Wikipedie:Pod lípou/Archiv 2015/05

Tato diskusní stránka je archivovaná.

Už ji prosím neupravujte. Pokud chcete na nějaké téma navázat, začněte novou sekci na současné diskusní stránce.

Rámeček kolem chemického prvku v periodické tabulce

Dobrý den,

celkem nedávno jsem se zde ptal na názor ohledně šablony periodické tabulky umístěné v infoboxech. Nyní se potýkám s problémem, jakým způsobem orámovat chemický prvek ve vysoké (dlouhé) periodické tabulce (označení radioaktivních prvků). Kromě klasického vzhledu (Šablona:Periodická tabulka (vysoká)), mám dva další modely, ve kterých by se rámeček zobrazil pouze, pokud je potřeba. První model pak počítá s tím, že by byl rámeček uvnitř obdélníku prvku (1. příklad), druhý naopak vně, společný sousedícím prvkům (2. příklad). Kromě rámečků barvy shodné s pozadím se nabízí například i červený rámeček (3. příklad - vni, 4. příklad - vně), který se v německé verzi tabulky používá přes osm let, nebo například černý rámeček (5. příklad - vni, 6. příklad - vně). Možných variant je mnoho, technicky možné je v podstatě skoro cokoliv. Určitě by šlo i některé možnosti zkombinovat. Který z modelů mám použít? Jaká varianta a jaká barva je pro uživatele nejpřehlednější? Napadá vás případně nějaký kompromis? --Dvorapa (diskuse) 21. 7. 2015, 20:05 (CEST)

Dík za snahu. Pár komentářů (omlouvám se, vycházejí možná ze špatného pochopení účelu či totálního nevědomí o grafických možnostech systému wikipedie):

• bílá a červená barva rámečků - je nevýrazná u některých podbarvení, zejména u tečkování;
• má-li být vyznačení "radioaktivních" prvků (přesněji: pouze s radioaktivními izotopy) pevnou součástí tabulky pro všechna její použití:
  • takové pevné vyznačení je spíše než v tabulce prvků vhodné v tabulce izotopů (A-Z či N-Z rastr), kde mají jasný význam i krátké přívlastky stabilní / radioaktivní (takovou tabulku tu ale nemáme, asi z rozměrových důvodů - musela by být rozsekaná na kusy);
  • zvolit jiný grafický prvek, rámečky mají již své jiné významy (nelze např. udělat barevný růžek jako v excelovských buňkách či něco podobného?), nebo
  • opustit stávající rozdělení podle rámečku na prvotní - z rozpadu prvotních - umělé - neobjevené a nahradit ho např. rozdělením "stabilní" (přesněji: s aspoň jedním stabilním izotopem) - radioaktivní - neobjevené s rámečkem plným - přerušovaným - žádným (myslím, že to je dokonce informačně užitečnější, aspoň z pohledu bývalého jaderného fyzika);
• je-li dodatečné rámečkování potřeba k jednotlivému účelu vyznačení vybrané skupiny ve speciálním článku, tedy nejen RA, ale třeba "paramagnetické" (přesněji: s výskytem paramagnetické fáze) apod.:
  • rámečky mezi - hrozí vznik artefaktů: orámečkování Cu, Pd, Cd, Au vyvolá i orámečkování Ag, aniž by bylo chtěné;
  • není třeba zachovávat stávající rozlišení rámečků a nechat rámečky jednotného stylu jen u vyznačené skupiny (nejlépe plné černé, případně je ztučnit), ostatní prvky nechat bez rámečku (jako v příkladech);
• beru-li příklady do důsledku: Bi je také radioaktivní (bez stabilního izotopu) a rámeček by mu slušel, i když to němečtí wikipedisté od r. 2003 nestihli do tabulky zaznamenat.

Zdraví Petr Karel (diskuse) 22. 7. 2015, 09:38 (CEST)

Děkuji za reakci, trochu se ji pokusím okomentovat. Tabulka není příliš na Wikipedii použita, spíše jen v článcích týkajících se periodického systému, periodických tabulek apod. jako ilustrace nebo příklad, jak taková tabulka vypadá v detailu (u článku periodická tabulka obrázek prostě nestačí, příliš mnoho informací zase není až tak moc žádané). Konkrétněji k jednotlivým bodům:

• tabulka by se měla z důvodu popsaném výše nejspíše držet klasických (např. středoškolských nástěnných) tabulek jak informacemi, tak vzhledem, proto by mělo být zvýrazňování stálé Ano. Dále pak:
  • u zvýrazňování stabilních - radioaktivních - neobjevených místo prvotních - z rozpadu prvotních - umělých - neobjevených s Vámi souhlasím, bývá to tak i v klasických tištěných tabulkách Ano;
  • vytvoření rozsekané tabulky by pravděpodobně bylo dost složité, zatím myslím, že stačí výpis izotopů v infoboxu u každého prvku zvlášť, případně se toho může někdo zhostit, kdo by si s tím dostatečně vyhrál;
  • zvolit jiný grafický prvek je výborný nápad. Vámi řečené zvýraznění barevným růžkem je graficky sice jednoduše proveditelné, ale v tištěných periodických tabulkách většinou má význam jako vyznačení např. platinových kovů aj. Bylo by nutné dát barevný růžek buď do všech rohů, nebo do nestandardního rohu, anebo doufat, že to ve čtenáři nevyvolá zmatení. Hned mě ale napadl znak ☢ (k rozdělení stabilní - radioaktivní - neobjevené, kde pro neobjevené by se vybral další znak charakteristický pro „něco neznámého“), případně se dá vymyslet i jiný způsob označení Ano;
• na tabulce pro zvýraznění určitých skupin (např. oněch paramagnetických prvků) také pracuji, ale ta bude rozhodně menší (možná i ve formátu infoboxu, viz výše starší diskuse pod lípou ohledně zvýraznění „neperiodických“ skupin prvků). Nicméně pokud by se rámečky zachovaly místo např. růžku nebo znaku ☢:
  • barvy bílá a červená se mi také nezdály, ale na druhou stranu podklad bývá na české Wikipedii většinou bílý;
  • s nepřehledností rámečků mezi (tedy vně, jestli dobře chápu) souhlasím Ano;
  • jestli chápu dobře, myslíte, že by bylo lepší vybranou skupinu prvků nechat bez rámečku (jak je uvedeno v příkladech), místo původního vzhledu (orámečkované všechny), také souhlasím Ano;
• s Bi máte pravdu, z pohledu anorg. chemika je sice poločas rozpadu tak dlouhý, že se i přesto prvek bere spíše jako stabilní, ale každopádně není problém ho pro úplnost informací také označit Ano.

--Dvorapa (diskuse) 22. 7. 2015, 11:15 (CEST)

Trochu jsem si s tím pohrál a zkusil navrhnout další 4 možné tabulky:

• 7. tabulka používá znaky ☢ a ?
• Následující příklady možností používají růžky v rozích, barvy lze upravit:
  • 8. tabulka používá růžky v pravém horním rohu
  • 9. tabulka používá trochu odsazené růžky přes pravý horní roh
  • 10. tabulka používá růžky v levém horním rohu

Zatím si nejsem jistý, kterou možnost zvolit, nejvíce přehledná a pochopitelná se mi zdá varianta se znaky. Co myslíte? --Dvorapa (diskuse) 26. 7. 2015, 21:11 (CEST)

Zvolil jsem tedy 1. variantu s tím, že pokud by s ní byly komplikace nebo se komunita shodla, že tahle varianta není dobrý nápad, tak bych asi pak volil 7. variantu. --Dvorapa (diskuse) 12. 10. 2015, 11:41 (CEST)

Kategorizace článků do „rozcestník - příjmení“

Měli bychom si vyjasnit, jak dále kategorizovat články v:

• Kategorie:Rozcestníky - příjmení

Minimálně od roku 2006 dochází k vyčleňování příjmení z obecných rozcestníků a dochází k jejich kategorizaci právě jen do příjmení, nikoli jinam. Tento přítup byl zdůvodněn např. zde. Při existenci pouhých dvou významů není používán symetrický rozcestník, ale druhý význam je odkázán skrze šablonu {{Různé významy}} (Doleček, Bubeník). Jsou zde ale také články stále čekající na vyčlenění (Beaufort, Sauer).

Upozorňuji, že ač nejde o existenci všech hesel s rozlišovačem „příjmení“ – ty mají smysl při četných výskytech a provázanosti iw (Hughes (příjmení)) –, tak v jiných případech by měl přístup nevyčleňování vést k jejich smazání pro nadbytečnost; neexistuje jiný racionální důvod je mít odděleně a měly by být sloučeny do obecných rozcestníků (Chlup (příjmení)–>Chlup, Lešem (příjmení)–>Lešem).

Dvojí přístup se projevil po založení článku Kukučka. Je zřejmé, že stejný přístup by se měl týkat i Kategorie:Rozcestníky - jméno, event. dalších. Specificky u příjmení se ovšem prokazatelně projevuje tato dvoukolejnost.

Jaký přístup nadále používat, vyčleňovat nebo nevyčleňovat příjmení i tam, kde k tomu existuje jediný faktický důvod – „čistá“ kategorizace článků o příjmeních do kategorie příjmení?

--Kacir 2. 9. 2015, 20:52 (CEST)

Komentáře

Osobně se s přístupem vyčleňování příjmení do samostatných hesel ztotožňuji. Kdysi jsem měl v plánu dokončit sjednocení této kategorie hesel, několik jsem jich vyčlenil, ale nikoli kompletně. Nyní má samosřejmě smysl počkat na výsledek diskuse.--Kacir 2. 9. 2015, 20:52 (CEST)

Vyčleňování příjmení má smysl pokud základní rozcestník obsahuje hodně významů nebo tam, kde je to vhodné kvůli provázanosti s jinými jazykovými verzemi. Případně také pokud nejde jen o výčet osob, ale je uvedeno i něco víc o příjmení, tedy třeba původ příjmení a počty nositelů (např. Dvořák). Jsem však proti rozsekávání malých rozcestníčků na ještě menší, jako je Kukučka, Svěcený a podobně. Není v tom žádný přínos pro čtenáře, pouze se informace znepřehledňují. --Jowe (diskuse) 2. 9. 2015, 21:28 (CEST)

Jak už jsem zmínil v úvodu výše i v diskusi Kukučky, u pouhých 2 významů nezakládejme zbytečné rozcestníky, ale na příjmení odkažme přímo z druhého hesla. Využijme jednoduché a kvalitní řešení.--Kacir 2. 9. 2015, 23:40 (CEST)

To rozhodně není jednoduché a kvalitní řešení. Toto řešení, které zcela opomíjí dominantní význam, zcela mění základní princip rozcestníků a rozlišovačů. Viz též příspěvek u Kukučky --Jowe (diskuse) 3. 9. 2015, 18:38 (CEST)

Je to jinak. Tato sekce vznikla proto, že rozcestníky příjmení nejsou běžným případem článků, ale z obecných rozc. jsou vyčleňovány (i) kvůli kategorizaci. Takže, zatímco běžné dvoupoložké symetrické rozcestníky nejsou problém, u příjmení byl nastolen přístup přesné kategorizace, viz výše. Obecný argument o základním principu rozcestníků není pravdivý, protože se případ rozcestníků příjmení jiných rozcestníků vůbec netýká.--Kacir 3. 9. 2015, 18:55 (CEST)

Proč by se jich neměl týkat ? Kukučka (příjmení) je jedním z významů, tedy jednou položkou symetrického obecného rozcestníku Kukučka. To by bylo řešení sice principiálně správné, avšak je to zbytečné rozsekávání malých rozcestníčků na ještě menší. V žádném případě nelze nadřazovat seriál nad příjmení, jak navrhuješ. --Jowe (diskuse) 3. 9. 2015, 19:31 (CEST)

O vyčleňování příjmení z obecného rozcestníku je celá tato sekce; budu se opakovat – důvod daného přístupu zní specifická kategorizace. Pokud tato diskuse skončí výsledkem, daný přístup kategorizace dále neuplatňovat, pomine i důvod vyčleňovat příjmení.--Kacir 3. 9. 2015, 19:55 (CEST)

Rozcestníky mohou být kategorizovány do více kategorií. Pokud jeden rozcestník obsahuje více příjmení i více geografických názvů je kategorizován do Kategorie:Rozcestníky - místopisné jméno i do Kategorie:Rozcestníky - příjmení. Také přece nebudeme z rozcestníků vyčleňovat geografické názvy, aby mohlo být kategorizováno jen do Kategorie:Rozcestníky - místopisné jméno. --Jowe (diskuse) 3. 9. 2015, 20:07 (CEST)

O tom je právě tato debata, protože rozcestníky příjmení jsou minimálně deset let z obecných vyčleňovány kvůli této kategorizaci.--Kacir 3. 9. 2015, 20:49 (CEST)

10 let ? To bude asi nějaký omyl. --Jowe (diskuse) 4. 9. 2015, 19:30 (CEST)

Neprojížděl jsem je všechny; 9 let minimálně.--Kacir 4. 9. 2015, 20:11 (CEST)

Ono bude dobré si udělat jasno v jedné věci. Co myslíš onou kategorizací příjmení, kategorizaci do Kategorie:Rozcestníky - příjmení nebo do např. Kategorie:Česká příjmení ? --Jowe (diskuse) 4. 9. 2015, 20:24 (CEST)

Jinak jen na upřesněnou, první kategorie příjmení vznila v roce 2006, tedy těžko tvrdit, že minimálně 10 let jsou kvůli této kategorizaci vyčleňovány z obecných rozcestníků. --Jowe (diskuse) 4. 9. 2015, 20:30 (CEST)

Rozcestník příjmení má být kategorizován jen do příjmení, v tomto případě do obou kategorií, protože se obě kat. týkají jen příjmení / 9 let je doloženo. --Kacir 4. 9. 2015, 20:34 (CEST)

Do Kategorie:Rozcestníky - příjmení mají být kategorizovány všechny rozcestníky nebo články obsahující výpis nositelů příjmení. Do např. Kategorie:Česká příjmení mají být kategorizovány články o příjmeních, tedy kde není jen výpis nositelů, ale i další informace o příjmení (počet nositelů, původ atd.).

Opět, o tom je celá tato sekce, jestli tam kategorizovat vše nebo jen příjmení. Myslím, že tvůj názor byl dostatečně známý i před tím, než jsi poněkolikáté zopakoval svůj pohled.--Kacir 4. 9. 2015, 22:48 (CEST)

Já jen upřesňuji a vysvětluji svůj pohled a související záležitosti. Možná to někomu pomůže pochopit, o čem vlastně tato diskuse je. Z tvého úvodního příspěvku to nemusí být úplně jasné. To je možná důvod, proč se zatím nikdo další do diskuse nezapojil. --Jowe (diskuse) 5. 9. 2015, 18:41 (CEST)

9 let je doloženo, „minimálně 10 let“ je omyl. --Jowe (diskuse) 4. 9. 2015, 20:44 (CEST)

? To snad je zjevné, nebo to zopakuješ ještě potřetí? :) Jeden rok snad z hlediska „dlouhodobosti“ nehraje roli. Při psaní příspěvku jsem se domníval, že Danny B. přesunul Bushe 2005 a nikoli až 2006.--Kacir 4. 9. 2015, 22:48 (CEST)

Jsem proti vyčleňování příjmení do samostatných hesel, protože při hledání osob s daným příjmením musí člověk udělat o klik navíc. Je to nepřehledné a byrokratizující a uměle to zvyšuje počet našich článků o upachtěné a často velmi krátké rozcestníky. Má to snad výjimečně smysl u velmi frekventovaných příjmení (>15 výskytů). --Vojtěch Dostál (diskuse) 5. 9. 2015, 18:54 (CEST)

Vidím to stejně.--Tchoř (diskuse) 5. 9. 2015, 20:31 (CEST)

Čísla počtu (15 a více) nejsou směrodatná, protože i chudší rozcestník má smysl zachovat, pokud je provázán skrze interwiki s jinými verzemi. To snad obhajoval i Jowe. Jinak, podstatou rozdílnosti přístupů nebyl ten „klik navíc“ – byrokracie, ale otázka kategorizace.--Kacir 5. 9. 2015, 21:18 (CEST)

Ano, provázání s jinými verzemi obhajuju i já. Ale i na jiných verzích jsou vyčleňovány jen příjmení s velkým počtem nositelů. Ten Mikojan je provázán špatně, nemá být (není důvod), aby byl na názvu s rozlišovačem. --Jowe (diskuse) 5. 9. 2015, 21:43 (CEST)

Samozřejmě jsem měl na mysli jakýkoli podobný rozcetník s iw, pokud by se objevil.--Kacir 5. 9. 2015, 23:41 (CEST)

Argument, že rozcestník s nositeli příjmení by měl být samostatný kvůli kategorizaci, mi připadá rozumný. Osobně se mi nelíbí, pokud jsou ve smíšeném rozcestníku dole dvě rozcestníkové šablony. Za akceptovatelné bych to považoval jen v případě, že osoba s tím příjmením je jenom jedna. Situaci na jiných Wikipediích bych nebral jako směrodatnou, i když v konkrétním případě by se k tomu dalo přihlédnout. Převzato (diskuse) 21. 9. 2015, 16:51 (CEST)

V rozcestníku by měla být jen jedna rozcestníková šablona, obvykle {{Rozcestník}}. Pokud obsahuje zároveň i odkazy na nositele příjmení , je možné vložit kategorii KAtegorie:Rozcestníky - příjmení. JAn (diskuse) 22. 9. 2015, 07:54 (CEST)

Ano, v rozcestníku by měla být jen jedna rozcestníková šablona. Vyčleněním příjmení z obecného rozcestníku se toho právě dá elegantně dosáhnout. Převzato (diskuse) 22. 9. 2015, 12:29 (CEST)

Shrnutí

Konsenzuální názor zní: Speciální rozcestníky, včetně příjmení, nevyčleňovat z obecných jen kvůli kategorizaci. Speciální (oborové) rozcestníky má smysl zakládat až při vysokém počtu položek a provázanosti s interwiki.

—Kacir 10. 10. 2015, 07:34 (CEST)

zmizel editační panel

@Utar, Zdenekk2, Juandev, JAn Dudík, Mormegil, Bazi: Sorry, že píšu sem, ale na můj dotaz z minulého týdne pod technickou lipou skoro nikdo nereagoval. Tehdy šlo o zmizení ikonek na počítači v práci, dnes mi i na osobním notebooku (IE9, vector) zmizel editační panel nad článkem. Nejen ikonky, ale celej panel. Cache jsem promazal, vyřadil wikipedia.org z kompatibilního zobrazení, aktualizoval Javu, dokonce i vymazal z počítače Firefox kvůli možné kolizi nastavení a nic! Potřebuju urgentní pomoc, nemůžu vůbec pracovat a opakuji svou tezi, že cyberpunkeři, kteří si hrajou s mediawiki patrně nechápou, že jsou lidé, pro které tohle je vlastníma silama neopravitelná a fatální chyba. Díky, Davcza. Davcza (diskuse) 30. 9. 2015, 23:29 (CEST)

Každá změna je k horšímu, to je podstatou změny. Nejlepší způsob, jak něco otestovat, je test uživatelem. Přidávám se k předřečníkovi, postrádám dřívější snadnou dosažitelnost zařazení stránky mezi sledované.--Tomas62 (diskuse) 30. 9. 2015, 23:47 (CEST)

Davcza S mizením editačního panelu jsem měl v nedávné minulosti problém také, ale jen jednorázově a během 5 minut bylo vše OK. Vyzkoušel jste přistupovat na Wikipedii z jiných počítačů? Pomohlo by nám to možná určit příčiny. --Vojtěch Dostál (diskuse) 1. 10. 2015, 08:57 (CEST)

Já s ikonkami panelu nemám a neměl jsem problém.--Zákupák (diskuse) 1. 10. 2015, 10:59 (CEST)

U mě ta chyba trvá už druhý den. Zvláštní je, že úplně jiný počítač, ze kterého taky edituju (IE8) od minulého týdne neukazuje ikonky editačního panelu. Jinými slovy. Editační panel tam je, ale je to jen "slepá mapa". Tady na domácím počítači s IE9 od včerejška panel zmizel úplně. I proto si říkám, že to je možná obecnější problém kompatibility nějaké nové verze mediawiki s IE. Dnes jsem restartoval počítač a pořád žádný panel. Davcza (ani podepsat se nedokážu).

Diskutujeme taky na phab:T114323. --Malyacko (diskuse) 1. 10. 2015, 12:11 (CEST)

Zkusil jste i jiný prohlížeč? --Vlout (diskuse) 1. 10. 2015, 12:14 (CEST)

Minulý týden na tom druhém compu mozillu firefox, tam to šlo. Ale nechci přecházet na jiný prohlížeč. Tady na tomto počítači nemám jiný prohlížeč. Davcza

Mně se to již taky párkrát stalo, vždy stačí ukázat náhled a zase tu funguje. Je to ale nepříjemné. OJJ, Diskuse 1. 10. 2015, 12:23 (CEST)

Bohužel, tohle nepomáhá. I v náhledu a po prázdné editaci panel prostě není. Davcza

Teď jsem si stáhnul google chrome, tam to funguje. Davcza. Jinak, co je zvláštní je, že když otevřu v IE třeba jakoukoliv stránku na německé wikipedii, tak editační panel je zobrazen normálně.(????)

Ten panel (alespoň u mne) mizí po zkontrolování článků přes náhled nebo odpovídání na diskuse a opravdu to vždy naskočí po opětovném zmáčknutí ikony ukázat náhled. Zjistil jsem ale zajímavost, doufám, že to pomůže. Když zmizí panel, ukáže se dole pod editačním oknem výpis použitých šablon. --OJJ, Diskuse 1. 10. 2015, 16:12 (CEST)

@Mormegil:Když už jsme u toho, zjistil jsem, že jak v Exploreru, tak ve Firefoxu od dnešního dne přestaly fungovat klávesy s dvojtečkou, podtržítkem a procentem (po přepnutí), resp. zobrazují něco jiného. V jiných wikiprojektech (stejně jako textových editorech atd.) je to v pořádku. Zase nějaká nedomyšlená změna? --Vlout (diskuse) 1. 10. 2015, 20:27 (CEST)

@Vlout: To mi zní povědomě...

K problému: žádné zmizení jsem nezaznamenal, i když v poslední době pozoruji nestabilní načítání JavaScriptu (asi s tím souvisejí rozsáhlé změny v rozšířeních Echo, ResourceLoader...)

A mimochodem, ~ lze zadat pomocí Ctrl + Alt + 1. Matěj Suchánek (diskuse) 1. 10. 2015, 21:05 (CEST)

Ano, přesně tohle to bylo. Po vypnutí „nástrojů pro vstup“, jejichž užitečnosti nerozumím, vše opět funguje. Skvělé, díky. --Vlout (diskuse) 1. 10. 2015, 21:15 (CEST)

Tak problém byl nalezen a opraven, díky všem zde i na phabricatoru za investigaci, --Davcza (diskuse) 3. 10. 2015, 14:17 (CEST)

Určitá nestabilita nadále přetrvává, postrádám HotCat v některých článcích.--Tomas62 (diskuse) 5. 10. 2015, 01:50 (CEST)

Ve kterých, Tomáši62? HotCat se, pokud se nepletu, nezobrazují v případě, kdy se dívám na rozdíl mezi dvěma verzemi daného článku, tak jestli to právě nebyl tento případ. --Jan Polák (diskuse) 5. 10. 2015, 08:24 (CEST)

Ve všech článcích, které jsem otevřel, HotCat chyběl. Nechyběl v kategoriích samých a nechyběl třeba ve Wikipedie:Doporučení, bližší závislost jsem nevypozoroval. Chyba zmizela po instalaci nové verze prohlížeče (Firefox) a restartu.--Tomas62 (diskuse) 7. 10. 2015, 12:24 (CEST)

Heydrich

Nebylo by správné, sloučit stránky Atentát na Heydricha a Operace Anthropoid? Na Atentát na Heydricha nevedou žádné interwiki, což je divné.--Fanoušek kopané (diskuse) 5. 10. 2015, 09:04 (CEST)

V minulosti již bylo rozděleno (viz historie a diskuse), tak asi nemá význam opět slučovat, samostatný článek o atentátu má smysl. Še mají ostatní wiki článek pouze o opraci a zatím nemají dostatek textu na to, aby byly články dva, nás nijak neovlivňuje. Spíše lze pouvažovat o přenesení některých částí z článku atentát do článku o operaci (zejm. části Důsledky, Smrt výsadkářů a Zrada Karla Čurdy). Ale lepší myslím diskutovat na diskusních stránkách článků, než zde, kde to bude v budoucnu obtížně dohledatelné. --Jklamo (diskuse) 5. 10. 2015, 16:28 (CEST)

VHA

Na základě výše uvedeného lze konstatovat, že digitální podobu má necelé procento z celkového množství fotografií uložených ve VHA. Zhotovení digitální kopie fotografie se momentálně váže na poplatek stanovený v ceníku služeb (viz příloha č. 3 Badatelského řádu VHA – internetové stránky VÚA). Pořizování kopií fotografií je omezeno v případech, kdy pocházejí ze souborů od známých autorů. Povolení k publikování kopií fotografií  VHA speciálně nevyžaduje, pokud se při tom cituje přesný původ fotografie.

Zdravím, dá se na základě tohoto spisu zaslaného e-mailem (necituji celý) zařadit fotografie od VHA (Vojenský ústřední archiv Praha) automaticky pod "CC - Atribution" ?

(OTRS považuji za zbytečné, po tomto vyjádření) --L.Safranek (diskuse) 6. 10. 2015, 16:40 (CEST)

Pokud jsou fotky od autorů, jimž nevypršela autorskoprávní ochrana, tak VHA nemá právo jejich licenci upravovat - VHA nejsou pravděpodobně vlastníky autorských práv. Pokud jsou autoři neznámí a nelze je dostupnými prostředky dohledat, pak je to potenciálně tzv. orphan work, ale orphan work ještě není automaticky CC - je to myslím minimálně sporné. --Vojtěch Dostál (diskuse) 6. 10. 2015, 18:32 (CEST)

Česky „osiřelé dílo“. --Vlout (diskuse) 6. 10. 2015, 18:43 (CEST)

Identifikace

Dobrý den, potřeboval bych pomoci s identifikací těchto fotek:

http://img24.cz/images/47238163202171572844.jpg [[> Vysoké Tatry - Téryho chata http://img24.cz/images/59380115072736189188.jpg [[> Starý Smokovec v podhůří Vys. Tater http://img24.cz/images/49262338867218235568.jpg [[> Tatranská Lomnice

V krčmě se řešej jiný věci, a nechci Vám v tom dělat bordel. :)

--L.Safranek (diskuse) 6. 10. 2015, 18:28 (CEST)

Fotografia čislo 1 je Chata pod Rysmi vo Vysokých Tatrách. V pozadí je hrebeň Bášt a dvojvrchol Satana.Je z 50-tych rokov 20.stor. Asi rok 1950-1955. Je to stopercentné. Fotografia číslo 2 nie je Starý Smokovec ani jeho podhorie. Je to malá obec možno na Orave, ale je to veľmi nepravdepodobné. Rozhodne nie je z Tatier a ani z ich veľmi širokého okolia. Rovnako to možno s určitosťou povedať aj o fotografii č. 3. Zdá sa mi, že je z budovania nejakej zotavovne. Možno na Slovensku. Azda niekto to bude vedieť identifikovať. Rozhodne to nie je Tatranská Lomnica. Tvrdím to so stpercentnou istotou aj preto, lebo taký kopec aký je v pozadí vo Vysokých Tatrách a v okolí T. Lomnice nie je. Pozdravuje. --Tatransky (diskusia) 17:24, 4. október 2015 (UTC)

Jak nám mohou pomoci počítačoví lingvisté?

