Barbora Strýcová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Barbora Záhlavová-Strýcová)
Barbora Strýcová
Barbora Strýcová na AEGON International 2017
Barbora Strýcová na AEGON International 2017
PřezdívkaVčela[1][2]
StátČeskoČesko Česko
Datum narození28. března 1986 (38 let)[3]
Místo narozeníPlzeň, Československo[3]
BydlištěDubaj, Spojené arabské emiráty[3]
Výška164 cm[3]
Profesionál odúnora 2003
Ukončení kariéryzáří 2023
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek12 622 642 USD
Tenisová raketaWilson
Dvouhra
Poměr zápasů567–418
Tituly2 WTA, 9 ITF
Nejvyšší umístění16. místo (16. ledna 2017)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open4. kolo (2016, 2017, 2018)
French Open4. kolo (2018)
Wimbledonsemifinále (2019)
US Open3. kolo (2014, 2015, 2018)
Velké turnaje ve dvouhře
Olympijské hry2. kolo (2016)
Čtyřhra
Poměr zápasů519–267
Tituly32 WTA, 10 ITF
Nejvyšší umístění1. místo (15. července 2019)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Openfinále (2020)
French Opensemifinále (2018)
Wimbledonvítězka (2019, 2023)
US Opensemifinále (2014, 2017)
Velké turnaje ve čtyřhře
Turnaj mistryňfinále (2019)
Olympijské hryBronzová medaile bronz (2016)
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
Australian Openčtvrtfinále (2010)
French Open2. kolo (2010, 2011)
Wimbledončtvrtfinále (2004)
US Openčtvrtfinále (2011, 2023)
Týmové soutěže
Fed Cupvítězka (2011, 2014, 2015, 2016, 2018)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20230907a7. září 2023
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Olympijské kruhy Tenis na LOH
bronz Rio de Janeiro 2016 ženská čtyřhra

Barbora Strýcová (* 28. března 1986 Plzeň) je bývalá česká profesionální tenistka, která se na ženských okruzích pohybovala v letech 2003–2023. Na grandslamu zvítězila ve čtyřhře Wimbledonu 2019 a 2023 se Sie Šu-wej. Na Letních olympijských hrách 2016 v Riu de Janeiru vybojovala se Šafářovou bronzovou medaili v ženském deblu. V letech 2019–2020 byla světovou jedničkou ve čtyřhře,[4] kterou se stala jako sedmá Češka od zavedení klasifikace v roce 1984.[5][6]

Na žebříčku WTA byla pro dvouhru nejvýše klasifikovaná v lednu 2017 na 16. místě a ve čtyřhře pak v červenci 2019 na 1. místě.[3] V letech 2018–2019 ji trénoval David Kotyza,[7] kterého nahradil Lukáš Dlouhý. Domovským oddílem byla Sparta Praha, do níž v patnácti letech přestoupila ze Slavie Plzeň.

Na okruhu WTA Tour vyhrála třicet dva turnajů ve čtyřhře a dva ve dvouhře, když ve finále québeckého Bell Challenge 2011 porazila Marinu Erakovicovou a na Ladies Linz 2017 zdolala Magdalénu Rybárikovou. V juniorské kategorii se roku 2002 stala mistryní světa a triumfovala na dvou singlových a třech deblových grandslamech. V rámci okruhu ITF získala devět vítězství ve dvouhře a deset ve čtyřhře.[8][3]

Ve 33 letech se stala nejstarší debutantkou v semifinále grandslamové dvouhry, když ve Wimbledonu 2019 podlehla Sereně Williamsové. Pět úvodních semifinále grandslamové čtyřhry prohrála na US Open 2014, Australian Open 2015, US Open 2017, French Open 2018 a Australian Open 2019, a to vždy s jinou spoluhráčkou. Trofeje pak získala s Tchajwankou Sie Šu-wej ve Wimbledonu 2019 a 2023. Ze souboje o titul na Turnaji mistryň 2019 a Australian Open 2020 odešly poraženy.

V květnu 2021 oznámila ukončení kariéry v souvislosti s těhotenstvím, když poslední turnaj odehrála na Australian Open 2021. V roce 2023 se na okruh vrátila v rozlučkové sezóně na Madrid Open a profesionální dráhu uzavřela na zářijovém US Open.

