Wikipedie:Pod lípou/Archiv 2016/02

Tato diskusní stránka je archivovaná.

Už ji prosím neupravujte. Pokud chcete na nějaké téma navázat, začněte novou sekci na současné diskusní stránce.

Seznam ostrovů Faerských ostrovů

Zdravím, vím že to jsem trošku nepatří, ale nezle tento seznam Seznam ostrovů Faerských ostrovů lépe pojmenovat? Děkuji.--Mirek256 29. 3. 2016, 17:15 (CEST)

Jmenné prostory

Chtěl bych zde otevřít diskusi na několik starších i novějších témat ohledně jmenných prostorů. --Dvorapa (diskuse) 1. 3. 2016, 23:47 (CET)

Rejstřík, Příloha

Jmenný prostor Rejstřík tu již máme nějaký ten pátek. Původní návrh spočíval ve vyčlenění seznamů do tohoto jmenného prostoru a připomínal, že bude potřeba k tomuto jmennému prostoru vytvořit pravidla k použití. Ta sice vytvořená byla, nicméně neprošla schvalovacím procesem (nedivím se, IMHO nejsou dobře napsaná). Stejně tak seznamy nebyly dosud vyčleněny, pouze byla v tomto jmenném prostoru vytvořena přesměrování na některé z nich (nevím, zda na všechny, spíš myslím, že ne). Zajímalo by mě, jaký je nyní účel tohoto jmenného prostoru, který jako jediný nyní není nijak rozumně využíván (když nepočítám JP Topic – relikt po Wikipedie:Flow) a chtěl bych případně obnovit diskusi nad příslušným pravidlem a obsahem tohoto prostoru. Narazili jsme na tuto drobnost v této diskusi o smazání. Jednak se zdá, že seznamy lze přesunout na různé další projekty Nadace (což má svá pozitiva ale i negativa viz diskuse), tudíž by tento (nyní neužitečný) jmenný prostor ještě více ztratil na užitečnosti. --Dvorapa (diskuse) 1. 3. 2016, 23:47 (CET)

Osobně bych JP Rejstřík nahradil JP Příloha, který by snesl mnohem více, než jen seznamy. Ale pravděpodobně by skončil stejně jako onen Rejstřík. --Silesianus (diskuse) 2. 3. 2016, 09:23 (CET)

Také si myslím, že by to ve finále dopadlo úplně stejně. A u toho Rejstříku je to podle mého celkem škoda, měl velký potenciál. Nejsem zastáncem JP Příloha, jeho účel mi přijde příliš předimenzovaný, JP Rejstřík by podle mě byl postačující, kdyby se ovšem naplno využil jeho potenciál, tzn. kdyby se naplnil jeho původní záměr. V tomto stavu je to upřímně bohužel spíše ke kompletnímu smazání a deaktivaci daného JP. --Dvorapa (diskuse) 2. 3. 2016, 23:36 (CET)

Vezměme si např. diskutovaný Seznam organismů se shodným latinským rodovým a druhovým jménem. To podle mne nemá co dělat v HJP Wikipedie. Argumenty pro ponechání typu „je to hezká hříčka“ či „uvedené informace mohou být někomu užitečné“. Ale jako příloha k článku Biologická nomenklatura by to myslím šlo. Nebo třeba tvořím toto, které by dle mého taky nemělo úplně v HJP místo, ale jako příloha k FK Krasnodar, proč ne? Upřímně bych rád o JP Příloha rozproudil diskuzi, na mé nesmělé návrhy však nikdo zvlášť nereagoval. --Silesianus (diskuse) 3. 3. 2016, 12:38 (CET)

Na obojí by stačil JP Rejstřík. Na Wikipedie:JP jsem u jeho definice popsal, jaký by mohl být podle mě jeho účel: „Rejstřík – obsahuje seznamy podobných nebo souvisejících článků řazených podle určitého klíče, případně tabulku takových článků s dalšími sloupci různých dat vyčleněných z hlavního jmenného prostoru. Cílem seznamů je buď nahrazení příliš dlouhého rozcestníku nebo vyčlenění dlouhých seznamů či výpisů dat ze článků.“. Jiné možnosti „příloh“ mi přijdou nadbytečné a neencyklopedické, proto mi přijde účel takového JP předimenzovaný. Každopádně se nebráním další diskusi, proto prosím kohokoliv o názor na jmenný prostor pro seznamy/přílohy. --Dvorapa (diskuse) 3. 3. 2016, 15:01 (CET)

Já bych byl pro zavedení příloh - navíc bych do nich vyčlenil například data o jednotlivých ročnících nějakého klubu v nějakém sportu, což je většinou nějaká souhrnná tabulka zápasů, případně hráčů, mnohdy bez jakéhokoliv popisu (příklad). Doporučuju podívat se na Wikislovník, kde přílohy již nějaký čas fungují a postupně se nachází jejich uplatnění. Rozhodně ale ne každý seznam lze přesunout do příloh/rejstříků, což byla chyba, na kterou doplatil první pokus o zavedení rejstříků před mnoha lety. JAn (diskuse) 3. 3. 2016, 15:24 (CET)

K tomu jen poznámku, že na Wikislovníku je velmi striktně daná a důsledně dodržovaná struktura slovníkových hesel (se značným využitím mnoha poměrně sjednocujících šablon) a je docela jasné, že různé „povídací“ a vysvětlující texty by do toho nezapadaly, takže se vyčleňují zvlášť. Přílohy jsou tam tak trochu i na cestě od základního slovníkového obsahu směrem k nápovědě a dalším doprovodným stránkám, jen to holt není nápověda k užití projektu, ale nápověda k užití slovníkového obsahu. Oproti tomu je podoba encyklopedických článků o dost mnohotvárnější, jsou to témata z mnoha oborů a postavená mnoha různými způsoby (tu o abstraktním pojmu, tu o konkrétním člověku atd.), takže jednak tato tvárnost snáz snese všemožné typy obsahu a jednak není až tak zřejmá hranice mezi tím, co by mělo patřit do hlavního prostoru a co do příloh. Může se to dost lišit podle vědního oboru nebo podle typu článků. Jedna věc jsou ty typické rejstříky, tedy seznamy článků, které tak trochu suplují kategorie, ale můžou být strukturované podle jiných užitečných hledisek. Ale pak už to je dost nejisté. Např. tu zazněly tabulky sportovních zápasů, ale pak jsou tu třeba seznamy nositelů vyznamenání nebo oceněných, jsou tu jednotlivé ročníky ocenění, případně i ročníky festivalů, ročníky olympiád atd., k článku Brno např. můžeme za přílohu považovat článek Dějiny Brna, ale taky nemusíme... Bude holt obtížnější nějak vyjasnit, co a proč by mělo patřit do příloh. --Bazi (diskuse) 3. 3. 2016, 16:23 (CET)

Řeknu jen jedno: jsem rozhodně proti jmenným prostorům Rejstřík a Příloha. Přijde mi, že jsou založené jen na nedostatku fantazie, jak mohou „články“ v hlavním jmenném prostoru vypadat. Jak píše správně Bazi výše, „podoba encyklopedických článků je mnohotvárná“, a neustálé tlačení všeho do přesných škatulek ve výsledku, myslím, Wikipedii moc neprospěje. Nehledě na to, že bez těchto jmenných prostorů už dlouho fungujeme vcelku bez problémů a jejich zavedení by zkomplikovalo vyhledávání a jistě podnítilo nekonečné diskuse co kam umístit.--Ben Skála (diskuse) 3. 3. 2016, 16:37 (CET)

Někteří té fantazie mají až moc :) --Silesianus (diskuse) 3. 3. 2016, 16:53 (CET)

Jen malá poznámka, spousta článků o sportovcích (to je jen příklad) jsou jejich výsledkové listiny (ta by měla být v příloze) a ne články o nich samotných.--Mirek256 3. 3. 2016, 16:58 (CET)

Ano, s tím souhlasím. --Silesianus (diskuse) 3. 3. 2016, 17:06 (CET)

Já ne. Ale samozřejmě článek o sportovci, kde je jenom výsledková listina, není dobrým článkem.--Ben Skála (diskuse) 3. 3. 2016, 17:16 (CET)

Zkratky jmenných prostorů

Návrh jmenného prostoru Rejstřík byl v seznamu návrhů spolu s návrhem zkratek k jednotlivým jmenným prostorům. Podle něj by každý jmenný prostor (nejen JP Wikipedie) měl svoji zkratku. Nevím, zda byl tento návrh někde jasně zamítnut, v diskusi u návrhu však byl částečně podpořen, částečně zamítnut a částečně podpořen s připomínkou, že by to mělo korespondovat se zkratkami na enwiki, kde mají oficiálně pouze WP a WT, neoficiálně pak i pseudozkratky H, T nebo třeba CAT. Mně se návrh líbí, proto bych chtěl otevřít diskusi i na toto téma. --Dvorapa (diskuse) 1. 3. 2016, 23:47 (CET)

Aliasy jmenných prostorů podporuji, na WikiSkriptech je máme v podobě shodné s odkazovaným návrhem již pár měsíců a velmi to urychluje práci. --Wesalius _d|^p 2. 3. 2016, 19:54 (CET)

@Wesalius: Jaké zkratky existují na WikiSkriptech? Jsou zcela totožné s původním návrhem Dannyho B.? Ten je totiž trochu zastaralý a bylo by asi potřeba vymyslet lepší návrh zkratek (nebo mi to tak alespoň přijde). Zkusil bych to kdyžtak promyslet a něco případně navrhnout. --Dvorapa (diskuse) 2. 3. 2016, 21:47 (CET)

• ws: - stránky ve jmenném prostoru WikiSkripta
• u: - stránky ve jmenném prostoru Uživatel
• m: - stránky ve jmenném prostoru MediaWiki
• p: - stránky ve jmenném prostoru Portál
• š: a t: - stránky ve jmenném prostoru Šablona
• c: a k:- stránky ve jmenném prostoru Kategorie
• pr: - stránky ve jmenném prostoru Procvičování

Na diskuze nám žádné aliasy nevedou. Zdroj zde. --Wesalius _d|^p 2. 3. 2016, 22:14 (CET)

Víceméně Pro Pro, i když se ještě musíme shodnout na tom, pro které jmenné prostory a jaké zkratky to budou. Matěj Suchánek (diskuse) 2. 3. 2016, 21:11 (CET)

Otázky do pléna:

• Měly by být všechny nediskusní JP jednopísmenné (K jako Kategorie) nebo dvou/vícepísmenné (KA, KAT) nebo kombinovaně dle potřeby?
• Diskusní pak jako DK (případně DKA/DKAT viz předchozí otázka) nebo spíš KD (případně KAD/KATD) (příklady pro Diskusi ke kategorii)? Jenom doplním, že aktuální jmenné prostory začínají často na stejná písmena/kombinace písmen (např. Kategorie vs Kurz, Wikipedie vs Wikipedista, apod.)
• Které JP zkracovat a které ne?

--Dvorapa (diskuse) 2. 3. 2016, 22:06 (CET)

Návrh I

Z původního návrhu Dannyho B., WikiSkript a enwiki jsem tedy dal dohromady, jak by to mohlo vypadat. Byl bych pro minimalistický návrh, vedle jsem ale přidal rozšířené možnosti, kdyby v tom minimalistickém něco chybělo. Co tedy takhle? Jinak ESO! --Dvorapa (diskuse) 2. 3. 2016, 23:19 (CET)

• Legenda:
  • – žádná
  • X? záleží na výsledku ostatních diskusí výše a níže

Minimalistický návrh Český název Anglický název Zkratka Alias hlavní prostor (bez názvu) – – Diskuse Talk D – Wikipedista User W – Diskuse s wikipedistou User talk DW – Wikipedie Wikipedia WP – Diskuse k Wikipedii Wikipedia talk DWP WT Šablona Template Š i S – Diskuse k šabloně Template talk DŠ i DS – Nápověda Help N – Diskuse k nápovědě Help talk DN – Kategorie Category K – Diskuse ke kategorii Category talk DK – Portál – P – Diskuse k portálu – DP – Rejstřík? – R? – Diskuse k rejstříku? – DR? – Udělátko? Gadget U? – Diskuse k udělátku? Gadget talk DU? –

Rozšířené možnosti Český název Anglický název Zkratka Alias Média Media ME – Speciální Special SP – hlavní prostor (bez názvu) – – Diskuse Talk D – Wikipedista User W – Diskuse s wikipedistou User talk DW – Wikipedie Wikipedia WP – Diskuse k Wikipedii Wikipedia talk DWP WT Soubor File (nebo Image) – – Diskuse k souboru File talk (nebo Image talk) – – MediaWiki MediaWiki M – Diskuse k MediaWiki MediaWiki talk DM – Šablona Template Š i S T Diskuse k šabloně Template talk DŠ i DS – Nápověda Help N H Diskuse k nápovědě Help talk DN – Kategorie Category K nebo KAT C i CAT Diskuse ke kategorii Category talk DK – Portál – P – Diskuse k portálu – DP – Rejstřík? – R? – Diskuse k rejstříku? – DR? – Kurz Education Program KU EP Diskuse ke kurzu Education Program talk DKU – Modul Module MO – Diskuse k modulu Module talk DMO – Udělátko? Gadget U? G? Diskuse k udělátku? Gadget talk DU? ? ? Gadget definition ? ? ? Gadget definition talk ? ? – Topic – –

Technické připomínky:

• c: je interwiki pro Commons
• d: je interwiki pro Wikidata
• dk: je alias pro da:
• ku: je kurdština
• m: je Meta
• mo: je moldavština (zasataralý kód)
• n: jsou Wikizprávy
• s: jsou Wikizdroje
• w: je Wikipedie

Jsou rezervovaná i jiná písmena a dvoupísmenné zkratky, na to je třeba dát pozor! více na Speciální:interwiki, Speciální:sitematrix a CLDR JAn (diskuse) 3. 3. 2016, 08:02 (CET)

Děkuji, vypadá to, že to rozhodně nebude jednoduché. Možná budu mít chvíli, abych prošel existující interwiki a vymyslel případné opravy --Dvorapa (diskuse) 3. 3. 2016, 11:39 (CET)

Wikipedista/User by měl mít "u", předpokládám, že "udělátko" se hledá daleko méně častěji než uživatel. Podobně než nemít nic u Diskuze a Nápovědy, což jsou frekventované jmenné prostory, tak radši vzít jejich anglický ekvivalent a přiřadit jim "t" a "h". A návrhy zkratek jsou kapitálkou, počítá se doufám i s verzí malého písmene...? --Wesalius _d|^p 3. 3. 2016, 15:37 (CET)

@Wesalius: určitě se počítá i s malými písmeny, i když samozřejmě lze požádat o jinou možnost a podle API lze nastavit vpodstatě cokoliv. Anglické aliasy nejsou špatné, ale jinak pro nápovědu klidně může být i NA nebo NP (pokud nejsou již zabrané jako interwiki) nebo třípísmenná NAP (viz otázky do pléna nad návrhem). --Dvorapa (diskuse) 3. 3. 2016, 22:33 (CET)

na: a nap: jsou obsazené. np by mělo být volné. JAn (diskuse) 4. 3. 2016, 07:20 (CET)

V sumě jsem Pro Pro zavedení aliasů a preferuji jednopísmenné aliasy před dvoupísmennými, víc už k tomu nemám. Děkuji Vám Dvorapo, že jste téma otevřel a věnujete se mu. --Wesalius _d|^p 5. 3. 2016, 08:27 (CET)

Já bych také radši jednopísmenné a radši české, ale těch je většina zabraných, tak zkusím vymyslet opravný návrh. --Dvorapa (diskuse) 5. 3. 2016, 15:47 (CET)

Tohle by bylo dost příjemné. Myslím, že není třeba mermomocí vymýšlet co nejpřiléhavější zkratky pro všechny jmenné prostory. Vycházel bych z toho, že tuto funkci budou používat jen pokročilí wikipedisté, kteří si zkratky budou schopní dohledat a naučit se je navzdory tomu, že třeba nebudou úplně přiléhavé. Zkratky jsou potřeba hlavně u těch JP, které se hodně používají. Předpokládám, že to budou hlavně „Kategorie“ a „Wikipedista“, tedy aspoň v mém případě. Zkratku „K“ a „U“ by to chtělo myslím hned (je někdo proti?), ostatní jsou imho vedlejší. --Vojtěch Veselý (diskuse) 12. 3. 2016, 14:59 (CET)

Zkratku K bych kvůli zabranému DK pro diskusi asi nezaváděl. Více viz návrh II níže. --Dvorapa (diskuse) 18. 3. 2016, 23:08 (CET)

Hm, narazil jsem tady na to až teď. Mám nějaké doplňující návrhy :

• Diskuse s wikipedistou – kromě navrhovaného DW (zmatečné kvůli možné záměně Diskuse s wikipedistou/Diskuse k Wikipedii) UT (User Talk), zvláště bude realizováno U pro jmenný prostor Wikipedista (viz návrhy/komentáře výše)
• Nápověda – nelze-li N, šlo by možná H (jako Help?)
• Diskuse k nápovědě – kromě navrhovaného i HT (Help Talk)
• Diskuse k šabloně – po vzoru výše navrhovaného by připadalo v úvahu ŠT (jako alias)
• Diskuse ke kategorii – po vzoru výše navrhovaného by připadalo v úvahu KT (jako alias)
• u Portálu PT nejde (portugalština)

--Vachovec1 (diskuse) 12. 3. 2016, 15:43 (CET)

HT je zabrané pro interwiki a kombinované česko-anglické zkratky bych raději nezaváděl, i ty jsou navíc většinou zabrané. Více viz návrh II níže. --Dvorapa (diskuse) 18. 3. 2016, 23:08 (CET)

Návrh II

Vybral jsem tedy z nápadů u návrhu I a dal dohromady dvě roviny zkratek. Dvoupísmenné české a převážně jednopísmenné anglické, přičemž by zde fungovaly oboje (aby si kdokoliv mohl případně vybrat). Kombinované česko-anglické zkratky, které navrhl Vachovec1 mi přišly příliš překombinované. Zároveň jsem proškrtal zkratky, které by IMHO neměly praktický význam (-udělátka, když dané JP nepůjde asi nijak editovat viz diskuse níže; -rejstřík, když se nepoužívá, apod.). (Dvorapa (diskuse) 18. 3. 2016, 22:38 (CET)) Návrh níže byl v diskusi pod ním odmítnut jako předimenzovaný (autor - já - kritiku uznává), je zde však ponechán hlavně jako sbírka možností a pro jednotlivé zkratky (Dvorapa (diskuse) 13. 4. 2016, 20:38 (CEST)):

Český název	Anglický název	Zkratka	Alias
Média	Media	MD	–
Speciální	Special	SP	–
hlavní prostor (bez názvu)		–	–
Diskuse	Talk	DI	–
Wikipedista	User	WS	U
Diskuse s wikipedistou	User talk	DWS	UT
Wikipedie	Wikipedia	WP	–
Diskuse k Wikipedii	Wikipedia talk	DWP	WT
Soubor	File (nebo Image)	–	–
Diskuse k souboru	File talk (nebo Image talk)	–	–
MediaWiki	MediaWiki	ME	–
Diskuse k MediaWiki	MediaWiki talk	DME	–
Šablona	Template	ŠP i SP	T
Diskuse k šabloně	Template talk	DŠP i DSP	–
Nápověda	Help	NP	H
Diskuse k nápovědě	Help talk	DNP	–
Kategorie	Category	KT	–
Diskuse ke kategorii	Category talk	DKT	–
Portál	–	PO	–
Diskuse k portálu	–	DPO	–
Rejstřík?	–	–	–
Diskuse k rejstříku?	–	–	–
Kurz	Education Program	KZ	E nebo EP
Diskuse ke kurzu	Education Program talk	DKZ	–
Modul	Module	MP	–
Diskuse k modulu	Module talk	DMP	–
Udělátko?	Gadget	–	–
Diskuse k udělátku?	Gadget talk	–	–
Definice udělátka?	Gadget definition	–	–
Diskuse k definici udělátka?	Gadget definition talk	–	–
–	Topic	–	–

S Vojtěchem Veselým souhlasím v tom, že je vesměs jedno, jaké zkratky budou, stejně je budou využívat hlavně pokročilejší wikipedisté (samozřejmě ne v diskusi s nováčky viz příslušné pravidlo, nepamatuji si už, ve kterém pravidle toto máme, jen vím, že to někde máme), takže stačí, když se to bude dobře pamatovat a nemusejí mít víceméně sémantický význam. V tomto duchu mě ještě napadlo (a třeba z toho nápadu vytvořím návrh III), že by nebylo možná špatné mít jednopísmenné české zkratky, které jsou sice zabrané interwiki, ale šlo by k nim jako druhé písmeno přidat nějaké (nebo i nějaký znak??), které se v interwiki moc nevyskytuje (např. NŮ pro nápovědu, KŮ pro kategorii, ŠŮ pro šablonu apod.). Ale muselo by se promyslet, jaké písmeno (Ů berte jenom jako příklad pro vysvětlení, nikoliv návrh, byť to v interwiki asi úplně nenajdeme a byť se napíše celkem lehce, alespoň tedy na české klávesnici). Mimochodem i v tomto návrhu II jsem tam, kde již byla zkratka obsazená MediaWiki nebo více jmenných prostorů začínalo na stejné písmeno, zkusil takto použít P, které příliš používané u interwiki není. Jak hodnotíte návrh II? Co si myslíte o případném návrhu III? --Dvorapa (diskuse) 18. 3. 2016, 22:38 (CET) PS: Ještě bych chtěl poprosit o kontrolu, zda to někde nekoliduje s interwiki, byť jsem se o to dost snažil (@JAn Dudík?), případně bych prosil o doplnění případných dalších anglických jednopísmenných zkratek, pokud jsem nějaké vynechal nebo jdou nějaké použít (napadá mě třeba P pro portal, ale nechci měnit návrh poté, co se zde již objevil první hlas). Také bych chtěl poprosit o případné připomínky, jestli by zkratka pro nějaký JP mohla být užitečná a není navržená nebo naopak je navržená a užitečná by asi nebyla. --Dvorapa (diskuse) 20. 3. 2016, 00:25 (CET)

Proč není šablona "š:"? Když už zkratky, tak ať zkracují co nejvíce, proč by měly být dvoupísmenné? Pochopil bych to u těch, kde není vyhnutí, ale začínat návrh od toho, že všechny české by měly být dvoupísmenné, nechápu. --Wesalius _d|^p 18. 3. 2016, 22:47 (CET)

@Wesalius: Myslel jsem to tak, že alternativa bez diakritiky by mohla být potřeba. A alternativa k Š bez diakritiky S je již zabraná. Takto by to navíc šlo zkrátit jen u šablony a portálu, jinde už to koliduje s interwiki, i proto raději všude dvoupísmenné. --Dvorapa (diskuse) 18. 3. 2016, 23:01 (CET)

# Pro Pro Jedno to ale není, pokud by to nějak extrémně nevycházelo ze zkratek, pamatovalo by se to blbě. Ulehčení to pro mě bude, ale nezapomínejme na nové editory... --Urbanecm (diskuse) 18. 3. 2016, 22:42 (CET)

1. Proboha naprosto Proti Proti. Lidi, neblázněte, co to tu vymýšlíte za zbytečné překombinovanosti? Jak často potřebujete psát odkaz do NS Diskuse k MediaWiki ručně (nikoli copy/paste názvu stránky) a v takovém spěchu, že nestihnete než vzpomenout a napsat DME:? Kolikrát jste kdo vůbec odkazoval do NS Média? Plus zabírání takových kódů má riziko kolize s případnými budoucími interwiki kódy (ale proti ISO 639 jsem to neporovnával). Jestli má někdo dojem, že nutně potřebuje a často bude využívat řekněme U: → Uživatel:, tak se o takové konkrétní potřebě a návrhu pojďme bavit (já budu asi i tak proti, už proto, že bychom přišli o U:fona), ale takovýhle zbytečný megabazmek snad opravdu ne. --Mormegil ✉ 23. 3. 2016, 14:29 (CET)

   @Mormegil:: No třeba já bych denně využíval víceméně všechny navržené kromě anglických zkratek, zkratek pro JP Média, JP Kurz a JP MediaWiki (+ jejich diskuse). Ale věřím, že ty zase můžou využívat jiní. Podle ISO 639 jsem to také neprocházel, i když jsem výše prosil, jestli by se na to někdo nepodíval.

   Pokud se to bude zdát přehnané, což naprosto chápu, není problém to zúžit na pár nejnutnějších (jak ale píšu o řádek výše, já bych denně využíval skoro všechny české, které jsem navrhl). Ostatně můžete nějaký zredukovaný návrh navrhnout. --Dvorapa (diskuse) 23. 3. 2016, 19:27 (CET)

2. @Dvorapa:Posuneme se někam? [User:Mormegil|Mormegil]] žádný svůj návrh nedal a zatím je jedinný proti, ostatní diskutující/souhlasící s návrhy jsou nejspíš přesvědčeni o užitečnosti nějakého návrhu z aliasů. Já osobně budu používat ty krátké vycházející z angličtiny. --Wesalius _d|^p 13. 4. 2016, 16:40 (CEST)

   Sice je jediný proti, ale argumentačně má pravdu. V životě jsem do DKM neodkazoval ručně, Media jsem použil jednou dvakrát. Svůj hlas tedy měním na spíše Proti Proti, Pro Pro bych byl při zkrácení na často používaná JP (Wikipedista, Wikipedie a Šablona). U ostatních je snáze napsatelné (pro mě) anglický ekvivalent, místo nápověda píšu help a odkaz funguje tak jak tak.--Urbanecm (diskuse) 13. 4. 2016, 16:49 (CEST)

   Mě jde také o ty často používané, je mi jedno, jestli to bude, česky nebo anglicky, hlavně aby to byla opravdu zkratka (3 písmena je IMHO už moc). Ale nerad bych, aby tento užitečný návrh zapadl do propadliště dějin jen proto, že je zde pár zkratek, které budou mít pravděpodobně malé využití (ale jsou v návrhu kvůli úplnosti). --Wesalius _d|^p 13. 4. 2016, 17:04 (CEST)

   @Wesalius: Jinak myslím, že 3 písmena jsou pořád lepší, resp. kratší než celý název jmenného prostoru. I anglický alias help má sice ještě o písmeno navíc, ale jak Urbanecm, tak i já ho často využíváme jako zkratku právě proto, že je prostě kratší než český název nápověda. A pokud by se zavedla pro JP Nápověda třeba jenom třípísmenná zkratka, určitě bych ji místo help začal využívat, ale samozřejmě 2 písmena jsou ještě o trochu lepší. --Dvorapa (diskuse) 13. 4. 2016, 19:50 (CEST)

   Uznávám, že můj návrh je možná trochu přehnaný, na druhou stranu jsem jej psal vyloženě podle sebe a jak píšu výše, já kromě Kurzů, MediaWiki a k nim příslušejících diskusí bych využíval snad všechny z mého návrhu. Proto nejsem příliš schopen to víc proškrtat a proto prosím kohokoliv, zda by mohl přidat zredukovaný návrh místo mne. I mě mrzí, že tady na můj návrh pomalu sedá virtuální prach a nikdo si na něj dlouho nevzpomněl, já jsem zas nechtěl pořád otravovat s něčím, k čemu se tady wikipedisté nadchli opravdu málo. Moje prosby výše pod návrhem také bohužel zapadly a nikdo si jich ani nevšiml. Kéž by tak byla statistika nejčastěji navštěvovaných jmenných prostorů, hned bych to podle ní zredukoval sám @Blahma, Urbanecm: a přidal Návrh III. Podle sebe se prostě orientovat nemohu, vždyť já na Wikipedii skoro každý den procházím (a v případě potřeby upravuji) různé tmavé kouty plné virtuálních pavučin napříč všemi jmennými prostory, kam od jejich založení nikdo ani nevkročil a mých {{smazat|pozůstatek po přesunu}} nebo {{smazat|šablona bez využití}} musí mít občas mazací komando plné zuby. Byl by někdo ochotný mi s návrhem trochu pomoci, případně vyškrtat nadbytečné? Nebo tento návrh není zas až tolik přes čáru? --Dvorapa (diskuse) 13. 4. 2016, 19:50 (CEST)

   Žebříček návštěvnosti stránek české Wikipedii si každý měsíc generuji pro interní potřebu WikiProjektu Masarykova univerzita, takže stačilo jen z dat vytáhnout informace o prefixech. Upozorňuji ale, že jde skutečně o návštěvnost, nikoliv četnost interních odkazů, což by IMHO dávalo větší smysl, je-li tento návrh zaměřen právě na urychlení odkazování z jiných stránek Wikipedie. Každopádně, dle návštěvnosti to v únoru 2016 bylo takto (čísla jsou absolutní počty přístupů za celý měsíc, včetně robotů apod.): Speciální 3 329 032, Kategorie 2 587 886, Soubor 1 666 240, Diskuse 400 671, Wikipedie 315 960, Diskuse s wikipedistou 276 380, Wikipedista 262 169, Portál 214 008, Šablona 161 049, Special 45 504, Nápověda 27 453, Diskuse k Wikipedii 20 872, Diskuse ke kategorii 12 567, Diskuse k šabloně 10 684, Wikipedistka 5877, Diskuse k portálu 4814, Diskuse s wikipedistkou 4161, MediaWiki 2776, Kurz 2114, Modul 1658, Rejstřík 872, Diskuse k souboru 450, Diskuse k MediaWiki 405, User 188, Category 158, Diskuse ke kurzu 120, Template 120, Talk 105, … --Blahma (diskuse) 14. 4. 2016, 02:16 (CEST)

   Tento návrh není jenom o interních odkazech, pokročilejším wikipedistům usnadní i přechod na určitou stránku zadáním jejího jména do vyhledávače. U odkazu by se pokaždé měl wikipedista rozhodnout, jestli vypsat celý název nebo pouze zkratku (podle situace a zkušeností druhého wikipedisty, s nímž komunikuje), zatímco pokud chce wikipedista rychle přejít na určitou stránku zadáním jejího jména do vyhledávače, zvolí pravděpodobně vždy nejrychlejší a nejintuitivnější variantu, kterou zná. Každopádně děkuji za čísla, velmi pomohla a velmi překvapila (alespoň u JP Speciální/Special). Níže diskutujeme návrh Baziho, kde zmiňuje zkratku pro Šablonu. Navštěvovanější než JP Šablona jsou ale také Speciální, Kategorie, Portály i Diskuse. Možná nakonec můj návrh nebyl tolik předimenzovaný, jak se zdálo. Navíc bych chtěl vyřešit i to, že si občas nějaký wikipedista vytvoří zkratku např. na portál nebo právě rozdělaný článek v JP Wikipedie (viz Wikipedie:FR a původně i WP:F, než jsem tu zkratku uzurpovalk jinému účelu). --Dvorapa (diskuse) 14. 4. 2016, 07:18 (CEST)