Ahoj, v pátek 9. října od 13 hodin budu přednášet o Wikipedii poměrně specifické cílové skupině – studentům oboru Český jazyk se specializací počítačová lingvistika na FF MU. Tito lidé se zabývají strojovým zpracováním přirozeného jazyka a dovedou tak algoritmizovat (tj. „naprogramovat“) práci s (českým) textem. Jejich vedoucí jsou otevření ke spolupráci s Wikipedií, ba nás dokonce přímo vyzvali, abychom navrhli témata bakalářských prací, kterými by studenti tohoto oboru mohli pomoci Wikipedii – a to nikoliv s klasickým psaním článků (tomu se věnuje projekt Studenti píší Wikipedii), nýbrž různým strojovým analyzováním či vylepšováním obsahu Wikipedie (asi hlavně textového). Pro představu o tom, co počítačoví lingvisté umí a dovedou, navštivte tuto stránku. Napadá vás, s čím konkrétněji by mohli Wikipedii pomoci? Za všechny tipy budu moc vděčný a coby absolvent předchůdce tohoto oboru se pak už rád ujmu konkretizace třeba i jen drobných námětů, které zde obdržím. --Blahma (diskuse) 6. 10. 2015, 23:38 (CEST)

Ahoj, je tu např. Wikipedista:Juandev/Projekty/Diplomky. Možná by se z toho měla stát stránka v jmenném prostoru Wikipedie, případně pod nějakým wikiprojektem.

Z témat mne napadá porovnání NČ, DČ či souboru náhodných 100/1000 článků cswiki proti obecnému českému korpusu. --6. 10. 2015, 23:48 (CEST), Utar (diskuse)

Díky moc za upozornění, jsou to všechno – i se souvisejícím Wikipedie:Potřebné nástroje – dosti nové stránky, což je zajímavá shoda náhod. Z témat prezentovaných Juanem mi přišla jako relevantní č. 2, eventuálně snad též č. 14 a č. 21. Dále pak z onoho druhého seznamu ten „Nástroj, postavený možná na Mormegilově navrhovači kategorií[…]“. A v metaseznamu žádaných nástrojů mne zaujal "Bot to generate list of worst lead sentences on Wikipedia" a volně i "Linksearch per namespace" (šlo by analyzovat externí odkazy vedoucí z Wikipedie, zkoumat jejich výskyt v závislosti na kategoriích/tématech článků a hledat skupiny stejných nebo podobných odkazů a odhadovat důvod jejich použití a případnou možnost nahrazení šablonou). --Blahma (diskuse) 7. 10. 2015, 00:56 (CEST)

Z té stránky jsem si moc představu o praktickém využití neudělal, ale napadá mě něco směr červené odkazy a požadované články, příp. chybějící přesměrování. Také hledání souvisejících hesel – často chybí provázání (odkazy, kategorie) a podstatné informace se nacházejí u jiného článku, než kam by především patřily. --Matěj Orlický (diskuse) 7. 10. 2015, 00:24 (CEST)

Když to rozvedu, šlo by třeba nacházet červené odkazy, které nejsou v předpisovém základním tvaru (první pád), resp. obdobně kategorie (typicky množné číslo) a upozorňovat na ně, resp. rovnou navrhovat opravy (čímž lze nalézt duplicitu nebo „zprovoznit“ nefunkční odkaz). Úplně nezajímavá by nemusela být ani identifikace potenciálně duplicitních článků (o stejném tématu pod různými názvy), ale myslím si, že tomuhle už do velké míry pomáhají předcházet Wikidata. Protože z korpusů a slovníků lze odvodit i synonyma (včetně míry jejich synonymie), asi by skutečně šlo produkovat i návrhy na neexistující a přitom pravděpodobně vhodná přesměrování. Identifikace slov v článku, ze kterých by stálo za to udělat odkazy, mi přijde jako moc zajímavá – šlo by to zadefinovat plus minus jako slova, která jsou pro článek typická (oproti jiným článkům) a současně jsou dostatečně specifická (oproti korpusu běžného jazyka), tj. aby se neodkazovaly obecné výrazy. Určitě doména textu je něco, s čehož určováním se dá docela zajímavě pohrát. --Blahma (diskuse) 7. 10. 2015, 00:56 (CEST)

Ti lidé dovedou např. automaticky získávat od slov v textu jejich základní tvary, počítat jejich frekvenci a srovnávat to s „typickými“ českými texty nebo třeba se zbytkem encyklopedie. Dají se tak pak třeba srovnávat různé skupiny článků, identifikovat témata apod., jak tady někteří naznačujete; zřejmě by to šlo propojit i s nějakým překladem (a tedy i jinojazyčnou Wikipedií), ale to už asi poněkud omezeněji. Pro živou ukázku pár vybraných nástrojů navrhuji ještě navštívit NLP portal, ale souhlasím, že obecně se to trošku hůře vysvětluje těm, kdo o počítačové lingvistice ještě mnoho nevědí. Jak jejich web uvádí, je to obor „pro ty, kteří mají rádi češtinu a nebojí se počítačů“ a stejně tak „pro ty, kteří mají rádi počítače a nebojí se češtiny.“
Dodatek: Konkrétní seznam toho, co už se za bakalářky na tom oboru obhájilo, naleznete zde. Další obdobné práce, ačkoliv už z fakulty informatiky (tedy často více technické), jsou zde. Třeba to někoho přivede k dalším námětům. --Blahma (diskuse) 7. 10. 2015, 00:56 (CEST)

Přišlo by mi zajímavé:

• Kdyby dokázali napsat software, který odhalí části Wikipedie vzniklé nedokonalým strojovým překladem. Když sem někdo přeplácne strojově přeložený text, tak se to většinou pozná. Ale ono je to spíš tak, že přeplácne text, pak ho začne ručně pomalu opravovat a postupně mu dojdou síly (koneckonců, na počátku použil strojový překlad právě proto, že nemá čas či je líný). Ve výsledku je pak možné narazit na středně dlouhé články, kde úvodní (opravené) věty dávají dobrý smysl, ale v dalších odstavcích se už skrývají nesmysly vzniklé neopravením strojového překladu. Takový článek snadno projde patrolou, protože jednak i ona kontroluje první věty a pak spíš namátkově, jednak i když si pár chyb všimne, tak neví, co s tím… na smazání to není, na urgentní překlad asi taky ne… navíc patrolující tématu nemusí rozumět a neví, jak to opravit. Mít seznam takto podezřelých článků by se mohlo hodit.
• Kdyby dokázali napsat software na odhalování dlouhodobých loutek. Dalo by se očekávat, že se loutkař dá odhalit specifickými stylistickými libůstkami.
• Trošku obecněji: Kdyby dokázali napsat software na případné na odhalování jazykově/stylově spřízněných skupin uživatelů. V tuhle chvíli je snad Wikipedie ještě poměrně nezajímavá jako nástroj masové politické propagandy, ale situace se může v budoucnu změnit a jsem osobně přesvědčený, že armádu trolů by bylo možné do značné míry strojově detekovat už na základě příspěvků samotných a to kromě výraznějšího zdrojování zdroji typu aeronet.cz právě i na základě jazyka, kde lze očekávat přirozenou vyšší frekvenci rusismů a internacionalismů plynoucích z jazykového pozadí jak používaných zdrojů, tak loutovodičů samotných, tak k tomu samozřejmě cílené prosazování určitých slov a frází majících za cíl formovat čtenářův pohled.

Protože se nepohybuji přímo v oboru, tak nevím, nakolik by bylo možné tyhle úlohy řešit poslepováním existujících nástrojů, tedy zda by to ještě bylo řešitelné na úrovni bakalářky, nebo už se pohybujeme směrem k původnímu výzkumu k magisterským diplomkám a dizertacím.--Tchoř (diskuse) 7. 10. 2015, 09:19 (CEST)

Napadlo mě, že když jsou tak chytří, tak by mohli také hledat, jestli jsou články dobře propojené interwiki (mezi různými jazykovými verzemi). Jednak navrhovat interwiki pro články, jež propojené nejsou, a jednak odhalovat případy, kdy jsou propojeny články, které k sobě nepatří.--Ioannes Pragensis (diskuse) 7. 10. 2015, 09:33 (CEST)

Asi určitě nemám, co efektivního k tomu říci. Ale zahlédl jsem připomínku stran možné eliminace duplicit červených odkazů. Za to bych se velmi přimlouval, protože to vidím jako potenciálně rizikové. Např. v momentu, kdy se píše nějaký text a možný odkaz pisatele v dané chvíli napadne, snadno vyrobí novou špatnou variantu. Možná, kdyby v našeptávači třeba pod linkou bylo možné vidět i již existující červené odkazy (jinak se o nich zřejmě člověk nedoví). S omluvami za veškerou případnou nepoučenost... --MONUDET (diskuse) 7. 10. 2015, 11:11 (CEST)

Co třeba implementace zvukového výstupu ke každému článku, který by z textu uměl vyrušit odkazy na reference, šablony ("zdroj", "fakt?"), obrázky a jejich popisy, převod číselně vyjádřených dat (10. 10. - desátého října), zkrátka jednolitý čitelný text k poslouchání pro nevidomé, slabozraké apod. Podobně je to řešeno například na stránkách obce Milotice, kde je ovšem text jednodušší. --Radek Linner (diskuse) 8. 10. 2015, 21:58 (CEST)

To je taky dobrý námět myslím tak právě na úrovni bakalářky. Odkazovanou implementaci hlasového syntetizátoru jsem viděl už na webu vícerých obcí, možná si tím řeší i nějaké požadavky na přístupnost diktované seshora. Každopádně na instalaci těchto řešení asi dost vydělává jedna firma, použitý syntetizátor jsem se identifikovat nepokoušel. Pro Wikipedii by nebylo špatné už jen mít dostupný ten upravený textový výstup, třeba jako pobídku k dalšímu rozšiřování Kategorie:Wikipedie:Namluvené články, která je zatím velmi chudá a bohužel podle mého vnímání zůstává i nepochopená, obtížně nalezitelná a nevyužívaná (možná se mýlím?). Asi by ale nebylo špatné realizovat v rámci práce i přímé propojení na vhodný volně dostupný hlasový syntetizér, byť méně kvalitní (vývoj v této oblasti stále pokračuje, ale nejlepší řešení jsou dostupná pouze komerčně a i nevidomí musí hodně platit nebo hodně bojovat, aby si potřebnou licenci získali). --Blahma (diskuse) 9. 10. 2015, 09:37 (CEST)

Nástroj na automatickou kontrolu a odhalování copyvií?--Zdenekk2 (diskuse) 9. 10. 2015, 14:36 (CEST)

Co jsem vysbíral: (zatím takto, posléze to půjde někam do seznamu k dalšímu rozvoji)

• extrakce informací z uživatelských stránek wikipedistů
• hledání rozporů mezi údaji v různojazyčných verzích článku
• měření kvality úvodních odstavců/vět článků
• analýza frekvence a rozložení externích odkazů napříč tématy
• detekce a korekce správného tvarosloví v odkazech a kategoriích
• identifikace potenciálně duplicitních červených odkazů a článků, návrh synonymních přesměrování
• vytvoření odkazů na související články z identifikovaných klíčových slov článku * toto téma již si na místě jeden student zvolil pro svou bakalářskou práci
• zlepšování výstupů strojových překladačů (sk, pl?)
• identifikace nekvalitních článků a jejich částí vzniklých strojovým překladem
• odhalování dlouhodobých loutkových účtů podle stylových nuancí
• produkce textové předlohy pro zvukovou verzi článků (a propojení se syntetizátorem)

--Blahma (diskuse) 12. 10. 2015, 20:25 (CEST)

formátování galerií

Jak nastavit obyčejnou galerii, aby se orientovala na pravý konec stránky? Parametr class="|center|", po výměně za 'right' bez efektu. --L.Šafránek •☻• (diskuse) 8. 10. 2015, 21:09 (CEST)

Není důvod mít obrázky galerie zarovnávané zprava, jednotlivé nastavení parametrů v nápovědě; pro spojení více obrázků vpravo (vertikálně, centrálně, horizontálně uspořádané) slouží šablona {{Více obrázků}}.--Kacir 8. 10. 2015, 22:35 (CEST)

Potřebuji pomoc odborníka

U předchozího odborného dotazu Voda mě napadlo, že odborné dotazy by bylo vhodnější směrovat rovnou na odborníky. Doplnil jsem řádek do hlavičky Wikipedie:Potřebuji pomoc, kdyby to někomu přišlo nevhodné, revertujte. --Matěj Orlický (diskuse) 9. 10. 2015, 15:18 (CEST)

Dobrý nápad --Dvorapa (diskuse) 11. 10. 2015, 19:42 (CEST)

Ⅰ Ⅱ Ⅲ Ⅳ Ⅴ Ⅵ Ⅶ Ⅷ Ⅸ Ⅹ Ⅺ Ⅻ

Ⅰ Ⅱ Ⅲ Ⅳ Ⅴ Ⅵ Ⅶ Ⅷ Ⅸ Ⅹ Ⅺ Ⅻ (kódy 2160–216F pro velké, resp. 2170–217F pro malé znaky) http://www.unicode.org/charts/PDF/U2150.pdf

Ahoj, proč skončili 12. číslem? Má to souvislost s německým číslováním? (elf > 11, zwoelf > 12, ale pak už Dreizehn, Viezehn ...?) --L.Šafránek •☻• (diskuse) 10. 10. 2015, 13:15 (CEST)--94.112.129.51 10. 10. 2015, 13:13 (CEST)

Nechci se do toho moc plést, ale ... V tom anglickém textu oné PDF - http://www.unicode.org/charts/PDF/U2150.pdf - není o německém číslování ani slovo. Zato jde zajisté o římské číslovky od I do XII. Malý pokus o vysvětlení: Nemá to něco společného s počtem, kterému se říká tucet (angl. dozen), tedy 12? --Zbrnajsem (diskuse) 10. 10. 2015, 13:25 (CEST)

Nějakým číslem se skončit muselo a ta dvanáctka možná souvisí s ciferníkem hodin. --Jvs 10. 10. 2015, 15:52 (CEST)

Zatím jsme na ten systém kódování (je to kódování?) asi nepřišli. Rád bych upozornil na to, že v tom „anglickém“ PDF souboru je tabulka s těmi římskými číslovkami od I do XII. Římská číslovka XIII (13) už tam není, zato ale písmena L, C, D a M. A ta znamenají v římském číselném systému jak známo 50, 100, 500 a 1000. No a krom toho jsou v té tabulce symboly, přiřazené vyjmenovaným římským číslovkám. Musím se přiznat, že nevím, co znamenají. --Zbrnajsem (diskuse) 10. 10. 2015, 18:23 (CEST)

Jakou souvislost to má s tvorbou Wikipedie (Wikipedie není obecná odpovědna)?--Zdenekk2 (diskuse) 10. 10. 2015, 19:03 (CEST)

Taky nechápu, co to tu dělá, ale třeba se to někomu hodí pro tvorbu článků, tak si to sem poznačil. Je zjevné, že motivací tvůrců Unicode pro zahrnutí těchto speciálních znaků byly hodinové ciferníky, případně kalendářní měsíce. (Přesto asi opomněli, že velká část ciferníků tradičně používá „IIII“ namísto „IV“.) Samozřejmě je možné tyto znaky ignorovat a římská čísla skládat z latinkových písmen, což je asi drtivá většina všech případů. Někdy se ale může hodit, že jde o jediný znak (a u všech hodinových údajů i o stejný počet, tj. právě jeden znak). Více informací k této implementaci v Unicode je možné dohledat na en:Numerals in Unicode#Roman_numerals_in_Unicode a obecněji Unicode. Tím bych zdejší diskuzi uzavřel. --Blahma (diskuse) 11. 10. 2015, 01:00 (CEST)

Pod lípou snad lze diskutovat různé věci. Ptal jsem se svého zetě, který je matematik, a ten mne odkázal na pojem Dvanáctková soustava (duodecimal system), což je také naše heslo. A to zde zatím nezaznělo, ale je to IMHO to, co spojuje nakonec naše poznatky ohledně nadhozeného problému. Motivací tvůrců Unicode, lépe řečeno jejich východiskem, tedy nebyly hodinové ciferníky jako takové, případně kalendářní měsíce, nýbrž tato stará dvanáctková číselná soustava, která IMHO dala mj. základ rozdělení roku na dvanáct měsíců a rozdělení dne na dvakrát 12 hodin atd. Také stará anglická libra (platná ale ještě kolem roku 1970) se skládala ze 12 šilinků po 20 pencích. Takže zdravím, --Zbrnajsem (diskuse) 11. 10. 2015, 12:16 (CEST)

K „diskutování různých věcí“ je dobré mít na paměti i úvodní definici této stránky: „Zde je místo pro setkání všech wikipedistů a diskutování o různých aspektech české Wikipedie, které jsou obecnější než jen k jednomu článku.“ Tedy klidně různé věci, ale v přímé souvislosti s Wikipedií jako takovou. --Bazi (diskuse) 11. 10. 2015, 12:27 (CEST)

Desítková soustava (decimal system) - text: Tato číselná soustava je dnes nejužívanější jak v občanském životě, tak ve vědě a technice. V dřívějších dobách se používaly i soustavy s jiným základem, např. dvacítková, šedesátková nebo dvanáctková. Se šedesátkovou, zavedenou Sumery, se setkáváme při měření času a úhlů. Nově však nachází uplatnění některé jiné soustavy, např. dvojková, osmičková nebo šestnáctková, které jsou používány ve výpočetní technice a v informatice. - No a při tvorbě Unicode byla tedy IMHO použita dvanáctková soustava. --Zbrnajsem (diskuse) 11. 10. 2015, 12:16 (CEST)

Wikipedie není diskusní fórum, respektujte to, prosím. Děkujeme za pochopení.

Silesianus použil ve svém shrnutí editace slovo „plkal“. To je hrubý osobní útok. Asi se obrátím na nástěnku správců. A na použití stop chat neměl tady právo. Jde o obsah Wikipedie. --Zbrnajsem (diskuse) 11. 10. 2015, 14:17 (CEST)

Wikipedie není diskusní fórum, respektujte to, prosím. Děkujeme za pochopení.

Sociální síť wikipedistů

Ukázka sociální sítě vzájemného děkování na české Wikipedii roku 2015 (vybráni jen wikipedisté nejvíce zapojení do děkování)

Hraju si se sociálními sítěmi a napadlo mě vytvořit obrázek sociální sítě vzájemného děkování na české Wikiipedii. Jsou tam jenom wikipedisté nejvíce zapojení do děkování, takže vlastně takové aktivní jádro, protože kdyby tam měli být všichni, kteří někomu poděkovali nebo dostali poděkování, tak to bude totálně nepřehledné. Kdyby někoho napadl k tomu nějaký sociologický komentář (co ten obrázek říká), tak budu rád.

Data jsem si vzal z Quarry (http://quarry.wmflabs.org) a zobrazil jsem to v sw Gephi.--Jan Spousta (diskuse) 11. 10. 2015, 14:22 (CEST)

Totálně nepřehledné je to už teď. Prakticky nic neříkající změť čar se jmény.--Silesianus (diskuse) 11. 10. 2015, 14:29 (CEST)

Ale ten dotaz samotný vypadá zajímavě... (nedávno jsem také jeden vytvořil). Matěj Suchánek (diskuse) 11. 10. 2015, 14:34 (CEST)

@Jan Spousta: Díky, zajímavé. Jak moc je to časově ohraničené? Vidím log_id > 1200000, to bylo asi kdy? V tom grafu jsou u středu více aktivní děkovači nebo ti, jimž je více děkováno? Mohl by Gephi nějak vyznačit sílu vztahu, třeba barvou nebo tloušťkou čáry? Taky bych zkusil omezit počet jen na 20, 30 a 50 nejaktivnějších. Nebo vyznačit správce. Rozdělit na ty, co děkují, a ty, jimž je děkováno. Přidat počet propojení pod jméno. --11. 10. 2015, 14:46 (CEST), Utar (diskuse)

@Utar: To bylo asi od poloviny dubna 2015. V tom grafu jsou sloučení děkovači a poděkovaní, není to pojato směrově. Ty další analýzy by asi taky šly udělat, ale dalo by už to víc práce. Můžu teď akorát dát seznam, kolika lidem kdo v rámci toho souboru wikipedistů poděkoval: -xfi-: 7 - Aktron: 15 - Alena Pokorná: 14 - Bazi: 53 - Ben Skála: 8 - Blahma: 14 - Davcza: 2 - Fanoušek kopané: 7 - Frettie: 4 - Gampe: 27 - Hadonos: 19 - Hansek141: 2 - Harold: 9 - Herigona: 13 - Horst: 39 - Chalim Kenabru: 8 - Chmee2: 12 - I.Sáček, senior: 29 - Ioannes Pragensis: 4 - Ivannah: 7 - JAn Dudík: 4 - Jan Kovář BK: 21 - Jan kozak: 4 - Jan Polák: 48 - Jan.Kamenicek: 11 - Jana Lánová: 46 - Janet11: 11 - Jann: 7 - JanSuchy: 17 - Jedudedek: 12 - Jenda H.: 21 - Jirka23: 1 - Jj14: 4 - Jowe: 9 - Jura1913: 10 - Jvs: 3 - K123456: 17 - Kacir: 28 - Kusurija: 46 - Lubor Ferenc: 14 - Luksatka: 8 - Marek Koudelka: 35 - Martin Davídek: 31 - Martin Kotačka: 7 - Matěj Orlický: 6 - Matěj Suchánek: 5 - Mates: 7 - Meluzína: 11 - Miďonek: 11 - MKoala: 15 - OISV: 11 - OJJ: 30 - Okino: 8 - Ozzy: 12 - Packa: 4 - Palu: 15 - Paul E: 4 - Pcnavod: 2 - Petr Karel: 5 - Petr Kinšt: 1 - Protestant: 10 - Remaling: 6 - RomanM82: 3 - Romanzazvorka: 11 - Rosičák: 18 - Rottweiler: 2 - RPekař: 8 - Silesianus: 6 - Sokoljan: 10 - Szczebrzeszynski: 14 - Tchoř: 43 - Tomas62: 39 - Uacs451: 4 - Urbanecm: 13 - Utar: 53 - Vachovec1: 17 - Vianney: 14 - VitVit: 13 - Vlout: 38 - Vojtěch Dostál: 11 - Vojtěch Veselý: 25 - Wesalius: 5 - Zbrnajsem: 20 - Zdenekk2: 20 - Zoner60: 14 (celkem 1272). A kolik lidí zas v rámci toho souboru dotyčnému poděkovalo: -xfi-: 6 - Aktron: 10 - Alena_Pokorná: 11 - Bazi: 27 - Ben_Skála: 11 - Blahma: 15 - Davcza: 15 - Fanoušek_kopané: 15 - Frettie: 10 - Gampe: 11 - Gumideck: 6 - Hadonos: 23 - Hansek141: 12 - Harold: 29 - Horst: 43 - Chalim_Kenabru: 15 - Chmee2: 7 - I.Sáček,_senior: 15 - Ioannes_Pragensis: 18 - Ivannah: 26 - JAn_Dudík: 10 - Jan_Kovář_BK: 21 - Jan_kozak: 19 - Jan_Polák: 28 - Jan.Kamenicek: 8 - Jana_Lánová: 27 - Janet11: 6 - Jann: 9 - JanSuchy: 5 - Jarda_75: 5 - Jedudedek: 7 - Jenda_H.: 12 - Jirka23: 10 - Jj14: 11 - Jowe: 18 - Jura1913: 4 - Jvs: 28 - Kacir: 30 - Kusurija: 8 - Lubor_Ferenc: 10 - Luksatka: 3 - Marek_Koudelka: 31 - Martin_Davídek: 28 - Martin_Kotačka: 10 - Matěj_Orlický: 11 - Matěj_Suchánek: 17 - Mates: 17 - Meluzína: 9 - Miďonek: 12 - OISV: 11 - OJJ: 16 - Okino: 16 - Ozzy: 7 - Packa: 11 - Palu: 12 - Paul_E: 14 - Pcnavod: 11 - Petr_Karel: 8 - Petr_Kinšt: 16 - Protestant: 10 - Railfort: 9 - Remaling: 14 - RomanM82: 14 - Romanzazvorka: 11 - Rosičák: 12 - Rottweiler: 10 - RPekař: 24 - Silesianus: 15 - Sokoljan: 26 - Szczebrzeszynski: 6 - Tchoř: 27 - Tomas62: 32 - Uacs451: 7 - Urbanecm: 11 - Utar: 23 - Vachovec1: 20 - Vianney: 8 - VitVit: 7 - Vlout: 33 - Vojtěch_Dostál: 17 - Vojtěch_Veselý: 14 - Wesalius: 9 - Zákupák: 11 - Zbrnajsem: 10 - Zdenekk2: 17 - Zoner60: 14. Data si může každý zpracovat sám, podrobněji, ten SQL dotaz jsem nechal popsaný na Quarry.--Jan Spousta (diskuse) 11. 10. 2015, 15:51 (CEST)

Jo a ještě: že to je nepřehledné, je jasné, ale moc zpřehlednit to nejde, pokud se ještě nemá redukovat počet zahrnutých lidí. Je to vlastnost té sítě, že je hustě propojená, a to je dobře, že si tu lidi děkují a využívají tu fíčuru. Ve středu grafu jsou více méně lidi víc zapojení do děkování, ale není to úplně přesně.--Jan Spousta (diskuse) 11. 10. 2015, 15:55 (CEST)

Vidím, že jsem tam i napsaný, pro mne pocta, za kterou děkuji ;-). Jinak, co se týče návrhu - dobrý, ale jak by to fungovalo? Takhle je u každé editace poděkovat, zmačkne se a dotyčnému se odešle vzkaz. A takto to bude jak? Někdo napíše na tuto stránku se zmínkou wikipedistovi a poděkuje mu, druhý na to musí najet, přečíst to a odpovědět. Neslouží k tomu spíše diskusní stránky? --OJJ, Diskuse 11. 10. 2015, 16:18 (CEST)

Dělal jsem si podobný graf asi před půl rokem (byť asi trošku primitivnějšími prostředky, mj. graphvizem) a právě mne zajímalo, zda tam při nějaké parametrizaci přirozeně vystoupí nějaké spřízněné kliky. A stejně jako Jan Spousta jsem došel k názoru, že žádné takové odhalení na základě těch dat možné není (tedy žádné jsem nenašel), protože tady prakticky „každý děkuje každému“, což je dobře. Samozřejmě, kdyby ta vizualizace odhalila skupinky, které si děkují jen mezi sebou, bylo by to daleko zajímavější – ale taky by to ukazovalo, že komunita má problém.--Tchoř (diskuse) 11. 10. 2015, 19:07 (CEST)

Nepovšimnutí

Troufám si se ozvat, že Vám z průzkumu nějak vypadl m.j. Pelát. Je v tom nějaký záměr? --Kusurija (diskuse) 14. 10. 2015, 19:55 (CEST)

Třeba za to může prostě to, že v období od půlky dubna 2015 do 11. října 2015 nikomu nikdy nepoděkoval ([1]). --14. 10. 2015, 21:27 (CEST), Utar (diskuse)

Ano, přesně tak, je to jenom o lidech, kteří se nějak víc zapojují do toho vzájemného děkování, a je to jenom o tom děkování. Neříká to nic o jiných vztazích. Možná je Pelát spřátelený s mnoha lidmi přes nějaké jiné kanály, ale mně tam prostě nevyšel jako někdo, kdo hodně děkuje a je mu hodně děkováno. Vlastně se nedostal ani do širšího výběru.--Jan Spousta (diskuse) 15. 10. 2015, 09:32 (CEST)

Tak to se v tom nevyznám: kdo dostal poděkováno - čísla vyjadřují od kolika uživatelů, nebo kolikrát (t.j. se započítáním poděkování od téhož uživatele)? Protože jsem určitě dostal poděkováno více, než 8 x, ale je možné, že to bylo od pouhých 8 lidí. Za což jim všem děkuji. Ale že bych sám děkoval 46 různým lidem, to pochybuji... --Kusurija (diskuse) 15. 10. 2015, 19:51 (CEST)

Důležitá diskuse bez odezvy

Návrh kolegy Blahmy na vylepšení funkce šablony {{NKČR}}-- prosím vyjádřete se --Rosičák (diskuse) 11. 10. 2015, 16:06 (CEST)

Historikové podle státní příslušnosti

Protože jsem narazil na zajímavý problém, na jehož řešení by se kvůli jeho důležitosti mělo podílet více lidí, ale protože zase nevidím takový důvod pro založení Žádosti o komentář, odkazuji zde jen na příslušnou diskuzi. Třeba to vzbudí nějakou pozornost. --Vlout (diskuse) 12. 10. 2015, 17:35 (CEST)