V roce 2019 vyhrála českou tenisovou anketu Zlatý kanár.[9]

Týmové soutěže[editovat | editovat zdroj]

Fed Cup[editovat | editovat zdroj]

S pohárem po finále Fed Cupu 2016 proti Francii, v němž zdolala Cornetovou a s Plíškovou vyhrály rozhodující čtyřhru

V českém fedcupovém týmu debutovala v roce 2002 utkáním 1. kola Světové skupiny proti Kanadě, v němž vyhrála dvouhru nad Maureen Drakeovou a spolu s Cetkovskou také čtyřhru.

V roce 2011 se stala členkou vítězného družstva, když nastoupila do čtyřhry čtvrtfinále a třech zápasů semifinále. Vyhrála také Fed Cup 2014 poté, co v daném ročníku startovala ve čtvrtfinále proti Španělsku. Dne 15. listopadu 2015 získala s Karolínou Plíškovou třetí rozhodující bod ze čtyřhry ve fedcupovém finále proti Rusku a stala se tak potřetí šampionkou soutěže. Další trofej přidala z Fed Cupu 2016, když ve štrasburském finále proti Francii porazila Cornetovou a s Karolínou Plíškovou opět rozhodly rozhodující debl.

Poslední pátý pohár vybojovala ve finále Fed Cupu 2018 proti Spojeným státům. K vítězství 3:0 na zápasy přispěla vítěznou sobotní dvouhrou. Tím zakončila svou fedcupovou kariéru.[10] V soutěži odehrála dvacet mezistátních utkání s bilancí 11–7 ve dvouhře a 11–4 ve čtyřhře.[11]

Letní olympijské hry[editovat | editovat zdroj]

Česko reprezentovala na Letních olympijských her 2004 v Athénách, kde ji v úvodním kole ženské dvouhry vyřadila belgická světová jednička a pozdější zlatá medailistka Justine Heninová-Hardenneová. Do ženské čtyřhry nastoupila s Libuší Průšovou. Soutěž opustily po prohře ve prvním kole s nejvýše nasazeným párem Světlana Kuzněcovová a Jelena Lichovcevová. Zúčastnila se také riodejaneirských Her XXXI. olympiády, kde ve druhé fázi dvouhry podlehla Saře Erraniové. Spolu s Lucií Šafářovou připravily v ženské čtyřhře o neporazitelnost trojnásobné olympijské vítězky z této soutěže a nejvýše nasazené sestry Serenu a Venus Williamsovy, které až při své čtvrté účasti pod pěti kruhy prohrály svůj první zápas.[12]

Tenisová kariéra[editovat | editovat zdroj]

Svých největších úspěchů zatím dosáhla v juniorské kategorii, kdy vyhrála dvakrát za sebou juniorku Australian Open (2002, 2003). Ve finále roku 2002 porazila Marii Šarapovovou a na konci této sezóny byla vyhlášena juniorskou mistryní světa, když figurovala na 1. místě juniorského žebříčku. Navíc v roce 2002 získala juniorské tituly ve čtyřhře French Open a Wimbledonu.

Záhlavová-Strýcová na Mercury Insurance Open 2011

Na Australian Open 2010 odehrála nejdelší utkání v dosavadní historii ženské dvouhry tohoto turnaje, když v úvodním kole porazila Rusku Reginu Kulikovovou. Zápas, ve kterém proměnila až osmý mečbol, trval čtyři hodiny a devatenáct minut.[13]

V červenci 2010 na posledním 14. ročníku turnaje ECM Prague Open se poprvé v kariéře probojovala do finále dvouhry na okruhu WTA, v němž podlehla Maďarce Ágnes Szávayové. Výsledky posledních týdnů jí zajistily postup na své dosavadní maximum v žebříčku WTA, když byla 19. července klasifikována na 39. místě. Mediální odezvu vzbudil moment během poslední výměny stran finálového utkání, kdy k její lavičce přistoupil trenér Jakub Herm-Záhlava s připevněným portem. Tenistka se na adresu soupeřky vulgárně vyjádřila, což proniklo do přímého přenosu České televize. Záležitostí se zabývala Rada pro rozhlasové a televizní vysílání.[14]

Premiérové singlové finále v kategorii Premier si zahrála na červnovém AEGON Classic 2014, probíhajícím na birminghamské trávě. Ve druhém kole si poradila s pátou nasazenou krajankou Lucií Šafářovou a ve čtvrtfinále pak přehrála belgickou turnajovou čtyřku Kirsten Flipkensovou. Po dvousetové výhře nad šestnáctou nasazenou Australankou Casey Dellacquovou prošla do finále, kde byla nad její síly favorizovaná světová jedenáctka Ana Ivanovićová ze Srbska, na níž uhrála pět gemů.

