním případě preferováno), nebo pod občanským jménem. Pokud se odpovědí sejde víc, budou vybírány tak, aby byl výsledek co nejpestřejší.

Opravdu se těším na odpovědi, díky! Za Wikimedium šéfredaktor Okino (diskuse) 16. 10. 2012, 13:04 (UTC)

Naučil jsem se používat proxy servery. Asi jediné plus. --Silesianus (diskuse) 16. 10. 2012, 13:19 (UTC)

Za největší úspěch považuju, že česká Wikipedie obsahuje 545 309 článků. --Jowe (diskuse) 16. 10. 2012, 13:32 (UTC)

Já můžu za sebe říct, že za těch několik málo týdnů na české Wikipedii jsem se naučil o české gramatice víc, nežli za celých těch 7 let, co tady žiji. Velké díky. --Jaroslav Ondráš (diskuse) 16. 10. 2012, 13:58 (UTC)

250 znaků je opravdu málo. Pak to sklouzává ke krátkým "štěkům" jako v pouliční anketě. Můžeme mluvit o získaných drobných technických dovednostech (třeba používání různých typů uvozovek). Někdo by se ale možná mohl zamyslet nad tím, že je v dnešní době možné správnou motivací a dobře nastavenými podmínkami dát dohromady komunitu, která odvede zdarma obrovský kus práce. Wiki tak může být inspirací i při zcela jiných činnostech. Docela bych uvítal trochu delší filozofování někoho z českého prostředí na téma české Wikipedie a možností komunit. Nemohl by někdo oslovit třeba pana Jana Sokola? --Radek Linner (diskuse) 17. 10. 2012, 16:25 (UTC)

Jen pro zajímavost, rozhovor s p. Sokolem je ve Wikimediu č. 2 z roku 2010 ([7]). Okino (diskuse) 17. 10. 2012, 19:06 (UTC)

Wikipedie mne naučila navzdory původnímu nadšení brát její procesní postupy s despektem, neboť prosazují vědění bez morálky a vždy se najde někdo, kdo je schopen je (i proti vám) zneužít, případně je zcela ignorovat. To vše je umocněné faktem principiální nenormálnosti řadového Wikipedisty, neboť to vše činí zdarma. Bylo by úspěchem české Wikipedie, kdyby se jejich počet zvětšoval, což v 10 letém horizontu jistě platí, trendy však o tom nesvědčí.--DeeMusil (diskuse) 17. 10. 2012, 16:47 (UTC)

Asi bych z toho neměl dělat diskuzi, ale nedá mi to. Jen heslovitě - nikdo není dokonalý, ani Wiki ne. Každá exponenciála se jednou zarazí, což není katastrofa, ale přirozenost. Nepřichází konec, ale jiný způsob pokračování. Byl bych tu možná taky rozladěn, pokud bych se věnoval kontroverzním tématům. (Já se jim z pohodlnosti vyhýbám.) Přesto tu dnes máme docela solidní dílo, které wikipedisté "vydupali z ničeho". A to je docela frajeřina. --Radek Linner (diskuse) 17. 10. 2012, 17:34 (UTC)

1. Wikipedie mě naučila určitému stupni trpělivosti, hlubšímu poznání mezilidských vztahů a mnoha dalším věcem, které jsem si v ní přečetl...

2. Za největší úspěch považuji její růst a především zkvalitňování článků, kteréžto veličiny jsou u relativně malého počtu českojazyčných mluvčích dosud na vysoké úrovni.--Rosičák (diskuse) 17. 10. 2012, 17:13 (UTC)

1. Jak citovat zdroje, což se dále hodilo i během studia na VŠ

2. Už to, že projekt je živá, rostoucí a vyvíjející se entita, je úspěch samo o sobě, ne? --Bodlina (diskuse) 17. 10. 2012, 17:44 (UTC)

Svéráz mnoha wikipedistů mne dobře připravil na jednání s obchodními partnery v mém současném zaměstnání. Které nejsem ochoten prozradit. Leotard (diskuse) 17. 10. 2012, 18:59 (UTC)

1. Na české Wikipedii jsem se toho naučil mnoho. A ještě více věcí nepřímo, díky projektům Wikimedia. Specificky přímo na české Wikipedii jsem si zejména ověřil tezi, že „kolik lidí, tolik názorů“.
2. Největším úspěchem dle mě je, že začala být brána vážně a lidé si jí už tolik nepletou s necyklopedií :-) --YjM | _d^p 20. 10. 2012, 19:42 (UTC)

1. Prohloubil jsem si znalosti z autorskoprávní problematiky, zejména co se týče svobodného obsahu.
2. Největším úspěchem je, že si udržela charakter živého projektu, který respektuje názorovou pestrost společnosti. Tedy že se jí nezmocnila žádná názorová skupina, aby pak její zaujatost odradila další přispěvatele. A to přestože ji Wikimedia ČR brzdí jednak různými soutěžemi s komerčními partnery prosazujícími svou představu o důležitostech témat a jednak přetékáním svých interních sporů. --Tchoř (diskuse) 31. 10. 2012, 18:48 (UTC)

1. Tvorba Wikipedie mne naučila mnohé, od psaní článků, přes používání citací, autorský zákon až pracovat s grafikou a fotografovat. Nicméně za největší benefit považuji to, že jsem se naučil jednat s různými lidmi a institucemi a to jak virtuálně, tak i reálně. Zkušenosti, které se jinde těžko získávají.
2. To, že česká Wikipedie, respektive Wikimedia ČR, je brána jako rovnocenný partner pro řadu státních i nestátních institucí, sdružení a fyzických osob k jednání a případné spolupráci. Za to díky všem, kteří do ní kdy přispěli, či se na různých jednáních podíleli. Věřím, že se nám v následujících 10 letech povede množství dobře odvedené práce znásobit. --Chmee2 (diskuse) 31. 10. 2012, 19:10 (UTC)

re Tchoř

Díky za odpověď, Tchoři. Jak již ví třeba Elm, tak my oponenty necenzurujeme, nás zajímají i jejich názory, takže odpověď se opravdu s největší pravděpodobností v časopisu objeví. Nicméně... Ano, z poloviny chápu, spory, které sem přetékají z WM ČR, jsou nepochybně pro Wikipedii zátěží a mne taky moc štvou. Ale - můžeš mi vysvětlit, jak brzdily Wikipedii třeba Ceny za rozvoj české Wikipedie? Považuješ těch cca 400 nových článků, z toho jistě víc než 50 opravdu slušných, za brždění Wikipedie...? Nebo nové fotky taky brzdí Wikipedii? Pevně doufám, že nechceš jen vyvolat flejm a pak říct - vidíš, zase se hádáme, nebýt Wikimedia ČR, tak bychom se nehádali a nebrzdili Wikipedii... Okino (diskuse) 31. 10. 2012, 18:57 (UTC)

+ --Chmee2 (diskuse) 31. 10. 2012, 19:02 (UTC)

U soutěže to není tak, že by na straně zisků bylo 400 článků, které by jinak nevznikly, a na straně nákladů nic. Nepochybně zabrala čas a energii organizátorům, které mohla být využita jinak, a možná je i trochu zkorumpovala, protože přiznat chybu je těžké. Ohledně přitažení nováčků zase tak úspěšná nebyla a u tvorby zavedených autorů lze z velké části předpokládat, že ti by tvořili i nebýt soutěže, byť by se třeba nevybičovali k takovému výkonu. Soutěž vygenerovala nemalé množství sporů (Diskuse k Wikipedii:Ceny za rozvoj české Wikipedie/04/01/archiv), dost lidí znechutila a podle mého názoru pokazila představu o wikipedistech jako obhájcích nezávislosti Wikipedie. Každý máme trochu jiný hodnotový žebříček a jinou víru, z mého hlediska je veliké neštěstí, že porušení ideálů má potenciál odradit právě lidi idealistické, kterých si obecně velmi vážím, a takovou ztrátu nelze vyvážit dočasných nalákáním pár pragmatiků na vidinu hodnotné ceny.

Fotky samozřejmě nejsou špatná věc, ale jednak je vnímám jako záležitost spíš pro Commons než pro českou Wikipedii a jednak i u nich se vyskytly sporné momenty — ať už takové, o kterých mi nevadí hovořit (například podpora automobilismu proti jiným druhům dopravy) nebo takové, které rozebírat nechci.--Tchoř (diskuse) 31. 10. 2012, 19:31 (UTC)

---

Odpovědi dalších

1. Myslím si, že Wikipedie mne naučila mnoho. Zaprvé jsem se zjistil mnoho zajímavých informací, jak během práce editační, tak během patrolování. Zadruhé, dle mého podstatnější, jsem se zde naučil slušně diskutovat s lidmi, se kterými názorově nesouhlasím, aniž bych tím zhoršoval svůj vztah a postoj k nim.
2. Největším úspěchem Wikipedie je dle mého fakt, že si stále zachovává tu samou tvář "otevřené encyklopedie, kterou může každý upravovat", ačkoliv je každý den vystavována nájezdům vandalů a její častí editoři jsou jimi někdy i velmi sprostě osobně napadáni. Dalším úspěchem je, že zde již máme 545 309 článků. --Mates (diskuse) 31. 10. 2012, 19:11 (UTC)

Pokud jsem neprošvihl uzávěrku:

1. Naučil jsem se velké obezřetnosti při zpracování informací (nejen) z médií. (a mnoho dalšího)

2. iDnes: Část času věnoval soudce [...] předčítáním z wikipedie ... (Nejsem si úplně jistý, zda je předčítání z wiki u soudu jejím největším úspěchem, nebo naopak největším selháním českého soudnictví, ale za zmínku to stojí. :) )--pan BMP (napište mi) 31. 10. 2012, 23:23 (UTC)

1. Wikipedie mě v mnohém motivovala a naučila. Zasadila ve mě tendenci přispívat svobodně, zajímat se a číst. Díky Wikipedii jsem se odhodlal i k věcem, o kterých jsem předtím ani nepomyslel.

1. Jako největší úspěchy Wikipedie považuji zapojení studentů do tvorby a další projekty Wikipedie, větší viditelnost v médiích a zlepšení mínění o Wikipedii. --Dominik Matus  _diskuse^příspěvky 2. 11. 2012, 12:51 (UTC)

Děkuji všem za odpovědi. V tuto chvíli dělám pro anketu uzávěrku, pokud někdo má k této anketě něco tak podstatného na srdci, že ho ani uzávěrka nezastaví, prosím ať to napíše na e-mail redakce časopisu wikimedium@wikimedia.cz. Děkuji. Okino (diskuse) 4. 11. 2012, 23:07 (UTC)

Kohout

Je mi jasný, že vzhledem k mé slabé tisícovce editací za posledních pár let pláč nevyvolám, ale stejně mi nepřijde úplně od věci říct, že důvod, proč se s prací na Wikipedii stěhuju na anglickou a francouzskou verzi, je reklama na politické názory pana Kohouta (konkrétně jeho silně ideologické knihy), pro kterou česká Wikipedie začala poskytovat prominentní prostor na začátku každého svého hesla. Mějte se tu krásně. --Lukax (diskuse) 31. 10. 2012, 10:40 (UTC)

Ahoj, je škoda každého editora, který chce českou Wikipedii opustit. Můžeš prosím napsat konkrétní editace, které tě k tomu vedly, ať se na ně můžu podívat a sám je posoudit? Díky ti a pokud skutečně odejdeš, přeji ti na dalších projektech Wikimedia hodně štěstí. S pozdravem --Chmee2 (diskuse) 31. 10. 2012, 10:57 (UTC)

Tím je myšlen pravděpodobně banner "Soutěž: Den finanční gramotnosti s Wikipedií již jen do 8. listopadu 2012" --Limojoe (diskuse) 31. 10. 2012, 11:04 (UTC)

Jo. Dobrovolnických projektů je dneska všude hodně a já si tak můžu dovolit být k podobným věcem přecitlivělý. :-) Pořád vám ale přeju hodně štěstí. --Lukax (diskuse) 31. 10. 2012, 16:03 (UTC)

Je to tak, to je velká výhoda, že když člověka začne konsternovat jeden, má se kam uchýlit :) Nicméně myslím si, že než útěk je vždy lepší se pokusit přiložit ruku k dílu a to, s čím nesouhlasím, se pokusit změnit. Neprchat tedy před útrapami jinam, ale čelit jim, ony si tě dříve či později najdou i jinde. Jak jsem psal dříve, je škoda, když česká Wikipedie přichází o jakéhokoliv editora a je jedno, jestli má na kontě pár editací či desítky tisíc. Tak jako tak je to pro nás, jako pro komunitu, ztráta a mne osobně mrzí.

Souhlasím s tebou, že zde často člověk může narazit na něco, co se mu nemusí zcela líbit. Na druhou stranu věřím, že všechny podobné aktivity jsou motivovány snahou přitáhnout na českou Wikipedii nové editory a tím vytvořit pestřejší autorský tým zaručující lepší encyklopedii. Chápu taktéž, že ne všem se dá zavděčit a ne všem se líbí cesty, co jiní editoři zkouší pro získání nových editorů. Nicméně je dobré neprchat, ale spíše se snažit poskytovat zpětnou vazbu, případně věcně kritizovat a snažit se, aby příště vše proběhlo lépe. (pravděpodobně) Nikdo z nás tady není na rekrutování wikipedistů profík, nicméně pokud chceme růst a přežít, musíme se to za pochodu učit. Tedy musíme se naučit generovat aktivity neodrazující stávající editory, ale současně atraktivní, aby motivovalo nové lidi se zapojovat do tvorby. A pak je tady samozřejmě další možnost, co dělat, a to asi nejvíce vítaná, zkusit přijít s vlastním programem rekrutování editorů :) Tak či tak, budu doufat, že na českou Wikipedii zcela nezanevřeš a jednou se tu zas potkáme. Hodně zdaru a jsem s pozdravem --Chmee2 (diskuse) 31. 10. 2012, 19:00 (UTC)

Však v pořádku. Nicméně vezmi v úvahu, že ta soutěž neodráží představy celé komunity, ale pouze představy svých organizátorů. A že se o tom ti wikipedisté, kterým se nelíbí, nemají zrovna elán hádat, to ještě neznamená, že Wikipedie jako projekt je ztracena. Být v dobrovolnických komunitách kritický hlas je záležitost nevděčná a chápu, že je snazší kritiku spojit s odchodem, ale česká Wikipedie zůstává velmi úspěšným projektem, u kterého je snad možné odpustit, že občas se něco nepovede. --Tchoř (diskuse) 31. 10. 2012, 19:32 (UTC)--Tchoř (diskuse) 31. 10. 2012, 23:35 (UTC)

Já bych k tomu dodal, že banner a soutěž jsou relativně krátkodobé záležitosti, ovšem dlouhodobě ze soutěže vznikají články nebo se rozšiřují články a témata snad v souladu s NPOV a když se soutěž stane neaktuální, přínos pro Wikipedii snad přetrvá. --Bazi (diskuse) 1. 11. 2012, 10:21 (UTC)

Pane kolego, chápu Vás, že vás reklama od přispívání odrazuje, mě také. Je symptomatické, že všichni z dotyčných se naprosto vyhnuli otázce, zda je tato politická reklama v pořádku. Dotyční, co to obhajují, nenapsali: myslím si, že není závadná propagace politických názorů pana Kohouta. Místo toho se všichni raději otázce vyhýbají. Proč asi? Podle mě také ví, že to v pořádku rozhodně není, ale pro sebe si to dokáží asi omluvit jinými věcmi. Pro hodnoty není místo, rozhoduje přeci jen počet článků, tj. výsledek bez ohledu jak se k němu došlo a za jakou cenu. Takže děkuji za to, že ospravedlňujete reklamu na Wikipedii! Fundamentální politika nadace, že Wikipedie je a bude bez reklam se jak zdá neplatí pro Wikimedi ČR. Anebo hádám, že budete popírat, že jde o reklamu na názory pana Kohouta, že? Tohle se stát na anglické Wikipedii, tak o tom druhý den píšou v New York Times a táží se, co se stalo s ideály Wikipedie? --Elm (diskuse) 3. 11. 2012, 20:54 (UTC)

Promiňte, kolego, ale třeba já sám se nehodlám do obhajování Kohoutovy ideologické pozice nijak pouštět především proto, že by to IMHO nijak nepřispělo k vyřešení situace ani uklidnění diskuse. Jestli jsou názory pana Kohouta "správné" nebo "špatné" tady totiž vůbec nemá cenu řešit. Osobně si nejsem jistý, jestli vůbec jde o politickou reklamu nebo (když už) reklamu firemní nebo jinou. Pokud v ní něco vidím, tak možná firemní promo na základě toho, že jedna konkrétní firma sponzoruje ceny této soutěže. To je tak ještě to co bych považoval za víceméně nesporné. A má možná smysl se bavit o tom, jestli možná rizika z toho vyplývající jsou převážena možnými přínosy, nebo nikoli. Ale nemá smysl napadat nebo obhajovat nějaké ideologické pozice. --Bazi (diskuse) 3. 11. 2012, 21:27 (UTC)

Jaké jsou názory pana Kohouta zde vůbec neřeším, řeším reklamu na jeho názory – bez ohledu na to, co pan Kohout propaguje. Jestli tomu budeme říkat reklama nebo promo (propagace) je celkem jedno, podstata je stejná. Wikipedie by neměla propagovat názory nějakého autora jen proto, že působí ve společnosti se kterou WM CZ něco organizuje. Názory pana Kohouta a jejich propagace s tvorbou encyklopedie nesouvisí. --Elm (diskuse) 4. 11. 2012, 02:36 (UTC)

Pardon, špatně jsem četl. Každopádně mi nešlo o to, jestli tomu říkáme reklama, nebo promo. Šlo mi spíš o to, že se nepropagují „politické názory pana Kohouta“. Pokud, tak jenom hodně nepřímo. Když se podívám na celou soutěž, vidím tam především soutěžní hesla, která jsou obecně užívanými termíny z oblasti financí, nenacházím v nich nějakou politickou zatíženost. Jak budou ta hesla naplněna, o tom rozhodují Wikipedisté a ti by měli dbát na NPOV.

Co by mohlo být vnímáno jako zatížené, to je složení komise a ceny do soutěže. Případně ještě samotné pojmenování soutěže. Tady to ale vidím opravdu jako propagaci firmy spíš než propagaci politických názorů. V komisi mají většinové zastoupení představitelé Wiki, takže snad nehrozí, že by se manipulovalo ve prospěch těch článků a editorů, kteří by se snažili nějak protežovat konkrétní (politickou) ideologii.

Takže máte-li pocit, že se kolegové vyhýbají odpovědi na Vámi zmíněnou otázku, pak mám pocit, že se jí nevyhýbají, protože ji ani takto postavenou nevnímají. Pokud to nebudu vnímat jako propagaci politických (!) názorů, pak nebudu mít potřebu obhajovat, že je propagace politických názorů v pořádku. Můžu diskutovat o tom, jestli je v pořádku propagace komerčního subjektu. --Bazi (diskuse) 4. 11. 2012, 04:23 (UTC)

Ano, o ty ceny asi jde. Je-li cenou kniha, pak se pravděpodobně nepředpokládá, že si jí výherce podloží skříň, ale že ji bude číst. Očima kritiků se tedy může jednat o to, že jako ocenění dostane výherce místo nějaké objektivní hodnoty ideologickou nalejvárnu (a že je to doplněné o „marketinkové materiály“, to tomu tedy moc nepřidá). Při současném relativně levném tisku si pak lze položit i otázku, zda vůbec vyhrál výherce získáním knihy, nebo zda vyhrál autor, kterému se podařilo vnutit svou tvorbu dalšímu čtenáři a ještě u toho vypadat jako mecenáš. --Tchoř (diskuse) 4. 11. 2012, 11:41 (UTC)

K cenám za rozvoj wiki jsem se vždy vyjadřoval celkem smířlivě, soutěž WLM mi dokonce udělala velkou radost. Tuto "soutěž" jsem doposud úspěšně ignoroval, ale asi to byla chyba... Je smutné, že z české Wikipedie odcházejí editoři kvůli soutěži, jejíž povahu komunita v ŽoKu odmítla, když se jednoznačně vyjádřila, že je vhodné se vyhnout tématům, které mají zjevně souvislost se sponzory akce). To ale není problém jediný. Ceny jednoznačně motivují pouze editory s určitými názory (podobnými těm Kohoutovým - ať už jsou Kohoutovy názory jakékoli). V pravidlech v jmenném prostoru wiki není nikde přímo uvedeno jméno organizátora(!) - a soutěž tak působí neprůhledně, nebo dokonce může působit jako "obyčejný wikiprojekt" - něco co je součastí české Wikipedie - to ale není pravda!

WMČR vytvořila pseudokorupční prostředí, které se svou podstatou blíží některým nedávno medializovaným kauzám ([8] nebo [9]). WMČR jako jakékoli jiné občanské združení může pořádat různé soutěže (např. zaspamujte wikipedii a vyhrajte sádrového trpaslíka), doufám ale, že se komunita příšte probudí dříve a podobné výstřelky prožene DoSem.--pan BMP (napište mi) 4. 11. 2012, 21:41 (UTC)

Díky za odkaz na ŽOK, o něm jsem nevěděl. Uzavření ŽOKu budí dojem, že je vhodné vyhnout se tématům zjevně souvisejícím se sponzory, ovšem celý ten ŽOK se odvíjí od článku věnovaného přímo konkrétnímu produktu jednoho ze sponzorů. V případě této soutěže to není mezi články konkrétní produkt, jsou tam obecné pojmy z oblasti finančnictví. Pravdou je, že to je oblast, v které sponzor působí, ale nejde o podporu konkrétních produktů konkrétní firmy, jako tomu bylo u ŽOKu. Co se týká politiky a ideologie, v Kohoutových medailonech, z kterých cituje zdejší článek, se uvádí, že nebyl členem žádné strany a že působil jako ekonomický poradce vlád občansko demokratických i sociálně demokratických. Působí tedy jako odborník. Chápu, že má nějaké názory, vychází z nějakých idejí, které někomu můžou vyhovovat víc, někomu míň. Jak moc jsou ideologické jeho knihy, to nemůžu posoudit, protože je neznám. Připomněl bych ale, že ty knihy nejsou hlavními cenami, takže ani nelze čekat, že budou hlavní motivací pro editory, tím spíš že by po nich toužili hlavně ti, kteří s ním ideologicky souzní. To je poněkud zkreslený, mylný vývod. Jinak tedy nechci soutěž v celé šíři, tím spíš Kohouta obchajovat jako ideál. Jen myslím, že to není až tak hrozné, jak je naznačováno a že i při těch nedostatcích nebo pochybeních pořád věřím, že bude mít svůj přínos, který převáží. A navíc že se komunita i WMČR poučí. --Bazi (diskuse) 4. 11. 2012, 23:18 (UTC)

Něco podobného jsem si myslel po CZRČW. Přínos převáží, WMČR se poučí... Ale jak se WMČR poučila? Odstranila loga sponzora, udělala z něj ale dokonce organizátora - to je navíc přímo uvedeno jen na externích stránkách (...naleznete seznam 50 hesel, která organizátor Partners Finacial Services ve spolupráci s Wikimedia ČR vybral jako soutěžní ...) v jmenném prostoru Wikipedie, vyhrazeném pro pravidla wiki a wikiprojekty to nikde přímo uvedeno není. Doposud soutěže organizovala WMČR a bylo alespoň jasně uvedeno "kdo to platí". To se ale teď změnilo a to je to co mě děsí. Kohoutovu odbornost, nestrannost a názory hodnotit nemohu a ani nechci. Doufám že je stále nadsazené si myslet, že někdo přijde do WMČR a řekne "chci udělat PR kampaň mám hafo letáků, pár ne-zrovna-top-mobilů a několik loajálních odborníků" a oni mu řeknou "OK, o vás se mluvit nebude, my na to dáme hlavičku WM a prostor na wiki aby to lépe vypadalo" - tahle soutěž ale zbořila některé bariéry k tomuto stavu. Má-li tento stav nastat komunita cs.wiki musí dát jasně najevo, že cs.wiki ≠ WMČR ≠ WMF.--pan BMP (napište mi) 5. 11. 2012, 04:44 (UTC)

Hlavy států - papež (léta 42-753)

U článků o jednotlivých letech je papež uváděn v sekci Hlava státu. Papežský stát však vznikl až v 8. století. U let do doby Pipinovy donace je to zavádějící informace, v případě prvních, historicky spolehlivě nedoložených papežů řekl bych přímo nesmysl (i např. Svatý Petr). Samostatnou sekci Hlavy církví? --Matěj Orlický (diskuse) 3. 11. 2012, 13:12 (UTC)

Zřejmě se to tedy bude muset opravit. Co třeba tak, jak jsem to udělal v 42? Miraceti 3. 11. 2012, 22:51 (UTC)

Ostatní představitelé mi přijde ok. Pokud to jde roboticky přeřadit, myslím, že by papež měl být takto zařazen i po vzniku papežského státu, protože jeho úloha hlavy (katolické) církve byla v každé době podstatně významnější než úloha představitele státu. Jinak řečeno, čtenáře bude především zajímat, kdo byl tehdy papež=hlava církve, jeho funkce hlavy jednoho z apeninských států je z toho odvozená. Také seznamy v současném stavu obsahuji hlavy jen hrstky nejvýznamnějších států, mezi které církevní stát nepatří. --Matěj Orlický (diskuse) 4. 11. 2012, 11:55 (UTC)

Problém u infoboxů papežů

Předně je potřeba potřeba napravit bordel, který vyrobil bot kolegy Reapermana. Informoval jsem kolegu na jeho diskusní stránce. U některých papežů - viz např. Eusebius (papež) je totiž po zásahu zmíněného bota problém s obrázkem v infoboxu. --Vachovec1 (diskuse) 3. 11. 2012, 23:00 (UTC)

Ne, to není šablonou, ta je OK. Problém je, že bot vyhodil hodnotu na samostatný řádek, kde nemá co dělat. To musí opravit buď opět botm nebo někdo manuálně. Kolega na tom jak vidím zrovna pracuje. --Vachovec1 (diskuse) 3. 11. 2012, 23:10 (UTC)

To nevypadá na chybu bota, to je nějaká chyba v {{Infobox Papež}}. Stačí do jejího volání explicitně zadat parameter velikost obrázku, například = 200px a už to šlape.