No jo, Kirk... --Silesianus (diskuse) 12. 10. 2015, 18:13 (CEST)

Duplicita k existující kategorii Čeští historikové. Sem politika a aktivistické výkřiky nepatří, --Davcza (diskuse) 12. 10. 2015, 18:22 (CEST)

Omyl. Možná myslel na něco jiného, ale založil kategorizaci, která je podle státní příslušnosti. Na anglickojazyčné verzi existuje podobná (Historikové podle zemí) s tou jsem to propojil. Otázkou je, jak a kdy se kategorie naplní.--Rosičák (diskuse) 12. 10. 2015, 18:52 (CEST)

Bez naplnění to skutečně zůstává aktivistickým nesystémovým výkřikem. A upozorňuju, že je to práce na měsíce a tisíce článků a bez toho není možné odsouhlasit takovéto ad hoc trucprojekty.... Navíc, co to je "historikové podle státní příslušnosti"? Podle toho by František Palacký byl rakouský nebo rakousko-uherský historik a nikoliv "historik z území nynější České republiky" nebo jak se to snaží ten nadšenec vymýšlet... Jistý smysl by dávaly dvě metakategorie: historikové podle národnosti (nebo spíše historikové podle jazyka, protože národnost není možné vždy přesně určit) (Historikové píšící česky, slovensky) a historikové podle zemí (Čeští historikové, Slovenští historikové). Podobně jako u spisovatelů. Ale jak říkám, je to práce na stovky hodin a jejím výsledkem nebude vymizení slovního spojení čeští historikové. --Davcza (diskuse) 12. 10. 2015, 19:24 (CEST)

Je tedy otázka, zda to stojí za to, resp. jestli se vůbec najde někdo, kdo to všechno doplní. --Vlout (diskuse) 12. 10. 2015, 19:27 (CEST)

Nevím, já bych se výše uvedené dvojí metakategorizaci nebránil, ale to je vždycky problém takových výkřiků, už po nich nenásleduje masarykovská drobná práce. Bez toho to nemá smysl. To už by bylo lepší doplnit stávající metakategorii historikové podle národnosti o nějaké upřesnění, že při zařazování článků do jednotlivých kategorií je možné zohlednit národnost i geografickou příslušnost. Sudetoněmecký historik je pro mě německým i českým historikem a český emigrant publikující v Německu je pro mě českým i německým historikem. --Davcza (diskuse) 12. 10. 2015, 19:39 (CEST)

Máš pravdu. Něco o tom vím. Pokud se tomu bude někdo chtít věnovat a znova přetřídit všechny historiky, sláva mu a nic proti tomu nemám.--Rosičák (diskuse) 12. 10. 2015, 20:05 (CEST)

Kategorie "podle státní příslušnosti" je/byla mimosystémový omyl. Ohledně kolegovy zmínky Historiků podle zemí na enwiki, jestli jde o Historians by country‎, tak to jsou historikové podle země kterou studují, čili nesouvisející s naší debatou. K věci: naši Historikové podle národnosti jsou špatně v tom, že podkategorie (kromě arabské, židovské a nespíš i perské) jsou vesměs podle zemí, nikoliv národnosti a v tom, že interwiki vede na cizojazyčné historiky podle zemí, resp. státní příslušnosti; naše kategorie "podle národnosti" má být spojena s enwiki kategorií "by ethnicity". Řešením je (robotické) přeházení většiny podkategorií do Historiků podle zemí a správné navázání interwiki: podle zemí = by nationality = podľa štátu (našich slovenských bratrů), podle národnosti = by ethnicity. --Jann (diskuse) 16. 10. 2015, 17:51 (CEST)

Wikipedie:Triky

Zdravím s návrhem. Co si tady zřídit takovou stránku, třeba podsekci lípy, kde by někdo mohl přispět nějakým svým trikem, který tu odkoukal na wikipedii. Jak dobře a rychle najít copyvia, jak vložit klávesové zkratky na nějaké tady často používané znaky a takové jiné podobné mnemotechnické pomůcky, která v pravidlech nejsou k najití. --OJJ, Diskuse 14. 10. 2015, 15:12 (CEST)

Samozřejmě by bylo potřeba, aby to v „pravidlech“, resp. v nápovědě bylo k nalezení, tedy to přímo vložit do Wikipedie:Porušení práv, Nápověda:Speciální znaky či Nápověda:Klávesové zkratky atd., případně jako podnět na přidruženou diskusní stránku. Nebo na to upozornit (mě) na Wikipedie:WikiProjekt Nápověda, aby to někde nezapadlo.

Pokud jde o stránku tipů a triků, ta už existuje pod názvem Wikipedie:Tipy, je neaktualizovaná a tipy (tip) z ní se zobrazuje na Portálu Wikipedie. --Matěj Orlický (diskuse) 14. 10. 2015, 22:38 (CEST)

To je dobrá myšlenka. Řada editorů má podobné fičuty, vychytávky a užitečné odkazy na písku. Prostě je potřeba přepracovat již zmíněné Wikipedie:Tipy a klidně na ně odkázat v záhlaví z Pod lípy. Samozřejmě by bylo vhodné se zamyslet nad stylem nápovědní stránky, aby byla přehledná a měla hlavu a patu.--Kacir 14. 10. 2015, 23:00 (CEST)

Taky to uvítám. Všechno člověk nevyčte ze zamotaných nápověd. I na jiných stránkách se občas taková upozornění objeví - zkušení se tomu asi pošklebují, ale mnohým méně zasvěceným či zasvětitelným to pomůže. --MONUDET (diskuse) 14. 10. 2015, 23:03 (CEST)

Trochu se obávám, že to nebude fungovat, pokud se toho někdo neujme. A nejlépe vůbec toho Portálu Wikipedie, alespoň mně se zdá poněkud nepřehledný a že „Co se děje“ ap. se spíše sleduje přes Šablona:OznámeníRC v Posledních změnách. Ale možná se mýlím. Každopádně návrhy na tipy vkládat do Wikipedie:Tipy#Návrhy. --Matěj Orlický (diskuse) 14. 10. 2015, 23:42 (CEST) Dobře, takže pokud nemáte námitky, odpoledne to přepracuji. OJJ, Diskuse 15. 10. 2015, 08:13 (CEST)

Dvojitá příjmení žen

Zdravím. Rád bych se zeptal komunity na názor na používání dvojitých příjmení v názvu článku u žen, které se vdaly, avšak po svatbě prokazatelně používaly jen příjmení manžela. Dle mého by se v tomto případě dvojité příjmení používat nemělo. --Jowe (diskuse) 14. 10. 2015, 21:57 (CEST)

Například? --Mates (diskuse) 14. 10. 2015, 22:02 (CEST)

Tak obecně jsou to případy:

a) sportovkyně, která byla aktivní jen pod svým dívčím jménem a po skončení aktivní kariéry se vdala

b) sportovkyně, která se vdala v průběhu své kariéry

Konkrétně jsou to například české basketbalistky. --Jowe (diskuse) 14. 10. 2015, 22:15 (CEST)

Aha, já to vidím tak, že správnými příklady jsou Šárka Strachová a Barbora Záhlavová-Strýcová jako opačné póly řešení (samozřejmě tím myslím, dokud se zmíněná tenistka letos nerozvedla a to jméno si zase nevrátila). Takže nejspíš je moje odpověď na Tvůj dotaz "Ano". --Mates (diskuse) 14. 10. 2015, 22:28 (CEST)

Já jsem neuváděl správné příklady, ale pouze příklady, kterých se můj dotaz týká. --Jowe (diskuse) 14. 10. 2015, 23:06 (CEST)

Asi jsme si neporozuměli. Můj příspěvek na ten Tvůj navazuje, neopravuje jej. Souhlasím s Tebou, že např. Eva Vančurová-Frágnerová není v pořádku, pokud nelze prokázat, že si původní jméno takto ponechala. --Mates (diskuse) 14. 10. 2015, 23:53 (CEST)

Pokud prokazatelně po svatbě používaly nějaké jméno (měly by užívat to co je zapsané v matrice) a můžeme to doložit třeba tou matrikou, jsem pro doložený matriční zápis. Ideálně z archivu, Případně z oddacího listu. +

− :Pokud prokazatelně užívaly jméno, které není imatrikulováno, může se jednat o pseudonym, přezdívku nebo umělecké jméno. Pak je to na zvážení, zda mohou ony a my taky takovouto vlastní či cizí tvorbu jména něčím podepřít (očekávaností u známých osobností?)--Rosičák (diskuse) 14. 10. 2015, 22:10 (CEST)

@Jowe: Souhlasím, v případě že žena používá pouze příjmení manžela, nemůže být primárním názvem článku dvojitě příjmení. To více než zavání vlastním výzkumem – novotvorbou příjmení od zakladatele článku.--Kacir 14. 10. 2015, 23:04 (CEST)

Je však také pravda, že některé zdroje dvojité příjmení používají, i když je to menšinový výskyt. Takže se úplně o vlastní výzkum nejedná. --Jowe (diskuse) 14. 10. 2015, 23:11 (CEST)

V takovém případě použít variantu, která je potvrzená úředně (přístupné rejstříky, registry) či veřejně uváděna samotnou nositelkou (u mužů máme např. Stan Wawrinka, formu kterou hráč používá v profesionálním tenisu). Při nezjištění použít dominantní výskyt.--Kacir 14. 10. 2015, 23:23 (CEST)

@Jowe; ad konkrétní příklady. Osobně se domnívám, že ve většině případů, které jsou v odkazu uvedeny jde o dvojité jméno vzniklé třebas kvůli karierní návaznosti nebo ze snahy o ztotožnění osoby autorem komentářů, což se nám bude jen těžko rozlišovat od skutečného jména, pokud nebudeme mít primární zdroj. U žijících osob je komplikací i to, že své jméno mohou během života legálně měnit, přizpůsobovat úzu, brát si zpět své předchozí jméno. Mohli bychom se aspoň shodnout, že měnit jméno po smrti je nesmysl, a jakmile získáme přístup k autoritativním zdrojům, jméno opravíme. --Rosičák (diskuse) 15. 10. 2015, 06:05 (CEST)

Snahu „karierní návaznosti nebo ztotožnění osoby“ ale nemůže autor hesla řešit dvojitým příjmením v podobě názvu článku, pokud takové osoba neužívá. Nanejvýš to lze řešit přesměrováním na skutečné stávající příjmení.--Kacir 15. 10. 2015, 08:46 (CEST)

@Kacir- Preferuješ tedy jméno, které osoba užívá, jméno které je v primárních či osobních zdrojích nebo jméno pod kterým má sportovní výsledky a "závodí"?--Rosičák (diskuse) 15. 10. 2015, 20:01 (CEST)

Tohle téma patří k věčným a nevyřešeným; Wikipedie:AT říká, že název článku by měl být takový, který by čtenář čekal. U osob nastává problém, protože je v pořádku uvádět současné jméno byť méně známé, než to dominantní, např. Pavla Rybová pro většinu známá jako Hamáčková. Daný přístup se ale neuplatňuje automaticky (tj. redir z neočekávané formy Lenka Vydra Šmídová). Takže je potřeba citlivého přístupu. Pokud očekávaná forma příjmení neexistuje (zejména u bývalých málo známých sportovců), pak by se mělo použít stávající příjmení, které je dostupné např. z veřejných primárních zdrojů, či sekundárních zdrojů. U známých sportovců pak jako výchozí použít to očekávané jméno, pod nímž osoba závodí (Missy Franklinová).--Kacir 15. 10. 2015, 20:41 (CEST)

Pro název článku je podstatné očekávané jméno. Tedy u sportovců to, pod kterým závodí, a u umělců to, pod kterým vystupuje. Údaje z matriky jsou důležité pro obsah článku (občanské jméno by v něm mělo být zmíněno), ale ne pro jeho název. Došlo-li ke změně příjmení, lze předpokládat, že někdy bývá dotyčná zmiňována s oběma příjmeními, a to proto, aby si čtenář změnu uvědomil. Nejen v těchto případech bych se tedy snažil zdvojeným příjmením vyhnout. U bývalých málo známých sportovců bych upřednostnil příjmení používané v době aktivní kariéry, MOŽNÁ s výjimkou případů, že se jednoznačně prokáže pozdější změna příjmení. A pokud jde o původní dotaz: U žen, které se vdaly, avšak po svatbě prokazatelně používaly jen příjmení manžela, by se zdvojené příjmení používat nemělo. Převzato (diskuse) 15. 10. 2015, 23:02 (CEST)

Jak to vidím, tak se mohu pod to, co napsal/a kolega/kolegyně Převzato, klidně také podepsat. Speciálně velmi souhlasím s tím, že u umělců/umělkyň je očekávané, ale především rozhodující to jméno (tzv. křestní jméno + příjmení), pod kterým ta osoba vystupuje. Čtenáři od nás neočekávají komplikace, jako že pěvkyně/zpěvačka sice vystupuje pod jménem Samantha Smith, ale ve skutečnosti je vdaná, v průkazu má Samantha Smith-Miller, jenže my to ještě změníme na Samantha Smithová-Millerová. Pak se v tom už nevyzná nikdo, a především si nikdo nemůže hned najít v internetu další informace a třeba podle nich i náš velmi stručný článek doplnit. Takže ta (fiktivní) umělkyně IMHO musí být u nás vedena jako Samantha Smith. --Zbrnajsem (diskuse) 16. 10. 2015, 12:32 (CEST)

Diskuse myslím vyzněla jednoznačně, máme tu však kolegu, který odmítá dodržovat zvyklosti a pravidla Wikipedie a je s ním každá diskuse marná. Prosím tedy o podporu při smaze prosadit zde odsouhlasené. --Jowe (diskuse) 17. 10. 2015, 15:57 (CEST)

Jména hráček na wikipedii

K textu v diskusi od: Jowe (diskuse | příspěvky)‎ (Verze 12971983 uživatele Hanak5 (diskuse) zrušena, návrat odebrané kategorie se lživým shrnutím) namítáme:

Jména hráček basketbalu jsou použíta podle oficiálních dokumentů a publikací Československé basketbalové federace a České basketbalové federace - např.

• Ing. Pavel Šimák: Historie československého basketbalu v číslech (1932-1985), Basketbalový svaz ÚV ČSTV, II. část (1985-1992), Česká a slovenská basketbalová federace
• Čestná listina zasloužilých mistrů sportu, Čestná listina mistrů sportu
• Kompletní konečná evidence reprezentace žen, Stav klubu ligových střelců
• Seznam hráčů a hráček v Síni slávy České basketbalové federace atd.

Proto text od Jowe ke jménům hráček není v souladu s oficiálních dokumenty a publikacemi.

S pozdravem Hanak5 (diskuse) 17. 10. 2015, 16:05 (CEST)

Reakce zde. --Jowe (diskuse) 17. 10. 2015, 16:17 (CEST)

@Jowe: Asi by to byla mravenčí práce, ale každý přesun by potřeboval podložit věrohodným zdrojem, pokud kolega Hanak5 argumentuje jinými. Také je mi podezřelé, že zrovna mezi bývalými basketbalistkami je tak vysoká četnost dvojitých příjmení.
U odkazovaných basketbalových stránek by to mohlo být tak, že je píší stejní lidé, kteří zakládají wikičlánky – nic proti tomu, ale náhodně jsem vybral heslo Stanislava Theissigová-Hubálková. Zdroje z Googlu dávají na tento tvar jen Wikipedii a právě ČBF; naopak jako „Stanislavu Theissigovou“ ji uvádí iDNES.cz a veřejně dostupné rejstříky. Z toho bych dovodil, že Wikipedii ani Českou basketbalovou federaci v tomto případě nelze považovat za věrohodné zdroje, pokud byla zapsaná v rejstřících bez dvojitého příjmení.--Kacir 18. 10. 2015, 01:15 (CEST)

Statistika návštěvnosti stránek

Nevím, zda to sem patří. Rád bych upozornil na to, že už od 12.10. nefunguje statistika návštěvnosti stránek v rámci jejich historie. Dá se s tím něco udělat? --Zbrnajsem (diskuse) 17. 10. 2015, 10:33 (CEST)

Mě to funguje (testováno právě teď). Co přesně Vám na tom nefunguje?--Juandev (diskuse) 17. 10. 2015, 11:48 (CEST)

Tobě se zobrazuje návštěvnost pro 12.10. a později? Mně nikoli.--Kacir 17. 10. 2015, 11:57 (CEST)

Ani mně ne. Ale např. zrovna Pod lípou má statistiky, zdá se, v pořádku. Podobně i jiný namátkový článek. --Bazi (diskuse) 17. 10. 2015, 12:55 (CEST)

Ty Bazim odkazované statistiky u mě končí 12. 10. (dnes je ale už 17. 10.). --Vachovec1 (diskuse) 17. 10. 2015, 13:37 (CEST)

Aha, pravda, i u mně. Já myslel, že jako u Kacířových končí předčasně jen hodnoty v grafu, ale tady končí graf samotný. Tak asi je opravdu nějaký problém. To ovšem tím pádem patří pod technickou lípu. --Bazi (diskuse) 17. 10. 2015, 13:55 (CEST)

Kdyby se to nepodařilo obnovit, tak by to byla docela škoda, užitečný nástroj. --Vlout (diskuse) 17. 10. 2015, 13:58 (CEST)

Pro informaci: Vizte oznámení na stránce autora/správce rozhraní pro statistiky i upozornění jednoho jeho kolegy, že už rok na en.wiki nepřispívá... --Okino (diskuse) 17. 10. 2015, 14:10 (CEST)

Aha. Nevidět bych to jako problém. Krátkodobé výpadky, se vždycky dáli. Na druhou stranu je potřeba s tím počítat. Není to oficiální projekt WMF, je to značně nepřené.--Juandev (diskuse) 17. 10. 2015, 14:44 (CEST)

Dal jsem to i na stránku Wikipedie:Pod lípou (technika). Třeba to někdo z našich techniků spraví. Je to opravdu užitečný nástroj. --Zbrnajsem (diskuse) 17. 10. 2015, 19:17 (CEST)

Kolegové, když přestane běžet stats.grok.se, bude třeba hledat náhradu, ale svět se nezboří! Důležité je, že se pořád ty statistiky zaznamenávají – a to má už nějakou dobu na starosti samostatný analytický tým v rámci Wikimedie. To, že se dosud spoléhali při jejich uživatelsky přívětivém zpřístupňování na projekt nějakého neaktivního wikipedisty, je jejich jediná chyba. Kdo opravdu chce, najde aktuální data se zpožděním pár hodin na dumps.wikimedia.org – akorát to tam teda nedostane naservírováno v pěkném grafu, zato ale po jednotlivých hodinách. Tato hrubá data už měsíce využívám např. ke generování statistik pro Wikizpravodaj MU. I „stats.grok.se“, bude-li se chtít, si odtamtud k sobě může „zmeškaná“ data po znovuzprovoznění opět dotahat a mezeru „zalepit“. Větší katastrofa by bylo, kdyby nestíhaly servery a o čísla bychom nadobro přišly (což se dříve občas stávalo, v poslední době už se ale snad nestává). --Blahma (diskuse) 19. 10. 2015, 19:14 (CEST)

Nevíte někdo o nějakém jiném zobrazovači těchto dat? Na WikiLabs? Kde se nastavují odkazy na externí nástroje v historii? Někde v Mediawiki jmenném prostoru? --21. 10. 2015, 11:48 (CEST), Utar (diskuse)

Zkoušel jsem dumps.wikimedia.org, ale vůbec se v tom nevyznám. Nevidím, jak z toho mám vytáhnout nějaké konkrétní údaje. --Zbrnajsem (diskuse) 21. 10. 2015, 12:29 (CEST)

Podle en:Wikipedia:Village_pump (technical)#Pageview Stats down again jsem našel, že nastavení odkazů na tyto nástroje v historii stránek je umístěno v MediaWiki:Histlegend. --21. 10. 2015, 12:44 (CEST), Utar (diskuse)

Na en:wiki jsem našel následující sdělení: It has been pointed out multiple times here that the page view stats function is down, and has not reported article views since October 11. Takže oni mají úplně stejný problém. Od 11. října 2015 jim stats.grok.se neboli statistika návštěvnosti stránek také nefunguje. A jestli se nemýlím, tak se tam rovněž nenašel nikdo, kdo by to spravil. Jednoho wikipedistu tam jmenují, že by snad mohl pomoci, jenže ... --Zbrnajsem (diskuse) 21. 10. 2015, 15:30 (CEST)

Články o hvězdách wikipedisty Nadvšenec

Zdravím, kolega založil dost článků o hvězdách. V každém má chybu, en:radial velocity je česky radiální rychlost vzhledem k Zemi , ne rychlost pohybu kolem galaktického centra. Tedy pokud se nepletu. Nezdrojuje, nezakládá infoboxy, polovina článku je na smazání, nebudou dva věrohodné netriviální věrohodné zdroje. I když vím, že někteří wikipedisté za něj považují zmínku v katalogu. Mezi horší patří Gl 428, ale to nic.--Mirek256 18. 10. 2015, 07:49 (CEST)

@Mirek256, Nadvšenec: Souhlas, já sám s tím, troufám si říct, mám asi největší zkušenosti. Kolegu sleduji od jeho začátků, doplnil jsem mu infoboxy, opravil desítky chyb, zachraňoval články, už to dělat nebudu. Nechci kolegu urážet, ale docela mi vadí jeho alibismus k vyplňování infoboxů a podepisování diskusí. Je prý problém a velmi složité napsat čtyři vlnovky. Nechápu... --OJJ, Diskuse 18. 10. 2015, 08:18 (CEST)

Třeba neví jak se podepisuje, já vždy ikonkou tužky...--Mirek256 18. 10. 2015, 08:23 (CEST)

@Mirek256: Pochybuji ([2]... --OJJ, Diskuse 18. 10. 2015, 08:29 (CEST)

Zdravím, kolega zas řádí, Gl 868, je schopný tvrdit, že hvězda 7. magnitudy je vidět pouhým okem ze Země. I když na italské wikipeii stojí opak. Zas se mohu mýlit, ale myslím, že chyba vznikla překladem přes google. Non je asi italsky ne.--Mirek256 18. 10. 2015, 13:48 (CEST)

Tak třeba by pomohlo, kdyby viděl, že řada jeho článků je pro svou nekvalitu nakonec smazána. --Vlout (diskuse) 19. 10. 2015, 19:23 (CEST)

Upozornění

Zdravím, v posledních pár dnech jsem si všimla zvýšené aktivity začátečníků při editaci článků o obcích. Velká část z nich porušovala autorská práva (viz seznam). Kontaktovala jsem jednoho z těch nováčků e-mailem, jestli nejsou náhodou z nějakého kurzu školy nebo knihovny. Jsou z UPOL z nějakého předmětu pro 200 studentů. Deadline mají do dnešní půlnoci. Asi jim nikdo nic nevysvětloval, jen zadal, ať opraví nebo doplní nějaký článek, takže to podle toho vypadá. Píšu to sem, kdyby vypukla nějaká apokalypsa… --Jana Lánová (diskuse) 18. 10. 2015, 17:51 (CEST)

@Jana Lánová: Taky jsem si toho všiml a několik copyvií označil. Upřímně myslím, že tyto úkoly pro studenty nejsou vhodné, protože tím přidávají práci druhým. OJJ, Diskuse 18. 10. 2015, 17:56 (CEST)

@OJJ: Já si myslím, že vhodné jsou, ale musí se to lépe udělat. Např. něco jako Studenti píší Wikipedii a předpokládat, že studenti nejsou moc informačně gramotní (autorská práva, zdrojování, typografie). --Jana Lánová (diskuse) 18. 10. 2015, 18:10 (CEST)

@Jana Lánová: Abych to upřesnil - vhodné, pokud se studentům osvětlí základní pravidla. Bohužel teď jsem zase musel označit jeden článek... OJJ, Diskuse 18. 10. 2015, 18:12 (CEST)

Ahoj Jano, díky za vyšetřování, kdyby se zjistilo, který učitel to je, odkaž ho prosím klidně na nás :-) Dík, --Vojtěch Dostál (diskuse) 18. 10. 2015, 20:06 (CEST)

vícero souřadnic v článku

prosím o radu. Píšu článek o izraelské osadě, kde v iboxu budou souřadnice a loc map. To umím. Ale v samotném textu budu mít 2 odstavce: o původní a nynější poloze osady. Na začátku každého odstavce bych rád přímo v textu, respektive hned pod nadpisem odstavce měl řádek se souřadnicemi. Je na to nějaká šablona? Díky, --Davcza (diskuse) 21. 10. 2015, 09:15 (CEST)

{{Souřadnice}}. --Matěj Orlický (diskuse) 21. 10. 2015, 09:21 (CEST)

Díky, kdyžtak koukněte/koukni, jestli jsem to udělal typograficky správně... ehm prostě, jestli to nevypadá blbě ;-) Migron --Davcza (diskuse) 21. 10. 2015, 09:55 (CEST)

Použil jsem stejně, ještě je vhodné souřadnice odlišit vyplněním parametru název. Jinak správně to mělo být na Wikipedie:Potřebuji pomoc. --Matěj Orlický (diskuse) 21. 10. 2015, 10:14 (CEST)

Nadvšenec

Zdravím. Upozorňuji znovu na editační aktivitu kolegy Nadvšenec (viz také shora). Na Wikipedii je 2 měsíce a již založil přes 200 článků – bohužel vesměs subpahýlů nebo nebo plně neověřených pahýlů. Někdy i velmi zmatených článků jako je např. Antifeminismus nebo Jáství. Když je vyzván k doplnění, doplní dvě, tři nic neříkající věty, anebo něco, co je v přímém rozporu s původním stavem článku, např. departement Gracias a Dios se nejdříve nachází v centrální části Hondurasu a poté stále tam a současně v nejvýchodnější části Hondurasu (začínám mít mírné podezření, že jde o reinkarnaci kolegy Toma646). Napadá někoho nějaká přiměřená reakce na toto editování? Při tomto tempu se asi časem nebudeme stačit divit. --Vlout (diskuse) 24. 10. 2015, 18:49 (CEST) (Přidán ještě jeden příklad. --Vlout (diskuse) 24. 10. 2015, 19:02 (CEST))

Vzhledem k tomu, že kolega dle svých slov naše řady opustil, tak je nějaká další akce zřejmě zbytečná. --Mates (diskuse) 24. 10. 2015, 19:27 (CEST)

Nejde o reinkarnaci wikipedista:Toma646, má jiný styl i způsob žertování, viz prvovýstup, chybí i typické chyby, kterým se wikipedista:Toma646 prostě neubrání. Je pravděpodobnější, že Wikipedista:Nadvšenec byl nováček. Jen jsem zběžně projel založená hesla - Jáství (viz Bytostné já) je myslím jasné, to je základní pojem , Prvovýstup, Čoktština, Explicit, Abúkir, Abú Firás al-Hamdání, Accursius, Eriks Ādamsons.'Ebdúlla Gorán… Jsou to pahýly nicméně v pořádku. Pro ty kdo mají podobným situacím zabránit - zkuste si projet diskusní stránku autora a popřemýšlet, kde soudruzi z NDR udělali chybu (samozřejmě že nikde, všechno je přesně podle pravidel). Zajímavé onálepkování požadavky na ozdrojování u Jáství, někdo si dal skutečně práci, co věta to požadavek na zdroj. Vskutku noblesní, řekla by moje známá z Prahy. Zkuste pro příštího podobného začátečníka něco změnit, to je vše co nyní zmůžete. Druhou možností je zhodnotit, že si za svůj odchod může ten spamer sám a nic neměnit. --I.Sáček, senior (diskuse) 25. 10. 2015, 07:36 (CET)

@I.Sáček, senior: Já bych i podle ne příliš kvalitnímu pravopisu usoudil, že je to nějaký školák. Myslím, že pokud na wiki chce mít památku v podobě diskuse, bylo by vhodné tam něco mírně povzbudivého napsat. Souhlas s I. Sáčkem, že Toma má jiný styl. Stejně mi ale přijde, že Toma je tu takový Hare Krišna, myslím si, že kdyby byl ban pod nějakou podmínkou zrušen, tak...OJJ, Diskuse 25. 10. 2015, 08:14 (CET)