Formu zužitkovala na navazujícím grandslamu ve Wimbledonu 2014, kde se poprvé v kariéře probojovala do čtvrtfinálové fáze. Ve druhém kole zůstala na její raketě 32. nasazená ruská tenistka Jelena Vesninová. Poté zvládla tiebreakové koncovky obou setů s čínskou světovou dvojkou Li Na. V osmifinále ji nezastavila ani bývalá světová jednička a dánská turnajová desítka Caroline Wozniacká, která dokázala odvrátit čtyři mečboly. Mezi poslední osmičkou hráček však byla nad její síly šestá nasazená a pozdější vítězka Petra Kvitová po dvousetovém průběhu, přestože ve druhém dějství servírovala dvakrát s výhodou breaku na ukončení sady.

V srpnu 2016 se její spoluhráčkou ve čtyřhře stala Indka Sania Mirzaová, v daném měsíci světová deblová jednička.[15][16] Při prvním společném startu vyhrály srpnový Western & Southern Open 2016[17] a poté i Toray Pan Pacific Open 2016. Rozchod oznámily v dubnu 2017 se zápasovou bilancí 30–9.[18] Od Madrid Open 2018 do závěru roku hrála s Andreou Sestini Hlaváčkovou, s níž se objevila v pěti finále.

2018: Tři deblové tituly WTA a členka Top 20 ve dvouhře[editovat | editovat zdroj]

Na French Open postoupila popáté v kariéře do osmifinále grandslamu, v němž podlehla Putincevové

Do sezóny vstoupila jako dvacátá třetí hráčka žebříčku. Úvodní lednový týden plnila roli třetí nasazené na aucklandském ASB Classic, kde po výhrách nad Sarou Erraniovou a Johannou Larssonovou skončila ve čtvrtfinále na raketě Tchajwanky z počátku druhé světové stovky Sie Šu-wej. První set přitom získala „kanárem“.[19] Mezi poslední osmičkou Sydney International vypadla se světovou devatenáctkou Ashleigh Bartyovou, po zvládnutí předchozích duelů s Ruskami Darjou Kasatkinovou a Jekatěrinou Makarovovou.[20] Zahajovací grandslam roku Australian Open znamenal postup do osmifinále díky vítězství nad Američankou Bernardou Peraovou. V něm ji vyřadila šestá žena klasifikace Karolína Plíšková ve třech setech.[21]

V únorové Světové skupině Fed Cupu proti Švýcarsku pomohla českému týmu bodem z dvouhry proti Bencicové k postupu do semifinále. Časná vyřazení s německými členkami elitní světové desítky, Julií Görgesovou a Angelique Kerberovou, přišla na Qatar Total Open a Dubai Tennis Championships. Do březnového BNP Paribas Open v Indian Wells vstoupila po volném losu druhým kolem, v němž ji zdolala padesátá první hráčka žebříčku Petra Martićová z Chorvatska. V deblové soutěži navázala spolupráci se Sie Šu-wej. Společně odehrály vůbec první turnaj, když se dohodly krátce před startem. Ve finále porazily „tenisem ze staré školy“[22] ruské turnajové jedničky Jekatěrinu Makarovovou s Jelenou Vesninovou po dvousetovém průběhu. Strýcová získala premiérovou kariérní trofej z kategorie Premier Mandatory a dvacátou první deblovou.[22] Na Miami Open, hraném naposledy v Key Biscayne, odešla po volném losu poražena s Christinou McHaleovou z konce první světové stovky.[23]

Vítězné gesto na Birmingham Classic, kde postoupila do jediného singlového semifinále sezóny. V soutěži porazila Muguruzaovou a prohrála s Rybárikovou.