O jaké hodnotě mluvíš? Miraceti 3. 11. 2012, 23:12 (UTC)

Právě tu velikost obrázku (standardně 150px). Bot tu hodnotu vyhodil na samostatný řádek za svislítko - |150px, položka velikost obrázku zůstala prázdná (mám na mysli jednotlivé infoboxy, ne šablonu). Proto ty problémy. --Vachovec1 (diskuse) 3. 11. 2012, 23:16 (UTC)

Já tam tedy vidím:

{{Infobox Papež
  | jméno = Eusebius
  | obrázek = Eusebius_Papst.jpg
  | velikost obrázku = 
  | popis obrázku = 
  | rodné jméno = Eusebius
  | začal = ? [[310]]
  | skončil = ? [[310]]
  | předchůdce = [[Marcel I.]]
  | nástupce = [[Miltiades]]
  | narozen = ???
  | místo = ???, [[Řecko]]
  | mrtev = mrtev
  | datum úmrtí = [[17. srpen|17. srpna]] [[310]] ?
  | místo úmrtí = [[Sicílie]], [[Itálie]]
}}

Co máš na mysli? Miraceti 3. 11. 2012, 23:23 (UTC)

Kromě toho, standardní velikost obrázku v této šabloně je 200px. Miraceti 3. 11. 2012, 23:26 (UTC)

Jo, ono jde totiž o dva podobné, ale přesto odlišné problémy. První jsem popsal výše a kolega to opravil (psal asi 14 článků). Druhý je u toho Eusebia a dalších, kde rozměr obrázku úplně chybí (neuvědomil jsem si, že nejde o totéž). Zřejmě někdo dosti nedbale pozměnil infobox papež, pak se do toho pustil bot a výsledkem jsou tyhle zmatky. --Vachovec1 (diskuse) 3. 11. 2012, 23:39 (UTC)

Byl to evidentně Reaperman, ale ani v šabloně jsem chybu nenašel. Kód:

{{#if: {{{obrázek|}}} |
{{!}} colspan="2" style="text-align:center;" class="photo" {{!}} [[Soubor:{{{obrázek}}}|{{{velikost obrázku|200px}}}|{{{popis obrázku|{{{jméno}}}}}}]]<br/>{{{popis obrázku|{{{jméno}}}}}}
{{!}}- }}

vypadá normálně. Proč by mělo

{{{velikost obrázku|200px}}}

dělat problém? Miraceti 3. 11. 2012, 23:49 (UTC)

Už jsem to našel. Miraceti 3. 11. 2012, 23:53 (UTC)

Dobrý, už to funguje. --Vachovec1 (diskuse) 3. 11. 2012, 23:58 (UTC)

S tímhle příště pod Technickou lípu, když už jí tu máme ;-) --YjM | _d^p 4. 11. 2012, 14:24 (UTC)

Tak to přesuň. Dík. Miraceti 5. 11. 2012, 11:28 (UTC)

Počty obyvatel v obcích

Narazil jsem teď na zajímavou věc. V článku Lovosice je v infoboxu informace o počtu obyvatel vycházející z údajů ČSÚ. Jenže existuje ještě statistika MVČR, kde se tento počet vztahuje pouze na občany, a zvlášť udává cizince, takže celkový počet obyvatel obce by měl být vyšší. Podobný problém předpokládám i u jiných obcí (nedíval jsem se). Otázka je: co s tím? Miraceti 5. 11. 2012, 18:55 (UTC)

Kdysi na to byla žádost o komentář. --83.240.7.60 5. 11. 2012, 19:02 (UTC)

Asi je na čase jej znovu otevřít, protože fextovo zdůvodnění problému (stejné jako moje) tam nikdo nebral na zřetel. Miraceti 5. 11. 2012, 19:07 (UTC)

Pokud jsem to dobře pochopil, bylo dohodnuto, že se bude vycházet primárně z údajů ČSÚ a mělo to navíc být zautomatizováno nějakým botem. Zřejmě ale bude nutné tuto dohodu „zaktualizovat“. --83.240.7.60 5. 11. 2012, 19:22 (UTC)

Založena Wikipedie:Žádost_o_komentář/Počty_obyvatel_obcí_2. Diskutujte, prosím, tam. Díky. Miraceti 5. 11. 2012, 19:31 (UTC)

Zdrojování mytologických hesel fikcí

Chtěl bych se zeptat na to jak se komunita dívá na zdrojování mytologických článků fikcí. Konkrétně se jedná o to že wikipedistka Mandala vkládá do hesel o slovanských božstvech informace čerpané z knihy Ivana Hudce Báje a mýty starých Slovanů, což je kniha pro děti volně inspirovaná slovanskou mytologií, a knihy Josefa Růžičky Slovanské bájesloví, která by se nejlépe asi dala označit za pseudovědu. Kromě toho že se jedná o romantickou fikci, je problém ve významosti uvedených děl. Jediná mně známá recenze Slovanského bájesloví je od od Lubora Niederleho a ta je značně kritická a výsměšná (navíc téměř sto let stará). Zmíněná wikipedistka přesto stále trvá na tom že se jedná o významné informace a já nechci začínat editační války. Psal jsem i žádost o třetí názor, ale náš spor komentoval wikipedista Fafrin (čímž mu děkuji), a přiklonil se spíše k mému pohledu. Předem díky za reakce. --Crinkly.sun (diskuse) 5. 11. 2012, 07:30 (UTC)

Nevěrohodné zdroje jsou nepřípustné. Miraceti 5. 11. 2012, 11:25 (UTC)

Jde o to, co se zdrojuje. Pokud je v článku jasně řečeno, že jde o umělou mytologii a sekce je jasně oddělena (viz třeba článek Morana, nevidím v tom problém. Je třeba si také uvědomit, že i ta umělá mytologie je/byla inspirací pro díla dalších autorů (kteří si jí dále upravovali pro vlastní potřebu). Samozřejmě příslušná sekce by měla být jasně oddělena a v úvodu článku by měly být pouze podložené informace. Takže současnou podobu článku Morana považuji za vyhovující. Něco jiného by bylo, kdyby se informace ze zmíněných knih vydávaly za prokázáná fakta, že takto to staří Slované skutečně viděli/praktikovali. O to se ale kolegyně podle všeho nesnaží. --Vachovec1 (diskuse) 5. 11. 2012, 12:15 (UTC)

No já nevím. Na první pohled to vypadá přijatelně, ale... Má to v článku vůbec být? A pokud ano, má to být v takovémto rozsahu? Přeci jenom je to prakticky zdrojované jen tou samou knihou. Ano, jsou tam ještě tři reference - u jedné nevím, co má vlastně dokládat, druhá snad s umělou mytologií popsanou v článku výše ani přímo nesouvisí (vlastní výzkum?) a podobně třetí. Zkrátka ta konstrukce je hodně podivná. Miraceti 5. 11. 2012, 12:29 (UTC)

Souhlasil bych s tím, že ten poslední odstavec zavání vlastním výzkumem. Tam bych doporučil buď lépe ozdrojovat, nebo smazat. --Vachovec1 (diskuse) 5. 11. 2012, 12:42 (UTC)

Moc se v tom neorientuji, ale pokud se nepletu, tak slovanská mytologie patří mezi ty, o kterých je známo velmi málo. Aby nakonec ty umělecké rekonstrukce nebyly to, co některým článkům dodá potřebnou encyklopedickou významnost, protože o skutečné původní představě božstva se z historických pramenů ví tak akorát jméno.--Tchoř (diskuse) 5. 11. 2012, 13:28 (UTC)

@Tchoř: Nedostatek primárních zdrojů není problém, pro wikipedii jsou stejně podstatné zdroje sekundární, a protože všelicí historikové jsou schopni kvůli jednomu jménu popsat spousty papíru, stačí si jen sehnat literaturu.

O uměleckých užitích jmen starých bohů v novodobé beletrii, nebo psychoterapii apod. může být zmínka, převyprávění oné beletrie je však spíše nadbytečné, a podstata článku by měla být v informacích důvěryhodných akademických zdrojů. --Jann (diskuse) 5. 11. 2012, 14:20 (UTC)Úprava.--Jann (diskuse) 5. 11. 2012, 20:12 (UTC)

Myslíte že bych třeba do hesla Morana přidal na konec úvodu "Podle Slovanského bájesloví je Morana bohyní smrti a zimy. (ref, s. 173) Podle Bájí a mýtů starých Slovanů Ivana Hudce je bohyní odpočinku.(ref, s. 74)." ?--Crinkly.sun (diskuse) 6. 11. 2012, 09:06 (UTC)

Ne, to by bylo právě zdrojování nevěrohodným zdrojem a navíc směšování beletrie a skutečné mytologie. V současné podobě článku je vhodně oddělena část o beletrii inspirované slovanskou mytologií (i když se zatím spokojuje s jedinou knihou, Hudcovou; v budoucnosti může být rozšířena o jiné literární "interpretace" Morany). Hudec je nevěrohodný zdroj pro článek o skutečné mytologii Slovanů, vědecky zkoumané a popisované. Na druhou stranu by byl věrohodným zdrojem např. pro (hypotetický) článek, zabývající se postavami z knihy Báje a mýty starých slovanů, i když by i pro takový článek byly vhodné zdroje sekundární, přinejmenším k doložení významnosti. Podobně: Nelze psát faktografická hesla, např. životopisy skutečných osobností podle beletrie, o nich napsaných. Dumasovi Tři mušketýři nejsou zdroj pro fakta o životě reálného d'Artagnana, ale pouze pro část článku věnované fikci, touto osobností inspirovanou. Petr Karel (diskuse) 6. 11. 2012, 11:40 (UTC)

A ještě poznámka: Toho Jiráska by u Morany chtělo také přesunout pod nadpis Umělá mytologie. Jeho mytologie má k "reálné" mytologii starých Slovanů také hodně daleko. Možná to sám udělám. Petr Karel (diskuse) 6. 11. 2012, 11:45 (UTC)

Ano, tak nějak jsem to měl na mysli. V článku o mytologické postavě mít oddělené sekce o skutečné faktografii/mytologii a umělé mytologií/beletrii inspirované danou mytologií. Kolega to popsal velmi výstižně. Technický dotaz: máme tu nějaký souhrný (zastřešující) článek na téma slovanská mytologie? --Vachovec1 (diskuse) 6. 11. 2012, 12:06 (UTC)

Stačí napsat Slovanská mytologie do hledacího okénka. --Jann (diskuse) 6. 11. 2012, 12:19 (UTC)

Je zajímavé, jak velkou diskuzi vyvolala úprava hesel na základě informací čerpaných z knih Hudce a Růžičky. Na základě svých zkušeností bych znovu ráda podotkla, že tvrzení o tom, že nějaká literatura či článek je pravdivý a vědecký je velmi odvážné, byť se jedná o článek publikovaný v časopise s IF (ty tady, ale pokud vím, nikdo stejně necituje, ač na akademické půdě jsou pouze tyto považovány za relevantní!). Sama se na poli vědy již několik let pohybuji a proto něco málo o tom, jak psaní článků a jejich publikování probíhá, vím. Nerada bych však pokračovala ve sporu o relevantnosti zdrojů. Osobně mi jde o to, abych co nejvíce přiblížila bohy a bohyně, které patří na naše území dalším lidem. Z jistého pohledu (toho psychologického, který se snažím do hesel dodat) jsou báje a mýty uloženy v kolektivním nevědomí a proto jejich "převyprávění" považuji za stejně hodnotné jako to "zachovalé" (stejně upravené po několikerém převyprávění). S pozdravem Mandala

Ono kolegovi trvalo několik měsíců než se mu podařilo diskuzi vyvolat... Jinak myslím, že bychom neměli hesla psát pod vlivem "jistého pohledu" vycházejícího z kolektivního hypotetického cosi, ale tyto pohledy popisovat. Když se pohybujete na poli vědy, očekával bych, že pro vás nebude problém rozlišit různé pohledy na věc a v článku odlišit a oddělit od sebe informace 1. o tom málu co víme o víře starých Slovanů z primárních zdrojů, 2. o interpretacích primárních zdrojů historiky, 3. o výmyslech současných autorů literatury různých žánrů (fantasy, dětské atd.). Vaše příspěvky poatří do třetí skupiny a ta je obvykle zde vnímána jako doplňková k druhé, na které by článek měl především stavět. --Jann (diskuse) 6. 11. 2012, 16:26 (UTC)

Defacto to je celý obraz wikipedie. To co nelze potvrdi a ani vyvrátit se nemůže nazývat agnosticismus.--Rod Sacketts (diskuse) 7. 11. 2012, 17:58 (UTC)

Ze svého pohledu nemám problém s tříděním literárních zdrojů. Na druhou stranu mám asi jiné pojetí wikipedie, neboť ji nechápu jako místo pro rešerži vědeckých článků, ale jako místo, kde najdu přehledně srovnané dostupné informace z různých úhlů pohledu. Osobně wikipedii používám pro vytvoření si obecné představy o tématu, o kterém toho mnoho nevím a nikoli jako zdroj vědeckých dat. Na to jsou dle mého názoru jiná místa. Také mám trochu problém s pojetím "adekvátní literatury" kolegy Crinkly.sun. Chápu, že vás dráždí pohádková kniha Ivana Hudce, která sice odkazuje na historická fakta, ale je pohádková. Nechápu však, v čem je problém s populárně naučnou knihou Růžičky, která vychází z linquistických analýz, archeologických nálezů a dochovaných pramenů, tedy z literatury druhé kategorie. Navíc fakta zde uvedená a mnou doplňovaná jsou často obecně známá. I malé dítě ví, že se na jaře vynáší Morena, ale my zde budeme tvrdit, že je to vědecky nepodložený a tudíž neexistující zvyk z umělé mytologie? Nebo je jiný důvod, proč jsou tyto informace mazány a zkracovány do nic neříkajících vět? Mandala

Měděnec

Prosím koukněte se někdo na toto. Jak to má být? Díky. --Marek Koudelka (diskuse) 10. 11. 2012, 19:25 (UTC)

Spíš to dej na Wikipedie:Nástěnka správců, ti mohou skrývat revize. Anebo rovnou copyvio, je-li současná verze příliš podobná. --10. 11. 2012, 19:30 (UTC), Utar (diskuse)

To ne, současná verze ne, kolega si to jen zkopíroval aby to snadněji přepracoval. Mě jde jen o verze z historie. --Marek Koudelka (diskuse) 10. 11. 2012, 19:34 (UTC)

Pak se obrať na správce (což vidím, že už jsi učinil). Zdravím --10. 11. 2012, 19:59 (UTC), Utar (diskuse)

Tituly

Jdu na radu. Máme doporučení Wikipedie:Biografie nás nabádající neuvádět tituly osobností na první řádce hesla. Doporučení není respektováno, ani dodržováno, máme stovky hesel začínajích Ing či Sir či jiným titulem a dokonce jsou i mezi nejlepšími a dobrými články (Arthur Conan Doyle, John Herschel). Procházím spousty hesel a váhám, zda to opravovat a dostávat se do sporů. Doporučení není pravidlo. Mám(e) to dát postupně do pořádku, nebo to nechat jako nedůležité plavat?--Zákupák (diskuse) 9. 11. 2012, 19:51 (UTC)

Doporučuji začít novou diskusi na toto téma přímo u doporučení. Osobně si myslím, že tituly tam nepatří a jsou tam dopisovány hlavně proto, protože nejčastěji tvoří fanoušci a ti rádi popisované osobě každou drobností přilepší.--Tchoř (diskuse) 9. 11. 2012, 20:22 (UTC)

Pěkný nesmysl. Je logické neuvádět titul v názvu článku, ale kde jinde ho uvést, než na první řádce hesla, zvlášť u těch osob, u kterých se používá jako běžná součást jména, kterou se oslovují/oslovovali? --Vachovec1 (diskuse) 9. 11. 2012, 20:25 (UTC)

Jak tak koukám, byly na toto téma již nejméně dvě rozsáhlé diskuse (viz diskusní stránka onoho doporučení), jednu stranu (pro uvádění) vedl kolega Kacir, druhou (proti uvádění) kolega Ioannes Pragensis. Konsenzus na tom podle všeho nebyl, přesto do textu doporučení někdo zmíněnou formulaci propašoval. Zajímalo by mě, co je myšleno tím "na příslušném místě v článku". Může mi to někdo objasnit? --Vachovec1 (diskuse) 9. 11. 2012, 20:35 (UTC)

Tituly do prvního řádku nepatří, ale tendence je tam přidávat je velká. Taky se mi to nelíbí. Souhlasím, že by se to mělo prodiskutovat a zdůraznit.

@Vachovec1: Dávají se třeba nahoru do infoboxu.--Ladin (diskuse) 9. 11. 2012, 20:40 (UTC)

Aha, tím někým, kdo to tam propašoval, byl právě kolega Ioannes Pragensis. Tři hlasy pro, jeden proti interpretoval jako dostatečný konsenzus. Hezké. Pěkný výklad pravidel ve vlastní prospěch. Chtělo by to novou diskusi či dokonce nové hlasování na nějakém viditelném místě. Nejméně 20 hlasujících. A v rámci toho případně upřesnit, kam ty tituly vlastně psát. Ten infobox bych ještě akceptoval. Ale co když tam není? --Vachovec1 (diskuse) 9. 11. 2012, 20:42 (UTC)

Mám založit ŽoK? --Vachovec1 (diskuse) 9. 11. 2012, 20:46 (UTC)

Osobně si myslím, že bychom v této věci měli rozlišovat mezi tituly akademickými a tituly státními(církevními). Např. tituly jako Lord, Sir, CBE (píše se za jméno), její/jeho veličenstvo apod., stejně tak i svatý a blahoslavený jsou dle mého v pořádku - především hlavně u stále žijících lidí. Naproti tomu akademické tituly se dle mého do prvního řádku nehodí. --Mates (diskuse) 10. 11. 2012, 00:23 (UTC)

Já si osobně myslím je potřeba postupovat se "zdravým rozumem", nesmí se to přehánět, ale vlna odstraňování, která se zdvihla po zavedení oné formulace mi přišla nepřirozená. Jinak je zajímavé, že formulace byla převzata z německé Wikipedie, ale dnes v příslušném německém článku již o titulech nic není (nebo to nemůžu najít) a třeba u německého A. C. Doyla nejenže je uváděn sir, ale dokonce i M. D. --marv1N (diskuse) 10. 11. 2012, 11:31 (UTC)

"Příslušné místo v článku" rozhodně není infobox resp. jeho hlavička. Hlavička infoboxu má podobnou funkci jako nadpis článku, a patří do ní to důležité (jméno), rozhodně to není "odkladiště" toho, co se někomu nezdá dost podstatné, aby to bylo zmíněno v textu. Nedodržování vede k velice podivným úkazům (viz např. Václav Klaus) Příslušným místem článku je patrně myšlena ta část biografie, která se zabývá vzděláním. tedy v letech X-Y studoval obor XY na škole XYZ a získal titul XXX. Osobně nemám na tituly v prní větě článku vyhraněný názor, ale na rozdíl od hlavičky infoboxu mi v první větě nijak nevadí - vždyť tam je obvykle i přesné datum narození (popřípadě úmrtí), které danou osobu necharakterizuje o nic víc.--pan BMP (napište mi) 10. 11. 2012, 16:10 (UTC)

Ano, ne každý článek má infobox. Ne každý je rovněž tak dlouhý, aby obsahoval ono neurčité „příslušné místo“. Navíc to může nutit autory text přizpůsobovat tak, aby museli na onom „příslušném místě“ opět uvádět celé jméno, aby v něm mohli následně uvádět tituly. Můj názor je: tituly do názvu nepatří, do první věty článku rozhodně patří. — Loupežník (diskuse) 10. 11. 2012, 16:19 (UTC)

Kolegové to již napsali:

• kde jinde ho (titul) uvést, než na první řádce hesla, zvlášť u těch osob, u kterých se používá jako běžná součást jména (Vachovec1)
• je potřeba postupovat se "zdravým rozumem" (Marv1N)
• tituly do názvu nepatří, do první věty článku … patří (Loupeznik)
  • Abych to shrnul: Přesun titulů do úvodu šablon např. u politiků, kde velkým písmem vedle jména figurují (wikifikované) tituly, prostě „hrůza“. Titul v šabloně by měl být vždy standardně uvnitř šablony. Tituly v úvodu uvádět (zejména) u akademických a vědeckých pracovníků, tam je to očekávané, a vztažené k jejich profesi – encyklopedické významnosti osoby (Michal Anděl je encyklop. významný právě díky akademické činnosti, titul v úvodu je důležitá informace; Janek Ledecký, Jiří Macháček jsou enc. významní ne jako právníci, titul v úvodu je zbytečný). P.S. A sdílím i Formolův názor: „Doufám, že se nenajde hned zítra nějaký jezdec na razítku, který na tituly v první větě ostřelhbitě okamžitě poštve bota:-D“--Kacir 10. 11. 2012, 23:46 (UTC)

    S tituly v hlavičce infoboxu u fotografie, jako je to teď u Klause, souhlasím, v tom vidím stejný ekvivalent, jako v názvu článku. Tam by patřit neměly. Do první věty textu to ale imho prostě patří. Kdo to tam nemá, o tom si pak zákonitě myslím, že žádný titul nemá. Nezáleží na tom, jaká je jeho profese. To pak vzdělání nemusíme zmiňovat vůbec, pokud se někdo věnuje něčemu jinému, než co vystudoval. Někde infobox chybí, jinde není článek dostatečně dlouhý na to, aby se dal zaneřáďovat složitými textovými konstrukcemi za účelem uvedení titulů v textu. Viz můj příspěvek výše.

    V některých hraničních případech, pokud se třeba někdo věnuje tomu, co vystudoval, okrajově a primárně dělá něco jiného, by uvedení/neuvedení titulů podle tvého názoru mohlo vést k vlastnímu výzkumu, zda tedy tituly uvádět či nikoliv.

    Wikifikace titulů je jiná věc, podle mě zbytečné.

    Shrnutí mého názoru: Název článku je z hlediska titulů ekvivalentní s hlavičkou infoboxu s fotografií a tituly tam nepatří. První věta článku je pak ekvivalentní s běžným k tomu určeným řádkem v infoboxu a tituly do obou patří. — Loupežník (diskuse) 11. 11. 2012, 00:35 (UTC)

Lišíme se tedy pouze v preferenci uvádění titulů u všech osob bez rozdílu. Tvůj názor jsem zastával před těmi třemi lety. Pokud by byl průchodný, tak jej podpořím. Nemám s ním problém.--Kacir 12. 11. 2012, 17:17 (UTC)

Děkuji všem za odpověď, nechám to být. Bylo by dobré změnit (tedy změkčit) formulaci doporučení a zamezit tak revertům a dohadům v budoucnosti.--Zákupák (diskuse) 11. 11. 2012, 00:05 (UTC)

Zdá se, že o hlavičce infoboxu snad panuje shoda. Všiml jsem si že infobox Osoba má parametr "titul" v dokumentaci se ale uvádí Políčko titul se nepoužívá pro dosažený stupeň akademického vzdělání. Na en.wiki to vyřešili (myslím ideálně) tak, že někdy do závorky za školu (parametr alma mater) píší způsob zakončení (titul nebo "dropped out" - Larry Page, Steve Jobs).

V česku si na akademické tituly "nějak víc potrpíme" než např v anglofonním světě a promítá se to i do nepoměrného uvádění titulů u Čechů vs. např. Američanů - u Čechů má tituly v článku téměř každý obyčejný Bc./Mgr./Ing., zatímco i u absolventů prestižních amerických škol, s vědeckou/pedagogickou kariérou je problém titul vůbec dohledat, natož aby byl v první větě. Dokážu si tedy představit změkčení doporučení, nepřišlo by mi ale šťastné doporučení otočit s tím, že kdo nemá titul v první větě, nemá ho vůbec.--pan BMP (napište mi) 11. 11. 2012, 02:58 (UTC)

Ten en wiki způsob zápisu titulů do boxu se mně líbí. Navíc to má informačně vyšší hodnotu, než pouhé uvedení titulů. Vztah – univerzita/fakulta a na ní dosažený titul.--Kacir 12. 11. 2012, 17:17 (UTC)

Klaus

U nás si skutečně na tituly i ve smyslu "uvádění plného jména" nějak historicky více potrpíme. Asi nejen u nás, ale i středoevropsky (např. německý titul Dipl.-ing a proti němu oblíbený "netitul" ing.) V britských časopisech pod obrázek klidně napíší jen "Klaus", u nás by se to považovalo za velkou nezdvořilost. Takže se dostáváme k oblíbenému Na EN wiki to tak mají...

Přiznám se ale, že nevím, jestli to jde nějak univerzálně řešit. Do úvodu článku patří jen ty nejdůležitější informace, a to tituly v 80 % IMHO nejsou. Ale kam je pak dát? Do složitých textových konstrukcí, jak to trefně popsal Loupeznik? --Packa (diskuse) 11. 11. 2012, 18:28 (UTC)

Při přihédnutí k českým zvyklostem do první věty patří nejdůležitější vědecký titul, je-li významný (typicky docent či profesor), šlechtický titul (je-li nesporný) a některé další významné tituly (např. kardinál a možná i mons). --Žoldák (diskuse) 11. 11. 2012, 18:37 (UTC)

Bylo by v pořádku třeba dát tituly do infoboxu? Stejně neexistuje osoba, ke které by nebylo možno mít Infobox osoba. --Bazi (diskuse) 14. 11. 2012, 16:59 (UTC)

Já to vidím takto:

• do první věty patří významný šlechtický či rytířský titul (např. Její Veličenstvo královna Alžběta II., Sir Arthur Conan Doyle), významná církevní hodnost (kardinál Miloslav Vlk), případně označení typu Svatý/Blahoslavený
• u akademických titulů váhám - sice možno dát do první věty, pokud je opravdu významný (Prof. Antonín Holý), ovšem většinou těch titulů bývá víc a když se tam nakumulují, už to vypadá poněkud blbě (viz zrovna ten Antonín Holý); tady by možná pomohl ten infobox; navrhoval bych případně uvádět v úvodní větě pouze Prof., Doc., či obecné Dr. (pokud je opravdu významné)

Uvítal bych úpravu onoho doporučení v podobném smyslu. --Vachovec1 (diskuse) 14. 11. 2012, 18:52 (UTC)

Prosim o nápravu Brahma a Brahmá

Jde poněkud za obšírnou tézy kdy křesťanské národy pojmenovávaji vše co je nadpřirozené Bůh. A Wikipedie si to převzala a aby dodržela korektnost učení svích tak rozdělila Brahman a Brahmá. Dobrá víra je vaše, v křesťanství by se spíše přirovnal Stvořitel(i) kterýžto v samotné počáteční knize tohoto náboženství se tak nenechává jmenovat. --Rod Sacketts (diskuse) 15. 11. 2012, 00:01 (UTC)

Můžete upřesnit váš požadavek? Co jste napsal, je dosti nesrozumitelné a není patrné, o co vám vlastně jde. --Vachovec1 (diskuse) 15. 11. 2012, 00:11 (UTC)

Rozdělení Prostoru Brahman a Vyšší Bytosti všeho Brahma. Čas je Brahman. Přesněji žádné 'Devi' jakožto možnost oddělení dvojce Brahma Brahmá--Rod Sacketts (diskuse) 15. 11. 2012, 00:29 (UTC)

Prohodit Názvy: Brahmá = Brahman | Brahman = Brahma--Rod Sacketts (diskuse) 15. 11. 2012, 00:49 (UTC)

Pokud bych měl vytvořit, musela by se udělat nová stránka: Brahma, kam by se přesunuly texty z Brahman. A do Stránky Brahman by se přesunulo vše ze stránky Brahmá.Rod Sacketts (diskuse)

A máte k tomu dostatečné zdroje? Ty stránky jsou ozdrojované. Viděl jste tento rozcestník a četl tuto diskusi?--Zdenekk2 (diskuse) 15. 11. 2012, 01:10 (UTC)

Nepotřebuju zdroje pravidel jak chodit na záchod. ( pardon za takovoudle agresi ) Některé věci, jsou jasné jako že když zmačkneš vipinač rozsvítí se ti světlo v pokoji. A ano, jistě mam lepší zdroje než jsou spisy zakládajcí si na sebraných dokumentačních spisech které vyprávějí ústně podávané báje. Sebrané lidmy kteří jim vše jejich chtěli darovat sobě i s jejich životy volného času pro sebe. ( Můžeš si myslet že s tebou mluví zkrs písmenka Šiva ) *červená se*--Rod Sacketts (diskuse) 15. 11. 2012, 01:12 (UTC)

Zdroje pocházejcí o Brahmá jsou z pražských učení, a divim se tomu když tyto učení jsou v Indii...--Rod Sacketts (diskuse) 15. 11. 2012, 01:15 (UTC)

Cituji první zdroj u Brahmá: ↑ B. Knotková-Čapková a kol.: Základy asijských náboženství I. Univerzita Karlova v Praze 2004, str. 116. „Brahman, stř. rod, nesklonný, malé písmeno, je abstraktní prvek božství - zcela nepopsatelný základ všeho“--Rod Sacketts (diskuse) 15. 11. 2012, 01:36 (UTC)

Stejný zdroj je i u Brahman. V Brahmá byla věta (než jste ji změnil) „Neměl by být zaměňován s brahma nebo brahman, což je abstraktní prvek božství - zcela nepopsatelný základ všeho“ a tady následuje výše zmíněný ref (tedy by ten ref měl potvrzovat původní podobu stránky bez ohledu na název či podnázev literatury).--Zdenekk2 (diskuse) 15. 11. 2012, 01:59 (UTC)

Právě proto to píš!! Brahmá „Neměl by být zaměňován s brahma nebo brahman, což je abstraktní prvek božství - zcela nepopsatelný základ všeho“.