   Díky za dovysvětlení. Vytáhl jsem ti ještě podrobnosti k tomu prostoru Speciální a ukazuje se, že 72 061 přístupů měsíčně je na Speciální:Poslední změny, 67 901 na Speciální:Poslední změny Speciální:Sledované stránky, 20 722 na Speciální:Hledání, 8131 na Speciální:Nové stránky, 6031 na Speciální:Mé příspěvky, 3922 na Speciální:Speciální stránky, 3866 na Speciální:Moje diskuse, 2425 na Speciální:Nastavení, 1577 na Speciální:Přihlásit a dokonce (v měřeném únoru 2016) na Speciální:Příspěvky/Jan_kozak. Pak už následují s vždy několika stovkami či desítkami odkazy na příspěvky různých dalších wikipedistů, s desítkami na všemožné podstránky Speciální:Všechny stránky a s desítkou či dvacítkou ještě o to více různých podstránek od Speciální:Zdroje knih (ISBN) nebo Speciální:Co odkazuje na (prakticky na každou stránku na Wikipedii tam bude něco přes deset, zřejmě za to můžou mj. různé stahovače). Proto je ten součet tak veliký. Celkem je těch různých stránek totiž 1 241 713, tj. průměr na jednu jsou sotva tři přístupy měsíčně. Na druhou stranu ale nové měření návštěvnosti (které dovede rozlišit mezi "User", "Bot" a "Spider") alespoň u těch stránek v horní části žebříčku naznačuje, že ten podíl různých automatických přístupů je celkem zanedbatelný. A třeba u toho Jana Kozáka dokonce ani nejde o žádný jednorázový exces – viz [1]. U různých už hodně „ezoterických“ stránek je ale podíl strojů mnohem větší – např. návštěvnost pro související změny k článku 2000 je 26 a z toho lidští návštěvníci jen 4 – tady zřejmě hraje roli skutečně to, že takovýchto různých speciálních stránek najdou od každého článku prolézače webů hned několik, zatímco lidi to (průměrně) téměř vůbec nezajímá. --Blahma (diskuse) 14. 4. 2016, 22:44 (CEST)

   Já děkuji za analýzu. Beru zpět, podle zjištěných fakt nedokážu říci, jestli by zkratka pro Speciální byla užitečná nebo ne. Ono také záleží, odkud na poslední změny např. patroláři chodí a já myslím, že asi hlavně přes odkaz v levém menu (nebo to někdo má třeba jako domovskou stránku??). --Dvorapa (diskuse) 14. 4. 2016, 23:08 (CEST)

   Tipoval bych, že velká část přístupů na ty stránky je skutečně z odkazů, které nikdo pravidelně nevypisuje. Pomineme-li asi nejčastější místa (odkazy jako součást uživatelského rozhraní), pak je skutečně možné, že relativně malé množství relativně ovšem aktivních lidí (viz i ty relativně vysoké počty přístupů na seznam příspěvků konkrétních wikipedistů) má odkazy na speciální stránky uloženy v prohlížeči (historie, oblíbené položky…) nebo některý z nich (poslední změny, sledované stránky…) používá i přímo jako svou domovskou stránku, jak o tom i sám spekuluješ – skutečně jsem o tom, že to tak někdo dělá, několikrát slyšel, když jsme se s wikipedisty bavili na téma, jestli někdo přistupuje k Wikipedii přes Wikipedie:Hlavní strana. To sice už patří spíše do diskuze k ní, ale z rozhovorů s lidmi mi zatím vychází, že wikipedisté chodí buď přímo na články nebo právě na některou z těch speciálních stránek, zatímco běžní lidé hledají většinou konkrétní téma a pokud hned vědí, že chtějí článek na Wikipedii, tak k tomu při googlení přidají neformální a vlastně nepřesný, ale funkční výraz "wiki". Při dalším hledání, když už na Wikipedii jednou jsou, jim už ale nedělá problém použít interní vyhledávání (což se projevuje i v té statistice výše). Že by ale někdo otevíral Wikipedii přes její hlavní stránku, to se vlastně zas tak moc často nestane. To jsme ale už trochu odbočili, ačkoliv do diskuze o charakteru používání názvového prostoru Speciální to ještě tak nějak patří. --Blahma (diskuse) 15. 4. 2016, 22:27 (CEST)

Některé prohlížeče si pamatují naposledy otevřené stránky, takže třeba u mě se při každém spuštení načtou sledované. A tytéž peohlížeče umožňují vyhledávání z adresního řádku s prefixem - jedno píseno, které definuje vyhledávač (w=Wikipediedm g=google, d=duckduckgo...) JAn (diskuse) 15. 4. 2016, 23:00 (CEST)

1. @Blahma: Jsem slepý nebo první 2 zmiňované stránky jsou totožné (Speciální:Poslední změny a Speciální:Poslední změny)? --YjM | _d^p 15. 4. 2016, 17:12 (CEST)

   Nejsi slepý, měl jsem tam chybu, už jsem to opravil. Musel jsem to přepisovat ručně, protože v originále jsou ty názvy článků URL-encodované. --Blahma (diskuse) 15. 4. 2016, 22:27 (CEST)

   Mimochodem @Matěj Suchánek: pokud se tu později shodneme na nějaké finální podobě, lze i tento návrh provést bez položení požadavku na Phabricator, jako u přejmenování JP pro udělátka v návrhu níže? --Dvorapa (diskuse) 13. 4. 2016, 19:58 (CEST)

   Pokud to nějaký schopný člověk od nás nastaví a pošle do Gerritu, šlo by to :). Ale je lepší vytvořit ticket a ten si třeba přiřadit sobě, aby na tom někdo jiný nepracoval, aby to bylo trackovatelné (v commit message se pak používá Bug: T00000 a je propojené, co proč se dělalo). --Urbanecm (diskuse) 13. 4. 2016, 20:10 (CEST)

   V tuto chvíli ani nevím, které proměnné apod. by se musely upravit. V současné podobě s tím ale nechci mít nic společného. Matěj Suchánek (diskuse) 13. 4. 2016, 20:14 (CEST)

Z mého pohledu je návrh předimenzovaný. Zkratky by se neměly tvořit pro pár jedinců, kteří by byli ochotní si je nastudovat a zapamatovat, ale v těch případech, kdy se široce používají a zjednoduší práci více wikipedistům. Stejně tak myslím, že není až tak potřebné zkracovat už poměrně krátké názvy, ale spíš ty delší, které se píšou hůř. Ostatně zkratky se zaváděly právě kvůli pravidlům nebo často používaným komunitním stránkám, aby se na ně snadno odkazovalo v diskusích. Už to dnes částečně ulehčuje našeptávač odkazů, takže užitek zkratek IMHO oproti minulosti spíš klesá, než že by rostl. Takže se zaměřme opravdu jen na ty nejužívanější a nejpřínosnější. Mě napadají tyto:

• WP: WikiPedie (už se užívá)
• WT: WikipedisTa
• NV: NápoVěda
• Š: Šablona (navrhuji jednopísmennou kvůli souladu s už zaužívanou zkratkou v názvu šablony {{š}}, případně by šlo ŠN nebo ŠB)
• případně ještě tomu odpovídající diskuse: DWP, DWT, DNV, DŠ.

Přidávám se taky k argumentu, že dvě písmena jsou rozumné maximum pro zkratku, zároveň mi přijde ale systémovější a intuitivní, aby se zkratky k diskusním stránkám vytvářely právě prostým přidáním D ke zkratce příslušné stránky. --Bazi (diskuse) 13. 4. 2016, 20:05 (CEST)

Proti Proti WT se na mnoha projektech používá jako „Wikipedia talk“. Matěj Suchánek (diskuse) 13. 4. 2016, 20:14 (CEST)

Pravda, pravda, toto hledisko jsem opomněl, ačkoli v češtině by to byla asi nejintuitivnější varianta, takto nám zbývá už jen WS. Všechna ostatní písmena by Wikipedistu neodlišovala od Wikipedie, takže by IMHO byla méně intuitivní. To se týká i výše navržené zkratky WI. --Bazi (diskuse) 13. 4. 2016, 20:26 (CEST)

Děkuji Bazimu a víceméně souhlasím, jen musím zmínit, že NV je již obsazené interwiki, v tomto případě bych tedy využil raději třeba NP (NáPověda). --Dvorapa (diskuse) 13. 4. 2016, 20:30 (CEST)

Překlad názvů Gadget a Gadget definition

Celkem nové jmenné prostory pro udělátka tu již také nějaký ten pátek jsou. Chtěl bych se zeptat, zda již slouží svému účelu, a pokud ano, pak bych chtěl navrhnout počeštění těchto prostorů podle tabulky:

(anglicky)	(česky)	(anglicky)	(česky)
Gadget	Udělátko	Gadget talk	Diskuse k udělátku
Gadget definition	Definice udělátka	Gadget definition talk	Diskuse k definici udělátka

U definice se mi to ale zdá trochu krkolomné, takže podpořím jakýkoliv lepší návrh. Každopádně pokud slouží svému účelu, bylo by jejich počeštění výhodné. Co myslíte? --Dvorapa (diskuse) 1. 3. 2016, 23:47 (CET)

Mně to u té definice nepřijde krkolomné. --Tchoř (diskuse) 2. 3. 2016, 00:01 (CET)

@Dvorapa: Nestačila by u udělátek dokumentace na podstránce, jako je to u šablon, je na to opravdu potřeba mít samotatný JP? --2. 3. 2016, 16:53 (CET), Utar (diskuse)

Toto je součástí nového správce udělátek, který by měl vyjít letos, takže to svému účelu zatím neslouží. Matěj Suchánek (diskuse) 2. 3. 2016, 17:08 (CET)

@Matěj Suchánek: Děkuji, to jsem netušil. Ale asi by i tak bylo dobré to poté, až nový správce udělátek vyjde, přeložit, pokud to bude vývojáři umožněno. --Dvorapa (diskuse) 2. 3. 2016, 19:49 (CET)

Jelikož tu máme tyto jmenné prostory, téměř jistě je tento kód někde dostupný a jmenné prostory přeložitelné. Ani nemusíme psát vývojářům, kdokoliv z nás to může do rozšíření zavést. Matěj Suchánek (diskuse) 2. 3. 2016, 20:01 (CET)

Jestli tedy chápu správně, tak pak to záleží už jen na komunitě, jak se líbí návrh možných názvů. --Dvorapa (diskuse) 2. 3. 2016, 20:21 (CET)

Stručně: srovnej překlad MediaWiki „Uživatel“ (záleží na vývojářích, kteří umějí česky) a lokální konfiguraci „Wikipedista“ (záleží na naší komunitě). Prostě když to rozšíření někdo přeloží, my si to (tedy alespoň doufám, že to jde i u rozšíření) můžeme nechat změnit. Matěj Suchánek (diskuse) 2. 3. 2016, 21:06 (CET)

Překlad je vcelku v pohodě, u definice delší, ale logický a srozumitelný. Zkrátit by se dal snad leda nalezením nějakého zkratkovitého termínu pro „definici udělátka“, ale protože do toho nevidím, nic mě nenapadá. Zkratka „udef“ by asi neobstála. Nebo bychom mohli vynechat udělátko a ponechat pouhou „definici“, jestli má ale skutečně úzkou vazbu právě k udělátkům, tak by to asi nebylo moc intuitivní. --Bazi (diskuse) 2. 3. 2016, 17:25 (CET)

Gadget → Udělátko souhlasím, u definice bych se nebránil ani „Popisu udělátka“. Matěj Suchánek (diskuse) 2. 3. 2016, 21:06 (CET)

@Matěj Suchánek: Jestli to pořád chápu správně, pak stačí jen upravit to buď na Translatewiki (globálně) nebo lokálně přes JP MediaWiki. Myslíte, že byste se o to postaral? Jenom tedy stále nevím, jak s tím názvem u definice (souhlasím víceméně s jakýmkoliv počeštěním). Asi taky záleží, k čemu tento prostor bude využíván po zavedení nového systému udělátek. Jestli pro nějaké technické zavedení udělátka, pak je lepší Definice udělátka, jestli pro popisek do seznamu udělátek, pak je zase lepší Popis udělátka. Píše se o jejich specifickém budoucím účelu někde víc? --Dvorapa (diskuse) 17. 3. 2016, 12:15 (CET)

Jmenné prostory, pokud vím, nelze upravit přes translatewiki. Hledal jsem, ale nikde jsem nenašel jasnou odpověď, protože se na tom stále pracuje. Tak nevím. Matěj Suchánek (diskuse) 17. 3. 2016, 16:45 (CET)

Pokud je v tom stejnej bordel jako v klasické mediawiki, tak to je narvaný do configu jako pole ...--frettie.net (diskuse) 18. 3. 2016, 01:16 (CET)

@Matěj Suchánek: Zeptal jsem se na IRC #wikimedia-tech a ještě hledal více info a už v tom mám trochu jasněji (viz záznam konverzace). Podle diskutujících na IRC by v JP Gadget měl být samotný kód udělátka a v JP Gadget definition by pak měl být JSON obsahující odkaz na popisek udělátka (v NS MediaWiki jako dosud), odkaz na jednotlivé další soubory udělátka, metadata apod. V podstatě se tam pouze přesune obsah z MediaWiki:Gadgets-definition na jednotlivé stránky k jednotlivým udělátkům a naformátuje se z té divné syntaxe, která se používá nyní, do JSONu. Ani v jednom z obou JP však nebude moct provést ani správce jakýkoliv zásah, vše se bude dít pomocí nového rozhraní na Speciální:Udělátka. Stránky v těch dvou JP tak budou pouze ke čtení všem (vzhledem k tomu se pravděpodobně změní i způsob exportu udělátek). Existují k tomu nějaká review na Gerritu [2] a [3] a task na Phabricatoru, kde se lze dozvědět více. Diskutující na IRC doporučili pojmenovat Gadget definition nějak univerzálně, například „Gadget manifest“ (v aj) vzhledem k tomu, že bude obsahovat JSON s různými metadaty a odkazy. Proto bych se tedy spíš držel Definice udělátka než Popis udělátka. Nebo vymyslet něco ještě univerzálnějšího. Co myslíte? Pokud by nikdo nebyl proti, vytvořil bych požadavek na Phabricatoru po vzoru urwiki. --Dvorapa (diskuse) 17. 3. 2016, 18:25 (CET)

Díky za objasnění, také už v tom mám víc jasno. „Popis“ byl jen návrh, v ostatních jazycích se používají „definice“. Není ani nutné vytvářet poždavek, já bych to měl zvládnout. Matěj Suchánek (diskuse) 17. 3. 2016, 18:32 (CET)

Překlad čeká na schválení. Matěj Suchánek (diskuse) 20. 3. 2016, 22:05 (CET)

@Matěj Suchánek: Koukám, že již přeloženo, chtěl bych tedy poděkovat (a plácnout sem šablonu Hotovo Hotovo.). --Dvorapa (diskuse) 28. 3. 2016, 17:17 (CEST)

Kondor krocanovitý

Už jsem to hodil i pod diskusi k wikiprojektu Biologie, ale ještě sem: Rád bych založil tento článek a udělal z něj nejlepší, na en už NČ mají, na fr DČ, doma mám o tomto ptákovi 5-6 knih, tudíž to vidím docela nadějně. Prosím tedy všechny dostupné wiki-biology (@Leome323, Whitesachem, Whiny15, Pelát:), aby mi tento článek do té doby nechali, jestli byste byli té dobroty. Děkuji. --OJJ, Diskuse 22. 3. 2016, 10:35 (CET)

Jo a přejte mi, abych nedopadl... . OJJ, Diskuse 22. 3. 2016, 10:41 (CET)

Dobrý den, jednoho krocana již mám k Velikonocům připraveného v lednici, tohohle klidně přenechám. Přeji hezké Velikonoce a příjemnou práci s mrchožroutem. S pozdravem Pelát (diskuse) 22. 3. 2016, 11:53 (CET)

@Pelát: Díky, též přeji krásné a prosluněné svátky jara. OJJ, Diskuse 22. 3. 2016, 11:56 (CET)

jen směle do toho, kondora v plánu určitě nemám. Když už tedy mluvíme o plánech: žralok bílý, vymírání, kuna lesní (po případné dohodě s kamarády myslivci, kteří třeba dodají materiál a fota, pokus o DČ) a všechny nedokončené poddruhy levhartů... a pak ... se uvidí. Na vytvoření nejlepšího článku zatím nemám trpělivost, sílu, čas, zkrátka „sitzfleisch“. --Whitesachem (diskuse) 22. 3. 2016, 12:35 (CET)

Zdravím! Není problém a určitě přeji mnoho úspěchů . Leome 323 ♥ (diskuse) 22. 3. 2016, 14:08 (CET)

@Leome323, Whitesachem, Whiny15, Pelát: Tak tedy děkuji, mou práci můžete sledovat tady. --OJJ, Diskuse 24. 3. 2016, 08:16 (CET)

Kolego OJJ, dejte ten článek co nejdříve do hlavního prostoru. Vždyť je velmi zajímavý a už teď tam patří. --Zbrnajsem (diskuse) 29. 3. 2016, 18:20 (CEST)

@Zbrnajsem: Ano, je. Hodlám ho zveřejnit, až bude hotový. Už chybí jen chování a ohrožení, NČ/DČ dá ale nějakou práci. OJJ, Diskuse 29. 3. 2016, 18:26 (CEST)

---

@Leome323, Whitesachem, Whiny15, Pelát: Hotovo Hotovo. Kondor krocanovitýOJJ, Diskuse 10. 4. 2016, 08:15 (CEST)

Kategorizace do enc. významných wikipedistů

Nikde jsem to nenašel, ale snad by mělo existovat alespoň základní ověření pro tuto kategorizaci – encyklopedicky významní wikipedisté. Tedy, nemělo by stačit založit si účet pod jménem skutečné osoby (Martin Konvička). Ono by to bylo v podstatě jedno do chvíle kontroverzních editací, které mohou skutečnou osobu poškodit (Wikipedie:BLP).

Nestálo by za to ověřit indetitu pro kategorizaci třeba mailem do Wikipedie:OTRS, nebo jinak? V opačném případě skutečná jména veřejně známých osob, která „provádějí narušující úpravy článků“, končí zablokováním (Skutečná jména versus přezdívky). K bloku by mohlo dojít i po ověření, pokud by takový editor zanášel POV do článků, diskusí, shrnutí.

Základní věcí ale zůstává, kdy kategorizovat?--Kacir 30. 3. 2016, 01:11 (CEST)

Předně se takto kategorizují články, ne wikipedisté, ale to už jsem napravil. Jinak souhlasím, že by z toho mohly vznikat potíže a nějaká verifikace by se hodila. U mnoha wikipedistů se to dá prověřit při účasti na srazech nebo konferencích. Pokud ale uživatel nebude stát o takové ověření, k čemu to nanejvýš může dospět? K vyřazení z kategorie / odstranění šablony? Tak tu účet zůstane a nanejvýš nebude v kategorii, ale teoreticky se dál může vydávat za někoho jiného. --Bazi (diskuse) 30. 3. 2016, 03:14 (CEST)

Účast na srazu ověření IMO bez problému naplňuje. Jde o případy, kdy se neověřený účet vydává za skutečnou osobu a (k tomu) kontroverzně edituje. Sám bych v takovém případě článek a účet nepropojoval, a nevkládal šablonu, až do nějakého ověření, protože účet XY si může založit každý.--Kacir 30. 3. 2016, 03:54 (CEST)

A co tu kategorii udělat skrytou? --Jan Polák (diskuse) 30. 3. 2016, 09:17 (CEST)

Abych ještě upřesnil svou první větu, nekategorizují se články, ale diskuse k článkům. Kategorie zapadá do struktury Kategorie:Wikipedisté, což je interní záležitost a vlastně si jí asi stejně nikdo moc nevšímá, to spíš té šablony, která takto diskuse kategorizuje a je umístěná v úvodu. Skrytí kategorie proto IMHO moc nevyřeší, mělo by se to, když už, řešit už na úrovni (ne)vkládání šablony. --Bazi (diskuse) 30. 3. 2016, 09:52 (CEST)

No přátelé, já tu o přílišnou publicitu ani nestojím, takže se bez nějaké šablony významného wikipedisty obejdu a budu vlastně rád bez ní. Jinak já jsem opravdu já (MK), možná že tuto svou činnost časem zmíním na blogu, který píšu pro PL, ale teď je to čerstvé a navíc plán máme s kolegy z BPI rozhozený jinak.--Martin Konvička (diskuse) 30. 3. 2016, 14:27 (CEST)

Účel šablony {{Významný wikipedista}} vidím v možnosti zaznamenat na Wikipedii informaci, že dotyčná významná osoba je (mj.) wikipedista, a to i bez toho, aby musel být dotyčný známý jako wikipedista (osob, které jsou významné právě pro svou činnost na Wikipedii bude pomálu /sám jsem takovou výjimkou/). Tuto informaci lze pak využít ke dvěma účelům, z nichž oba jsou Wikipedii ku prospěchu:

1. Wikipedie může informovat veřejnost, že do ní přispívají i vyjmenovaní významní lidé, což jí zvyšuje kredit v očích veřejnosti a dělá jakousi protiváhu nadšeneckému ale někdy trochu neprofesionálně působícímu „píšou ji stovky anonymních dobrovolníků ve svém volném čase“.
2. Je to jedna z možných forem upozornění na střet zájmů, tedy že dotyčný může při svém editování třeba i jen nechtěně vkládat do Wikipedie neneutrální pohled a z článku o něm je zřejmější, jaký to pohled může být, aby mu ostatní na to mohli pomoct dát pozor. Pokud by se dotyčný takto ani nijak jinak (např. ve shrnutí editace) coby z principu zaujatý neoznačil, mohlo by se to v krajním případě považovat i za snahu ovlivňovat obsah Wikipedie podle svého pohledu a nepřiznat ho.

Výzva k určité opatrnosti při vkládání šablony {{Významný wikipedista}} mi přijde smysluplná, stejně jako zájem po určitém ověřování, které bych ale nijak přehnaně neformalizoval. Pokud třeba dotyčný uvede, že přispívá do Wikipedie, na nějakém svém veřejně známém blogu či webu (jak o tom podle příspěvku výše uvažuje Martin Konvička), pak bych toto považoval za postačující a není třeba žádných osobních setkání apod. Bude to tak fungovat vlastně trochu jako ověřování profilů na Facebooku a obecně vlastnictví např. domény kdekoliv jinde, kdy se také po člověku prohlašujícím se za majitele požaduje ověření formou provedení určité změny na webu, který prokazatelně ovládá ten, za koho se dotyčný prohlašuje. --Blahma (diskuse) 6. 4. 2016, 21:56 (CEST)

Zastávám v podstatě stejný názor. Je mně jedno, jak bude osoba ztotožněna, ale nějakým způsobem by měla být, tj. aby po založení účtu XY někdo automaticky nepropojil jeho identitu s článkem XY jen na základě shodného jména.--Kacir 6. 4. 2016, 22:26 (CEST)

Nekategorizované šablony

Chtěl bych poprosit jestli by mi kdokoliv nepomohl s kategorizací šablon v seznamu nekategorizovaných šablon. Už jsem toho dost poškrtal a většina zbývajících by asi patřila víceméně do Kategorie:Části šablon (která by mimochodem také potřebovala probrat a roztřídit do podkategorií), ale ne u všech v seznamu si jsem jistý, kam s nimi. --Dvorapa (diskuse) 30. 3. 2016, 22:38 (CEST)

Odstranění přechýlení cizích ženských jmen v uživatelském nastavení

Neexistuje nějaký technický prostředek, který by v individuálním nastavení uživatele umožnil odstranit od příjmení cizinek ono všudypřítomné -ová, aby se mi nedělalo při každém čtení takového článku nevolno? --Čtenář 2233 (diskuse) 31. 3. 2016, 00:16 (CEST)

To je, upřímně řečeno, velmi zajímavá myšlenka, ale ne, v současné situaci něco takového zařídit nelze. --Bazi (diskuse) 31. 3. 2016, 00:28 (CEST)

Tak to vám beztak bude "nevolno" z českých zdrojů a češtiny obecně, které tuhle "vychytávku" implementovat nebudou. Někomu naopak může být nevolno z vět plných nesklonitelných napřechýlených jmen. Chrzwzcz (diskuse) 31. 3. 2016, 00:33 (CEST)

Bezesporu existuje jednoduchý prostředek, jak nenarážet na všudypřítomné vlastnosti českého jazyka: nečíst Wikipedii v češtině, jistě existuje mnoho dalších jazyků, u kterých se vám nevolno nedělá.

Ale jestli chcete, můžete si do svého uživatelského skriptu přidat následující kus kódu:

mw.loader.load('//rawgit.com/mormegil-cz/39e55467ef1e538597896a4825a12ab6/raw/antiprechylovac.js');

a třeba vám bude výsledek vyhovovat (skript bez záruky).

--Mormegil ✉ 31. 3. 2016, 12:18 (CEST)

:)--frettie.net (diskuse) 31. 3. 2016, 12:54 (CEST)

Něco takového mne taky napadlo, ale bude to míst spouztu vedlejších efektů. Třeba, že je někde Nová radnice :-) JAn (diskuse) 31. 3. 2016, 13:43 (CEST)

Obrovské množství vedlejších efektů, odpřechýlí i česká jména, mnohá špatně (Jelínk), ruská (Šarapov) a mnohá nechá přechýlená (ta co se nevytvořily prostým ová), a odstraní ová i ze základů slov jak píšete, takže ano, je to spíš takový skriptík pro legraci, ze kterého bude nejspíš čtenářům opravdu nevolno :) Automaticky to jen tak nejde. Chrzwzcz (diskuse) 31. 3. 2016, 17:22 (CEST)

A já si dosud naivně myslel, že Wikipedie nevzniká pro wikipedisty, ale pro veřejnost. A že v ní jde o ozdrojované a pokud možná objektivní podání informací o realitě (jejíž součástí je i to, že v češtině se řada jmen cizinek v běžném usu přechyluje), nikoliv o vyhovění subjektivnímu vkusu a názorům některých členů komunity. --188.122.212.12 31. 3. 2016, 13:04 (CEST)

Wikipedie je encyklopedie a proto by měla přinášet především fakticky přesné a správné informace. Tedy by rozhodně neměla chybět informace o tom, jak se daná osoba skutečně jmenuje, a ne jen to, jak je prezentována v češtině. --Jowe (diskuse) 31. 3. 2016, 13:10 (CEST)

Což činí už teď, a s tímhletím předkladatelovým návrhem to nesouvisí. Chrzwzcz (diskuse) 31. 3. 2016, 17:22 (CEST)

Open Call for Individual Engagement Grants

Prosíme, pomozte s překladem do svého jazyka:

Greetings! The Individual Engagement Grants (IEG) program is accepting proposals until April 12th to fund new tools, research, outreach efforts, and other experiments that enhance the work of Wikimedia volunteers. Whether you need a small or large amount of funds (up to $30,000 USD), IEGs can support you and your team’s project development time in addition to project expenses such as materials, travel, and rental space.

• Submit a grant request or draft your proposal in IdeaLab
• Get help with your proposal in an upcoming Hangout session
• Learn from examples of completed Individual Engagement Grants

With thanks, I JethroBT (WMF) 31. 3. 2016, 17:47 (CEST)

Barvy u šablony Infobox - panovník

S kolegou JAnem Dudíkem bychom uvítali další názory v diskusi o barvách záhlaví u šablony {{Infobox - panovník}}. Současná praxe je dosti chaotická, rádi bychom tomu dali nějaký řád. Diskuse běží zde. --Vachovec1 (diskuse) 1. 4. 2016, 00:21 (CEST)

350 000

Neslavíme? --Matěj Orlický (diskuse) 2. 4. 2016, 09:43 (CEST)

Včera jsem to rozšířil na fb české Wikipedie a sporadicky kontaktoval mezinárodní komunitu. Určitě je to dobré téma na blog (blog.wikimedia.cz), snad tam dnes něco sepíšu. Na druhou stranu, kulaté výročí to není, takže tiskové zprávy nebo konference asi ne. A kdo chce, může šířit pomocí tohoto obrázku :-) --Aktron (✆|✍) 2. 4. 2016, 09:47 (CEST)

Určitě by bylo dobré výroční logo, které je k dispozici. --Jowe (diskuse) 2. 4. 2016, 09:54 (CEST)

Případnému vkladači pro zjednodušení přikládám. --Bazi (diskuse) 2. 4. 2016, 10:24 (CEST)

Požádal jsem na NS. --Dvorapa (diskuse) 2. 4. 2016, 11:27 (CEST)

Reuploadnul jsem, viz Média:Wiki.png, jen se neaktualizovalo logo, asi kvůli Wikipedie:CACHE. --Urbanecm (diskuse) 2. 4. 2016, 11:31 (CEST)

Neřešilo se před časem použití vektorového loga namísto bitmapového? Nemůže to mít vliv? --Bazi (diskuse) 2. 4. 2016, 11:54 (CEST)

Vektorového sice také, ale nic se neměnilo. Co by ale mohlo mít vliv a co bylo nedávno vyřešeno/měněno, bylo vytvoření a přidání HiDPI loga pro českou Wikipedii. --Dvorapa (diskuse) 2. 4. 2016, 13:41 (CEST)

@Urbanecm: Prosím podívejte se na T131605. Změny loga lze nyní dosáhnout dvěma možnostmi. Buď přes konfiguraci MediaWiki, kde je však potřeba buď SVG varianta nebo tři PNG varianty - klasické, 1.5x a 2x - bylo by tedy nutné dotvořit oslavná loga v SVG nebo jejich varianty ve třech velikostech zmíněných na Phabricatoru (@Bazi?). Druhou možností pak je změna loga přes Common.css, kde máme více volnosti. --Dvorapa (diskuse) 2. 4. 2016, 15:07 (CEST)

@Dvorapa: Zatím je to v Commons.css, do MW configu to můžeme dát vždycky a z Commons.css to odstranit, bude-li to i přes zaměstnání vývojářů lepší varianta, než dočasně dodávat dvě loga. Koukám, že i enwiki, která má o dost větší traffic, to řeší přes CSS. Ticket na phabu sleduji. --Urbanecm (diskuse) 2. 4. 2016, 14:47 (CEST)

Logo pěkné, jak dlouho ho necháme? Že už máme 350 028 článků a přibude další. Nechal bych zhruba týden/dva, pak už nemá cenu. OJJ, Diskuse 2. 4. 2016, 15:02 (CEST)

Sváteční logo tu bývalo dle historie měsíc, asi bych to tak nechal. --Urbanecm (diskuse) 2. 4. 2016, 16:35 (CEST)

Vyvstává tedy otázka, jestli nám ten poslední soubor Wiki.png, který jsme si tu ponechali, ještě k něčemu je, když už se v podstatě nepoužívá ani jako logo. Vzhledem k tomu, že logo lze do Common.css přidat i z Commons a do konfigurace MediaWiki jsou stejně potřeba tři verze loga, navrhnu pravděpodobně na smazání. --Dvorapa (diskuse) 2. 4. 2016, 15:07 (CEST)

Nechal bych ho. Má totiž tu výhodu, že ho mohou editovat pouze místní správci. Pokud by logo bylo z Commons, mohl by se najít vandal, co by ho přepsal. Pokud by zas bylo zamčené, museli bychom žádat jejich správce. Pokud ale budeme sváteční logo brát z místního úložiště na WP, je logo na bezpečnějším umístění. --Urbanecm (diskuse) 2. 4. 2016, 15:38 (CEST)

To je fakt, ovšem možná by nebylo od věci přidat na českou Wikipedii tedy ještě dva soubory 1.5x a 2x log (také zamčených), tyto tři by tu tedy čekaly na další výročí. Myslím, že už ani nebude potřeba vracet běžné logo a možná už bychom mohli za měsíc (nebo jak dlouho budeme slavit aktuální milník) vše připravit na příští milník. --Dvorapa (diskuse) 2. 4. 2016, 16:04 (CEST)

Začnu s technickou, soubory jsou vždy zamčené (místní práva upload a související mají pouze správci). Netušíte, zda vývojáři tahají obrázek pomocí URL (pak by zde měly smysl ty soubory) anebo pomocí souboru na serveru (pak by soubory neměly smysl, protože by stačily nahrát na phab/commons)? --Urbanecm (diskuse) 2. 4. 2016, 16:35 (CEST)

Participate in the Brussels writing weeks project

Love Belgium

Flag of the Brussels Capital Region

Hello all! After some acts of hate in Brussels, it is now time again for love. In this week and next week we organise a double writing week about Brussels! We like to invite you to join this project by writing about subjects related to this region in any Wikipedia you like.