@Wikipedista:OJJ Něco mírně povzbudivého tam napíšu. Wikipedista:Toma646 bohužel nedokázal splnit co slíbil. Snad ani nemohl, ačkoliv se snažil. Pokud se vrátí, bude se situace opakovat. A on bude opět trpět, víc než wikipedie. --I.Sáček, senior (diskuse) 25. 10. 2015, 09:21 (CET)

Dle článku Gracias a Dios (departement) se jedná o školáka, protože napsat Tento honduraský region je jen zřídka obydlem je naprosto originální, takové chybky jsem snad nedělal ani já v pár slovech, a opravdu je větička okopírovaná, mé chybky tam nejsou. Skoro to je z naší strany mobbing, ale je jiné řešení?--Mirek256 25. 10. 2015, 08:58 (CET)

@Mirek256:

• těchto „máloznámích“ obcí
• velice rád, kdyby jste moje
• že je to nezávislí projekt,

Mám pokračovat? Podle mne je to nějaký třeťák, jenž chtěl pomoci... Je třeba mu tam napsat něco na povzbuzení. OJJ, Diskuse 25. 10. 2015, 09:17 (CET)

Osobně si myslím, že byste se mohli podobných soudů raději zdržet. Zvláště u lidí, jež zřejmě neznáte. Dotyčná věta, kterou Mirek převzal, nebyla napsána tímto kolegou. Zakládání článků na hranici subpahýlů není zas takový problém, aby to mělo vést k vyhnání zjevného nováčka. Každý někdy začínal a prvotní editace málokdy ukážou celkový potenciál. Pan Sáček má myslím pravdu, že to chce napříště více trpělivosti a shovívavosti. --Mates (diskuse) 25. 10. 2015, 11:18 (CET)

Vzhledem k množství diskuzí byla s kolegou až nadmíra trpělivosti a shovívavosti, ovšem místo toho, aby se nejdříve naučil, jak Wikipedii psát, tak psal jako utržený z řetězu, a to nekvalitní (sub)pahýly. Podle mě velmi dobře věděl, co dělá. --Vlout (diskuse) 25. 10. 2015, 16:07 (CET)

V podstatě souhlasím s Vloutem, nedělal bych s kolegy nějakého mučedníka. Pokud mi něco neuniká, tak on v zásadě nechtěl přistoupit na to, že nejsme slovenská Wikipedie a máme přísnější požadavky na velikost článků. Také myslím, že věděl, co dělá a přispíval nevhodným způsobem poměrně dlouho. Jinak souhlasím s maximální vstřícností vůči nováčkům a ano, každý jsme nějak začínal, vše má ale své hranice. --Remaling (diskuse) 25. 10. 2015, 17:00 (CET)

@Remaling: Ano, Wikipedie:Buďte laskaví k nováčkům, jenomže Nadvšenec toho využívá. Místo aby opravil chyby sám, požádá ostatní = mě, protože jsem ho přivítal, takže jsem byl vkladač infoboxů, věčný korektor. Za tohle bych měl dostat, s prominutím, nějaký řád nekvětšího blbečka. OJJ, Diskuse 25. 10. 2015, 17:05 (CET)

Podle toho co vidím začal editovat v srpnu 2015. Já třeba na hesla infoboxy nevkládal (během editací) dosud celkem pravidelně. Nanejvýš je kopíruju a upravuju. Jsou lidé kteří to zvládnou lépe. Asi jsem byl špatný editor. Je dobře, že je aspoň někdo, kdo si přečetl nápovědu, neměl nikdy problémy, nedělal chyby a nikdy pomoc nepotřeboval. Jsou wikipedisté kteří podle diskuse za stejnou dobu (od začátku editace) neměli nikdy žádné problémy. Já bych to nedokázal. Já se dodnes považuji za začátečníka a nemohu nyní kamenovat. Já bych se klidně na místě wikipedisty:Nadvšenec ocitnout mohl. Mé překlady vždycky měly chyby, včetně pravopisu (zvláště nových pravidel), potřebovaly opravy a byly považovány za "strojové". Spoléhám na to, že po mně někdo chyby opraví, protože sám je nevidím. Jestliže někdo s někým na wikipedii nedokáže jednat s trpělivostí a klidem, jednat by s ním neměl, mohl by jej odradit nebo stresovat, vytvořit konflikt. Sám se toho pravidla držím. Ohledně zákazu/nezákazu vytváření pahýlů platí konsensus, že je lepší nevytvářet pahýly o určité velikosti. Heslo jakékoliv velikosti lze smazat. Všechno lze řešit. S chladnou hlavou. Nicméně znal jsem osoby které samy sebe považovaly dokonalé, třeba jen proto. že se modlily pravidelně a dodržovaly všechna přikázání. Ostatní považovaly za póvl. Dnes doufám nikoho takového neznám.

Wikipedie vítá editory, kteří se pokouší pomoci. Zakládáním hesel, rozšiřováním, opravami i kategorizací. Nicméně může být, že pro některé editory je neustálé opravování zátěží a hesla by podle nich měla být vytvořena ihned úplná a bezchybná. A samozřejmě nikoliv jako copyvia. To jsou zastánci imedialismu. Zastánce imediatismu byl například Wikipedista:Toma646. Stálo by zeptat se na vysokých školách, někteří rektoři, profesoři a docenti třeba budou opravdu taková hesla bezchybně zdarma tvořit. Když je to trpělivě naučíte. Neznám ale žádného takového. Jen se usmívají, když s nimi o tom mluvím. Pokud někdo nechce někomu pomáhat, obvykle nemusí. Pokud na wikipedii někdo dělá úmyslně rotyku, jsou nástroje jak jej zablokovat. Zkuste navrhnout trvalé zablokování osoby Wikipedista:Nadvšenec, že vytváří pahýly a od srpna se moc nepoučil, pokud myslíte že je to nutné a ohrožuje to wikipedii a Řád. Je to dobrý nápad? To je k obecnému problému a vysvětlení asi všechno co jsem mohl napsat. --I.Sáček, senior (diskuse) 26. 10. 2015, 08:00 (CET)

Zajímavé. Někdo je za masové zakládání pahýlů chválen a hýčkán (Diskuse_s_wikipedistou:Jowe#Pah.C3.BDly), jiný se dočká zablokování a nakonec je vyštván. Nezavání to trochu dvojím metrem? Těžko lze brát wikipedii vážně, když všechny ty lákavé proklamace "Editujte s odvahou, když uděláte chybu, my to napravíme" se ve skutečnosti ukazují jen jako prázdné fráze.--212.96.182.2 26. 10. 2015, 12:25 (CET)

Tak tomu přece není. Kolega byl přivítán, jeho chyby byly zkušenějšími editory opravovány a smysl oprav byl nováčkovi vysvětlován. Práci na Wikipedii je však třeba se naučit, třebas postupně, a kolega nedal svými příspěvky najevo, že by k tomu byl ochoten. Přívětivost k nováčkům spočívá v tom, že jejich chybu s vysvětlením opravíme jednou, dvakrát, třikrát, nikoli však padesátkrát. Vaše srovnání a námitka dvojího metru kulhá: je rozdíl tvořit pahýly, které kromě malé délky netrpí žádnou zvláštní vadou – leda o nich může kdo má čas a chuť teoreticky diskutovat a citovaný kolega nebyl zdaleka jen chválen a hýčkán – a tvořit pahýly, které mají zásadní formální i obsahové nedostatky a vyžadují urgentní zásahy (= práci) jiných.--RPekař (diskuse) 26. 10. 2015, 18:17 (CET)

@RPekař: Naprosto přesně! Znám tu nováčky, jako například Jani Šibalovou, která je snaživá, stačí se podívat, jak vynaložila s radami v diskusi. Nadvšenec ale spíše využívá druhé. Řeknete mu, aby opravil chyby a on Vám pošle odkaz na všechny články, abyste je opravil. Tomuto se neříká nevědomost nováčka, ale, s dovolením, manipulace. OJJ, Diskuse 26. 10. 2015, 19:11 (CET)

Kolega Nadvšenec je velmi originální editor. Skutečně se do toho vrhl nadšeně, ale vcelku asi bez velkých znalostí. Co uviděl, to zužitkoval. Rád bych upozornil na „jeho“ článek Jáství. Ten by měl IMHO být zachován, je na něj plno odkazů na jiné národní Wikipedie (de:wiki - článek „Selbst“). Provedl jsem tam jakousi první wikizaci. Úsměvné bylo, že kolega označil Sigmunda Freuda za neurologa (byl-li jím snad původně, tak o tom zatím nevím). Otázka je, zda ten výraz „jáství“ opravdu takto v odborné literatuře existuje. Pokud ano, tak to tak zůstane, pokud ne, dá se ten název přejmenovat na ten správný. Kdyby tady byl někdo jiný, který by dalšími editacemi zabránil urgentnímu smazání článku, tak bych byl rád. Jinak se postupně, snad zavčas, o to pokusím sám. --Zbrnajsem (diskuse) 26. 10. 2015, 18:32 (CET)

Právě že z kolegovy diskusní stránky to nevypadá, že by se s ním jednalo moc trpělivě a vstřícně. Jenom se mu mechanicky lepily šablony, co všechno dělá špatně, i když dotyčný zjevně nechápal, co se po něm vlastně chce - a pak se na něj všichni sesypali jako vosy, začali ho urážet a obviňovat z loutkaření. Víte, to je právě ten princip otevřené encyklopedie, že na ni chodí všelijací lidé, třeba občas i takoví, co nám připadají divní. Proto je na místě individuální přístup a taky třeba trocha té psychologie a diplomacie (jak výstižně píše pan Sáček). Kdo to neumí nebo nechce, měl by se raději vyhýbat tomu, aby komunikoval s nováčky a vystupoval jménem celé Wikipedie. Škody bývají nedozírné. To není jenom jeden otrávený zájemce o přispívání, takový člověk se svými zkušenostmi svěří dalším a odradí je taky. Zkuste si někdy přečíst třeba diskuse na Lupě, jakou tam má komunita české Wikipedie pověst.

Chtělo by to zkrátka uvědomit si, že tento projekt je závislý na práci dobrovolníků. Přístupem "Buď budeš dělat přesně to, co ti poručíme, nebo vypadni" se jich opravdu mnoho nepřiláká.--212.96.182.2 27. 10. 2015, 00:35 (CET)

Svatá pravda! A to jsem bez vyznání. --Leotard (diskuse) 27. 10. 2015, 07:08 (CET)

Takový přístup jsem naštěstí vůči kolegovi nezaznamenal. Naopak, diskutovalo s ním velmi vstřícně velké množství členů komunity, ale jeho přístup se zkrátka vůbec nezměnil. A podstatná je kvalita Wikipedie, ostatně kvůli tomu zde všichni editují (Wikipedie je encyklopedie, ne věc na hraní). Jestli jste přesvědčen, že na tom zas až tolik nesejde, tak tento pocit je mylný. --Vlout (diskuse) 27. 10. 2015, 08:02 (CET)

@Vlout, Leotard: Ano, jestli mohu něco říci, docela mě zaskočila odpověď na to, aby Nadvšenec své diskusní příspěvky podepisoval kliknutím na ikonku tužky. Podívejte se prosím sem, reakce mluví za vše. Já za nováčka považuji toho, kdo je tu třeba 2 týdny a rozkoukává se, ne toho, kdo je tu dva měsíce, stále je upozorňován na chyby, které dělá a nechce je řešit. Já tu po dvou měsících už měl založený i svůj portál a myslím si, že nejenom já. Uvědomte si tu všichni, že po třech měsících se již tady někdo může teoreticky stát správcem. --OJJ, Diskuse 27. 10. 2015, 08:08 (CET)

Takže ještě jednou, a naposled k této věci, a jen proto, že se mne opravdu hluboce a osobně dotkly destruktivní příspěvky některých wikipedistů zde. Protože jsem uvedené jednání od daných osob nečekal. Opravdu zjišťuji, že wikipedii úpravy které jsem tupě prováděl (podle jimi deklarované politiky wikipedie) opravdu poškodily a zjevně je to jiné místo, než jsem myslel. Na negativní efekty, tedy nevhodnost srovnávání schopností sourozenců se zeptejte svého pediatra. Ale poradí i každý dobrý rodič. A vážně mne překvapil přístup wikipedisty:JVS jenž smysluplně upravil heslo Wikipedie:Nechovejte se jako vůl a (právě teď nevhodně, v dané situaci) upozorňuje, že překlad hesla Tapio wikipedistou:Nadvšenec je nedopřeložený (obsahuje cizí slova, zjevně například výraz "Tapio" a další cizí jména) a může být smazán. Zprávu nepovažuji ani za urgentní ani za smysluplnou a v dané situaci by asi dovedla vytočit Buddhu. Takže mám otázku - "Je v tom opravdu záměr? Má koordinované úsilí komunity vůči dané osobě cíl? Je tento cíl žádaný, nebo v neřešený většinovou vůlí komunity?" Neúsměvné informace pro osobu s humanitním vzděláním (které nemám) a ty, jenž by chtěli upravovat heslo "Jáství": Jáství je základní a ve společnosti a mnoha oborech veřejně debatovaný pojem myslím tak posledních sto let. Sigmund Freud byl i neurolog. Přečtěte si třeba dané téma wikipedii než začnete s úpravami, aby jste načerpali povrchní základní znalosti oboru. Díry jsou v pořádku, podpalubí wikipedie je jiným směrem. --I.Sáček, senior (diskuse) 27. 10. 2015, 08:04 (CET)

I když se kolego můžete cítit dotčen, nedělejte to, co vytýkáte ostatním. Řeči o pediatrech, rodičích apod. nejsou úplně na místě. Co se týče článku Tapio, to je velmi dobrý příklad toho, jak zde kolega pracoval. Zakládal velké množství nekvalitních článků, místo toho, aby se učil editovat. Tím ovšem přidělával velké množství práce ostatním a z jejich reakcí si vůbec nic nedělal, což pak při jeho produkci muselo dříve či později skončit zablokováním, anebo přetvořením Wikipedie do podoby souboru nesmyslných subpahýlů. Opravdu si uvědomte, kvůli čemu zde jsme. --Vlout (diskuse) 27. 10. 2015, 08:14 (CET)

@Vlout, I.Sáček, senior: Patrně zase budu nařčen, že se samochválím, ale v době, kdy Nadvšenec teď edituje, jsem založil i toho svého makaka, což se týče asi i všech ostatních editorů, například Bulteriera47, jenž ve stejném čase dotáhl pandu mezi DČ. Jenže kolega Nadvšenec nechce do ničeho vložit špetku víc práce. Sepisuje si, kdy dosáhne dvoustovky článků, to je sto článků měsíčně! Většina z nich jenom druhým přidávala práci, viz ty hvězdy. Desítky článků, všechny špatně a druhý to pak všechno musí opravovat. To zahlcování nekvalitními polosubpahýly mi už opravdu připomíná plíživý vandalismus. --OJJ, Diskuse 27. 10. 2015, 08:20 (CET)

@wikipedista:Vlout Zjevně nevím co zde dělám a současně vytýkám. Pediatr v dané věci -nevhodnost srovnávání schopností sourozenců- poradí lépe než gynekolog. Omlouvám se, pokud máte nějaké problémy s rodiči nebo pediatry. Pokud bych uvedl pouze "zeptejte se svého lékaře" asi by to nebylo lepší. Asi téo chce formulovat ještě jinak, nechme to plavat, s Vaším dovolením. Já se s rodiči vidím obvykle několik minut na Svátek zesnulých, takže s nimi problémy nemám. Prohodí pár slov a odjedou, mají to po cestě. Takže díky za upozornění, pokud Vám zmínky o pediatrech a rodičích vadí omlouvám se. Nereflektujte je. --I.Sáček, senior (diskuse) 27. 10. 2015, 10:33 (CET)

Skutečně si to už odpusťte, Vaše poznámky o problémech druhých začínají být docela obtěžující. --Vlout (diskuse) 27. 10. 2015, 10:49 (CET)

Jinak si myslím, že brzo můžeme očekávat nové články od další z Tomových reinkarnací. --Vlout (diskuse) 27. 10. 2015, 12:08 (CET)

Pro všechny ochránce tohoto uživatele: článek Pravlast, založen s jedinou větou. --Jan Kovář^BK (diskuse) 27. 10. 2015, 20:28 (CET)

Nezastával jsem se tohoto kolegy osobně, ale práva nováčků na omyl a na slušné zacházení jako základního principu, na kterém Wikipedie stojí. Jistě, někteří uživatelé jsou problémoví, ale v civilizovaném světě platí presumpce neviny. Mimochodem: téma pravlast existuje, třeba anglická wikipedie má o ní docela obsáhlý článek [3]. Ale čeští wikipedisté místo rozšiřování raději všechno hned smažou. To je právě ta kvalita wikipedie...--212.96.182.2 28. 10. 2015, 19:10 (CET)

Pohrdání pravidly wikipedie a přehlížení podnětů ostatních wikipedistů snad přeci nespadá mezi nováčkovské chyby...? Jaký je asi očekávatelný vývoj jednání uživatele, kterého něco jako názor ostatních členů komunity vůbec nezajímá, který se 'řeč wikipedie' jednoduše nechce učit a dává to okatě najevo? Osobně jsem rád, že má wikipedie nějaké imunitní reakce, předejde se tím znásobení zbytečných rozepří a výlevů o týden, měsíc, půlrok později. Měli bychom být k nováčkům vstřícnější a vůči sobě chápavější, zde se ale podle mého názoru 'pláče na špatném hrobě'. Vojtěch Zavadil (diskuse) 28. 10. 2015, 21:44 (CET)

„[V]šechno hned smažou“ není úplně přesné. Je-li vložena šablona k urgentnímu rozšíření (protože subhapýly Wikipedie nechce), je vkladateli dána lhůta jednoho týdne, aby článek rozšířil. To znamená, aby z jedné, dvou vět za tuto dobu udělal alespoň jeden odstavec – což by v případě encyklopedického tématu, které si zaslouží samostatný článek, nemělo být zase tak těžké. Nebo ano? Jde-li o nováčka, je vždy navíc na místě vstřícnost a pochopení, např. zodpovědět jeho (případné) dotazy. Jestliže však nějaký kolega za dva měsíce založí 200 subpahýlů, jedná se o zvláštní případ, kdy lze mít za to, že mu asi na jejich osudu příliš nezáleží. Kdyby ano, pravděpodobně by na výzvy k rozšíření po prvních dnech reagoval tak, že přestane produkovat pouze subpahýly a začne se naopak věnovat tomu, aby z nich byly encyklopedické články. Když to nedělá, buď je rozšíří někdo jiný, nebo budou smazány. Až tak je to jednoduché. Není samozřejmě ale vůbec na místě požadovat jejich rozšiřování po všech ostatních (třeba i po Vás, neboť pro tvorbu Wikipedie netřeba mít účet, že ano), protože tu povinnost nemají. Všichni jsme zde dobrovolně. --Vlout (diskuse) 28. 10. 2015, 22:17 (CET)

Je fakt, že tato kauza některé odhaluje některé známé a možná i nové problémy současné Wikipedie. Známý problém je, že nakládání s nováčky se odosobňuje a více se lepí šablony a pod., což je zpravidla matoucí, stresující a nutno dodat odrazující. K těm novým věcem: Já si povšiml této diskuse skrze explicit, což byl překlad z FILITu obohacený o několik informací, které byly ale fakticky zcela chybné - kolega Nadvšenec si tedy něco vzal z "rad" dalších kolegů, že je třeba rozšiřovat článek za každou cenu, čímž se stal pro Wikipedii velmi nebezpečným editorem (pokud někdo systematicky zanáší chyby, což naneštěstí v poslední fázi i kolegy Nadvšence bylo patrné, tak není dost dobře možné ho chválit). Ale zároveň dobře nezafungovala práce komunity s nováčkem, navíc medvědí službu poskytli i megalomané, kteří mají potřebu za subpahýl označovat i dle mého normální pahýly (např. první verze čl Cášský mír (1668) [4]), což ho nutilo dohledávat nové informace, což se ukázalo být nad jeho síly. Nutno dodat, že zcela katastrofální situace nastala u Pravlasti [tam zafungovalo i to, že slovenský import z FILITu nebyl propojen s ostatními články, takže to na první pohled vypadalo, že články existují jen na české a slovenské Wikip.]. Jan Kovář tady "dokazuje", že Nadvšenec je nějaký padouch nezasluhující jakoukoliv obhajobu a místo aby se deset minut strávilo nad doplněním jedné věty k doplnění subpahýlu na pahýl, tak se článek smaže s vysvětlením "ani ne subpahýl" (což je nesmírně ofenzivní vůči autorovi, vzhledem k tomu, že Wikipedie definuje subpahýl jako článek rozsahu "nic až superstručná slovníková definice"...). Je fakt, že člověku je trochu líto, protože se zdá, že by kolegův entuziasmus bylo možno nasměrovat trochu lepe. --marv1N (diskuse) 28. 10. 2015, 21:53 (CET)

Myslím, že Vám v tom nikdo nebrání. --Vlout (diskuse) 28. 10. 2015, 22:19 (CET)

dle mého normální pahýly (např. první verze čl Cášský mír (1668)) - Podobně "dlouhé" a "obsažné" články jsou zde dle dlouhodobých zvyklostí zkrátka označovány za subpahýly. Viz bod č. 1 na Wikipedie:Subpahýl#Rozdíl mezi pahýlem a subpahýlem (Pahýly jsou v podstatě dostatečně dlouhé na to, aby obsahovaly částečnou informaci. Subpahýly nejsou obyčejně delší než slovníková definice nebo jsou pouhou zprávou o existenci objektu a zpravidla obsahují pouze informace, které by věděl každý). Pokud je ono "megalomanství" (= být víc encyklopedií než zkratkovitým výkladovým slovníkem) závadné, sám se tomu přizpůsobím (ač se mi to líbit nebude), ale v tom případě je však nutné nejprve zrušit statut subpahýlu.

Sám jsem se snažil kolegovi vysvětlit, aby článek zakládal alespoň ve formě krátkého odstavečku (Diskuse s wikipedistou:Nadvšenec#Problémové články). Jak je vidět, snaha moje i následně ostatních nebyla z jeho strany prakticky nijak reflektována. Zakládá další a další články na úplné hranici subpahýlu, sám píše, že se vybírá ze slovenské wiki ty nejkratší články, ke kterým doplní jednu jednoduchou větu (naposledy právě teď Hay Group), stále se ptá po nějaké pevné hranici subpahýlu.... Navíc tematicky se pohybuje z jednoho konce vědění na druhý a k založeným se až na výjimky nijak nevrací, což mi dost připomíná bod č. 3 na Wikipedie:Subpahýl#Rozdíl mezi pahýlem a subpahýlem: Subpahýly jsou obvykle tvořeny jen proto, že je vytvořit lze, a jejich autor je opustí, aniž by je dále sledoval.

místo aby se deset minut strávilo nad doplněním jedné věty k doplnění subpahýlu na pahýl - Každý editor může do článku zasáhnout. Úlohou správců není zachraňovat každý článek, který je založen v katastrofálním stavu, nebo je přes urgentní šablonu ohrožen odloženým smazáním. To není v lidských silách, ani v silách nadlidských nebo božských správců. Primární odpovědnost nese zakládající editor a pokud mu v jeho snaze pomůžou ostatní, jenom dobře. Nicméně u editora, který byl tolikrát upozorňován a informován, co je špatně, co se většině lidí na jeho práci nelíbí, a který tu zakládá "články" skoro jak na běžícím pásu, není možné neustále opravovat a doplňovat desítky nebo stovky chyb a nedodělků.

Osobně si myslím, že dobré vůle bylo ze strany wikipedistů již dost. Jeho diskuse není jenom oblepena šablonami, řada lidí se mu skutečně pokoušela vysvětlit co a jak. Bohužel si ale jede stále po svém... --Harold (diskuse) 28. 10. 2015, 22:25 (CET)

@Marv1N: „Jan Kovář tady "dokazuje", že Nadvšenec je nějaký padouch nezasluhující jakoukoliv obhajobu a místo aby se deset minut strávilo nad doplněním jedné věty k doplnění subpahýlu na pahýl, tak se článek smaže s vysvětlením "ani ne subpahýl" (což je nesmírně ofenzivní vůči autorovi, vzhledem k tomu, že Wikipedie definuje subpahýl jako článek rozsahu "nic až superstručná slovníková definice"...)“ … Tady se musím ohradit. Na článek jsem zde upozornil právě proto, aby jej „ochránci“ (ano, přiznávám, špatně zvolené slovo) mohli včas rozšířit (sám jsem na něj přišel chvíli před odjezdem do práce a jestli jste si nevšiml, já jej nesmazal, i přesto, že byl označen na rychlé smazání). À propos, nahlédl jste vůbec do kolegovi Nadvšencovi diskuse? Myslím, že jsem jeden z těch, kteří mu tam trpělivě radí a přistupují k němu spíše mírněji. Nicméně, jeho přístup („Pokud bych po vás ještě něco chtěl, tak leda s možným rozšířením článku Prvovýstup. Nevím proč, asi je podle některých wikipedistů zbytečný nebo patří do Wikislovníku, a já nevím co s ním udělat/upravit, nebo jsem líný ho ještě nějak vylepšit.“) mi nepřijde jako přístup někoho, kdo se opravdu snaží. A asi nejlépe to shrnul kolega Harold, pod to se klidně můžu podepsat. S pozdravem --Jan Kovář^BK (diskuse) 29. 10. 2015, 07:57 (CET)

@Jan Kovář BK: Zdravím, doporučil bych také přečíst Diskuse s wikipedistou:Nadvšenec#Vícenásobný překlad, to jen k té snaze ohledně podepisování diskusí... Souhlas s tím, že Nadvšenec jenom píše a pak neopravuje chyby. Jinak, je Vám milejší tykání nebo vykání, abych věděl. --OJJ, Diskuse 29. 10. 2015, 08:34 (CET)

Ke kolegovi Nadvšencovi: metodou práce se pro Wikipedii stal nebezpečným, to je bohužel pravda. Já jsem poukazoval čím si za tento výsledek můžeme sami přístupem k nováčkovi (k Vloutově poznámce, že mi nikdo v ničem nebráním: to je věc, která bohužel měla být podchycena v začátcích, dnes si myslím, že bychom měli naladit smířlivější tón a na druhé straně Nadvšenec by si měl odpočinout od Wikipedie a vrátit se třeba za rok a stát oporou komunity...). Ad subpahýl: Definice asi známe všichni a je nám jasné, že umožňují celou škálu výkladů, nicméně z příkladů se spíše zdá, že krátké encyklopedické definice typu Cášského míru (které nota bene tvoří jádra encyklopedii "malých forem", tedy všech krom Otty a Riegera) bychom za subpahýly neměli označovat ("dostatečně dlouhé na to, aby obsahovaly částečnou informaci" vs. "informace, které by věděl každý"). Odvolávání na "dlouhodobé zvyklosti": Bohužel tady skutečně dochází k svévolnému rozšiřování minimální délky, což lze vysvětli rozšiřující se a zlepšující se Wikipedii (to je ještě pochopitelné). Ale souvisí s tím povýšenecké zavádění kategorie "ani-ne-subpahýlů". Dokážu si představit, že někomu může být z důvodu nejasnosti definice subpahýlu smazán článek typu Cášský mír po dvou týdnech vložení příslušné šablony, nicméně co se stalo u Pravlasti, je neblahý výsledek tohoto vývoje: Zcela standardní subpahýl (jednalo se přeloženou sk:Pralvasť) byl smazán, přičemž mazající Jan Polák v sobě objevil skrytého literáta, který se nespokojí se standardní formulí "vypršela lhůta pro rozšíření", ale musí vymýšlet zcela nesmyslnou avantgardu. Navíc si nejsem jist jestli proběhla procedura zcela správně, Jan Kovář se "podřekl" (ale doufám, že jen přeřekl), že byl označen šablonou "rychlého smazání" (článek jsem viděl, než jsem ho stihl rozšířit byl smazán a díky Polákově lidové tvořivosti můžeme jen odhadnout na základě jaké šablony) a podle Wikidat se zdá, že tomu dva týdny dány nebyly. Přinejmenším tohle je podpásovka, za kterou komunita dluží Nadvšencovi omluvu. Vraťme se ke kolegovi Nadvšencovi: Má zřejmě problém uchopit, co všechno se na něho sype (a nutno dodat, že řada informací je pro život na Wikipedii velmi důležitých a pokud si v tom neudělá jasno, tak špatné dopadne), nicméně jak poznamenává Harold, ty informace mu předává spousta lidí, všichni tito lidé by si měli dát pozor, jestli mu nesdělují osobní pocity s volnou vazbou s reálným wikiživotem, nebo přímo bludy (např. Jan Kovář našemu nováčkovi vysvětluje, že jednovětný článek není "ani subpahýl", což je nonsens, který ale nováček nedokáže odhalit). --marv1N (diskuse) 29. 10. 2015, 12:41 (CET)

Jednovetné články

Z Oznámení přesunul --Vlout (diskuse) 27. 10. 2015, 22:13 (CET)

Zdravím českú wikikomunitu, neviem či môj príspevok patrí zrovna sem, no ak nie, tak ho keď tak presunte do správnej sekcie.