Antukovou sezónu rozehrála na halovém Porsche Tennis Grand Prix ve Stuttgartu, kde ji v zahajovacím duelu vyřadila stá hráčka žebříčku Laura Siegemundová. Shodný scénář měla účast na J&T Banka Prague Open. V první fázi nestačila na Italku Camilu Giorgiovou.[24] Po boku Barbory Štefkové se v pražské čtyřhře probojovala do semifinále. První kola opět nepřešla na Mutua Madrid Open i Internazionali BNL d'Italia, když nestačila na světovou petadvacítku Carlu Suárezovou Navarrovou, respektive v Římě desátou v pořadí Sloane Stephensovou.[25] V římském deblu odešla s Andreou Sestini Hlaváčkovou jako poražená finalistka. V boji o titul podlehly australsko-nizozemské dvojici Ashleigh Bartyová a Demi Schuursová. Plzeňské rodačky si jako pár zahrály premiérové finále na okruhu.[26] Na grandslamové French Open zavítala v roli dvacáté šesté nasazené. Na její raketě postupně skončily Japonka Kurumi Naraová, Jekatěrina Makarovová a krajanka Kateřina Siniaková. V osmifinále jí vystavila stopku Kazaška Julia Putincevová z konce první stovky.[27] Po boku Sestini Hlaváčkové prohrála i páté grandslamové semifinále v kariéře, tentokrát na Roland Garros. V něm je vyřadily pozdější vítězky Barbora Krejčíková se Siniakovou.[28]

Travnatou část roku otevřela semifinálovou účastí na birminghamském Nature Valley Classic, kde ve druhé fázi porazila světovou trojku Garbiñe Muguruzaovou. Před branami finále ji však zastavila devatenáctá hráčka klasifikace Magdaléna Rybáriková ve dvou setech.[29] Poslední wimbledonskou přípravu na eastbournském Nature Valley International opustila ve třetím kole po prohře od Karolíny Plíškové. Londýnský major ve Wimbledonu znamenal také postup do třetí fáze přes Světlanu Kuzněcovovou a Lesju Curenkovou. Z pozice světové třiadvacítky pak nestačila na Němku Julii Görgesovou, figurující na žebříčku o deset míst výše. Ve vyrovnaném střetnutí prohrála až 8–10 na gemy v rozhodující sadě.[30] Ve wimbledonském deblu nepřešla se Sestini Hlaváčkovou třetí fázi, když je v ní zastavily Matteková-Sandsová se Šafářovou. V polovině července dosáhla sezónního maxima ve dvouhře, když byla jeden týden dvacátou hráčkou světa.[31]

Ve Wimbledonu se spoluhráčkou Sestini Haváčkovou. Obě Plzeňanky navázaly spolupráci na Miami Open 2018.

V letní americké sérii US Open navázala na šňůru sedmi porážek v řadě z jarní a letní části. Úvodní duely nezvládla na montréalském Rogers Cupu, cincinnatském Western & Southern Open ani newhavenském Connecticut Open. Postupně ji tak na severoamerických turnajích vyřadily dvacátá devátá hráčka žebříčku Rybáriková, s níž šla podávat na vítězství,[32] a světové třicítky Anett Kontaveitová, respektive Suarézová Navarrová.[33] Ze čtyřhry Connecticut Open si odvezla se Sestini Hlaváčkovou trofej po finálové výhře nad tchajwansko-německou dvojici Sie Šu-wej a Laura Siegemundová.[34] Shodně jako na wimbledonském pažitu, také na US Open přijížděla v roli třiadvacáté nasazené a opět se probojovala do třetího kola. V něm nenašla recept na patnáctou v pořadí Elise Mertensovou z Belgie. Ve druhé sadě prvního vzájemného duelu přitom Strýcová neproměnila tři setboly.[35]

Podzimní asijskou túru zahájila tokijským Toray Pan Pacific Open, na němž oplatila čerstvou porážku Estonce Kontaveitové, ale ve třetím kole dohrála na raketě úřadující šampionky US Open a světové sedmičky Naomi Ósakaové, která se ve vzájemných kláních ujala vedení 2–1.[36] Z Wuhan Open ji ve druhé fázi vyřadila Ruska Darja Gavrilovová a na pekingském China Open Chorvatka Petra Martićová, obě hráčky ze čtvrté desítky žebříčku. Na všech třech asijských turnajích postoupila se Sestini Hlaváčkovou do finále čtyřhry. První dvě utkání o titul, na Toray Pan Pacific Open[37] a Wuhan Open, prohrály.[38] Naopak z China Open si odvezly druhou společnou trofej, když ve finále zdolaly kanadsko-čínské turnajové trojky Gabrielu Dabrowskou až v supertiebreaku. 32leté plzeňské rodačky společně odehrály čtrnáctý turnaj a v Pekingu se probojovaly do pátého finále.[39] Na lineckém Upper Austria Ladies Linz skončila ako obhájkyně titulu ve čtvrtfinále po třísetové porážce od Belgičanky Alison Van Uytvanckové z šesté desítky žebříčku. Soupeřka tak srovnala stav vzájemných utkání na 2–2.[40] Posledním turnajem sezóny se stala premiérová účast ve čtyřhře Turnaje mistryň, kde se Sestini Hlaváčkovou odešly poraženy v semifinále proti Krejčíkové se Siniakovou.[41] V pražském finále Fed Cupu pak proti Spojeným státům pomohla bodem z dvouhry s Keninovou k výhře Češek 3:0 na zápasy.[42]