More information, the participants list, and the list of articles that have been written, can be found at: Writing week/Brussels.

Participating is easy:

1. Add your user name and wiki(s) you work on on the participants list.
2. Add the articles you have written on the contributions list.

If you like you can also create a page for the writing weeks on your local wiki.

If you have any questions, do not hesitate to contact me. Greetings - Romaine (diskuse) 4. 4. 2016, 10:42 (CEST)

Cizí znaky ano či ne?

Na vědomí dávám založení ŽoKu: Transkripce jmen a názvů v latince obsahujících znaky neobsažené v české abecedě. --Vachovec1 (diskuse) 8. 4. 2016, 23:42 (CEST)

Preference

Dobrý večer. Dává přednost komunita Wikipedie spíše rozšiřování pahýlů, nebo zakládání nových článků? Děkuji za reakce. Foxx70 (diskuse)

Myslím, že komunita nemá preferenci – důležité je rozšiřování informačního obsahu, ať už novými články nebo rozšiřováním stávajících. Nicméně napsat si „vlastní článek“ se editorům často zdá atraktivnější než rozšiřovat, takže větší nedostatek je toho druhého.--RPekař (diskuse) 11. 4. 2016, 10:27 (CEST)

Obojí je důležité, kvalita i kvantita.--Zákupák (diskuse) 11. 4. 2016, 10:33 (CEST)

Také se obávám, že jednoznačná odpověď neexistuje. Když pominu akce "X píší Wikipedii" (za X dosaď studenti, senioři, junioři, skauti …) tak kratičké, několikavěté pahýly zakládají často ti, kteří chtějí mít zamodřený rozsáhlý článek. A pahýly jsou tam, kde mají jen základní představu, o co jde. K takovým pahýlům se jeho zakladatel stěží vrátí. Naproti tomu jsem narazil na pahýly propracovanější, než řada článků tvářících se jako hotové a kompletní. Wikipedie prostě potřebuje oboje: jak nové články, tak rozšiřování dosavadních pahýlů. Mě osobně se především nelíbí samotný výraz pahýl. Mám to spojené s něčím, co bylo násilně poškozeno a už nikdy nepůjde opravit. Lepší výraz ale navrhnout neumím. --Leotard (diskuse) 11. 4. 2016, 17:31 (CEST)

Já - nemusím se za to stydět - dávám přednost vlastním článkům. Rozšiřování mi - až na některé případy - přijde jako ztráta času, když už stejně existují. OJJ, Diskuse 11. 4. 2016, 17:38 (CEST)

Mě zase nevadí rozšířit pahýl, který někdo založil a nechal být, když je to z oboru, který mne zajímá. Tam kde někomu stačí pahýl o deseti řádcích a jednom obrázku, já vidím (třeba na německé wiki) plnohodnotný článek. Osobně přispívám na wikipedii, když mám čas a chuť, žádné prémie za počet nových článků slíbené nemám. Přispívám jen v několika málo oborech, které mne baví a snažím se spíš o kompletní pokrytí problematiky. Vyrobit spoustu pahýlů o deseti řádcích a jednom obrázku bych uměl, ale nepřipadá mi to užitečné. Ale nikomu v tom nebráním. Když mi někdo předzaloží několik desítek článků třeba o užitkových automobilech a autobusech z časů RVHP, já se k tomu časem propracuji.--Leotard (diskuse) 11. 4. 2016, 17:52 (CEST)

Články rozšiřovat je chvályhodné; máme zde i zárodečné články, které hoří – hrozí jim smazání a potřebovaly by alespoň vylepšit na pahýl: odložené subpahýly + subpahýly.--Kacir 11. 4. 2016, 17:58 (CEST)

Děkuji za názorovou různorodost, jednalo se mi nejvíce o to, kam napřít vlastní energii. Zakládání vlastních článků je pochopitelně pro vlastní seberealizaci na zdejším projektu atraktivnější, nicméně někdy váhám nad založením nového článku před rozšířením pahýlu. Budu to tedy nadále vtipně střídat. --Foxx70 (diskuse) 11. 4. 2016, 18:14 (CEST)

Já bych to posuzoval kritériem encyklopedické významnosti. Jedná se o klíčové téma? Je citelně potřeba (červené odkazy) vytvořit článek, který poskytne aspoň nejzákladnější informace a odkazy na související články? Je pahýl vzhledem k významnosti hrubě nedostatečný?

A druhé kritérium efektivita. Jak mé znalosti, znalosti zdrojů, wikipedické dovednosti a osobní zájem o téma nejlépe využiji, abych s menší vynaloženou energií přinesl větší prospěch projektu. --Matěj Orlický (diskuse) 11. 4. 2016, 19:41 (CEST)

Obávám se, že kritérium encyklopedické významnosti může být pouze osobní, ryze subjektivní pomůckou. Každý wikipedista má svá oblíbená témata a obory, které ho zajímají, ve kterých má hlubší znalosti. Pro mne osobně jsou některá témata natolik zajímavá, že se chystám článek založit jakmile dohledám dost informací. A vůbec mne netrápí, zda je citelně potřeba článek vytvořit. Investuji svůj čas a svoji práci, od nikoho za to nic nečekám. U některých článků jsem narazil na pojmy, které by si zasloužily alespoň pahýl. Protože je mi ale jasné, že já bych ten pahýl už dál nerozvíjel, ani jsem pahýly nezakládal.--Leotard (diskuse) 12. 4. 2016, 11:21 (CEST)

Já doufám, že kritéria EV objektivní jsou, a i když to není nějaký exaktní ukazatel, jako vodítko to posloužit může: např. rozšířit pahýl o hlavním městě nebo založit články o dalších největších městech dané země bude užitečnější než články o nevýznamných obcích. A může to být kritérium uplatňující se vedle toho ryze osobního výběru daného vlastními zájmy. --Matěj Orlický (diskuse) 12. 4. 2016, 11:55 (CEST)

Chybějící stránky

Na vědomí. --Urbanecm (diskuse) 11. 4. 2016, 20:27 (CEST)

Pozastavení možnosti editace dvakrát tento týden

Nadace Wikimedia bude testovat své nejnovější datové centrum v Dallasu. Tím se ujistíme, že Wikipedie a další wiki projekty zůstanou online i v případě katastrofy. Abychom se ujistili, že všechno funguje, potřebuje technologické oddělení Wikimedia provést plánovanou zkoušku. Tato zkouška ukáže, zda dokážeme spolehlivě přepnout z jednoho datového centra na druhé. Příprava zkoušky a pohotovost pro řešení všech neočekávaných problémů si vyžádá mnoho týmů.

Veškerý provoz bude v úterý 19. dubna přepnut do nového datového centra.
Ve čtvrtek 21. dubna bude přepnut zpět do primárního datového centra.

Kvůli jistým omezením v MediaWiki se musí bohužel v průběhu těchto dvou přepnutí pozastavit všechny editace. Omlouváme se za tuto nepříjemnost a pracujeme na tom, abychom ji v budoucnu minimalizovali.

Po krátký čas budete moci všechny wiki číst, ale nikoli editovat.

• Editace nebude možná po dobu přibližně 15–30 minut v úterý 19. dubna a ve čtvrtek 21. dubna, počínaje 14:00 UTC (16:00 SELČ).
• Pokud se v této době pokusíte editovat nebo změny uložit, zobrazí se vám chybové hlášení. Věříme, že se v tomto období neztratí žádné editace, ale nemůžeme to zaručit. Pokud uvidíte chybové hlášení, počkejte prosím, dokud se vše nevrátí do normálu. Poté byste měli být schopni svou editaci uložit. Doporučujeme však, abyste si nejprve udělali kopii svých změn, jen pro jistotu.

Další důsledky:

• Úlohy na pozadí budou pomalejší a některé se mohou ztratit. Červené odkazy se mohou aktualizovat pomaleji než obvykle. Pokud založíte článek, který je již odkazován odjinud, zůstane odkaz červený déle, než je obvyklé. Některé dlouho běžící skripty budou muset být zastaveny.
• V týdnu od 18. dubna bude zmražen kód. Nebude probíhat žádné nasazování nového kódu, pokud nebude nezbytné.

Tato zkouška se původně měla uskutečnit 22. března. Nová data jsou 19. a 21. dubna. Můžete si přečíst rozvrh na wikitech.wikimedia.org. Jakékoli změny se objeví v tomto rozvrhu. O této zkoušce proběhnou další oznámení. Šiřte prosím tyto informace ve své komunitě. /Johan (WMF) (diskuse) 17. 4. 2016, 23:22 (CEST)

Díky (za překlad). Pokud by se jim to trochu protáhlo, mohlo by to teoreticky zasáhnout do začátku brněnského klubu Wikipedie, takže je upozorním. Od 15:30 má probíhat i nějaký kurz Wikipedie v Praze, těch by se to mohlo dotknout citelněji – upozorňuji kolegy Vojtěch Veselý a Gabriela Boková (WMCZ). --Blahma (diskuse) 18. 4. 2016, 21:41 (CEST)

Už jsem dostal echo od Utara, ale díky i tak. :-) Nějak si poradíme. --Vojtěch Veselý (diskuse) 18. 4. 2016, 22:31 (CEST)

Vidím, díky za info. Hlavně, že to nebude fungovat i vandalům. OJJ, Diskuse 19. 4. 2016, 07:01 (CEST)

---

Za cca. deset minut dojde k poslednímu zastavení Wikipedie, na tu dobu přebírám patrolu. Minule to dopadlo celkem dobře. OJJ, Diskuse 21. 4. 2016, 15:51 (CEST)

Přesouvání bez ponechání redirectu

Zdravím, rád bych se zeptal, zda je nějaký nesprávce schopen přesunout nějaké stránky bez ponechání přesměrování. Narazil jsem, že se to povedlo dnes kolegovi Dvorapa. Na své diskusi píše, že se tlačítko objeví jen u modulů a nesmí to být podstránka. Prosím, dejte vědět, zda to je anebo není možné u vás. Můžete se vyjádřit zde nebo přímo na Phabricatoru. Díky, --Urbanecm (diskuse) 21. 4. 2016, 12:50 (CEST)

Já bych ještě doplnil, že to bylo klasické tlačítko pro přesun, žádné speciální, a povedlo se mi to už zdá se i dříve (viz). --Dvorapa (diskuse) 21. 4. 2016, 13:02 (CEST)

→ Wikipedie:Pod lípou (technika)? --Bazi (diskuse) 21. 4. 2016, 13:03 (CEST)

Sem jsem to dal schválně, aby si toho všimlo více lidí. Není to čistě technická věc, ale pokus o zjištění, zda se to povedlo i někomu jinému, než kolegovi Dvorapovi. Ten někdo, pokud existuje, nemusí technickou lípu sledovat, kdežto tuto stránku sleduje snad každý aktivní wikipedista. --Urbanecm (diskuse) 21. 4. 2016, 13:09 (CEST)

Wikipedia to the Moon

Hello! Sorry that this is in English only, but we are using village pump messaging in order to reach as many language communities as possible. Wrong page? Please fix it here.

This is an invitation to all Wikipedians: Wikimedia Deutschland has been given data space to include Wikipedia content in an upcoming mission to the Moon. (No joke!) We have launched a community discussion about how to do that, because we feel that this is for the global community of editors. Please, join the discussion on Meta-Wiki (and translate this invitation to your language community)! Best, Moon team at Wikimedia Deutschland 21. 4. 2016, 17:35 (CEST)

Více VisualEditoru pro nováčky

V poslední době se často pohybuji v prostředí, kde se lidem vysvětluje Wikipedie a učí se je editovat články a prakticky vždycky – kvůli vyšší intuitivě, ale už i jen kvůli úspoře času – se na to už dnes jde VisualEditorem. Myslím si, že ten už dávno prošel svou fází „beta“ a je zralý na takové ostré používání.

• Bohužel velká část našich nápověd pro nováčky ho ale zatím úspěšně ignoruje, což je začátek problémů (které ani nemají snadné řešení, protože na které tlačítko v kterém menu kliknout se textově vysvětluje mnohem hůř než jak prosté je uvedení syntaxe, kterou má uživatel použít).
• Máme tu ale i další bariéry – třeba už jen to, že není snadné založit článek VisualEditorem; o tom se přitom psalo už před rokem tady a zřejmě by stačilo (a bylo věřím bezkonfliktní), kdyby správce přidal alternativní odkaz do MediaWiki:Noarticletext.
• Pak je problémem i Wikipedie:Pískoviště – protože je v jmenném prostoru „Wikipedie“, není si na něm – z dnešního pohledu už dosti paradoxně – možné zkoušet editace právě VisualEditorem, ačkoliv je VisualEditor dnes již základním nabízeným editorem (tlačítko „Editovat“). Staré pískoviště je sice do jisté míry překonáno uživatelskými pískovišti, která se zobrazují jako prominentní odkaz nahoře a editovat VisualEditorem jdou (jsou v jmennmém prostoru „Wikipedista“) – ale pro takové pískoviště se musí člověk nejprve zaregistrovat, což si protiví s předpokladem, že návštěvník si vyzkouší editaci, nadchne ho to a právě a až teprve proto se zaregistruje!
• Posledním problémem, který zmíním, je nemožnost používat VisualEditor v diskuzích – pro ně a jenom pro ně musíme nováčky hned na první hodině seznamovat i s „editováním zdroje“ a vysvětlovat jim rozdíly, což je matoucí; a pokud se to dobře nevysvětlí či nepochopí, vede to pak ke sníženému zapojení nováčků do diskuzí, což je přitom právě pro jejich nováčkovství, kdy si ještě potřebují nechat mnoho věcí vysvětlit a vyjasnit od druhých, často stěžejní schopnost.

S posledními dvěma body souvisí můj dotaz/návrh: Nešlo by umožnit používání VisualEditoru i v jiných jmenných prostorech – minimálně Wikipedie (to bych i sám ocenil, protože jako profesionální wikimedián produkuji čím dál víc obsahu právě tam) a ideálně i všechny diskuzní stránky? Ani nevím, jestli to je už technicky možné a „seshora“ povolené, ale třeba má někdo z vás víc informací. Rád si poslechnu názory ostatních, ale přimlouvám se hned za tyto změny jménem všech nováčků, se kterými se já a mí kolegové teď v kurzech potkáváme. --Blahma (diskuse) 17. 4. 2016, 02:22 (CEST)

@Blahma: K úvodu: mně se jako nováčkovi lépe editovalo v kódu, VE je někdy dost nedokonalý. Je třeba ho rozhodně ještě vylepšovat, někdy sám od sebe při psaní smaže kus textu, i přes rady jsem tam nenašel klasické vyplňování refů a další. Tohle patří technikům Wikipedie. Jinak ano, souhlasím se všemi body; mám ještě jednu, nediskutovanou výhodu VE - vklad obrázku je tam jednodušší a obrázku je na výběr mnohokrát více než na Commons. OJJ, Diskuse 17. 4. 2016, 05:46 (CEST)

K jednotlivým bodům:

• Souhlasím, VisualEditor by mohl být vidět ještě víc.
• Tohle by mohla vyřešit tzv. „single-tab“, tedy že si člověk přednastaví, který z editorů má radši, a ten se mu vždy při kliknutí na jedinou záložku „Editovat“ nebo při zakládání článku nahraje (teď to myslím aktivovali na polské Wikipedii).
• Viz níže.
• Bohužel tohle by býval vyřešil Flow, ovšem ten zdá se zatím nevyhovuje požadavkům velkých projektů.

Ti „nahoře“ samozřejmě mohou aktivovat VisualEditor v jakémkoliv jmenném prostoru, v současné době ale neexistuje způsob, jak ho na určité stránce zakázat (příkladem budiž tato stránka, Wikipedie:Pod lípou). A navíc (diskuze z února 2015): „VE doesn't support signatures - that's why it's not enabled on the Wikipedia namespace“. Matěj Suchánek (diskuse) 17. 4. 2016, 10:04 (CEST)

@OJJ: Obrázků je tam nanejvýš stejně (spíš přesně stejně), protože to je jediná fotobanka, odkud (česká) Wikipedie může vkládat obrázky. Ještě je tu lokální úložiště, ale to je zakázané. Možná tam jen umí lépe hledat.--Urbanecm (diskuse) 17. 4. 2016, 11:17 (CEST)

Ad pískoviště) Varianta je přesunout pískoviště do JP Wikipedista, kde VE funguje. Ještě mě pak napadá ten odkaz na pískoviště zobrazit i anonymům a smířit se s tím, že budou existovat anonymní pískoviště. Což ale nevím, zda jde. --Urbanecm (diskuse) 17. 4. 2016, 11:17 (CEST)

Možná by to pískoviště šlo přesunout i do jmenného prostoru Nápověda, kde by spuštění VE nekolidovalo s Pod lípou apod. I když nemám přehled o tom, jestli v Nápovědě nejsou zase jiné stránky, kde by využití VE mohlo působit potíže. --Bazi (diskuse) 17. 4. 2016, 12:14 (CEST)

V nápovědě je VE také povolen, nebo ne? --Urbanecm (diskuse) 17. 4. 2016, 19:13 (CEST)

Co platilo v únoru 2015 nemusí platit a naštěstí zřejmě už ne úplně platí v dubnu 2016: Podle dodatku v úvodním komentáři u phab:T53154 se zdá, že nyní existují speciální proměnná, do které se dají vložit názvy jmenných prostorů, v nichž má být podepisování povoleno (např. „Wikipedie“). Podepisování je navíc k tomu automaticky aktivní na všech diskuzních stránkách. Samozřejmě to všechno platí jen ve jmenných prostorech, pro které si dotyčná komunita nechala VE nejprve aktivovat. Nebo vy jste si tak jako já nevšimli v menu Vložit té položky „Váš podpis“, která je vždycky šedá a nepodařilo se mi na cswiki najít kontext, ve kterém by šedá nebyla? Určitě tam není pro srandu králíkům a někde fungovat musí. Navrhuji tedy jménem komunity zažádat pro začátek o zapnutí VE pro jmenný prostor Wikipedie (a případně nějaké další, pokud by to bylo obdobný případ) a současně nechat tyto přidat do té proměnné, aby nám v tom prostoru fungovaly podpisy. Obecnější zavádění VE do diskuzích zjevně bude komplikovanější, protože podle diskuzí se do toho vývojáři VE ani nechtějí pouštět a upravovat pro to editor, protože se pořád věří, že diskuze by měly jet ve Flow, jehož vývoj byl nicméně zastaven, takže se kvůli tomu celé plošnější nasazování VE v tomto směru zastavilo na mrtvém bodě ke škodě všech začátečníků a kurzů. --Blahma (diskuse) 18. 4. 2016, 22:11 (CEST)

Marku, souhlas. Jen houšť, česká verze má malou výhodu v tom, že poměrně na dobrý úrovni je nápověda VE. Visual Editor všude silně podporuju, to, že jsou tací, kteří s ním neumí pracovat (či nechtějí a říkají, že to je míň pohodlný), nás nemusí zajímat (sobecké a praktické). V současné době ve VE napíšu cokoliv, nmám problém s ním pracovat, jdiný, kde jej používám je rychlé přidávání infoboxu Osoba (jeden řádek). Jinak plním infoboxy i vše pomocí VE, s TemplateData je to krásné pohodlný - ještě musíme domyslet, aby se nezobrazovaly šablony "Infobox - socha/dokumentace" (prej je úzus TemplateData vkládat na podstránku, podle mě velmi nevhodně a navíc to může nováčky dost mást - je potřeba na to případně upozornit, stačí šipka dolů a vložíš do článku dokumentaci infoboxu). Podporuju tvoji snahu a držím pěsti.--frettie.net (diskuse) 17. 4. 2016, 12:04 (CEST)

Souhlasím, že nováčkům má být přednostně servírován VisualEditor a děkuji za Blahmova slova. Single Tab, o kterém mluví Matěj, bude myslím brzy nasazen i na české Wikipedii (ovšem informaci o datu jsem poztrácel). Co se týče nápověd, minimálně průvodce již nějakou dobu vysvětluje práci ve VisualEditoru a nikoliv ve Wikimarkupu. Ostatní nápovědy, ruku na srdce, jsou spíše pro pokročilé wikipedisty a obvykle na ně nováčky neodkazuji. Na obecné pískoviště také neodkazuji - doporučuji nováčkům aby si založili pískoviště vlastní (červený odkaz mají automaticky v pravém horním rohu hned vedle odkazu na svou diskuzi). Toto pískoviště již VisualEditor umí (akorát je problém, že vede na stránku "Založit zdroj" a nikoliv "Založit" - nováčci musí nejdříve otevřít své pískoviště a pak se druhým kliknutím nahoře přepnout do VisualEditoru - kdyby toto šlo vyřešit, bylo by to báječné - ale možná toto vyřeší Single Tab). --Vojtěch Dostál (diskuse) 17. 4. 2016, 12:07 (CEST)

Vojto, nabídnout u neexistujícího jeho založení přímo VisualEditorem je jednoduché a ve svých bodech v původním příspěvku jsem to navrhoval jako snad vcelku bezkonfliktní věc, kterou může udělat kterýkoliv správce – stačí vhodně zeditovat hlášení MediaWiki:Noarticletext (odkaz na VE by se ale měl objevovat jen pro ty jmenné prostory, u kterých ten odkaz bude skutečně pak i funkční). A jinak nápověd, na které se začátečníci odkazují, a které přitom pojednávají jen o wikitextu, je stále hodně – namátkou hned třeba Nápověda:Závěrečné sekce, na kterou jsme někoho odkazovali právě dneska. Pokud je toto i někde v Průvodci, pak: a) se to tam zbytečně dubluje s touto nápovědou a s pravidly Wikipedii (stránka Styl a vzhled), kde to jakožto něco jako doporučení být musí; b) by se měli vedoucí kurzů cíleněji přeučovat na to odkazovat do Průvodce a nikoliv do klasických stránek v jmenném prostoru Wikipedie:, které jsou sami zvyklí používat. --Blahma (diskuse) 18. 4. 2016, 22:03 (CEST)

Téma VisualEditoru jsem tu otvíral před dvěma lety: Wikipedie:Pod lípou/Archiv 2014/01#Trojský kůň zvaný VisualEditor a konkrétně otázku koncepčního pojetí nápovědy tam v bodě 4. Představu možnosti praktického řešení jsem rozpracoval v Nápověda:Reference, kde jsem sledoval tyto cíle:

1. Základní nápověda je omezena délkou a obsahem na základní informace, potřebné, stravitelné a uplatnitelné pokročilejším začátečníkem. Podrobnější problematika je odkazována v dalších nápovědách a pravidlech.
2. Oddělení výkladu funkce od návodu na editaci. Tedy nejdříve vysvětlení co, proč, jaké principy se uplatňují, pak návod, jak to udělat visualeditorem/editací zdroje.

Pak tu máme tu externí nápovědu VE, která dle mě má tyto zásadní nedostatky:

1. Vysvětlení všeho na jedné stránce – ony „šíleně dlouhé nápovědy“, na které si začátečníci ztěžují.
2. Výklad jen „jak to udělat“ bez vysvětlení „k čemu to slouží“. Např. u referencí: k čemu jsou reference, co je to citace, citační šablona? Pro začátečníka je taková nápověda samostatně nesrozumitelná.

Jisté řešení bych viděl v tom, kdyby se odkazovalo z „návodné“ části nápovědy na WP do konkrétních kapitol v návodu VE. Například pomocí specializované šablony, kde by byl jako parametr název kapitoly. --Matěj Orlický (diskuse) 17. 4. 2016, 14:20 (CEST)

Ad nápověda) Existující nápověda k VE je zastaralá a ačkoliv jsem ji našel takřka okamžitě, z toho se pro tvoření pořádné nápovědy nedá čerpat. Rozhodl jsem se proto nápovědu pro VisualEditor napsat takřka kompletně znovu, jiné řešení nevidím. Můžete se zapojit na mých podstránkách (popřípadě mě odkažte, pokud tu něco podobného existuje, sloučil bych to). Čajovna, která byla diskutovaná někde výše nebo je možná už v archivu bez nápovědy pro VisualEditor takřka nejde spustit, takže je to podkrok pro spuštění tohoto projektu. --Urbanecm (diskuse) 17. 4. 2016, 18:48 (CEST)

No, česká verze nápovědy na MediaWiki je aktuálnější než neměcká, jsem v podstatě jedinej, kdo tam na to kouká a kdo například žádá o překlady a hlavně aktualizuje obrázky. Takže do zastaralé má dost daleko.Probihá i překlad zbylých textů, jen je zatím nemám přeložený. --frettie.net (diskuse) 18. 4. 2016, 00:06 (CEST)

@Urbanecm: Není mi jasná vaše koncepce nápovědy a její napojení na stávající nápovědy. Zdá se mi dle odkazovaného pískoviště, že by se mělo jednat o druhou z mnou uvedených možností v bodě čtyři ve výše odkazovaném archivu, tedy vytváření paralelních nápověd pro VE vedle těch již existujících. V jakém rozsahu by měla být paralelní nápověda pro VE vytvořena? Jak bude uživatel navigován na požadovanou verzi nápovědy (VE/editace zdroje). Jak bude napojeno na podrobnější nápovědu/pravidla? Tyto otázky by bylo dobré mít rámcově vyjasněny a podle toho uzpůsobovat nové i stávající nápovědy. --Matěj Orlický (diskuse) 17. 4. 2016, 19:36 (CEST)

@Matěj Orlický: Ano, hodlám vytvořit druhou nápovědu speciálně pro VE. Následně je možné vytvořit šablonu, která by odkázala na tu druhou (kupříkladu u obrázkové nápovědy by to mohlo být Nápověda:Obrázky pro VE a Nápověda:Obrázky/zdroj pro editovat zdroj). Rád bych "přeložil" veškerou existující nápovědu a pokud možno vytvořil nějaké jednoduché shrnutí všech nápověd s minimem podrobností (nějaké stručné shrnutí). Sám to nezvládnu v rozumném čase, proto prosím všechny, aby přispěli. Nevadí mi zásah do uživatelského prostoru. --Urbanecm (diskuse) 17. 4. 2016, 20:18 (CEST)

@Urbanecm: Nebylo by prosím možné změny dělat přímo ve Wikipedie:Průvodce? Nebráním se vylepšení, ale přijde mi škoda mít dvě nápovědy (které bude nutné obě aktualizovat). Dík za vstřícnost! :-) --Vojtěch Dostál (diskuse) 17. 4. 2016, 21:55 (CEST)

Taky se přimlouvám, místo samostatných nápověd bych považoval za vhodnější ten nastíněný koncept, že by v každé nápovědě k jednotlivým věcem mělo být nejprve vysvětleno, proč se co dělá nebo jak by to mělo vypadat, a pak postup, jak to udělat v jednom editoru a v druhém editoru.

A obecně bych doporučil, aby se zájemci o vydatnější spolutvorbu nápovědy přihlásili k WikiProjektu Nápověda, v jehož rámci by bylo možné ladit koncepční záležitosti. Přijde mi ne úplně šťastné se bez většího prozkoumání, znalosti dosavadního vývoje a uplatňovaného konceptu vrhnout po hlavě do tvorby čehosi nového na zelené louce. --Bazi (diskuse) 17. 4. 2016, 23:02 (CEST)

Dvě nápovědy budou tak jako tak, buď na jedné stránce, nebo na dvou . Každopádně problém s tím, aby postup pro VE byl ve stejných stránkách nemám. Jen si myslím, že tím budou neustále nováčci vystavování wikitextu, protože bude hned pod/nad nápovědou pro VE a tím to, o co se snažím. Dík za wikiprojekt, hledal jsem cosi jako wikiprojekt visualeditor, nenašel. Zapojím se. --Urbanecm (diskuse) 18. 4. 2016, 07:06 (CEST)

Celkem se mi zamlouvá nápad (jestli ho chápu správně), že by bylo dobré vytvořit nápovědu pro VE celou odznova a k jednotlivým stránkám vždy přidat podstránku /zdroj s variantou nápovědy pro zdrojový kód. Přepínat by se mohlo podobně, jako mají na MediaWiki nebo Metě přepínání mezi jazyky (v horní části stránky šablonou). Výchozí zobrazení stránky by se (tak jako přepínání mezi jazyky na MW/Metě) poté dalo vyčíst z nastavení uživatele (bylo by třeba ale požádat vývojáře MW o nové Kouzelné slůvko – něco jako {{gender:Dvorapa|udělal|udělala}} by mohlo být třeba {{ve:Dvorapa|[[Nápověda:Obrázky]]|[[Nápověda:Obrázky/zdroj]]}}). Případně by šlo pojmenovat stránky nápovědy jako (zdroj), pokud by se nelíbila forma podstránek. Co myslíte? --Dvorapa (diskuse) 17. 4. 2016, 22:09 (CEST)

No moji myšlenku chápete správně . To nastavení se mi nezdá jako špatný nápad, pokud něco takového bude existovat. Pak by se dala udělat šablona {{nápověda}} a ta by se používala pro linky na nápovědu. --Urbanecm (diskuse) 18. 4. 2016, 07:06 (CEST)

Já tušil, že jsem to někde zahlédl jako váš nápad, ale nebyl jsem si tím jistý :) Každopádně za nápad děkuji, mně se velmi zamlouvá a o návrh nového kouzelného slůvka se pokusím na Phabricatoru T132897. Uvidíme, jaká bude reakce vývojářů. --Dvorapa (diskuse) 18. 4. 2016, 10:54 (CEST)

Protože nám tu diskuze už jaksi odumřela, aniž by byly vyřešeny konkrétní body v ní zmiňované, dovolím si je tady shrnout:

• Pamatování si vybraného editoru, a to dokonce i při zakládání nových článků, zjevně vyřeší přechod na jedno editační tlačítko (tzv. single edit tab) – uživatelé dostanou možnost volby, jestli ho chtějí a jak se má chovat (a samozřejmě půjde mezi editory dál přepínat, a to oběma směry, což už jde teď). Dokonce i na anglické Wikipedii už teď to jednotné tlačítko a možnost zakládání článků přímo VisualEditorem funguje. Jen se mi nikde nepodařilo zjistit, kdy se tato změna má aplikovat i na české Wikipedii – ale věřím, že brzy. Zřejmě se to ale zatím ještě dolaďuje.
• Podepisování se ve VisualEditoru už je technicky možné, ale příslušná položka menu Vložit je aktivní jen ve vyjmenovaných jmenných prostorech – muselo by se požádat o jejich nastavení na naší wiki – a také by se muselo požádat vůbec o aktivaci VisualEditoru v takovém jmenném prostoru (nejvíce teĎ „hoří“ asi „Wikipedia:“). Netuším, jestli by to šlo, ale nezdá se mi ani, že by umožnění VisualEditování např. diskuze Pod Lípou mělo mít tak tragické následky, že by nemělo být nikdy ani umožněno – vždyť nováčci stejně neodsazují podle našich zvyklostí, než se to naučí, ani teď, a aspoň by se grafickým editováním odstínili od té smrště kódu, která na ně vypadne při otevření kterékoliv rozsáhlejší diskuze, kde pak často ani netuší, kam vlastně svůj komentář napsat. Nebo vy si někdo myslíte, že by umožnění editování jmenného prostoru Wikipedie: ve VE něčemu zásadnímu vadilo?
• Nápověda by se určitě neměla psát kompletně dvojí, protože mnohé je společné, a ani kompletně nová, protože mnohé už bylo napsáno. Bude ale potřeba ji systematicky rozdvojovat tam, kde se postupy liší pro každý z přístupů k editování. Po zavedení single edit tab by mělo být možné když ne jinak, tak v nejhorším případě JavaScriptem získat uživatelovu preferenci a podle toho mu přednostně zobrazovat v nápovědě ty části, které se týkají jím preferovaného způsobu editování.