Keďže som čiastočne aktívny aj tu, všimol som si aktivitu kolegu Nadvšenca, predovšetkým problematiku tvorby jednovetných článkov, ktoré zakladá prekladom z sk.wiki a ktorá sa rieši na jeho diskusnej stránke. V prvom rade musím opraviť Jana Kovářa BK ohľadom vyjadrenia „ že slovenská Wikipedie má jiná pravidla“, to je síce pravda, no akceptácia jednovetných článkov k nim určite nepatrí! Keďže Nadvšenec prekladá predovšetkým jednovetné články. Na sk.wiki nie sú články takéhoto rozsahu tolerované a sú mazané pri zakladaní. Problém je predovšetkým s tzv. importčlánkami, ktoré boli naimportované v začiatkoch, kedy situácia bola výrazne odlišná. Problematika takýchto článkov sa riešila viackrát. Padali návrhy na zmazanie takýchto článkov, presun do wikislovníka, systematické rozširovanie a pod., no ku zhode akosi neprišlo, a tak sú tieto články dodnes tolerované, najčastejšie s odvolávaním, že ide o ozdrojované články, ktoré by bolo škoda mazať. Každopádne nesúďte [5] sk.wikipédiu podľa takýchto článkov.

Každopádne chcem vyzvať aj ostatných kolegov, aby pri prekladaní článkov zvážili, či články takéhoto rozsahu vôbec prekladať. --BT (diskuse) 27. 10. 2015, 22:04 (CET)

Flur (Gelände)

Upozorňuju, že k takto pojmenovanému německému článku NELZE přes interwiki přiřadit článek Plužina, jelikož plužina je podle svojí definice blízká pojetí moderního pojmu extravilán. Na tomto screenshotu GISu Meklenburska-Předního Pomořanska jsou v rámci katastrálních území zakresleny aji hranice územních jednotek, označovaných právě termínem "Flur", ale čert ví, jak by se to dalo přeložit, protože jejich hranice klidně procházijou zástavbou sídel, takže se rozhodně nemůže jednat o extravilány (a jak jsem už napsal), tak ani o plužiny. --Kirk (diskuse) 25. 10. 2015, 01:38 (CEST)

Podle indikačních skic na webu Moravského zemského archivu by nejbližším ekvivalentem mohl být termín "poloha", který se zde objevuje v náčrtcích, jež se nacházejí u jednotlivých map--Kirk (diskuse) 25. 10. 2015, 12:18 (CET)

Návrh z NS

přesunuto z Wikipedie:Nástěnka správců --OJJ, 25. 10. 2015, 10:19‎

Dobrý den, navrhuji u infoboxu u chemických látek doplnit label "Disociační konstanta" na "Disociační konstanta (pKa)", protože současný stav je formálně špatně. Chemikovi s citem to dojde, studentům se obávám, že ne. díky J.Ottis -- Tento příspěvek přidal(a) Ottisj (diskuse) 25. 10. 2015, 10:06 (CE(S)T)

@Ottisj: Pravděpodobně myslíte infobox chemických sloučenin. Pokud se ale dívám dobře, existují v infoboxu dva parametry: Disociační konstanta pKa a Disociační konstanta pKb. Uživatel si tam může vybrat, kterou z konstant použije, nebo případně vypsat obě. Parametr Disociační konstanta bez přívlastku tam není. --Dvorapa (diskuse) 25. 10. 2015, 16:46 (CET)

Přírodní parky

Je nějaký důvod proč pojmenovávat přírodní parky Přírodní park XY? Chráněnná území se také nepojmenovávají např. Přírodní rezervace Čermákovy louky, ale jen Čermákovy louky. Přesto skoro všechny přírodní parky na které jsem tu narazil jsou pojmenovány Přírodní park XY.--Juandev (diskuse) 26. 10. 2015, 09:51 (CET)

Nedávno jsem si toho také všiml. S ohledem na systém pojmenování ostatních chráněných území se domnívám, že by bylo vhodné přírodní parky pojmenovávat holým názvem XY nebo v případě nutnosti s rozlišovačem XY (přírodní park). -- Petr Kinšt (diskuse) 26. 10. 2015, 17:23 (CET)

Ještě mne napadá, že kdyby oficiální název byl Přírodní park - pak by asi měl i současný název smysl. A je možné, že v případě chráněnných území není status oficiální součástí názvu, proto to tak není.--Juandev (diskuse) 26. 10. 2015, 17:32 (CET)

V Chráněných území ČR I. – Ústecko přírodní parky (stejně jako jiná CHÚ) v názvu status nemají. Jsou to prostže Doupovská pahorkatina, Východní Krušné hory nebo Džbán. Ovšem najít k uvedeným příkladům nějakou oficiální (např. zřizovací) dokumentaci se mi nepodařilo. -- Petr Kinšt (diskuse) 26. 10. 2015, 17:48 (CET)

@Chmee2: Zkoušeli jste to již řešit s kolegy z WikiProjektu Chráněná území? Ti by se k tomu asi mohli fundovaně vyjádřit. --Jan Polák (diskuse) 26. 10. 2015, 20:13 (CET)

Je to z toho důvodu, že při hledání na internetech se zdá, že to Přírodní park XY je součástí oficiálního názvu. V případě jiných (převážně maloplošných) chráněných území to tak není, viz např. ilustrační odkaz. Je to stejná praxe, jako je u CHKO (viz CHKO Kokořínsko) či u národních parků (NP Podyjí), kde ten status ochrany je prostě součástí názvu. S pozdravem --Chmee2 (diskuse) 26. 10. 2015, 21:01 (CET)

Jako ne přítel přírody :-) si myslím, že to v názvu být uvedeno má, protože třeba Kokořínsko je i nechráněný kus kajiny. Problém ale je, když třeba z chráněného území udělají národní park, prostě změní ten status. Není nějaké obecné označení chráněného kusu krajiny? Debata se ale ještě někdy vede i o velkých písmenech... --MONUDET (diskuse) 26. 10. 2015, 21:28 (CET)

To sice ano, ale jak moc často k té změně formy (statusu) dochází? --Jan Polák (diskuse) 26. 10. 2015, 21:46 (CET)

Přikláněl bych se k ponechání současného stavu. Jako příklad zvolím Přírodní parky v Karlovarském kraji. Abecedně seřazeno: Český les je a) geomorfologický celek, b) přírodní park; c) CHKO; Halštrov je a) řeka, b) přírodní park, Horní Střela – tam snad OK; Jelení vrch je a) několik kopců shodného jména, b) přírodní park; Kamenné vrchy jsou a) oficiální název svazku obcí, b) přírodní park; Leopoldovy Hamry jsou a) obec (zaniklá), b) přírodní park; Přebuz je a) obec, b) přírodní park; Smrčiny jsou a) geomorfologický celek, b) přírodní park, c) smrkové porosty; Stráž nad Ohří je a) město, b) přírodní park; Zlatý kopec je a) osada Boží Dar, b) přírodní park, c) archeologické naleziště, d) několik kopců, e) lokalita v Praze. Situace je trochu odlišná od Přírodních rezervací, Přírodních památek. Např. očekávaným výrazem u NPP Zlatý kůň je Zlatý kůň, i když leckdo může hledat koně ze zlata. Protože u Přírodních parků se jedná o rozsáhlejší území (a není jich zas tak mnoho) ponechal úzus jaký je u Chráněných krajinných oblastí. Jsou zde články Chráněná krajinná oblast Křivoklátsko či Chráněná krajinná oblast Beskydy atd. a to platí i pro ostatní CHKO.--Lubor Ferenc (diskuse) 26. 10. 2015, 21:53 (CET)

Portál:Živočichové, Portál:Ptáci (založil Portál:Primáti)

Před několika měsíci jsem se ujal těchto opuštěnců s tím, že se o ně budu starat a byl bych rád za ohodnocení této snahy, zkrátka jestli je mé správcování vyhovující. Pokud ano, rád přiberu dalšího, houbového, "opuštěnce". OJJ, Diskuse 27. 10. 2015, 16:34 (CET)

Krušnohorská subprovincie

Ahoi, wann und warum änderte sich die Bezeichnung Krušnohorská soustava in Krušnohorská subprovincie? Wo gibt es in Tschechien eine belegbare deutsche Bezeichnung für Krušnohorská subprovincie? Und wie wäre die belegbare deutsche Bezeichnung für Výhledská vrchovina (z.Zt. deutsch Oberkunreuther Bergland bezeichnet) im Artikel Chebská pahorkatina? Vielen Dank für eine Antwort (bitte in Deutsch)! LG --79.200.66.37 27. 10. 2015, 19:26 (CET)

@79.200.66.37: Ich bin kein Fachmann, versuche nur eine kurze Erklärung. Jedes Land verwendet seine eigene Gliederung des Landes nach naturräumlicher Gliederung. In der Tschechischen Republik handelt sich um geomorphologische Gliederung (tschechisch „geomorfologické členění“). Es unterscheidet sich nicht nur die Benennung, aber auch die hierarchische Gliederung zwischen verschiedenen Ländern. Aus diesem Grunde ist nicht möglich, die naturräumlichen Einheiten beider Länder zu vergleichen. Z.B. In der Tschechischen Republik befindet sich die geomorphologische Einheit „Smrčiny“ (deutsch Fichtelgebirge). Derer übergeordnete Einheit in der Tschechische Republik ist Krušnohorská hornatina (sklavische Übersetzung = Bergland im Erzgebirge). Aber, fürs Fichtelgebirge im Deutschland ist die übergeordnete Einheit Thüringisch-Fränkisches Mittelgebirge. Das gilt auch für verschiedene Gebirge. In der Tschechischen Republik befindet sich die untergeordnete Einheit „Halštrovské hory (in Deutsch Elstergebirge). In der Tschechische Republik diese Einheit gehört zu Fichtelgebirge, aber im Deutschland zu westlichem Erzgebirge). Hier ist die Möglichkeit in naturräumliche Gliederung der Tschechischen Republik einzusehen Geomorfologické členění Česka, wo hierarchische Gliederung zu sichtlich ist. Zur Frage „Krušnohorská soustava in Krušnohorská subprovincie“. Die „Krušnohorská soustava“ ist nur eine alte (veraltete) Bezeichnung für die Krušnohorská subprovincie. --Lubor Ferenc (diskuse) 28. 10. 2015, 00:46 (CET)

Danke! Und wie würdest du Výhledská vrchovina im Artikel Chebská pahorkatina übersetzen oder gibt es dafür schon eine deutsche Benennung? LG --79.200.77.231 28. 10. 2015, 08:55 (CET)

@79.200.66.37: Hallo, leider muss ich sagen, dass meine Empfehlung ist, keine Übersetzung zu verwenden. Falls ich zwingen würde, verwende ich Výhledská vrchovina in Klammern. Zum Beispiel - (tschechisches Gebirge „Výhledská vrchovina“) usw. Mit freundlichen Grüßen --Lubor Ferenc (diskuse) 28. 10. 2015, 13:32 (CET)

Danke! LG --79.200.77.231 28. 10. 2015, 14:15 (CET)

Zase zmizel editační panel!

I přes opravy uvedené výše editační panel stále mizí. Co s tím? Někdo by se na to měl podívat a konečně to opravit. --OJJ, Diskuse 29. 10. 2015, 10:14 (CET)

Mizení editačního panelu je technická záležitost, patří pod technickou lípu. --Bazi (diskuse) 29. 10. 2015, 11:07 (CET)

@Bazi: Je to tam, doufám, že si někdo všimne...--OJJ, Diskuse 29. 10. 2015, 11:10 (CET)

Subpahýly ?, Wikipedista Tomas62

Před chvílí jsem označil větší množství článků kolegy Tomase62 jako subpahýly. Namátkou uvádím - Nikita Denise, Viktor Vasiljevič Grišin, Andrej Pavlovič Kirilenko. Sám mám o svém jednání určité pochybnosti, přeci jenom se jedná o články, které jsou na Wikipedii týdny a déle. Předkládám tedy tento svůj názor ostatním k vyjádření a to i vzhledem k tomu, že podobných článků bude více, pokud půjdu u kolegy hlouběji do historie jejich zakládání. Šablonou jsem označil články založené v posledních dvou měsících. Ještě si dovolím citovat z Wikipedie:Subpahýl: Subpahýly nejsou obyčejně delší než slovníková definice nebo jsou pouhou zprávou o existenci objektu a zpravidla obsahují pouze informace, které by věděl každý a Subpahýly obsahují velmi málo informací, nebo ještě hůře, špatné či zavádějící informace. --Remaling (diskuse) 30. 10. 2015, 13:13 (CET)

Článek plně kategorizovaný, s infoboxem a s – především – interwiki je dle mého názoru pro Wikipedii vždy přínosem, byť by jinak obsahoval pět slov. Chápu, že mnohé ta extrémní krátkost dráždí, ale pro čtenáře je něco vždycky lepší než nic. Rozhodně bych nemazal. Navíc může posloužit jako dobrý základ pro „kolemjdoucí“ nováčky, kteří by si neporadili s infoboxy, kategoriemi apod., ale, vydrážděni onou krátkostí, článek v klidu rozšíří o dva tři odstavce. Všimněte si navíc, že článek se slušným infoboxem těžko může splňovat definici subpahýlu „obsahuje pouze informace, které by věděl každý“. --Vojtěch Veselý (diskuse) 30. 10. 2015, 13:36 (CET)

Encyklopedické články by neměly obsahově záviset pouze na přítomnosti infoboxu. Infobox má shrnovat základní souměřitelné údaje o tématu, které již jsou přítomny v článku samotném. Pokud obsah článku bez infoboxu nemá ani rozsah jednoho odstavce, tak – infobox-neinfobox – je takový článek nedostatečný a měl by být urychleně rozpracován. --Bazi (diskuse) 30. 10. 2015, 13:56 (CET)

Obecně bych to takto rozhodně neformuloval. Bylo by podivné např. u geografického článku přepisovat informace z infoboxu do textu článku, aby článek nebyl brán jako subpahýl. Zvláště pokud jsou některé informace automaticky přebírány nebo dokonce aktualizovány z Wikidat. --Jowe (diskuse) 30. 10. 2015, 14:10 (CET)

Neřeším do důsledků to, jestli každá informace v infoboxu musí být zároveň popsaná v textu, ale ten extrémní případ, kdy je text natolik krátký, že bez infoboxu by byl bez pochybností označen za subpahýl. Z takového stavu ho infobox nevytrhne. A obecně by skutečně měly být informace v textu obsažené, ty významné si slovní popis zaslouží. Alespoň natolik, aby z nich šlo slepit jeden dva smysluplné odstavce. Zrovna u geografických článků nevidím potřebu aktualizace údajů třeba o tom, do kterého úmoří řeka patří. Oproti tomu třeba počet obyvatel obce nebo jméno aktuálního starosty nechť je udržováno a aktualizováno v infoboxu. Ovšem to neznamená, že by v textu nemohl a neměl být podrobněji zaznamenán a rozebrán demografický vývoj obce v minulých deseti- a staletích. Nevidím proto důvod, proč by mělo být „pochybné“ „přepisovat informace z infoboxu do textu článku“. --Bazi (diskuse) 30. 10. 2015, 14:50 (CET)

Naštěstí tu v tomto vítězí Wikipedie:IAR a tam zmiňovaný zdravý rozum a o tom, jestli článek je nebo není subpahýl, rozhoduje informační obsažnost článku, a ne počet vět v článku. --Jowe (diskuse) 30. 10. 2015, 15:13 (CET)

Zdravý rozum zde bohužel právě postrádám, když zakladatel článku nedokáže napsat ani tři souvislé věty o tématu. Osobně by mi v takové situaci bylo stydno. Ale názor Vám neberu, lišíme se v něm. --Bazi (diskuse) 30. 10. 2015, 16:02 (CET)

Někdy tři souvislé věty o tématu je méně než dvě. Snad alespoň v tomto bysme se mohli shodnout. --Jowe (diskuse) 30. 10. 2015, 16:13 (CET)

Jakože když ty jiné tři věty napsal někdo jiný, zatímco ty dvě jste napsal Vy? I tak by mi za ty dvě věty bylo stydno, a že Vám ne, to si zodpovídejte sám. Je to věc, řekněme, názoru. --Bazi (diskuse) 30. 10. 2015, 16:23 (CET)

Z hlediska informační obsažnosti bez ohledu na autory. Mně by stydno bylo, kdybych neuměl do článku vložit infobox (včetně geo souřadnic a locmap), správně zakategorizovat, dodržet strukturu závěrečných sekcí, vložit odpovídající navbox atd. To na umím, takže mi stydno opravdu není. --Jowe (diskuse) 30. 10. 2015, 16:29 (CET)

Nicméně z druhé strany bych poukázal na to, že za subpahýl zde jsou označovány články, které svým rozsahem by byly standardními encyklopedickými hesly ve většině českých encyklopediích, což může být zejména pro nováčka nejasné (Wikipedie je encyklopedie, ale mažou mu článek, za který by mu redakce Ottova slovníku naučného poděkovala, co to?) a nutno dodat, že ani naše definice subpahýlu takto extenzivní mazání explicitně nenařizuje ("alespoň nějakou informaci", "informace, které všichni vědí" a naopak o dvou větách, třech větách, několika větách či třech odstavcích se tam nepíše vůbec), takže to nevychází ze zdravého rozumu, ale z nějaké společenské smlouvy mezi těmi, co dvouvětné články označují a správců, co tyto jako subpahýly mažou, nicméně někdy má člověk pochybnost, jestli tato smlouva není spíše v rozporu s wikiprávem. --marv1N (diskuse) 30. 10. 2015, 16:44 (CET)

Wikipedie není z papíru, proto na rozdíl od Otty není limitována místem, což je jeden z hlavních důvodů, proč je zřejmě některé heslo v tištěné encyklopedii kratší. Spíš se pak ale mluví o encyklopedických slovnících, které skutečně mají hesla velmi krátká. Co se však týče délky (sub)pahýlu, nemůžu se zbavit přesvědčení, že se mýlíte. Doporučení Wikipedie Wikipedie:Pahýl např. uvádí v sekci Pahýl vs. subpahýl užitečné srovnání založené sice na informační hodnotě, k čemuž ovšem výslovně dodává: „Stačí k tomu obvykle 3 až 10 krátkých vět.“ Z toho lze logicky dovodit, že 3 věty považuje za minimum. Taky Wikipedie:Subpahýl, byť nemá status pravidla, ukazuje na příkladech rozdíl mezi několika větami uspořádanými do dvou krátkých odstavců a jednou prostou větou. Dále v sekci Co dělat se subpahýlem uvádí mimo jiné: „Pište v celých, jasných větách.“ Místo dohadování o přesné hranici subpahýlu by mi obecně přišlo užitečnější, kdyby označení jakéhokoli takového sporného článku vedlo prostě k jeho příslušnému rozšíření natolik, aby nebylo pochyb. --Bazi (diskuse) 30. 10. 2015, 19:03 (CET)

Snad se na mne nebudete zlobit, ale terminologii, že Ottův slovník naučný je encyklopedický slovník od Vás asi nepřevezmu. Mluvil jsem o tomto: nejlepší česká encyklopedie (=Otta) má ve svém repertoáru jak články, které jsou rozsáhlejší než naše nejlepší a naopak i články, které by současní kontroloři kvality české Wikipedie označili za subpahýl a nutno dodat (a tím se trochu předčasně dostávám k závěru Vaší reakce), že zde pokulhává nějaké hlubší vysvětlení, proč vlastně Wikipedie tuto skupinu odřízla, zavedla pro ni speciální klasifikační třídu a maže ji. Tedy překvapivě ve wikiprávu to je podchycené ne až tak špatně (subpahýl je tak krátký, až je k neužitku, jsou tam je triviality, které každý zná a ilustrováno je to na článku "Letadla jsou létající stroje s křídly.", tedy jazykově správnou, nicméně faktograficky zcela prázdnou definici). K Vašim logickým třem větám: Dostal jste mě, někde je skutečně napsáno něco o třech větách. Na druhé straně ona věta má dvě relativizující vložky obvykle a krátké [věty], takže onen Váš logický výklad asi bude příliš zbrklý. Je totiž pravda, že tři krátké věty lze zpravidla velmi lehko přetvořit v jedno souvětí a právě tyto jednosouvěťové články bez ohledu na to, jestli dávají jasnou definici (A), nebo ne (B), se zde mažou a nikdo z mazajících neřeší jestli je to případ (A), nebo (B). Upozornil jsem na jeden případ (A), tedy čl. Valentina Nikolajevna Goluběvová, který by subpahýlem byl pouze tím, že tam nebyly Vaše tři věty, ale obsahově plně odpovídal definici pahýlu (bylo vysvětleno jak to, co dělala a zároveň je špičkovými dobovými cenami kvantifikováno, že v tom byla dobrá - asi bych měl trochu problém to přetvořit na tři věty, ale asi bych to zvládl). Co může vadit, je jistá slovníková telegrafičnost, nicméně to může opravit kdokoliv, protože to je ryze jazyková záležitost a oprava zabere tolik, co vložení šablony subpahýl na dvě místa. Teď teprve mohu odvětit na otázku, proč diskuse a ne rozšiřování? Za prvé, když píšeme Wikipedii, kde se pracuje s pojmem subpahýl, měli bychom asi vědět, co si pod tím představit. Za druhé, na základě těchto zbytečných diskusí si třeba na anglické Wikipedii uvědomili, že subpahýl nejde definovat a je zneužíván, takže ho zrušili (en:Wikipedia:Substub). --marv1N (diskuse) 31. 10. 2015, 01:28 (CET)

Ještě nad tím přemýšlím a s tou Goluběvovou a několika dalšími podobnými články máte zřejmě pravdu a moje označení šablonou subpahýl je zde sporné. Jednalo se o jakési v podstatě dělníky - úderníky (i když později dosáhli vyšších funkcí) a skoro nic důležitého se o nich asi napsat nedá. A protože byli určitým dobovým fenoménem, existují o nich zdroje a zřejmě se nedá zpochybnit ani významnost. Je tedy třeba k označování článku jako subpahýlu přistupovat opravdu s citem. Označení většiny ostatních článků ale pokládám za správné, tito lidé si podle mě zaslouží více než shrnutí v jedné či dvou krátkých větách. Samozřejmě, pokud většina komunity dá jasně najevo že zakládat takové články je v pořádku, tak se tomu podřídím. --Remaling (diskuse) 31. 10. 2015, 03:25 (CET)

Můj názor je, že u biografie by v úvodu nemělo být uvedeno jen kdo dotyčný byl, ale alespoň krátce uvedeno čím vešel do dějin. Označil jsem nedávno článek Stěpan Alexejevič Šalajev jako subpahýl a záhy byl krátce k mé spokojenosti zakladatelem doplněn. Tedy vložení šablony {{subpahýl}} bylo prospěšné. --Jowe (diskuse) 30. 10. 2015, 14:02 (CET)

Infoboxy jsem bral při označování článků do úvahy a jako subpahýly jsem spíše - --doplnil --Remaling (diskuse) 30. 10. 2015, 15:56 (CET) označil ty články, které obsahují infoboxy s malým množstvím informací a nebo s informacemi, které se opakují v článku. Jinak by těch článků označených jako subpahýl bylo ode mě více. Omlouvám se kolegovi Tomasovi62, ale při vší úctě k jeho práci považuji označené články za natolik bezobsažné, že si podle mne existenci na Wikipedii nezaslouží. --Remaling (diskuse) 30. 10. 2015, 14:14 (CET)

Názory na to, zda jsou takové články užitečné se mohou lišit, ale Wikipedie má a potřebuje jednotné kritérium, co článek je a co není. Uvedené články tomuto kritériu neodpovídají. Líbí se mi pokyn z Wikipedie:Subpahýl: Snažte se poskytnout víc, než jen pouhou definici – alespoň o trošku víc. U biografií by to mělo být, jak píše Jowe, něco, co zdůvodňuje jejich encyklopedickou významnost. --Matěj Orlický (diskuse) 30. 10. 2015, 14:35 (CET)

Z jiného směru: článkům by více informací prospělo a vypadají, že obecně nemají problém s ecnyklopedickou významností, mělo by tedy jít o dobrý tip pro Wikipedie:WikiProjekt Kvalita/Spolupráce měsíce. Vyšlete záchranné čluny. --30. 10. 2015, 14:53 (CET), Utar (diskuse)

S tímto aktivním přístupem se snad nedá nesouhlasit. Nerad mažu a nechci jenom kritizovat. Ale osobně používám při psaní a rozšiřování článků jiný způsob práce, spíše píšu podle literatury a nerad překládám z jiných wiki (i když je to individuální - záleží na kvalitě a zdrojích původního článku). Články jsou také částečně mimo okruh mého zájmu. Proto se tohoto rozšiřování nezúčastním. --Remaling (diskuse) 30. 10. 2015, 16:22 (CET)

A nebo ano, nakonec mě některé články zaujaly a našel jsem k nim i vhodné zdroje. Pokusím se tedy přispět k řešení problému. --Remaling (diskuse) 30. 10. 2015, 19:56 (CET)

Je správný odhad, že u dlouho existujících "subpahýlů" je náhlé vkládání šablon problém - jak poznamenává Jowe, nejlepší je, pokud je problém řešen hned po založení, protože tak na to může autor nejsnadněji zareagovat k uspokojení všech. Naopak větší odstup zvyšuje riziko, že skutečně ty dva týdny uplynou marně a článek bude smazán, proto je vždy vhodnější zkusit užít jiné metody, včetně přátelského upozornění autora (jeli aktivní), či málo populárního pokusu rozšířit článek svépomocí (přiznám se, že nevím, jestli funguje navrhované řešení Utarem, pokud ano, tak i to může být dobrým řešením, je dobře, že se na to upozornilo takto Pod lípou). Konečně to, že článek přečkal delší dobu, může signalizovat, že se jedná o pahýl, či normální článek, pouze já chybně rozsah vyhodnocuji: třeba Valentina Nikolajevna Goluběvová je sice opticky krátký, leč vše podstatné shrnující, takže moc nevidím důvod, proč ji označovat za subpahýl (šťoural by mohl mít větší úspěch se zpochybnění encyklopedické významnosti, byť i tady by se nějaké důvody pro existenci našly). --marv1N (diskuse) 30. 10. 2015, 15:32 (CET)

Jen drobná poznámka, soudružka tkadlena by nepochybně splňovala zdejší kritéria významnosti. Sovětský tisk o ni zcela určitě bohatě referoval. --Jowe (diskuse) 30. 10. 2015, 15:41 (CET)

S pojetím významnosti tu mívám problém. To samozřejmě může být jenom a jenom můj problém. Vybavení infoboxy a jinými cennými pomůckami je důležité a je fajn to umět. Ale přeci pro encyklopedii je úplně jedno, jestli obsah hesla je známý každému školákovi. Jestli je věc přesně a kompletně popsána dvěma větami, tak honba za dalšími písmenky je k čemu? --MONUDET (diskuse) 30. 10. 2015, 17:11 (CET)

Pojetí významnosti je takové, že téma, které lze v zásadě vyčerpat dvěma stručnými větami, není zpravidla vhodné jako námět pro samostatný článek, ale je možné jej zahrnout do obecnějšího článku. --Matěj Orlický (diskuse) 30. 10. 2015, 19:51 (CET)

Např. odkazovaná Nikita Denise ve staré verzi – ano, jedna věta v těle článku je subpahýlem, nezávisle na infoboxech, navboxech, dalších šablonách, obrázcích, kategoriích, interwiki. To už se zde řešilo mnohokrát; naposledy obsáhle Pod lípou/2013/07.--Kacir 30. 10. 2015, 20:13 (CET)

TABULKY

Vývoj počtu obyvatel a domů města Teplice

Rok	1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1950	1961	1970	1980	1991	2001	2011
Počet obyvatel	15469	23649	31056	44626	50896	52655	56088	41891	49360	52941	53964	53004	51060	49640
Počet domů	1222	1533	1804	2424	2833	3058	3801	4318	4098	4125	4165	4119	4123	4481

Vývoj počtu obyvatel a domů města Teplice bez místních částí

Rok	1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1950	1961	1970	1980	1991	2001
Počet obyvatel	11618	16750	20262	24420	26777	28892	30799	24186	29547	28188	26897	20602	18470
Počet domů	832	996	1076	1271	1459	1604	1900	2079	3405	2001	2192	1979	1908

Čau, proč nefunguje příkaz pro změnu barvy backgroundu? Stejnej zde funguje:

test	.ru	🙌
/♠♣♥♦	/IVAN	😇

--L.Šafránek •☻• (diskuse) 31. 10. 2015, 02:15 (CET)

Tak jde o to, jaké používáte značky. V dolní tabulce používáte značku "table data (|)", v horní tabulce používáte značku "table header(!)". Logicky by jste v tomto případě měl používat !, protože se jedná o nadpisy buněk. Defaultně se totiž nadpisy buněk zbarvují šedě, kdežto | se nezbarvují nijak, protože se jedná o běžné buňky. ! mají jinou formu zápisu stylů, protože prohlížeče nepoznají, která buňka je která - proto se vlastnost musí zapsat separátně pro každou buňku.--Juandev (diskuse) 31. 10. 2015, 03:22 (CET)

Děkuji... --L.Šafránek •☻• (diskuse) 31. 10. 2015, 03:44 (CET)

Nadvšenec po 3.

