Jane Austenová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Jane Austen)
Skočit na: Navigace, Hledání
Jane Austen

Jane Austenová, na portrétu nakresleném její starší sestrou Cassandrou
Narození 16. prosinec 1775
Steventon
Úmrtí 18. červenec 1817
Winchester
Příčina úmrtí tuberkulóza
Místo odpočinku Winchesterská katedrála
Povolání spisovatelka, povídkářka a romanopiskyně
Alma mater The Abbey School
Žánr milostný román a gothic fiction
Významná díla Pýcha a předsudek
Emma
Anna Elliotová
Rozum a cit
Rodiče George Austen a Cassandra Austen
Příbuzní Edward Austen Knight
Francis Austen
Cassandra Austenová
Charles Austen
George Austen
Henry Thomas Austen
James Austen
Podpis Podpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikimedia Commons galerie na Commons
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jane Austenová (anglicky Jane Austen; 16. prosince 1775 Steventon, Hampshire, Anglie18. července 1817 Winchester, Hampshire, Anglie) byla anglická spisovatelka, představitelka tzv. rodinného románu (domestic novel). Ve svých dílech obvykle zachycovala život venkovských vyšších vrstev. Hlavními postavami jejích děl bývají inteligentní, morálně silné hrdinky, které ostře kontrastují s pošetilostí svého okolí.

Život[editovat | editovat zdroj]

Dětství a mladá léta[editovat | editovat zdroj]

Narodila se ve Steventonu v hrabství Hampshire, v početné rodině reverenda George Austena (1731–1805) a jeho ženy Cassandry roz. Leighové (1739–1827). Pocházela z osmi sourozenců, byla druhým nejmladším. Měla šest bratrů a starší sestru Cassandru, která, jak svědčí stovka zachovaných dopisů, jí byla z celé rodiny nejbližší. Cassandra také namalovala její jediný doložený portrét (dnes v Národní portrétové galerii v Londýně). Její bratři Frank a Charles záhy odešli sloužit na moře a dosáhli hodnosti admirálů; jejich kariéra ovlivnila některé dějové situace v díle Mansfield Park (Mansfieldské panství).

Od roku 1783 začalo období jejího vzdělávání. Nejdříve krátce v Oxfordu u paní Cawleyové (sestry jednoho z jejích strýců) a později v Southamptonu. V letech 17851786 se vzdělávala v dívčí internátní škole v Readingu v hrabství Berkshire. Obecně tedy můžeme říct, že získala vzdělání kvalitnější než ostatní dívky v její době. Poté, co byla uvedena do společnosti, vedla až do své smrti život, který se skládal z obvyklých zábav její společenské vrstvy (a zábav, které jsou do detailů popsány v jejich dílech): plesy, návštěvy známých a příbuzných, čas od času i návštěva Londýna. Jednou z mála „událostí“ v jejím jinak klidném životě se stalo milostné zklamání v podobě z její strany zrušeného zasnoubení s mladým mužem jménem Harris Bigg-Wither. V lásce neměla štěstí a stejně jako její starší sestra zůstala neprovdána.

Dospělost[editovat | editovat zdroj]

V roce 1801 se rodina přestěhovala do západoanglického lázeňského města Bath (toto prostředí se jí stalo inspirací pro mnohá díla). Po smrti otce v roce 1805 žily Jane, Cassandra a jejich matka s Frankem a jeho rodinou, a to až do roku 1809, kdy se znovu přestěhovaly, tentokrát do Chawtonu. Zde je jejich další bratr Edward usídlil v nedalekém domě (dnes zde existuje Muzeum Jane Austenové). V této době již byla etablována jako spisovatelka, pokud se to tak dá říct, protože její díla vycházela anonymně (až po její smrti bratr Henry přiznal veřejně její autorství).

Problémem se ukázalo být chatrné zdraví. Dnes převládá domněnka, že snad trpěla Addisonovou chorobou. Snaha vyléčit se ji vedla do Winchesteru, ale postup nemoci byl tak rychlý, že zemřela během dvou měsíců. Pochována je v místní katedrále.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Nejstarší náčrty budoucích slavných románů vznikaly již v průběhu 90. let 18. století. Roku 1797 se Jane Austenová dokonce pokusila prodat vydavateli „First Impressions“ (původní název budoucí Pýchy a předsudku).

Konečně v roce 1803 prodala svůj román Northanger Abbey (Northangerské opatství) – tehdy pod názvem Susan – za sumu 10 liber vydavateli, ale ten se rozhodl nepublikovat jej. V té době měla rozpracovaná i další díla, např. Sense and Sensibility (Rozum a cit) nebo The Watsons (Watsonovi). Další pokus o publikaci proběhl neúspěšně roku 1809 a konečně v roce 1810 vydavatel souhlasil publikovat přepracovaný román Sense and Sensibility, ovšem na autorčiny náklady. Kniha vyšla v roce 1811 anonymně („By a Lady“), přičemž jako zprostředkovatel s vydavateli fungoval autorčin bratr Henry. Nejbližší rodina o jejím autorství věděla. Román slavil mírný úspěch (Austenová vydělala 140 liber), a proto během následujícího roku přepracovala dílo First Impressions, které vyšlo v lednu 1813. V roce 1812 začala pracovat na knize Mansfield Park (Mansfieldské panství), která vyšla v květnu 1814 a do půl roku byla vyprodána. Konečně v prosinci 1815 vyšel román Emma. Ostatní díla byla vydána až po autorčině smrti.