--Blahma (diskuse) 27. 4. 2016, 03:15 (CEST)

Kategorizace flóry

Na wikiprojektu Biologie jsem otevřel téma kategorizace rostlin podle oblasti výskytu. Děkuji za vyjádření a podněty. (Echo kolegům kolem biologie: Vojtěch Dostál, Juandev, OJJ, I.Sáček, senior, Pelát, Ramon de L, Vachovec1) Vojtěch Zavadil (diskuse) 27. 4. 2016, 02:34 (CEST)

Machine translation support enabled today for Content Translation

Hello, machine translation support for Content Translation (beta feature) has now been extended and enabled for users of Czech Wikipedia using Yandex. It can be used when translating Wikipedia articles into Czech with Content Translation. To start using this service, please choose ‘’Yandex.Translate’’ from the ‘’Automatic Translation’’ dropdown menu that you see on the sidebar after you start translating an article. Please note, machine translation is available from all the languages that are supported by Yandex.Translate, but Content Translation can still be used in the usual manner for translating from all languages, with or without machine translation support.

Wikimedia Foundation’s Legal team and Yandex had collaborated earlier to work out an agreement that allows the use of Yandex.Translate without compromising Wikipedia’s policy of attribution of rights, privacy of our users and brand representation. Since November 2015, Yandex machine translation has been used for articles translated for Wikipedias in many languages. Details about Yandex translation services, including a summary of the contract are available on this page. More information about the machine translation services in Content Translation is available on this page. We request you to kindly take a look at these pages.

We have tested the service for use on the Czech Wikipedia, but there could be unknown problems that we are not aware of yet. Please do let us know on our Project Talk page or phabricator if you face any problems using Content Translation. This message is only in English and we will be very grateful if it could be translated into Czech for other users of this Wikipedia. Thank you. On behalf of WMF Language team: --KartikMistry (diskuse) 27. 4. 2016, 14:09 (CEST)

Hromadné úpravy zápatí uživatelem Čmejrek

Ahoj všem, chtěl bych znát Váš názor na řadu editací uživatele Čmejrek, viz zde, který hromadně mění zápatí z jednoho povoleného tvaru na druhý, bez toho, aniž by přidával nějakou další přidanou hodnotu v těch editacích. Přijde mi to nevhodné. Měl jsem za to, že jsme se tu složitě domluvili na jiném řešení. Co o tom soudíte? S pozdravem --Chmee2 (diskuse) 7. 4. 2016, 16:49 (CEST)

Máte na mysli 2/3 úroveň nadpisů u závěrečných sekcí? Z náhodně zhlédnutých příspěvků mi to jako bez přidané hodnoty jasně nepřipadalo. Nevhodné mi tam přijde přidávání prázdného řádku pod nadpisy, když není domluva, že je to lepší varianta; naopak bych řekl, že je obvyklejší prázdný řádek jen nad a osobně mi to připadá i přehlednější. --Matěj Orlický (diskuse) 7. 4. 2016, 17:24 (CEST)

Já jsem taky v několika náhodně otevřených editacích vesměs našel úpravy, které bych hodnotil jako přínosné – portály, commonscat pod "Externí odkazy", reference a externí odkazy rozdělit do samostatných sekcí atd. Samozřejmě pouhé měnění jednostupňové soustavy na dvoustupňovou nebo naopak by v pořádku nebylo, ale na takový případ jsem nenarazil.--RPekař (diskuse) 7. 4. 2016, 17:42 (CEST)

Měnění dvoúrovňové sekce Odkazy na několik roztroušených mi přijde v rozporu s doporučením neměnit, pakliže nepřidávám další hodnotu. Tou další hodnotou určitě není míněna standardizace zápatí, ale rozšíření článku. Osobně jsem určitě proti, zvlášť vzhledem k tomu, že jako správnější mi přijde shrnout všechny odkazy do jedné sekce a nezaplevelovat tak jimi obsah článku a nadpisy druhé úrovně. --Palu (diskuse) 7. 4. 2016, 17:47 (CEST)

Dobrý den. Hodnotím podobně jako kolegové Matěj Orlický a RPekař výše. Změny, které jsem viděl, jdou od přínosných až po sporné, ale žádnou z nich bych nehodnotil jako degradující. Tedy k editacím nelze nic obecně namítat, když tak u konkrétních případů. Herigona (diskuse) 7. 4. 2016, 17:53 (CEST)

Už jenom na základě toho, že se jiným způsobem na projektu nepodílí, tak jeho editace dlouhodobě vnímám jako čistě účelové pro prosazení svého názoru na závěrečné sekce. Pouze využívá toho, že řada článků má z minulosti nejednotné pořadí sekcí, případně též po změně {{Commonscat}} na řádkovou podobu je tato šablona často utopená někde v Literatuře nebo v Referencích, protože v rámečkové podobě nevyžadovala sekci Externí odkazy. Povšimněte si, že zcela totožný modus operandi (rušení zastřešující kapitoly Odkazy, vkládání prázdných řádků pod nadpisy, změna velkého písmena na malé na začátku názvů šablon) s podobným SE a rovněž žádnými jinými editacemi, kterými by přispěl projektu, má účet Speciální:Příspěvky/Kačírek a značně podobné editace (i když vkládá literaturu) i účet Speciální:Příspěvky/ODZF. V minulosti totéž provádělo i několik dalších účtů (už neaktivních) a původně i IP adres. Vysvětlení, které poskytly tyto účty, ať už výše konkrétně zmíněné, nebo ty nyní už neaktivní, při případných dotazech na mě působí čistě formalisticky a účelově. --Harold (diskuse) 7. 4. 2016, 18:22 (CEST)

Asi by bylo vhodné vybrat několik konkrétních příkladů, aby to neposuzoval každý podle jiného vzorku. --Matěj Orlický (diskuse) 7. 4. 2016, 18:31 (CEST)

Příkladů čeho? --Harold (diskuse) 7. 4. 2016, 18:34 (CEST)

Abych nebyl pochopen špatně, seřazení sekcí dle VAS je v pořádku, stejně jako vložení sekce Externí odkazy tam, kde není, a přesunutí šablony Commonscat. Jako značně kontroverzní vnímám náhradu nadpisů 3. stupně za nadpisy 2. stupně (dle diskusních příspěvků využívá literu pravidla, nikoliv ducha pravidla) a za zcela zbytečné potom vkládání mezer pod nadpisy a měnění velikosti písmena na začátku šablony, přičemž zdůvodnění tohoto typu mi přijde dost divné, až absurdní. --Harold (diskuse) 7. 4. 2016, 18:44 (CEST)

Aha, myslel jsem, že řešíme jen úroveň nadpisů, k tomu jsem se ptal na příklady, kde to je jasně účelové. K prázdným řádkům jsem se už vyjádřil. Malé písmeno na začátku šablony či v odkazu před svislou čárou posuzuji podobně – není opodstatněné. --Matěj Orlický (diskuse) 7. 4. 2016, 18:54 (CEST)

Když si dám dohromady celkové působení zmíněných účtů (úprava zápatí je jejich jedinou činností na wiki) a jejich odpovědi v diskusích ("nadpisy 3. stupně se mi nelíbí"), tak mi jejich činnost zkrátka připadá jako účelové editace pro podporu svého názoru s formalistickým využitím znění pravidla o přidání nové sekce. To bylo právě kvůli dřívějším větším sporům nastaveno jako kompromis, s tím, že jsou umožněny obě varianty, ale že by se jejich změna v článku neměla provádět v editaci, jejímž účelem byla právě tato změna, o čemž se v tomto případě dá poměrně pochybovat.

Prázdné řádky v kódu a změna velikosti písmena jsou prkotiny, které nemají na samotný článek vliv. Upozornil jsem na to pouze z důvodu, že jde o typický styl editací několika očividně propojených účtů. A zároveň mi ta úporná snaha o malé písmeno přijde poměrně vtipná. --Harold (diskuse) 8. 4. 2016, 09:04 (CEST)

Dnes jsem si všiml ještě Speciální:Příspěvky/Mirťan. --Harold (diskuse) 8. 4. 2016, 14:52 (CEST)

Díky za názory a současně se omlouvám, že jsem to podrobněji nespecifikoval. Více jsem to rozepsal na uživatelské diskusi konkrétního uživatele, viz prosím zde. Obecně jde o to, že naše doporučení říká, že pokud je v článku jeden formát úrovně závěrečné sekce, tak se nemá měnit, pokud neuděláte nějakou podstatnou změnu, například významně rozšíříte článek. To se tady očividně neděje a účelově se mění jeden styl na druhý, čímž se pokoutně prosazuje jedno řešení na úkor druhého. Problematické je, že obě dvě řešení jsou stejně dobrá a komunita se kvůli tomu již několikrát docela rozhádala, proto tento kompromis. Tyto editace se snaží kompromis obcházet, což zas jen vyvolá pnutí v komunitě. S pozdravem --Chmee2 (diskuse) 7. 4. 2016, 19:08 (CEST)

Osobně jsem pro to, aby se tato sporná složka uživatelova editací hromadně revertovala. --Palu (diskuse) 7. 4. 2016, 20:39 (CEST)

Souhlas, jsem taky pro revert. Jako vyjádření toho, že monomanické editace bez přidané hodnoty nejsou přípustné. A to platí i pro uživatele Kačírek... --Davcza (diskuse) 8. 4. 2016, 15:58 (CEST)

Nebylo by lepší tedy vybrat jen jednu variantu (třeba i hlasováním, kdyby bylo nutné)? --Silesianus (diskuse) 8. 4. 2016, 09:57 (CEST)

Raději bych zkusil ŽoK (jestli už nějaký neproběhl). Nicméně standardizace a konečný výběr jediné varianty by byly určitě lepší než věčný přetahovací stav. --Palu (diskuse) 8. 4. 2016, 18:13 (CEST)

Velmi se přimlouvám za konečné řešení této technické otázky formou hlasování, přičemž je mi celkem jedno která z obou variant zápatí se prosadí. Ukončí se tím současný nejednoznačný stav. Vojtěch Zavadil (diskuse) 8. 4. 2016, 18:31 (CEST)

Také bych tento stav nějak vyřešil. Na druhou stranu i v odborných pracích je v tom běžně guláš, každá univerzita, výzkumák nebo firma si to jede podle svého (znám na základě vlastní zkušenosti). Našel by se někdo, kdo by vytvořil ŽoK? --Dvorapa (diskuse) 10. 4. 2016, 21:07 (CEST)

Prošel jsem letmo dlouhou a barvitou historii tohoto tématu (žok již v roce 2008 zde, hlasování v roce 2009 zde aj.) a domnívám se, že nebude všeobecná vůle dovést to k jednotné podobě. Nemalá část komunity preferuje současný otevřený stav (viz stávající doporučení) a volbu podoby zápatí podle vlastního uvážení. Protože otevření žoku na takové téma hraničí s mučednictvím a během doby nad tím strávené bych mohl napsat desítky nových článků, já se do toho nepustím. Vojtěch Zavadil (diskuse) 11. 4. 2016, 15:15 (CEST)

Od těch diskusí 2008/2009 uplynula již dlouhá doba, řada lidí přestala editovat, řada lidí začala editovat, takže osazenstvo se dost obměnilo... A co tak pozoruji vývoj Wikipedie a editací, připadá mi, že většinově se spíš už aplikuje systém se zastřešujícím nadpisem "Odkazy" a nadpisy 3. stupně. Ale je to jen takový subjektivní, ničím konkrétním nepodložený pocit. Akorát jsem teď narychlo prošel Nejlepší články zařazené od roku 2011 a kromě tří (Městské divadlo Mladá Boleslav, Rozptýlený disk, Ústava Spojených států amerických), resp. čtyř (Seznam návštěvních posádek Mezinárodní vesmírné stanice má pouze sekci Reference) všechny ostatní používají nadpisy 3. stupně. --Harold (diskuse) 11. 4. 2016, 15:34 (CEST)

No, já teda sdílím skepsi kolegy Vojtěcha Zavadila. Tohle zase budou orgie názorů s nejistým jasným výsledkem... A ještě přidám obecnější tezi. Mně ani tak nevadí jedna nebo druhá varianta závěrečných sekcí (sám se kloním k té s nadpisy 3. stupně, kterou v případném hlasování podpořím). Problémem jsou přece masivní editace, kdy někdo se snaží variantu 1 měnit na variantu 2. To první je věcný (a věčný) spor o ideální rozvržení článku, proti kterému nelze nic říct. To druhé je monomanická neférovost (která se zdaleka netýká jen tohoto případu) a proti NÍ je nutno činit opatření... Když uvízneme v debatě o tom prvním, tak možná nestihneme zakročit proti tomu druhému. --Davcza (diskuse) 11. 4. 2016, 17:13 (CEST)

Tady bych na ŽOK nesázel, i když se o něj lze pokusit. Jako nejschůdnější možnost unifikace nadpisů Odkazů vidím hlasování, tj. v prvním kroku dosáhnout konsenzu (nikoli prosté většiny) na tom, že bude do doporučení zavedena ta ze dvou stávajících variant, která získá prostou většinu (50 % + 1 hlas). Takový výběr by byl tedy předem konsenzuálně dohodnut. A riziko, menší než v ŽOKu, bych viděl právě v této předhlasovací dohodě.--Kacir 11. 4. 2016, 17:46 (CEST)

Já se ve vytváření ŽOKu ani hlasování angažovat nebudu, na to nemám energii ani čas. :-) Ale ten tvůj návrh nevypadá špatně. Jinak jak psal Davcza, aby se nezapomněl ten konkrétním případ... Ti, co se tady vyjádřili a měli nějaký názor, byli proti editacím v tomto stylu, které tu dosud pokračují. Revertování.. nevím, v obecné rovině by to asi byl správný zásah, ale těch editací jsou už tisíce a navíc obsahují i pozitivní úpravu ve smyslu seřazení sekcí dle VAS a přidání EO pro commons. A ručně revertovat v editacích jenom úrovně nadpisů, to by byla práce pro jednoho člověka na několik týdnů. To k praktické stránce věci. Minimálně nějaké upozornění od správců, že tu proběhla diskuse s jakýmsi dílčím výsledkem, by nebyla špatná. A pokud to někdo z "vyšších míst" posoudí, že je to na větší hromadný revert, tak budiž. --Harold (diskuse) 11. 4. 2016, 19:33 (CEST)

Mně osobně nevadí nabídka dvou verzí, ale umím si představit změnu na jedinou, právě pro zamezení zbytečných editací či dohadů. Hlasování by v tomto případě bylo vhodnější, protože se nabízejí právě jen 2 možnosti. Těžko bude chtít někdo zavádět novou podobu Odkazů. Co se týče revertů, tak WP:VaS uvádí, že pokud nedošlo ke změnám v Odkazech, pak se považuje přepisování za nevhodné. Hodnotit tu masivnost lze v duchu WP:NEKIT poměrně dobře, prosazování vlastní verze i v rozporu s doporučením. Pokud by si někdo stěžoval na NS, za cílené reverty bez rušení dalších změn by to stálo. Samozřejmě provést lze už nyní a jak s oblibou píšeme kolegům, k upozornění i provedení akce nejsou potřeba spr. práva. Těch by mohlo být využito až při zpětném vracení revertovaného. Ale to píšu dalším kolegům, kteří si danou skutečnost nemusí uvědomovat.--Kacir 11. 4. 2016, 20:16 (CEST)

Kdyby nebylo onoho neznámého kolegy (používá poměrně dost účtů, už jsem se s ním několikrát setkal, po kontaktování na diskuzní stránce přestává z daného účtu editovat a během několika dní probíhají identické editace z jiného), asi by se dalo v poměrech dvou možných variant poměrně klidně existovat. Nyní jsme ale v situaci, kdy pokud se něco nestane, tak za nějaký ten rok zde bude už jen jedna. Aniž by na tom byla jakákoli shoda, prostě stačí pár desítek tisíc editací. A kolega se zatím nezastavuje, jak vidno. Žádost o komentář ovšem vnímám jako velmi nevhodný nástroj, sejde se řada naprosto protichůdných názorů, které nebudou mít žádné vyústění. A i kdyby bylo pravdou, že se kolektiv proměnil a nějaký konsenzus byl schůdný, nenajde se člověk, který by to uzavřel (máme zde už roky „probíhající“ komentáře, nic se s nimi neděje; sám jsem o jedno neproblematické uzavření několikrát žádal a odnesl jsem si z toho poučení, že už nikdy nebudu nic takového zahajovat). Vzhledem k tomu, že o tom bylo debatováno vícekrát, jako nejvhodnější by bylo prosté hlasování. Dokáže-li jej samozřejmě někdo vůbec připravit. --Vlout (diskuse) 11. 4. 2016, 20:37 (CEST)

┌───────────────────────────┘Mně by ponechání dvou variant nevadilo, pokud by byl naznačen princip jejich výběru. U dlouhého článku strukturovaného do několika hlavních částí mi přijde logické, že jeden tento oddíl jsou Odkazy. Naopak u krátkého článku bez nadpisů nebo článku jen s jednou touto sekcí mi nadpis Odkazy přijde nadbytečný. Ale to bude zřejmě také neprůchodné.

Ty (různé) účelové editace bych považoval za narušování atmosféry na Wikipedii, protože každá úprava článku by měla být snahou o jeho vylepšení a editor svou editací v rozporu s konsensem říká, že jedna varianta je lepší. --Matěj Orlický (diskuse) 11. 4. 2016, 20:46 (CEST)

ad Kacir: Jasně, máš pravdu, i když lidi vzkazu od správce asi dávají větší váhu. Každopádně, všechny zde zmíněné účty jsem informoval o nevhodnosti úprav a této diskusi, tak uvidíme.

ad Vlout: S povzdechem, že nebýt jeho, nikdo by tu závěrečné sekce už po takové době neřešil a mohly by tu ty dvě ekvivalentní verze koexistovat, souhlas. Uvidíme, jestli bude pokračovat i po upozorněních v diskusích. A ŽOKy... no, bohužel nepříliš velkou ochotu uzavírat některé rozsáhlejší věci chápu. Asi by to chtělo nějakého nového akčnějšího správce, akorát pak se zas na něj sesypou s výtkami ti, kterým nebylo vyhověno. Tak už to tu bohužel chodí.

ad Matěj Orlický: Já osobně bych nebyl ani proti ponechání současného stavu, ale nebýt editora, který to tu dlouhodobě hromadně přepisuje, je asi s tím přece jen potřeba něco udělat. Jinak ale mám podobný názor, obecně používám nadpisy 3. stupně, pouze u krátkých pahýlků s jednou sekcí dávám nadpis 2. stupně. Nemyslím si, že by to bylo úplně neprůchodné, zdá se mi, že tento přístup není úplně neobvyklý. A když si čistě zaspekuluji: od doby 2008/2009 se podstatně víc začalo dbát na zdroje, dříve obvykle v průměrném článku nebyla žádná závěrečná sekce, nebo maximálně Externí odkazy, teď už tam kvůli zdrojování většinou bývají navíc i Reference, někdy i Literatura a/nebo Související články (Poznámky bývají většinou spíš u DČ a NČ). Čili to viditelné oddělení těla článku a "technických" sekcí možná začalo být potřebnější a editoři si toho všimli. --Harold (diskuse) 11. 4. 2016, 22:03 (CEST)

@Vlout:Pokud existuje tento stav, pak je vymýcení jedné z variant zřejmě zamýšleno vážně, a to i v souladu s tím, že aktivista spoléhá na neodhodlanost dalších ve vracení mnoha změn. Hlasování, zejména přípravná fáze dosažení konsenzu o vlastním hlasování prostou většinou, by zabralo také nějaký čas, ale pokud by na tom panovala shoda, můžu to připravit, nebo to samozřejmě nechat být. Ping na kolegy editující tuto sekci, pokud k tomu něco mají: @Chmee2, Matěj Orlický, RPekař, Palu, Herigona, Harold, Silesianus, Vojtěch Zavadil, Dvorapa:@Harold, Silesianus, Vojtěch Zavadil, Dvorapa:.--Kacir 11. 4. 2016, 20:54 (CEST)

Jak už jsem se vyjádřil výše, hlasování by podle mě mělo být až nejzazší možností a nemělo by nahrazovat diskusi. Preferuji ŽoK, i s vědomím, že to bude trvat déle než hlasování. Myslím, že tím, že tito uživatelé stihnou mezitím díky tomu velkou spoustu změn k obrazu svému, se nic nezhorší, protože výsledek bude muset tak jako tak provést nějaký bot. 350 tisíc hesel je na lidskou sílu dost. Oproti hlasování ale získáme kvalitnější představu o možnostech a tím i kvalitnější a trvalejší konsensus. Není přitom vyloučeno, že z ŽoKu pak vzejde stejně hlasování, ale aspoň budou mít hlasující na jednom místě všechny argumenty a hlasovací možnosti budou vyprofilované přesně na míru těmto argumentům. --Palu (diskuse) 11. 4. 2016, 21:01 (CEST)

Dobrý den. Děkuji kolegovi Kacíři. V případě, že zorganizuje hlasování, tak se ho zúčastním, podřídím se jeho výsledkům a nebudu požadovat ŽoK. Rozumím velmi dobře, že ŽoK by byl náročnější, a navíc jsme tady diskutovali dost dlouho, aby se mohl kdokoli přidat. Herigona (diskuse) 11. 4. 2016, 21:07 (CEST)

Taky se zúčastním a podřídím. Pak prosím o link, pokud hlasování bude mít svou stránku... Jen by mě zajímalo při pohledu na ty "čmejrky" a "kačírky", jestli se dá zjistit, zda některé z účtů, ze kterých jsou prováděny tyhle editace, patří jednomu uživateli? Jen aby hlasování bylo podle hesla: jeden člověk, jeden hlas. --Davcza (diskuse) 11. 4. 2016, 21:27 (CEST)

Checkuser by to mohl zjistit. --Harold (diskuse) 11. 4. 2016, 22:02 (CEST)

Rozumím tomu dobře, že předmět hlasování by měla být nevhodnost (nějak definovaných) účelových editací onoho aktivisty, které by se měly revertovat? --Matěj Orlický (diskuse) 11. 4. 2016, 21:20 (CEST)

Ne, to bylo téma této diskuse. To hlasování/ŽoK se týká definitivního rozhodnutí mezi oběma souběžnými formáty jakožto definitivní řešení obdobných nevhodných editací. --Palu (diskuse) 11. 4. 2016, 21:24 (CEST)

@Palu: Jak už jsem uvedl výše, současný stav mně nevadí, na druhou stranu nejsem příznivcem hromadného přepisování jediným editorem. V ŽOKu ale nevidím žádný smysl, když se není na čem dohadovat – hledat nové alternativy, pokud jsou léty zažité právě jen dvě. Není-li vůle na hlasování, dobře, revertovat kolegovy změny jako NEKIT může každý z nás již teď.

@Matěj Orlický: Hlasování by vybralo jedinou variantu, která by byla v doporučení, ale teď si uvědomuju dříve diskutovanou nevhodnost některými u krátkých pahýlů, pokud by jen odkazy vytvářely tři a více sekcí.--Kacir 11. 4. 2016, 21:29 (CEST)

No čekal jsem (možná bláhově), že bychom se mohli shodnout prostřednictvím té diskuse, že by po vysvětlení mohl ten či onen ustoupit. To by byla ta přidaná hodnota ŽoKu oproti hlasování. Uznávám, že šance nejsou velké a pokud je to tedy tak, že buď hlasování nebo nic, tak to radši hlasování, protože tenhle stav je plýtvání energií. --Palu (diskuse) 11. 4. 2016, 21:38 (CEST)

PS: V té diskusi by se mohlo najít i nejvhodnější řešení pro pahýly a vypilovat text znění pravidla. --Palu (diskuse) 11. 4. 2016, 21:39 (CEST)

Podle mého názoru mají oba dva přístupy svoji hodnotu a v hlasování bych hlasoval pro zachování obou, byť upřednostňuji zatím více jeden (ale má to svůj dočasný důvod, není to tím, že bych ten druhý přístup zatracoval). Pravidlo bych spíše upravil tak, aby dostatečně vystihovalo kdy použít kterou možnost. To by totiž řešilo problém účelových nahrazování jak těmito potenciálními loutkovými účty, tak samotnými wikipedisty pod rouškou přepracování článku. --Dvorapa (diskuse) 11. 4. 2016, 22:00 (CEST)

Musím říct, že považuji za dost nevhodný účel sjednocení obou verzí, tak jak mi odpověděl Palu. Přestože jsou argumenty pro obě verze, má se hledat za cenu ústupků nejednoznačný konsensus, jehož cílem by mělo být řešení obdobných nevhodných editací. Přitom zde panuje shoda, že ony editace jsou nevhodné a onen aktivista narušuje Wikipedii obdobnými editacemi i jinde než v zápatí. Raději bych oba problémy, ne/zřejmé narušování a vzhled zápatí, řešil odděleně. --Matěj Orlický (diskuse) 12. 4. 2016, 10:55 (CEST)

Za šťastné řešení bych považoval dosažení shody ohledně podoby jednotlivých možností či variant a následné hlasování. Za sebe vidím 3 hlavní varianty: a) všechny sekce v zápatí 2. řádu, b) sekce Odkazy + podsekce 3. řádu, c) sekce Odkazy + podsekce 3. řádu tam kde to má smysl (to jest tam, kde je smysluplných podsekcí 3. řádu více než jedna). Hlasoval bych pro třetí možnost, jak jsem již ale předeslal, uvítám především sjednocení, ať už bude podoba jakákoliv. O úpravě znění pravidla se můžeme pobavit nakonec. Vojtěch Zavadil (diskuse) 11. 4. 2016, 22:18 (CEST)

Koncept

Abych odkryl zvažovaný koncept, pokud už by k hlasování mělo dojít:

• 1. fáze – min. 2 týdny – dohoda na tom, že bude vybrána varianta, která získá prostou většinu nejvíce hlasů;
• 2. fáze – 2 týdny – hlasování, teď mě napadají čtyři varianty:
  • 1) 1. varianta zápisu dle VaS
  • 2) 2. varianta zápisu dle VaS
  • 3) u článků označených {{Pahýl}}, které nemají nadpisy 1. úrovně je použita 1. varianta dle VaS (bez == Odkazy ==), u ostatních 2. varianta dle VaS (s == Odkazy ==)
  • 4) žádná změna – ponechán výběr.
    --Kacir 11. 4. 2016, 22:12 (CEST) / --Kacir 11. 4. 2016, 22:22 (CEST)

Prostá většina představuje nadpoloviční většinu ze všech platných odevzdaných hlasů. Pokud hlasování bude mít čtyři varianty a cíl prostou většinu, pak bych se ani neobtěžoval s jeho zakládáním. --Silesianus (diskuse) 11. 4. 2016, 22:16 (CEST)

Díky, původně jsem zvažoval 2 varianty, což jsem projektoval takže relativní většina – „nejvíce hlasů“.--Kacir 11. 4. 2016, 22:22 (CEST)

Ještě bych tam zakomponoval možnost 5 - u článků, které mají aspoň dvě závěrečné sekce, zvolit 2. variantu dle VaS (s == Odkazy ==), u ostatních 1. varianta dle VaS (bez == Odkazy ==). Ta se osobně líbí nejvíce mě. Forma závěrečných odkazů by měla odpovídat počtu závěrečných sekcí více než délce článku. (Mimochodem teď tu vedeme tu diskusi, po které jsem volal, když jsem chtěl nejprve ŽoK :-)...) --Palu (diskuse) 11. 4. 2016, 22:42 (CEST)

@Palu: Někde tam máš chybu, dvakrát mluvíš o druhé variantě. --11. 4. 2016, 22:57 (CEST), Utar (diskuse)

Opravil jsem, díky za upozornění. --Palu (diskuse) 11. 4. 2016, 23:01 (CEST)

Omlouvám se, že reaguji až nyní. Osobně bych byl také pro hlasování. Nic převratně nového v ŽoKu už nevymyslíme, než co je v doporučení a co máme tady v diskusi. Pokud by to nakonec na hlasování nedopadlo a vyšumělo by to tady do ztracena, navrhuji, abychom na místo revertu všech těch tisíců editací tohoto uživatele, přistoupili k jeho blokování + blokování nových účtů, které si založí (a tam uplatňovat případně reverty, protože těch změn nebude několik tisíc jako v tomto případě...). S pozdravem --Chmee2 (diskuse) 17. 4. 2016, 17:14 (CEST)

Nějak jsme si této diskuse nevšiml... Jsem pro abychom zkusili, jestli se někam názor komunity neposunul. Osobně bych byl pro řešení typu, kdy v pravidle bude uvedena jedna varianta (např. 1. varianta zápisu dle VaS) a byly zde uvedeny výjimky, kdy se nemá/nemusí používat (např. když v článku budou max dvě závěreční sekce). A více bych zdůraznil nebo přísněji formuloval větu o neměnění struktury, např. Neměňte dříve zvolené řešení závěrečných sekcí, pokud vaše úpravy nespočívají v zařazení nové závěrečné sekce s příslušným obsahem nebo odstranění některé ze stávajících.-- Tento nepodepsaný komentář přidal uživatel Packa (diskuse • příspěvky)

Hm, takže už je to passé? --Silesianus (diskuse) 7. 5. 2016, 18:24 (CEST)

Článek Hillary Clintonová

Všiml jsem si, že se na článek Hillary Clintonová v poslední době začali vkládat příspěvky z IP adresy 89.190.54.175, které odkazují na americké bulvární servery, které neuvádí ani svého vydavatele - např. moneynation.com. Vkládané texty připomínají spíše předvolební propagandu a z mého pohledu nerespektují NPOV nebo obsahují formulace, které nepatří do biografie či encyklopedického textu. Bohužel jsem pracovně vytížen - prosím proto o dlouhodobou kontrolu článku, který bude velmi pravděpodobně zahlcován dalším podobným textem. Děkuji. Georgius Bohemicus (diskuse) 28. 4. 2016, 18:59 (CEST)

@Georgius Bohemicus: Díky za sledování hesla, sám tak zatím nečiním. Edituj s odvahou a neboj se odmazávat nekvalitní, špatně zdrojovaný obsah, nebo ho opatřit šablonami {{Doplňte zdroj}} + příbuznými. Wiki má zvýšenou citlivost k informacím u žijících osob, takže lze využít doporučení Wikipedie:BLP a zejména aplikovat: „Špatně zdrojované nebo nezdrojované kontroverzní informace (tj. informace negativní, pozitivní nebo jen pochybné) o žijících lidech musejí být okamžitě vymazány z článků Wikipedie, diskusí i osobních stránek wikipedistů.“
Mám v plánu heslo kompletně přepsat, vysoce pravděpodobně budoucí prezidentka. Zatím jsem se k tomu nedostal.--Kacir 1. 5. 2016, 21:32 (CEST)

Odvolání arbitra

Dobré odpoledne kolegové, z jistých důvodů jsem si založil nový účet, ačkoliv na Wikipedii pravidelně přispívám pod jiným uživatelským jménem. Důvodem k tomuto kroku je můj dotaz, zda existuje nějaká možnost, jak zbavit wikipedistu funkce arbitra ještě před vypršením mandátu. Mám teď na mysli kolegu Baziho, který svým stylem vystupování na Wikipedii budí mnohé kontroverze a myslím si, že v takovéto situaci nemůže být dobrým arbitrem. Existuje něco jako možnost vyvolání předčasných voleb na tuto pozici, nutnost potvrzení arbitra ve funkci či něco podobného, zkrátka aby pozici arbitra nezastával až do února 2017? Děkuji Vám za vysvětlující odpověď.