Místo toho, aby se poučil, založil další subpahýl. Tohle už zavání silným trollingem, myslím, že se kolega chce pouze zviditelnit před wikikomunitou a nestojí za to dát úsilí. @Nadvšenec: OJJ, Diskuse 31. 10. 2015, 18:36 (CET)

Co přesně si slibujete od otevření nové sekce k tomuto tématu tady? Jestliže se domníváte, že se chce pouze zviditelnit před komunitou, proč jej zviditelňujete? --Bazi (diskuse) 31. 10. 2015, 21:09 (CET)

Kolego Bazi, ohledně Nadvšence už komunita nemůže být laxní. Tento člověk už popsal stovky řádků na své diskusi úplnými tirádami, ale jeho skutečná editační činnost vyúsťuje do stále nových, většinou tematicky nevýznamných pahýlů a subpahýlů. Je jen několik výjimek ohledně významnosti zvoleného tématu, ale zpracování pokulhává vždy opravdu značně. Vypadá to celkově na systematické schválnosti. Dobrá vůle je už asi marná. --Zbrnajsem (diskuse) 31. 10. 2015, 23:15 (CET)

Což neodpovídá na otázku. Ta ostatně směřovala na zakladatele tématu. Tady je jakési řešení a tady jsou další možnosti. Otázkou zůstává, co by v této věci měla udělat komunita tady Pod lípou. --Bazi (diskuse) 31. 10. 2015, 23:29 (CET)

Ano, tady Pod lípou se ten případ nevyřeší. Ale komunita o tomto provokatérství musí vědět, tak jsem se tady také přidal. Sám jsem právě tomu dotyčnému dal něco do vínku na jeho diskusní stránce. Tam si to může během svého nynějšího bloku přečíst. A píšu to tady otevřeně, že on už musí se svými škodlivými akcemi naprosto skončit. --Zbrnajsem (diskuse) 1. 11. 2015, 12:14 (CET)

Obávám se, že Nadvšenec hlavně doplatil na nejasné pojetí otevřenosti české wikipedie. Ono je totiž strašně jednoduché editovat ji, ale jen hrstka zasvěcených ji dokáže editovat správně. Z tohoto rozporu vznikají problémy. Jak vidno, zdánlivá snadnost psaní příspěvků přiláká lidi, kteří bohužel postrádají znalosti a schopnosti potřebné k vytváření jakékoli encyklopedie (a při přebytku horlivosti a nedostatku sebekritičnosti si počínají jak slon v porcelánu). Nikdo se jim to ale neodváží říct na rovinu, asi ze strachu, aby nebyl zablokován za osobní útok. Místo toho všichni dotyčnému lepí odkazy na pravidla, i když je zjevné, že je vůbec nedokáže pochopit. Takovým případem byl i zmiňovaný Toma646, ten se ovšem po sérii neúspěchů zatvrdil a začal škodit a mstít se. Tentokrát to tak doufám neskončí.

Jak tedy uchovat otevřenost a přitom neztratit kvalitu? Chtělo by to asi zlepšit komunikaci s nováčky a vymyslet něco, aby příspívali jenom ti, kteří přečetli a pochopili základní pravidla. Ono v té současné podobě nápovědy je opravdu těžké se zorientovat, pro laika může být například problém vůbec ji na hlavní straně najít. Bylo by například technicky možné, aby se každému při prvním pokusu o editaci otevřelo vyskakovací okno, které by stručně a jasně vysvětlilo, jaké editace mají a nemají smysl (něco jako Wikipedie:Časté chyby)? Možná by pak ubylo toho, co bývá označováno jako vandalismus. Prevence je přece vždycky lepší než represe.--212.96.182.2 1. 11. 2015, 22:06 (CET)

Tzv. citace v článku „Federica Mogheriniová“

Dnes přibyla v tomto článku před infoboxem tato tzv. citace od jednoho editora s IP adresou, ale IMHO beze zdroje:

„Islám do Evropy patří. Má své místo v evropské historii, v naší kultuře, v našem stravování a – a v tom, na čem záleží nejvíce – v evropské současnosti a budoucnosti, nebojím se říci, že politický islám by měl být součástí našeho obrazu" (Tohle je citace prohlášení šéfky bezpečnosti EU paní Mogherini. Už je zřejmě všem jasné, proč EU nic nedělá. EU nechce nic dělat a sama podporuje příliv migrantů.)“

Ta nepřípustná citace je tam už dost dlouho, a přitom tam nemá co dělat, ani jinde v článku. Já sám ji nesmím odstranit (topic ban). Kdo se na to podívá? --Zbrnajsem (diskuse) 1. 11. 2015, 19:28 (CET)

Díky za patrolu, stránku mám ve sledovaných. Revertoval jsem.--Kacir 1. 11. 2015, 19:36 (CET)

Connection of two pages

Hi, sorry for writing in English. This page -> q:Děvka is connected to this item on Wikidata, which deals about disambiguation pages, hence it should be moved to a correct item. Which page on Wikipedia should it be connected to? Slut, bitch or others?

I add one more case: q:Blázen (connected to Q11215443) -> should it be something like Q505619 (already occupied by q:Šílenství) or other meanings?

Thanks in advance :) bye. Superchilum (diskuse) 2. 11. 2015, 10:35 (CET)

This is problematic, in case of Děvka - quotes are about more meanings of this word. JAn (diskuse) 2. 11. 2015, 12:11 (CET)

Voda

Prosím někoho odborně zdatného, aby posoudil přesměrování Deionizovaná voda, je to to samé, jako Demineralizovaná voda? U první se uvádí konduktivita „přibližně 10 μS.cm⁻¹“, u druhé „nižší než 0,1μS.cm⁻¹“. --Vlout (diskuse) 9. 10. 2015, 14:26 (CEST)

Chtělo by to odborníka, ale obávám se, že názvy se používají spíš podle způsobu přípravy: destilovaná = připravuje se odpařením a kondenzací, deionizovaná = vznikla průtokem přes iontoměniče, demineralizovaná = kterýkoli z předchozích způsobů nebo přecezením přes osmotickou membránu. --Leotard (diskuse) 10. 10. 2015, 12:04 (CEST)

Co byste tedy pro tyto články navrhoval? Sloučit nebo něco jiného? --Vlout (diskuse) 10. 10. 2015, 12:06 (CEST)

Mně by vyhovovalo sloučení. V elektronické výrobě (výroba polovodičových součástek, desek plošných spojů) jsou uvedené způsoby přípravy vody běžně zaměnitelné a vybírá se spíš podle kvality vstupní vody, potřebného množství atd. Nemám ale tušení, jak se k tomu staví spotřebitelé ve zdravotnictví a v různých analytických laboratořích. Skutečně by to chtělo nějakého fyzika nebo chemika. --Leotard (diskuse) 11. 10. 2015, 13:01 (CEST)

Díky za vyjádření. Já sám to samozřejmě řešit nebudu, ale je dobrý nápad oslovit ty, kteří se jako odborníci nabízejí, jak uvedl Matěj Orlický níže – Dvorapa, Hugo, Ondřej Mangl, egg, H11, Limojoe, Oashi a Pavel Jelínek. Třeba přinesou řešení. --Vlout (diskuse) 11. 10. 2015, 13:33 (CEST)

Souhlasím s názorem Leotarda, ale zkusím se podívat do literatury, a ověřit to. --Hugo (diskuse) 11. 10. 2015, 18:31 (CEST)

@Hugo: Hledal jste? Nalezl jste něco? --Dvorapa (diskuse) 2. 11. 2015, 10:31 (CET)

@Dvorapa: Zasklil jsem to, ale během tohoto týdne zkusím udělat nějaký závěr. --Hugo (diskuse) 2. 11. 2015, 10:42 (CET)

Asi bych navrhoval sloučit to do jednoho článku, např. Čištěná voda (podobně jako je na en Purified water), název se asi bude muset doladit. Co se týče definic, tak bych souhlasil s en.wiki a s tímto článkem. --Hugo (diskuse) 11. 10. 2015, 19:00 (CEST)

Stejně jak tu již bylo zmíněno několikrát by bylo nejlepší sloučit vše do jednoho článku a uvést všechny postupy jako jednotlivé kapitoly. Vyhnul bych se ale krkolomnému výrazu čištěná voda, přestože se ve farmacii opravdu používá. Je tu totiž ještě jedna možnost sloučit tyto články podobně, jako tomu je např. u tvrdé/měkké vody, kde k danému tématu existují dva články: Tvrdost vody a Změkčování vody. Podobně by to mohlo být i u čistoty vody, tj. k článku Čistota vody přidat článek Čištění vody. Ohledně definic souhlasím s názorem Huga --Dvorapa (diskuse) 11. 10. 2015, 19:37 (CEST)

Díky za vyjádření – provedete prosím někdo ono sloučení? Pro mě je to úplně cizí záležitost… --Vlout (diskuse) 11. 10. 2015, 20:40 (CEST)

Tak jsem zkoušel pohledat nějaké reference v češtině, to se mi bohužel nepovedlo (až bude čas, tak ještě zajdu do MZK). Na netu jsem k problematice našel poměrně zajímavou diskuzi na Research Gate, myslím, že podle toho by to šlo upravit, je to v podstatě v souhlasu s tím, co bylo napsáno zde. --Hugo (diskuse) 5. 11. 2015, 09:31 (CET)

Také jsem hledal ve školních materiálech, ale nic lepšího jsem nenašel. Zkusím se pak ještě někdy podívat v KVK v Liberci, až bude čas, ale zatím by to takhle mohlo stačit. --Dvorapa (diskuse) 5. 11. 2015, 11:23 (CET)

Dovolil jsem si diskuzi přesunout sem. --Hugo (diskuse) 7. 11. 2015, 19:56 (CET)

Jiří Sabou

Upozorňuji všechny, že mě přes wikimail kontaktoval domnělý Jiří Sabou s tím, že nechce mít odkazy na "své" stránce a já ho taktně odbyl s odkazem na naše pravidla. Proto editace revertujte a případně správce prosím při pokračování i o blok. OJJ, Diskuse 2. 11. 2015, 16:52 (CET)

Pokud mu tam necháváte nefunkční odkazy nebo prolinky do nějakých databází rozsudků (i když jsou to spory, ve kterých figuroval jako strana - ale nemělo to přímou souvislost s děním na hřišti), tak se nedivte, že protestuje. Já bych na jeho místě protestoval také. Přečtěte si prosím Wikipedie:BLP. Stránku jsem upravil, snad už to bude dobré. Hezký večer.--Ioannes Pragensis (diskuse) 2. 11. 2015, 18:14 (CET)

Každopádně o té kauze s krácením daní by v článku něco být mělo (viz např. zde). I když asi lepší (dočasně) nic než odkazy bez kontextu či rovnou nefunkční.--Vojtěch Veselý (diskuse) 2. 11. 2015, 18:53 (CET)

Existuje někde informace, jak ta celá kauza dopadla? --Jan Polák (diskuse) 2. 11. 2015, 19:14 (CET)

To rozhodně, to je použitelný zdroj.--Chalim Kenabru (diskuse) 2. 11. 2015, 22:57 (CET)

Dle pravidla Wikipedie:Články o žijících lidech by to vlastně mělo být v pořádku. Ale teď se Vás ptám: Kdo dokáže, že ten, kdo editace maže je pravý J. Sabou? Není to třeba někdo jiný, kdo si pro svou zábavu nevytvořil mail na jméno? OJJ, Diskuse 3. 11. 2015, 09:54 (CET)

To není potřeba dokazovat, dodržování pravidel Wikipedie (zde Wikipedie:BLP) může požadovat kdokoli, takže je jedno, zda je to skutečně pan Sabou nebo někdo jiný.--Ioannes Pragensis (diskuse) 3. 11. 2015, 10:00 (CET)

Hlasování

Bylo otevřeno hlasování o otázce:

Mají se odstavce Narození resp. Úmrtí z kalendářních stránek přesunout na nové samostatné stránky?--Tom (diskuse) 3. 11. 2015, 16:33 (CET)

Kde? Kým? Jak? --Silesianus (diskuse) 3. 11. 2015, 16:36 (CET)

Hodí se uvést odkaz: Wikipedie:Hlasování/Přesun odstavců Narození resp. Úmrtí z kalendářních stránek na samostatné stránky. --Bazi (diskuse) 3. 11. 2015, 16:52 (CET)

Hlasování staženo. Diskuse bude pokračovat v sekci Wikipedie:Žádost o komentář.--Tom (diskuse) 4. 11. 2015, 18:00 (CET)

…konkrétně Wikipedie:Žádost o komentář/Odstavce Narození a Úmrtí v kalendářních stránkách. --4. 11. 2015, 18:10 (CET), Utar (diskuse)

Šablona „As of“

Na české wikipedii mi docela chybí šablona Template:As of. Její princip je jednoduchý, vkládá k informaci v článku poznámku (dříve horním indexem, odnedávna přímo jako součást věty), k jakému datu je informace aktuální. Např.: Until today are known only two isotopes of Ununseptium^{(as of September 2012)}. Jindy bych ji ihned založil, požádal o přidání do pravidel/doporučení/nápovědy apod., ale v tomto případě jsem nemohl přijít na to, jak šablonu pojmenovat. Ani nejsem zdatný v angličtině, takže to ani neumím přeložit a překladače bohužel selhaly (Google neví vůbec, Seznam navrhuje jen „Od dne“, což se mi zdá takové krkolomné). Nějaký nápad? --Dvorapa (diskuse) 4. 11. 2015, 22:22 (CET)

Česky se tomu říká "ke dni". Ale před jejím zakládáním bych to asi prodiskutoval. Sám na to nicméně nemám vyhraněný názor. --Vojtěch Dostál (diskuse) 4. 11. 2015, 22:25 (CET)

Že mě to nenapadlo, děkuji! Souhlasím, a rovnou se ptám (doufám, že na správném místě) níže. --Dvorapa (diskuse) 4. 11. 2015, 22:44 (CET)

Sám jsem se při překladech z en: s touto šablonou ještě nepotkal. Osobně mi ale zkrátka přijde lepší nepsat "dnes", "v současnosti", apod., ale datum (období, ke kterému je údaj aktuální) začlenit přímo do věty (k tomu šablona není potřeba): "V září 2012 byly známy pouze dva izotopy ununseptia." Viz taky Wikipedie:ES#Příklady, bod 12. --Harold (diskuse) 4. 11. 2015, 22:35 (CET)

Asi záleží na kategorii článků. Já edituji a překládám převážně články informatické a chemické a u obou témat šablonu potkávám velmi často. --Dvorapa (diskuse) 4. 11. 2015, 22:44 (CET)

Se šablonou jsem se setkal, ale údaje o datu platnosti taky vkládám do textu. Případné využití šablony nevylučuju, jen se bez ní dosud zvládám bez obtíží obejít a uvedení v textu chápu jako naprosto korektní. I když jsem narazil i na poněkud neobratné způsoby začlenění takových údajů do textu. --Bazi (diskuse) 5. 11. 2015, 00:42 (CET)

Přidávám tedy dotazy/témata k prodiskutování před tím, než bude (nebo nebude) šablona založena:

1. Co si myslí komunita o dané šabloně? Je dobré ji zakládat?
2. Jakou formu má šablona mít? Horní index (viz příklad výše nebo původní vzhled šablony na enwiki)? Jako součást věty (viz současný vzhled šablony na enwiki)? Jinak?
3. Má článek zařazovat do nějaké kategorie údržby a případně pro starší data pak automaticky vkládat do kategorie údržby neaktuálních článků?
4. Jaké parametry a funkčnosti by ještě měla mít?
5. Přidáme ji do doporučení/nápovědy/apod.?

Co myslíte? --Dvorapa (diskuse) 4. 11. 2015, 22:44 (CET)

Pokud mohu přispět svou troškou do mlýna, tak na esperantské Wikipedii používáme odkazy na přesměrování typu Nun en 2015 (doslova „nyní v [roce] 2015“). Tato formulace se vloží do věty (buď v plném tvaru, nebo nehodí-li se, pak jen jako číslo roku, případně i jiný vhodný výraz). Ta přesměrování vedou na vysvětlující stránku eo:Vikipedio:Nun en – ale klidně by mohla vést i na články o příslušných rocích, takže by čtenáři zároveň sloužila jako odkazy na článek o daném roku (kalendář, události apod., v ukázkovém případě eo:2015) – a především to slouží redaktorům jako možnost snadno přes zpětné odkazy dohledávat zastaralá tvrzení vztažená k minulým rokům a podle možnosti je aktualizovat — viz např. eo:Special:WhatLinksHere/Nun en 2012. Co si myslíte o takovémto nebo podobném systému? --Blahma (diskuse) 4. 11. 2015, 22:58 (CET)

Líbí se mi tento přístup, kdy je možné například listovat články v kategorii např. Nun en 1999 a hledat, co by mohlo být zastaralé a dohledávat aktualizované informace a reference. --Dvorapa (diskuse) 5. 11. 2015, 11:13 (CET)

Za sebe: 1. ano; 2. je mi vcelku jedno; 3. ne, někdy ke změně vyvolávající aktualizaci nemusí dojít vůbec nikdy; 4. nevím; 5. ano. Za dobrý nápad děkuje Petr Karel (diskuse) 5. 11. 2015, 08:05 (CET)

A nestačí prostě přidávat zdroje, případně (např. když se různé zdroje neshodují) zdůraznit časové období ve větě (viz Harold výše)? V referenci je pak informace datum přístupu. Když to totiž s takovouto šablonou, která by zobrazovala datum aktuálnosti v textu, přeženu, mohl by tu za pár let být takovýto text: „Josef Novák se narodil dnes^{ke dni 5. listopadu 2015}. Loni v létě^{ke dni 14. září 2021} se proslavil jako hlavní dětská postava filmu Sám doma 48, který vyšel včera^{ke dni 18. prosince 2021}. Dnes^{ke dni 31. únor 2022} za svůj výkon přebral Oscara…“ Při použití referencí tam takovéto informace dohledatelné jsou, ale nejsou vidět rovnou v textu, navíc se naplní Wikipedie:Ověřitelnost. --5. 11. 2015, 08:37 (CET), Utar (diskuse)

Musím souhlasit. Ověřitelnost a reference dávají silný argument proti nezakládání šablony, na druhou stranu by podle mě nebylo špatné alespoň citační šablony upravit tak, aby články skrytě kategorizovaly podle položky datum přístupu. Co myslíte? --Dvorapa (diskuse) 5. 11. 2015, 11:13 (CET)

„Dnes“ s „ke dni“ je samozřejmě přehnané, protože když znám dnešní datum, tak to už ho do textu rovnou napíši. Spíš tu jde o taková ta tvrzení, kdy má člověk problém se vyhnout nedoporučovaným výrazům jako je „v současnosti“. Nebo třeba když píšu o Filmovém festivalu Fakulty informatiky, že ho v roce 2015 navštívilo X lidí, tak mám zájem si nějakým způsobem třeba právě přes odkaz typu "Nun en 2015" tak jaksi „poznačit“, že je záhodno někdy v budoucnu tento údaj aktualizovat novější návštěvností příštích ročníků tak, aby tam vždy bylo pokud možno aktuální číslo – a zároveň dokud tam nebude, aby toto tvrzení bylo i tak užitečné a přitom wikipedisty upozorňovalo na to, že to je něco, co by si možná aktualitaci mohlo žádat. V tom vidím smysl takovéto šablony – ne tolik k náhradě „data přístupu“. --Blahma (diskuse) 5. 11. 2015, 12:41 (CET)

V této podobě by to tedy samozřejmě šlo, muselo by se jen řádně v dokumentaci vysvětlit, jakým způsobem a kam šablonu vkládat, kdy ji použít apod. viz Vaše zkušenosti s eowiki. Hlavně by se podle mě mělo vyřešit, jaký bude výstup šablony. Pokud by to např. bylo samotné datum/byl samotný rok, tak na to už šablony máme. Pak bych navrhl nezakládat novou šablonu, ale upravit šablony pro datum/rok tak, aby stránku přidávaly do skrytých kategorií podle roku a řádně doplnit dokumentaci (viz první věta tohoto komentáře). --Dvorapa (diskuse) 5. 11. 2015, 13:22 (CET)

Připadá mi přirozené údaj o časové platnosti začlenit přímo do textu. Pro sebe nevidím v existenci šablony žádnou výhodu. Text vyzdobený touto šablonou považuji za hůře čitelný, méně srozumitelný, více náchylný ke vzniku překlepů a omylů. Jestliže taková šablona vznikne, pečlivě se budu jejímu používání vyhýbat. --Leotard (diskuse) 5. 11. 2015, 09:28 (CET)

Chtěl bych zde doplnit, že patrně kvůli horší čitelnosti se na enwiki změnil způsob vkládání této šablony a nyní se vkládá jako součást věty – místo „Ke dni 28. únoru 2015 zatím nebyl ohlášen termín vydání trestance do Čech.“ by pak podoba v kódu mohla být např. „{{Ke dni|28. únor 2015}} zatím nebyl ohlášen termín vydání trestance do Čech.“, přičemž text zobrazený čtenáři by byl totožný, šablona by pak umožňovala např. právě kategorizaci výše zmíněnou v příspěvku wikipedisty Blahmy. --Dvorapa (diskuse) 5. 11. 2015, 11:13 (CET)

Já bych takovou šablonu považoval za užitečnou. Ono v textu lépe vypadá třeba "opera v Česku dosud uvedena nebyla" - a uvést šablonu, k čemu se to "dosud vztahuje - než napsat "opera v Česku do 7. listopadu 2015 uvedena nebyla", protože pak čtenář marně přemýšlí, jaký význam má konkrétně toto datum, případně si ho mylně vyloží tak, že po něm už uvedena byla. Samozřejmě by se neměla užívat tam, kde výslovné uvedení data k informaci logicky patří.--RPekař (diskuse) 7. 11. 2015, 09:57 (CET)

Šablona by se dala využít i ve fotbalových infoboxech, především u klubů (manažeři) či reprezentací (kapitáni, nejvíce zápasů/gólů a opět manažeři) a jim podobných. --Silesianus (diskuse) 8. 11. 2015, 08:44 (CET)

Dobře dobře, myslím, že využití by se našlo i přes to, že někteří wikipedisté se té šabloně budou spíše vyhýbat (což nevadí, dosud přeci neexistovala a všichni se bez ní dokázali nějak obejít). Spíš by mě zajímalo, jaké vlastnosti, jaký vzhled, jakou kategorizaci článku má ale šablona umět? Nechci jen zkopírovat+přeložit kód z enwiki. Má být spíš přímo ve větě, nebo jako horní index? Má kategorizovat článek podle roků? Nebo jinak? Atd. --Dvorapa (diskuse) 8. 11. 2015, 09:22 (CET)

Infobox panovník, panovnice

Co se s nimi děje? Vypadají jinak a rozhodně ne lépe. --Meluzína (diskuse) 5. 11. 2015, 22:51 (CET)

Máte na mysli poslední změny kolegy Oashiho (diff1, diff2) nebo změny, které proběhly zhruba o měsíc dříve (související diskuse – Diskuse k šabloně:Infobox panovnice, Wikipedie:Pod lípou (technika)#Šablona:Infobox fotbalový trenér a Diskuse k šabloně:Infobox - sídlo světa#Třída těla)? --Vachovec1 (diskuse) 5. 11. 2015, 23:18 (CET)

Posl. změny Oashiho. Koukám, že se to týká i šablony Příbuzenstvo.--Meluzína (diskuse) 5. 11. 2015, 23:19 (CET)

Byla bych pro návrat k původnímu vzhledu.--Meluzína (diskuse) 5. 11. 2015, 23:32 (CET)

Kolegu Oashiho jsem upozornil na vzniklé problémy, pokud nebude uspokojivě reagovat, nejpozději zítra večer jeho změny revertuji. --Vachovec1 (diskuse) 5. 11. 2015, 23:35 (CET)

Děkuji za rychlou reakci. Dobrou noc.--Meluzína (diskuse) 5. 11. 2015, 23:37 (CET)

prosím, ještě se podívejte na šablonu příbuzenstvo - jsou v ní také jisté změny a nejsem si jista, zda k lepšímu. děkuju!--Meluzína (diskuse) 7. 11. 2015, 12:00 (CET)

Community Wishlist Survey

Hi everyone! Apologies for posting in English. Translations are very welcome.

The Community Tech team at the Wikimedia Foundation is focused on building improved curation and moderation tools for experienced Wikimedia contributors. We're now starting a Community Wishlist Survey to find the most useful projects that we can work on.

For phase 1 of the survey, we're inviting all active contributors to submit brief proposals, explaining the project that you'd like us to work on, and why it's important. Phase 1 will last for 2 weeks. In phase 2, we'll ask you to vote on the proposals. Afterwards, we'll analyze the top 10 proposals and create a prioritized wishlist.

While most of this process will be conducted in English, we're inviting people from any Wikimedia wiki to submit proposals. We'll also invite volunteer translators to help translate proposals into English.

Your proposal should include: the problem that you want to solve, who would benefit, and a proposed solution, if you have one. You can submit your proposal on the Community Wishlist Survey page, using the entry field and the big blue button. We will be accepting proposals for 2 weeks, ending on November 23.

We're looking forward to hearing your ideas!

Community Tech Team via MediaWiki message delivery (diskuse) 9. 11. 2015, 22:57 (CET)

Doporučuji tomuto věnovat pozornost, zvláště těm, co přispěli do Wikipedie:Potřebné nástroje@Ioannes Pragensis, Juandev:. Matěj Suchánek (diskuse) 10. 11. 2015, 14:33 (CET)

Wikimania 2016 scholarships ambassadors needed

Hello! Wikimania 2016 scholarships will soon be open; by the end of the week we'll form the committee and we need your help, see Scholarship committee for details.

If you want to carefully review nearly a thousand applications in January, you might be a perfect committee member. Otherwise, you can volunteer as "ambassador": you will observe all the committee activities, ensure that people from your language or project manage to apply for a scholarship, translate scholarship applications written in your language to English and so on. Ambassadors are allowed to ask for a scholarship, unlike committee members.