V závěru října se premiérově stala světovou pětkou ve čtyřhře. Na konečném žebříčku dvouhry jí patřila 33. příčka a popáté v řadě ji zakončila jako členka první světové padesátky.[3][8]

2019: Wimbledonská semifinalistka dvouhry a vítězka čtyřhry, světová jednička v deblu[editovat | editovat zdroj]

Na J&T Banka Prague Open startovala jen ve dvouhře. V semifinále podlehla Teichmannové.

Sezónu rozehrála jako 33. hráčka žebříčku na aucklandském ASB Classic, kde ji ve druhém kole vyřadila americká teenagerka Amanda Anisimovová z konce první světové stovky, jejíž byla nejmladší členkou.[43] Australská túra pokračovala prohrou v úvodu kvalifikace Sydney International s Kazaškou Zarinou Dijasovou. Časný konec na melbournském Australian Open jí přinesla prohra s další reprezentantkou Kazachstánu Julií Putincevovou ve dvou setech.[44] Do prvního čtvrtfinále roku prošla na dauháském Qatar Total Open, když proti Anett Kontaveitové v němž ji vyřadila německá světová šestka Angelique Kerberová až v tiebreaku rozhodující sady. Navazující Dubai Tennis Championships znamenal úvodní porážku od dvacáté šesté ženy klasifikace Carly Suárezové Navarrové, která ztratila jen čtyři gemy.[45] Na březnových událostech z kategorie Premier Mandatory dosáhla jediné výhry, když na BNP Paribas Open 2019 v Indian Wells přehrála švýcarskou kvalifikantku Viktoriji Golubicovou. Následně skončila na raketě světové dvojky Simony Halepové. Na Miami Open utržila první ze tří sezónních porážek od krajanky Markéty Vondroušové.[46]

Antukovou část roku rozehrála na dubnovém Istanbul Cupu, kde postoupila do semifinále po výhrách nad Viktorií Kužmovou, Soranou Cîrsteaovou a kazašskou kvalifikantkou Jelenou Rybakinovou. V něm však nenašla recept opět na Vondroušovou, když na ni uhrála tři hry.[47] Ve čtvrtfinále J&T Banka Prague Open jí odebrala jen tři gemy šestá nasazená Kateřina Siniaková. Mezi poslední čtveřicí však podlehla švýcarské kvalifikantce a sté čtyřicáté šesté v pořadí Jil Teichmannové, na níž uhrála také pouze tři hry.[48] Na Mutua Madrid Open, Internazionali BNL d'Italia a French Open nepřešla brány úvodních kol, když ji postupně vyřadily Kristina Mladenovicová, Vondroušová a Samantha Stosurová.[49]

Na travnatém Nature Valley Classic v Birminghamu se probojovala do třetího semifinále sezóny po zdolání Kristýny Plíškové z druhé světové stovky. Dvousetovou porážku jí v něm přivodila světová dvojka Ashleigh Bartyová.[50] Navazující Nature Valley International v Eastbourne opustila po skreči v úvodu druhé sady prvního kola slovinské kvalifikantce Poloně Hercogové pro zranění levé Achillovy šlachy.[51]

Nejlepší grandslam kariéry odehrála ve Wimbledonu. Ve dvouhře poprvé postoupila do semifinále majoru a ve čtyřhře získala se Sie Šu-wej první grandslamovou trofej, která ji posunula do čela světového žebříčku.