A ještě mimo téma, asi by se něco mělo udělat se šablonou Sloučit na uvítací stránce (https://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:V%C3%ADtejte_ve_Wikipedii), protože je to často první, čeho si noví uživatelé po založení účtu všimnou a mohou z toho být zmatení.--Anonym anonymní (diskuse) 29. 4. 2016, 18:10 (CEST)

Komunita si může odhlasovat i zrušení celého arbitrážního výboru, bude-li chtít. Ale dost pochybuji, že byste pro nějaké kroky v tomto smyslu získal podporu. --Tchoř (diskuse) 29. 4. 2016, 22:03 (CEST)

Máte nějaký konkrétní problém s kolegou Bazim jako s arbitrem (nikoliv tedy jako s přispěvatelem)? Pokud ne, tak nechápu, proč chcete nějaký problém řešit tím, že vyvoláte diskusi o něčem naprosto nesouvisejícím. Pokud to tedy nemá být z vaší strany jen nátlak na oponenta. Sám jsem to zažíval pravidelně, když se arbitr dostane s někým do sporu u nějakého hesla a dotyčnému začnou docházet argumenty, tak se ho snaží dostat do defenzívy nesouvisejícím plácáním, že to nebo ono se nehodí na arbitra. Čili, pokud máte problém s tím, jak arbitr řeší arbitrážní procesy, řešte jeho funkci arbitra. Pokud máte s někým problém jako s přispěvatelem, řešte to tak, jak se řeší problémy s přispěvateli, nástrojů na to Wikipedie má dost. Jan.Kamenicek (diskuse) 29. 4. 2016, 23:16 (CEST)

Celé spory jsou poslední dobou už malinko trapné (neberte to jako OÚ!). Chalupa/Bazi a další sleduji, ale nemám zájem číst pseudosoudní zprávy: Tím, že jste sem vložil ten a ten komentář Vás na rok zablokujeme z důvodu opatření XYZ, porušení pravidel WP1239. Věnujme se raději přispívání a neodvolávejme arbitry, když už je máme. Pak mi třeba nemusí chodit maily ať to taky zkusím, že se umím vcítit do uživatele. To mě těší, ale děkuji/spíš ne. OJJ, Diskuse 30. 4. 2016, 05:46 (CEST)

Podobná ubohost se zde raritně vyskytne. Tzv. wikipedista samozřejmě ví, že je to celé špatně a proto musí volit loutku (těm uváděným „jistým důvodům“ se eufemisticky říká „dno“ či „nízkost“), takže nemůže riskovat ztrátu dobrého jména v komunitě. K tomu ještě milé oslovení a poděkování, ano, to patří k dobrým mravům. Normální wikipedista by transparentně uvedl proč si myslí, že arbitr chyboval, dodal by odkazy na selhání, ať si každý vyhodnotí situaci. Ovšem, jak už to u podobných sdělení bývá, to podstatné v nich chybí.--Kacir 30. 4. 2016, 07:18 (CEST)

@Kacir: Pokud někdo něco chce, má se přihlásit pod svým pravým jménem a napsat to, co si doopravdy myslí. Ne zavádět teorii nepodložené důkazy jako anonym anonymní. OJJ, Diskuse 30. 4. 2016, 11:12 (CEST)

Já si naopak myslím, že celé špatně je chování Baziho, a to jako wikipedisty, nikoliv jako arbitra. Nepředpokládání dobré vůle a neustálé provokování a napadání oponentů je jev, kterému se není snadné bránit a měl by být za to kárán i blokován úplně stejně jako ostatní, což není. Je to přesně ta nespravedlnost, o které se právě vede ŽoK, jiný by už byl blokován až zčerná. Nicméně právě u funkce arbitra se tento neskutečný kontrast ještě dále prohlubuje a u funkce, která má nestranně soudit ostatní, je skutečně takto kontroverzní osobnost denodenně vykazující zaujatost tu k tomu, tu k onomu, přinejmenším velmi sporná a výrazně snižuje důvěryhodnost celého arbitrážního výboru. Je to ještě o mnoho větší morální problém, než že si někdo založí loutku, aby kritizoval. Já si to klidně lajznu a s tou kritikou vystoupím takto veřejně, a to i za cenu toho, že se třeba někoho znepřátelím. Ve prospěch obecné spravedlnosti je to dobrá oběť. Teď bych ale rád, aby někdo tomu anonymovi odpověděl jinak než hodnocením jeho osoby, nejlépe věcnou odpověďí na jeho věcnou otázku - jak lze odvolat arbitra, s jehož prací je nikoliv zanedbatelná část komunity nespokojena a jehož morální kredit je podle ní nedostatečný. --Palu (diskuse) 30. 4. 2016, 11:37 (CEST)

Moje odpověď byla věcná. Pomineme-li nadaci, má poslední slovo komunita a na ni se lze kdykoliv obrátit. Stejným (~dvoutřetinovým) konsenzem, kterým schvaluje pravidla, může schválit i jejich změnu, třeba i v té podobě, že konkrétního wikipedistu zbaví jeho funkce. Ale celá tahle diskuse je naprostá ztráta času, protože kdyby se nějaký arbitr zachoval tak, že by byl jasný komunitní konsenzus pro jeho odvolání, tak by tady ta atmosféra diskusí vypadala úplně jinak, než vypadá. Smiřte se s tím, že reálnou naději na změnu máte ve volbách. Snahou o nestandardní celokomunitní řešení běžné neshody ostatní stejně jen znechutíte a své věci uškodíte.--Tchoř (diskuse) 30. 4. 2016, 15:29 (CEST)

@OJJ: Mimochodem vaší kandidatuře bych fandil kvůli neselektivní empatii, nezaujatosti, smírčímu potenciálu a vysokému morálnímu kreditu, kterou podle mých letmých pozorováních, když s vámi nějak přijdu do styku, vykazujete. --Palu (diskuse) 30. 4. 2016, 11:39 (CEST)

Ono by stačilo, kdyby s arbitrem (fakticky s kýmkoli) začalo bez ustání diskutovat více wikipedistů a snižená důvěryhodnost by se časem zákonitě dostavila, už jen pro obtěžující charaker, to by nemohlo dopadnout jinak.--Kacir 30. 4. 2016, 11:52 (CEST)

@OJJ: Především mi uniká, jak to mělo pokračovat, pokud by proces odvolání existoval. Nevěrohodná loutka by byla brána vážně jen stěží (a lze předpokládat, že by před loutkami existovala pojistka), pod skutečným jménem by skrývající zahájit odvolání nemohl a podezření z loutkaření by vystavil každého, kdo by tak chtěl učinit, třeba i s upřímným úmyslem.--Kacir

Nedá mi to, abych sem také něco nenapsal. Wikipedisto Kaciri, nechápu, proč podobné návrhy označujete za ubohost, důležitější je obsah sdělení. Wikipedista Bazi má v posledních týdnech pocit, že má "patent na pravdu" a je neomylný (něco jako nacistické "my určujeme, kdo je žid"). Morální kredit wikipedisty Baziho je ale velmi nízký, a v takové situaci je IMHO nemyslitelné, aby vykonával funkci arbitra. Přesto ji ale bohužel vykonává. Stejně jako prezident státu musí maximálně respektovat zákony dané země, jelikož je jakýmsi "vzorem" pro občany (a když tomu tak není, je patřičně kritizován) nebo např. papež musí žít podle Bible, jelikož chce, aby tak činili i ostatní křesťané, tak i wikipedista-arbitr by měl bezvýhradně dodržovat všechna závazná pravidla pro wikipedii a wikietiketu. Ačkoli Bazi tato pravidla neustále (zejména v diskuzích) porušuje, funkci arbitra přesto stále zastává. Já tedy případné hlasování (nebo něco podobného) o odvolání Baziho z funkce arbitra velmi rád uvítám.--Lunakuna (diskuse) 30. 4. 2016, 20:06 (CEST)

Kdo si ještě nestihl kopnout, nechť využije příležitosti. Tak třeba nováček, který nemá na kontě ještě ani 50 editací, z nich je ovšem patrná jak tematická, tak i ideologická orientace, která je jistě blízká některým dalším wikipedistům a jiným zase nikoli. Potkali jsme se tuším u tématu Martin Konvička. Zato od ledna tohoto roku je právě tento diskusní vstup prvním příspěvkem, takže mi není úplně jasné, jak wikipedista Lunakuna dospěl ke svým zjištěním ohledně „posledních týdnů“ a zda ho sem spíš jen nepřilákala příležitost nebo snad něčí výzva k veřejnému pranýřování. Ale jen houšť a větší kapky, ostatně to celé tady založila anonymní loutka, na mé stránce řádí další jednorázová provokační loutka, samý morální výkvět... --Bazi (diskuse) 1. 5. 2016, 03:25 (CEST)

Já se rozhodně přidám a jak budu hlasovat je nasnadě. Založit takové hlasování nemohu, neboť jsem byl právě málem zablokován za ohlášení na NS a následný pokus o Domluvu v případě porušení WP:PDV arbitrem Bazi. Obojí bez výsledku, jak se ostatně dalo očekávat. Tak mi nezapomeňte dát vědět, až se taková věc bude odehrávat. --DeeMusil (diskuse) 1. 5. 2016, 02:36 (CEST)

@DeeMusil: K tomuto poznámka: Za ohlášení na NS jsem Vaše zablokování nežádal (což je v žádosti na NS jasně zmíněno), vyhodnotil jsem to výjimku, kterou podle mě opatření připouští. Osobní stránku kolegy Baziho ovšem rozhodně nelze považovat za prostor, kde byste měl povoleno vyjadřovat se k osobám a vlastnostem ostatních wikipedistů. A pokud byste mě osobně chtěl nějak spojovat s přijetím a aktuálním zněním zmíněného opatření, tak připomenu, že opatření bylo přijato ještě před mým působením v AV, čili s jeho přijetím a zněním nemám nic společného. --Vachovec1 (diskuse) 1. 5. 2016, 19:27 (CEST)

„Jak se ostatně dalo předpokládat“? A autor tohoto příspěvku si troufá kohokoli poučovat o předpokládání dobré vůle?! --Bazi (diskuse) 1. 5. 2016, 03:25 (CEST)

Já přeci netvrdím, že jsem to očekával, to bych se o domluvu ani nepokoušel. Ale po přečtení reakcí na domluvu jsem zhodnotil výsledek určený vašimi odpověďmi jako marnost mé snahy a došel k závěru, že se očekávat daly (ale bohužel jsem to neudělal). Navíc je mi poměrně nepříjemné, že ke každému poukázání na taková porušení pravidel dostávám odpovědi typu "ale vy zase mlátíte černochy", které mne jako zde na základě vymyšlených či vykonstruovaných pohnutek ponižují ("A (tento) autor si troufá poučovat?"), nebo mne za zády pomlouvají (jako v případě s údajnou vendetou), případně odkazují mé protokolovací záznamy atak dále a tak podobně. Bylo by dobré kdybych takové odpovědi nedostával.--DeeMusil (diskuse) 1. 5. 2016, 04:05 (CEST)

Ano, bylo by dobré... kdybyste si především své vlastní ataky a provokace odpustil. Vzhledem k tomu, že se na Wikipedii nevěnujete prakticky ničemu jinému než vměšování se do jiných sporů, jejich oživování a právě provokování, nelze to chápat jinak. Už to tedy nedělejte. --Bazi (diskuse) 1. 5. 2016, 12:00 (CEST)

Letmým pohledem na svou profilovou stránku zjišťuji, že mám za sebou dokonce jeden dobrý článek, a že se na Wikipedii věnuji mnohému jinému než jmenujete, takže vaše editace z dnešního poledne se naprosto nezakládá na pravdě, a je to opět NPDV, pomluva a lež. Od doby posledního oznámení porušení WP:PDV arbitrem Bazi je to již třetí takové v řadě ponechané správci bez povšimnutí. Někdo by na to asi měl hodit oko.--DeeMusil (diskuse) 1. 5. 2016, 17:52 (CEST)

Já ovšem píšu v přítomném čase, takže nějaký DČ z dávné minulosti (pozítří pětileté výročí, gratuluji) v tom nehraje pražádnou roli. Obvinění ze lži a pomluvy je tedy neopodstatněné a jde o zjevnou snahu o eskalaci sporu. Čemu se v současné době téměř výhradně věnujete, je naopak snadno dokladatelné. --Bazi (diskuse) 1. 5. 2016, 18:14 (CEST)

Já také píšu v přítomném čase, nicméně vy víte, že mám až do konce léta Wikidovolenou a reaguji tedy pouze v nejnutnějších případech, např. když jsem vyzván k reakci, nebo jsem upozorněn, že jsem za zády pomlouván, viz údajná vendeta výše. Zdá se, že kde chybí věcné argumenty, tak i toto může být vytahováno znovu a znovu jako falešný argument. Nicméně lež a pomluva to je i bez ohledu na časové aspekty - navíc s přihlédnutí k tomu, že o mojí wikidovolené v době trvání dvojnásobku posledního bloku jste byl opakovaně informován a velmi dobře o ní víte. --DeeMusil (diskuse) 1. 5. 2016, 19:03 (CEST)

Kolega anonym se zeptal, jak se má postupovat, pokud by chtěl odvolat arbitra a dostal vyndáno, za to že si vytvořil na to vytvořil anonymní účet, ale konkrétní rady se nedočkal. Tak se na to ptám já, protože mi to také není příliš jasné. Mohl by mi tady někdo říci,jak bych to měl udělat, kdybych to chtěl udělat. Děkuji. --Chalupa (diskuse) 1. 5. 2016, 20:23 (CEST)

Kolega Tchoř už odpověděl. Za mě říkám, že dotaz by měl směřovat na členy AV, kteří jsou (nejvíce) kompetentní odpovědět, jakým způsobem lze nebo by bylo možné odvolání uskutečnit. Vzhledem k tomu, že jste byl arbitrem – a přesto se ptáte, tak daná možnost zřejmě nikdy zvažována nebyla. Rychlým pohledem na en wiki jsem nenašel žádnou proceduru odvolání, pravděpodobně proto, že max. dvouleté období nepovažují za dlouhé. Osobně jsem proti neregulovanému ad hoc hlasování, které by mělo precendentní charakter, tj. kdokoli a kdykoli by v budoucnosti mohl tento proces spustit, a když by to nevyšlo, třeba za týden akci zopakovat. Pokud k takovému kroku existuje vůle, mělo by se přijmout systémové řešení, tj. zapracovat bod odvolání do pravidla AC po vzoru správců.--Kacir 1. 5. 2016, 21:23 (CEST)

Nuže směřujme: Bazi, Miďonek, RPekař, Vachovec1, Verosusa. --Palu (diskuse) 1. 5. 2016, 22:59 (CEST)

Úřadujícího arbitra odvolat nemůžete (jako voliči nemohou odvolat řádně zvoleného poslance). Odvolávací procedura v současnosti neexistuje a podle mého názoru by jakákoli taková procedura (ad hoc i systémová) znamenala nepřípustný nátlak a konec nezávislosti AV. Člen AV samozřejmě může sám rezignovat. Podle závazného pravidla Wikipedie:Pravidla arbitráže (bod 10) arbitr rovněž ztratí mandát, je-li více než měsíc považován za „nezvěstného“. Členovi AV však může být fakticky zabráněno vykonávat funkci arbitra, pokud bude zablokován nebo bude-li mu uložen zákaz editace (zákaz editace je v kompetenci AV či vyšších orgánů – WMF; blokování je v kompetenci správců, ovšem zablokování arbitra by bylo pádným důvodem k okamžitému zahájení arbitrážního řízení, kde by byl případ podroben důkladnému přezkoumání). V „poslaneckém“ ekvivalentu to můžeme přirovnat k vsazení poslance do vězení. --Vachovec1 (diskuse) 1. 5. 2016, 23:41 (CEST)

Mé mravní priority jsou bohužel jiné než kolegy Palua, a proto jsem se se do vlákna začínajícího (a končícího, jenže to už číst nehodlám) anonymním udáním nechtěl zapojovat. Nicméně k položené otázce bych polemizoval s kolegou Kacířem a především podotkl, že AV není oprávněn podávat obecný výklad pravidel, natož týkajících se jeho samotného. AV byl za údajné podávání obecného výkladu pravidel nedávno intenzivně kritizován, tak není zrovna fér to po něm – nebo jeho členech, to už je formalita – žádat. – Nicméně souhlasím s výkladem, že dokud není možnost a způsob odvolání v pravidlech stanoven, tak existují obecné postupy pro hlasování komunity a pro změnu pravidel. – Osobně bych chtěl říci, že pokud některý z členů AV porušil povinnosti arbitra, jak je pravidla stanoví, sem s doklady. Zbytek arbitrážního výboru bude ten první, kdo se to bude snažit řešit, protože by to narušovalo jeho řádné fungování i důvěryhodnost. Zda má arbitr obecnou důvěru komunity nebo ne, to se řeší důkladně v pravidelných volbách. Ale odvolávat arbitra proto, že se svými příspěvky nesouvisejícími s prací v AV někomu znelíbí? To by vedlo k tomu, že by se arbitři vyhýbali jakékoli diskusi, kontroverzi nebo vůbec rozhodování, aby si někoho nepohněvali, a wikipolitikaření by mělo zelenou. Že by pak AV nebyl schopen efektivně řešit nějaké spory, je nabíledni. Ale to bych se už já věnoval něčemu užitečnějšímu...--RPekař (diskuse) 2. 5. 2016, 00:28 (CEST)

Jistě, a aby náhodou nedošlo k desinterpretaci mého příspěvku, neměl jsem na mysli – tedy nepsal jsem nic „o výkladu pravidel“, ale pouze jsem kolegu odkázal na členy AV, kteří by měli nejlépe vědět, jestli procedura odvolání náhodou neexistuje, např. někde zapadlá na stránce. Souhlasím s kolegou Vachovcem1, že by se fakticky jednalo o nepřípustný nátlak, zejména v těžších sporech, na druhou stranu komunita jako suverén může přimout i takový bod, který by AV mohl oslabit.--Kacir 2. 5. 2016, 01:02 (CEST)

Soustavné porušování wikietikety a předpokladu dobré vůle je něco, co neprojde žádnému wikipedistovi bez napomínání a po nějaké době také bloků. Tady jsme svědky toho, jak arbitra při takovém chování napomínají jen řadoví wikipedisté a správci se ho naopak buď zastávají a nebo mlčí. Zatímco jakýkoliv jiný uživatel by dostal blok v řádu hodin či dní, Bazi nedostal blok a ni na 10 minut. Myslím si přitom, že právě na arbitra by měly být kladeny o to vyšší nároky a právě od něj by se mělo vyžadovat důsledné dodržování pravidel, nikoliv přehlížet soustavné nedodržování pravidel. Jinak nerozumím tomu, co napsal RPekař, že "někdo chce někoho odvolávat za to, že svými příspěvky nesouvisejícími s prací v AV se někomu znelíbí." Důsledné dodržování pravidel souvisí s prací AV. Těžko si představit situaci, že arbitr bude ostatní napadat, štěkat na ně, obviňovat je z nekalých úmyslů, vytahovat jejich roky staré prohřešky apod. A ejhle - ono se to děje. --Palu (diskuse) 3. 5. 2016, 09:23 (CEST)

Je opravdu neslýchané, že člověk jako je wikipedista Bazi je zde předkládán jako „morální vzor“ pro ostatní wikipedisty. Kdybychom zde ale měli samé lidi jako je Bazi (jenž musí mít vždy poslední slovo, vystupuje velmi autoritativně a snaží se své soukromé názory vydávat za hlas celé wikikomunity, odmítá jakýmkoliv náznakem vůbec přiznat možnost vlastní chyby, neustále má potřebu s někým slovíčkařit atd.), tak by Wikipedie absolutně nemohla fungovat. To, co Bazi předvedl zde, ovšem již přesáhlo veškeré meze únosnosti. Pokud by se k takovému jednání uchýlil kterýkoli jiný wikipedista, již dávno by byl zablokován. Bohužel se zdejšímu „VIP wikipedistovi“ měří jiným metrem a namísto bloku se to vyřeší pouhým přátelským upozorněním na diskuzní stránce. Pokud by byl Bazi zablokován (nejen za zmiňovaný příspěvek, ale i v součtu s mnohými předchozími), pak by dle vyjádření wikipedisty Vachovce1 byly podnikány kroky, které by mohly vést ke zbavení Baziho funkce arbitra. Doufám, že se k těmto krokům správci i arbitři v blízké budoucnosti odhodlají, ovšem jsem realista a tuším, že odhodlání ke změně je v naší wikikomunitě velmi nízké. V rámci vyřešení zdejších vleklých sporů a zachování důstojnosti dotčeného wikipedisty navrhuji následující:

Wikipedisto Bazi, tímto Vás vyzývám k okamžité rezignaci na funkci arbitra české Wikipedie.

Očekávám Vaše vyjádření. Mj. bych uvítal, kdyby jeho obsahem bylo něco jiného než výsměch směrem ke mně kvůli vytvoření nového účtu. Tento účet jsem si založil, jelikož vím, že cokoliv napíšu pod svým normálním uživatelským jménem, může být v budoucnu použito proti mně.--Anonym anonymní (diskuse) 2. 5. 2016, 00:20 (CEST)

Tak požadovat rezignaci na nesouvisející funkci na základě takového diffu je fakt směšné, už chápu, proč si nechcete ničit pověst a skrýváte se za anonymní účet. To není výsměch, to je povzdech.

Přesto, Wikipedie má mechanismy, jak spory řešit, a tímto vás vyzývám, abyste je využil a své bolístky z prohraných sporů si léčil na místech k tomu určených.

Wikipedie není diskusní fórum, respektujte to, prosím. Děkujeme za pochopení.

--Jan.Kamenicek (diskuse) 3. 5. 2016, 10:11 (CEST)

Já bych si tu zase chtěl povzdechnout nad prací správců, kteří by u jiných už dávno blokovali. Nevím, co mají oni za bolístku, že tu nechají rozsívat Bazim po celé Wikipedii nepředpokládání dobré vůle, napadání, štěkání, obviňování o kopání do něj a o dalších nekalých úmyslech, vytahování roky starých prohřešků apod. Situace, kdy Bazi tohle všechno může navzdory pravidlům, je tristní. Ještě tristnější je, že to může jen Bazi, nikomu jinému by to tolerováno nebylo. --Palu (diskuse) 3. 5. 2016, 10:34 (CEST)

Pokud byste striktně vyžadoval blokovat za věci, které zmiňujete, tak už byste byl dávno zablokován. Pohledem do historie vidím, že jste byl blokován za dlouhodobý trolling. Nyní ve výpadech stále pokračujete. Přestaňte s tím.--Kacir 3. 5. 2016, 11:46 (CEST)

Vzhledem k povaze příspěvků wikipedisty Baziho v mnoha diskuzích jsem požádal o jeho krátkodobé zablokování na nástěnce správců.--Lunakuna (diskuse) 3. 5. 2016, 16:31 (CEST)

Se stejným výsledkem jako v mém případě. Pokud to tak půjde dál, tak nakonec dojde k indef bloku úplně všech úplně všemi.--DeeMusil (diskuse) 3. 5. 2016, 17:23 (CEST)

---

Má reakce je i na NS, takže celé toto vlákno bych uzavřel s tím, že buďto zakopete pseudo válečnou sekeru (všichni, já nanadržuji arbitrům ani správcům), nebo osobně napíšu na Nástěnku o krátkodobé zablokování všech na vychladnutí, nebo sám založím ŽoO. Dále už nebudu sledovat tyto zbytečné diskuse vyvolané provokačním účtem, podívejte se do RC, kolik diffů to už zabralo. Hodlám to ještě řešit po dobrém, všichni jsme jen lidé a chybujeme, ale další pokračování, vzájemné útoky a narážky nadále budu řešit u patřičných míst. Hezký den přeje OJJ, Diskuse 3. 5. 2016, 19:59 (CEST)

Škoda, že jste o zablokování všech nepožádal, byl by to skvělý test nestrannosti správců. --Jowe (diskuse) 3. 5. 2016, 20:11 (CEST)

Přesuny

Proč jsou vlastně přesuny u nesprávců s ponechaným redirectem? Valná většina se pak maže jako relikt po přesunu a ani žádné velké/protivandalské záměry v tom nevidím. Nebylo by lepší ho neponechávat? OJJ, Diskuse 3. 5. 2016, 10:08 (CEST)

Osobně bych řekl, že tak přes 90 % redirectů vytvořených mým přesunem článku zůstalo zachováno. Mažou se jen redirecty z chybných tvarů (většinou překlepy) a redirecty na diskuzní stránky. --Silesianus (diskuse) 3. 5. 2016, 10:22 (CEST)

Je to proto, že na špatný název mohou vést odkazy a jeho smazáním, by se ty odkazy znefunkčnili. Běžní uživatelé si toto neuvědomují a tak se to nechává na správcích (MediaWiki automaticky nedetekuje, že na článek nevedou odkazy). --Venca24 (diskuse) 3. 5. 2016, 10:25 (CEST)

Se shrnutím "relikt po přesunu" správci ručně mažou především přidružené diskuse - diskutuje se jen na jednom místě. U přesměrování na články to funguje, jak píše Silesianus. --62.84.154.40 3. 5. 2016, 10:28 (CEST)

Sirotčí stránky

Nevím co jsou to sirotčí stránky a nikde to nebylo napsané (doporučuji to tam napsat). Předem děkuji za odpověď.

Walter Klosse (diskuse)

@Walter Klosse: Sirotčí stránky (resp. články) jsou stránky, na které nevede odkaz ze žádného článku na české Wikipedii. Nelze se na ně tedy dostat jiným způsobem než přímo vyhledáním jejich názvu (buď na Wikipedii přímo nebo pomocí internetových vyhledávačů). Můžete pomoci snížit jejich množství například wikifikací jiných článků (doplněním odkazů do článků, ve kterých odkazy chybí), případně doplněním odkazů na sirotčí články do sekce Související články u dalších článků, které se týkají daného tématu (viz nápověda Vzhled a styl). Pomohl jsem? --Dvorapa (diskuse) 4. 5. 2016, 19:44 (CEST)

Kde to nebylo napsané? Matěj Suchánek (diskuse) 4. 5. 2016, 19:50 (CEST)

@Matěj Suchánek: Ano děkuji --Walter Klosse (diskuse) 4. 5. 2016, 19:53 (CEST)

@Walter Klosse:To asi nemělo být na mě, ale kolegu Dvorapa. Mě jen zajímá, kde není pojem dostatečně vysvětlen. Matěj Suchánek (diskuse) 4. 5. 2016, 20:01 (CEST)

@Matěj Suchánek: Myslím, že uživatel chtěl říci, že to nebylo napsané na Speciální:Sirotčí stránky a ani tam nebyl odkaz na nápovědu. --Urbanecm (diskuse) 5. 5. 2016, 14:04 (CEST)

Na Speciální:Sirotčí stránky, kam vede odkaz z hlavní strany, je krátké vysvětlení, ale odkaz na nápovědu chybí, nápověda samotná také chybí a krátké vysvětlení splývá s informacemi o aktuálnosti seznamu a dalšími méně důležitými informacemi. To je však problém více speciálních stránek, tak jako např. nesoulad názvu stránky a nadpisu. @Urbanecm: U některých jsme to již řešili a asi bych se na vás obrátil už s větší prosbou, jestli byste neprošel alespoň ty speciální stránky, na které vede odkaz z hlavní strany a bočních menu (případně další významné nebo i všechny, pokud budete mít čas) a nezkusil u nich nějakým způsobem zvýraznit vysvětlení v úvodu, co daná stránka zobrazuje/umí, případně nedoplnil odkazy na nápovědu, kde to bude možné (klidně i červené). Zároveň bych chtěl poprosit Matěje Suchánka, jestli by poté nepomohl sjednotit název stránek s jejich nadpisem a obsahem (viz starší diskuse), protože i to zdá se nebyl jediný případ, ale jak koukám na sirotčí/sslepé články/stránky, bude toho i víc. Vím, že to s TranslateWiki ani s MessagesCs.php nebude lehké, ale tak aspoň něco by mohlo jít. Doufám, že se v něčem nemýlím, kdyžtak mě prosím opravte. --Dvorapa (diskuse) 5. 5. 2016, 15:20 (CEST)

@Dvorapa: Pro informaci: Momentálně procházím speciální stránky a pokud je pojmenovaná anglicky, přidávám český alias dle jejího popisu. --Urbanecm (diskuse) 5. 5. 2016, 19:10 (CEST)

Automatické shrnutí u kategorie

Potřeboval bych vysvětlit, proč se mi najednou vytvořilo při přidání kategorie pomocí hotcat u článku Take Me Home, Country Roads anglické shrnutí.--M97uzivatel (diskuse) 6. 5. 2016, 19:06 (CEST)

co se to stalo s infoboxem politik?!

v infoboxu politik zmizely údaje o narození a úmrtí, včetně flagiconů viz článek Nikodem Eckert a stovky jiných. --Davcza (diskuse) 10. 5. 2016, 12:01 (CEST)

Ne, jde o to, že kolega změnil názvy parametrů („standardizoval“) a pustil bota, aby zajistil změnu v článcích. Článků je ale mnoho, bot ještě běží a k Vámi odkazovaným článkům se ještě nedostal. Jakmile se k oněm článkům dostane, upraví je a bude vše fungovat jak má. --Vachovec1 (diskuse) 10. 5. 2016, 12:22 (CEST)

Díky. Aha, takže jsem rychlejší než bot ;-) --Davcza (diskuse) 10. 5. 2016, 12:23 (CEST)

Omlouvám se, trochu jsem podcenil rychlost úprav, jinak bych dočasně zduplikoval parametry v infoboxu, aby to fungovalo starým i novým způsobem. Ale už je hotová více než polovina. JAn (diskuse) 10. 5. 2016, 13:06 (CEST)

Zachraňme pravěká zvířata!