Wikimania 2016 scholarships subteam 10. 11. 2015, 11:47 (CET)

Odkazy na cizojazyčné wiki na hlavní stránce

Na hlavní stránce jsou vlevo interwiki odkazy na hlavní stránky cizojazyčných wiki (nemyslím dole na hlavní stránce v boxu, myslím vlevo mezi interwiki, kde bývají u článků jazykové verze z wikidat, dříve z interwiki linků). Všiml jsem si ale, že tam chybí latina. Bylo by možné ji tam přidat a zkontrolovat, jestli tam nechybí i jiný jazyk? Případně ještě zkontrolovat, jestli nechybí nějaký jazyk v boxu dole na hlavní stránce? --Dvorapa (diskuse) 10. 11. 2015, 15:39 (CET)

Chybí jich tam spousta, Hlavní strana zcela cíleně zobrazuje jen ručně zvolený výběr některých jazyků. Speciální:Diff/7289888 --Mormegil ✉ 10. 11. 2015, 16:48 (CET)

Když už se to nakouslo, není nějaká možnost si tyto jazyky (u článků) nějak nastavit? Myslím tím, abych měl několik vybraných jazyků na začátku a nemusel pracně hledat v tom šíleném seznamu. B.mertlik (diskuse) 10. 11. 2015, 20:14 (CET)

@Mormegil: Aha, to jsem netušil, děkuji za vysvětlení. @B.mertlik: Dobrý nápad, to by mi také hodně usnadnilo práci mít němčinu hned navrchu, u chemických článků to je horor ji v tom seznamu pořád hledat. Nebo ji aspoň zvýraznit tučně (tučně by mohly být třeba i všechny větší jazykové verze – 1 000 000+). --Dvorapa (diskuse) 10. 11. 2015, 21:01 (CET)

@B.mertlik: Hned jsem si do common.css vložil:

.interwiki-de, .interwiki-en {font-weight: bold}

a zvýraznil si němčinu a angličtinu tučně. Máte parádní nápad, který mi usnadní práci, zkuste to taky ;-) --Dvorapa (diskuse) 10. 11. 2015, 21:13 (CET)

Mormegil tuším má nástroj, který dokáže iw přehodit. Viz User:Mormegil/tools.js.help. Jen stránka monobook.js je pro vzhled monobook, pro výchozí vzhled vector je správná stránka vector.js (nebo pro všechny common.js). --Urbanecm (diskuse) 10. 11. 2015, 21:54 (CET)

@B.mertlik, Dvorapa, Urbanecm: A není k tomu náhodou určena beta feature "kompaktní mezijazykové odkazy"? Já jí tedy zapnutou nemám, protože nic takového nechci, ale hádal bych že ano... --YjM | _d^p 12. 11. 2015, 00:13 (CET)

Ta beta funkce bohužel není úplně to, co sháníme. Podle toho, co jsem zkoušel, jenom schovává delší seznam interwiki do rozklikávací položky... --Dvorapa (diskuse) 12. 11. 2015, 01:41 (CET)

Parádní, díky. --Dvorapa (diskuse) 10. 11. 2015, 22:15 (CET)

Také děkuji. B.mertlik (diskuse) 10. 11. 2015, 22:33 (CET)

Krátké příspěvky na Wikikonferenci

Zdravím vespolek, rád bych nadšencům, kteří mají co říci, nabídl možnost krátkého vystoupení na letošní Wikikonferenci v rámci případné závěrečné sekce tzv. Lightning talks (cca po 5 minutách). Omlouvám se, že dávám vědět na poslední chvíli, program je poměrně nabitý, ale povinnosti musí býti učiněno zadost, neb jsme přece jen projekt komunitní. Případní zájemci nechť kontaktují Vojtěcha Dostála obratem. --Limojoe (diskuse) 10. 11. 2015, 22:40 (CET)

Soutěž

Dle výzvy v chemickém portálu mě napadlo vytvořit nějakou soutěž i k portálu živočichové, byl bych rád za reakce, vypadalo by to (samozřejmě i s daty soutěže a dalšími úpravami) takhle. --OJJ, Diskuse 11. 11. 2015, 14:16 (CET)

Proč ne, ale slabinu zoologie na cswiki nevidím v malém počtu článků (spoustu jich vzniklo a vzniká, zejména u ptáků a savců), ale v kvalitě článků o hlavních kmenech. Nejen strunatci, ale i členovci, měkkýši a případně i kroužkovci by si zasloužili úroveň DČ. Kromě systematiky tam ale (s výjimkou strunatců) mnoho není. Podobně jsou na tom i některé články o fyziologii, např. Imunita (biologie) by si zasloužila podstatné zkvalitnění, rozšíření a zobecnění (i nad rozsah živočišné říše), např. jako u Výživa; podobně i fundamentální oblast endokrinní regulace (zobecnění článku Hormon?). Soutěž bych tedy raději zaměřil na povýšení úrovně článků (i když třeba NČ nebo DČ dosažen kvůli formálním záležitostem nebude). Ale nebude jednoduché to vyhodnotit. Petr Karel (diskuse) 11. 11. 2015, 15:52 (CET)

@Petr Karel: Ano, vzniká, ale ty píšu převážně já a Leome323, tak by se možná s motivací zapojilo více wikipedistů. OJJ, Diskuse 11. 11. 2015, 15:55 (CET)

Mě zaujala formulace: „… které se mohou zúčastnit všichni registrovaní uživatelé mimo loutkových účtů obcházejících pravidla.“ :) Bez obav – ty už budou dávno zablokovány, tedy pokud na sebe upozorní. --Kacir 12. 11. 2015, 02:02 (CET)

@Kacir: To já jen kvůli Wikipedista:Potokiak... OJJ, Diskuse 12. 11. 2015, 05:36 (CET)

Když už jsme u toho, chtěl bych se podělit o zkušenosti se soutěží/s výzvou na portálu chemie. Nejprve ale stručně shrnu o co šlo (pro wikipedisty neznalé srpnové diskuse zde pod lípou): Nalezl jsem na WikiProjektu Chemie zmínku o možnosti vyhlašování soutěží na podporu chemických článků a vzhledem k tomu, že jsem právě předělával chemický portál, přišel mi nápad umístit na portál soutěž jako dobrý. První kolo výzvy spočívalo v tom, že soutěžící přidali fotografii k článku, ve kterém chyběla a přihlásili se do soutěže. V tom byl ale problém, nikdo se totiž nepřihlásil. Při procházení historie změn v kategorii chemie jsem našel jenom jeden vložený obrázek, který mi nepřišel vhodný, takže jsem kolo uzavřel s výsledkem: nikdo se nepřihlásil. Proto bych chtěl poradit, aby OJJ raději nevolil systém přihlašování (pokud uvažuje o formě soutěže), jako jsem to na začátku nedomyslel já. Ve druhém a aktuálním kole jsem tedy nasadil tu taktiku, že jsem zrušil přihlašování do soutěže a zavedl vyhodnocování všech změn, které v dané oblasti nastanou. Ve druhém kole jsem prostě zadal, že může vyhrát jakákoliv sebemenší, ale užitečná editace v článku, patřící do kategorie chemických veličin nebo založení jakéhokoliv patřičného článku patřícího do té kategorie. Systém se zdál být trochu lepším, protože jsem vybíral již z cca 7 editací 5 článků od 3 přihlášených wikipedistů, jednoho nepřihlášeného a jednoho bota. Nevznikl žádný nový článek, 2 editace byly od bota, 4 editace zde byly velmi malé (oprava překlepu, typografie), pouze jedna o trochu větší (doplnění dvou hodnot rel. at. hmotnosti do tabulky). Ta to tedy vyhrála (byla nejlepší z daného výběru, avšak nic světoborného). Nemyslím si, že by některá z editací byla cíleně pro úspěch v soutěži, spíše bych řekl, že to byly nahodilé editace, jaké běžně nahodile provádí každý wikipedista, pokud při brouzdání wikipedií najde v náhodném článku chybu nebo nedostatek. I v aktuální výzvě je zatím podobný počet editací a dokonce i jeden nový článek. Proto bych chtěl znovu poradit, aby OJJ rozhodně propagoval soutěž, kde to jenom jde (může se zmínit i o výzvě na chemickém portálu, když to uzná za vhodné). V předchozí diskusi mi někdo poradil, že by bylo dobré šířit soutěž i pomocí massmessage, bohužel jsem ještě neměl čas do toho proniknout a zjistit, jak to funguje, tak zatím pouze předávám dál. Původně jsem chtěl po dvou měsících výzvu zrušit, když nebude příliš zájem (zatím není), ale myslím, že ještě do konce roku to chvíli budu zkoušet a ladit, třeba ještě vymyslím, jak tomu pomoci. Wikipedistovi OJJ bych chtěl v pořádání soutěže na portálu živočichů popřát hodně štěstí. --Dvorapa (diskuse) 14. 11. 2015, 10:06 (CET)

Jenom by mě zajímalo, kam umístit hlasování, aby si ho někdo všiml. Na HS? Tam se to nehodí. Na panýlek v posledn ích změnách? Tam to nepatří. A jinde si toho asi nikdo nevšimne. --OJJ, Diskuse 14. 11. 2015, 09:16 (CET)

Co do kolonky „Víte, že...“ nebo nad seznam portálů do úvodu kolonky „Tématické portály“ na HS? Případně by to možná šlo i na Portál:Obsah... --Dvorapa (diskuse) 14. 11. 2015, 10:06 (CET)

@Dvorapa: Díky za tipy i podporu. --OJJ, Diskuse 14. 11. 2015, 10:17 (CET)

Vyskakovací reference

Nedávno byly na české Wikipedii zavedeny vyskakovací reference, tedy funkce, že se text reference zobrazí v bublině při najetí na její číslo v textu článku a není nutné se proklikávat na jejich seznam pod článkem. Řešilo se to jen pod technickou lípou.

Díky tomu se poněkud snížila vypovídací hodnota opakovaných referencí. V bublině se objeví jen něco ve stylu: Novák (2005), s. 26, což bez kontextu ostatních referencí neposkytuje dostatečnou informaci. Na enwiki to řeší zkrácenými referencemi s využitím speciální šablony: zkrácená reference je opatřena odkazem na plnou citaci pod článkem. Asi to není urgentní, ale chceme to řešit stejným způsobem a je případně někdo ochoten se toho ujmout? --Matěj Orlický (diskuse) 7. 11. 2015, 23:40 (CET)

Podle mě je to zbytečné, hlavně kvůli tomu, že opakované reference se dají vkládat pojmenováním stejným identifikátorem, takže na dalším místě stačí jen napsat prázdnou značku reference s tím daným názvem a wiki už se sama postará o doplnění potřebné reference na stránce. Ta je pak označená číslem, kterému odpovídá pořadí originální reference. Takhle to funguje na každé wiki, nemusíme se hned opičit po anglo-americké mutaci. Zobrazení v bublině je jen třešnička na dortu. — Polda18 (diskuse • příspěvky) 17. 11. 2015, 15:14 (CET)

Pletete si pojmy. Opakovanou referencí myslel pan Orlický případ, kdy je použito několik referencí z jedné knihy, každá ale odkazující na jinou stranu. (Tedy nikoliv jedna totožná reference vyskytující se v textu několikrát.) První takový výskyt se zapisuje za pomoci plně vyplněné reference, další reference z knihy pak pomcí zkráceného zápisu (obvykle ve formátu autor, rok, strana či titul, strana). Příklad můžete vidět např. zde. --Silesianus (diskuse) 17. 11. 2015, 15:29 (CET)

Aha, díky za vysvětlení. V tom případě jsem pro zavedení tohoto způsobu, pokud tedy nebude žádný jiný návrh. K technickému řešení se ale nabízet nebudu, co jsem se dočetl na stránce šablony, tak používá nějaký modul v jazyce Lua – ani nevím, co to je za jazyk a ani jak se v základu používá, jakou má syntaxi, takže se do toho raději nebudu pouštět :D — Polda18 (diskuse • příspěvky) 17. 11. 2015, 16:13 (CET)

Mně ty bubliny užívání usnadňují. V kódu se už pak ale ze své úrovně nevyznám ani takhle. --MONUDET (diskuse) 17. 11. 2015, 17:13 (CET)

Ano, jedná se o odkazy na různé stránky jedné knihy. – Díky Silesianovi za upřesnění, myslel jsem, že bude stačit odkaz na nápovědu a příklad. --Matěj Orlický (diskuse) 18. 11. 2015, 18:18 (CET)

Osobnosti vs Lidé

Všiml jsem si úpravy kategorizací iniciované kolegou Mircea. To se mi zdá nešťastné. Dejme tomu, že některá osoba se v daném městě nenarodila, ani tam nezemřela. Ale žila tam a významně působila (např. je uvedena v odstavci "Osobnosti" příslušného článku o městě. Nyní je tato kategorizace zrušena bez náhrady. Pro tento případ bych navrhoval dejme tomu kategorii Osobnosti Pardubic (například). Kategorie Lidé z Pardubic by obsahovala podkategorie Narození v Pardubicích, Zemřelí v Pardubicích, Osobnosti Pardubic. jednotlivá osoba by mohla být kategorizována současně ve více těchto kategoriích. Více na Mirceově diskuzi.--RomanM82 (diskuse) 17. 11. 2015, 17:27 (CET)

Kategorie Narození v městě X jsou také problematické. Např. zde bych se vsadil, že by mělo být Narození v Příbrami, protože v Dobříši porodnice není a Filip zde pouze žil a navštěvoval základní a střední školu. Nebo Slavomír Lener se narodil v Berouně, žil do šesti let ve Všeradicích ale je osobností z Dobříše. Byl by můj otec osobností z Prahy, když se tam narodil, přestože až do konce studií žil na Moravě? Karel Čapek zemřel v Praze, narodil se ve východních Čechách ale je osobností Staré Hutě. A další a další. JAn (diskuse) 17. 11. 2015, 23:49 (CET)

Karel Bartuška

V podstatě autor učebnic. 2NNVZ jsem nenalezl, na druhé straně autor argumenuje dle Wikipedie:Významnost (lidé) splněním kritéria Publikovaní autoři, editoři nebo fotografové, kteří obdrželi více nezávislých recenzí nebo ocenění svých děl, nebo pak takoví autoři, kteří svá díla vydávají a prodávají v nezanedbatelném nákladu. Je to pro mě šedá zóna. Prosím o vaše názory, díky.--RomanM82 (diskuse) 17. 11. 2015, 20:32 (CET)

Podle mého názoru je pro samostatný článek zapotřebí těch vícero NNVZ. Významnost lidé vnímám jako orientační měřítko, zda má smysl hledat a doufat, že bude nalezeno.--Tchoř (diskuse) 17. 11. 2015, 21:52 (CET)

Jestliže napsal většinu současných středoškolských učebnic fyziky, věřím, že významný je. Když však někdo významnost subjektu zpochybnil, nedá se nic dělat, zdroje dokládající významnost doporučuji hledat v archivu Učitelských novin či podobném periodiku.--Vojtěch Dostál (diskuse) 17. 11. 2015, 23:02 (CET)

Vizuální editace X VisualEditor

Rád bych se zeptal komunity na názor ohledně nového zobrazení značky VisualEditor (jako Vizuální editace). Pokud už chceme změny provedené VisualEditorem značkovat, myslím si, že by bylo dobré se držet dosavadního zobrazení značky (jako VisualEditor). Nevím, jaký byl důvod pro přejmenování, ale myslím si, že to nebyl dobrý krok. Mimojiné zde zůstává důvod, že pokud by si chtěl někdo najít změny se značkou VisualEditor, zadal by do políčka na RC Vizuální editace, protože tak se to zobrazuje. Jaký na to máte názor Vy ostatní? Díky, --Urbanecm (diskuse) 18. 11. 2015, 17:30 (CET)

Můj názor je, že "Vizuální editace" je mnohem pochopitelnější pro nováčky než VisualEditor. Nejlepší by ovšem bylo "Editace vizuálním editorem".--Vojtěch Dostál (diskuse) 18. 11. 2015, 17:35 (CET)

„Vizuální editace“ znamená něco jako „úpravy prováděné zrakem“, což je zřejmě chybné. Pokud je tam potřeba dodat slovo editace, mělo by být Editace VisualEditorem – velké písmeno(a) a používaný pův. název. --Matěj Orlický (diskuse) 18. 11. 2015, 18:12 (CET)

Pokud to musí být počeštěné a snadno pochopitelné nováčkům, pak bych se přiklonil k „Vizuální editor“, ovšem jestliže je všude na české Wikipedii VisualEditor stále uváděn jako „VisualEditor“ a protože značka samotná je odkazem na článek VisualEditor, tak by bylo dobré to zachovat i zde a neměnit stávající značku (resp. vrátit původní). --Dvorapa (diskuse) 18. 11. 2015, 21:23 (CET)

Podobně jako kolegové Matěj Orlický a Dvorapa se domnívám, že „Vizuální editace“ nedává smysl, je to podivný pokus o počeštění názvu, které ale moc nepomohlo. Raději zachovat VisualEditor, případně doplnit Editace VisualEditorem nebo třeba zkrátit na editace EV. --Bazi (diskuse) 19. 11. 2015, 01:32 (CET)

Taky jsem pro zachování značky VisualEditor. --Hugo (diskuse) 19. 11. 2015, 05:40 (CET)

@Vojtěch Dostál, Dvorapa, Hugo, Matěj Orlický: Jestli diskusi interpretuji správně, tak zatím se nám sešlo několik návrhů. Ponechat Vizuální editace, Editace VisualEditorem a nakonec vrátit původní název VisualEditor. Nejvíce diskutujících se shodlo na poslední variantě. Mám tedy změnu provést? --Urbanecm (diskuse) 19. 11. 2015, 08:10 (CET)

Já souhlasím s návratem na původní název. --Hugo (diskuse) 19. 11. 2015, 08:25 (CET)

Souhlas s návratem na VisualEditor. Petr Karel (diskuse) 19. 11. 2015, 09:23 (CET)

Díky za upozornění na překlep. --Urbanecm (diskuse) 19. 11. 2015, 10:03 (CET)

Ještě jsem zjistil, že na translatewiki.net změnu provedl kolega Mormegil, rád bych ho požádal, aby zde vyjádřil důvod a případně odkázal na konsenzus. Díky, --Urbanecm (diskuse) 19. 11. 2015, 10:03 (CET)

Vizuální editace je pro mně příjemné překvapení, konečně něco nepoameričtěného. Já jsem pro. --OJJ, Diskuse 19. 11. 2015, 10:16 (CET)

(S EK)

Konsenzus koho na čem??

Důvodem je prostě to, že se vývojáři VisualEditoru pravděpodobně domnívali, že bude lepší (uživatelsky přívětivější? lokalizovatelnější?) označovat VisualEditor nikoli vlastním (anglickým) jménem, ale popisným označením, takže se postupně všechny texty odkazující na VisualEditor předělávají na „visual editor“, „visual editing“ atp. Já souhlasím s Bazim, že „visual editor“ je v zásadě blbost, ale já si to nevymyslel.

Jestli česká Wikipedie chce používat nějaké vlastní textace, samozřejmě může, jen je otázkou, jestli to není trochu močení proti větru, když všude kolem se ty texty změní. („Vizuální editace“, „Dočasně vypnout Vizuální editor, je-li v beta verzi“ atd. atd.) Ale jestli jde jen o název značky, tak je to asi úplně fuk.

--Mormegil ✉ 19. 11. 2015, 10:26 (CET)

@Mormegil:Chtěl jsem konsenzus na změně zobrazovaného názvu tagu. Koho, netuším, kdo by se měl shodnout, jestli komunita translatewiki, nebo Wikipedie :). Jediné, co se mi nelíbilo byla formulace Vizuální editace, protože to ve mě evokovalo editace prováděná zrakem, což je nesmysl. Je někde možné si přečíst názor vývojářů VisualEditoru na toto téma? Mimochodem, pokud se snažíme změnit veškeré výskyty spojení VisualEditor na Vizuální editor, měli bychom přesunout článek Wikipedie:VisualEditor třeba na Wikipedie:Vizuální editor (hlavně prosím se zachováním redirektu a vytvořením rediru Wikipedie:Visuální editor, jak je běžné v hlavním jmenném prostoru). S pozdravem, --Urbanecm (diskuse) 19. 11. 2015, 13:16 (CET)

Vývojáři: De-emphasising the product name as it's intimidating and irrelevant to most users what the name of the software they're using is. (Tedy VisualEditor je pouze název softwaru.)

Můj názor: klidně „vizuální editace“, klidně „editace vizuálním editorem“, ale hlavně ne s „s“. Matěj Suchánek (diskuse) 19. 11. 2015, 21:47 (CET)

Souhlasím, že bez „s“. Kdybychom chtěli název softwaru VisualEditor zobecňovat, pak se nabízí „WYSIWYG editor“, což je výstižný popis principu, na kterém VE funguje. Český ekvivalent to ovšem nemá. Pak bychom mohli třeba používat značku „WYSIWYG editace“, což by bylo významově korektnější než „vizuální editace“. --Bazi (diskuse) 20. 11. 2015, 13:32 (CET)

Jestli důvodem pro odstranění výrazu „VisualEditor“ bylo, že je to „intimidating to most users“, tak tedy mne by „WYSIWYG editace“ zastrašilo mnohem spolehlivěji :) --RPekař (diskuse) 20. 11. 2015, 15:47 (CET)

Zástupné obrázky v infoboxech - příklad negativního dopadu

Vyvíjí se situace nějak? Pokud jsem přehlédl nějakou aktuální diskusi, prosím o link. Proč se ptám: Na jaře pod lípou proběhla určitá diskuse, která vzešla ze sporů ve věci zástupných portrétů osob a zástupných obrázků pro erby, které ani nemusely existovat. OK. V důsledku toho byly hromadně odstraněny zástupné obrázky ze všech typů infoboxů a článků (na což mohlo být upozorněno daleko explicitněji - že se diskuse o portrétech zvrtne v úpravu článků, které nijak nesouvisejí s osobnostmi, může člověk jen těžko odhadovat). Ale ok. Uteklo přes půl roku a situace se nijak nevyvinula. Chápu, že u mrtvých lidí těžko někdo vytvoří snímek a nahraje jej na Wikipedii, ale v případě článků o památných stromech fungovala zástupná ikona skvěle. Franta z Horní-Dolní našel na Wikipedii článek o lípě, která mu roste za chalupou, viděl požadavek na fotku, zvedl zadek ze židle, strom vyfotil a snímek nahrál. V minulých letech byly takových případů desítky. Letos, od okamžiku, kdy zmizely zástupné obrázky, jsem neregistroval jediný (systematické focení od 3-4 stálých Wikipedistů do toho samozřejmě nepočítám). Jinými slovy, díky snaze o co nejširší a nejuniverzálnější aplikaci konsensu, který vznikl nad jedním zcela konkrétním problémem, přišla letos Wikipedie o několik desítek původních fotografií objektů, které nejsou stálé a průběžně zanikají. To už asi nezměníme, ale možná bychom se z toho mohli pro příště poučit a nesnažit se o univerzální přístup k věcem, které potřebují přístup individuální. --Xth-Floor (diskuse) 18. 11. 2015, 23:07 (CET)

Flow - návrh

Nadace vyvíjí nový systém pro diskuzní stránky, tzv. Flow, který má nováčkům usnadnit diskuze na Wikipedii. Jednotlivé komunity si mohou odhlasovat povolení Flow používat na několika experimentálních diskuzních stránkách a na osobních stránkách uživatelů, kteří si o to požádají. Podobné rozhodnutí udělala třeba francouzská, arabská nebo čínská Wikipedie. Navrhuji, abychom Flow zprovoznili na Diskuse k nápovědě:Flow (Nápověda:Flow se společně mezitím pokusíme alespoň stručně napsat) a povolili uživatelům žádat si o zprovoznění Flow na svých uživatelských diskuzních stránkách. Tím si vyzkoušíme, co je Flow zač a zda je pro Wikipedií tím pravým ořechovým.--Vojtěch Dostál (diskuse) 3. 10. 2015, 13:24 (CEST)

Flow si můžete vyzkoušet třeba na francouzském Forum des nouveaux/Flow. --Vojtěch Dostál (diskuse) 3. 10. 2015, 13:31 (CEST)

Mám dojem, že nedávno jsem někde v TechNews či v žurnálu (The Signpost) četl, že práce na systému Flow byly pozastaveny. --Vachovec1 (diskuse) 3. 10. 2015, 13:38 (CEST)

Výzva komunitám k vyzkoušení Flow přišla před pár dny pod technickou lípu. Práce na Flow se zastavily, ale pokud se nemýlím, je to spíše proto, že byly víceméně dokončeny. Stále bude existovat tým vývojářů, kteří budou průběžně opravovat chyby (zdroj: hlavní stránka Flow na MediaWiki)--Vojtěch Dostál (diskuse) 3. 10. 2015, 13:46 (CEST)

Zkusme to. --Bazi (diskuse) 3. 10. 2015, 14:12 (CEST)

+1. Už jsem si ho aktivoval na Wikidatech a těším se, že budu moct i zde. Ohledně vývoje, viz též mw:Topic:So4pui07y03ibgqq (vývojáři zkrátka nechají Flow být a přesunou své úsilí do nástrojů, které usnadní uživatelům práci). Matěj Suchánek (diskuse) 3. 10. 2015, 14:31 (CEST)

Hmm, zdá se, že se s masivním nasazením Flow nepočítá, aspoň tedy ne na anglické Wikipedii (čtu mezi řádky). To je škoda. Matěji, nevíš jestli místo toho má tuto roli v budoucnu převzít LQT? --Vojtěch Dostál (diskuse) 3. 10. 2015, 15:06 (CEST)

A nebyl náhodou Flow vyvíjen na úkor (pro nahrazení) LQT? Matěj Suchánek (diskuse) 3. 10. 2015, 15:22 (CEST)

Máš pravdu. Tak to je dost frustrující, zdá se skutečně, že nové diskuzní stránky jsou v nedohlednu. Je otázka, zda tedy vůbec Flow do cswiki pouštět, když to nevypadá, že by se to kdy stalo mainstreamovým řešením. Váhám. --Vojtěch Dostál (diskuse) 3. 10. 2015, 17:40 (CEST)

Lepší než co je tam teď, jsem pro spuštění.--frettie.net (diskuse) 4. 10. 2015, 10:29 (CEST)

LQT bylo dost otřesné, taky už je nějakou dobu u ledu (rozuměj unmaintained). Flow jsem už měl nějakou dobu možnost vyzkoušet v diskusích na MediaWiki, kde se to ve velkém zkouší a testuje. I to mi ale přijde otřesné. Nic lepšího ale není, tak proč to zkušebně nenasadit na nějaké speciální stránce, jak navrhuje v úvodním příspěvku Vojtěch Dostál? Plně s tímto nápadem souhlasím. Třeba jsem jediný, komu to přijde naprosto nepřehledné, ale komunitě se to třeba zalíbí. Programátorská verze přísloví: „Dvakrát testuj, jednou nasaď“ --Dvorapa (diskuse) 4. 10. 2015, 19:52 (CEST)

Vývoj Flow byl prý ukončen proto, že diskuzní stránky v současnosti neslouží jen k diskuzím, ale i ke "komplexním" věcem, jako je vkládání různých šablon, transkluze a podobně. Třeba na anglické Wikipedii by s tím tedy bylo dost potíží. Mně to přijde přehledné a hlavně intuitivní pro nováčky, ale musíme si skutečně odzkoušet, jak je to s tím vkládáním např. úvodních šablon do diskuzí. Pozměňuji svůj návrh, spusťme Flow na Diskuse k nápovědě:Flow a vyzkoušíme si, co to umí. Uživatelům bych zatím Flow na svých diskuzích neumožňoval. Co myslíte? --Vojtěch Dostál (diskuse) 4. 10. 2015, 20:19 (CEST)

Já bych s tím návrhem souhlasil. --Dvorapa (diskuse) 4. 10. 2015, 22:06 (CEST)

@Vojtěch Dostál, Vachovec1, Matěj Suchánek, Bazi, Frettie, Blahma, Silesianus: Všiml jsem si, že na mw: mají flow mezi beta funkcemi. Nevím, jestli se tu někde zkušebně již nenasadilo (všechny odkazy v této diskusi jsou ale červené, předpokládám tedy, že ne), ale možná by alespoň stálo za to ho mezi beta funkce přidat i zde. Sice se mi tento způsob diskuse nelíbí, ale zcela objektivně to navrhuji. Alespoň bychom podle počtu wikipedistů, kteří se rozhodli jej zkoušet a dlouhodobě ho mají zapnuté, mohli rozhodnout, jaký by to mělo úspěch, kdyby se to nasadilo všude a případně otestovat reakce uživatelů na novou beta fičuru. Co myslíte? --Dvorapa (diskuse) 5. 11. 2015, 00:08 (CET)

Za mě jo.--frettie.net (diskuse) 5. 11. 2015, 09:40 (CET)

Netuším ale, jak to udělat (asi to mohou udělat jen správci). --Dvorapa (diskuse) 6. 11. 2015, 15:05 (CET)

Též ne.--frettie.net (diskuse) 6. 11. 2015, 15:39 (CET)

Je to trochu složitější: phab:T115100. Matěj Suchánek (diskuse) 6. 11. 2015, 15:41 (CET)

I Když nejsme čína? :) NEbo je i u nás nutné narvat "cswiki" do zdrojáku? --frettie.net (diskuse) 6. 11. 2015, 17:53 (CET)

Souhlasím s Frettiem, řádek kódu s "cswiki" vývojáře nezabije, navíc mají mezi beta funkcemi už i na wikidatech. --Dvorapa (diskuse) 14. 11. 2015, 01:54 (CET)

Dostala se ke mně informace, že o (ne)zavádění Flow se poměrně živě diskutuje na meta:User_talk:LilaTretikov_(WMF)/Archive_11#Flow_update_--_action_requested – takže sdílím a koho to zajímá, ten tam asi najde užitečné informace. --Blahma (diskuse) 9. 11. 2015, 13:12 (CET)

„Živě“ se diskutuje v archivu? --Silesianus (diskuse) 9. 11. 2015, 13:14 (CET)

@Vojtěch Dostál, Vachovec1, Matěj Suchánek, Bazi, Frettie, Blahma, Silesianus: Požadavek na aktivaci beta funkce kdyžtak vznesen na Phabricatoru. --Dvorapa (diskuse) 23. 11. 2015, 01:02 (CET)

@Vojtěch Dostál, Vachovec1, Matěj Suchánek, Bazi, Frettie, Blahma, Silesianus: Podle návrhu vývojáře na Phabricatoru by mělo být zatím Flow zkušebně nasazeno na Diskuse k Wikipedii:Flow a na Diskuse k Wikipedii:Flow/Pískoviště.