Do svého padesátého třetího grandslamu kariéry, londýnského Wimbledonu, přijížděla jako padesátá čtvrtá hráčka světa. Ve 33 letech se v All England Clubu stala nejstarší grandslamovou debutantkou v semifinále dvouhry.[52] V úvodních třech kolech proti Ukrajince Lesje Curenkové, Němce Lauře Siegemundové a nizozemské světové čtyřce Kiki Bertensové neztratila žádnou sadu. V osmifinále s dvacátou první nasazenou Belgičankou Elise Mertensovou se však ocitla na prahu vyřazení, když přišla o úvodní dějství a ve druhém prohrávala již 2–5 na gemy. Od daného stavu však získala 11 ze zbylých 13 her. Postupem mezi poslední osmičku vyrovnala grandslamové maximum z Wimbledonu 2014.[53] Favorizovaná světová osmnáctka Johanna Kontaová ze Spojeného království se v první sadě čtvrtfinále ujala vedení 4–1 na gemy. Nakonec však set Britka ztratila ve zkrácené hře. Ve druhém setu již Strýcová ovládla dění na dvorci a soupeřce dovolila uhrát jediný gem.[54] V semifinále ji však hladce vyřadila 37letá světová desítka Serena Williamsová. V duelu trvajícím 59 minut ztratila Američanka jen tři gemy a navýšila aktivní poměr vzájemných zápasů na 4–0.[55][56][57]

Ve wimbledonské čtyřhře 2019 vytvořila s Tchajwankou Sie Šu-wej třetí nasazenou dvojici. Ve čtvrtfinále si poradily s Mertensovou a Sabalenkovou a mezi poslední čtveřicí párů vyřadily nejvýše nasazené Babosovou s Mladenovicovou. V boji o titul zdolaly kanadsko-čínské turnajové čtyřky Gabrielu Dabrowskou se Sü I-fan ve dvou sadách. Soutěží prošly bez ztráty setu jako první dvojice od sester Williamsových ve Wimbledonu 2009. Sérii neporazitelnosti prodloužily na jedenáct utkání, když navázaly na triumf z červnového Birminghamu. Z premiérového kariérního finále grandslamu mezi ženami si připsala první trofej v rámci turnajů velké čtyřky. Bodový zisk ji poprvé posunul do čela deblového žebříčku WTA. Stala se tak sedmou českou hráčkou na vrcholu světové klasifikace.[58]

Sérii tří porážek v prvních kolech zaznamenala na letních amerických betonech, když ji postupně na cincinnatském Western & Southern Open, debutovém ročníku Bronx Open i grandslamovém US Open vyřadily Ruska Darja Kasatkinová po proměnění šestého mečbolu,[59] Američanka Bernarda Peraová[60] a nakonec španělská světová stovka Aliona Bolsovová.[61] Šňůru prolomila až výhrou nad Číňankou Wang Si-jü na zářijovém Wuhan Open, aby ve druhém kole skončila na raketě světové šestky Halepové. Rumunka navýšila poměr vzájemných duelů na 6–0.[62] Poté nezvládla otevírací střetnutí pekingského China Open proti Venus Williamsové, přestože šla za stavu gemů 5–3 v rozhodujícím setu podávat na vítězství. Američanka tak vyhrála i páté vzájemné utkání.[63] Shodný scénář prožila po návratu do Evropy, když na úvod lineckého Upper Austria Ladies Linz podlehla Francouzce Alizé Cornetové.[64] Ve druhé polovině října zahájila druhé období na čele světového žebříčku ve čtyřhře, kde vystřídala Mladenovicovou.[4] Na závěrečném Turnaji mistryň vyhrála se Sieovou purpurovou skupinu čtyřhry. Po semifinálovém vítězství však v boji o titul nestačily na Babosovou s Mladenovicovou. Již postupem do finále si zajistila zakončení sezóny na pozici světové jedničky.[65]

2020: Deblové trofeje z Brisbane, Dubaje, Dauhá a Říma[editovat | editovat zdroj]

Do sezóny vstoupila na Brisbane International, kde na úvod vyřadila dvanáctou hráčku klasifikace Johannu Kontaovou ve třech sadách. Poté ji však poprvé v kariéře zastavila americká devatenáctá žena pořadí Alison Riskeová.[66] Na premiérovém ročníku Adelaide International utržila dvousetovou porážku od světové sedmdesátky a kvalifikantky Bernardy Peraové ze Spojených států.[67] Úvodní duel rovněž nezvládla na Australian Open, kde ji vyřadila ještě o čtyři příčky níže figurující Rumunka Sorana Cîrsteaová. Únorový Dubai Tennis Championships znamenal výhru nad americkou teenagerkou Amandou Anisimovovou a následnou prohru od osmé nasazené Chorvatky Petry Martićové.[68] O týden později porážku chorvatské hráčce oplatila v úvodním kole Qatar Total Open. Ve druhé fázi proti Lotyšce Jeļeně Ostapenkové však uhrála jen tři gemy.[69]