Zaměňujete Brahman za Brahmá. a spojujete Brahma a Brahman. ! Rod Sacketts (diskuse)

Vyjde to stejně jako nářečí - Brahma a Brahmá .! Čech nemluví stejně jako Morávák nebo člověk ze Slezka. Co teprve Slovák.

A mimo to, je to otočení o 180° oproti před třemi lety. Takže se něco muselo stát že se dějí změny. Rod Sacketts (diskuse) 15. 11. 2012, 02:21 (UTC)

Nic nezaměňuji ani nespojuji, pouze jsem poukázal na to, že název či podnázev literatury v tomto případě nedokazuje případný špatný název stránky. Článek Brahmá byl (až na dvě editace IP adresami) od roku 2008 editován v podstatě jen boty.--Zdenekk2 (diskuse) 15. 11. 2012, 02:41 (UTC)

Rozcestník Brahma:

Brahmá či Brahma – jeden z hlavních hinduistických bohů
Brahman či brahma – pojem z hinduistické filozofie označující abstraktní prvek božství
To je zajímavé.... Brahma a brahma. A je to dosti v opačném smyslu než stvořitel a Stvořitel v Bibli.
Ještě že v současné chvíli o mne můžete říct: Tlustý a i tlustý. Rod Sacketts (diskuse)

Upozornění: zaměřte se na tvorbu wikipedie a zanechte různých filosofických a jinak nesouvisejících úvah nebo můžete být opět zablokován.--Zdenekk2 (diskuse) 15. 11. 2012, 02:41 (UTC)

Pak musim uznat, že nevim k čemu Wikipedie slouží když ne k pojmenování a ucelení určitých významů. ( Pakliže účel Wikipedie neni pseudoEncyklopedie )<- Toto si tedy žádá vysvětlení. Rod Sacketts (diskuse) 15. 11. 2012, 03:01 (UTC)

Opravdu řešíte toto téměř nesmyslně. Pokud doložíte zdroje podle pravidel wikipedie, tak může být článek přejmenován. Jinak nikoli. --Dominik Matus  _diskuse^příspěvky 15. 11. 2012, 19:04 (UTC)

Wikipedie opravdu neslouží k „pojmenovávání“ čehokoliv, to by byl vlastní výzkum.--Zdenekk2 (diskuse) 15. 11. 2012, 22:51 (UTC)

Jednoduše řečeno, musíš jít s proudem jinak tady nemáš co dělat.... A může se stát že budeš zablokován, protože máš 'vlastní výzkum' na Agnocismus který je všude, ale tam kde žijem neni preferován zrovna tento pohled na tento Agnocismus. Rod Sacketts (diskuse) Zkráceně řečeno: Kdo neni s námi je proti nám. Věta o Wikicelku zde.

Přijde mi to jako určitý děje v trilogii: Slunce seno a

Rod Sacketts (diskuse)

Vy prostě nedokážete pochopit, že to je jeden z ochranných principů wikipedie. Kdyby to tak nebylo, tak si tady každý píše co se mu zachce a z encyklopedie by byl jen server s drby. --Dominik Matus  _diskuse^příspěvky 16. 11. 2012, 07:27 (UTC)

Všeho s mírou. Teď to je že se píše o všem, ale jen z třetí ruky. Rod Sacketts (diskuse)

Letecké snímkování

Ahoj, všechny vás zdravím, na Metě se začíná rodit aktivita, která si klade za cíl sdílet nápady a poznatky ohledně leteckého snímkování pro Wikimedia Commons. Pokud vás tato tématika zajímá, přidejte si stránku mezi sledované a nebo se přímo podílejte na sdílení nápadů v diskusi! S pozdravem --Chmee2 (diskuse) 5. 11. 2012, 07:25 (UTC)

Má pobočka v tomto ohledu nějaké plány? Letecké fotografie památek jsou na cs velmi vzácné. Miraceti 5. 11. 2012, 11:27 (UTC)

Ahoj, pobočka (pokud je mi známo) v tomto žádné reálné plány nemá, na kterých by někdo nyní aktivně pracoval. Nicméně pamatuji si, že zde na Wikipedii proběhlo několik nezávazných debat na téma leteckého snímkování (převážně ve spojitosti s fotografováním obcí a chráněných území), ale bez konkrétních závěrů. Spekulovalo se, jestli by bylo případně vhodné použít malý model letadélka se zavěšenou kamerou a někde se také k tomu nacházel rozpracovaný rozpočet, na kolik by to mohlo případně vyjít. Nicméně jak to tak u pobočky bývá, dokud se toho někdo sám aktivně nechopí, nic nevznikne. Pobočka jako taková je pouze servisní organizace pro lidi, co chtějí něco dělat a s nápadem se případně přihlásí. Na druhou stranu pobočka určitě může nabídnout pomoc se sháněním financí a nebo své grantové programy pro financování podobných aktivit.

Současně zde nedávno jeden editor nabízel uvolnění leteckých fotografií a pak jich i několik myslím uvolnil. Z toho důvodu jsem sem zprávu přeposlal, že by mohla místní komunitu zajímat. S pozdravem --Chmee2 (diskuse) 5. 11. 2012, 11:54 (UTC)

Asi před 2, 3 roky se zde hovořilo o pořízení stroje, který by obce snímkoval z výšky. Myslím, že podobný projekt běží pod záštitou Wikimedia Polsko.--Juandev (diskuse) 18. 11. 2012, 09:18 (UTC)

S tímto editorem spolupracuje Packa a informace o stránce na Metě jsem mu přeposlal. --Vojtech.dostal (diskuse) 5. 11. 2012, 12:02 (UTC)

V roce 2006 řadu leteckých fotek pořídil, na Commons i do hesel vložil wikikolega Mirek256. Námátkou infobox Klíč (Lužické hory).--Zákupák (diskuse) 5. 11. 2012, 12:05 (UTC)

"Tímto editorem" je patrně Zdeněk Fiedler, nebo se tomu věnuje i někdo jiný? --pan BMP (napište mi) 5. 11. 2012, 12:11 (UTC)

Díky, doplnil jsme ho tam do výčtu (a tím mu udělal reklamu na fotky mezi jinými projekty). --Chmee2 (diskuse) 5. 11. 2012, 12:17 (UTC)

Kdysi taky nějaké fotky pocházely od Iva Lukačoviče, nahrával je nicméně někdo jiný.--frettie.net (diskuse) 8. 11. 2012, 11:26 (UTC)

Nějaké fotografie poskytl také pan Pavel Rychtecký, nahrával to Wikipedista:JAn Dudík. --Gampe (diskuse) 8. 11. 2012, 12:58 (UTC)

WMCZ a WikiVrtulník

Myslím si, že kdyby se někdo chtěl pustit do výše zmiňovaného WikiKopteru, tak by mohl projekt v rámci Wikimedia Česká republika realizovat a obohatit Wikipedii o zajímavé fotografie z ptačí perspektivy.--Juandev (diskuse) 18. 11. 2012, 09:18 (UTC)

Historické fotografie

Mám v PC docela dost skenů historických fotografií určitého regionu České republiky, z toho docela dost ještě z dob Rakouska-Uherska (datované, z názvy jako Kaiser Josef Strasse atd.). Některé jsou docela zajímavé, mám se je pokusit nahrát na commons, aniž bych riskoval smazání. Autor bude neznámý, nebo bude vydavatel na pohlednici. Mám se je pokusit nahrát na commons? --Mirek256 6. 11. 2012, 16:05 (UTC)

Wikipedie:Pod lípou (práva)#Staré mapy a fotografie bez známých autorů --Jklamo (diskuse) 7. 11. 2012, 07:24 (UTC)

Aktuálně viz také commons:Commons:Village_pump/Copyright#Restart:_What_will_have_to_be_done_if_the_interpretation_of_the_URAA_which_makes_PD-old-70_almost_completely_useless_is_correct (anglicky) --Svajcr (diskuse) 7. 11. 2012, 08:49 (UTC)

Myslím, že to není dobrý nápad. Pořizovatel databáze (ze které si to asi přefotil)/digitalizátor to může chránit copyrightem. Takový je český autorský zákon. Toto jsme řešili na 2. srazu českého GLAMu. Doporučuji přečíst sekci Přednáška o licencích (Mormegil), kde nám to Mormegil podrobně vysvětlil.--Juandev (diskuse) 18. 11. 2012, 09:22 (UTC)

Studenti píší Wikipedii: Hledáme dobrovolníky

Program Studenti píší Wikipedii se neustále rozrůstá s tím, jak se nám ozývají další a další učitelé se zájmem o zapojení. Abychom je nemuseli odmítat, potřebujeme více lidí, kteří by se starali o jednotlivé projekty v různých městech (po celé ČR), přednášeli o Wikipedii a podobně. Chcete-li si vyzkoušet trochu jinou dobrovolnickou práci pro Wikipedii a máte-li zájem o toto, zkuste se pro začátek připsat na tuto stránku. Nebo si o dalších možnostech můžeme popovídat na listopadové Wikikonferenci. S pozdravem --Vojtech.dostal (diskuse) 14. 11. 2012, 14:45 (UTC)

Konkrétně hledáme nyní urgentně ochotného wikipedistu z Plzně… --Vojtech.dostal (diskuse) 14. 11. 2012, 15:50 (UTC)

Ochotný jsem, v Plzni jsem 4 dny v týdnu. Budiž se hlásím. --YjM | _d^p 18. 11. 2012, 00:13 (UTC)

Upozornění na hlasování o názvu článku Česko versus Česká republika

Po delší diskusi na stránce Wikipedie:Hlasování/Přejmenování článku Česko, dochází k hlasování.

• Hlasování začne 19.11.2012 v 0.00 UTC a skončí 3.12.2012 v 00.00 UTC. Každý wikipedista oprávněný hlasovat- komunita se vyslovila v diskusi níže pro omezení přístupu k hlasování v tomto případě následovně následovně: Krom obvyklých požadavků, musí hlasující splňovat i toto kritérium: Minimálně 200 editací a 2 založené články. Hlasující může hlasovat buď Pro nebo Proti. Po skončení hlasování některý z byrokratů hlasování uzavře a pokud budou pro změnu názvu článku alespoň 2/3 hlasujících - viz průzkum níže při dostatečném kvóru nejméně 50 hlasujících wikipedistek/wikipedistů - viz níže, bude to bráno, jako souhlas komunity s přejmenováním článku.
• Odkaz do sekce, kde se hlasuje zde--Rosičák (diskuse) 18. 11. 2012, 17:36 (UTC)

Výše uvedený příspěvek není úplně pravdivý, kromě možností Pro přejmenování a Proti přejmenování jsou ještě hlasoány další možnosti. Krásně zmatečné hlasování, kam ještě někteří aktivní, kteří si zadání nepřečetli pořádně, přidávají hlasy NE. Co dodat? Petr Karel (diskuse) 19. 11. 2012, 07:41 (UTC)

Úžasně omezené hlasování. Nejsem si jist, jestli jsem za ty roky přispěl do wikipedie nějakými novými články. Pravda, založil jsem či zprovoznil pár šablon, spoustu zbytečných zredukoval, třídil kategorizační stromy, pomáhal tu a onde na portálech, ale články. To od gnóma nečekejte. Vzhledem k nastavení hlasování doporučuju všem, co z toho mají divný pocit nahlasovat a delegitimizovat takto nesmyslné rozhodnutí, v němž diskuze o problému přešla v diskuzi jak ad-hoc nastavit rozhodovací procesy.--Fafrin (diskuse) 19. 11. 2012, 11:30 (UTC)

Založil jste deset článků, hlasovat můžete. --Jowe (diskuse) 19. 11. 2012, 11:34 (UTC)

Opravdu pěkně zmatené hlasování. Podmínky hlasování nejsou určena na začátku, ale hlasující si je musí najít někde uprostřed diskuse. Dále jsou navržena 4 řešení a může se hlasovat Pro a Proti. Nikde není řečeno, co by se mělo stát, kdyby zvítězilo Pro u více variant. Jak už tam poznamenal ŠJů, teoreticky (dodal bych naštěstí jen teoreticky :) se to může stát. Pravidla pro účast uživatele v hlasování jsou stanovena jinak než v závazném pravidle Účast v hlasování (IMHO nejde o "zpřísnění nebo přidání" pravidel, jak to závazné pravidlo umožňuje, ale o jejich změnu). Pěkné je taky, že tam je obsáhlá Argumentace navrhovatele, ale kdo je navrhovatelem, si může člk zjistit už jen v historii.

Doufám tedy, že toto hlasování zůstane jen ukázkou, jak se hlasování dělat nemá, a nepřispěje k zbytečnému rozhádání komunity. Jen bych dodal, že i mě tahá i po 20 letech slovo Česko za uši. Ale důležité je pochopit, že o to tu nejde. --Packa (diskuse) 19. 11. 2012, 12:28 (UTC)

Jen letmý pohled na (snad nyní to tak je) „diskuzi o hlasování o konsenzu“ ( @_@ ) napověděl, že předpověď Wikipedie:Evoluce wikipedisty nemusí být daleko od pravdy. „Podle teorie chaosu, která na Wikipedii samozřejmě funguje, může vést oprava jednoho překlepu, staročeského slova či nedejbože výrazu Česko na Česká republika nebo Ethiopie na Etiopie (a samozřejmě naopak) k občanské válce na Wikipedii plné mrtvých wikipedistů a rozvratu komunity jako žijícího celku.“ Ach jo. --19. 11. 2012, 14:10 (UTC), Utar (diskuse)

Vulgarity

Právě jsem zjistil, že Wikipedie pozná, když někdo vkládá vulgarity. Asi existuje nějaký seznam slov. Nešlo by nařídit, aby byla podobná editace rovnou blokována, pokud je přispěvatelem IP? --Ben Skála (diskuse) 20. 11. 2012, 11:32 (UTC)

Jak jste to zjistil, či spíše na jaké stránce? Např. u Posledních změn by se automatické upozornění na vulgarity hodilo, ale neukazuje se (aspoň mně).Petr Karel (diskuse) 20. 11. 2012, 11:42 (UTC)

Právě před pár minutami bylo v RC u nového článku v závorce slovo „vulgarity“, ten článek je ale už smazán, už to tam není.--Ben Skála (diskuse) 20. 11. 2012, 11:47 (UTC)

U této dnešní změny se mi v RC nic nezobrazilo, ač jsou tam vulgarismy rovnou dva; asi to bude hodně "necitlivé". Petr Karel (diskuse) 20. 11. 2012, 11:57 (UTC)

Zařídit by to šlo. Jenže pak nastane problém s falešnými pozitivy (viz též en:Scunthorpe problem). --Mormegil ✉ 20. 11. 2012, 11:51 (UTC)

Na ceske wiki je nastaveny blacklist a whitelist na titulky stranek a na linky. Filtr na vulgarismy tu neni zapnuty. Vks (diskuse) 20. 11. 2012, 11:51 (UTC)

Možná to funguje jen u nových článků. Myslím, že to byla stránka Radek račický. Opravdu to napsalo v závorce slovo vulgarity, podobně jako se vypisuje „možný spam“ a „vyprázdnění stránky“.--Ben Skála (diskuse) 20. 11. 2012, 11:59 (UTC)

Mám to psát tučně a velkým písmem, abyste si to přečetli před dalším komentováním? ANO, na české wiki momentálně existuje filtr zneužití detekující vulgarismy, vizte Speciální:Filtry zneužití/15. --Mormegil ✉ 20. 11. 2012, 12:16 (UTC)

Omlouvám se, Mormegile, ale když napíšete jednu větu, kterou navíc celou vložíte do shrunutí editace, tak se hůře odhaluje, že je v ní třípísmenný link.--Ben Skála (diskuse) 21. 11. 2012, 07:49 (UTC)

To nebylo až tak na vás, ale hlavně na Vks, který zde seběvědomým tónem šíří omyly. --Mormegil ✉ 21. 11. 2012, 09:09 (UTC)

Filtr byl vytvořen teprve nedávno, autorem je kolega Tchoř. Menší diskuse k tomu je také zde. Také jsem navrhoval rovnou blokovat, ale kvůli těm falešným pozitivům bude zřejmě určitá opatrnost na místě. Nicméně dá se jistě uvažovat o "rozšíření záběru", tedy seznamu slov, které filtr zachytává. Ještě poznámka - filtr neprověřuje editace od uživatelů s oprávněním "autoconfirmed" čí vyšším. ---Vachovec1 (diskuse) 20. 11. 2012, 12:44 (UTC)

Tyto filtry je nutné nejprve otestovat na relativně velkém počtu článků, než se zapne nemožnost uložení či jiné drastické opatření. Takže to berte jako testovací provoz a náměty k vylepšení na odkazovaný link. JAn (diskuse) 20. 11. 2012, 19:29 (UTC)

Obrázky k článkům

Původně jsem toto téma založil nevhodně v sekci žádost o třetí názor. Někteří odpověděli tam a jiná se vyjádřili do mojí diskuse. Podle doporučení přesunuji jejich příspěvky sem.

K věci: Diskusi otevírám po odstranění ilustračního obrázku k článku Trestní stíhání. Nejde mi ale o diskusi k tomuto konkrétnímu případu. Tady jsem asi zabrousil do kategorie obrázek za každou cenu.

Ale k heslům obecného charakteru je často obtížné vybrat vhodný obrázek. Lze použít tzv. ilustrační obrázek, který nic konkrétního neobjasní, ale týká se oboru a nějak uvádí téma článku. Zastávám názor že i ilustrační obrázky mají svůj smysl i když de facto nic neřeší. Lze na to ale nahlížet i tak, že ilustrační obrázky škodí, protože například čerpají zdroje Wikipedie, zvyšují datový tok k uživateli, který hledá jen informaci apod.

Hledal a nenašel jsem v tomto ohledu doporučení. Pokud by ale část komunity vytvářela a vkládala ilustrační obrázky a jiná část je mazala protože s nimi nesouhlasí jako s myšlenkou, tak je to jen tříštění úsilí a určitě je to špatně. Vytvořila už komunita v tomto ohledu doporučení? Nebo, můžete se k tomu vyjádřit?SvaRoM (diskuse) 21. 11. 2012, 10:32 (UTC)

Názor 1

Viz též Wikipedie:Obrázky v článku. --Jvs 21. 11. 2012, 11:07 (UTC)

Toto je dobrý zdroj i když možná pro mě trochu zavádějící. Tam uváděné funkce obrázků:

• Symbolická ilustrativní funkce: některé články pojednávají o abstraktních tématech nebo o věcech, které nelze přímo fotografovat či kreslit, případně jejich prosté zobrazení nemá dostatečnou reprezentativní a vypovídací hodnotu. V takovém případě může být vhodnější použít obrázek, který ukazuje projevy či následky abstraktního jevu (např. rozhněvaný obličej v článku hněv, ohnuté stromy a vlající předměty v článku vítr).
• Dekorační, estetická funkce. Je třeba k ní přihlížet i u obrázků, jejichž hlavní funkce v článku jsou jiné.

mě vedou spíše k tomu, že ilustrační obrázek je vhodným doplňkem. SvaRoM (diskuse) 21. 11. 2012, 16:11 (UTC)

I když sice píšeme encyklopedii, jak se tu zdůrazňuje, máme zájem na tom, aby ji lidé četli co nejvíce. A málo platné, článek s obrázkem čte naprostá většina lidí přece jen raději, než bez obrázku. Takže bude pořád třeba hledat tu míru ilustrativnosti (za níž si už čtenář řekne „co to tam dávají za pitomost“). A tomu asi žádné pravidlo nepomůže.

Další zatím nezmíněnou věcí je popis obrázku, který může v některých případech vytáhnout ilustrativní obrázek na plnohodnotnou součást článku. S délkou popisu to je ošemetné – i tady platí to více je víceméně méně. Jinými slovy – napsat krátký popis k ilustrativnímu obrázku je docela fuška. --Packa (diskuse) 22. 11. 2012, 20:34 (UTC)

Názor 2

Nepíšeme noviny či časopis, proto zde (jako v jiných encyklopediích) ilustrační obrázky bez přímého vztahu k textu nemají místo. Nemají žádná pozitiva (že článek "vypadá barevněji" je pro encyklopedii irelevantní). Naopak negativ by se našla celá řada, namátkou:

• mohou být zavádějící (čtenář může v obrázku spatřovat nějakou podstatu vztahující se k pojednávané problematice a vytvořit si falešný názor),
• zvyšují (často podstatně) datový tok, pro některé uživatele to může být problém (prohlížení na mobilu).

Otázkou je spíš, jak rozhodnout, kdy se ještě ilustrační obrázek k textu vztahuje, a kdy již ne. K tomu by to chtělo konkrétní příklady. V případě článku Trestní stíhání je obrázek paragrafu jednoznačně úplně mimo. Podobně u článku Ekvipartiční princip byl touto editací odstraněný obrázek také nevhodný, protože k sedimentaci proteinových částic se přímo nevztahuje.

Na druhou stranu např. obrázky v taxoboxech u vyšších biologických taxonů považuji za vhodné, i když ukazují zpravidla jen jediný druh a nepojímají celý taxon (např. Hlodavci, Lupenotvaré) a jsou tak svým způsobem také ilustrativní. Obecná kritéria však nejsem schopen dát.

Nechápu touhu některých, mít ke každému článku obrázek za každou cenu. Méně je někdy více a více víceméně méně (jak pravil "klasik", tuším že Vodňanský). Petr Karel (diskuse) 21. 11. 2012, 12:02 (UTC)

A ještě citace z Wikipedie:Obrázky v článku: "Každá použitá ilustrace by měla čtenáři něco přinášet a zvyšovat kvalitu a informační hodnotu článku." Petr Karel (diskuse) 21. 11. 2012, 12:08 (UTC)

Odstranil jsem po přečtení Vašich argumentů ilustrační obrázky ze svých dvou posledních článků Analýza zainteresovaných stran a Řízení zainteresovaných stran. Určitě informační hodnotu článku nezvedaly i když šlo o fotografie které už commons.wikimedia.org byly a byly příkladem akcí popisovaných v textu. V budoucnu budu s používáním obrázků opatrnější.

Na druhou stranu je to někdy otázka vybalancování pohledu. Vezmu-li například heslo plachetnice, tak použitá fotografie závod plachetnic informační hodnotu článku pravděpodobně nezvyšuje. Ale dovoluji si předpokládat, že by ji téměř nikdo nechtěl odstraňovat. V doporučení se zmiňuje i kvalita článku. Pořád chápu encyklopedii jako informační zdroj. Když se k ní uchýlím jako čtenář, tak mi slouží jako základní učebnice o tématu, které mě zajímá. Chci si téma přečíst, porozumět mu a zapamatovat si to. Text samotný je v tomto pohledu málo. Chci aby mě ten článek jako čitatele i upoutal. A to se asi dá zahrnout pod zvýšení kvality článku. SvaRoM (diskuse) 21. 11. 2012, 14:30 (UTC)

Vždy jde o otázku pohledu. Plachetnice mi nic neříkají, fandím jiným vodním sportům. Fotografie závodu plachetnic v článku Plachetnice je pro mne klasickým příkladem imidžového (česky asi náladového) obrázku. V případě encyklopedie tedy jasný informační balast, který by měl být v rámci vylepšování článku odstraněn. Kdyby existoval článek o plachtařském (plachetním ?) sportu, tato fotografie s příslušným vysvětlením by zde asi měla své místo. Leotard (diskuse) 22. 11. 2012, 19:34 (UTC)

Názor 3

Obrázky jsou dobré a vhodné. Ovšem všeho s mírou, základem bude vždy text. Existuje návrh doporučení Wikipedie:Obrázky v článku, který ale zatím nebyl dotažen do konce (už 4 roky se nic neděje). K přednesené věci se mi nicméně zdá více než použitelná formulace „Ilustrace se musí úzce vztahovat k předmětu článku. Nehmotná témata je přípustné ilustrovat symboly, například článek o agresi může doplnit obrázek kočky s vytaženými drápky ...“ Použitý symbol by tedy měl jasně vyjadřovat téma článku. --194.213.41.2 21. 11. 2012, 16:21 (UTC)

U nehmotných témat bude takový vztah vždy hodně o individuálním vnímání. K úvaze mě vede užitý příklad s kočkou. Náš kocour slastně vytahuje drápky když ho správně poškrábu ;-) a tak já přesně toto nemám spojeno s agresí. Ilustrativní obrázky se z principu připouští, ale asi mohou vést častěji k diskusi. Takže vzhledem k tomu, že z perspektivy pohledu zabývání se nedůležitými věcmi je život relativně krátký, tak se mi zdá lepší se používání ilustrativních obrázků do budoucna spíše vyhnout. SvaRoM (diskuse) 22. 11. 2012, 06:24 (UTC)

Dotaz na převod/analog šablon z angličtiny

Ahoj, chtěl bych se zeptat, jestli existuje nějaký analog k anglickým šablonám for popř. convert. Jak se postupuje s převodem anglických šablon do češtiny? Docela by se vyplatilo mít šablony analogické s anglickými, což pak dost urychluje překlad článků apod... Jaká je v tom oficiální strategie? Díky za informace a názory, Artur.Linhart (diskuse) 22. 11. 2012, 00:04 (UTC)

K mnoha anglickým šablonám existují české ekvivalenty, ale stejné šablony se zde občas chovají jinak, protože k nim nejsou všechny potřebné subšablony a styly. Obecně je lepší se takovým šablonám vyhnout.

K šabloně en:template:for zde máme k dipozici {{různé významy}} nebo {{možná hledáte}}.

K šabloně en:template:convert zde ekvivalent není, ale pro českého čtenáře obvykle nejsou imperiální jednotky v článku potřeba a jedno metrické číslo lze snadno opsat ručně.

JAn (diskuse) 22. 11. 2012, 10:14 (UTC)

Díky za pomoc, na šqblony se poívám - určitě by bylo fajn mít někde seznam těch (všech?) šablon a jejich případné ekvivalenty v anglické wiki, aby byla možnost někde ty ekvivalenty jednoduše vidět, ale to jen jako námět...

Nerozumím přesně, co je myšleno tou větou Obecně je lepší se takovým šablonám vyhnout - míní se tím že je dobré se vyhnout šablonám převedeným z angličtiny, nebo převodu šablon kde chybí ty styly a podšablony?