Souhlasím s jeho návrhem. Myslím, že bude lepší ponechat informace o Flow ve jmenném prostoru Wikipedie a do jmenného prostoru nápovědy pak pouze zasáhnout při kompletním nasazení na celé Wikipedii po ukončení statusu beta a opravit články týkající se diskusní stránky. Navíc ve jmenném prostoru Wikipedie je i nápověda k diskusní stránce (trochu nechápu, ale budiž).

Vývojář dále navrhl, že se na těchto stránkách Flow zkušebně nasadí na méně než týden, poté se na této stránce zeptá na potvrzení konsenzu týkajícího se zavedení Flow jako beta funkce a po potvrzení jej zavede. Poprosil jsem o trochu delší čas, abychom mohli na pískovišti pořádně otestovat, jestli funguje vše v pořádku.

Takhle by tedy mělo být shrnuto vše, co jsem zatím s vývojáři vykomunikoval. Souhlasíte se vším? Je něco nejasné? Je zde nějaká mýlka/chyba, kterou je potřeba ještě rychle opravit?

Protože bude co nevidět Flow na těchto stránkách zavedeno, chtěl bych už nyní proprosit:

• jestli by někdo vytvořil stránku Wikipedie:Flow s nějakými základními informacemi (je možné se trochu inspirovat např. na Wikipedie:VisualEditor)
• jestli by někdo nezkontroloval, zda jsou všechny části Flow přeloženy do češtiny

Zhostil by se prosím někdo těchto úkolů? --Dvorapa (diskuse) 24. 11. 2015, 13:27 (CET)

Tučný odkaz

Kritéria pro NČ operují s termínem "tučný odkaz". Co to je?--Juandev (diskuse) 21. 10. 2015, 12:27 (CEST)

Tučný odkaz. Tučný odkaz. --Mormegil ✉ 21. 10. 2015, 13:19 (CEST)

Sorry, nerozumím.--Juandev (diskuse) 27. 11. 2015, 09:04 (CET)

Propagace Commons

Pěkný den, včera jsem zas na Commons nahrával nějaké fotky z mých cest po Česku. Dost při tom využívám turistické mapy.cz, jak před cestou pro zjištění, co se v dané oblasti nachází, tak při nahrávání, kdy si ověřuju, kde jsem co vyfotil. A dost mě překvapuje, kolik objektů tam má fotku. Např. na mapách.cz byla fotka této kapličky , této zvoničky , této plakety či tohoto skalního útvaru dříve než na Commons. Přitom, pokud se nepletu, tam, podobně jako na Commons, fotky převážně nahrávají amatéři a dobrovolníci. V této souvislosti si proto říkám, že by bylo vhodné více propagovat Commons jakožto unikátní fotobanku, do které může každý přispívat. Dlouhodobě si myslím, že by bylo dobré více zvýraznit odkazy na Commons z článků a nenazývat je „externími odkazy“ (ale to se již řeší v jiných diskusích). Nemáte třeba nějaké nápady, když letos v Česku neproběhlo WLM? Dnes mě napadlo dát např. na Wikipedii banner s textem zhruba „podělte se s fotkami z vašich výletů“. Anebo pokud by někomu dělalo problém nahrávání, poskytnout nějakou jinou možnost, klidně ať mi někdo pošle fotky přes úschovnu nebo FTP a já už to na Commons ve volné chvíli nahraju a do kategorií zařadím. A ještě nějak vyřešit, aby lidé nahrávali fotky objektů, co ještě nafocené nemáme, a nechodily mi pořád fotky Karlova mostu. :) Omlouvám se za zmatený příspěvek.--Ben Skála (diskuse) 5. 11. 2015, 18:58 (CET)

S tím souhlasím, je potřeba to více zpropagovat. Taky se udivuji kolik je fotek na obrazky.mapy.cz. Chtělo by to udělat komplexní návod jak nahrávat, na co si dávat pozor, jak kategorizovat. V banneru nevidím problém. Na to to je. --Dominik Matus  _diskuse^příspěvky 5. 11. 2015, 23:18 (CET)

Bojím se, že propagace nepomůže. Sám jsem agitoval známé, aby fotky, které nepublikovali jinde, dali na Commons. Výsledkem bylo jednoznačné odmítnutí, u mnoha lidí má wikipedie velmi špatnou pověst. V mém případě šlo o fotky dopravních prostředků a dopravních staveb. Každý pravý šotouš takových fotek udělá spoustu a pro svůj oblíbený web vybere jen ty nejkrásnější, spousta mu jich zbude. Ale raději je smažou, než by je dali na wikipedii. Druhým neštěstím je systém kategorizace. Je zoufale nepřehledný, neintuitivní. Mnohokrát jsem našel fotku, která skvěle dokumentovala to, co jsem popisoval, v naprosto nepředvídatelné kategorii. S tím se asi moc dělat nedá. --Leotard (diskuse) 7. 11. 2015, 11:03 (CET)

A co třeba zkusit lobbovat u Seznamu, aby zavedl pro nově nahrávané fotky licenci Creative Commons? Sice tak jaksi přijdou o „exkluzivitu“, nicméně Ivo Lukačovič sám kdysi nahrával své letecké fotografie na Wikimedia Commons (pomáhal mu v tom Adam Hauner, stačí googlovat "ivo lukačovič site:commons.wikimedia.org") a na svém blogu se vyjádřil coby podporovatel svobodných obrázků na Wikipedii, potažmo Wikimedia Commons. Tak třeba by se nechal přesvědčit. Nechtěl by mu někdo třeba jménem Wikimedie ČR napsat? --Blahma (diskuse) 17. 11. 2015, 13:43 (CET)

Google Photos má poměrně propracované vyhledávání podle toho, co je na fotce. Mohlo by být zajímavé předchystat lidem vyhledávací dotaz, který jim v jejich fotkách najde kvalitní geotagované fotografie, které nejsou (skupinové) portréty a nabídnout jim návod, jak nalezené fotky nahrát do Commons. Jestli Google umí hledat kvalitní fotky nevím, interně tam ale ta funkce je, protože do automatických alb to vybírá "dobré" fotky. TvojaStara (diskuse) 25. 11. 2015, 20:51 (CET)

Podivné přejmenování článků ČR -> Česko

V posledních dnech na Wikipedii došlo k poměrně zvláštní praktice, která je možná podezřelá (možná jsem paranoidní :-), ale zcela jistě v rozporu s principy Wikipedie. Wikipedista Chrzwzcz, který má krátce založený profil, vložil do cca 15 článků a kategorií šablonu žádající o přejmenování z tvaru Česká republika na Česko. Argumentem má být údajné pravidlo o používání termínu Česká republika výlučně u článků politického obsahu (netvrdím, že toto pravidlo neexistuje, ale alespoň v podobě, kterou předkládá Chrzwzcz, jsem ho nikde nenašel). Šablony žádající o přejmenování vložil jako malé editace, takže mohly být snadno některými Wikipedisty přehlédnuty. Následně Wikipedista Wesalius provedl přesun těchto stránek, aniž by byly jednotlivé návrhy prodiskutovány, případně aniž by se objevil jediný souhlasný názor v diskusi u jednotlivých článků a kategorií. Přesun byl proveden roboticky (robotické editace se nezobrazují v posledních změnách a defaultně bývají skryty). Když byl zmíněný Wikipedista požádán, aby revertoval úpravy, které nemají oporu ve vůli komunity, odmítl. Celý proces tedy proběhl způsobem, který zůstal více-méně skrytý řadě Wikipedistů. Ať už jde o snahu o nenápadné úpravy Wikipedie k obrazu svému nebo jen o velmi podivnou shodu okolností, domnívám se, že by se o této události mělo přinejmenším vědět, aby ji každý mohl posoudit a udělat si názor. --Xth-Floor (diskuse) 7. 11. 2015, 22:18 (CET)

Tak aby to bylo úplné a nezkreslené. U těch mých vytipovaných článků a kategorií jsem do diskuze k nim dal příklad, jak se v podobných případech ve stejné nebo podobné kategorii typicky postupuje, ke zvážení jako docela dobrý, nikoliv samozřejmě dostačující případ. Tak zjednodušeně jak to píše kolega to není. Při porovnání pojmenování článků a kategorií jsem viděl, že názvosloví už je v jednotlivých kategoriích dost ustálené, kde drtivě 99% vítězí Česko, kde je místo pro Českou republiku, a pak pár takových na hraně. Tak dobře 99% ustálené, žádné veliké rozpory a kontroverze, jak se u tohoto tématu mluví. Jen pár případů vybočovalo, ty jsem dal k návrhu na přesun. Wesalius roboticky přesunul 3 kategorie, nikoliv všechno co jsem já navrhnul, o reverty jste žádali jeho, ne mě (kdyby to nebylo z toho výše poznat). Teď jestli se tady bude řešit spíš robot nebo ČR... Chrzwzcz (diskuse) 7. 11. 2015, 22:46 (CET)

Myslím, že to mělo být navrženo zde. Teze, že Česká republika je vhodná (jen) pro články politického obsahu, je podle mě nesprávná. „Politický“ je možná ten název, ale nikoli jeho použití. A určitě dle praxe takové pravidlo neexistuje, viz Kategorie:Česká politika. Ale jinak si myslím, že sjednocení na jednoznačně převládající podobu názvů je žádoucí. --Matěj Orlický (diskuse) 7. 11. 2015, 22:56 (CET)

Články samozřejmě byly vidět v kategorii návrhu na přesun, ač označeno jako malá editace. Wesalius a jeho robotický přesun nebyl hned, konkrétně po 5 dnech (to bylo docela zbrklé), to je jeho akce bez mého vlivu, kterou mícháte dohromady s tématem ČR, myslím, že se přesunuly i jiné věci jiných navrhovatelů tímto způsobem co za sebou nenechává stopy (takže to prosím neslučovat s tématem naznačené kapitoly). Opakuji že 3 z těch mých návrhů se dočkaly tohoto robotického přesunu, ne u všeho jak to píše kolega. Zároveň bych tady chtěl předem uklidnit, že jsem pečlivě a jednorázově zvolil 15 kandidátů na přejmenování na vhodnější název z té tisícovky nebo kolik článků, které to mají v názvu a každá měla nebo má diskuzi. Žádné další vlny, obří návrhy na přejmenování všech výskytů nehrozí. Byl to upřímný návrh na srovnání drtivě převažujícího postupu na zcela pravidelný (no ale výjimky se najdou určitě vždycky všude). - Chrzwzcz (diskuse) 7. 11. 2015, 23:10 (CET)

Podle jakých kritérií jste vybral těch 15? --Matěj Orlický (diskuse) 7. 11. 2015, 23:16 (CET)

Netvrdím, že mi něco neuniklo, ale googlením, vyhledáváním, procházením jednotlivých kategorií a porovnáváním. A když už tak většinou právě vyčuhovaly 1, 2 republiky v kategorii zaplavené Česky. - Chrzwzcz (diskuse) 7. 11. 2015, 23:32 (CET)

Tak striktní nebo jednoduché na dvě slova politika-nepolitika to mé "empiricky" vypozorové rozdělení názvů na Wikipedii není (např. existuje Politické strany v Česku), to bych se musel rozepsat aspoň trochu víc. Ještě dodám, že jsem se před přesunem poptal správce, jak postupovat, navrhl právě postup prodiskutováním každého návrhu zvlášť (!), proto jsem postupoval jak jsem postupoval. Jo, mohl jsem to hodit i pod lípu, jo, jsem nováček jak mi to přišil kolega, asi jsem čekal, že víc hledíte do kategorie navrhovaných přesunů :) A ty robotické přesuny jsou ale vážně jiné téma a ne pro diskuzi se mnou.-- Chrzwzcz (diskuse) 7. 11. 2015, 23:18 (CET)

Kromě toho, co tady padlo, bych rád uvedl na pravou míru pár věcí - přesuny kategorií se běžně dějí roboticky, toto není žádný zvláštní případ, jestli to někdo vnímá jako problém, tak ať si klidně přepisuje kategorie ručně. Příznak bota mají účty pro robotické úpravy z mnoha důvodů, jedním z nich je, aby nezahlcovaly poslední změny hromadnými změnami. Takže ono skrytí zraků wikipedistů zde je, ale vskutku z jiného důvodu, než Xth-Floor naznačuje.

Že by nikdo nebyl pro přesun pravdou není, snad je jasné, že pro je navrhovatel a já, když jsem ten přesun provedl.

A možnost, že bych přesun 3 kategorií udělal proto, abych nenápadně měnil Wikipedii k obrazu svému, nebyla nejspíš myšlena vážně. Pokud jte ji vážně myslel, tak se rád pobavím nad tím, jak jste k takovému závěru došel. --Wesalius _d|^p 7. 11. 2015, 23:28 (CET)

Ano, ručně jsem si to taky zkusil a je to ideální případ pro automat. Ale v tomto tématu není jasné, co chce navrhovatel řešit. Jak správně žádat o přesun většího počtu článků? Jestli na návrhy mají nárok nováčci? Co už je a co není téma pro lípu? Jak správně ten přesun článek dělat, jestli ho má dělat robot a jestli skrytě? Nebo samotná podstata, tj. kde se na Wiki používá Česká republika, kde Česko a jestli si to už sedlo a že už existuje jen pár kandidátů na přeřazení do vhodnějšího typu? -- Chrzwzcz (diskuse) 7. 11. 2015, 23:41 (CET)

Jak se píše v úvodu této stránky (a také na Wikipedie:Diskusní stránka), sem patří diskuse k širším tématům přesahujícím rámec jednoho článku/stránky. --Matěj Orlický (diskuse) 7. 11. 2015, 23:47 (CET)

Při tolika nastolených otázkách najednou to bude nepřehledné už velmi brzy. :) --- Chrzwzcz (diskuse) 7. 11. 2015, 23:51 (CET)

Jaký měl být postup

Pokud se kolega Chrzwzcz rozhodl angažovat v pro Wiki citlivém „českém“ tématu, měl záměr přesunů „Česká republika“ → „Česko“ nejdřív prodiskutovat Pod lípou, kde by uvedl argumenty proč a co je vhodné přesunout.
„Drobečková metoda“, kterou se změny dějí, není vhodná – týká se stále jediného tématu, a měla být vyřešena vcelku i s případnými výjimkami. Na to byl také, pokud vidím, už upoznorněn více kolegy @BobM, Jan Polák, Jklamo, Ladin, Mates:. Masivní nahrazování jedné možné varianty za druhou, při nesouhlasu dalších, bývá obvykle považováno za Wikipedie:NEKIT.--Kacir 8. 11. 2015, 01:29 (CET)

Aby z toho nevyznělo, že se prováděly nějaké násilné přesuny přes nesouhlas všech, nic takového se nestalo. Některými z těch návrhů jsem si otestoval, kde leží nepsaná hranice, byly třeba metr za ní a návrhy jsem stáhnul! Ostatní by měly být hluboko v území toho druhého. A pokud u nich byla nějaká negativní reakce, tak typu "je to zbytečné", nikoliv "je to vyloučené". A já se snažil doplnit informace, že "je zbytečné vydržovat si tuhle výjimku, tenhle článek ničím nevybočuje v dané kategorii, která používá z 99 % tenhle způsob pojmenování a bylo by fajn, kdyby se ho i tenhle držel" ani při tom v podstatě nehraje roli, jestli to je nebo není o "citlivém" ČR/Česku. Hranici jsem rozhodně nikam neposouval! Samozřejmě po prohlédnutí vám můžu říct, že by se ta hranice posunout nějakým způsobem dala, tam už by se ale přejmenovávalo opravdu více, celé kategorie s podkategoriemi. Ale o to jsem se ani nepokoušel. -- Chrzwzcz (diskuse) 8. 11. 2015, 09:03 (CET)

V zásadě jsem identifikoval, že existují kategorie s podkategoriemi, kde je jenom ČR. Tam žádný návrh nepadl. Pak kategorie, kde je jenom Česko. Tam taky návrh nepadl. A pak kategorie, kde výrazně až drtivě dominuje Česko, ale kazí to jedna republika (a která nemá význam oficiálního názvu něčeho). Tam směřovaly moje návrhy. Chrzwzcz (diskuse) 8. 11. 2015, 09:18 (CET)

@Chrzwzczː Realita je ale jinde, minimálně v tomto případě Diskuse ke kategorii:Zahraniční filmy natočené v Česku, kde jsem diskutovali s Chrzwzcz jednom my dva, to byl názor proti názoru, ani náznak konsensu, takže prosím nelhat. Chrzwzcz to prostě přesunul, protože chtěl.--Ladin (diskuse) 9. 11. 2015, 18:09 (CET)

Ano, u této tedy ano, tento přesun mi dokonce přišel jako nejjasnější a nejjistějí ze všech, zjevný anachronizmus, faktografická chyba, skoro na bezdiskuzní přesun. Když to přeženu, tak zde to bylo jako byste pro články jako "Jan Mydlář" měl kategorii "Kati v České republice". Vy jste nesouhlasil, protože s ČR a Českem je to na Wikipedii prostě kontroverzní. Přidal jsem dalších pár příkladů, počkal, a pak konal. Ano, mohl jsem počkat, jestli berete zpět, nebo až mi tam někdo napíše vyslovený souhlas. -- Chrzwzcz (diskuse) 9. 11. 2015, 19:47 (CET)

Výzva Občanské iniciativy

Vážení wikipedisté / administrátoři,

chceme se touto formou zapojit do diskuse o zeměpisném (též označovaném jako "jednoslovný" či "krátký") jménu naší vlasti. Název Česko (anglicky Czechia, francouzsky Tchéquie, německy Tschechien, španělsky Chequia, atd., atd.) je zeměpisným protějškem a partnerem, nikoli konkurentem politického názvu Česká republika. Používáním krátkého názvu nikdo nehodlá narušit skutečnost, že naše země je republikou, tudíž ani jméno Česká republika.

Většina kulturních států světa používá oba typy názvů, každý podle situace a kontextu. Název Česko je zaregistrován u OSN a je tedy oficiálním zeměpisným jménem naší vlasti. Proto zdejší animozity na dané téma považujeme za irelevantní. Nikdo nehodlá nahrazovat politický název geografickým, neb každý z nich má svou jasně definovatelnou funkci a význam a je proto třeba volit příslušný typ názvu plně v souladu se souvislostmi a smyslem textu tak, aby nedošlo k významovému posunu. Tak je to běžné ve všech civilizovaných a historicky zavedených státech. V hrubých obrysech lze říci, že zatímco název politický (Česká republika) je vhodný pro texty týkající se politické terminologie a praxe v historii současného státního útvaru na našem území (tedy od roku 1993), název zeměpisný (jednoslovný, krátký) má jasně definovatelnou přirozenou funkci ve všech ostatních případech.

Občanská iniciativa Česko/Czechia je řádně zaregistrovaná organizace, zabývající se šířením a prosazováním českého a anglického zeměpisného názvu naší země. Skládá se z vysokoškolských pedagogů, jazykovědců, geografů, ekonomů a dalších odborníků. Existuje od r. 1997, komunikuje pravidelně nejen s politickými představiteli a institucemi našeho státu, ale i s představiteli anglofonních zemí. V současnosti má jen na Facebooku více než 30 000 příznivců. Tvrdíte, že zobrazujete svět, jaký je – o naší OI tudíž těžko můžete tvrdit, že neexistuje nebo je nevýznamná tak, že o ní na Wikipedii nesmí být zmínka (z tohoto důvodu byl článek o ní vymazán).

Žádáme vás proto, abyste nemazali naše články a příspěvky, podpořené řadou validních referencí a nechali na uživatelích Wikipedie, aby svobodně zaujali názor.

Jasně a srozumitelně: my nebudeme v jiných článcích nahrazovat Českou republiku jménem Česko a vy zase nemažte naše články, ve kterých uživatele seznamujeme s existencí a historií názvů a jejich ekvivalentů, resp. s problematikou, která se k danému tématu váže. Domníváme se, že to je adekvátní "gentlemen agreement" v rámci pravidel slušnosti, která jste si sami stanovili.

za Občanskou iniciativu Česko/Czechia

Prof. RNDr. Vladimír Baar, CSc., geograf, Ostrava
PhDr. Libuše Čižmárová, CSc., lingvistka a překladatelka, Brno
Doc. PhDr. Jiří Felix, CSc., lingvista, Praha
Vladimír Filip, technický konzultant, Praha
MUDr. Vladimír Hirsch, hudební skladatel, lékař, Praha
PhDr. Eva Horová, lingvistka a překladatelka, Brno
Doc. RNDr. Leoš Jeleček, CSc., historický geograf, Praha
Marja Kilastemi, umělecký fotograf, Lucemburk / Praha
Karel Kopřiva, zakládající člen OI Česko/Czechia, Brno
Mgr. Pavel Krejčí, Ph.D., lingvista a překladatel, Brno
RNDr. Zdeněk Kukal, geograf a majitel cestovní kanceláře, Praha
Mgr. Vít Novotný, PhD, politolog, Brusel, Belgie
Marianna Ostrovskaya, učitelka anglického jazyka, Praha / New York, USA
Prof. RNDr. Petr Pavlínek, Ph.D., geograf, Praha / Omaha, USA
PhDr. Pavel Procházka, šéfredaktor magazínu HATTRICK, Praha
PhDr. Martina Sanollová, učitelka a překladatelka, Břeclav
Petr Schnur, M.A., historik, sociolog a publicista, Hannover, Německo
RNDr. Václav Šulista, chemik, Basilej, Švýcarsko
Mgr. Barbora Těšíková, pedagog, Praha
Bc. Jaroslav Vaníček, geograf, Olomouc
Mgr. Martin Wichterle, průmyslník a inovátor, Praha

http://www.czechia-initiative.com http://www.go-czechia.cz/ E-mail: czechia.initiative@gmail.com

-- Tento nepodepsaný komentář přidal uživatel Helveticus96 (diskuse • příspěvky • bloky) 13. 12. 2015, 14:30‎ (CE(S)T)

Dobrý den. Jen poznámka k závěrečné výzvě. Editace, včetně mazání článků a používání názvů, mají vycházet z konsensu a pravidel zde na Wikipedii, tedy nějaká „my“ a „vy“ či gentlemanské dohody jsou v rozporu s principy, podle kterých se tato encyklopedie vytváří. --Matěj Orlický (diskuse) 13. 12. 2015, 14:51 (CET)

Ještě dodávám, že je možné téměř jakýkoli smazaný článek obnovit nebo zaslat na e-mail, nic se nemaže trvale. S pozdravem, --Urbanecm (diskuse) 13. 12. 2015, 14:59 (CET)

Lobbing zájmových organizací je pochopitelný a v určitých mezích přípustný, nejde-li ovšem proti pravidlům a principům Wikipedie. Wikipedie nezobrazuje realitu celou, nýbrž tu encyklopedicky významnou a ověřitelnou z nezávislých informačních zdrojů. To se vztahuje i na Vaši organizaci a případné informace o ní v samostatném encyklopedickém článku. --Bazi (diskuse) 13. 12. 2015, 22:51 (CET)

Změna vzhledu tlačítek

Nový vzhled tlačítek

U návrhového stolu hospody Pod lípou se řešila změna vzhledu tlačítek Uložit změny, Ukázat náhled, Ukázat změny a nepatrného linku Storno na modernější vzhled. Volitelně již je nový vzhled aktivovatelný v udělátkách, udělátko Použít alternativní vzhled tlačítek pod editačním oknem. Vzhled je vidět na screenshotu výše. Stejně se změní i pole pro shrnutí editace, pole pro nadpis diskuse a u šablon i pole a tlačítko pro náhled vložené šablony na jiné stránce. Rád bych Vás požádal o vyzkoušení a o zpětnou vazbu. Díky, --Urbanecm (diskuse) 8. 11. 2015, 13:13 (CET)

Většina zpětných vazeb se dělá s hvězdičkami od jedné do pěti, pro mě tedy . Tlačítko storno mi přijde jenom na zaplácnutí, k ničemu se moc nehodí, naopak ukázat změny je dobré vylepšení. Přijde mi, že se ukládání zpomaluje--OJJ, Diskuse 8. 11. 2015, 14:10 (CET)

@Urbanecm: Bohužel, byl jsem nucen změnit názor o jednu hvězdičku, nové ikonky při pomalejším připojení velmi zahlcují počítač, pokud mám wikipedii otevřenou, na ostatních webech se nedá vůbec pracovat (nebo alespoň u mě). Zrušil jsem to zpět a OK, chce to ještě vylepšit. --OJJ, Diskuse 8. 11. 2015, 16:35 (CET)

Ta pomalost je způsobena tím, že naše aktuální experimentální verze je plná nepotřebného kódu, protože jsme kód vzhledů těchto tlačítek dohledávali pomocí externích nástrojů (a ne v MediaWiki samotném) a nepotřebný kód jsme zatím neodfiltrovali. Po přidání tříd přímo v MediaWiki by to mělo být mnohem rychlejší. --Dvorapa (diskuse) 8. 11. 2015, 18:04 (CET)

Cožeto? Jak to tam je nabastlený? Já tomu teda jakože moc nerozumím, ale pokud (a na 90 % ano) tam jde jen o CSS, tak to, co píšete j tak nějak dost mimo, ne?--frettie.net (diskuse) 9. 11. 2015, 00:03 (CET)

Je to celé řešené v CSS. To je zatím získáno tak, že jsem si otevřel šablonu Klikatelné tlačítko, otevřel si vývojářské nástroje v Chromu (F12) a zkopíroval k jednotlivým tlačítkům kód. Takže tam teď je i mrtě interních a defaultních CSS Chromu. Teď mě napadlo, že by asi bylo jednodušší prostě to udělat v JS a tlačítkům přiřadit v JS jenom třídy. Můžu to zkusit. --Dvorapa (diskuse) 9. 11. 2015, 02:24 (CET)

To bych nedělal, protože se poté tlačítka budou měnit se zpožděním (byť malým), což je ještě horší, než když to pár uživatelům zpomalí Wikipedii. --Urbanecm