Na prvních čtyřech turnajích sezóny postoupila se stabilní spoluhráčkou Sie Šu-wej vždy do finále čtyřhry. Tituly si odvezly z Brisbane International, kde ve finále odvrátily mečbol,[70] Dubai Tennis Championships[71] a Qatar Total Open. Oba turnaje na Arabském poloostrově v Dauhá a Dubaji vyhrály během jedné sezóny v předchozí historii pouze Lisa Raymondová s Liezel Huberovou v roce 2012.[72] Na grandslamovém Australian Open skončily jako poražené finalistky, když v duelu s Babosovou a Mladenovicovou vyhrály jen tři hry.[73] Po pětiměsíčním přerušení sezóny pro pandemii koronaviru se na okruh vrátila srpnovým Prague Open, kde ji na úvod vyřadila Španělka Sara Sorribesová Tormová. V pražské čtyřhře vytvořila pár s další úřadující wimbledonskou šampionkou Simonou Halepovou. V prvním kole však rumunsko-česká dvojice nestačila na Rusky Veroniku Kuděrmetovovou a Anastasiji Pavljučenkovovou, když v rozhodujícím supertiebreaku ztratila vedení míčů 7:2.[74] Kvůli pokračující pandemii covidu-19 neodletěla do Spojených států, kde proběhlo newyorské US Open a startovala až na navazujícím Internazionali BNL d'Italia v Římě. Po výhře nad Kuděrmetovovou ji ve druhé fázi zastavila obhájkyně trofeje a světová čtyřka Karolína Plíšková. Do římského deblu nastoupila se Sieovou. Soutěží prošly bez ztráty setu. Ve finále zdolaly německo-rumunskou dvojici Anna-Lena Friedsamová a Ioana Raluca Olaruová po dvousetovém průběhu. Od ledna 2020 tak ovládly čtvrtý z pěti společně odehraných turnajů.[75]

2023: Druhý wimbledonský titul ze čtyřhry v rozlučkové sezóně[editovat | editovat zdroj]

Po deklarovaném ukončení kariéry v květnu 2021 pro těhotenství,[76][77][78] oznámila v březnu 2023 návrat na okruh v rozlučkové sezóně za využití chráněného žebříčku. Prvním turnajem, do nějž zasáhla, se stal dubnový Mutua Madrid Open z kategorie WTA 1000. Na úvod dvouhry ji vyřadila italská světová padesátka Elisabetta Cocciarettová. Po ztrátě první sady se do druhé vrátila ze stavu her 2–5. Odvráceným mečbolem ve dvanácté hře dovedla utkání do tiebreaku, v němž Italka využila čtvrtou příležitost k ukončení zápasu.[79] Deblové soutěže plánovala odehrát s Tchajwankou Sie Šu-wej.[79] Ve čtvrtfinále madridské čtyřhry nestačily na kanadsko-americký pár Leylah Fernandezová a Taylor Townsendová. Následně prohrály úvodní kola v Římě i Birminghamu. Na římské antuce Internazionali BNL d'Italia dosáhla první singlové výhry po více než dvou a půl letech – od zářijového French Open 2020 –, když vyřadila oděskou rodačku reprezentující Belgii Marynu Zanevskou z osmé světové desítky.[80] Ve druhém kole však na stadionu Nicoly Pietrangeliho získala jen čtyři gamy proti osmé hráčce klasifikace Marii Sakkariové z Řecka.[81]