Jinak ten convert mi přijde zajímavý i pro nás v češtině, protože v různých publikacích jsou údaje v různých mírách a jejich "ruční" převod nejen stěžuje případnou ověřitelnost informace, ale hlavně zbytečně komplikuje případné překlady popř. normalizaci údajů do soustavy SI... Artur.Linhart (diskuse) 26. 11. 2012, 07:27 (UTC)

Zda existuje cswiki ekvivalent enwiki sablony lze zjistit pomerne jednoduse a to prostednictvim interwiki odkazu (u prislusne enwiki sablony). Pokud neexistuje a chybi Vam (a lze predpokladat, ze ji vyuzije i nekdo jiny), tak si sablonu proste vytvorte. Ne vzdy ovsem postaci pouhy prklad sablony enwiki, je treba si dat pozor napr. na ty styly a podsablony (resp. sablona z enwiki vyuzivajici styly a podsablony z enwiki, ktere na cswiki neexistuji, proste na cswiki nebude fungovat) a sablonu radne otestovat (tady pripominam, ze testovat sablonu se da i na uzivatelske podstrance) a zdokumentovat. Pokud se na prevod sablony z enwiki necitite, zkuste pozadat treba zde nebo pod technickou lípou, treba se toho nekdo ujme (a nebo taky neujme). --Jklamo (diskuse) 26. 11. 2012, 08:25 (UTC)

Díky za reakci... Už mne to taky napadlo ale třeba zrovna anglická šablona for interwiki prolink na cswiki žádný nemá. Jde tedy m.j. o to, že většinou na anglických stránkách příliš prolinků na českou verzi v rámci interwiki není a také někdy (mnohdy) - jak píše JAn jde asi spíš o podobnost funkčnosti než o přímý ekvivalent a v tom případě by asi ani přímý interwiki-prolink nebyl tedy vhodný. Nebo byl? Ale jinak souhlasím, že pokud někdo přebírá nějakou šablonu z cizího jazyka, tak by tam asi ten prolink měl udělat.

Svojí poznámkou o zajímavosti šablony convert jsem spíš myslel zjistit do jaké míry jsem se svým názorem na užitečnost téhle šablony osamocen nebo ne :-). Pokud bychs e pokusil ji převzít a vytvořit český ekvivalent, jaké pojmenování by bylo vhodné? Nějaké "Konvertuj" nebo "Převeď" a nebo radši "Konverze" /"Převod"? Existuje na to nějaká konvence? Netrhejte mi hlavu jestli ano a já ji nenašel/dostatečně nehledal :-) Artur.Linhart (diskuse) 26. 11. 2012, 09:23 (UTC)

Má cenu kvůli několika potenciálním využitím převádět ohromně složitou strukturu šablon, skriptů a stylů z angličtiny: JAn (diskuse) 26. 11. 2012, 10:31 (UTC)

Nevím, nejde mi ani o to naslepo převádět všechno co existuje (i když jka se píše níže nějaké základní by neškodily, mohlo by to překlady opravdu dost zjednodušit), ale popř. nějak formulovat zásady pokud se to udělá, kde by třeba se nemělo zapomenou takovou šablonu vložit aby byl přehled, který mi připadá, že dneska není, že se má udělat ten prolink na interwiki (pokud to jde), že když se někdo pokusí vytvořit novou šablonu, tak by se možná mohl podívat jestli nelze nějaká převzít, nebo ji vyrobit se stejnými/podobnámi parametry a tak... Artur.Linhart (diskuse) 26. 11. 2012, 22:42 (UTC)

Ahoj, chtělo by to opravdu nějakého šablonáře. Podle mě by tu obdoby en:template:sidebar, en:template:collapsible list a všech těchle základních měly být. Jak jsem koukal, české interwiki tam nejsou skoro nikde, i když pár jiných jazyků se tam najde, což je známka jejich dobré využitelnosti určitě i na cs. Vzhledem k subšablonám by to asi měl udělat jeden nebo malý počet lidí, ale i když bych rád, asi by mi to trvalo tak 2 roky. Nebo 5 let. Nevim. Chtěl sem přeložit en:template:classical mechanics a trvalo mi asi hodinu, než jsem to vzdal. Je hodina málo? Mejdlowiki (diskuse) 26. 11. 2012, 10:17 (UTC)

Co se skrývání částí obsahu týče, o tom tady byly různé diskuse a dohodlo se, že se skrývání v článcích nemá používat. Stejně tak navigační šablony se dávají dolů a ne na stranu, až na pár zbytků z kdysi. JAn (diskuse) 26. 11. 2012, 10:31 (UTC)

Je možné informaci o takovém dohodnutí se někde najít bez pročítání spousty diskusí? Neměla by taková zmínka být v nápovědní stránce Jak používat šablony, když už to má ovlivnit vzhled cs wikipedie? Nebo to nelze nikdy povžovat za pravidlo, protože nebylo odhlasováno? Smazal by někdo takovou šablonu, kdybych jí tam dal? (Nedám jí tam.) Mejdlowiki (diskuse) 26. 11. 2012, 11:06 (UTC)

Šablony se skrýváním existují a zatím je naštěstí nikdo nemaže. I navigační šablony na straně se používají a vznikají, nejsou to jen pozůstatky z minulosti. --Jowe (diskuse) 26. 11. 2012, 11:20 (UTC)

Výjimečně. JAn (diskuse) 26. 11. 2012, 15:57 (UTC)

BTW, šablonář by i byl, kdyby mu pár (slovy 5) jedinců nezakázalo editovat... JAn (diskuse) 26. 11. 2012, 15:57 (UTC)

Můžete se svěřit nezasvěcenému o co a z jakého důvodu jde? Jen pro mou osobní informaci... :-) Díky Artur.Linhart (diskuse) 27. 11. 2012, 14:16 (UTC)

Foto Davis Cupu v ČRo

Davisův pohár

Ahoj, myslím si, že na wikiprojektu Fotografování by si toho nemuselo být všimnuto a tak píši sem. Jelikož nemám u sebe v Praze zrcadlovku, ale jen kompakt, tak se ptám, zda nemá někdo v plánu zajít do budovy ČRo v Praze vyfotit Davisův pohár, který zde bude vystaven v úterý a ve středu? Fotografování je výslovně povoleno, viz [10]. Fotka, kterou tu máme v článku příliš kvalitou nepřekypuje. Díky za reakce! Zdraví, --Ria (diskuse) 26. 11. 2012, 16:05 (UTC)

Mohl bych se tam možná zítra stavit, trochu jsem zvědavý a mám Canon EOS 1100D. — Draceane ^diskuse 27. 11. 2012, 21:14 (UTC)

Vyřešeno Ty fotky jsou zde. — Draceane ^diskuse 28. 11. 2012, 14:51 (UTC)

Díky, pěkné snímky. ;) --Ria (diskuse) 28. 11. 2012, 17:02 (UTC)

Dejte mu medaili! Daj-li? Nedaj-li? --Fafrin (diskuse) 29. 11. 2012, 00:17 (UTC)

Budiž! --Ria (diskuse) 29. 11. 2012, 11:10 (UTC)

Označování částí obcí v článcích

Bylo by na čase dát do pořádku články o obcích a jejich částech, tak aby nadále čtenáři neměli chaos v tom, co to vlastně je "místní část". Takže navrhuju, aby se v navigačních šablonách místo termínu "místní části" používal termín "osady", což je termín, který se kdysi oficiálně používal místo novotvaru, kterým je "část obce". Dále jsem pro to, aby se termín "osada" používal na Wikipedii nadále pouze v tomto významu. Pouze v článku "Osada" by bylo zmíněno, že v zahraničí to je definováno různě. A termín "místní část" by byl na wikipedii používán v jeho původním významu. Karel Kuča sám ostatně ve svých knihách používá oba termíny v souladu s dřívějšími definicemi. --Kirk (diskuse) 26. 11. 2012, 22:07 (UTC)

Část obce ale není pouze osada, ale i každá část obce v ní samotné. Osobně mi přijde tedy správné uvádět oficiální označení je částí obce a případně zmínit něco jako urbanistický charakter – tedy osada (ve významu menší vesnice, až téměř samoty), nebo část města/městská čtvrť (část městské zástavby – nezaměňovat ale s městskou částí ve statutárních městech). V každém případě bych se v první řadě držel formální správnosti, ale zároveň nabídnul laické vysvětlení pro normálního čtenáře. Můžeme psát také třeba takto: Veverka je osada, která je částí obce Rokytnice nad Rokytnou. // Veverka je částí obce Rokytnice nad Rokytnou, od které je ale jako osada oddělena a nachází se samostatně 1,5 km jihozápadním směrem. -- Tento nepodepsaný komentář přidal uživatel Ria (diskuse • bloky) 26. 11. 2012, 23:58‎ (CE(S)T)

Ne každá místní část je zároveň osadou. Třeba takové České Budějovice 2 jsou místní částí obce České Budějovice a jedná se o jednu vesnici, jednu vesnici, která už zástavbou splynula s městem, několik sídlišť a jednu městskou čtvrť, to celé s nějakými 40 tisíci obyvateli. Pojem osada dnešní oficiální názvosloví nepoužívá. JAn (diskuse) 27. 11. 2012, 13:33 (UTC)

Tady někdo nepochopil, co chtěl básník (tedy já) říci. "Část obce" je v současnosti oficiální termín pro část obce, která má samostatné číslování domů, což se shoduje s tím, co se původně označovalo jako "osada". Zatímco termín místní část (viz příslušný článek) je podle dobové definice pouze kus takového sídelního útvaru. Definici najdeš v tom článku. Prostě jestliže třeba územně nesouvisející kus vsi Novákovice, nese samostatné označení, jednalo se o místní část. Jestliže by ovšem takováto skupina domů získala samostatné číslování, přestala by být místní částí a stala by se z ní osada. Už ti dochází, že v současnosti neoficiální termín "místní část" označoval sídelní útvar s podstatně nižším statusem, než to, co se v současnosti označuje jako "část obce"?--Kirk (diskuse) 27. 11. 2012, 13:48 (UTC)

Jestliže se totiž někdo v současnosti dočte v nějaké historické literatuře, že to a to sídlo bylo místní částí, může v důsledku současné praxe, zavedené komunisty, nabýt mylného dojmu, že se jednalo o útvar s vlastním číslováním domů a vůbec mu nedojde, že se ve skutečnosti jednalo o útvar odpovídající spíše samotě. --Kirk (diskuse) 27. 11. 2012, 13:51 (UTC)

Podle mého názoru bychom se v první řadě měli držet označení srozumitelného „normálnímu“ uživateli, třeba že se jedná o město, vesnici nebo osadu. Takzvaná formální správnost je lidem většinou úplně šumák; jako vedlejší informace by se to uvést dalo. Uvažování v mezích „formální správnosti“ nikam nevede. Je to stejné, jako když soud prohlásil nájemní smlouvu na byt za neplatnou s poukazem na skutečnost, že to nebylo kolaudováno jako byt, ale jako něco jiného. Atila M. Rof (diskuse) 27. 11. 2012, 13:52 (UTC)

Prostě současná praxe mate veřejnost asi tak, jako kdybychom začli najednou termín "bilion" používat pro označování hodnoty odpovídající trilionu. --Kirk (diskuse) 27. 11. 2012, 13:54 (UTC)

Zatím nevidím dostatečné zdroje ani argumenty, proč by Wikipedie měla jít proti oficiální terminologii. Pochopil jsem, že Kirkovi se současná terminologie nelíbí a považuji ji z nějakého důvodu za zmatečnou, ale nepochopil jsem, proč. Pokud někdo čte historickou literaturu, musí počítat s tím, že mohou být významy nějak posunuté. Naopak pokud někdo čte Wikipedii, očekává jako základ používání současné terminologie. --Tchoř (diskuse) 27. 11. 2012, 14:04 (UTC)

Nevím, co kdo rozumí současnou praxí, a nemyslím si, že by někdo chtěl jít proti „oficiální terminologii“. Ale vím, že článek má být napsán tak, aby mu lidé rozuměli. Čili by bylo dobré se vystříhat pojmů místní část, sídelní část, část obce či sídelní útvar, ale zase na druhou stranu procházet kvůli tomu články a hrát si na velkého čističe, to mi přijde nesmyslné. Encyklopedie Universum (alespoň její online verze) o Jaroměřicích nad Rokytnou píše: město na jihozápadní Moravě v Jevišovické pahorkatině, okres Třebíč; 4 219 obyvatel (2005). Průmysl oděvní, dřevozpracující, potravinářský. Památník básníka Otokara Březiny, rodiště skladatele F. A. Míči. Někdo třeba může namítnout, že Morava už neexistuje, protože byla v roce 1928 zrušená, že okresy už taky neexistují. Já raději zanechám filozování a popřemýšlím, jestli tam není krásně ... Atila M. Rof (diskuse) 27. 11. 2012, 14:27 (UTC)

Morava zrušena roku 1928 nebyla. Přestala být samostatným správním celkem, ale moravské zemské zákony existovaly nadále, stejně jako slezské zemské zákony. --Kirk (diskuse) 27. 11. 2012, 14:36 (UTC)

Já jen říkám, že část obce nemusí být osadou. Může to být součást zástvaby, třeba centrum města. Proto nevidím důvod, proč to jednou označovat jako část obce, když je to v zástavbě, a podruhé jako osadu. To je velice matoucí. Prostě je obec a ta má část obce. Až druhotně se může uvést, že je to osada, nebo třeba městská čtvrť. Tím ale neříkám, že by se mělo někde chybně uvádět místní část. To bych nepoužíval vůbec, prostě část obce charakteru osady, vesnice, městské čtvrti. Jednoduché, srozumitelné. Hned ví, že to není samostatné, ale nemusejí řešit, co to vlastně je. --Ria (diskuse) 27. 11. 2012, 15:15 (UTC)

Opět někdo nepochopil. Osada byla jakákoliv samostatně evidovaná zástavba se samostatnou řadou čísel popisných a vůbec nezáleželo na tom, jestli tvořila střed města nebo nějakou odlehlou vesnici patřící k nějaké obci. Když šlo o definování povahy osady, tak se pro to používaly jiné výrazy. Považuji za dobré tento termín používat na wikipedii přednostně místo termínu "část obce", podobně jako to dělá pan Kuča ve svých knihách. Rozhodně by se už v navigačních šablonách obcí neměl používat termín "místní části", stejně jako by se neměl používat v navigační šabloně Brna. Takže by v ní mělo stát "městské části a osady statutárního města Brna". --Kirk (diskuse) 27. 11. 2012, 22:38 (UTC)

Kolego, já Vás zcela chápu. Mluvíte o odděleném sídle s názvem a se samostatným číslováním. Chcete, aby se to tu opět nazývalo osada, místo část obce. Já říkám, že to bude matoucí, když vnitřní části města (které nejsou osadami) budou označené jako část obce a vnější sídla budou psány jako osady, přitom jsou také částmi obce. Já říkám, pišme všude část obce a za to osada, nebo městská čtvrť. Prostě obojí je část obce. Když jedno ale označíme jako část obce a druhé jako osada, není na tom vidět, že ve formální rovině je to totéž. Ještě jinak řečeno, buď nebudeme nazývat částí obce nic, nebo obojí. --Ria (diskuse) 27. 11. 2012, 23:05 (UTC)

Kdepak, vše jako osada. Dělá to tak aji Karel Kuča ve svojí knize Brno, vývoj města, předměstí a připojených vesnic. V minulosti zatraceně dobře úředníci věděli, proč tomu říkají "osada" a ne část obce, protože část obce může (kromě dnešního termínu) sloužit i jako obecné sousloví označující jakoukoliv část zástavby obcí, aniž by se muselo jednat vysloveně o celý útvar s jednotnou řadou čísel popisných. --Kirk (diskuse) 28. 11. 2012, 14:08 (UTC)

Osada je v článku definována, tak jak ji většina lidí chápe, tedy sídlo větší než samota a menší než vesnice. Užití pro část města by bylo pro normálního uživatele matoucí, to už je lepší držet se oficiálního názvosloví. --Ria (diskuse) 28. 11. 2012, 17:01 (UTC)

I když ta definice osady by se mohla vztahovat i na vnitřní samostatně evidovanou část města, ale jak to bude vypadat, když napíšeme: Vnitřní Město je osadou města Třebíče. , tak pišme Vnitřní město je částí města Třebíče, svým charakterem městská čtvrť v jádru města. --Ria (diskuse) 27. 11. 2012, 23:10 (UTC)

Nestačilo by prostě popsat tu terminologickou nejednoznačnost (či chcete-li „zmatečnost“) do článků o oněch obecných termínech (část obce, místní část, obec aj.) a z běžných článků na ně jen odkazovat? A v nich pak dát přednost aktuální oficiální terminologii? Podobně přeci u kategorizace dáme přednost současnému úřednímu stavu a např. zařadíme obce do kategorií podle současného správního dělení na okresy nebo kraje, namísto abychom je kategorizovali podle všech současných i minulých příslušností k různým jednotkám územního členění nebo abychom vytvářeli Wiki-specifickou terminologii, která by to vše odlišovala. V článku je přeci možné stručným opisem vysvětlit vše potřebné. Dokonce i u článku o někdejší osadě, která je nyní součástí větší části obce, která se jmenuje jinak a území neodpovídá někdejší osadě, lze jednou větou vysvětlit tuto skutečnost. A není nutno kvůli tomu uměle zavádět nějaký jednotný termín, pro který by Wikipedie měla svoji vlastní definici. --Bazi (diskuse) 27. 11. 2012, 15:14 (UTC)

Pouze poznámka na okraj. Současný právní stav definuje § 27 odst. 2 zákona o obcích: „Názvy mají též části obce. Část obce je evidenční jednotka vytvářená budovami s čísly popisnými a čísly evidenčními (§ 31) přidělenými v jedné číselné řadě, která leží v jednom souvislém území. Názvy částí obce jsou zpravidla převzaty z názvu zaniklých obcí, osad nebo z názvů historicky vzniklých území, na nichž se tyto části obce nacházejí.“ --194.213.41.2 27. 11. 2012, 15:32 (UTC)

Další věc, v Šablona:Infobox - statutární město – je evidentně chyba místní části:. U normální obcí je části obce:. Editoval bych s odvahou, ale raději zmiňuji prvně zde. --Ria (diskuse) 27. 11. 2012, 23:19 (UTC)

Souhlasím s Tchořem, že v diskusi nezazněly žádné důležité argumenty, proč by se neměla Wikipedie držet oficiální terminologie. A jak píše Bazi, bylo by asi nejlepší popsat nejednotnost v obecných článcích a u konkrétních obcí, částí atd. tu oficiální terminologii dodržovat. --Packa (diskuse) 28. 11. 2012, 02:36 (UTC)

Já také souhlasím. Opravil bych pouze místní část za část obce/města v článcích, kde je to špatně. --Ria (diskuse) 28. 11. 2012, 17:01 (UTC)

Videozáznam z Wikikonference

Koho by to zajímalo, na webu jsou k dispozici záznamy přednášek včetně příslušných prezentací z letošní Wikikonference, která proběhla 24. 11. v Národní technické knihovně. Doufáme, že to ocení ti, kteří se nestihli na konferenci podívat, a třeba se s nimi uvidíme příště :-) --Vojtech.dostal (diskuse) 28. 11. 2012, 18:40 (UTC)

Rok úmrtí jako jediný rozlišovač

Dobrý den, rád bych se ostatních zeptal na názor týkající se rozlišovačů u článků o osobách. Je-li potřeba rozlišit víc stejnojmenných osob, obecně se preferuje jako rozlišovač profese, funkce apod. Pokud to tímto způsobem nelze rozlišit, pak se jako rozlišovač použije buď rok narození, nebo rok narození a úmrtí (např. 1920-2000). Ovšem už jsem se setkal s případem, že jako jediný rozlišovač byl použitý rok úmrtí. Podle mého názoru je to nevhodné. Sice nelze opominout skutečnost, že u některých osob není znám rok narození, ale to není důvodem, aby se použil jen rok úmrtí – třeba Karel IV. (1378). Kdyby to bylo třeba Karel IV. (+ 1378) nebo Karel IV. (úmrtí 1378), tak by to třeba ještě šlo. Jinak to v podstatě vypadá, že to je rok narození. Každopádně v mnoha případech by se dal najít jiný, vhodnější rozlišovač a k užití letopočtů by se mělo přistoupit až tehdy, pokud to opravdu jinak nejde. Hezký den přeje Fagnes (diskuse) 30. 11. 2012, 06:36 (UTC)

Souhlasím, rok úmrtí je matoucí rozlišovač.--Zdenekk2 (diskuse) 30. 11. 2012, 07:32 (UTC)

Wikimedium 2012

Pro zájemce je na obvyklé adrese [11] nové (a jediné letošní) číslo bulletinu Wikimedium. K 10 letům české Wikipedie obsahuje pozoruhodné náměty Jana Sokola, dále rozhovory o Wiki miluje památky a s Jimmym Walesem o řešení konfliktu zájmů na Wikipedii, zajímavosti o spolupráci wikipedistů s institucemi, informaci o nových projektech Wikidata a Wikivoyage a galerii obrázků ze soutěže Wiki miluje památky. A nejen to. Děkuji všem, co se zapojili do tvorby, za spolupráci a i jejich jménem přeji příjemné počtení. --Okino (diskuse) 1. 12. 2012, 13:51 (UTC)

Kategorizace vysokoškolských pracovníků

Všiml jsem si, že na rozdíl od většiny profesí chybí u VŠ pracovníků rozdělení podle zemí. Resp. pedagogové rozděleni jsou, ale ostatní pracovníci ne - týká se to především Kategorie:Představitelé vysokých škol a podkategorií. Snad se objeví někdo, kdo se v tématu trochu orientuje a byl by ochotný se na to podívat. Druhá věc se týká chybějící kategorie, která by nějak sdružovala technické/provozní pracovníky VŠ, jako jsou kurátoři, preparátoři, pedelové, asistenti (ne ti odborní) a podobně. Nenapadá mě krátké výstižné označení. --Xth-Floor (diskuse) 2. 12. 2012, 16:00 (UTC)

Přidám {{Vytvořit podkategorie podle zemí}}. Ta je přímo na to. --2. 12. 2012, 16:45 (UTC), Utar (diskuse)

Šablona:Infobox anglické město

Dobrý den, u této šablony je už více jak čtyři roky požadavek na sloučení s běžně používaným ifoboxem {{Infobox sídla světa}}. Učiníme tedy s tím něco? Asi bude potřeba nějaký bot, který by šikovně přesunul data z původního infoboxu na nový. {{Infobox anglické město}} bych posléze asi navrhl na smazání. S pozdravem — Draceane ^diskuse 15. 11. 2012, 19:35 (UTC)

Dávám tedy do diskuse o smazání. — Draceane ^diskuse 3. 12. 2012, 14:22 (UTC)

250 000

Ještě -295309 článků a máme jich kulatý čtvrt milion! Plánuje se, že by se dělala nějaká tisková zpráva, „sváteční“ změna loga či něco jiného? — Draceane ^diskuse 30. 11. 2012, 16:39 (UTC)

Hm, koukám, že se to bude skoro přesně krýt s narozeninami Wikislovníku. To mi docela hatí plány na příležitostné promo tohoto projektu ve zpravodajských médiích. :-( --Reaperman (diskuse) 30. 11. 2012, 20:05 (UTC)

Ideální by bylo kdybychom to stihli do 17. prosince :-) --Mates (diskuse) 30. 11. 2012, 22:36 (UTC)

Jubilejní loga jsou připravená k použití na nějakou dobu dopředu už od dvousettisícího článku, vizte kategorii na Commons. --Bazi (diskuse) 30. 11. 2012, 22:46 (UTC)

Koukám, že ses už docela činil. ;-) — Draceane ^diskuse 1. 12. 2012, 11:27 (UTC)

Výzva! Můžete se připojit k tvorbě tiskové zprávy pro média - k dosažení 250 tis. článku zde a k 10. roku existence Wikislovníku. Reo ⁺ | ^✉ 4. 12. 2012, 13:07 (UTC)

Hlasování o Česku nebo České republice

Kolega Jirka O. uzavřel celou věc 2. 12. 2012, 15:14 (UTC). Snad ani není správcem. A hlavně: Jakékoliv hlasování, které někdo uzavře před jeho vyhlášeným koncem - ten měl být v neděli 2.12. až o půlnoci - je neplatné. A mělo by se kompletně opakovat. Není důležité, že to nemohlo dopadnout velice jinak. Formální hledisko je v tomto případě nutno uplatnit. --Zbrnajsem (diskuse) 3. 12. 2012, 11:48 (UTC)

Považuji předčasné uzavření za velmi nešťastný krok, ale pokud nic nenasvědčuje tomu, že by opakování přineslo výraznější změnu, pak k opakování nevidím důvod. Diskuse samozřejmě může pokračovat dál, třeba na patřičné diskusí stránce. Ale obávám se, že i argumentačně se obě strany do značné míry již vyčerpaly.--Tchoř (diskuse) 3. 12. 2012, 12:03 (UTC)

Zatím proti předčasnému uzavření - pokud jsem si všiml - protestují pouze lidé, kteří už hlasovali. Pokud by se nicméně objevil někdo, kdo hlasovat nestačil, protože bylo hlasování už uzavřeno, rozhodně považuji za krajně nevhodné hlasování opakovat, jako přiměřené řešení by se mi v takovém případě jevilo jeho znovuotevření na určitou dobu v řádu dní. Okino (diskuse) 3. 12. 2012, 12:33 (UTC)

Je mi líto, ale jak by to v demokratickém státě dopadlo, kdyby se něco podobného stalo při parlamentních volbách? Toto hlasování by mělo být opakováno se vším všudy. A to lépe zorganizovaně, pod dohledem zhruba tří nebo pěti správců. To je nyní můj "oficiální" návrh. Pak bude spravedlnosti učiněno zadost, snad bude klid, takhle ne. Já v samotném hlasování hlasovat nemohu (rád bych ale!), ale jsem pro formální korektnost. Dále: Stránka hlasování musí být znovuotevřena. --Zbrnajsem (diskuse) 3. 12. 2012, 13:06 (UTC)

Kolega Jirka O. je nejen správce, ale i byrokrat (viz tento seznam). K uzavření hlásování byl tedy nepochybně oprávněn. Že to udělal o pár hodin dříve, považuji za nešťastné, nicméně výsledek hlasování to zjevně nijak neovlivnilo. Co se týče dalšího postupu, souhlasím s kolegou Okinem. Neopakovat, ale případně na určitý čas ještě otevřít. --Vachovec1 (diskuse) 3. 12. 2012, 13:13 (UTC)

Pokud si někdo myslí, že je třeba uplatnit formální hledisko, tak mi to je líto. Je třeba uplatnit lidské hledisko, a to myslím v Okinově návrhu je.