S tím, že mimo dvou dinosauřích článků tu nemáme ani jeden další DČ (to ani nemluvím o epoše prvohor s anapsidy (kteří jsou mi blízcí), karbonskými "obludami" nebo třetihorách (basilosauři a další), to nekomentuji, ale v haldě dinosauřích článků jsou odkazy pouze na blogy, čímž je ničena jejich kvalita. Pojďeme nějak dohromady opravit tuto skvrnu české Wikipedie! OJJ, Diskuse 9. 5. 2016, 11:05 (CEST)

Souhlasím, dinosauři zde jsou OK, avšak zejména mnoho známých prvohorních a třetihorních zvířat zde nemá článek. Dokonce zde nebyl ani článek lev jeskynní, než jsem ho založil. Také v některých článcích jsou faktické chyby. --Whiny15 (diskuse) 24. 5. 2016, 15:54 (CEST)

Divná upozornění?

Nevim jestli kladu dotaz na správné místo, nebo jestli se to už někde řešilo (na téhle stránce jsem na to nenarazil)... nezapojuju se moc do vezdejších komunitních věcí, takže můžu být v tomhle trochu mimo, ale...
Právě sem mezi svýma upozorněníma narazil na upomínky o tom, že se objevilo něco nového na "mých" diskusních stránkách na rumunské, arabské a turecké wiki a dále i na "mé" diskusní stránce na italském wikiquote. A já nechápu, co se děje. Vůbec nechápu ani samu existenci těch upozornění. Registroval jsem se na české, slovenské, anglické a francouszké wiki, jsem na commons a na českém wikiquote a to je vše, nic víc není. Žádné jiné mé wiki-já na jiných částech wiki-projektu neexistuje. Nikde jinde žádná moje diskusní stránka nemá co existovat, natož aby mi z ní chodily upozornění. Nemam ponětí co/jak/proč se děje nebo co to znamená. Nějak nestojím o existenci "mých" účtů, které jsem nikdy nevytvořil, ani o zprávy na "mých" diskusních stránkách, které nejsou moje... které prostě ani nemají existovat.
--Niusereset (diskuse) 14. 5. 2016, 01:18 (CEST)

Na některých jazykových verzích existují vítací roboti, mohlo tak stačit přihlášený danou verzi navštívit, čímž v dobách ne-zcela-globálních účtů došlo k vytvoření místního účtu, což následně uvedlo činnost tyto roboty, kteří hned šli dát na diskuzi nově příchozího nějaké ty uvítací šablony. Aktuálně evidentně došlo k rozšíření Upozornění na crosswiki úroveň. Pokud jste tak někdy navštívil třeba tureckou wiki, dostal jste tam brzy uvítání, ale protože jste tam od té doby, nepřečetl jste si upozornění na to, že vám tento bot psal do diskuze a tak když nyní došlo k rozšíření k propojení upozornění napříč jazykovými verzemi, objevila se vám tato stará upozornění jako stále nepřečtená. Tolik můj odhad, taky se mi mj. objevila upozornění na rok staré odpovědi na Metě.

Jak teď koukám pod Lípu, jde o toto: „Uživatelé všech wiki jsou zváni k vyzkoušení upozornění napříč wikiprojekty. Jde o poslední testování před jejich spuštěním pro všechny, naplánovaným na 12. května 23:00 UTC“. Více viz Wikipedie:Pod lípou (technika)#Tech News: 2016-19. S pozdravem --14. 5. 2016, 01:38 (CEST), Utar (diskuse)

Jo, vzpomínám si, jak mne párkrát wiki upozornila na možnost propojení mých účtů do nějakýho globálního... což jsem ale opakovaně odmítal. Nemam ponětí jak mohlo dojít bez mého vědomí a prakticky i proti mé vůli k vytvoření dalších uživatelských účtů. Rád bych věděl, jak tyhle nežádoucí účty zrušit a jak zabránit jejich vznikání do budoucna. --Niusereset (diskuse) 14. 5. 2016, 01:42 (CEST)

Možnost vypnout si upozornění z jiných wiki jsem našel, ale to není ten hlavní důvod, proč jsem se ozval. Ozval jsem se proto, že ta interwiki upozornění mi přišly z wiki, na kterých neexisstuju a na kterých chci i nadále neexistovat. --Niusereset (diskuse) 14. 5. 2016, 02:09 (CEST)

+ 1, česká, slovenská, zčásti anglická, italská a řecká a přišlo mi malajské přivítání... OJJ, Diskuse 14. 5. 2016, 05:50 (CEST)

„Více zpráv z 39 dalších wiki“ - a zřejmě se toho nezbavím jinak, než že se na všechny ty diskusní stránky podívám. :-/--Tchoř (diskuse) 14. 5. 2016, 10:43 (CEST)

Aha, už jsem našel křížek, kterým se označují za přečtené. V tom případě pohoda. A pochvala vývojářům.--Tchoř (diskuse) 14. 5. 2016, 10:49 (CEST)

Už tam bohužel existujete, i když o tom nevíte. Zrušit to bohužel nejde. A pokud jako přihlášený navštívíte jakoukoliv stránku další cizojazyčnou wiki (i kdyby třeba jenom překliknutím), vytvoří se vám tam účet. I globální účet už máte, mají ho už nějakou dobu všichni a toho se také nezbavíte. --Dvorapa (diskuse) 14. 5. 2016, 08:59 (CEST)

@Niusereset, Dvorapa: Jde to zrušit. V nastavení v záložce Upozornění je třeba si v oddíle „Upozornění napříč projekty“ zrušit zatržení u „Zobrazovat upozornění z jiných wiki“. Funguje to ale pouze pro danou wiki, takže je to třeba zvlášť provést na české, zvlášť pak na slovenské (používáte-li ji), zvlášť na Commons atp. --Jan Polák (diskuse) 14. 5. 2016, 11:13 (CEST)

My jsme myslím mluvili o globálních účtech, upozornění napříč projekty je pouze důsledek. --Dvorapa (diskuse) 14. 5. 2016, 11:51 (CEST)

@Niusereset: Globální účty začaly v roce 2008 a od července 2015 jsou už povinné. Takže teď už žádné „lokální účty, které nechci“ vlastně nejsou, je jediný globální. Vzhledem k tomu, že globální účty slouží mimo jiné i k blokování jmen (tedy nový uživatel si nemůže v nějaké jiné jazykové verzi založit účet se jménem, které už je někde jinde používány), nejde pokud vím nějaké jazykové verze od globálního účtu „odpojit“.

Z jiné strany: pokud nemáte zájem využívat svůj účet na turecké a jiných jazykových verzích, prostě ho tam nepoužívejte. V rámci propojování Upozornění crosswiki byla evidentně vyvolána upozornění i pro starší události, ale pokud nebudete tyto vzdálené jazykové verze dále používat, nemá vám kdo důvod do tamějších diskuzí psát, ergo není důvod, proč by vám odtamtud měla chodit nějaká další upozornění.

Více viz Wikipedie:Sjednocené přihlašování a tam odkazovaný meta:Help:Unified login. S pozdravem --14. 5. 2016, 10:41 (CEST), Utar (diskuse)

Jen bych raději doplnil, že nemáte více účtů, máte stále jen jeden, který ale nyní platí všude. Taky jsem měl pár upozornění na wikipedie, o nichž jsem neměl ani tušení, tak jsem se tam podíval, „přečetl“ si nějaké uvítací šablony v tajemných jazycích a to bylo vše. --Vlout (diskuse) 14. 5. 2016, 10:59 (CEST)

Především jsem neměl zájem ani na jejich existenci. Ale jo, vypnutí těch upozornění z jiných wiki jsem našel hned. Jenom jsem netušil, že globální účet je povinný, protože všechny pokusy, kdy mi ho wiki nabízela, jsem odmítal a nikdy se ke mně nedostalo žádný upozornění o tom, že ho najednou už mám. Ale to, že mi ty upozornění přišly, má jedno positivum... přinutilo mne to vlízt do nastavení, takže jsem ZASE donutil wiki, aby se mi zobrazovala ve stylu "monobook"... už když se ten nový vzhled začal objevovat poprvé a podsouvat se mi, odmítal sem ho (několikrát). Pak se mi to prostě změnilo, tak sem si v nastavení to přenul na monobook... a předčasem z ničeho nic, aniž bych se do nastaení byť i jen podíval, se mi vzhled přepnul. Takže sem do toho kopnul a ten monobook zase si nastavil. Hmm, sorry za off topic. --Niusereset (diskuse) 14. 5. 2016, 22:19 (CEST)

Jeroným Pražský

Když už toho Karla řešíme opravdu za vteřinu dvanáct, tak aspoň připomínám 16 dní dopředu 600 let od upálení Jeronýma Pražského. Stálo by za to heslo dotáhnout alespoň na článek týdne a nasadit ho přesně v pondělí 30. května. Dokonce si myslím, že by to mohlo být podstatně jednodušší než u Karla, páč nejde o tak významnou osobnost s takovým mezinárodním a historickým významem (aniž bych ho chtěl nějak umenšovat) a článek může být podstatně kratší. --Whitesachem (diskuse) 14. 5. 2016, 22:16 (CEST)

A new "Welcome" dialog

Hello everyone. Apologies for using English on this page. Prosíme, pomozte s překladem do svého jazyka. Děkujeme!

This is a heads-up about a change which is going to be announced in Tech News: Add the "welcome" dialog (with button to switch) to the wikitext editor.

In a nutshell, this will provide a one-time "Welcome" message in the wikitext editor which explains that anyone can edit, and every improvement helps. The user can then start editing in the wikitext editor right away, or switch to the visual editor. (This is the equivalent of an already existing welcome message for visual editor users, which suggests the option to switch to the wikitext editor. If you have already seen this dialog in the visual editor, you will not see the new one in the wikitext editor.)

• I want to make sure that, although users will see this dialog only once, they can read it in their language as much as possible. Please read the instructions if you can help with that.

• I also want to underline that the dialog does not change in any way current site-wide and personal configurations of the visual editor. Nothing changes permanently for users who chose to hide the visual editor in their Preferences or for those who don't use it anyway, or for wikis where it's still a Beta Feature, or for wikis where certain groups of users don't get the visual editor tab, etc.
  • There is a slight chance that you see a few more questions than usual about the visual editor. Please refer people to local documentation or to the feedback page, and feel free to ping me if you have questions too!
• Finally, I want to acknowledge that, while not everyone will see that dialog, many of you will; if you're reading this you are likely not the intended recipients of that one-time dialog, so you may be confused or annoyed by it—and if this is the case, I'm truly sorry about that. Please feel free to cross-post this message at other venues on this wiki if you think it will help avoid that users feel caught by surprise by this change.

If you want to learn more, please see https://phabricator.wikimedia.org/T133800; if you have feedback or think you need to report a bug with the dialog, you can post in that task (or at mediawiki.org if you prefer).

Thanks for your attention and happy editing, Elitre (WMF) 15. 5. 2016, 14:48 (CEST)

1.světová válka

Do tohoto článku jsou opakovaně vkládány nesmysly typu "vše záleželo na Rusku", "Rusko začalo válku bez vyhlášení". --78.45.67.39 18. 5. 2016, 11:22 (CEST)

Viz Wikipedie:Žádost o opatření/Cechblog --Silesianus (diskuse) 18. 5. 2016, 11:23 (CEST)

Vypnutí aut. překladu v CT

Zdravím, rád bych navrhl vypnutí automatického překladu v CT (překládací udělátko/rozšíření). Cítím, že se zde objevuje větší množství strojových překladů právě z CT, ačkoliv to nestačí. Jaký na to máte názor ostatní? --Martin Urbanec (diskuse) 19. 5. 2016, 18:10 (CEST)

Nevím, jak to myslíte vy, ale já se v poslední době setkávám s hodně strojovými a hodně nedobře přeloženými články, a mám dojem, že šablonu Přeložit poslední dobou používám až příliš často. jestli je to způsobeno tímto, pak jsem jednoznačně pro vypnutí. --Dvorapa (diskuse) 19. 5. 2016, 22:31 (CEST)

Vypnout. --Harold (diskuse) 19. 5. 2016, 22:45 (CEST)

Souhlas, strojový překlad z angličtiny (natož pak z jiných jazyků) není rozumně použitelný. --Jklamo (diskuse) 19. 5. 2016, 22:47 (CEST)

(po EK) Taky souhlas. Jen bych si dovolil opravit větu, že strojový překlad není rozumně použitelný. Myslím si, že není vůbec použitelný. A to co tu v některých článcích považujeme za strojový překlad, je IMHO text už upravený ze strojového překladu. Prostě absolutně blbý text (po jakékoliv stránce) nejde v jednom kroku převést na dobrý. To je už člověk v zajetí těch frází nebo kombinovaných chyb, že to nedokáže. Aspoň já mám ty zkušenosti. --Packa (diskuse) 19. 5. 2016, 23:11 (CEST)

Předpokládám, že CT = MW:Content translation. A tak si dovolím oponovat kolegovi Packovi, jelikož strojový překlad při rozumném a správném využívání CT, je velmi použitelný. Ano, výsledky sám o sobě dává chabé a dokonce bych upřednostnil možnost poněkud jiného způsobu fungování, ale jako vodítko při překladu je pořád užitečný.

Je mi líto, nepovedlo se mi najít to větší množství strojových překladů, abych si udělal obrázek, jak moc je překládací nástroj vůbec důvodem těchto problémů, v nynějším obsahu kategorie:Údržba:Přeložit není ani jeden takový příklad, možná jsou takové v Kategorie:Články k jazykové úpravě (odhaduji podle přesměrování šablony {{Strojový překlad}}, ale tam se tím dá vzhledem k šíři záběru a počtu výskytů těžko probrat. Není tedy jasné, kolika takových článků se to týká a - což je také důležité, ne-li dokonce ještě víc důležité - kolika přispěvatelů se to týká.

Je třeba si uvědomit, že pokud skutečně souvisí zmiňované automatické překlady s CT, zapnutí překladového udělátka není problém: problém je chování uživatelů CT, kteří ignorují konkrétní varování, že automatický překlad vycházející z CT se nemá vkládat na Wikipedii.

Pokud by to opravdu bylo tak masivní a nedalo se to řešit běžnými nástroji (označování/odstraňování článků, informování/varování/blokování problematických uživatelů), tak apeluji na to, aby se spíš uvažovalo o možnosti omezit užívání celého nástroje CT pro některý druh pravděpodobně problematických uživatelů místo toho, aby byl nástroj CT osekán o jednu ze svých užitečných pomůcek i pro ty, kteří ho používají (byť třeba ne tak moc často ... jak by sami chtěli...) pro užitečnou práci.

Děkuji. --Okino (diskuse) 19. 5. 2016, 23:32 (CEST)

Přesně tak!--frettie.net (diskuse) 20. 5. 2016, 10:55 (CEST)

Pokud by to šlo vypnout pro určité uživatele, jsem pro, ale mám dojem, že strojový překlad čehokoliv delšího než dvě slova není možné použít, ať to dělá kdokoliv. Protože prostě si těch frází vzniklých po strojovém překladu nevšimne, kdežto sám by je nenapsal. --Martin Urbanec (diskuse) 20. 5. 2016, 11:16 (CEST)

@Okino: Podívejte se na Speciální:NewPages na nejnovější stránky vzniklé CT od ne-AS (AS = automatický strážce). --Martin Urbanec (diskuse) 20. 5. 2016, 11:17 (CEST)

Tuším, že filtrování podle automatických strážců je funkce pro správce(...je??), takže tak dobře to prověřit nemůžu... Vidím ale, kolik překladů bylo vloženo, aniž by byly nějak zásadně horší než nové články nepřekladové. Je mi líto, ale za takového rozložení se mi požadavek na vypnutí zdá zjevně nepřiměřený. (A když jsme u oněch chybných "frází", víte, zrovna jsem málem napsal "zdá se mi jako zjevně nepřiměřený" - taky špatná fráze, a vůbec nesouvisí se strojovým překladem, ale s jazykovým citem a sebekontrolou, díky které to tu nakonec není... Hlavně ale v seznamu nových článků vytvořených CT-čkem mnoho takových frází nenajdeme. A "těší mne", když mne kdokoli poučuje o tom, že způsob, který - nyní bohužel zřídka, ale přece - používám, "není možné použít, ať už to dělá kdokoliv". Pokud s tím používáním strojového překladu máte problém Vy sám osobně, tak to prosím nezobecňujte na třetí osoby.) --Okino (diskuse) 20. 5. 2016, 12:16 (CEST)

Okino, máš pravdu - ta funkce je super, řekl bych, že má budoucnost a nač se zbavovat fajn funkce do budoucna, když teď někomu vadí - byla by to škoda, proč dávat někomu nějaký překážky, když to funguje - ale ne třeba plně ideálně - ale je to o lidech.--frettie.net (diskuse) 20. 5. 2016, 14:17 (CEST)

Btw: CT? Coze to? --Ozzy (diskuse) 19. 5. 2016, 23:08 (CEST)

mw:Extension:ContentTranslation --19. 5. 2016, 23:13 (CEST), Utar (diskuse)

Díky Utare. --Martin Urbanec (diskuse) 20. 5. 2016, 11:16 (CEST)

Mně se ta funkce před nějakou dobou rozbila, takže ji už nemohu používat. Když ji spustím, objeví se mi prázdná stránka. Ale tam, kde funguje, mi připadá velmi užitečná pro toho, kdo umí překládat, protože mu automatizuje některé mechanické záležitosti. A kdo překládat neumí, najde si strojový překlad jinde. Strojové překlady se tu objevovaly dávno před zapnutím toho nástroje a budou se objevovat, i když ho vypneme. Spíš bych byl pro, aby články vyhotovené pomocí toho překladače byly nějak označeny, aby tam patroléři případně mohli rovnou vkládat šablonu Urgentně přeložit.--Ioannes Pragensis (diskuse) 20. 5. 2016, 12:29 (CEST)

Ty překlady jsou označeny, stačí si seznam nových stránek filtrovat podle značky "contenttranslation". Já zase navrhuji, aby se do takto nově vzniklých stránek doplňovala šablona {{Překlad}}, protože sám nástroj ContentTranslation toto nezvládá, uživatelé o tom často ani neví a ačkoliv je původ překladu přiznán ve shrnutí editace (které doufám při publikování nelze změnit), není to standardní cesta, kterou zde užíváme, a časem nám to může narušit mj. statistiky v kategoriích a nakonec to i ztěžuje dohledávání původu článku. Nejlépe, kdyby to dělal automaticky nějaký bot, klidně i s šablonou vyzývající k prověření kvality překladu někým dalším. --Blahma (diskuse) 20. 5. 2016, 19:00 (CEST)

@Urbanecm: A šlo by jeho používání omezit na AS? Třeba i žádostí o nové právo pro AS. Vím, že tato skupina uživatelů primárně pouze odžlucuje PZ, ale i tak by to mohlo v mnohém pomoci. --Dvorapa (diskuse) 20. 5. 2016, 13:57 (CEST)

Tady bych dokonce ani nebyl proti, ale protože takové právo neexistuje, půjde to hůř. --Martin Urbanec (diskuse) 20. 5. 2016, 19:18 (CEST)

No tak si nechme někde vylistovávat všechny nové články založené přes ContentTranslation uživateli, kteří nejsou automatičtí strážci. Takové texty pak můžeme kriticky hodnotit, nálepkovat, upravovat, nebo si třeba i odhlasovat pravidlo, že je půjde zrychleně mazat, pokud je tu opravdu nechceme. Z technikálií by tomu možná napomohlo, aby se štítkem rozlišovala založení článků vzniklých v ContentTranslation „ručně“ vs. „s využitím automatického překladu“. Jak už zaznělo výše, bránit se tomu nástroji jako takovému je příliš (to bychom museli chtít zavrhnout úplně všechny překlady, protože i v nástroji je možné překládat plně „ručně“, bez využití jeho funkcí, a třeba využít už i jen funkce průběžného automatického ukládání) a i pokud bychom docílili nějakého vypnutí té strojové výpomoci v něm, stejně nám tu překladové nedodělky, překladem negativně příliš ovlivněné texty apod. mohou uživatelé vkládat i tak – takže jediným funkčním řešením je a) moci takové texty, které nám vadí (a pokud možno právě jen takové), efektivně odhalovat a b) dohodnout se, jaká na ně aplikovat kritéria. --Blahma (diskuse) 23. 5. 2016, 22:18 (CEST)

@Martin Urbanec: Máte pro CT nějakou značku (něco jako pro VE, Mobilní nebo PAWS editace)? --Dvorapa (diskuse) 23. 5. 2016, 22:26 (CEST)

@Dvorapa:Samozřejmě, filtrujte pomocí značky contenttranslation (česky psáno Překlad obsahu). Vizte Speciální:Tags. --Martin Urbanec (diskuse) 24. 5. 2016, 08:09 (CEST)

Pískový vrch

Dobrý den. V uvedeném článku jsem u každého zápisu změnil označení "m" na "m n. m." Tedy konkrétně v nápisu: Pískový vrch (Frýdlandská pahorkatina, 345 m) jsem provedl změnu na: Pískový vrch (Frýdlandská pahorkatina, 345 m n. m.) - - snad Frýdlantská.

Wikipedista Lubor Ferenc to revertoval s odůvodněním, že se to tak do rozlišovače neuvádí. Když jsem to znovu opravil dle mého názoru správně, tak to znovu bylo revertováno. Po diskuzi s kolegou Davcza jsem prostudoval článeček Wikipedie:Rozlišovač, poznámka č. 2. Avšak v tomto doporučení se vůbec nic nepíše o tom, že by se nemělo (či nesmělo) psát "m n. m." A v diskuzi pod Poznámkou č.2 je dokonce na samotném konci uvedeno toto: Nadmořská výška je ten nejlepší rozlišovač. Diskuze už dále nepokračovala. Lze proto právem toto uzavřít s tím, že rozlišovačem je nadm. výška - tedy m n. m. S pozdravem--Jan kozak (diskuse) 22. 5. 2016, 13:03 (CEST)

Kolegové Davcza a Lubor Ferenc pravděpodobně vycházeli z Wikipedie:Název článku, kapitola Hory, kopce, vrcholy. --Dvorapa (diskuse) 22. 5. 2016, 13:23 (CEST)

Kolegu Davczu bych ale poprosil, vzhledem k tomu, že byl už druhý, kdo revertoval vaše změny, aby pro jistotu příště do shrnutí uváděl odkaz na pravidlo, aby nám případně nevznikaly bezdůvodné revertační války ;) --Dvorapa (diskuse) 22. 5. 2016, 13:25 (CEST)

Dobrý den, velmi zajímavé sdělení. Ale oni se odvolávali na něco jiného. - - Pozor však, ale i v tom, na co Vy odkazujete je napsáno: Kopce stejného jména v jednom okrsku rozlište navíc nadmořskou výškou zaokrouhlenou na celé metry a oddělenou čárkou. Nutno k tomu dodat, že nadmořská výška se neoznačuje písmenem "m" ale vždy trojicí písmen "m n.m." S pozdravem--Jan kozak (diskuse) 22. 5. 2016, 13:33 (CEST)

Nadmořská výška je prostě číselný údaj. Obvykle se označuje jako m n. m., ale je-li z kontextu zřejmé, že jde o nadmořskou výšku, a ne jiný délkový či výškový údaj, stačí psát prostě m. Pro názvy článků je to obzvláště užitečné, protože chceme, aby rozlišovače byly stručné. Např. při rozlišování filmů téhož názvu občas používáme rok, stačí ale uvést číselný údaj a nemusíme k tomu psát L. P. nebo r., aby opravdu každému došlo, že je to právě tento údaj, a ne jiný. Podobně u vrcholů lze předpokládat, že čtenáři dojde, co že to je za údaj v tom rozlišovači. --Bazi (diskuse) 22. 5. 2016, 13:41 (CEST)

Já ještě doplním kolegu Baziho, že nadm. výšku se čtenář dozví z článku, rozlišovač slouží opravdu pouze k rozlišení více vrcholů se stejným názvem (typicky např. Špičák, Smrk, Horka apod.). --Dvorapa (diskuse) 22. 5. 2016, 13:50 (CEST)

Dobrý den, vážený kolego. Máte pravdu: Nadmořská výška je prostě číselný údaj. Obvykle se označuje jako m n. m. A v tom s Vámi naprosto souhlasím. - - Nikde jsem však nenašel uvedeno, že je možno v některých případech u nadmořských výšek napsat jen písmeno "m". Snad mi dáte zapravdu, ale písmeno "m" je mezinárodně zavedená značka jen pro délku, pro nic jiného.--Jan kozak (diskuse) 22. 5. 2016, 13:57 (CEST)

Je mi líto, ale za pravdu Vám dát nemohu. Metr je v mezinárodně zavedené soustavě SI jednotka nejen délky, ale i dalších veličin s charakterem (rozměrem) délky, tedy šířky, výšky, hloubky, poloměru, ohniskové vzdálenosti, absorpční polotloušťky, …. Filosofie současné SI je založena na tom, že charakter musí být specifikován veličinou (jejím názvem a značkou), nikoli jednotkou. (Jedinou výjimkou jsou jednotky elektrického výkonu.) Příklad: SI nepřipouští jednotky jako hmotnostní procento, objemové procento, ale jen procento, vyjadřující v jednom případě hmotnostní zlomek, v jiném objemový zlomek - o co se jedná, má být vyjádřeno specifikací veličiny. Vyskytují se i hlasy proti, ale vývoj šel tímto směrem (např. se to projevilo i přeřazením radiánu a steradiánu do "běžných" odvozených jednotek). Praxe je však často jiná. V technických či chemických oborech se "nechtějí babrat" se specifikací veličin, ale snaží se charakter vtěsnat do jednotky. Typickým příkladem jsou materiálové tabulky tabulkách, uvádějících v nadpisovém řádku jen jednotky. Podobně v zeměpise - není-li přesně specifikována veličina (relativní výška vrcholu, nadmořská výška vrcholu, vzdálenost vrcholu od středu Země - pro ně všechny je jednotkou metr), považuji za vhodné (i když v rozporu s přístupem SI) uvést jednotku "s přívlastkem" (i když ve fyzice bych se tomu bránil). Tedy upřednostňuji značku m n. m., kvůli jednoznačnosti pro čtenáře i kvůli zavedené praxi. (Není-li to nadbytečné kvůli opakování, doporučuji však přívlastek vždy uvádět také ke slovu výška, protože i v relativním srovnání se údaje liší - Mt. Everest není např. kvůli šišatosti zeměkoule nejvyšším vrcholem ve smyslu výšky od středu Země.) Petr Karel (diskuse) 24. 5. 2016, 09:31 (CEST)

A kde je napsáno, že u nadmořských výšek nelze napsat jen písmeno „m“? --YjM | _d^p 23. 5. 2016, 17:20 (CEST)

Oprava v předchozím odstavci: písmeno "m" je mezinárodně zavedená značka jen pro jednotku délky - - tedy pro metr.--Jan kozak (diskuse) 22. 5. 2016, 14:19 (CEST)

V mnou odkazovaném doporučení je to uvedeno jako příklad, což je myslím dostatečné pro to, abychom se, kde je to možné, snažili z něj vycházet. Opravdu není nutné snažit se zbytečně o co nejdelší název článku, právě naopak. Jak uvádím výše, název článku (resp. rozlišovač) je důležitý pro rozlišení více kopců se stejným názvem, nejedná se o obsah článku samotný, tudíž je nesmysl do něj vypisovat jakékoliv nadbytečné informace a ty nejdůležitější (jako např. právě řešené metry nad mořem) pokud možno co nejvíce zkrátit. Čtenáři většinou snad dojde, že údaj znamená metry výškové, nikoliv délkové, tím spíš, že se ze samotného článku poté dozví daný údaj s korektní jednotkou a navíc i často přesnější, než jaká je uvedená v názvu (tam by se měla zaokrouhlovat). --Dvorapa (diskuse) 22. 5. 2016, 14:39 (CEST)

Mimochodem můžete samozřejmě rozporovat tuto zavedenou praxi v diskusi u daného doporučení, pokud máte dostatek argumentů k obhájení vašeho názoru. --Dvorapa (diskuse) 22. 5. 2016, 14:42 (CEST)

Aby to bylo ještě jasnější, nadmořská výška sama o sobě není jednotka, ale vlastnost. Obvykle se udává v metrech nad mořem, ale klidně může být udána i v kilometrech nad mořem nebo naopak centimetrech nad mořem nebo taky ve stopách apod. M n. m. je zkratka měrné jednotky, v níž ovšem n. m. vyjadřuje právě nadmořskou výšku, zatímco m rozlišuje jednotku. Že kopce rozlišujeme podle nadmořské výšky, to je jasné, logické, intuitivní. Není nutné to v pojmenování článku uvádět. Podobně jako třeba u firem neuvádíme s.r.o. apod., jsou to zbytné detaily. Takové jsou zvyklosti na Wikipedii a můžete to dohledat ve stávajících názvech článků. Jestli to chcete upřesňovat v doporučení k rozlišovačům nebo názvům článků, nebude asi problém to tam doplnit, ale věřím, že komunita potvrdí spíš ten stručnější zápis nežli Váš prosazovaný formát m n. m. Už i proto, že používání zkratek v názvech je obecně spíše nežádoucí. --Bazi (diskuse) 22. 5. 2016, 14:46 (CEST)

Jestliže je napsáno např,: Pískový vrch (Frýdlandská pahorkatina, 345 m) - vrch západně od obce Kunratice - - -tak z toho jednoznačně nevyplývá, že se jedná o nadm. výšku. Lze také usoudit, že ten vrch je vzdálen 345 m západně od obce. Pokud však uvedeme 345 m n. m. tak z toho jednoznačně vyplývá, že jde o nadmořskou výšku. Jsem přesvědčen o tom, že wikipedie tím nijak neutrpí, když ten nadpis bude o něco delší - - např. Pískový vrch (Frýdlandská pahorkatina, 345 m n. m.)- - - -- Stále nechápu, proč nechcete uznat naprostou samozřejmost: Písmeno "m" je mezinárodně přijaté označení pro jednotku délky, tedy pro metr. V žádném případě proto tomuto písmenu, respektive označení nelze připisovat ve spojení s číslem jakýkoliv jiný význam. Jde-li o nadmořskou výšku, tak se to vždy označuje m n. m. Tady jakékoliv zjednodušování textu a spoléhání se na to, že to čtenář pochopí není namístě. Já jsem přesvědčen o tom, že by čtenář wikipedie měl dostávat informace zcela jednoznačné. Opravdu nevím jak bych to měl napsat jinak. S pozdravem--Jan kozak (diskuse) 22. 5. 2016, 15:12 (CEST)