Jestliže ve svém prvním díle Northanger Abbey (1798–1799) parodovala gotické romány Ann Radcliffové, opravdu ji proslavily až její pozdější práce výrazně odlišného charakteru. V centru dění obvykle stojí mladá žena (nebo několik mladých žen), jejíž problémy jsou typickými pro mladé, neprovdané ženy z vyšší vrstvy na začátku 19. století. Nutno říct, že většinou souvisí s možností či nemožností dosáhnout společensky vhodného sňatku. Pro dnešní emancipované čtenáře se tento přístup může zdát otrocký, ale je nutné si uvědomit, že pro soudobou ženu ze středních a vyšších vrstev byl společensky přijatelný sňatek jediným způsobem, jak dosáhnout sociálních jistot a v podstatě si i udržet společenské uznání (pokud ovšem nebyla ochotná záviset na příbuzných nebo se živit jako guvernantka). Tyto milostné problémy autorce slouží k výtečnému detailnímu popisu soudobé společnosti. Celkový pohled na popisovanou společnost se zdá být mírně satirický, ale nepřestává být laskavý, a přestože příběhy mají morální podtext, moralita vyplývá ze samotného děje – autorka nechává čtenáře, aby si ji našel, a nesklouzává k laciné didaktičnosti.

Zajímavostí je, že téměř ve všech scénách se vyskytují ženy, zřejmě proto, že ona sama nevěděla, jak muži mluví v nepřítomnosti žen.

Velkého uznání se jí dostalo od sira Waltera Scotta pro přesnost popisu charakterů a pocitů jejích postav. Stejně tak ji obdivoval i Macaulay, Samuel Taylor Coleridge, Robert Southey, Sydney Smith nebo Edward Fitzgerald. Její sláva a uznání mezi literárními kritiky od té doby jen stoupala. Je uznávána hlavně pro schopnost detailního popisu postav, hlavně ženských, velice jemnými postřehy vycházejícími z každodenního života středních a vyšších vrstev. Přes velké množství detailů si celý popis každé postavy zachovává po celou dobu celistvost a vlastní individualitu.

Dům Jane Austenové (dnes muzeum)

Romány[editovat | editovat zdroj]

  • Sense and Sensibility, 1795–1799, vyd. 1811; česky Elinor a Marianna (1932), Rozum a cit (1989)
  • Pride and Prejudice, 1796–1797, vyd. 1813; česky Pýcha a předsudek (1946)
  • Mansfield Park, vyd. 1814; česky Mansfieldské panství (1997, 2006, 2009)
  • Emma, vyd. 1815; česky Ema (1934), později Emma (1982, 2001, 2004, ...)
  • Northanger Abbey, vyd. 1818; česky Northangerské opatství (1994), Opatství Northanger (1983, 2005, 2007, ...)
  • Persuasion, vyd. 1818; česky Anna Elliotová (1968, 1993, ...), Pýcha a přemlouvání (2007, 2010)
  • Lady Susan, 1793–1794, vyd. 1871 (posmrtně), novela v dopisech; česky Lady Susan (2009, 2015)

Krátké a nedokončené práce[editovat | editovat zdroj]

  • The Watsons, vyd. 1804 (nedokončený román, dokončila jej sestřenice Catherine Anne Austenová Hubbacková pod názvem Mladší sestra; česky Watsonovi (2013).
  • Sandition, vyd. 1817 – nedokončený román, dokončila Marie Dobbsová.
  • CathCatharine, or the Bower, naps. asi v polovně 90. let 18. stol.; česky viz níže Catharine neboli Altánek.

Rané práce – nejznámější díla[editovat | editovat zdroj]

  • Henry and Eliza; česky Henry a Eliza, viz níže.
  • The Three Sisters; česky Tři sestry, viz níže.
  • The History of England, vyd. 1791; česky Dějiny Anglie, viz níže.
  • The Beautifull [sic] Cassandra, vyd. 1790; česky Krásná Cassandra, viz níže.[1]
  • Český výběr z raných prací vydán v:
    • Láska a přátelství a jiné prózy (2009, obsahuje: „Láska a přátelství“, „Jack a Alice“, „Frederic a Elfrida“, „Henry a Eliza“, „Tři sestry“, „Krásná Cassandra“, „Sir William Mountague“, „Dobrodružství pana Harleyho“)
    • Úskalí lásky (2010, obsahuje: „Na hradě Lesley“, „Dějiny Anglie“, „Tři sestry“, „Catharine neboli Altánek“, „Hrstka dopisů“)
    • Hledání štěstí: (rané a nevydané prózy) (2010, obsahuje prózy Jane Austenové a Charlotte Brontëové)

Životopisné filmy[editovat | editovat zdroj]


Životopisné publikace[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. AUSTEN, Jane a Peter SABOR (ed.). Juvenilia. Cambridge: Cambridge University Press, 2006. ISBN 0-521-82420-6.
  2. Vášeň a cit. In: Česko-Slovenská filmová databáze [online]. ©2001–2017 [cit. 22. 7. 2017]. Dostupné z: http://www.csfd.cz/film/227532-vasen-a-cit-becoming-jane/

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]