Jinak pokud si Zbrnajsem myslí, že soudy v demokratických státech by v podobných případech nařídily nové hlasování, tak je na omylu. Soudy by posoudily, jestli bylo pochybení takové, aby ovlivnilo výsledek. Pokud ne, ponechaly by výsledek, jaký je. --Packa (diskuse) 3. 12. 2012, 13:15 (UTC)

Už to nechme, jak to je. Byrokraty prosím, ať si vezmou ponaučení, že předčasné uzavření hlasování, které vyvolalo velkou diskusi, jen zbytečně vyvolává spory. --Jowe (diskuse) 3. 12. 2012, 13:28 (UTC)

+1 pro Packu a navíc Wikipedie:Co Wikipedie není#Wikipedie není demokracie a Wikipedie:Co Wikipedie není#Wikipedie není byrokracie. Zejména tyto dva body by si měl Zbrnajsem připomenout, jelikož jeho srovnání s parlamentními volbami naznačuje, že si to neuvědomuje. Okino (diskuse) 3. 12. 2012, 13:46 (UTC)

Myslím, že je to zmatečné hlasování. Nebylo ukončeno dle dohodnutých pravidel a není tak jakkoli použitelné. Což znamená, že otázku přesunu může kdokoli opět např. za půl roku otevřít a znovu bude celá wikipedie procházet tím martyriem tun textu k ničemu. Věřte tomu, že nedodržování pravidel se vám vždy vrátí jako bumerang. Cestu, jak z toho ven, naznačil kolega Zbrnajsem. Ostatně sám může založit nové Wikipedie:Hlasování/Přejmenování článku Česko 2 s tím, že v něm pouze odkáže na argumenty a shrnutí diskuze v hlasování původním a hlasování po řekněme jednom dni zahájí. V něm bude vhodné, aby byly jen dvě varianty, přesun nebo ponechání a každý může hlasovat jen pro jednu z nich, ale jinak zůstanou stejné podmínky jako v tom původním (podmínka účasti alespoň 200 editací a minimálně 2 články k času zahájení hlasování, platnost při účasti alespoň 50 wikipedistů, pro přesun alespoň 2/3). To se nechá proběhnout až do konce (např. od 5. 12. 0:00 až do 19. 12. 24:00) a na světě bude nezpochybnitelný výsledek, který bude legitimizovat vážnou přípravu buď na přesun nebo pro ponechání status quo po dobu alespoň několika let (nelze čekat že se brzo objeví nějaký neprůstřelný argument pro přesun). Tímto tedy kolegu Zbrnajsem k založení nového hlasování vyzývám. --194.213.41.2 3. 12. 2012, 13:54 (UTC)

Aneb budeme hlasovat tak dlouho, dokud to jednou neprojde. Protože ono se to jednou určitě povede. S pozdravem --Chmee2 (diskuse) 3. 12. 2012, 14:10 (UTC)

Ano, budete hlasovat tak dlouho, dokud to neprojde. Ale to jen v tom případě, když budete porušovat pravidla a hlasování uzavírat předčasně. --194.213.41.2 3. 12. 2012, 14:19 (UTC)

(s e. k.) Myslím, že by neškodilo ubrat na tom neustálém ohánění se „pravidly“ a „doporučeními“ a vzít selský rozum do hrsti. Copak by mohl necelý den nějak fakticky změnit výsledek hlasování? Pokud budeme uvažovat matematicky – na přehlasování 35 hlasů proti přesunu by se muselo najít dalších 35 hlasů pro přesun, které by tam přibyly zrovna v poslední den hlasování. Kdo chtěl hlasovat, určitě by tak nečinil na poslední chvíli. — Draceane ^diskuse 3. 12. 2012, 14:13 (UTC)

Můžu jen opakovat, „selským rozumem“ popřená pravidla se vždy vrátí a doženou vás. Pokud se to kolega Zbrnajsem neodváží znovuotevřít, očekával bych, že tak za půl roku, rok se kolega Vejvančický vrátí a pokusí se o to znovu. --194.213.41.2 3. 12. 2012, 14:19 (UTC)

Byl tady mezitím editační konflikt. Napsal jsem předtím toto: Co si Zbrnajsem neuvědomuje, kolego Okino? Analogie tady je, bylo to hlasování. Wikipedie také není chaos, nebo by neměla být. Soud by v případě voleb naprosto jistě tyto prohlásil za neplatné, kolego Packa. A jak by to bylo s fotbalovým zápasem, který by rozhodčí bezdůvodně, zčista jasna ukončil zhruba v 85. minutě za nerozhodného stavu, a přitom by se jednalo o mistrovský titul anebo o sestup? Také tohle: Ta pravidla hlasování nebyla úplně košer, celkově se to nepovedlo (co bude v budoucnu?). Ovšem za daného stavu by se měli správcové a byrokraté mezi sebou dohodnout (hlasovat!?), co dále za tohoto podivného stavu, a oznámit výsledek zde - a provést jej. Jeden z nich tu věc způsobil. Já to nové hlasování vyhlašovat nebudu. Proveditelnost toho, co navrhl kolega 194.213.41.2, ale vidím. Je velmi zajímavé, že pěkných pár hodin všichni mlčeli, až se někdo ozval. Že moje námitky jsou opodstatněné, to tady ale už mnozí řekli. --Zbrnajsem (diskuse) 3. 12. 2012, 14:34 (UTC)

Ano, formálně ty námitky jsou opodstatněné a objevilo se jich několik. Jen Vy (a anonymní adresa) je pro opakování hlasování. Co je ale podstatné: Nevidím tu stále nikoho, kdo by řekl: Nemohl jsem hlasovat, nechte mne odhlasovat. Já mám na Wikipedii pověst poměrně velkého formalisty, ale na formě lpím jen proto, aby někdo nemohl zpochybnit nějaké výsledky. Ale lpět na formě skutečně jen kvůli formě, jelikož výsledky reálně zpochybnit nelze, to už je fakt i na mne moc, v tom jste mne trumfnul. Okino (diskuse) 3. 12. 2012, 15:10 (UTC)

(po EK s Okinem) Pokud někdo nečte argumenty těch druhých a nereaguje na ně, jen si drží svou, tak to nepovažuji za diskusi a je mi to líto. Tímto bych s dovolením rozhovor s oponentem Zbrnajsem ukončil.

: Jirka O. pravda ukončil hlasování předčasně. Na jeho částečnou obhajobu bych chtěl dodat, že pravidla hlasování byla umístěna až hluboko v textu (musel jsem si sjet o 3 obrazovky dolů, než jsem na ně narazil), navíc první verze pravidel byla přeškrtnuta a platila (?) až ta druhá. Toto určitě orientaci byrokrata nepomohlo. Za vzor bych dal minulá hlasování, třeba Povolení globálních robotů na české Wikipedii. --Packa (diskuse) 3. 12. 2012, 15:18 (UTC)

Všem, které jsem předčasným uzavřením namíchl, se omlouvám. Přiznám se, že mě vedla hlavně snaha zamezit dalšímu pokračování revertačních válek a neplodných (i osobně laděných) debat, za situace, kdy bylo zcela jistě rozhodnuto. Uznávám, že se to nemusí spoustě lidem líbit, a nesu v tomhle kůži na trh. Jirka O. 3. 12. 2012, 17:40 (UTC)

Kolego Jirka O., moje námitky nebyly nijak divoké a vysloveně proti Vám osobně. Tak se napodruhé takhle neukvapte, to jste uznal sám. Já už na ničem netrvám, ale moje argumenty nebyly zas až tak plané. Nějaká diskuse snad měla být, nebo ne? Nebyla to šťastně provedená věc, celé to hlasování, to víme všichni, a je třeba příště nějaké velké hlasování provést lépe, ve všech prvcích. Měl by na to být nějaký výbor, to je můj názor. Mně osobně se rozhodně nelíbila ta podmínka, že musely být dva založené články. Když je někdo jako já na Wikipedii už skoro dva roky, tak ho to pak mrzí, že není plnoprávný. Mnozí vědí, že jsem se angažoval dost (např. kauza Klaus). Takže nic ve zlém a eventuálně to ukončeme. Ale uvidíme, kdo se ještě nějak ozve, v tom nejde momentálně nikomu zabraňovat. --Zbrnajsem (diskuse) 3. 12. 2012, 21:51 (UTC)

Argumentovat tím, že za půl dne by zcela jistě nezahlasovalo 35 kolegů vypadá sice logicky, ale nemusí to být neprůstřelné, protože v záležitosti mnohem méně závažné, než je název článku o naší milované republice dokázali kolegové v mnohem kratší době učinit podstatně víc, než jen přidat svůj podpis: dokázali přidat mnoho celých a schopných další existence článků poněvadž je chtěli přidat právě v určitou dobu. Může někdo s jistotou vyvrátit možnost nakupení oněch 35 podpisů právě ke konci hlasování?? Přidat hlas je mnohom snadnější, než napsat a vložit článek. Viz také argument o bezdůvodném a předem neavizovaném ukončení fotbalového zápasu v 85. minutě za nerozhodného stavu. Osobně si také myslím, že by byl takový zvrat nepravděpodobný, ale s jisotou to po té chybě nikdo tvrdit nemůže a tudíž je celý výsledek napadnutelný a nevyřešilo se tím vůbec nic. --Kusurija (diskuse) 4. 12. 2012, 16:56 (UTC)

Tak ať ti dotyční, jejichž právo bylo dotčeno, klidně napíšou na diskusní stránku u onoho hlasování. Já být jimi, tak to určitě udělám. --Beren (diskuse) 4. 12. 2012, 17:05 (UTC)

Myslím, že kdyby někdo hlasovat chtěl a nemohl, už bychom se to dozvěděli. Mě vyděsilo hlavně to, že bych měl dávat tak seriózním wikipedistům, jako je Martin Kotačka, výstrahu před blokem – proto jsem to radši vzal na sebe, s tím, že ve výroční měsíc mi komunita vystaví účet. Jirka O. 4. 12. 2012, 17:12 (UTC)

Tuhle myšlenku, že je horší varovat seriózního wikipedistu před blokem, než bez dalších důvodů uzavřít hlasování předčasně, vůbec nechápu. --Tchoř (diskuse) 5. 12. 2012, 11:07 (UTC)

Přidávám se ke kolegovi Tchořovi, respektive vůbec nechápu o čem je řeč? Jestliže jsem si něčím vysloužil výstrahu před blokem, tak prosím jednak o prominutí a jednak o vysvětlení, neboť si nejsem vůbec ničeho vědom (byť chybovat může každý). --Martin Kotačka (diskuse) 5. 12. 2012, 11:13 (UTC)

Už asi vím. Jedná se o reverty jedné IP adresy, která neustále cpala do diskuse věci, jež tam nepatřily. To myslím šlo vyřešit blokem, o nějž jsem požádal na nástěnce správců, nebo domluvou oné IP, kterou jste jí následně adresoval. Myslím, že nebylo nutné kvůli tomu předčasně uzavírat hlasování. Ale osobně mi to předčasné uzavření nevadí, neboť se také nedomnívám (byť jsem z "poražené" strany, že by se něco zásadního za tu chvíli změnilo. --Martin Kotačka (diskuse) 5. 12. 2012, 11:21 (UTC)

Je to nepochopitelné? Poslední editací před mým uzavřením byl revert. Martin revertoval třikrát, což už je na hraně. Možná máme, Tchoři, odlišnou představu správcování – moje je taková, že raději vezmu někomu možnost dostat se do situace, kdy by se mohl dostat do problémů, než abych se řídil striktně pravidly. Říkám to rovnou, před případným potvrzováním na správce a byrokrata, že na nestandardní situace budu reagovat nestandardně a podle svého rozmyslu. Jsem na wiki osm let a troufám si říct, že znám zdejší komunitu a její reakce. Jirka O. 5. 12. 2012, 11:48 (UTC)

Vezmu někomu možnost … tady jsi ovšem především sebral možnost diskutovat ještě pár hodin ostatním, nebyl to zásah v nějaké soukromé diskusi. Z hlediska potvrzování bych ojedinělý úlet neviděl jako problém. Ale bych byl dost nerad, kdyby se při revertační válce u hlasování mělo stát standardním řešením jeho předčasné ukončení. --Tchoř (diskuse) 5. 12. 2012, 12:21 (UTC)

Mohls to obnovit a víš to. Já vůbec netvrdím, že můj přístup je správný (a jediný možný). Jistě si pamatuješ, že i jako arbitr jsem byl spíš pro to uvažovat logicky a neučinit si z pravidel modlu. Jirka O. 5. 12. 2012, 12:34 (UTC)

Můžu se zeptat proč se toto předčasné ukončení hlasování se skutečným významem průzkumu řeší jako by šlo o nějaké demokratické volby? Výsledkem se nic nevyřešilo, protože se ani nic vyřešit nemohlo bez ohledu na to, že Jirka O. věc uzavřel o pár hodin dříve. Podle doporučení jde o zjištění (průzkum) názorů v komunitě, ale nenašla jsem že by takové hlasování mělo závazný charakter a nutně by z něj něco muselo obsahově vyplývat pro encyklopedii. Výsledek měl sloužit pro hledání konsenzu ale není konsenzem samotným. Wikipedie není demokracie, protože žádná encyklopedie nemůže na takových principech pracovat (je demokratická v tom, že nechává otevřený přístup všem editorům bez ohledu na formální kompetence a merity ale NENÍ demokracie). Tady se hlasovalo, udělala se bouře ve sklenici a ta vyšuměla. Důraz na formality hlasování namísto reflexe (co z hlasování opravdu vyplývá, bylo vůbec vhodným řešením, dá se dojít ke koncenzu když existují dvě verze Česko nebo Česká republika atp.) ukazuje na to, že se tu hlasování bere jako forma volby, která supluje výstavbu konsenzu. --Verosusa (diskuse) 5. 12. 2012, 09:11 (UTC)

Výsledkem hlasování je zjištění, že komunita je rozdělena na dva tábory. Je to dobré v tom, že zastánci Česka/České republiky budou muset do budoucna postupovat umírněně, budou-li užívat tohoto názvu. Špatné je to v tom, že jakékoli vypjaté hlasování komunitu polarizuje. Jirka O. 5. 12. 2012, 09:35 (UTC)

Probůh, že vás to ještě baví. Je očividné, že nikdy nedospějeme k situaci, kdy by byli spokojení úplně všichni. Ne nadarmo má slovo kompromis stejný základ jako kompromitace, nejedná se o nic pozitivního:) Taky to můžeme udělat tak, že sudý týden se bude článek jmenovat Česko, a liché týdny Česká republika, pomohlo by to? Pastorius každopádně tvrdí, že by k tomu dodal robota, co by to překlápěl tam a zpět i s odkazy. Zdá se vám to absurdní? V mých očích tahle záležitost překročila práh absurdity už dávno. --Bodlina (diskuse) 5. 12. 2012, 09:45 (UTC)

Nepoužívané šablony

Měl bych dotaz k výše uvedenému seznamu nepoužívaných šablon. Samozřejmě jde o směsici všeho možného - šablony které se zásadně substují (např. {{Fakt}}, {{Zájem o film}}), nepoužité šablony "exotických" jazyků (např. {{Aa}}, {{Br}}), šablony které jsou v konstrukci ({{Pražské letohrádky}}), šablony se specifickým využitím ({{Počet obyvatel obce ČR}}) a podobně. Jde mi o šablony, které tam leží třeba i několik let a nemají žádné využití ani v historii - například {{Infobox fotbalové statistiky‏‎}} nebo {{Legenda výsledků ME‏‎}}. Mám takové šablony navrhnout rovnou na rychlosmaz nebo je raději poslat do AfD? --Vachovec1 (diskuse) 5. 12. 2012, 00:55 (UTC)

Ideálně vytvořte stránku Wikipedie:Šablony/substované, kam vložíte ty, které se mají substovat (nesubstovaně), tím vypadnou z tohoto seznamu. Šablony, které by mohly mít využití (rozpracované, existující pár dnů, exotické jazyky, kalendáře) nechte, a zbytek klidně navrhněte na rychlosmaz - obnovit se dají vždycky (ale málokdy k tomu dojde). JAn (diskuse) 5. 12. 2012, 08:09 (UTC)

BTW, podle výpisu, který mi udělal Danny B. existuje minimálně 8560 použitých šablon, z toho 1130 šablon, které jsou použity právě jednou, mnohé pravděpodobně jen ve své vlastní dokumentaci, takže z nich by určitě šla většina bez větší škody smazat. JAn (diskuse) 5. 12. 2012, 08:12 (UTC)

A není škoda mazat třeba staré infoboxy použité ve starých verzích článků ? --Jowe (diskuse) 5. 12. 2012, 08:26 (UTC)

Je fakt, že třeba starej taxobox se smazal [12].--Ben Skála (diskuse) 5. 12. 2012, 08:36 (UTC)

A je nějaký rozdíl mezi situací, že je původní infobox smazaný a situací, že sice zůstal infobox téhož jména, ale má většinu parametrů pod jiným názevm? Staré šablony nemá cenu schovávat (až na výjimky). JAn (diskuse) 5. 12. 2012, 11:30 (UTC)

Rozdíl v tom samozřejmě je. Pokud dojde pouze ke změně šablony, je výsledná podoba historické verze článku dohledatelná. Vysvětli prosím důvody pro mazání starých šablon a uveď problémy, které by ponechání způsobovalo. --Jowe (diskuse) 5. 12. 2012, 12:45 (UTC)

Angry moravists strike again

Zdravím vespolek. Na diskuzní stránce článku Moravská vlajka, který sám prošel v poslední době bouřlivým vývojem, vedoucím až k jeho krátkodobému zamčení, probíhá čilá a ne zrovna příjemná debata (zejména v závěrečné sekci) o tom, zda do článku patří zmínky o vyvěšování vlajky na radnicích, nebo nikoli. Protože se diskuze, do níž je zapojeno asi pět redaktorů, nikam neposouvá, uvítali bychom názory i ostatních wikipedistů, pakliže se mezi námi takoví sadomasochisté najdou :-). Všem, kteří si o moravistických aktivitách na Wikipedii myslí svoje, se tímto zároveň omlouvám za obtěžování. Pěkný večer, magairlín ✉ 5. 12. 2012, 20:20 (UTC)

Šablona Fakt

Pěkné odpoledne. Stává se mi nezřídka, že narazím na delší kus textu (řekněme odstavec), který na mě působí pochybným dojmem. Standardním doporučeným postupem je samozřejmě přilepit ke kontroverzním tvrzením šablonu {{Fakt}}. Není ovšem zcela zjevné, jakým způsobem šablonu používat. Má se připojovat za každou větu (nebo i její části), která se mně nezdá, i za cenu, že bude výsledek působit snad až absurdním dojmem? Anebo stačí tuto šablonu přidat na konec odstavce s tím, že má platnost po celé jeho délce?

Toto dilema podle mého elegantně vyřešili na polské Wikipedii (a podobně na francouzské). Zpochybněné tvrzení je tečkovaně podtrženo, takže o rozsahu platnosti požadavku na zdroj není pochyb. Výsledek vypadá nějak takto:

Text, který potřebuje ověřit. Může mít i několik vět. Přitom není třeba připojovat požadavek na zdroj ke každé z nich.^[zdroj?]

Uvítal bych, kdybychom se nechali inspirovat a tento způsob označování převzali (nebo minimálně umožnili jako alternativu ve sporných případech). Přínosem je zjednoznačnění dosud ne zcela přesně definovaného významu této šablony, kterým se předejde situacím, v nichž se v jedné větě nachází třeba hned několik požadavků na zdroj. Daní, kterou bychom za to zaplatili, je jisté narušení vizuální podoby stránky přidáním dalších grafických prvků (tečkované podtržení). Budu proto rád za jakýkoli názor. magairlín ✉ 7. 12. 2012, 16:00 (UTC)

Je to zajímavé řešení, i když zároveň na můj vkus docela výrazné. Alternativním řešením je IMHO napsat do diskuse k článku, že člověk zpochybňuje celý odstavec. --Bazi (diskuse) 7. 12. 2012, 16:33 (UTC)

Taky lze použít {{Neověřeno část}}. --Vachovec1 (diskuse) 7. 12. 2012, 17:03 (UTC)

Bral bych to, ale i pro reference a jen po vyžádání - tedy kliknu na/najedu myší nad fakt nebo na referenci a ukáže se mi (třeba podtržením nebo nějakým jiným zvýrazněním), jaké části textu se týká. Pro čtenáře hezká věc, horší by už asi bylo zadávání takovýchto fakt a referencí. --7. 12. 2012, 17:09 (UTC), Utar (diskuse)

Šablona fakt by měla být ve shrnutí nebo v diskusi doplněna vysvětlením, aby bylo jasné, co přesně a proč se někomu nezdá („Nemohl být stejný večer zároveň v Řezně, jak se píše o dva odstavce výše, i ve Stoličném Bělehradě. Tak rychlá doprava tehdy nebyla, Jedno z toho je asi chyba.“). Neříkám, že nelze šablonu fakt nějak graficky rozšířit, nicméně si nemyslím, že bychom se měli (marně) snažit o vystižení smyslu vložení pouhými malůvkami. --Tchoř (diskuse) 8. 12. 2012, 15:18 (UTC)

Mně se to na jednu stranu líbí jako elegantní, ale na druhou stranu se toho bojím jako něčeho, co nelze naučit newikipedisty. Nelze to naučit ty, jež nepochopí podstatu šablona a jejich parametrů. Inteligentnější amatéry (nejen na veletrzích) z řad čtenářů, např. profesorů, jakž takž lze naučit, že vložením {{fakt}} lze zpochybnit větu které nevěří, - to už jsem pár lidí naučil. Toto je prostě nenaučím, to už je moc. Proto a jen proto bych byl proti, byť, kdyby Wikipedii tvořili lidé jen jako jsou zdejší zasvěcení čtenáři - byl bych všemi prsty pro...

Použití - šablona má být IMHO za každým logickým celkem, kterému nevěříte. Ten fakt za kterým není umístěna, není zpochybněn - byť je ve stejné větě. (Wikipedie není jediné médium, ve kterém je zapotřebí zdrojovat fakta, každý fakt potřebuje citaci, kde není, tam - a to je specifické pro Wikipedii - ji lze výslovně vyžadovat)

Reo ⁺ | ^✉ 8. 12. 2012, 15:26 (UTC)

Nesouhlasím s návrhem dle pl/fr iw. Jedná se o zbytečné zanášení obsahu článků další technickou nadstavbou, což ve výsledku vede ke vzdalování encyklopedie od přijatelného vzhledu a stylu. Jistě nemají být cílem články olepené šablony. Technikálie vždy pokud možno řešit mimo hlavní jmenný prostor. Stejně tak můžeme podezřelý text začít barvit zeleně nebo červeně. Klíčovou otázkou je důvod zpochybnění. Jak už bylo napsáno výše, k tomu není potřeba zanášet článek více než šablonou {{Fakt}}. Důvod se má napsat do Wikipedie:SE či na diskusi. Pokud není konkretizováno jinak, odstraňuje se jen konkrétní informace, která se nachází před šablonou, a to v celé její délce (může se tedy jednat o více než jednu větu).--Kacir 9. 12. 2012, 04:13 (UTC)

Medicína není adekvátně zpracována

Nejsem lékař ani přírodní vědec atp. Chtěl jsem se něco dozvědět o důležité chorobě - Hodgkinově nemoci. Na cz:wiki je sice o ní článek, ale je to téměř bezobsažný pahýl. Žádný pořádný popis, nic o terapii, nic o prognóze atd. Že na to někdo ze známých lidí zemřel, není vůbec relevantní. Musel jsem jít na en:wiki a de:wiki. Což nejsou tady činní odborní lékaři? Celkově je medicína na cz:wiki velmi chabá ve srovnání s velkými národními wikipediemi. Co s tím? --Zbrnajsem (diskuse) 2. 12. 2012, 11:12 (UTC)

Wikipedie:EsO --Bazi (diskuse) 2. 12. 2012, 11:28 (UTC)

No některá témata by raději měli neodborníci editovat s opatrností. --Jowe (diskuse) 2. 12. 2012, 11:31 (UTC)

V tom plně souhlasím. Mínil jsem ten vzkaz v širším významu, tj. právě jak je napsáno níže, vše závisí na té dobrovolnické práci, na ochotě k EsO každého člověka. Stejně tak je obdobný princip cestou k řešení, tedy i kolega má možnost se např. zapojit aktivně do projektu Studenti píší Wikipedii v medicínské nebo kterékoli jiné oblasti, pokusit se o kontakt odborného pracoviště nebo odborné školy ve svém okolí a vyjednat spolupráci. Já o tom po zkušenostech s Dnem finanční gramotnosti uvažuji pro ekonomická témata (ale zatím zvažuji, jestli na to budu mít kapacitu). --Bazi (diskuse) 2. 12. 2012, 13:21 (UTC)

Princip tvorby wikipedie je založen na dobrovolnické, možná až nadšenecké práci. Pokud se zatím nikdo nenašel, kdo by na odborné úrovni zpracoval Hodgkinovu chorobu, tak se s tím nedá nic dělat. IHMO je lepší propagovat práci na wikipedii mimo ni, vůči veřejnosti, aby se zapojilo více lidí. --83.240.7.60 2. 12. 2012, 11:34 (UTC)

Problémem pro Wikipedii taktéž je, že studenti medicíny a doktoři jsou zapojování do projektu WikiSkript, takže mnoho lidí se pak spíše realizuje tam než na cs.wiki. Nicméně, tam vzniklé odborné texty jsou dostupné pod svobodnou licencí, takže se sem dají přebírat. Je ale potřeba, aby to někdo přepsal případně do více "věřejné" podoby. Jinak souhlasím s IP adresou, je potřeba dělat propagaci spíše venku, než zde. Většina lidí tady je si toho vědoma. S pozdravem --Chmee2 (diskuse) 2. 12. 2012, 11:59 (UTC)

Vědoma ano, ale ten stav je nadále zoufalý. Já s tím mnoho neudělám, není to věru můj obor. Možná u právě té Hodgkinovy choroby postupně něco přidám. Jeden známý tu nemoc má, tak jsem si to na jeho žádost důkladně přečetl na jiné wikipedii. Ještě něco: Na WikiSkript se ta nemoc jmenuje Hodgkinův lymfom. Takže mám v úmyslu, ten "náš" článek takto přejmenovat. Bude to také odpovídat názvům na en:wiki a de:wiki. --Zbrnajsem (diskuse) 2. 12. 2012, 12:23 (UTC)

Tohle není specifický problém medicíny, to je problém v podstatě všech odbornějších či lépe řečeno vědeckých témat. Ale nedělal bych z toho nějaký zvláštní problém. Prostě Wikipedie vzniká postupně a ta česká je svým způsobem ještě hodně nedozrálá. Pokud se člověk nenechá zmást oslavami počtu článků a ví, že řada z nich jsou pahýly o písničkách, překopírované sportovní statistiky nebo pahýly o vesničkách na úrovni robotických, pak ho zárodečný stav řady důležitých témat ani nijak nepřekvapuje. Stačí chvilku sledovat Speciální:NewPages a zjistíte, že nové články, které by se nevěnovaly zeměpisu, kultuře, nebo sportu, jsou spíš výjimka. A co se týče vylepšování stávajících článků, tak tam je situace stejná. --Tchoř (diskuse) 2. 12. 2012, 12:57 (UTC)

Já bych ještě dodal, že wikipedie svou nedozrálou úrovní způsobuje, že jí ve vědecké sféře opovrhují. Takže většina článků s vědeckým obsahem je psána nevědci, či studenty, kteří se teprve pokouší pochopit problematiku, což způsobuje, že je opovrhování oprávněné. Vědci během svého zoufalého honu po grantech a publikacích často nemají ani čas ani náladu (zdarma) publikovat zde. Vks (diskuse) 2. 12. 2012, 13:32 (UTC)

Wikipedie je spíše populárně-naučná encyklopedie pro širokou laickou veřejnost. Představa, že zde bude student medicíny čerpat informace, nebo se tu lékař dovzdělávat, je utopie. --Jowe (diskuse) 2. 12. 2012, 13:56 (UTC)

to Vks: Problém je často někde jinde. Velmi laxním přístupem ke kvalitě zdrojů je naopak řada vědců resp. odborníků v těchto oblastech odpuzena. Sepisováním článku, který místo žádoucího doplňování bude "doplňován" nesmysly odzdrojovanými pochybnými texty a odstraňování nedo dokonce pouze přesouvání z "vědecky relevantních" odstavců do odstavců "společenských" nebo "alternativních" bude nezanedbatelnou částí komunity chápáno naprosto nesmyslně jako něco, co by bylo v rozporu s NPOV, je něco, co rozhodně nenaplňuje představu smysluplné práce. Takový článek se pak nechá napospas, nebo se bude dohadovat s lidmi, kteří nedostatek znalostí a intelektu nahrazují vehemencí. A jako třešnička na dortu, pokus o prevenci bude nejspíš nakonec smeten ze stolu s tím, že přeci nakonec to vždycky nějak dopadlo...--Aronnax (diskuse) 2. 12. 2012, 14:21 (UTC)