Jen na doplnění: značka "m" není zkratka. Rovněž tak označení "m n. m."--není zkratka. Prosím, podívejte se do článku Nadmořská výška

Jan kozak (diskuse) 22. 5. 2016, 15:20 (CEST) ┌─────────────────────────┘ Když se podívám na rozcestník Pískový vrch, pak vidím, že žádný z vrcholů se nenachází v totožném pohoří jako některý další. Proto nevidím důvod, proč vymýšlet takové „šílené“ rozcestníky i s hodnotou nadmořské výšky. Běžná praxe je uvádění pouze názvu pohoří, tedy například Pískový vrch (Frýdlantská pahorkatina). Pokud by se již dva vrcholy stejného jména v jednom pohoří vyskytly, pak doporučuji volit rozlišovače co možná nejjednodušší, tedy pouze se zkratkou „m“, nikoliv „m n. m.“. To bychom se pak mohli ptát, proč neuvádět do rozlišovačů pro jistotu třeba i názvy států či světadílů, v nichž tyto vrcholy leží? --Jan Polák (diskuse) 22. 5. 2016, 15:27 (CEST)

Pokud bude uvedeno: Pískový vrch (Frýdlantská pahorkatina), tak vůči tomu nemám námitky. Jestliže ale napíšeme: Pískový vrch (Frýdlantská pahorkatina, 345 m) - tak je to chybně. Musí být uvedeno označení "m n. m.". Písmeno "m" za číselným údajem totiž označuje délku nebo jiný délkový rozměr (šířku, výšku) v metrech. V žádném případě neoznačuje nadmořskou výšku. Ta se označuje "m n. m." Abych pravdu řekl, tak mne začíná unavovat stále dokola vysvětlovat rozdíl mezi označením "m" a označením "m n. m.". Vždyť je to tak jednoduché.--Jan kozak (diskuse) 22. 5. 2016, 15:50 (CEST)

Je to opravdu jednoduché, jedno je metr a druhé je taky metr, akorát s přívlastkem. V podstatě obojí zcela správně, jak psal výše Bazi. Metr jako jednotka délky může být užita jak horizontálně, tak vertikálně, ale klidně i šikmo. Nikde není stanoveno, že by se při měření vertikálním měla používat jiná jednotka než při měření horizontálním. Co se týče rozlišení v daném rozcestníku, stále tam může některý z vrcholů stejného jména chybět, proto je rozlišení názvu článků žádoucí. Můžete ovšem svoje jednotky vložit do popisku odkazu tak, aby odkaz zůstal nezměněný (čili např. 306 m), ale popisek může obsahovat m n. m., v tom vám nikdo nebrání. Nemyslím si, že by vůči editaci upravující popisek odkazu někdo protestoval, pakliže ovšem zachováte cíl. A jak už jsem výše psal, pokud byste měl dostatek přesvědčivých a pádných argumentů, zkuste svoje změny navrhnout v diskusi u mnou odkazovaného doporučení. --Dvorapa (diskuse) 22. 5. 2016, 16:21 (CEST)

Ve fyzice existuje stále jen jeden metr. A to je jednotka délky, která se označuje písmenem "m". Tak se to učí děti na základní škole. Žádný metr s přívlastkem neexistuje, to je výmysl. Když je napsáno např. 3855 m, tak je to vždy jen 3855 metrů. Není a nemůže to být nic jiného. A už vůbec ne nadmořská výška. O té nadmořské výšce se také učí děti na základní škole s tím, že je v písemném textu označována za hodnotou značkou "m n. m." - - - Nechápu, proč chcete ve wikipedii zavádět a prosazovat něco v rozporu s tím, co se učí na základních školách? Proč v tom chcete dělat guláš? To, že se to tak učí na školách je přece přesvědčivý a pádný argument! Jsem plně pro to, co napsal kolega Polák : Pískový vrch (Frýdlantská pahorkatina), a o tom jaká je jeho nadm.výška se čtenář dočte v článku. Takto to bude v pořádku a odpadnou zbytečné dohady.--Jan kozak (diskuse) 22. 5. 2016, 17:40 (CEST)

Kolego omlouvám se, ale Vaší argumentaci je potřeba zcela a jednoznačně vyvrátit, jinak hrozí, že by se Vámi někdo mohl inspirovat a příště prosazovat stejně nesmyslná tvrzení. Nejprve co je to výška, jak se určuje a měří: [4]. Taktéž je naprosto mylný argument „protože na základních školách se to tak učí“. Na základních školách se totiž také učí, že rychlost je přímo úměrná dráze a nepřímo úměrná času (pro v ≈ c holý nesmysl) nebo že Země má tvar koule (viz geoid). Přepíšeme proto Wikipedii, aby odpovídala těmto nepravdám? --YjM | _d^p 23. 5. 2016, 17:20 (CEST)

Uveďte prosím název odborné publikace, ve které se výslovně píše: „Výška hor se musí uvádět v metrech nad mořem a v žádném případě se nesmí uvádět pouze v metrech.“ Pokud takový zdroj nemáte, není dál o čem se bavit.--Hnetubud (diskuse) 22. 5. 2016, 18:58 (CEST)

Dle čeho soudíte, že je dané doporučení v rozporu s tím, co se učí na základních školách? Jinak komu není rady, tomu není pomoci, ani jednu z mých rad jste nevyužil a nyní rozcestník po přispění kolegy Jana Poláka, Bena Skály a mě vypadá celkem dobře. Pokud se ale podíváte na jakýkoliv jiný rozcestník, zjistíte, že je zde běžnou praxí psát metry kratší variantou, tudíž tento rozcestník nyní vybočuje z konvencí české Wikipedie. Také bych měl odkázal na WikiProjekt, který tuto notaci stanovil a podle které bych se řídil u názvů článků, pakliže vám doporučení nepřijde dostatečné. Howgh --Dvorapa (diskuse) 22. 5. 2016, 19:22 (CEST)

Kdyby to někoho zajímalo, v tomto jednoznačně souhlasím s Bazim.--Ben Skála (diskuse) 22. 5. 2016, 18:00 (CEST)

To jsme dva. --Dvorapa (diskuse) 22. 5. 2016, 19:21 (CEST)

Tři. Já to dočetl právě jen po Baziho první reakci a dál už jsem jen seskroval dolů, kolik že se tady toho o tom ještě napsalo. Námitka jako by směřovala jen k jednomu případu a namítající přitom neřeší, že by tím vlastně rozbil zaužívaný systém – zjevně přitom nejde o prosazování nějaký výjimky, takže to už spíš měl navrhnout rovnou změnu doporučení – zvláště mne překvapilo, že neustoupil či alespoň nezměnil svou žádost (třeba právě ve směru k návrhu změny systému) v okamžiku, kdy byl v diskuzi správně informován, o které doporučení jde. Pokud by se mělo diskutovat o změně celého systému, byl bych proti, už kvůli typografické jednoduchosti a úspornosti, za kterou nám taková výrazová zkratka stojí. Ale rozlišování nadcelky je vůbec nejlepší. --Blahma (diskuse) 23. 5. 2016, 22:11 (CEST)

„To se mnou chodil do školy kluk a jmenoval se Gangala. "Kolik je tři a tři?" optal se učitel. A Gangala řekl, že sedm. Tak dostal pár facek a znovu: "Kolik je tři a tři?" A zase... sedm. Tak celá třída se na jeho kalhotách vystřídala rákoskou... a: "Kolik je tři a tři?" A pořád... sedm. Gangala se tvářil tak jistě, že učitel odběhl do kabinetu a tam listoval v početnici. Celej rok tam pak odbíhal, už ani tý početnici nevěřil. A nakonec se z Gangaly a jednoduchýho sčítání zbláznil.“

Bohumil Hrabal: Baron Prášil

--Hnetubud (diskuse) 22. 5. 2016, 18:48 (CEST)

:) --Dvorapa (diskuse) 22. 5. 2016, 19:21 (CEST)

O pár řádků výše jsem napsal: Jsem plně pro to, co napsal kolega Polák : Pískový vrch (Frýdlantská pahorkatina), a o tom jaká je jeho nadm.výška se čtenář dočte v článku. Takto to bude v pořádku a odpadnou zbytečné dohady.----Jan kozak (diskuse) 22. 5. 2016, 19:30 (CEST)

Jinak komu není rady, tomu není pomoci,- - To s Vámi zcela souhlasím.--Jan kozak (diskuse) 22. 5. 2016, 19:34 (CEST)

Je zcela zřejmé, že máte naprostou pravdu a v ČR je opravdu obecně mezi obyvateli dlouhodobě zažitý systém označování kopečků a vršků podle nadmořské výšky s příslušným označením m n. m. . To je asi nevyvratitelné a všichni s tím, myslím, souhlasí. Na wikipedii je zde v pravidlech rozlišení vrcholů v rozcestníku třeba uvést „rozlišení název geomorfologického podcelku, případně okrsku. Kopce stejného jména v jednom okrsku rozlište navíc nadmořskou výškou zaokrouhlenou na celé metry a oddělenou čárkou – příklad Špitál (Hornobřízská pahorkatina, 404 m).“. Uvedení zkratky "m" je zde pro kratší zápis informace, ale může působit neobvykle a proto matoucím dojmem. Ale máte podle mne pravdu, čtenář u nadmořské výšky očekává delší zápis "m n. m.", přestože zápis "m" je možný. Ale možná zbytečný. Pokud máte, zřejmě stejně jako jiní uživatelé, názor, že označení o výšce v rozlišovači je již nadbytečnou informací, zkuste prosím navrhnout změnu pravidla, omezení na užší geomofologický celek zřejmě totiž postačí. A podobný problém tak zřejmě vyřeší i v budoucnosti. Jsem si jist že se nejmenujete Gandala. Ten byl na rozdíl od Vás zřejmě psychopatickou osobností, protože psychopaté nejsou ve většině adaptabilní, nemají žádnou sebereflexi a nejsou schopni se učit z chyb. Výšeuvedený popis tragické školní události se Vás proto nijak netýká. Mimochodem pokusy o osobní útoky nejsou na wikipedii vítány ani ve stylu citátů z literatury, a to ani od jinak pozitivně působících, nováčků jako je Wikipedista:Hnetubud. Což lze prokázat příkladem. Omlouvám se za dlouhý text. --I.Sáček, senior (diskuse) 24. 5. 2016, 08:40 (CEST)

@I.Sáček, senior: Omlouvám za nevyžádaný vstup do diskuse. Považovat editora Hnetubud za nováčka jen proto, že se po 9letech kvalitního editování wikipedie rozhodne přejít z IP adresy na přezdívku, není nejspíš zcela relevantní. --Lubor Ferenc (diskuse) 24. 5. 2016, 18:09 (CEST)

Devět roků to není, spíš tak okolo pěti — tu IP adresu využívá víc domácností. Ale to není podstatné. Poukazy na nováčkovství nebo na věk zpravidla signalizují, že jiný argument není po ruce. Když se vrátíme k meritu věci - i pokud uznáme, že zápis "metr nad mořem" je lepší, neznamená to ještě, že je zakázáno psát pouze "metr". A o tom se už několik let marně několik desítek lidí snaží tohoto uživatele přesvědčit. (Co by se za tu dobu dalo napsat článků...) --Hnetubud (diskuse) 24. 5. 2016, 19:16 (CEST)

@wikipedista:Hnetubud : Jiná omluva než nezkušenost (věk) pro příspěvek jenž není vhodný nebyla po ruce. Snad jsem to již jinde autorovi naznačil lépe. Když se vrátíme k meritu věci, je bez ohledu na zřejmý výsledek diskuse pokyn k uvádění nadmořské výšky u názvu poněkud navíc a celý spor je tak poněkud mimo. Podle mého názoru, jak jsem naznačil. Ale to už je technická otázka a mimo mé znalosti. --I.Sáček, senior (diskuse) 25. 5. 2016, 07:10 (CEST)

1. Rozlišování podle výšky je starší systém, nověji by se mělo rozlišovat podle geomorfologického (pod)celku.
2. při uvádění m n. m. místo m by, kromě délky rozlišovače, dělala problém i správná typografie. setkáváme se tu často v textu se zápisy m.n.m., mnm, m. nm. ..., u zápisu m tyto problémy odpadnou. JAn (diskuse) 23. 5. 2016, 12:23 (CEST)

Zajímavosti

Zdravím všechny. Na přelomu roku jsem předal správu sekce Zajímavosti kolegyni Lánové, ovšem ta již od půlky dubna needitovala. Na žádost kolegy Kacire jsem se na chvíli zajímavostí zase ujal, ovšem protože kolegyně se nevrací, žádám ostatní kolegy, jestli by sekci nebyl někdo ochoten převzít, neboť já jsem nyní vytížen jinými povinnostmi. Samozřejmě budu zpočátku ve všem, co bude třeba, nápomocen. Jan.Kamenicek (diskuse) 24. 5. 2016, 00:47 (CEST)

@Jan.Kamenicek: Já bych se třeba i ujal, ale to bych pak nemohl HS zásobit... OJJ, Diskuse 24. 5. 2016, 07:49 (CEST)

@OJJ: Pokud to myslíš tak, že bys měl kvůli výběru zajímavostí již zapovězeno přispívat na hlavní stránku, tak toho se bát nemusíš. Můžeš. --Jan Polák (diskuse) 24. 5. 2016, 10:02 (CEST)

Přesně tak, tady žádný konflikt nehrozí. Dělal jsem to dlouho a běžně jsem vybíral zajímavosti i z článků, které jsem sám napsal. Předpokládá se, že když je člověk schopen pohlídat dodržení relativně jednoduchých pravidel u jiných, tím spíše je toho schopen sám u sebe :-) --Jan.Kamenicek (diskuse) 24. 5. 2016, 10:33 (CEST)

@Jan.Kamenicek, Jan Polák: Dobře, zkusím zplácat 22. týden. Jen články, co jsem napsal já, opravdu nechám na vybrání třeba Janovi K. A kdyby nic, stejně už jsem si na HS užil dost... OJJ, Diskuse 24. 5. 2016, 11:04 (CEST)

@OJJ: Jak píšou kolegové, klidně můžeš svoje zajímavosti přidávat, myslím že nejen já Ti věříme, že to nebude každý týden ve stylu 3 zajímavosti od OJJ a 1 od někoho dalšího. --Remaling (diskuse) 24. 5. 2016, 22:07 (CEST)

@Remaling: Tak to určitě ne a tím mi i připomínáš, abych náhodou nevybral více zajímavostí od stejného autora. OJJ, Diskuse 25. 5. 2016, 05:59 (CEST)

P. S. Nechceš zase něco navrhnout?

@OJJ: Rád bych, snad časem, teď se věnuju spíš tomuto. --Remaling (diskuse) 25. 5. 2016, 18:22 (CEST)

Byl bych pro vytvoření automatického systému, který by (pseudo)náhodně vybíral zajímavosti na HS (třeba při každém načtení stránky) sestavený z bohaté historie zajímavostí. Tím by odpadl tlak na každý týden nové zajímavosti, přičemž by jim nebyla uzavřena cesta. --Silesianus (diskuse) 24. 5. 2016, 09:22 (CEST)

To by mi přišlo škoda, ten tlak na psaní hesel splňujících základní požadavky na ozdrojování je docela užitečný. --Jan.Kamenicek (diskuse) 24. 5. 2016, 10:33 (CEST)

@Silesianus: To by bylo, HS taky slouží na zkvalitňování obsahu. Pak bychom rovnou mohli zrušit i vyznamenání děda Vševěda a další. OJJ, Diskuse 24. 5. 2016, 11:04 (CEST)

A proč ne? --Silesianus (diskuse) 24. 5. 2016, 11:10 (CEST)

Na první pohled dobrý nápad má jednu slabinu - muselo by se stejně kontrolovat, zda již zajímavost nebyla přebita novější informací či zda je v článku stále obsažena a nebyla přesunuta do podrobnějšího rozvedení oddílu v samostatném článku. (Sám jsem např. navrhl do zajímavostí rekordní velikost dýně, která již dávno neplatí.) Takže plně na automatu to nejde nechat. Ale tomu tlaku na dodávku nových zajímavostí by to opravdu ulevilo. Petr Karel (diskuse) 24. 5. 2016, 12:22 (CEST)

Napadá mne, zda takovéto pravidelné úkony by alespoň z části nemohly pomáhat naplňovat pravidelné schůzky v rámci Wikipedie:Klub. --24. 5. 2016, 13:54 (CEST), Utar (diskuse)

Nápad se mi celkově podobně jako JK nelíbí, jsem Proti Proti. Řada zajímavostí se musí vytřídit, navíc by se některé mohly opakovat. Celý současný proces mi navíc připadá zajímavý a podporuje editory psát. Já sám se těším, jestli některá má zajímavost bude vybraná, jaká, jaký bude obrázek k zajímavostem na tento týden, jestli tam padne něco tematického... Teď to vlastně budu obstarávat sám. OJJ, Diskuse 25. 5. 2016, 05:59 (CEST)

Začínáme v brněnském klubu Wikipedie přemýšlet nad tím, kterým tématům se věnovat, když zrovna mezi nás nepřišel žádný nováček a když ani sami nemáme nic rozpracovaného. Zatím si pohráváme s myšlenkou věnovat se z nějakého úhlu Brnu, protože to je nám nejbližší a všem společné, k tomu by mělo být v knihovně dost literatury a tím i můžeme nalákat a nebo si šplhnout u všemožných místních aktivních lidí a institucí; a to taky za nás asi jen tak nikdo jiný neudělá. Neplnilo by příliš ducha klubu, aby se stal nástrojem na doplňování zajímavostí, ale není úplně nemožné, že by se z práce v něm udělané občas nějaká ta zajímavost našla. --Blahma (diskuse) 25. 5. 2016, 22:52 (CEST)

Už to není moc o Zajímavostech, ale možná by se dalo vr brněnském klubu vrhnout na přepracování a dlouhodobě pak na údržbu a aktualizaci Portálu Brno. --Bazi (diskuse) 25. 5. 2016, 23:09 (CEST)

Co Karel IV.?

Zítřejší výročí narození Karla IV. se bude nějak připomínat? Tedy kromě rubriky 14. květen v minulosti. Možná by stálo za to článek o Karlovi příští týden/měsíc vylepšit tak, aby z něho mohl být dobrý článek. Takže tímto vyzývám všechny historiky, profíky i amatéry, dejte se do Karla... --Whitesachem (diskuse) 13. 5. 2016, 07:07 (CEST)

@Whitesachem: Tak jestli umíte japonsky, můžeme překládat. --OJJ, Diskuse 13. 5. 2016, 07:18 (CEST)

Snažil jsem se jinde upozornit i na to, že řada hesel o stavbách souvisejících s Karlem IV. není zrovna v ia stavu. Budu se ještě nějak pokoušet, ale závazek je se k tomu občas propracovat v průběhu celého roku. Ono to souvisí i s tím, že distribuce zřejmě nemalých oslavných dotací byla směrována selektivně. To by samo o sobě také nemuselo tak vadit. Ale jeden z důsledků byl, že neprobíhala k těmto tématům prakticky žádná komunikace v komunitě historiků staveb apod. (vidíme, že připraveno se tváří být NTM a s ním i Hrad). --MONUDET (diskuse) 13. 5. 2016, 10:48 (CEST)

Bylo by fajn ho připomenout, pokud bychom měli v návrzích na článek týdne nějaký opravdu reprezentativní výtvor. Na tento týden už ne, ale třeba ještě na příští týden. Znamená to ovšem zde daný závazek nejpozději do neděle něco připravit. Stejně tak už mohl být na tento týden vhodný Článek týdne, pokud by byl v předstihu připraven a navržen. Jestli ale nemá nikdo kapacitu ani chuť do neděle nějaký takový článek připravit, tak to rovnou řekněte, ať se zbytečně nečeká a nasadíme tam jiná témata. Každopádně je už v přípravě alespoň obrázek týdne. --Bazi (diskuse) 13. 5. 2016, 11:37 (CEST)

Něco jsem si půjčil v knihovně, tak zkusím doplnit, ale nevím jestli to vyjde na článek týdne, přeci jen člověk o víkendu dělá i jiné věci než wikipedii. --Whitesachem (diskuse) 13. 5. 2016, 17:22 (CEST)

Osobně nevím, jak se k tomu postavit. Závazek bych viděl za sebe tak na průběh roku a spíše na opečovávání hesel odstraňováním nepřesností. Snažil jsem se to propagovat mezi památkáři, ale vcelku marně. Ti vyvolení se zabývají svými projekty, ostatní nemají kdy. Zde jsem navrhoval stavby či jiná díla doby lucemburské jako téma WLM, ale to se asi také neuděje. A 700 mi přijde divně kulaté číslo. Takto bystře se nedovedu zapojit. --MONUDET (diskuse) 14. 5. 2016, 07:12 (CEST)

No s tou výzvou jsem přišel doslova za 5 minut 12, ale lepší pozdě, než ještě později. No Karel IV. přeci jen souvisí s českými dějinami a ty se na české wiki moc neřeší, to je fakt. Stačí se podívat na seznam Nejlepších článků z historie a člověk se ptá, jestli nejde náhodou o jinou jazykovou verzi. Ale přiznávám, že sám mám nejméně co mluvit a k českým dějinám jsem dosud přispěl jen minimálně. --Whitesachem (diskuse) 14. 5. 2016, 09:28 (CEST)

Dával bych si reálné cíle. Karla už jsme asi prošvihli. Chtělo by to založit Wikipedie:Budoucí výročí a připravovat takové věci týdny či měsíce předem.--Tchoř (diskuse) 14. 5. 2016, 10:46 (CEST)

---

Když už se probíralo výročí Karla IV., dovolím si v předstihu upozornit, že letos 5. října by měl mít kulaté 80. narozeniny první prezident ČR Václav Havel. Máme čtyři měsíce na vylepšení alespoň na úroveň Dobrého článku, abychom ho mohli na podzim použít jako Článek týdne. --Bazi (diskuse) 31. 5. 2016, 02:51 (CEST)

Hodnoty infoboxu na Wikidatech vs. lokální

Zas tu máme díky dvěma kolegům téma infoboxů a načítání jejich hodnot z Wikidat. Konkrétně u článku Filip Horký. Pro úplnost uvádím, že článek založila Jana Lánová a já jsem ho průběžně několikrát rozšiřoval, kolega Silesianus včera přidal novou informaci a já jsem doplnil některé další, přičemž jsem zároveň přenesl řadu údajů o osobě na Wikidata a odstranil jsem jejich lokální vyplnění v infoboxu (jinak by se banemohly z Wikidat načíst). Kolega Silesianus ale následně tuto část mé úpravy v podstatě revertoval, když znovu vrátil lokální vyplnění těch údajů, a to zcela totožných s Wikidaty.

Domnívám se, že takové preferování lokálních dat u údajů, které jsou plnohodnotně uložené a načítané z Wikidat, nemá žádnou oporu v pravidlech, nepanuje na něm komunitní konsenzus a je protismyslné. Např. v příslušné nápovědě čtu: „Pokud globální hodnoty na Wikidatech zcela nevyhovují potřebám české Wikipedie, můžeme je přepsat lokálními hodnotami…“ (zvýraznil Bazi). Také jako jeden z cílů WikiProjektu Infoboxy nacházím: „V maximální míře se snažit využít údaje z Wikidat“. A obecně se domnívám, že toto je cesta, kterou Wikipedie směřuje a která je v souladu s převažující vůlí i české Wikikomunity (jakkoli kolegové Jowe a Silesianus tvrdí něco jiného a revertačním postupem prosazují „svou“ verzi). Prosím tedy o vyjádření komunity, že skutečně souhlasí s tím, co je už uvedeno v nápovědě – postupně přenášíme hodnoty infoboxů na Wikidata, pokud tomu jejich forma vyhovuje. Zrovna u toho univerzálního infoboxu osoba je načítání z Wikidat už podle mého zjištění zcela běžně rozšířené. --Bazi (diskuse) 27. 5. 2016, 14:30 (CEST)

Svůj argument jsem napsal již v diskusi u článku a zde ho tedy jen zopakuji: Údaje vložené na cs.wiki by měly mít přednost, protože se snadněji odhalí jejich zvandalizování. Pokud bude někdo skrytě vandalizovat na WD zůstane s největší pravděpodobností dlouho neodhalen a to zvláště u článku, který existuje jen v české verzi. Určitě tam nejsou revize tak prověřovány jako zde. Žádné výhody povinného přebírání trvalých a neměnných údajů z Wikidat nevidím. --Jowe (diskuse) 27. 5. 2016, 14:36 (CEST)

Naštěstí vandalů na Wikidatech je tak málo, že tato možnost je zatím čistě teoretická. --YjM | _d^p 27. 5. 2016, 19:02 (CEST)

A když naopak budeme mít lokální údaje vyplněné, ale na Wikidatech to někdo zvandalizuje, čímž se to přenese do všech ostatních Wikipedií, ale protože jde o českou reálii, tak to nikdo z ostatních neodhalí tak dobře jako my na české Wikipedii, není to nedostatek tohoto Vašeho přístupu? --Bazi (diskuse) 27. 5. 2016, 14:45 (CEST)

Nemyslím, že tohle je ten nejzajímavější rozdíl. To důležité, co Wikidaty získáváme, jsou IMHO aktualizace. Když měla každá Wikipedie vlastní údaje o počtu obyvatel tuhle a o nejnovější verzi támhle (BTW Šablona:Infobox - software NPKC), tak si je každá musela aktualizovat sama. Teď stačí, aby to udělal jeden člověk na Wikidatech a všude jsou údaje aktuální. U biografických údajů, které se nemění, bych asi neměl nic proti udržování lokální kopie (ideálně s údržbovou kategorií pro rozdíly), ale obecně to úplně dobrý nápad není. --Mormegil ✉ 27. 5. 2016, 15:09 (CEST)

Já jednoznačně preferuji přebírání. Wikidata jsou podstatně větším projektem (WD má 16 925 aktivních uživatelů, pro srovnání, cswiki jich má 2 171). Z toho důvodu se domnívám, že všeobecně je vyšší pravděpodobnost odhalení vandalismu na Wikidatech, než na cswiki. Navíc, pokud by v údajích z WD byla chyba a my je měli lokálně, chyba na WD by byla dál a opravit ji by trvalo podstatně delší dobu.