Hm, jenže s něčími představami o hypotetických reakcích na neméně hypotetické akce v blíže neurčené budoucnosti těžko cokoliv dělat. Ono taky někteří odborníci mají problém s tím, že ve svém okolí jsou odborníky o jejichž slovech se nepochybuje, kdežto na wikipedii jen další editor, který by měl dokládat tvrzení zdroji a ne svým zaměstnáním. --Jann (diskuse) 2. 12. 2012, 15:49 (UTC)

Takže vlastně žádný problém Wikipedie nemá, že? ad poznámka - děkuji za demnostraci postoje "malého českého Wikipedisky" (pravda, úrovně, kterou předvádí Jowe níže nedosahujete), který rozhodně každého odborníka dříve či později znechutí. Pochopil jste vůbec smysl poznámky, na kterou reagujete? Odkaz jste asi také ani neviděl, protože tam jsem na několik konfliktů poukázal.--Aronnax (diskuse) 4. 12. 2012, 17:12 (UTC)

Na problém se dá nahlížet i jinak: V které jiné české všeobecné encyklopedii je o této chorobě tak mnoho? Miraceti 2. 12. 2012, 13:48 (UTC)

Citace ve světě wikipedie má jiný význam a smysl než ve vědeckých publikacích. Hlavní rozdíl spočívá v tom, že vědecké publikace obsahují autorský text, který byl inspirován jinými publikacemi. Na wiki autorský text nepatří a jsou zde pouze informace čerpané ze zdrojů. Na wiki je často absurdně kladen větší důraz na existenci a polohu citací než na možnost použít je k dohledání původního textu. Vks (diskuse) 2. 12. 2012, 18:22 (UTC)

Je přirozené a nevyhnutelné, že na enwiki, která má osmkrát více článků a asi šedesátkrát více editací, je kromě ryze českých témat skoro vše ostatní zpracováno lépe a podrobněji. Medicína není výjimkou. --Jann (diskuse) 2. 12. 2012, 15:49 (UTC)

To není pravda...pokud se jedná o neanglické nebo neobecné téma či osobu, bývá to relativně často pahýl, často bez zdrojů, nebo to chybí vúbec. Roboticky vkládané subpahýly, které se tam v poslední době objevují, jsou přímo příšerné a určitě nejsou pro českou wik dobrým vzorem.--Lenka64 (diskuse) 2. 12. 2012, 17:50 (UTC)

Ale medicínské články jsou tam obšírné a velmi informativní. Jak to, že je toho tam tolik dobrého? --Zbrnajsem (diskuse) 2. 12. 2012, 18:58 (UTC)

Myslím, že otevírat pod lípou téma, že na české wikipedii je nějaký nedokonalý nebo chybějící článek, je trolling. Na české wikipedii je nedokonalých asi miliarda věcí, prostě proto, že kapacita a počet lidí, kteří umí dobře česky a jsou ochotni na tom zdarma ve volném čase podílet, je omezená. Místo stěžováni si je lepší se zapojit a přispět k dílu něčím, čemu rozumím. Jinak třeba na botaniku je mnohem lepší zrovna německá wikipedie, než anglická, ale německou wikipedii jen tak nedoženeme, na to prostě nemáme kapacity. Takže pro příště bych být být správci považoval otevírání podobných diskusí za trolling.--Don Pedro (diskuse) 2. 12. 2012, 21:01 (UTC)

Co s tím? Sežeňte humánního doktora, nebo aspoň medika, který se stane aktivním wikipedistou, a víte co, vzhledem k šíři oboru jich sežeňte aspoň dvacet. Pokud je mi známo, tak na české wiki zatím nikdo takový není. --Bodlina (diskuse) 2. 12. 2012, 22:21 (UTC)

Oni by se i našli, jenže oni raději zneužívají Wikipedii pro šíření svého POV, viz historie článku Děkujeme, odcházíme. --Jowe (diskuse) 2. 12. 2012, 22:43 (UTC)

Nevím, proč byl kolega Don Pedro navrchu tak kritický. Je snad jasné, že právě problémy z medicíny, otázky zdraví, popisy chorob atd. jsou pro lidi, a to nejenom trochu postarší, jednou z nejdůležitějších oblastí jejich zájmů. Když k právě těmto svým problémům nenajdou tady nic pořádného, tak si řeknou, že ta wikipedie toho po x letech činnosti ještě mnoho nezvládla. Je to tak, jak jeden kolega už napsal. Na všechno možné tady jsou články, mj. každý i náhradní fotbalista je zvěčněn s velkou statistikou málem i odkopaných rohů (nadsázka). Dále: Na WikiSkript je plno informací, ale zdá se mi, že citovat lze jen to, co odsouhlasil pomocí zeleného háku profesor. U Hodgkinova lymfomu ten klikyhák nevidím. A ten článek teď aspoň přejmenuji a přesměruji, aby bylo jasno, o co jde a že jde o tu nemoc ve skriptech. --Zbrnajsem (diskuse) 3. 12. 2012, 11:03 (UTC)

@Zbrnajsem..Vím, že jsem tu chtěl reagovat, ale nedostal jsem se k tomu, tak tedy teď.. Je ještě jeden přístup a to evangelizovat mezi ne-wikipedisty s medicínským vzděláním (ovšem viz Aronax dole). Upřímně si nemyslím, že to půjde nějak dobře, pakliže se budou oslovovat lékaři jen tak. V tomto smyslu největší naděje dávám projektu, který je koordinovaný Vojtou Dostálem - Studenti píší Wikipedii na který velmi doporučuji podívat se a případně se zapojit.

A právě v rámci tohoto projektu - ve spolupráci s Univerzitou Karlovou již vznikly či vylepšili se mnohé články týkající se medicíny navíc, především pak z Imunologie a Cytologie (konkrétně v rámci těchto kurzů: (číslováno arbitrálně) 1. 2. a proběhlé: 3., 4., 5.).

Ve stavu v jakém medicína na české Wiki je, lékaře psát články takřka od píky (a opravovat zjevné nesmysly) moc nebaví, aby to tu trochu šlo, musí tu být již zpracované základy. Já také, když jsem přišel tak mne ani nenapadlo zpracovávat odborné věci, kterým se věnuju a místo toho jsem se ujal (to už je dávno) takových základů jako je Buňka a DNA. Dokud nebudou základy, pochybuju, že se někdo bude poctivě věnovat navazujícím tématům jako jsou nemoci.

Na druhou stranu bych nezoufal, že současný stav je věčný, pohledem na anglickou wiki člověk objeví, že překlopí-li se stav přes určitou hranici, kdy lékaři jakž-takž začnou Wikipedii důvěřovat, začnou ji i opravovat. (Bude nám to trvat třeba deset let než se tam dostanem?)

Reo ⁺ | ^✉ 16. 12. 2012, 12:06 (UTC)

Lékařem jsem například já. Časové možnosti mi nedovolují se pouštět do rozsáhlejších editací a tak se věnuji spíše drobnostem. Na druhou stranu za současných podmínek se budu raději věnovat článkům z oblasti svých dalších zájmů - a abych byl zcela upřímný, totéž doporučuji svým kolegům i svým studentům. Podobný problém se týká i dalších oblastí a jeho společným jmenovatelem je faktická neschopnost používat pravidla a doporučení týkající se zdrojů a nezaujatého úhlu pohledu a neochota nebo dokonce neschopnost řady aktivních editorů si toto přiznat, protože na "banální" texty jde vesměs o zdroje postačující.--Aronnax (diskuse) 4. 12. 2012, 17:12 (UTC)

Nemám žádný vztah k medicíně (nejvýš jako oběť českého zdravotnictví), ale prakticky vše co zde bylo řečeno o medicíně by se dalo říci i o elektrotechnice, ke které naopak vztah mám. Mnoho článků nekompletních, psaných laiky, naprostý nezájem skutečných odborníků. Ve srovnání s německou (umím lépe německy než anglicky, takže srovnávám, co dokážu posoudit) Wikipedií stručné, leckdy povrchní texty. Klidně sebekriticky přiznám, že sám jsem založil a rozšířil mnohem méně článků, než na kolik bych odborně stačil. Ono je to všechno o penězích. Jestliže si mám vybrat, zda budu psát článek za peníze, nebo obdobný text zdarma do Wikipedie, je pro mne volba jasná. Na Wikipedii tak nezbývá čas. Řešením by asi bylo zapojit mnohem více autorů. Jenže když jsem požádal známé, aby také přispěli, dozvěděl jsem se, že raději budou zadarmo psát na svůj nebo kamarádův web, kde jim do toho nikdo "nebude kecat". Leotard (diskuse) 3. 12. 2012, 19:42 (UTC)

250 000

Padla hranice 250 000 článků, jako jubilejní článek mi vyšel Guido del Mestri. Viděl jste to někdo jinak ? --Jowe (diskuse) 13. 12. 2012, 20:36 (UTC)

Potvrzuji, mně vyšel tentýž článek. JAn (diskuse) 13. 12. 2012, 20:40 (UTC)

Doporučil bych počkat týden a nezapočítávat ty články, které budou do té doby smazány (a byly vytvořeny před datem 250000. článku (takže se to bude asi trošku posouvat, ale ne moc). Kandidátů na smazání je bohužel docela dost. Miraceti 13. 12. 2012, 20:55 (UTC)

To mi nepřijde jako dobrý nápad. Prakticky jediné, k čemu určení 250 000. je, je oživení patřičných tiskových a propagačních zpráv, které je potřeba vydat začerstva. A když bychom chtěli ten týden, tak se bude nabízet otázka, proč zrovna týden … jistě bude pár článků smazáno už předtím, ale jistě bude pár starších článků smazáno i později. Nechme to na aktuálním.--Tchoř (diskuse) 13. 12. 2012, 21:02 (UTC)

V tiskové zprávě název článku být nemusí.

Máš pravdu, měly by to být dva týdny, protože odložená smazání mají lhůtu právě dva týdny, týden má jen subpahýl a přeložit (ale kdyby stačil jen ten subpahýl, tak by týden byl ok). Spíše bude potřeba počkat tak o den či dva déle, protože nejspíše bude potřeba počkat i na články odloženě smazané i po dnešku, jak se bude ten 250 000. článek posouvat. O moc déle ale ne, naštěstí se objevuje více slušných nových článků než těch odsouzených ke smazání. Miraceti 13. 12. 2012, 21:16 (UTC)

Subpahýl 21, Přeložit 5, Urgentně upravit 36, Urgentně ověřit 2, Významnost 43. To jsou počty odloženě smazaných článků. Samozřejmě, všechny smazané nebudou. Ale 107 článků je docela dost, ne? Spíš to vypadá, že hranice padne až někdy pozítří. Miraceti 13. 12. 2012, 21:22 (UTC)

Jinak je to samozřejmě putna, který článek to konkrétně bude. Když se do dnes vydané tiskovky napíše Guido del Mestri, nic se nestane. Interně si to můžeme opravit později. Miraceti 13. 12. 2012, 21:24 (UTC)

Tady je senznam článků, o kterých už nyní víme, že mohou být smazány. Samozřejmě bude potřeba ještě pár dní seznam doplňovat o nově příchozí. Miraceti 13. 12. 2012, 21:35 (UTC)

(po EK, někam zmizely příspěvky, na které reaguji): Nechat aktuálně zjištěný 250 000. článek a nevytvářet konstrukce se zpětným výpočtem ex post. To nikam nevede, vždyť bychom do toho museli zahrnout i DOSy a každý den rychlomazané články. Postupovat dle vyzkoušené praxe předchozích jubilejních článků.--Kacir 13. 12. 2012, 21:46 (UTC)

Škoda, že jsem nebyl doma, když to padlo. (Teda vlastně už asi byl, jsem tak nějak akorát přišel.) Uvádím na Wikipedie:Kdy padne 250 000. článek. --Marek Genius (diskuse) 13. 12. 2012, 23:16 (UTC)

U lidské bytosti by se to už asi zvalo morbidní obezitou. Ale naší slečně Wiki těch 250 kilo náramně sekne. :) Dokonce bych řekl, že čím sádelnatější, tím přitažlivější. :D Přeju jí tedy, aby i nadále úspěšně přibírala na váze i vážnosti. A všem kolegům (ať už jsou pámbíčkáří či přes neznabozi, tykavky či netýkavky, přes letopočty či branky body vteřiny) i do nadcházejícího roku hodně chuti do krmení té nenasyty. A nezapomeňte: Jednu lžičku za Avitka, jednu lžičku za Huhulenika… --Miaow Miaow (diskuse) 14. 12. 2012, 00:27 (UTC)

Nový videopřehrávač!!!

Ahoj všem, na blogu Nadace se objevila skvělá zpráva, že do Mediawiki byl implementován nový přehrávač videí. Takže se snad již konečně můžeme začít těšit na to, že videa na Wikipedii budou konečně plnohodnotnou součástí námi nabízené informace čtenářům. Tak držme palce, ať to dobře dopadne. S pozdravem --Chmee2 (diskuse) 9. 11. 2012, 21:46 (UTC)

Jo, je to super a je to důsledek přechodu na nový systém - ony ty posuny dopředu k něčemu jsou, milí odmítaví kolegové. :)--frettie.net (diskuse) 10. 11. 2012, 19:29 (UTC)

Abych se přiznal, tak nechápu co bylo na minulém videopřehrávači špatné. Já jsem naopak k současnému přehrávači zadal jednu malou chybu: 42191.--Juandev (diskuse) 18. 11. 2012, 09:25 (UTC)

To je asi úmysl. Jak jinak by se to mělo zobrazit? Stačí kliknout na "Zavřít" a box se zavře. Akorát by se nemusel otvírat automaticky po skončení nahrávky, to je pravda. --Vachovec1 (diskuse) 18. 11. 2012, 10:32 (UTC)

Spíš mě štve jiná věc - u videa není vyobrazen posuvník, takže nevidím, jak je to dlouhý a kolik zbejvá (místo toho tam je nějakej nápis udávající pravděpodobně bitrate). A někde se mi zobrazí přehrávač ve starým provedení, kterej ovšem nefunguje, je třeba to prohnat přes prázdný save, aby se zobrazil přehrávač nový. --Vachovec1 (diskuse) 18. 11. 2012, 10:51 (UTC)

Nevím, jak se to otvírá tobě, mě se to ale po skončení přehrávání zavře a otevře směrem dolů přes text. Předpokládal bych, že po skončení videa se nabídka zobrazí na místě videa v prostoru vyhrazeném ohraničením videa.--Juandev (diskuse) 18. 11. 2012, 17:26 (UTC)

Tak jen taková poznámka bokem; dnes jsem zjistil, že celý videopřehrávač běží na izraelské technologii :-) --Faigl.ladislav _slova^činy 24. 11. 2012, 21:40 (UTC)

Nevím jakej plugin mi chybí, ale od samotného začátku až doteďka - nepřehrává se mi to ani na jednom browseru + čas od času to prohlížeč i schodilo :-(.Reo ⁺ | ^✉ 16. 12. 2012, 12:13 (UTC)

Žádný – přehrávače MediaWiki jsou postavené na HTML5. Spíše nějaký plugin přebývá... Zkoušel jste prohlížeč se zakázanými doplňky? A jaké prohlížeče vůbec používáte (+ verzi?). Video schodilo prohlížeč? :-O To snad jen na starém HW nebo v ultrastaré verzi prohlížeče (nebo v Chromu...) --YjM | _d^p 16. 12. 2012, 14:32 (UTC)

&non-breakable spaces;

Matně si vzpomínám, že před nedávnem se to někde řešilo, ale nevím jestli se dospělo k nějakému konsenzu, či zda existuje doporučení. Jde o psaní nezlomitelných mezer v článcích. Poslední dobou se množí editace tohoto typu. Přijde mi to dost zbytečné. Tuším, že někdo zmiňoval, že MediaWiki nahrazuje mezery za jednopísmennými slovy a za číslicemi automaticky entitou & nbsp ; . Kód článku to jen znepřehledňuje, což je nepříjemné i pro zkušené editory, natož pak pro nováčky. Revertovat či nerevertovat? --YjM | _d^p 15. 12. 2012, 15:33 (UTC)

V každém případě ponechat. Pokud jsou jednopísmenné předložky a podobné věci na konci řádku, působí to vizuálně naprosto příšerně, což vadí daleko více, než snížená přehlednost kódu. Reference taky výrazně snižují přehlednost kódu a nikdo nic nenamítá. Co se refů a přehlednosti kódu týče, mám osobně občas problém rozlišit, co je text článku a co ref. Taky se s tím musím nějak vypořádat. Nezlomitelná mezera je proti tomu úplná prkotina, kterou bez problémů rozeznám a přejedu. --Vachovec1 (diskuse) 15. 12. 2012, 16:00 (UTC)

Typografické rady používání pevné mezery doporučují, byť připouští, že toto pravidlo ve zdejší praxi často nebývá dodržováno. Osobně by se mně víc líbil nějaký méně rušivý zápis (např. ~ jako v LaTeXu), ale to je záležitost MediaWiki, ne českojazyčné Wikipedie, takže s tím nic nenaděláme. Letmý pohled na konce řádků na této stránce dosvědčuje, že MediaWiki mezery po jednopísmenných tokenech automaticky jako pevné neinterpretuje. magairlín ✉ 15. 12. 2012, 16:08 (UTC)

(s e.k.)Věnoval bych pozornost části „MediaWiki nahrazuje mezery za jednopísmennými slovy a za číslicemi automaticky“. Nedaří se mi najít, zda to je pravda nebo ne, ale kdyby byla, pak by to byly naprosto zbytečné editace. Oukej. Našel jsem jen toto: http://www.mediawiki.org/wiki/Markup_spec/BNF/Inline_text#Non-breaking_spaces . Moc moudrý z toho nejsem.--YjM | _d^p 15. 12. 2012, 16:18 (UTC)

To se týká typografických zásad pro francouzštinu. Na rozdíl od češtiny se tam povinně píšou mezery před otazníkem, dvojtečkou a dalšími uvedenými symboly, stejně jako uvnitř « francouzských uvozovek ». V takových případech je nezlomitelnost mezery většinou žádoucí. U českých jednopísmenných slov (tím spíše u takových slov obecně) to zdaleka není tak jednoznačné a příslušná pravidla gramatiky se jich proto netýkají. magairlín ✉ 15. 12. 2012, 16:32 (UTC)

Jediný znak v českém prostředí, před kterým je mezera nahrazována automaticky za nezlomitelnou, je procento. Dřív se nezlomitelné mezery vkládaly pouze do ustálených článků, které se tak často neměnily, právě z toho důvodu, že to značně znepřehledňuje kód. V poslední době se ale z typografie tohoto typu stala oblíbená kratochvíle wikipedistů. Již jsem to říkal v předchozí diskusi, kde přehlednost přišla na přetřes - na jednu stranu si stěžujeme, že je pro nováčky wiki kód moc náročný (což sám o sobě imho není), ale na druhou stranu jim tu editaci ztěžujeme tím, že v článcích tvoříme takové nepřehledné konstrukce, že se v tom nováček opravdu jen těžko vyzná. Od referencí lze text zpřehlednit (hned dvěma způsoby, šablony lze také vkládat tak, aby byly srozumitelné (často se tak neděje, naopak jsem kritizoval některé šablony s minimálním užitkem, které jen znepřehledňují kód). I typografická správnost (nakolik ji lze ovšem v prostředí prohlížečů dosáhnout je otázkou) má určitou důležitost, tedy prosté revertování bez alternativ není řešením, jakkoli třeba nezlomitelné mezery v infoboxech považuji za nesmysl. Zmiňoval jsem též optimální řešení, extenzi MediaWiki, která by to dělala automaticky, které však nepřichází v dohledné době v úvahu. Alternativou může být to vůbec neřešit, a jako někteří optimisté věřit ve všespasení prostřednictvím VisualEditoru. Jeho stav, který je možné vidět na en.wiki, však napovídá, že stav, kdybychom se nepotřebovali hrabat ve wikikódu je ještě hodně daleko. Řešením může být nějaký kompromis mezi zastánci nezlomitelných mezer a těmi, kterým vadí, na nějakých principech, jak nezlomitelné mezery používat. To bude asi utopie. Zatím poslední varianta, která mě napadá, by mohlo být řešení obdobné extenzi, ale v lokálních podmínkách, nahrazování mezer by řešil lokální javascript. I to má ale spoustu potenciálních problémů a nevím, jestli by se tu našel někdo schopný to zavést. Ve zkratce se tedy dá doporučit, abychom si začali zvykat, že wikikód už normálně nepřečteme. --Reaperman (diskuse) 15. 12. 2012, 18:55 (UTC)

Nezlomitelná mezera má svou funkci, která je ovšem IMHO méně důležitá než reference. Ty zajišťují základní princip Wikipedie - ověřitelnost. Jednopísmenná slova na konci řádků jsou nepěkná, ale nejdou vyloženě proti hlavnímu smyslu Wikipedie. K základním principům taky patří otevřenost vůči editorům, k čemuž orientace v kódu napomáhá, a taky neustálý rozvoj a aktualizace, což spolu s IMHO běžným typograficky benevolentnějším přístupem k textům na webu snižuje důležitost předcházení jednopísmenným slovům na konci řádků. Wikipedie není tištěná. Přednostně bych proto akceptoval nezlomitelné mezery v šablonách nebo jiných relativně stabilních prvcích. Plus v tabulkách a podobných prvcích, kde je přehlednost významnou součástí funkce. V souvislém textu bych byl benevolentní a oželel bych nezlomitelné mezery ve prospěch vstřícnosti k editorům. --Bazi (diskuse) 15. 12. 2012, 20:50 (UTC)

Já netvrdím, že reference jsou méně důležité než nezlomitelné mezery. Samozřejmě, že jsou podstatně významnější. Já pouze tvrdím, že reference znepřehledňují kód daleko více, než nezlomitelné mezery. A reference v takovém DČ/NČ většinou zabírají několikrát víc prostoru, než nezlomitelné mezery. To je bohužel smutná pravda. Ale těžko s tím něco naděláme. Bez referencí se neobejdeme. --Vachovec1 (diskuse) 15. 12. 2012, 23:06 (UTC)

Když už na to přišla řeč: Bez referencí se neobejdeme, ale pro přehlednost zdrojového kódu se leccos udělat dá. I když, jak již bylo uvedeno, zrovna u DČ a NČ, kde je referencí hodně, se většinou jedná o relativně stabilní texty a přehlednost (a s ní spojená přívětivost) zdrojového textu nováčkům není tak důležitou prioritou jako u pahýlů a článků k rozšíření.--Shlomo (diskuse) 17. 12. 2012, 23:18 (UTC)

Rozhodně jsem proti jakémukoli upozaďování typografických pravidel. Ano, bylo by ideální, kdyby MediaWiki uměla řešit typografii a nezlomitelné mezery se do článku vkládat nemusely, ale hold to asi zatím nejde. To však není důvod k tomu, aby se nastolil benevolentní přístup k chybám v článcích. Platí, že kvalitní článek je typograficky korektní, a to je bez diskuse. Za ta léta, co Wikipedie existuje, asi došlo k určitému nárůstu obtížnosti editování, ale je to ku prospěchu kvality textu. Dříve se například nepoužívaly citační šablony, díky čemuž nebyly reference normativní. Dnes taky může někdo namítnout, že mu zmíněné šablony komplikují život, ale to neznamená, že bychom je měli vyhodit. Vše je o zvyku. --Faigl.ladislav _slova^činy 15. 12. 2012, 22:39 (UTC)

Velmi dobrá argumentace Baziho dost dobře vystihuje i mou pozici. Nedělal bych žádné hony na čarodejnice (a žádné reverty ex-post), vkládání pevných mezer bylo činěno s extrémně dobrým úmyslem (typograficky to je prostě správně), ale také jsem už získal dojem, že to je už nad míru a tak by mne potěšilo, kdyby tato diskuse vedla k takovému popíchnutí k dobrovolné zdrženlivosti u článků. Zatímco v tabulkách a šablonách (no a částečně i v NČ a DČ dle argumentace Reapermana) naopak pevné mezery vidím jako zásadní a potřebné. Reo ⁺ | ^✉ 15. 12. 2012, 23:28 (UTC)

To je velká pravda a velmi dobrá připomínka, že kvalitní článek je typograficky korektní. Já také nechci úplně rezignovat na typografická pravidla, jen bych ve zbytných případech usiloval o vyváženost se vstřícností k editorům. Velmi žádoucí a vhodné by bylo požadovat typografickou správnost u DČ a NČ. Zároveň se dá čekat, že když už se článek dostane do těchto kategorií, bude už obsahově natolik kvalitní a rozsáhlý, že nebude podléhat tolika změnám, a význam uživatelské vstřícnosti tak ustupuje do pozadí. Naopak třeba - vezmu-li extrémní příklad - u pahýlů můžeme s klidem na nezlomitelné mezery rezignovat, protože nedostatky obsahové jsou u nich natolik zásadní, že vstřícnost k editorům by zde měla nabývat vyšší priority než typografická správnost. Připomínám, že nechci nabádat k totální typografické anarchii, bavíme se tu jen o nezlomitelných mezerách u jednopísmenných slov na konci řádků. --Bazi (diskuse) 16. 12. 2012, 11:29 (UTC)

Nevím, jestli to byla diskuse totožná, ale vybavuju si závěr s doporučení o nevkládání nezalomitelných mezer, protože značně komplikují a znepřehledňují kód. Snažím se toho držet a používám je od té doby jen ve specifických případech. Kde ale to doporučení skončilo, nemám tušení. Jsem minimálně pro nevkládání nezalomitelných mezer v situacích, kde k zalomení nemůže prakticky dojít (krátké bodové seznamy, krátký text v objektu s pevnou šířkou - např. infoboxy a podobně) --Xth-Floor (diskuse) 17. 12. 2012, 15:48 (UTC)

Bylo to tu nedávno (ale myslím pod technickou lípou). Moc si nepamatuju výsledek, ale bral bych to se zdravým rozumem. Pokud se snažím nějaký článek úplně vypilovat mezi DČ a NČ, pak se v poslední fázi pilování vrhnu na tato typografická pravidla a potřebné nezlomitelné mezery doplním. Pokud to někdo někde udělá, nerevertoval bych to, ale ani bych to neviděl jako prioritu - tzn. neplýtval bych na tom svoji energii v náhodných článcích. --Mates (diskuse) 17. 12. 2012, 15:58 (UTC)

Oxid uhlíkový

Jeden wikipedista zpochybnil název článku Oxid uhlíkový, mohl by se na to podívat někdo, kdo rozumí chemii? Taky je škoda, že tady není žádný aktivní recenzent skrze chemii. --Ladin (diskuse) 7. 12. 2012, 09:14 (UTC)

Zkuste se obrátit na WikiProjekt Chemie, který o sobě prohlašuje, že "je hlavní stan chemiků na Wikipedii". Petr Karel (diskuse) 7. 12. 2012, 11:43 (UTC)

Podle mého je to v pořádku. Jistěže se tato chemie nestabilních plynů neučí na základní škole, nicméně zkuste prostudovat Interwiki. --194.50.240.44 7. 12. 2012, 13:18 (UTC)

Z interwiki se nedá vyčíst český název.--Ladin (diskuse) 7. 12. 2012, 13:28 (UTC)

Když pozorně čtete interwiki, zjistíte např. že (podle dewiki) dvě konfigurace jsou zároveň oxidy i peroxidy, a nikde snad není potvrzeno oxidační číslo uhlíku +VI. Takže v pořádku název rozhodně není. Otázka je, jaký je správný název. Petr Karel (diskuse) 7. 12. 2012, 13:39 (UTC)

Název oxid uhlíkový je naprosto nepřijatelný, protože uhlík za žádných okolností nemůže být ani šestimocný, ani šestivalentní ani v oxidačním čísle VI. Navíc v článku jsou uvedeny vzorce, ze kterých zcela nepochybně vyplývá, že uhlík je zde čtyřvazný a nic dalšího ani formálně jeho oxidační číslo neovlivňuje. Ve vzorcích (a samozřejmě i ve skutečnosti) je ovlivněno pouze oxidační číslo samotného kyslíku, což se ovšem do českojazyčného názvu nijak nepromítá. Proto jako přijatelný lze považovat název trioxid uhlíku, nikoliv již oxid uhlíkový. To je to samé, jakobychom prosazovali název oxid vodnatý pro peroxid vodíku, oxid drasličitý pro superoxid draselný nebo oxid draslový pro ozonid draselný. No, vzhledem k tomu, že můj hlas na českopedii absolutně nic neznamená a pro mnohé je vodítkem k tomu, udělat nějakou editaci naschvál v opačném duchu, moc se omlouvám všem, kterých se to týká, že jsem touto svojí připomínkou poškodil wikipedii a především inkriminovaný článek. --Kusurija (diskuse) 19. 12. 2012, 15:49 (UTC)

Slepá mapa střední Evropy

Dobrý den, rád bych požádal o pomoc širší komunitu wikipedistů v záležitosti tvorby map. Mám v úmyslu během následujícího období rozšířit a zkvalitnit obsah týkající se archeologických kultur doby bronzové ve střední Evropě. Pro ilustraci problematiky v takových článcích bych rád vytvořil mapy podobné této:

Velice by se mi ale hodila slepá mapa celé střední Evropy, kde by byly zaneseny dnešní státní hranice, topografie, jako na uvedeném obrázku, a navíc hydrografie. Vedou mě k tomu dva důvody: a) na Commons jsem našel bohužel pouze mapy jednotlivých států v různé kvalitě, b) lidé pravěkých kultur byli bohužel značně neprozřetelní a budoucí hranice států moc nerespektovali a bonusově c) bylo by hezké, mít to v jednotném stylu.

Existuje taková mapa se svobodnou licencí, nebo by někdo byl schopen a ochoten ji vytvořit? Území kultur, výřezy a další podrobnosti bych už nějak splácal sám.

Děkuji za pomoc, radu, vysvětlení. --EdmundSquirrel (diskuse) 17. 12. 2012, 17:02 (UTC)

Co tahle?

Dobrý den, co takhle použít výřez slepé mapy Evropy? Co třeba Soubor:Blank political map Europe in 2008 (with Kosovo).svg, kterou jsem použil při malování Soubor:Cameraria ohridella - distribution map.svg? --17. 12. 2012, 17:15 (UTC), Utar (diskuse)

Díky za návrh. Potřebuji ale podrobnější ještě s topografií a hydrografií. --EdmundSquirrel (diskuse) 17. 12. 2012, 17:28 (UTC)

Takže takovou nějakou zkřížit s Soubor:Europe geographycal hires.jpg? --17. 12. 2012, 17:32 (UTC), Utar (diskuse)

To by bylo již mnohem lepší, na něco by to použít šlo, ale pořád je to ještě dost hrubé. --EdmundSquirrel (diskuse) 17. 12. 2012, 18:05 (UTC)

Zatím jsem našel tyto dvě vzájemně příbuzné (jinak by to asi už chtělo vytvořit vlastní): Soubor:European_Union_relief_laea_location_map.svg Soubor:Europe_relief_laea_location_map.jpgReo ⁺ | ^✉ 17. 12. 2012, 18:09 (UTC)

Jinak se mi zdá že Lencer, který je autorem Vámi využité zdrojové mapy File:Relief Map of Czech Republic.png je na Commons stále aktivní, možná by stálo za tojej oslovit aby vytvořil obdobnou mapu střední Evropy. :-) Reo ⁺ | ^✉ 17. 12. 2012, 18:16 (UTC)

Je autorem, ale zdá se, že pouze těch hranic, topografickou mapu přiložil Виктор В, který je bohužel od února nezvěstný. :-( --EdmundSquirrel (diskuse) 17. 12. 2012, 18:38 (UTC)

Aha, no jo.. no leda by tu někdo z nás dokázal zpracovat podklady z SRTM30 místo Викторa (?), což jsem pochopil, byly jeho zdroje. Třeba by to někdo z místních Iťáků zvládnul (?) Reo ⁺ | ^✉ 17. 12. 2012, 18:54 (UTC)

Jestli Ti stačí mapa v png, tak si ji vyřež z http://www.maps-for-free.com/ , to je asi nejjednodušší. Miraceti 18. 12. 2012, 12:41 (UTC)

No to je super, ale je to použitelné potom pod naší licencí? Rád bych to vyřízl, ale tím získám jen rozlišení, jaké je aktuálně zobrazené, oměl by někdo vyříznout velkou oblast ve velkém rozlišení? Já asi ne, leda bych to potom skládal po malých dílkách zase k sobě. --EdmundSquirrel (diskuse) 18. 12. 2012, 13:19 (UTC)

Tak se tedy nějak zadařilo, bohužel vodní toky jsou posunuté, tečou přes hory a vůbec jsou nějaké divné. --EdmundSquirrel (diskuse) 18. 12. 2012, 22:56 (UTC)

Je to pod GFDL.[13] Jak velké území potřebuješ zabrat? Miraceti 19. 12. 2012, 13:07 (UTC)

Mrkni na Image:Central Europe relief map with waterbodies.png. Akorát nevím, jak jsi na Soubor:Central Europe map, blank with borders.png dostal ty hranice. Jo a ty vodní plochy tam dělají neplechu, koukni na ústí Labe. Miraceti 19. 12. 2012, 14:21 (UTC)

Vyřízl jsem reliéf a potom při stejném rozlišení i vrstvu countries a v editoru u ní zprůhlednil vše kromě hranic a vymazal města. No potom jsem to obojí sesadil podle linie pobřeží. --EdmundSquirrel (diskuse) 19. 12. 2012, 14:55 (UTC)

Dobrý návod. Taky jsem se pokusil: Soubor:Central Europe relief map with waterbodies and borders.png. Stačí? 19. 12. 2012, 19:13 (UTC)

Logo Pod lípou

Zdravím a chtěl bych se pozeptat, jaký zde panuje názor na „logo“ Pod lípou. Osobně se mi ten vektorový obrázek nahoře moc nelíbí. Když se tam objevila fotka lípy (tahle), řekl jsem si, proč ne? Ale tahle umělotina? Máme to zapotřebí, popř. máme zapotřebí vůbec nějaký obrázek? — Draceane ^diskuse 3. 12. 2012, 15:31 (UTC)

Nemáme. Stránka není o lípě. Petr Karel (diskuse) 3. 12. 2012, 16:13 (UTC)

Mě se to líbí.--Juandev (diskuse) 3. 12. 2012, 16:17 (UTC)

Stránka není o lípě, proto mi tam fotka lípy moc neseděla. Ale proč by stránka nemohla mít své logo ? --Jowe (diskuse) 3. 12. 2012, 16:27 (UTC)

To logo se mi vcelku líbí (rozhodně víc než namátkou vybraná fotka), ale jestli někomu vadí… --Mormegil ✉ 3. 12. 2012, 16:41 (UTC)

Nechápu, v čem je problém. Líbí, nelíbí, já osobně bych si třeba změny ani nevšiml, kdybyste ji nezdůraznil. Jestli máme v úvodu nějaké diskusní stránky fotku lípy nebo nějaký počítačový obrázek lípy, není dle mého podstatné. --Mates (diskuse) 3. 12. 2012, 16:52 (UTC)

To logo tady navrchu je docela fajn. Je to zváno Pod lípou, tak proč ne takhle? --Zbrnajsem (diskuse) 3. 12. 2012, 21:53 (UTC)

Děkuji všem za vyjádření. Něco málo už jsem popsal kolegovi Tchoři na jeho diskusní stránce. Zde se shoduji hlavně s kolegou Jowem, že mi sem fotka seděla míň než do biologického článku o lípě. Tady jde jen o lípu coby český symbol, takže mě napadlo nahradit fotku vektorovým, symbolickým obrázkem. Pak jsem to začal rozšiřovat i o odvozené varianty pro jednotlivé tematické stoly - náhledy zde - přičemž některé jsou možná méně zdařilé. Právě jejich vystavením bylo dosaženo zpětné vazby, od čehož si slibuji podněty k úpravám. Chápu, že zběhlý wikipedista už úvodní hlavičku moc nevnímá, ale pro začínajícího bych ji rád, v rámci svých možností, udělal trochu přehlednější a přívětivější. Součástí toho je i úprava obrázku a vzájemné grafické provázání. --Bazi (diskuse) 3. 12. 2012, 17:15 (UTC)

Díky za to, Bazi. Za mne je v úvodu příhodnější raději stylizovaná lípa než (nějaká konkrétní) lípa vyfocená. Zabrání se tak mimo jiné tomu, aby si např. dané město dělalo reklamu podívejte se, jak je slavná zrovna ta naše lípa.

Lípa pravidelná by měla být spíše lípou pravidlovou, lípy oznamovací a sdružení by se nemusely tolik lišit od ostatních. Tolik mé připomínky, jinak dobrá práce. --3. 12. 2012, 17:22 (UTC), Utar (diskuse)

P.S.: Ještě mne napadla jedna věc: jestli budou na všech Lípách, bylo by je potřeba dát všude stejně velké a na stejné místo. Takhle je to lehce zmatečné, jak jsou některé větší a jiné menší.

Díky. K různé velikosti jen dodám, že původním záměrem byla větší "hlavní" lípa a ostatní menší proto, že jsou jen odvozené (a navíc je v jejich úvodech méně textu, takže obrázek víc leze do tabulky). Ale není problém to sjednotit. Jinak pro inspiraci vizte i další podnětné formy řešení: en:Wikipedia:Village pump, de:Wikipedia:Café, pl:Wikipedia:Kawiarenka pod Wesołym Encyklopedystą, it:Wikipedia:Bar. Mimochodem, Francouzi zas mají velmi inspirativně řešené odsazování diskusních příspěvků: ukázka zde. Ale to už je o něčem jiném. --Bazi (diskuse) 3. 12. 2012, 17:49 (UTC)

Baziho lípy podporuji, dobrý nápad.--Kacir 3. 12. 2012, 17:36 (UTC)

Loga se mi líbí, akorát bych ten spodní řádek nechal v 1. pádě (Pravidla/Oznámení/Návrhy/Technika atd.). --Vachovec1 (diskuse) 3. 12. 2012, 19:48 (UTC)

Některé varianty jsem upravil, jsou teď možná méně jednotné, ale zato jednodušší a výraznější. Jednotící je základní tvar složený z půdy, kmene a "koruny", i když ji tvoří různé předměty. A doplnil jsem dvě nové: "právnickou" k autorským právům a "trnkový keř" k diskusím v rohu. Vše je zde. Chybí ještě "sesterská" lípa a třetí názor.

Rád bych, aby to byly ilustrace trochu hravé, odlehčené, protože diskuse Pod lípou má být přívětivá, lidská, neodcizující. Proto si lípa sdružení pohrává s geometickými tvary obsaženými v logu Wikimedia, lípa k pravidlům je "pravidelná" (namísto "pravidlová"), lípa k technice je v hranatých závorkách jako wiki-odkaz a lípa k oznámením ve tvaru vysílače. Trnkový keř (mně) evokuje nějaké klidné zastrčené zákoutí, podobně jako jako stůl v koutě, navíc trnka má ostny, což často i vášnivé diskuse, ale dělá se z ní dobrá "kolektiv stmelující" trnkovica :) a zároveň se to označení odkazuje ke klasické filmové komedii. Doufám tedy, že to bude bráno se shovívavým a laskavým pochopením. --Bazi (diskuse) 4. 12. 2012, 03:27 (UTC)

Ahoj, Skouknul jsem všechny ilustrace, ale ke dvoum mám výhrady. K té trnkové lípě asi ty nejvážnější. Ta se mi ekluje. Reálnou lípu si taky představuji jinak. To by měla být opravdu lípa reálná dopněná nějakou ilustrací, aby zapadala. Ostatní obrázky se mi však líbí.--Rosičák (diskuse) 4. 12. 2012, 04:50 (UTC)

Děkuji. K Reálné lípě bych dodal, že se stává "reálnou" v symbolické rovině tím, že využívá font psacího písma, tedy jakoby "reálně" ručně napsaného textu. Jinak je "reálnou" i tím, že ve znakové části zůstává beze změn, jde o čistý strom bez dalších úprav. Ale stále ještě při tom zůstává stylizovaný a vektorový. Co se týká trnkového keře, souhlasím (s Ladinem níže), že je to složitá asociace. Zbývala mi nakonec mimo jiné proto, že jsem dlouho přemýšlel, jak ji ztvárnit. Jiným nápadem bylo použití ohně, jakoby hořícího stromu s odkazem na "plamenné diskuse". V úvodu je přeci napsáno, že se u tohoto stolu diskutuje „o některých jiskřivých či žhavých problémech“. Jinak ten stůl vlastně ani není definován. Nebráním se jinému vyjádření, ale poprosil bych o jiný návrh jak to vymezení stolu symbolicky a hravou lehkostí vyjádřit. --Bazi (diskuse) 4. 12. 2012, 11:27 (UTC)

Hořící strom asi nebude špatný nápad, pokud se ho podaří pěkně graficky ztvárnit. Do rohu se přesouvají poněkud přebujelé diskuse o nějakém dílčím problémku, jež frekvencí příspěvků na svém původním umístění už začaly otravovat lidi, kteří tam normálně přispívají nebo jej sledují. Jinak obecně považuji ta loga za dobrou věc, určité oživení, ujasnění si, co na ty stránky asi bude patřit. --Beren (diskuse) 4. 12. 2012, 13:29 (UTC)

Grafická práce je výborná, nemám výhrady kromě toho "pravidelná" - "pravidlová"... Dobrá práce :o) --Jaroslav Ondráš (diskuse) 4. 12. 2012, 06:15 (UTC)

Líbí se mi tato hlavní lípa, ty ostatní obrázky už méně, třeba trnkový keř je podle mě hodně složitá asociace. Určitě bych byl pro spodní řádek v 1. pádě (jako Vachovec1), pro reálnou Reálnou lípu (jako Rosičák).--Ladin (diskuse) 4. 12. 2012, 09:34 (UTC)

Ty lípy se mi moc líbí. Jsou vtipné, symbolické a v černobílé stránce osvěžující - fungují přesně jak má logo fungovat. Dávají pocit familiarity a orientace. Bylo mi líto, když to Tchoř revertoval. Přemýšlel jsem, proč (?!) a jestli ho nerevertnu zpátky, ale za rev. válku by nám to zas nestálo. Tak jsem rád, že se tu o tom mluví. Reo ⁺ | ^✉ 4. 12. 2012, 12:57 (UTC)

Mně to zase připomíná kdysi se samovolně množící oborové šablony pahýlů, které se následně horko těžko vracely zpět k jediné. Osobně si myslím, že je to krásná aktivita napřená zcela nesprávným směrem. Budu ale respekotat názor většiny. --Gampe (diskuse) 4. 12. 2012, 13:33 (UTC)

To by mě zajímalo, kterým směrem by se ta aktivita měla napínat?--Juandev (diskuse) 6. 12. 2012, 08:45 (UTC)

Nápad podporuji. O provedení se dá diskutovat, osobně bych byl opatrný s odvozováním čehokoli od znaků, ale to už je věc jiná. Když už je řeč o polidšťování lípy, zamyslel bych se nad zkrácením úvodu a možná redukci počtu "stolů" (Např. sestřičky se dají sloučit s oznámeními/návrhy). Při současném stavu je umění prokousat se odkazy na obecná pravidla a úvahy a "trefit se ke správnému stolu".--pan BMP (napište mi) 4. 12. 2012, 14:10 (UTC)

Hele, lidi, já Vám něco připomenu, jestli jste to možná zapomněli. Tady se má tvořit encyklopedie. Chápu, že lípa je důležité místo k diskusi, ale diskuse by měla být o encyklopedii. Ale kolikrát se tu o opravdu důležitých věcech nediskutuje ani zdaleka tak dlouho jako o tomhle... Račte si prosím uvědomit, co je na Wikipedii opravdu důležité a jestli to je logo stránky na stránce Pod lípou. Okino (diskuse) 4. 12. 2012, 14:19 (UTC)

Jistě, ale i tyto věci si při existenci různých pohledů na věc, musí komunita vyjasnit. Rozhodně je to lepší řešení, než spolu nemluvit a vést pouze revertační válku se SE: Mně se to líbí / rv: Mně se to nelíbí.--Kacir 4. 12. 2012, 16:50 (UTC)

Ještě že doposud se pod lípou řešili jen důležité věci viz o kus výše komentáře k objevnému zjištění, že "medicína není adekvátně zpracována" nebo trolování ohledně uzavření diskuse o Česku :) Mrzí mě jen, že jste ten komentář umístil jako reakci na mě, když jsem se snažil diskusi alespoň o něco posunout... To pak může Chmee2 na konferenci špekulovat nad lákáním nových editorů jak chce, ale když si člověk s odstupem prohlédne nějakou stránku, která má editorům pomáhat, zjístí, že je to podivný slepenec různých odkazů na neuvěřitelně zmatečné nesouvisející a zastaralé stránky a snahy o zjednodušení obvykle rychle narazí.--pan BMP (napište mi) 4. 12. 2012, 17:24 (UTC)

Když už jsme u toho loga, už má někdo připravené výroční logo k 250 000 článkům ? Aby se pak zase nenašel nějaký estét, že se mu nelíbí. --Jowe (diskuse) 4. 12. 2012, 15:39 (UTC)

Viz o pár sekcí výše … Commons. --Marek Koudelka (diskuse) 4. 12. 2012, 16:31 (UTC)

Aha, díky, přehlédl jsem. --Jowe (diskuse) 4. 12. 2012, 16:37 (UTC)

Taak, hodím sem svou trošku rozumu. Lip jsem si při změně všiml. A potěšili mě. Ale většina se mi moc nelíbila. Resp. nenarazil jsem na všechny, protože nesleduju lípu celou, ale dobrá mi tehdy přišla jen ta hlavní a technická. Návrhová a pravidlová vypadali divně, oznamovací celkem přijatelně. Když se teď dívám na návrhy, je to asi celkově lepší, ale

1. Návrhovou bych zkusil bez závitu, nebo alespoň bez kontaktu. (ten cuplík dole) Aby třeba vypadala zašroubovaná do kmene
2. Pravidelná se mi nelíbí, protože pravidla pro mě nejsou výstrahy a příkazy ale spíše návody a doporučení. Červená mi tu přijde moc útočná, co třeba radši modrou značku přikázaného směru jízdy? Pro dotažení vtipu bych zvážil rovný kmen.
3. Lípa reálná jaksi není reálná. Tam by měla být fotka, ideálně solitéru lípy na kopci. Ale fungovat by mohla i reálná textura koruny či kmene.
4. Lípa sdružení má podivný kmen a popravdě moc nepřipomíná logo sdružení. Navrhuji vzít logo wikimedia, obrátit vzhůru nohama, kolečko na hnědo, zbytek na zeleno a připíchnout na kmen.

Nápisy jsou v úvodní liště nyní nečitelné. (moc drobné) --Fafrin (diskuse) 4. 12. 2012, 18:06 (UTC)

Díky za konkrétní připomínky. K žárovce velmi dobrý postřeh, vyzkouším. Stejně tak jiná značka pro pravidla. Taky zvažuji, že bych pro horní lištu udělal verze samotných znaků bez nápisů. --Bazi (diskuse) 4. 12. 2012, 18:11 (UTC)

Místo Dětřichova a Vrchovištního potoka dej na Sestřičky opravdu sesterské projekty - Wikiverzitu a Wikizprávy, Wikislovník a Wikidŕuhy… hm, moc se jich tam asi nevejde. Co tam dát jen jejich loga? Ty by se mohly vejít i tři na jednu směrovku. --4. 12. 2012, 18:16 (UTC), Utar (diskuse)

Co se týká loga Wikimedie nebo sester, to jsem si zatím netroufal přímo použít, přece jen jsou "kopyrajtovaná". I proto ta lípa sdružení připomíná logo jen zlehka. Každopádně o názvech projektů do směrovek jsem uvažoval, prozatím jsem počkal na reakce, abych si ušetřil případně zbytečnou práci. --Bazi (diskuse) 4. 12. 2012, 18:22 (UTC)

Když jsem viděl lípu se směrovkami, napadlo mě, že by se lépe hodila na hlavní stranu. Pak by taky lépe vynikla "reálnost" reálné lípy. Otázkou je jak ztvárnit sestřičky. Napadl mě jiný druh stromu (smrk? topol? palma?), ale necítím se natolik výtvarně nadán, abych to sám ztvárnil... Berte to jako nápad, pokud se do toho někdo chce pustit, je k dispozici :) Loga se mi docela líbí, na druhou stranu Okino má pravdu - věnujeme tomu trochu moc energie. Takže jdu kutit na své pískoviště ;) --Shlomo (diskuse) 6. 12. 2012, 19:04 (UTC)

Děkuju za další návrhy lípy WM. Oba jsou dobré. O něco lepší mi přijde ta plnější, i když trochu působí jako květ tulipánu. Možná bych korunu posadil o trochu níž. Jinak nabízím provedení verze s nápisem. --Bazi (diskuse) 20. 12. 2012, 08:07 (UTC)

Nejsem grafik, instaloval jsem si kvůli tomu inkspace. Jde jen o návrhy, někdo schopný se toho snad chopí. Upravujte, vybírejte, ESO. Jsem rád, že se líbí.--Fafrin (diskuse) 20. 12. 2012, 10:00 (UTC)

Loga jsou velmi pěkná! Konečně to tu nevypadá tak fádně. — Loupežník (diskuse) 4. 12. 2012, 22:06 (UTC)

Loga a celá nová organizace stolů se mi moc líbí. Měla jsem trochu výhradu k pravidlové lípě kvůli příliš ostrým hranám trojúhelníku, které už neasociovaly tvar lípy ale současné řešení se mi líbí. Moc dobrá práce a díky za ní, Bazi! --Verosusa (diskuse) 5. 12. 2012, 09:17 (UTC)

Ta loga mi přijdou hnusná a rušivá (příliš výrazná), některá více, jiná méně. Osobně bych raději viděl variantu bez obrázků, nebo s nějakými podstatně méně výraznými.--Tchoř (diskuse) 5. 12. 2012, 11:01 (UTC)

Nepěkné a úplně zbytečné splácaniny různých obrázků a různých písem se zmatečnými nápisy (pravidelná, plamenná,...). Staří mazáci vědí o co jde, co si představí nováček pod pravidelnou lípou? Navíc ta celková obludná velikost na úkor jiných informací... Ideálně vrátit zpět a vyhnout se nepřínosným omalovánkám. Na hraní je pískoviště.--Tlusťa 5. 12. 2012, 13:00 (UTC)

Loga jsou myslím pěkná. Výše se nevybíravě vyjadřující staré mazáky pravděpodobně novým kouskům nenaučíme, ale nic si z toho nedělej, Bazi. Myslím že loga to tu polidšťují a oživují.--Vojtech.dostal (diskuse) 5. 12. 2012, 13:05 (UTC)

Z diskuse je vidět, že co člověk, to jiný vkus. Někteří jsou dokonce bez vkusu, nebo dokonce vkus nemají vůbec rádi. Já za sebe si uvědomuji, že některé věci jsou prakticky k ničemu a jsou na světě jen proto, aby byly hezké. Z tohoto hlediska oceňuji snahu něco vymyslet. Nápad se mi líbí. Dobrá práce. --Pastorius (diskuse) 5. 12. 2012, 13:16 (UTC)

Základní lípa se mi líbí, ale u některých odvozenin mám dojem, jako že nevíme, jak by se mělo téma symbolicky vyjádřit, ale že si myslíme, že tam něco musí být. A to je špatně.
Bazimu každopádně dík za původní lípu, za snahu o ty další a oceňuji i to, že svoje pojetí neprotlačuje. --Packa (diskuse) 5. 12. 2012, 13:29 (UTC)

Bazi své návrhy neprotlačuje, on je tam prostě vkládá. Tak se asi mají správně provádět změny na wiki. --Ladin (diskuse) 6. 12. 2012, 11:46 (UTC)

Ty odvozeniny jsou divné. Jako technika mne krtinec, ze kterého vyrůstá karikatura ozubeného kola uráží. Nad lípou na pružině jsem musel chvíli přemýšlet (a vyčistit brýle), než mi došlo, že je to paragraf. Jakým způsobem má sopka plivající oheň symbolizovat obsah rubriky "V rohu" jsem nepochopil dosud. Základní myšlenka nahradit pěknou, ale příliš reálnou lípu zjednodušeným obrázkem je správná. Odvozeniny jsou dosti násilné a nejsou to ani piktogramy, ani návodné kresby. Klidně bych se bez nich obešel. Leotard (diskuse) 5. 12. 2012, 21:36 (UTC)

Navrhněte zlepšení! Kolega Bazi je otevřen názorům ostatních, jak je vidět z jeho reakcí na podněty v diskusi výše. Já bych například klidně do sekce "Pod reálnou lípou" použil skutečnou lípu, jak tu už někdo navrhoval, sekci "V rohu" bych přejmenoval na sekci "U krbu", pak by piktogram seděl. Ten paragraf se mi taky úplně nezdá, ale lepší nápad nemám. --Vachovec1 (diskuse) 5. 12. 2012, 21:52 (UTC)

@Leotard, ad sopka: Nejde o sopku, ale o plamen. Na Soubor:Pod lípou cs.svg jsou všechny obrázky lépe vidět, lípa rohová je označena jako plamenná, od plamenných diskuzí (ač současný stav je spíše lípa, kde chcíp’ pes, snad nejmenší provoz ze všech stolů). --5. 12. 2012, 22:03 (UTC), Utar (diskuse)

Děkuji Vachovci1 za IMHO skvělý nápad s Krbem. Ten může vyjadřovat jak onu "plamennost" diskusí, tak i umístění někde v koutě, při zdi. Takže zde informuji, že jsem navrhnul příslušné přejmenování stránky. --Bazi (diskuse) 7. 12. 2012, 01:49 (UTC)

Ne všechna loga se mi líbí, ale tento system velmi schvaluji. Jednotný vizuální styl, který je zároveň vzhledem k cizojazyčným wiki jedinečný. +1 Bazi. --YjM | _d^p 6. 12. 2012, 11:09 (UTC)

Vypadá to tady teď jak v nějakých dětských omalovánkách. --194.213.41.2 6. 12. 2012, 11:13 (UTC)

Jak to fakticky vypadá je zcela podružná marginálie - pseudoproblém, který odvádí od mnohem závažnějších problémů ... ostatně i dětské omalovánky mohou být graficky velice hezké a poutavé. 62.168.13.130 6. 12. 2012, 11:50 (UTC)

To je pravda. Sice se mi to nelíbí, ale není to podstatné. Kromě toho se dobře změnila hlavička, je přehlednější. --194.213.41.2 6. 12. 2012, 14:24 (UTC)

Zkusil jsem pokračovat další úpravou úvodu, podle slovinské inspirace. Kromě hlavní lípy je na ostatních stránkách celkem málo úvodního textu, takže velké logo je trochu nepatřičné. Nabízí se možnosti:

1. Vložit i do ostatních stránek úvodní instrukce z hlavní lípy formou tabulky
2. Nechat loga obtékat tabulkou s navigací mezi stoly.
3. Přesunout odvozená loga pod navigaci, vedle archivu.
4. Úplně vypustit jednotlivá odvozená loga z každé stránky a ponechat je jen v navigaci. Velké logo nechat jen na hlavní stránce Pod lípou.