Spíše, než návrat k lokálním údajům preferuji masivnější osvětu o WD, aby nepadaly dotazy typu "hergot kde ty data jsou?!" a v konečném důsledku projekt netratil (názor Wikipedie je strašně složitá totiž v takovém případě je takřka jistý). --Martin Urbanec (diskuse) 27. 5. 2016, 15:50 (CEST)

@Martin Urbanec: Martine tady tě musím upřesnit. Aby ty čísla o něčem vypovídaly, musíš porovnat počet aktivních editorů s celkovým počtem obsahových stránek. Pro WD je to cca 17,5 mil., tj. 1 aktivní editor musí hlídat 1 035 stránek, kdežto pro cswp s 350 000 články to dělá jen 163 stránek na 1 editora. Poměr se obrátil... Na druhou stranu zase editace WP jsou mnohem komplexnější, než jednoduché změny WD, takže se tam změny sledují jednoduššeji (ale zase se dějí častěji, takže je to zamotaný :-) ). --YjM | _d^p 27. 5. 2016, 19:02 (CEST)

Díky za upřesnění, ale to je přesně to, o čem mluvím. Já jsem pouze napsal, že Wikidata jsou podstatně větším projektem. Což je pravda i dle Tvé (přesnější) metriky. --Martin Urbanec (diskuse) 27. 5. 2016, 19:09 (CEST)

Aktivním uživatelem WD se stane i ten kdo na své domovské wiki založí článek a propojí ho tam s jinými články. Na WD ani nemusí zavítat. Nebo se pletu ? Kolik je asi editorů WD, kteří se věnují kontrole vkládaných údajů ? --Jowe (diskuse) 28. 5. 2016, 13:40 (CEST)

V podstatě souhlasím s Martinem Urbancem, oba na to asi máme podobný technologicky ovlivněný pohled. Vedle toho, že tak trochu „mimoděk“ slouží Wikipedii, jsou Wikidata především velmi efektním způsobem, jak dále rozvíjet plnění mise Wikimedie, a sice podávají ohromné množství informací, a to v jasně strukturované a strojově čitelné podobě. Obojí článkům Wikipedie chybí a ty jsou proto dostupné téměř výhradně jen lidským čtenářům v tom rozsahu, v jakém je stíhají číst. Naopak při zapojení počítačů se už dnes s daty, která na Wikidatech jsou, dají dělat divy, používat je pro různé výzkumy, v různých databázích, často z toho dokonce strojově vytahovat nové poznatky užitečné třeba pro vědu ale zpětně i pro Wikipedii samotnou. Z článků na Wikipedii, pokud si budeme hrát na vlastním písečku a nanejvýš si polostrukturovaně plnit infoboxy, se taková data tahají mnohem hůř (položky v infoboxu nemají vynucený přesný formát ani stálý název a význam, existuje X různých infoboxů v Y jazycích vzájemně nekompatibilních, data v nich jsou různě stará a není snadné ani dohledat, ze kdy pocházejí, natožpak řešit kolize nebo i jen vědět, ve které Wikipedii a kde v ní co hledat…). Souhlasím, že je neustále potřebná osvěta – aby wikipedisté nepovažovali Wikidata jen za něco, co jim „krade část dat z článků“; ale dokonce ani jednoduše za něco, „co zjednodušuje plnění infoboxů“ – on je to totiž úplně nový projekt Wikimedie, který má sám o sobě veliký potenciál, jenž všichni teprve začínáme objevovat. Já teď třeba začínám řešit propojování knihovních katalogů do Wikipedie přes Wikidata, protože dosud knihovníci opisovali do katalogů přesné názvy článků a pak se zlobili, že jim je občas přejmenujeme…; nebo také ve Wikidatech různě vyhledávám např. právě autory knih splňují určitá kritéria, což Wikipedie neumí. Je asi nevyhnutelné, že to budeme mít krátkodobě i negativní efekty na komunitu Wikipedie a že ta komunita bude žít určitou setrvačností, ale apeluji na všechny, aby se Wikidatům z principu nevyhýbali a naopak se snažili hledat cesty, jak je podporovat, pokud ne se rovnou vzdělávat o jejich významu a využitelnosti (stačí si o tom číst a uvědomit si to – zajímavý článek má např. The Register – není nutné se sám stávat programátorem a sám to začít dělat! :-). --Blahma (diskuse) 28. 5. 2016, 01:01 (CEST)

Ačkoliv proti Wikidatům nic nemám, možná je spíše naopak podporuji, jak jen to je v mých silách, mohl bych pro svou snahu o hledání cesty k jejich podpoře poprosit alespoň o jeden článek, který se dá číst česky? --Jan Kovář^BK (diskuse) 28. 5. 2016, 01:11 (CEST)

Napadlo mne to, už když jsem to psal, a sám jsem si vyčítal, že coby zastánce mnohojazyčnosti zde jen tak plácnu odkazy na věci v angličtině. Má to své kořeny asi i v tom, že Wikipedie a celá Wikimedia vznikla v angličtině a i přes snahy, kterým jsem třeba já pozitivně nakloněn a podporuji je, se tady zatím nepodařilo koordinovat mezinárodní aktivity spravedlnější cestou než je angličtina. I proto pak velká část článků o projektech vzniká v tomto jazyce. Slidy na Wikimedia Commons jsou jen anglicky, francouzsky a jedna prezentace slovensky, ale ty slovenské slidy jsou poměrně chudé a je lepší si pustit přednášku z Wikikonference, která význam (strukturu, centralizaci, strojovou čitelnost…) vystihuje trochu lépe, ale také ne dokonale – i proto, že přednáška už je přes dva roky stará a projekt v té době teprve začínal a využití bylo pomálu. Lepší představu o možných využitích si lze udělat z přednášek Josefa Šlerky a Marka Šotha (na konkrétní technologii nezávislá přednášky popisující to, co se už dnes používá třeba i v naší ČT) a o DBpedii (jakýsi předchůdce Wikidat, bojující právě se všemi nešvary nejednotnosti a nepředvídatelnosti, protože tahal informace přímo z textu článků). Každopádně je jasné, že je zde výzva pro českou komunitu, aby o Wikidatech víc psala či překládala a dostávala je u nás do médií a také do pozornosti členů stávajících českých komunit. --Blahma (diskuse) 28. 5. 2016, 01:35 (CEST)

Děkuji, prostuduji. --Jan Kovář^BK (diskuse) 28. 5. 2016, 01:42 (CEST)

Na české Wikipedii to odhalíme také velice těžko. Naprostá většina vandalismu se odhalí sledováním posledních změn. Vážně pochybuju o tom, že někdo sleduje i poslední změny na WD. --Jowe (diskuse) 28. 5. 2016, 13:45 (CEST)

Zní to jako pouhá domněnka. Já mám praktickou zkušenost takovou, že už několikrát po mně na Wikidatech někdo revertoval nebo ihned opravil editaci, když jsem vyplnil chybný údaj. A to nebyl ani zjevný vandalismus, jen omyl. Tak nevím, jak to ti wikidatisté dělají, ale možná i tím sledováním posledních změn. --Bazi (diskuse) 28. 5. 2016, 13:54 (CEST)

A to jste věděli, že i v posledních změnách přímo zde na Wikipedii můžete sledovat změny souvisejících datových položek? Přímý odkaz Je na to u nich zaškrtávátko „Zobrazit Wikidata“ a obdobné „Wikidata“ je i u sledovaných stránek. Pokud tedy nějaká stránka nemá uniknout vaší pozornosti, neunikne vaší pozornosti ani s ní související změna na Wikidatech. Asi jediný případ, kdy změny Wikidat nevidíte na stejné stránce, je editační historie konkrétního článku. Při jejím prohlížení (kam však člověk jde většinou až cíleně, když už nějakou změnu stejně tuší) je potřeba se prokliknout přes odkaz „Položka Wikidat“ v menu a pak si zobrazit historii té položky. Pokud by byl zájem tento postup zkrátit, klidně vymyslím a jako správce přidám přímý proklik na historii datové položky do řádku nazvaného „Externí nástroje:“, který se zobrazuje na stránce s editační historií nahoře – pokud by to někomu přišlo užitečné, stačí si říct. Nevím, jak by sem šlo integrovat změny na Wikidatech ještě víc, snad tedy kromě nějakého přímého prolínání obou editačních historií, což ale asi nebude věc, kterou by pro z ní plynoucí nepřehlednost mohl někdo opravdu chtít. --Blahma (diskuse) 30. 5. 2016, 11:46 (CEST)

Já to vím, ostatní možná taky. Ale dost bych se divil, jestli některý patrolář sleduje poslední změny včetně WD. Je to značně nepřehledné a myslím si, že i neuhlídatelné. --Jowe (diskuse) 30. 5. 2016, 11:55 (CEST)

@Blahma: - má to pouze jednu vadu na kráse - nefunguje se současně zapnutým nastavením "vylepšené poslední změny", kdy se seskupují editace jedné stránky dohromady. Což mi přijde jako vada poměrně podstatná, jelikož poslední změny (a hlavně sledované stránky) nevylepšené jsou silně nepřehledné.

JAn (diskuse) 30. 5. 2016, 13:19 (CEST)

Preferuju lokální plnění. Wikidata jsou neuhlídatelná, globálně sterilní a dominantně anglofonní... A skutečně jsem nezaznamenal, že by někdo zjišťoval přání komunity. Pokud to tedy není tady už jako v politice, kde se už nikdo vlastně moc neptá a obecně se soudí, že pokrokové je se integrovat... Pracuju pro českou wikipedii, ne pro nějaký módní inkluzivní projekt, ve kterém si lev a zajíc padnou okolo krku a budou všichni společně editovat Wikidata... Moje pochopení konsenzu mezi lokálním a wikidatovým plněním je takové, že když někdo vytvoří novej článek a chce rychle vygenerovat ibox, tak použije wikidata. Když nějaký článek prochází trvalejším obohacováním, tak je lepší mít lokální plnění, protože maso na večeři pro přátele si taky kupuju u svého řezníka a ne v supermarketu... --Davcza (diskuse) 27. 5. 2016, 22:36 (CEST)

Preferuji plnění z Wikidat u položek, které jsou tam zpracovány kvalitně. Není pravda, že se Wikidata nedají ohlídat. Tyto názory pamení z neznalosti. Dovoluji si tvrdit, že jsem např. za poslední týdny na Wikidatech vytvořil nejkvalitnější databázi částí českých obcí na českém internetu vůbec. Kam se na to česká Wikipedie hrabe. To vše díky možnosti složitě prohledávat databáze a hledat systematicky chyby - což na Wikipedii téměř nejde. Wikidata jsou pro kontrolu kvality mnohem způsobilejší, než Wikipedie. --Vojtěch Dostál (diskuse) 27. 5. 2016, 22:52 (CEST)

Ahoj, abychom si rozuměli, můj příspěvek nebyl boží soud na wikidaty jako takovými. Uznávám je jako nástroj na plnění souřadnic, interwiki, databázových záznamů apod. Můj předchozí příspěvek se týkal infoboxů převáděných ve jménu pokroku na wikidata, což odmítám... O tom mase od řezníka a ze supermarketu už jsem říkal. Tak ještě takhle: infobox je velmi velmi viditelná součást článku. Když to vztáhnu jako paralelu do žurnalistiky, tak si nemyslím, že by v jakýchkoliv českých novinách jejich editor souhlasil s nabídkou, že mu v otvíráku na první straně bude úvod článku generovat OSN, která ho rozešle do všech redakcí po celém světě... Encyklopedická práce je bytostně spojená s jazykem, s jazykovou komunitou a i když jsme všichni lidé jedné krve, tak Ottův slovník naučný a Meyers lexikon prostě nemohl vyjít jako jedna společná encyklopedie. Technologickým nadšencům na en.wiki, kteří sní o wikidatech a propojování světa, možná vzhledem k velikosti jejich jazykové komunity uniká rozdíl mezi anglickým a globálním, ale tady na cs.wiki může mít nekritickej úprk vstříc wikidatům závažný důsledky. Já nechci, aby supermarket zničil našeho řezníka... A jen podotýkám, že mám 14000 sledovaných stránek na cswiki, každoročně (lokálně) aktualizuju populaci u cca 1000 článků o izraelských obcích a i tak mám přes 2000 editací na wikidatech a navíc plynule mluvím anglicky... Ehm, doufám, že to teď nezní jako motivační CV ;-) Říkám to jen proto, aby bylo jasno, že bych vlastně byl ideální "klient" a propagátor wikidat... A nejsem. --Davcza (diskuse) 27. 5. 2016, 23:44 (CEST)

Pardon, ta argumentace mi přejde trochu spíš politicko nacionalistická, obecně antiglobalistická apod., ale věcného jádra se příliš netýkající. Máme nějaká data, která z povahy věci mají být porovnatelná, tedy standardizovaná. Proto jsou v infoboxu. A ta data můžeme mít uložena buď lokálně na csWiki, nebo v databázi společné i s dalšími projekty. Příkladmo datum narození osobnosti. Není mi moc jasné, v čem by se mělo lišit datum narození od „domácího řezníka“ a datum narození „ze supermarketu“. Údaje jsou kvalitativně stejné, jen jsou uloženy jinde a upravují se jinak (v principu lépe na Wikidatech, protože jde o ty srovnatelné, standardizované údaje, vhodé k databázovému zpracování). S tím moc nesouvisí žádný údajný dojem anglofonních editorů, že anglické = globální. Možná se to promítá do některých strukturálních záležitostí, na to se naráží třeba na Commons při kategorizaci apod., ale je to IMHO průběžně korigováno, jak se ten projekt rozvíjí (třeba vizte přechylované tvary apod.). A údaje, které se sice nachází v infoboxech, ale nejsou způsobilé k převodu na Wikidata, už nyní v tom pojetí, které jsem zmínil v úvodu a které se IMHO v současnosti už uplatňuje, se prostě na Wikidata nepřenáší. Pokud ale mám nějaký ten údaj, jako je ono datum narození, který lze bez jakýchkoli potíží mít uložen na Wikidatech a načítat do infoboxu z Wikidat, nenacházím v tom vyjádření důvod, proč by měl být překryt lokální hodnotou vyplněnou v článku. --Bazi (diskuse) 28. 5. 2016, 00:08 (CEST)

Úplně konkrétně? : Takhle vypadá článek Silvio Pagnini o italskorakouském politikovi, kde se zdroje rozcházejí ohledně data jeho narození (takových článků jsou stovky). Tady v lokálním iboxu je přiznána rozpornost zdrojů, v úvodu článku je to pak zopakováno včetně referencí. Ve světě wikidatových iboxů to bude probíhat tak, že nějakej Ital jednou taky založí článek o dotyčném, na wikidata vyplní jedno z těch dvou dat, čímž ibox přestane odpovídat úvodu článku na cswiki. U parametru datum narození na wikidatech bude jak bývá zvykem uvedeno "0 references" nebo "podle italské wikipedie". A já pak budu muset koumat, jak na wikidata doplnit i druhej údaj o datu narození (jde to vůbec technicky?), do čehož mi to bude Ital revertovat a lámanou angličtinou vzkazovat, že v jeho knížce je jenom jedno datum... Já nehodlám jít dolů s kvalitou referencí! A to je ještě ta lepší varianta, já se jakžtakž na WD zorientuju a vykomunikuju co potřebuju. Ale taky se to může stát někomu wikipedisticky a jazykově méně zkušenému... Spousta lidí tady na cs.wiki to řešit nebude, jen jim přijde, že část toho článku vypadá nějak divně... To jen na ukázku, že i na první pohled nevinný parametr jako datum narození není tak nevinný... A to nezmiňuju věci jako národnost, občanství, náboženství. Už teď tu máme monomaniky s moravskými vlaječkami, bude jich daleko víc... Opravdu si chceme nechat v článku o každé krymské/palestinské/kosovské vesnici/politikovi/umělci nechat na cs.wiki zuřit editační války v iboxech? A pokud platí, že národnost, občanství, náboženství z WD neplníme, tak jaký je teda smysl v tom, že budeme mít část z WD a část lokálně? Pro každého z nás nutnost bojovat na dvou frontách? Hlídat vandaly tady i na WD? Mást každého nováčka tím, že část iboxu ve zdrojovém kódu neuvidí? Proč?...Neřekl bych, že to je nacionalismus nebo antiglobalismus, ale wikipedie skutečně JE jazykově definovaná komunita a tady se po x letech jejího fungování podsouvá proměna její definice. Já nechci budovat nějaké společné globální dílo. Rád pomůžu komukoliv, ale tohle je fakt cs.wiki. --Davcza (diskuse) 28. 5. 2016, 01:25 (CEST)

Ad „jde to vůbec technicky?“: Samozřejmě. Vlastnost může nabývat vícero hodnot, ke každé se pak vyplní příslušná reference (případně s vymezením). Viz např. počet obyvatel u položky Plzeň.--YjM | _d^p 30. 5. 2016, 00:28 (CEST)

Asi rozumím, kam s tou globálností míříš, protože je skutečně dost možné, že důvod k tomu, že máme Wikipedii a encyklopedické články v každém jazyce zvlášť, není čistě jen pragmatická rozdílnost jazyků, ale hraje v tom roli i rozdílné pohledy na svět skrze ty jazyky (kdosi to kdysi vyjádřil tak, že svět je jedno těleso, které si ale při jeho analýze jednotlivé jazyky rozřezávají každý svým způsobem – možná i logo Wikipedie s puzzlíky je v tom tak trochu paralela). Nicméně divím se tvému nadšení, se kterým, jak píšeš, aktualizuješ každoročně počty obyvatel tisícovky izraelských obcí a vědomě přitom ignoruješ možnost nedělat to jen ve prospěch českých čtenářů, nýbrž rovnou řádově většího množství čtenářů po celém světě (včetně těch českých). Ve svém „CV“ jsi neuvedl, že bys editoval Wikipedii i v nějakém jiném jazyce – nevím, jestli nějakou takovou edituješ, ale přijde mi, že prakticky každý, kdo se věnuje alespoň dvěma jazykům současně, dříve či později musí zatoužit po možnosti upravovat alespoň nějaká data všude najednou – a počty obyvatel jsou toho učebnicový příklad. (Takoví lidé mohou zatoužit třeba i po strojovém překladu a používat věci jako je Wikipedie:WPCS, ale to už je zase jiné téma.) Přijde mi jako obrovská a zbytečná ztráta intelektuálního potenciálu, který by se dal využit jinak, jestliže tady budeme mít 290 lidí plnících počty obyvatel jedné země každý ve svém jazyce zvlášť (a navíc nutně náchylněji na u čísel zrovna sotva nějak obhajitelné odchylky). než aby se ti lidi věnovali každý jedné z 290 zemí a odvedlo se tak ve výsledku práce mnohem víc se stejnou už tak omezenou lidskou silou za Wikipedií stojící. (Ovšem každého baví něco a tento projekt je o dobrovolnictví, takže pokud tě skutečně zrovna toto naplňuje a nijak jinak by tě to dělat nebavilo, tak pak tedy díky i za to, protože to neškodí, tebe to baví a taky bys namísto toho nemusel pro projekt dělat nic – tím chci říct, že někdy lidé dělají věci neefektivně i schválně a protože tady nejsme firmou, nelze je k větší efektivitě nutit, nanejvýš tak navádět.) --Blahma (diskuse) 28. 5. 2016, 01:15 (CEST)

Jj, ta motivace lidí na wiki je skutečně někdy zvláštní téma... Editoval jsem úplně nejdřiv na en.wiki. Nijak jsem se tam nerozhádal a tehdy tam ještě i zbývalo hodně a hodně polí neoraných... jen mě prostě cs.wiki chytla víc. A já nevím přesně čím, ale určitě tam bude prvek toho, že tady (myšleno na cs.wiki) si přijdu doma a i toho, že prostě chci aby tenhle "dům" byl nejhezčí v celé ulici. A není to (to je i na Baziho) nijak nacionalisticky nebo antiglobalisticky míněno. Jen prostě stát ani wikipedie se nedají řídit jako firma a skrz wikidata nám sem leze zatraceně velká firma... No nic, jdu spát. --Davcza (diskuse) 28. 5. 2016, 01:37 (CEST)

Je to zajímavé čtení. Vždy jsem chápal Wikipedii jako globalizační a v principu anglofonní projekt. Přesto mám z násilně protlačovaného přesunu údajů na Wikidata a opěvované strojové čitelnosti takových údajů špatný pocit. Vidím to jako jasnou přípravu ke komerčnímu využití Wikipedie. Nejdříve pozvolna - u komerčních článků bude nějaké logo (asi jako označení Product Placementu u televizních seriálů) a nakonec to propukne naplno. Takový projekt sice ztratí velkou část přispěvatelů, ale stále zůstane dost těch, kterým při psaní o druhořadých fotbalistech a neznámých hudebnících trocha té "reklamní špíny" nevadí.--Leotard (diskuse) 28. 5. 2016, 12:58 (CEST)

„Násilně protlačovaný“? Komercionalizace? Co je to za fantaskní spekulace na hraně konspiračních teorií? Jak to vůbec souvisí s otázkou, jestli lokálně duplikovat údaje umístěné a s výhodou načitatelné z Wikidat? --Bazi (diskuse) 28. 5. 2016, 13:25 (CEST)

Je dobře, že zde tuto otázku lokálně x Wikidata otevíráme. Také nesouhlasím s vývody kolegy, ale je lepší se o takových obavách bavit, než je tutlat. Opozice vůči Wikidatům je ve všech jazykových komunitách a ta naše je ještě relativně otevřená. Myslím, že pečlivým vysvětlováníma ukazováním výhod se část připomínek rozplyne, ale musíme být připraveni spolupracovat a vyhovět konsensu komunity. --Vojtěch Dostál (diskuse) 28. 5. 2016, 14:00 (CEST)

@Leotard: Komercionalizace? Řekl bych „no a co“, pokud se to má týkat externího využívání dat z Wikipedie/Wikidat všemožnými subjekty. Vždyť to tu celé přeci tvoříme proto, aby si s tím pak mohl dělat každý co chce – včetně možnosti komerčního užití. Připomíná mi to situaci, kdy se na Wikislovníku v podobné diskuzi o strojové čitelnosti někdo bránil, že nechce, aby na jeho práci někdo druhý profitoval… Vždyť je ta možnost přece v licenci a podmínkách užití, se kterými každý z nás při provádění editací souhlasí. Ty jsi ale, podle dalšího tvého popisu, myslel spíš nějaké reklamy přímo uvnitř Wikipedie – ty tu nevidím a stejně jako Bazi jsem nikdy neslyšel, že by něco takového bylo kdy v plánu. Naopak, Jimmy Wales už zkraje prohlásil, že na Wikipedii nikdy žádné reklamy nebudou. No a, jak to vždycky říkám na přednáškách o Wikipedii, i kdyby se jednou nějaký zlý/zešílený provozovatel rozhodl, že celou Wikipedie zaplní reklamami / zpoplatní / zavře, tak od toho je tu opět ta svobodná licence – že komukoliv umožňuje kdykoliv odejít, vzít s sebou všechny ty miliony článků a někde vedle si zcela legálně založit encyklopedii vlastní a pokračovat tam. Věřím, že většinu kvalitních přispěvatelů by zlákal s sebou, a pokud by tu někdo dál i tak dál ze setrvačnosti vzdor reklamě psal o těch „fotbalistech“, jak píšeš, že by takový člověk v nové encyklopedii asi nikomu moc nechyběl. Jako krásný příklad vždycky uvádím Wikitravel, což začalo jako komerční projekt vytvářený dobrovolníky (představte si to…), ale když to tam nový majitel s komercí začal přehánět, většina přispěvatelů se zvedla a založili s pomocí Nadace Wikimedia nový projekt Wikicesty, kam si přenesli veškerý obsah. Wikitravel od té doby skomírá a pokoušel se i soudit, ale i soudy svobodnou licenci podpořily. Toto je obrovská výhoda svobodné tvorby – že je prakticky nespoutatelná, a to i do budoucna. Navíc Wikipedii zatím vlastní nadace, která se chová rozumně a v žádném jejím plánu jsem zatím nic o reklamě ve Wikipedii nečetl, takže, myslím si, můžeme být klidní. --Blahma (diskuse) 31. 5. 2016, 17:04 (CEST)

Externí využívání dat jsem skutečně na mysli neměl. To se děje zcela běžně a každý, kdo na wikipedii přispívá si toho snad je vědom. Rozhodně jsou si toho vědomi někteří moji známí, kteří jednoznačně odmítají na Wikipedii přispět s tím, že chtějí výsledky své práce prezentovat pod svým jménem a jsou proti tomu, aby jim je někdo přepisoval. Komercionalizací jsem měl na mysli sledování stránek, které prohlížím a následné podsouvání "personalizované" reklamy, zintenzivnění product placementu a následně všelijaké ty proužky, bannery, vyskakovací okénka. Celá věc má pochopitelně i druhou stranu. Tím, že se "Wikipedie" tváří, že žádnou reklamu neobsahuje, nemá ani srozumitelná pravidla pro posuzování toho, co reklama (komerční sdělení) je a není. Tento typ chaosu neskutečně ztěžuje psaní článků o firmách, o aktuálně prodávaných produktech. Firmou nemyslím jen "akciovku" nebo "eseróčko". Firmou může být i divadlo, škola atd. Stejně tak produktem není jen nejnovější Porsche, ale i profesionální sportovec, koncert nebo sportovní utkání, na kterém se vybírá vstupné. Kdyby někdo uměl nastavit hranice komerčního sdělení a vytvořit alespoň stručná pravidla, bylo by to Wikipedii ku prospěchu. Rovnou říkám, že já se na nic takového necítím a od jisté doby se psaní článků, které by mohly být napadeny za obsah reklamy, vyhýbám.--Leotard (diskuse) 1. 6. 2016, 08:12 (CEST)

Tohle je téma na ŽOK – ne/přebírání z WD a kdy, tedy v podobě strukturovaných vyjádření wikipedistů podle sekcí. Obávám se, že jak se bude tato diskuse nabalovat reakcemi jeden na druhého, vznikne z toho nepřehledný mišmaš, z kterého vyhodnotit názor komunity bude téměř nemožné.--Kacir 28. 5. 2016, 14:39 (CEST)
P.S. Poměrně mi vadí opakování údajů v 1 položce iboxu; už jsem to psal u 4 čestných doktorátů Sirleafové, teď jsem narazil na další podivnost, 2x uvedenou stejnou univerzitu v Kernově „alma mater“. Běžnému čtenáři to přijde jako chyba, pokud se nepodívá na rozvedené informace ve WD.--Kacir 29. 5. 2016, 00:38 (CEST)

Wikidata jsou určitě skvělá věc a někteří s nima mohou dělat divy. Běžnému čtenáři toho však moc nepřinášejí. Když si otevře některý článek a vyskočí na něj infobox s mnoha nesrozumitelnými číselnými kódy, asi bude jen nechápavě kroutit hlavou. Jistě se dá namítat, že přece každý může doplnit na WD štítky, ale dle mého názoru by na Wikipedii každý článek v každém okamžiku měl obsahovat jen pro čtenáře srozumitelné údaje. --Jowe (diskuse) 29. 5. 2016, 07:10 (CEST)

Jen připomenu že existuje Kategorie:Údržba:Doplnit štítek na Wikidatech (v současnosti asi 4400 stránek) B.mertlik (diskuse) 29. 5. 2016, 09:30 (CEST)

To jsou jen články existující na cs.wiki. Aby se ve všech infoboxech zobrazovali srozumitelné informace, a ne nesrozumitelné číselné kódy, bylo by třeba oštítkovat další tisíce položek WD bez existujícího českého článku. --Jowe (diskuse) 29. 5. 2016, 14:17 (CEST)

Na druhou stranu české články, které nemají svůj štítek na Wikidatech, nijak neovlivňují infoboxy, dokud se právě v některém infoboxu neobjeví jako hodnota. Celá Wikipedie, tak jako Wikidata, se rozvíjí postupně, je neustále staveništěm, na kterém se pracuje. --Bazi (diskuse) 31. 5. 2016, 22:55 (CEST) Beru zpět, to už je vlastně počet článků, v kterých nějaká hodnota právě v infoboxu postrádá český štítek. Což je vlastně docela obstojný výkon. Neměl by být problém zapracovat na doplnění těch štítků. Stačí hledat způsoby, a ne důvody. --Bazi (diskuse) 31. 5. 2016, 23:30 (CEST)

@B.mertlik: Ta kategorie je, koukám, celá trochu pochybná. Prošel jsem prvních 25 záznamů, z nich 3 články nevykazovaly žádný problém s chybějícím štítkem. A dokonce i když jsem těch ostatních 22 vyřídil doplněním chybějících štítků, ještě doteď, i po nějakých 12 hodinách, v té kategorii stále straší. Vyprázdnit cache nepomohlo. Takže kdo ví, jak je to vlastně s těmi 4400 údajně problémových stránek. --Bazi (diskuse) 1. 6. 2016, 13:25 (CEST)

Kategorie monitorujíc wikidata se aktualizují hodně pomalu, to je moje zkušenost. Proženu ji botem. JAn (diskuse) 1. 6. 2016, 14:37 (CEST)

@Matěj Suchánek:Ale někde bude asi nějaká další chyba, článek Al Munassir (L1) v tuto chvíli nemá položku na Wikidatech, přesto je v kategorii, že je třeba doplnit štítek. JAn (diskuse) 1. 6. 2016, 14:43 (CEST)

Zřejmě je na vině Modul:Commonscat. Ten medle řadí do nesprávné kategorie. JAn (diskuse) 1. 6. 2016, 14:48 (CEST)

Ta kategorie zařazuje i články, kterým chybí český štítek. A protože nemají položku, nemají ani štítek... Matěj Suchánek (diskuse) 1. 6. 2016, 14:49 (CEST)

@JAn Dudík: Tak začni od prostředka, já už jsem na E. Matěj Suchánek (diskuse) 1. 6. 2016, 14:49 (CEST)

Je fakt, že vyčlenění těch, co jsou plněny pomocí {{commoncat}} nepřineslo až tak velkou změnu. Ale pak je zde problé, že kategorie míchá dvě věci dohromady - články bez štítku (což tomu samotnému článku ani nevadí) a články s odkazem na položku bez štítku (což se v článku projeví). Začít odprostředka je kvůli českému řazení v kategoriích problém: phab:T69285. JAn (diskuse) 1. 6. 2016, 14:59 (CEST)

Tahle debata, zdá se, je vedena o něčem jiném než o meritu věci. Kdekdo využil příležitosti si postěžovat na Wikidata obecně. Tady si Jowe stěžuje na chybějící štítky. Ale zapomíná, že předmětem původního sporu je něco jiného – situace, kdy údaje byly na Wikidatech plnohodnotně vyplněny, infobox je pro uživatele bezvadně načítal, a přesto byly právě ty údaje z Wikidat přepsány do lokálního infoboxu. To není případ chybějícího štítku ani žádný podobný. --Bazi (diskuse) 29. 5. 2016, 12:10 (CEST)

Je to jednoduché, Silesianova úprava je za současných okolností na revert a otázka wikidat na řádné prodiskutování v Žoku. Konsensus v této otázce zjevně není moc silný. Vojtěch Zavadil (diskuse) 29. 5. 2016, 12:47 (CEST)

Návrh na zpřehlednění současné situace
V současnosti působí nastavování infoboxů ve prospěch přebírání z Wikidat roztrpčení mnohých kolegů a kolegyň. Tyto kroky jsou přinejlepším oznámeny na diskuzní stránce daného infoboxu, takže se o nich předem prakticky nikdo nedozví. Pojďme vytvořit nějakou diskuzi, např. Wikipedie:Návrhy na přebírání z Wikidat, kde by se transparentně navrhovaly změny lokálních<->globálních vyplňování. Diskuze by se odbývaly na jednom místě a postupovalo by se jednotnějším způsobem - vypracoval by se konsensus. U sporných žádostí bychom zkoumali kvalitu dat na Wikidatech a vhodnost pro potřeby české Wikipedie. Myslíte, že by něco takového bylo vhodné? Podle mého názoru je toto tak velké téma (a v následujících letech bude), že si zaslouží vlastní diskuzi. --Vojtěch Dostál (diskuse) 29. 5. 2016, 14:12 (CEST)

K tomu připomínám téma z letošního února. --Bazi (diskuse) 29. 5. 2016, 15:03 (CEST)

Rozhodně! Téma „infobox špatně přebírá data z WD“ je pod některou z lip co chvíli. Pojďme to přebírání údajů koordinovat (nechceme-li jej zavrhnout úplně, což by byla pro nás nekonečná škoda). Na vědomí: Wikipedie:WikiProjekt Strojové zpracování. --YjM | _d^p 30. 5. 2016, 00:18 (CEST)

Souhlasila by komunita s tím, aby se tyto diskuze přesunuly na odkazovaný WikiProjekt Strojové zpracování? Zní mi to jako dobré řešení, ale nerad bych, aby to část komunity považovala za snahu skrýt tyto diskuze před nimi. --Vojtěch Dostál (diskuse) 30. 5. 2016, 14:33 (CEST)

To mi dobrý nápad nepřijde. Projekt strojové zpracování pokládám za projekt řešící, jak technicky nejlépe dělat věci, na kterých je konsenzus. Nikoliv projekt řešící, zda dělat něco kontroverzního.--Tchoř (diskuse) 30. 5. 2016, 18:00 (CEST)

Pokud se to týká ryze vztahu Wikidata–Infoboxy, pak by to asi opravdu patřilo spíš k WikiProjektu Infoboxy než Strojovému zpracování. --Bazi (diskuse) 30. 5. 2016, 18:42 (CEST)

Je-li zpochybňováno, že existuje konsensus pro vůbec nějaké přebírání z Wikidat, asi bychom skutečně měli založit ŽOK, aby se to "jednou pro vždy" rozlousklo. --Vojtěch Dostál (diskuse) 30. 5. 2016, 23:37 (CEST)

Rovněž se přimlouvám za otevření ŽoKu, jak už navrhlo několik kolegů. --Faigl.ladislav (diskuse) 3. 6. 2016, 10:22 (CEST)

Založil jsem na toto téma Žádost o komentář/Přebírání informací z Wikidat vs. lokální vyplňování. Budu rád, když se co nejvíce z vás vyjádří (pokud možno stručně, jasně a s odůvodněním vaší pozice). Díky :) --Vojtěch Dostál (diskuse) 6. 6. 2016, 16:00 (CEST)

Categoritree commons

Jak se vytvoří categoritree u kategorii v commons wikimedia. --Walter Klosse (diskuse) 30. 5. 2016, 20:00 (CEST)

Wikimedia Commons je sesterský projekt Wikipedie, je tedy lépe takové věci řešit tam. Vizte tamní nápovědu nebo tamní diskusní fórum Hospoda U Commons. Případně pokud by se měl řešit na Wikipedii, pak nejspíš zde.

Chcete-li kategorizovat obrázek, na konci stránky bývá rámeček s existujícími kategoriemi, kam můžete přidat novou. Když místo nějaké existující kategorie vyplníte dosud neexistující, vytvoří se místo modrého odkazu červený. Na ten kliknete a můžete založit novou stránku s kategorií. Tu pak zařadíte do jiných už existujících nebo opět do dosud neexistujících kategorií, které rovněž založíte. Jak by měly být kategorie nazývány nebo kam dále řazeny, je dobré obvykle zjistit tak, že si najdete jinou, podobnou, už existující kategorii a podíváte se, kam je řazena ta. --Bazi (diskuse) 30. 5. 2016, 21:08 (CEST)