Možná jsou i jiné varianty, stačí říct. --Bazi (diskuse) 6. 12. 2012, 14:22 (UTC)

I já musím říct, že ta nová hlavička je o mnoho povedenější než ta bývalá. Ale jak už tady někdo psal, tímto bychom se opravdu zabývat moc neměli. — Draceane ^diskuse 6. 12. 2012, 14:49 (UTC)

Hlavní článek kategorie

U řady hesel i v úvodu kategorií naskákalo v posledních dnech červené označení jakési šablony místo textu, např. heslo Pivo, či kategorie:Sýry. Dřív tam bylo uvedeno např. Hlavní článek|Sýry, nyní červený nápis.--Zákupák (diskuse) 20. 12. 2012, 06:02 (UTC)

Napraveno, bylo to tam nastesti jen dve hodiny. --Jklamo (diskuse) 20. 12. 2012, 06:57 (UTC)

Kráter nebo (kráter)?

Nedávno jsem začal pracovat na článcích týkajících se povrchu Měsíce, mezi ně patří i články o měsíčních kráterech. Několik jich už existovalo, např. Kráter Archimedes, Kráter C. Herschel atd., takže jsem pokračoval s obdobným pojmenováním článku - Kráter + název. Nebyl by ale správný název např. Archimedes (kráter)? Související články (měsíční moře, brázdy, aj.) jsou s těmito navzájem provázané wikiodkazy, nerad bych pokračoval ve vytváření špatně pojmenovaných článků. Mělo by to být jednotné především kvůli tomu odkazování, aby se nestávalo, že jeden článek bude obsahovat wikilink Archimedes (kráter) a další Kráter Archimedes. Nebo pro jistotu vytvořit rovnou k článku i přesměrování? Prosím o názory, v případě potřeby vytvořené články přejmenuju.--Chalim Kenabru (diskuse) 18. 12. 2012, 15:31 (UTC)

Ahoj, volil bych Kráter XXXX, jelikož se pak dá do rozlišovače případně dát planeta/těleso, kde se kráter nachází. Tedy pak Kráter XXXX (Mars) vs. Kráter XXXX (Měsíc). Přijde mi to snazší než mít XXXX (kráter, Měsíc). S pozdravem --Chmee2 (diskuse) 18. 12. 2012, 15:35 (UTC)

Myslím, že v takovém případě bude stejně vhodné založit ta přesměrovávání. Obojí je v rámci systému názvu na Wikipedii do jisté míry očekávatelné. Což je také důvod, proč na věc nemám názor. --Tchoř (diskuse) 18. 12. 2012, 18:01 (UTC)

Myslím, že by to mělo být s rozlišovačem bez slova "kráter" na začátku. S tím slovem to moc očekávaný název není. Rozlišovač a přesměrování je standardní způsob, jak se s problémem několika článků stejného jména vypořádat. A to i přesto, že rozlišovač může mít poté dvě slova. Takových případů ale nebude zas tak moc. Miraceti 19. 12. 2012, 14:35 (UTC)

Pro srovnání, jak se to dělá na anglické Wikipedii (a zdá se, že i jinde): en:Cassini (lunar crater) vs. en:Cassini (Martian crater). Nevidím zásadní důvod, proč to dělat jinak, i na naší Wikipedii jsou rozlišovače osvědčené. Pokud je třeba upřesnit těleso, lze ho uvést ve formě Cassini (kráter na Měsíci) vs. Cassini (kráter na Marsu). magairlín ✉ 19. 12. 2012, 14:52 (UTC)

Rovněž bych se klonil k verzi s rozlišovačem, měl by mít právě tento význam. Tohoto nejednotného pojmenování článků je více, namátkou Huygens (sonda), ale vedle toho sonda Cassini. Co se týče povrchu Měsíce, přejmenuju články do podoby s rozlišovačem v názvu a opravím wikilinky. Díky za vyjádření.--Chalim Kenabru (diskuse) 21. 12. 2012, 08:29 (UTC)

Dotaz - jméno

Je nějak možné změnit své uživatelské jméno? Díky, Míra, 20.12.2012 14:05

Vizte Wikipedie:Změna uživatelského jména. S pozdravem --20. 12. 2012, 13:16 (UTC), Utar (diskuse)

Nová hlavička Pod lípou

Bazi udělal novou hlavičku Lípy. Na jednu stranu oceňuji, že vyhodil méně podstatné věty (jak vzniklo označení Pod lípou) a že přeformuloval ne moc dobře napsanou část U editorů a editorek Wikipedie se očekává... Nelíbí se mi uspořádání informací do tabulky, kde se méně zkušení uživatelé v mnoha řádcích a sloupcích IMHO moc nevyznají. Obrázek lípy uprostřed tabulky mi přijde jako vyplňování prázdného místa (ilustrační a vlastně všechny obrázky jsou vždy vpravo nahoře). Chápu Baziho záměr – lípou oddělit části Potřebuji... a Jak se zde chovat – ale není to ono.

Bylo mi jasné, že tento úvod potřebuje být trochu přehlednější – proto jsem se snažil předat část Pokud potřebujete. Samozřejmě mě napadlo udělat z toho seznam, ale myslel jsem si, že tato část potřebuje být co nejkratší.

Původní vzhled chtěl určitě vylepšit a dík že se i to Bazi pokusil, ale takto to podle mě není přehledné. --Packa (diskuse) 6. 12. 2012, 15:04 (UTC)

Díky moc za vyjádření. S tím záměrem oddělení jste to trefil. Co se týká "Jak se zde chovat", připadá v úvahu např. přesunutí celé buňky dolů do sloupce vedle archiv. Nebo její roztažení do pruhu našíř mezi úvodní tabulku a navigační tabulku stolů, v pěti buňkách odpovídajících jednotlivým odrážkám. V obou případech by se tím zbytek úvodní tabulky roztáhnul a logo Lípy by se dostalo k pravému okraji.

Na mém monitoru s rozlišením 1280 x 1024 mi připadla úvodní tabulka příliš roztažená na šířku, čímž neefektivně zabírala prostor. V současné formě využívá prostor nejefektivněji. Uvítám ale postřehy dalších wikipedistů s jinými monitory. --Bazi (diskuse) 6. 12. 2012, 15:21 (UTC)

Ještě dodatek: Já osobně bych udělal záhlaví všech těchto tabulek se zeleným podkladem, aby se zdůraznilo jejich členění a návodnost uživatele pomocí eyecatcher efektu. Ale protože můj předchozí pokus kolega G3ron1mo opravil a nejsem si jistý, jestli by získal dostatečnou podporu, nesnažil jsem se tuto změnu rovnou provést. --Bazi (diskuse) 6. 12. 2012, 17:29 (UTC)

Připojuji se s díkem za dobrý kus práce. Upravil jsem trochu rozložení pro lepší přístupnost a sémantiku; do tabulky patří pouze strukturované informace (což se snad dalo říci o části "Potřebuji...", ale ne o zbytku tabulky). Co se zeleného podkladu týče, mně osobně se docela zamlouvá (ježto je barevně sladěný s motivem lípy), ale sdílím Vaše obavy o podporu v komunitě :( --Shlomo (diskuse) 6. 12. 2012, 18:36 (UTC)

rozhodně je to aspoň jednotnější, než předchozí pokus o ikony. JAn (diskuse) 6. 12. 2012, 19:47 (UTC)

Konečně vypadá záhlaví k světu, je přehledné a srozumitelné. Už nebudu vymýšlet žádné rádoby vtipné pojmenování ikonek, ale stále se mi nelíbí. --Leotard (diskuse) 6. 12. 2012, 20:08 (UTC)

Díky za reakce a za ESO. Současná podoba se mi líbí mnohem víc. Sice je část Potřebuji… pořád IMHO zbytečně dlouhá, ale jestli je pro ostatní důležitější její současná přehlednost, klidně ji tak nechme. Jen s dovolením vyhodím řádku s žádostí o bota. To bude potřebovat tak málo česky mluvících uživatelů, u kterých bych navíc – pokud už vytvoří smysluplného bota – očekával hlubší znalosti principů Wikipedie, takže budou vědět, jak si to najít. Cizinci pak na žádost půjdou nejspíš ze své Wikipedie přes interwiki, nebo se prostě zeptají na ambasádě.
Nakonec sekce Jak se zde chovat? může být psána normálními větami, když není v tabulce a nemusí se tak šetřit místem. --Packa (diskuse) 6. 12. 2012, 21:05 (UTC)

Veskrze je mi ta podoba docela jedno, souhlasím tak nějak se vším. Dovolil jsem si ale několik oprav po jazykové stránce. --Mates (diskuse) 6. 12. 2012, 21:38 (UTC)

Omlouvám se za zmaření jazykového úsilí, ale dovolil jsem si jít opačným směrem a všechny verze pokrátit. Čím méně textu, tím snáz se v něm člověk zorientuje a najde co potřebuje. To už byl můj záměr od začátku úprav: udělat to uživatelsky co nejpřívětivější, nejpřehlednější. A děkuji všem kolegům, kteří k tomu také přispěli (nebo ještě přispějí) svými nápady a připomínkami. --Bazi (diskuse) 7. 12. 2012, 01:44 (UTC)

Dobrý den, záhlaví je sice nyní přehledné a srozumitelné, ale mně osobně se nelíbí, že se asi o třetinu prodloužilo. Považoval bych za pozitivní, kdyby bylo záhlaví natolik krátké, aby nezabíralo celou obrazovku. Pokud jde o lípu v záhlaví, upřesnostnil bych tu, co tam byla dříve, před tou nynější – když už se dívám na počítačový monitor, který je dílem člověka, raději na něm vidím živou lípu, která je výtvorem přírody, než nakreslenou lípu umělou. Zdraví Fagnes (diskuse) 23. 12. 2012, 09:33 (UTC)

Želary

Prosím odstranění chyby v aktualitách u oznámení o úmrtí Květy Legátové - kniha Želary není předlohou pro stejnojmenný film. Ten byl natočen podle její knihy Jozova Hanule. --AndreasCZ (diskuse) 22. 12. 2012, 19:33 (UTC)

Můžete upravit sám →‎ zde. --Marek Koudelka (diskuse) 22. 12. 2012, 19:42 (UTC)

Díky za radu, nevěděl jsem, že tuto sekci mohou editovat i "obyčejní smrtelníci" :-) --AndreasCZ (diskuse) 22. 12. 2012, 22:15 (UTC)

Zahrady

Řeším tady dilema jaký článek vytvořit k některým významným pražským zahradám. Starší literatura z 80. a 90. let uvádí, že byly založeni zahrady 2 (malá a velká). Ty byly později sloučeny. Tato literatura také dále operuje s názvy Pálffyovská zahrada a Fusterberská zahrada.

Na druhé straně novější literatura tyto zahrady zase členění a věnuje se jim odděleně. Tedy Malá Pálffyovská, Velká Pálffyovská, Malá Fusternberská, atd.

Jak to mám pojmout tady na Wikipedii? Mám vytvořit 4 články, nebo 2? Pokud 2 mají se ty články jmenovat v singuláru, nebo plurálu?--Juandev (diskuse) 22. 12. 2012, 03:56 (UTC)

Já jsem pro dva články v singuláru. Zahrady spolu sousedí a patřily k jednomu paláci. Něco jako: „Pálffyovská zahrada se dělí na dvě samostatně řešené zahrady, Malou P. a Velkou P.“ - a dvě sekce článku s popisem každé z nich. Ona i tak je situace s propojeným zahradami poněkud nepřehledná, celkem jen čtyři články (vč. Kolovratské a Ledeburské) by orientaci ulehčily. Také by pomohl lepší-více ilustrační popis uspořádání zahrad a jejich souvislost s paláci v úvodní části článku Palácové zahrady pod Pražským hradem. --Matěj Orlický (diskuse) 22. 12. 2012, 10:20 (UTC)

Aha, to jsem nevěděl, že tenhle článek existuje - bych si ušetřil práci. Ale je fakt, že jednotlivé zahrady jsou často zmiňovány v literatuře, takže si asi článek zaslouží. Tak díky za pomoc.--Juandev (diskuse) 22. 12. 2012, 10:51 (UTC)

Orientaci by mohl pomoci i Navbox, nazvaný např. právě {{Palácové zahrady pod Pražským hradem}}. --22. 12. 2012, 11:34 (UTC)~, Utar (diskuse)

Aha, díky. No já jsem spíš uvažoval nad relevancí toho článku.--Juandev (diskuse) 22. 12. 2012, 12:43 (UTC)

Dívám se zde na vaše počínání, vzhledem k de:Gärten der Prager Burg, což jsem provizorně prolinkoval s Palácové zahrady pod Pražským hradem, což je ale nepřesné - je to jen polovička toho co na de:WP. Já jsem dal v článku dohromady všechny zahrady, tedy nejen pod hradem, ale i na hradě, viz www.hrad.cz/.... Vzhledem k tomu, že jednotlivé zahrady mají mít vlastní články, je to optimální. Ptám se tedy, zda by to nebylo třeba zde předělat. Mimochodem, v článkcích o zahradách, uvedených zde, všude stojí, že jsou kulturní památkou, a je tam i uveden odkaz; ovšem na té stránce se hovoří jen o příslušných palácích, ne o zahradách. -jkb- disk de: 23. 12. 2012, 23:40 (UTC) - - - P.S. Kde se tu vzala Velká Fürstenberská zahrada? A Ledebur se píše Ledebur a ne Ledebour nebo Ledeburg. -jkb- disk de: 24. 12. 2012, 00:47 (UTC)

Němci to mají nepřesně, zahrady k sobě nepatří. Jsou zahrady Pražského hradu, které jsou na území Hradčan a pod správou Pr. hradu. Pak jsou Palácové zahrady pod Pražským hradem, které jsou na Malé Straně na svahu pod Hradem, patřily k pův. malostranským šlechtickým palácům a provozuje je Nár. památkový úřad. V textu článku Palácové zahrady pod Pražským hradem je chybně uváděno Palácové zahrady Pražského hradu, to je potřeba upravit a upřesnit. Velká Fürstenberská zahrada je ve spodní části nepřístupná - je součástí polského velvyslanectví sídlícího ve F. paláci, její svažitá-terasovitá část je přístupná mj. uličkou vpravo kolem plotu dolní části zahrady. --Matěj Orlický (diskuse) 27. 12. 2012, 17:51 (UTC)

Přání k Vánocům a k novému roku

Pod šťastnou a veselou lípou

Všem wikipedistům Přeji Vám krásné prožití vánočních svátků a šťastný Nový rok, v Novém roce hodně nových a vylepšených článků a hlavně co nejméně sporů.--Mirek256 23. 12. 2012, 09:51 (UTC)

Připojuji se k Mirkovi se stejným přáním Vám všem. --JirkaSv (diskuse) 23. 12. 2012, 22:49 (UTC)

Ahoj všem, i já se připojuji s přáním příjemného prožití Vánoc a hodně štěstí a zdraví do roku 2013 jak v soukromém, tak i wikipedistickém životě. Podobně jako v minulých přáních, i tentokrát vyzdvihnu převážně to, že jsem moc rád, že se tady se všemi z vás mohu pravidelně potkávat a společně tak můžeme tvořit jeden z nejzajímavějších projektů současnosti. V loňském přání bylo velice pěkné vidět množství zajímavých věcí, které pro vás bylo v proběhlém roce nějakým způsobem důležité. Rád bych na to navázal a tak i letos bychom mohli v jedné, dvou větách dát vědět ostatním o tom, co pro nás bylo důležité. Užijte svátků a hodně sil.

1. Radost mi udělala množství popularizačních aktivit spojených s WikiProjektem Chráněná území a to, že se nám postupně daří budovat dobré jméno v odborných kruzích na toto téma. Bohužel letos byl významnou měrou i ve znamení smutku s ohledem na ztrátu dvou skvělých kolegů. Vzpomeňme i na ně. Per atria mortis ad astra. --Chmee2 (diskuse) 23. 12. 2012, 23:29 (UTC)
2. Z mých "aktivit navíc" by se určitě daly zmínit věci jako Studenti píšící Wikipedii nebo letošní podařená konference wikipedistů, nicméně největší radost mi dělají šikovní nováčci - není nic lepšího než nový wikipedista, který hledá chyby v mých starých článcích nebo je vylepšuje. Buďme na ně laskaví, vítejme je a chvalme jim jejich první články, pomáhejme jim a zajímejme se o způsoby, jak jim to ulehčit. Přeji krásné svátky všem vám, kteří ve svém volném čase pracujete na tomto nádherném díle. --Vojtech.dostal (diskuse) 23. 12. 2012, 23:46 (UTC)
3. Fakt, že jsme dosáhli hranice čtvrt milionu článků (a to již před 21. 12., takže jsme to stihli i před obávaným koncem světa). Jsem také rád, že se zároveň jednalo o nepochopení a že to ve skutečnosti odstartovalo novou éru. Doufám, že i pro Wikipedii. Jsem také rád za to, že se letos naše řady rozrostly o dost dalších kvalitních přispěvatelů. Byl bych rád, kdyby se i v nadcházejícím roce se připojili další takoví. A také bych si přál, i když je to trochu utopistické, aby v příštím roce nevzniklo zas tolik rozepří a nebylo třeba arbitráží mezi kolegy. Přeji všem taktéž veselé Vánoce a hodně štěstí do nového roku, ať už v soukromém životě, nebo v práci na Wikipedii. --Mates (diskuse) 24. 12. 2012, 00:05 (UTC)
4. Více klidu a pohody na práci a příjemnější atmosféra, což se u mě osobně projevilo v pár nových dobrých článcích a v odhodlání věnovat se rozvoji Wikipedie, kultivaci a povzbuzení wikikomunity ve větší míře. A dobrý pocit z každé nové wikikytičky, ať už obdržené, nebo udělené. Šťastné a veselé (lipové) Vánoce všem! :) --Bazi (diskuse) 24. 12. 2012, 02:18 (UTC)
5. Podobně jako loni jsem bohužel opět významně nepřispěl, ale s potěšením sleduji, jak se to tu rozrůstá; díky, že tu můžu mezi vámi trávit čas. Taky jsem se konečně zúčastnil jednoho setkání pod reálnou lípou. Přeji vše dobré.--Ben Skála (diskuse) 25. 12. 2012, 22:55 (UTC)

Všetkým kolegom želám šťastné a pokojné Vianoce, všetko najlepšie v Novom roku a neformálnejšiu atmosféru na wiki. Srdečné pozdravy zo zamŕzajúceho Slovenska. --Lalina (diskuse) 24. 12. 2012, 12:39 (UTC)

K tomu se připojuji.--Juandev (diskuse) 24. 12. 2012, 15:21 (UTC)

Přejímání obrázků z ukrajinské (ruské) Wikipedie

Jakým způsobem lze převzít obrázek, jestliže je v Commons jeho název v azbuce? (Příklad: Файл:Тартаків01.jpg).

Případně, jak vytvořit jeho "kopii" s popisem v latince? Vložíte-li totiž Soubor:Тартаків01.jpg, obrázek se v naší Wiki, (ale ani např. v anglické Wiki) neobjeví.--Lad.Raj (diskuse) 26. 12. 2012, 23:34 (UTC)

Pokud je obrazek na Commons, tak se normalne zobrazi, at uz je nazev v azbuce nebo v cinskych znacich. Pokud je ovsem jenom na lokalni wiki (coz je pripad odkazovaneho), je ho treba nejprve prenest na Commons, pokud ma vhodnou licenci (coz odkazovany ma). --Jklamo (diskuse) 27. 12. 2012, 00:10 (UTC)

Pochybuji o vhodne licenci, pokud je v levém horním rohu (c) --Maxx (diskuse) 27. 12. 2012, 22:35 (UTC)

s EK Podle popisu problému soubor pravdpodobně není na Commons, ale jako fair-use v ukrajinské/ruské Wikipedii. Pokud je pod kompatibilní licencí, lze ho přenést na Commons, např. pomocí nástroje Commonshelper, viz např. en:Wikipedia:Moving files to the Commons. — Gumruch ^(disk.) 27. 12. 2012, 00:12 (UTC)

Pes je zakopaný v tom, že Vámi zmiňovaný uk:Файл:Тартаків01.jpg, je nahrán na Ukrajinské Wikipedii, ale ne na Commons. To je možné. Na některý jazykových mutacích se objevují soubory, které nejsou na Commons. Takové soubory nelze používat na české Wikipedii. Důvody mohou být např. licenční.--Juandev (diskuse) 27. 12. 2012, 07:34 (UTC)

Soubor jsem přenesl na Commons pomocí nástroje CommonsHelper. Nebylo to ale triviální, informace se nepřenášely automaticky. Navíc jsem doplnil commonsovskou šablonu {{Watermark}}, která se týká právě onoho podpisu ve fotografii. Pokud jde o licenci, fotografie je pod GFDL, tedy na Commons přenesitelná. Okino (diskuse) 28. 12. 2012, 10:19 (UTC)

Wiki miluje památky

Hezký den vespolek! Chtěla bych poděkovat všem, kteří se podíleli na pracích spojených se soutěží Wiki miluje památky. Především svou neúnavnou mravenčí prací při vkládání obrázků nejen do seznamů, ale hlavně do článků o obcích a místních částech a do hesel o jednotlivých památkách. Velkou práci odvedli i dobrovolníci, kteří kategorizují jednotlivé soubory na Commons. Všem patří (nejen) můj velký dík. --Jana Lánová (diskuse) 27. 12. 2012, 07:37 (UTC)

Jo, byl to dobrý nápad a dobrá práce pánů Limojoe a Aktron, kteří na tom odvedli nejvíc práce. Pokud se k nim příští rok někdo připojí, bude to vypadat zase o chlup lépe a oddálí se, že někdo z nich vyhoří.--Juandev (diskuse) 30. 12. 2012, 09:17 (UTC)

Jde nějak zjistit, kdo konkrétně sleduje určitou stránku na wikipedii?

Měla bych jeden dotaz. Jde nějak zjistit jací wikipedisté, jmenovitě, sledují určitou stránku? Vím, že jejich počet lze zjistit pomocí informací o stránce, ale pouze počet. Díky moc za odpovědi. ♥ K123456  26. 12. 2012, 18:08 (UTC)

Nejde. Tyto informace jsou považovány za důvěrné. --Mormegil ✉ 26. 12. 2012, 18:13 (UTC)

OK. Díky. :-) ♥ K123456  26. 12. 2012, 18:14 (UTC)

Kde třeba na [14] najdeš ten počet sledujících? Miraceti 26. 12. 2012, 22:26 (UTC)

Správci to tam mají. --Reaperman (diskuse) 26. 12. 2012, 22:38 (UTC)

Nešlo by to udělat tak, aby tento přehled měli i zavedení uživatelé? Je to docela praktická věc. Osobně sleduji zhruba 500 článků a takový přehled by se mi hodil. Mohl bych si tak mezi hlídané články přidat i ty co nikdo nehlídá. --JirkaSv (diskuse) 26. 12. 2012, 22:46 (UTC)

Osobně nepovažuju to číslo za moc vypovídající, nikdo neví kolik z těch uvedených je na wiki vlastně ještě aktivních a opravdu články sleduje. Že to není přístupné všem bude asi ovlivněno i tím, že tu historicky máme seznam nesledovaných stránek, opět přístupný jen správcům (pravděpodobně proto, aby nějaký vandal nezískal kontrolu nad články, které nikdo nesleduje, respektive v tomto případě sleduje jen velmi málo lidí), a zobrazení počtu sledujících by toto omezení obešlo. --Reaperman (diskuse) 26. 12. 2012, 23:00 (UTC)

• Počet sledujících určitou stránku lze, na příslušnoun aplikaci odkazuje záložka Zobrazit historii u každé stránky tuto stánku například sleduje... identit.--Rosičák (diskuse) 27. 12. 2012, 05:57 (UTC)
  • Zajímavé. Pokud má ale stránka pod 30 sledujících (což je v případě cs dost častý jev), tak se mi počet sledujících nezobrazí.--Juandev (diskuse) 27. 12. 2012, 07:30 (UTC)
    • @ Juandev: Když kliknu na Informace o stránce, toto se nachází v levé části wikipedie v sekci nástroje, tak je tam klidně napsán pouze jeden sledující (u nějaké konkrétní stránky). Ale nevím, zda to tak nefunguje pouze u správců a nejsem si teď jistá, zda jsi správce. ♥ K123456  27. 12. 2012, 10:07 (UTC)
      • Já to tam nemám, takže u nesprávců tato funkce zřejmě není přístupná. --Shlomo (diskuse) 27. 12. 2012, 13:09 (UTC)

Počet sledujících v informacích o stránce se zobrazuje jen uživatelům s uživatelským právem unwatchedpages („Zobrazování seznamu nesledovaných stránek“; je to totéž jako přístup ke speciální stránce Speciální:Nesledované stránky), tzn. na české Wikipedii jen správcům. --Mormegil ✉ 27. 12. 2012, 17:10 (UTC)

A je to nutné tajit před nespávci?--Rosičák (diskuse) 27. 12. 2012, 17:26 (UTC)

Jistě, důvod si přečtete výše. --G3ron1mo 27. 12. 2012, 17:36 (UTC)

Já to četl kolego. Z diskuse výše vyplývá, že toto zatajování statistiky je v zájmu ochrany před vandaly. Příliš tomu nerozumím. Spíše by bylo potřebné podchytit nesledované stránky nežli je skrýt. Tedy se zeptám. V okamžiku, kdy nikdo stránku nesleduje, ví o tom alespoň správci v souhrnném výpisu speciálních stánek?--Rosičák (diskuse) 27. 12. 2012, 18:18 (UTC)

Mezi správci a prostými smrtelníky stojí ještě celkem široká skupina důvěryhodných nevandalů Automatičtí strážci. Snad by to mohli vidět, když někteří chtějí.--Jann (diskuse) 27. 12. 2012, 20:19 (UTC)

Moc v tom záchranu evidence vandalismů nečekejte. Já (a jistě nejsem sám) si denně připisuju 5-25 hesel do sledovaných po jejich úpravě, a zároveň denně jich hezkých pár vyřazuju, těch starších a ne mnou založených z evidence. Takže se to hodně mění, ze dne na den.--Zákupák (diskuse) 27. 12. 2012, 18:33 (UTC)

Pokud by někdo chtěl rozšířit svůj seznam sledovaných stránek o některé nikým nesledované, můžete se zkusit obrátit na Zdenkka2, který s ambicemi nějak záležitost řešit kandidoval na správce a zřejmě už má problematiku nějak promyšlenu.--Tchoř (diskuse) 30. 12. 2012, 11:11 (UTC)