Sie Šu-wej a Barbora Strýcová s poháry pro vítězky wimbledonské čtyřhry 2023

Travnatou sezónu zahájila časnou porážkou na Rothesay Classic Birmingham od polské kvalifikantky Magdaleny Fręchové, figurující na sedmdesáté druhé příčce. Úvodní sadu ztratila i přesto, že v ní podávala za stavu 5–3 na vítězství a neproměnila šest setbolů.[82] Přes prohru v kvalifikačním kole navazujícího Rothesay International Eastbourne s Američankou Madison Brengleovou, prošla do hlavní soutěže jako šťastná poražená po odhlášení Kvitové.[83] V první fázi turnaje prohrála s čerstvou šampionkou z Birminghamu, světovou sedmáctkou Jeļenou Ostapenkovou, ačkoli vstoupila do zápasu vedením 3–1. Ve druhém setu přišla třikrát o podání a Lotyška proměnila čtvrtý mečbol.[83] Také s eastbournskou čtyřhrou se po boku Martincové rozloučila v úvodním kole. Návrat do Wimbledonu zvládla druhou sezónní výhrou nad Zanevskou. Průběh druhé sady otočila šňůrou pěti gamů ze stavu 2–5 a následném odvráceném setbolu.[84] Poté však nenašla recept na polskou členku světové třicítky Magdu Linetteovou, která o postupu rozhodla až ve třetím dějství.[85] Při páté wimbledonské účasti ve smíšené soutěži skončila s Mexičanem Santiagem Gonzálezem v úvodním kole. Z wimbledonské čtyřhry si naopak se Sieovou odvezly druhý společný grandslamový titul, jímž navázaly na triumf z roku 2019. V šesti utkáních ztratily jen jeden set, ve druhém kole s Jekatěrinou Alexandrovovou a Jang Čao-süan. Finále vyhrály nad třetí nasazenou, australsko-belgickou dvojici Storm Hunterová a Elise Mertensová, po dvousetovém průběhu. Na okruhu WTA Tour získaly desátou párovou trofej. Obě 37leté šampionky se staly součtem věků 74 let nejstarší dvojicí, která vyhrála grandslamovou čtyřhru. Překonaly tím věkový rekord 35leté Huberové a 38leté Raymondové z US Open 2011, jimž bylo v součtu 73 let.[86][87]

Kariéru uzavřela na US Open

Závěrečný turnaj na českém území odehrála na srpnovém Livesport Prague Open, probíhajícím na dvorcích domovské Sparty Prahy. V prvním kole nestačila na šťastnou poraženou Indku Ankitu Rainovou z konce druhé světové stovky, přestože získala úvodní set.[88][89] Kariéru uzavřela na zářijovém US Open, kde odehrála všechny soutěže. Ve dvouhře ji na úvod vyřadila o rok starší estonská veteránka Kaia Kanepiová.[90] Do čtyřhry nastoupila s úřadující wimbledonskou vítězkou Markétou Vondroušovou, když spoluhráčka Sie usilovala o účast na deblovém Turnaji mistryň v páru s Wang Sin-jü.[91] Ve druhé fázi vyřadily obhájkyně titulu a první světovou dvojici Krejčíková a Siniaková. Před třetím kolem však z turnaje odstoupily pro pokračující účast Vondroušové v singlu, která se potýkala s bolestí v lokti herní ruky.[92] Posledním utkáním profesionální dráhy se stalo čtvrtfinále smíšené soutěže, v němž s Mexičanem Santiagem Gonzálezem nestačili na Chorvata Paviće s Japonkou Šibaharaovou.[90]

Trenérské vedení[editovat | editovat zdroj]

V sezónách 2018–2019 ji trénoval David Kotyza.[93][94] Mezi červencem 2015 a závěrem roku 2017 tuto roli plnil Tomáš Krupa[95] a v minulosti také Francouz Jerome Adamec či Jan Havel, jehož nahradil Němec Jakub Herm-Záhlava.

Soukromý život[editovat | editovat zdroj]

„ Nikdy nebudu svatoušek. A ani nechci být. Stydím se za to, když sprostě nadávám. Nebo se přímo na kurtu rozbrečím a pak si připadám jako největší debil. Ale ty sprostý slova mě štvou víc, měla bych se krotit. “

— Barbora Strýcová[96]

V letech 2006–2015 byla vdaná za německého tenisového trenéra Jakuba Herma-Záhlavu, bratrance tenistky Sandry Záhlavové. V době manželství i po jeho skončení používala dvojité příjmení Záhlavová Strýcová.

V období 2014–2018 byl jejím partnerem zpěvák David Kraus.[97] Na podzim roku 2018 navázala vztah s novinářem Petrem Matějčkem, zastávajícím pozici šéfredaktora české mutace časopisu Elle.[98] V březnu 2021 oznámila, že s ním očekává potomka[99] a 30. září téhož roku zveřejnila informaci o narození syna Vincenta.[100] V listopadu 2023 sdílela na sociálních sítí informaci o tom, že je podruhé těhotná.[101]

Dopingová aféra[editovat | editovat zdroj]

V říjnu 2012 byla pozitivně testována na lucemburském turnaji BGL Luxembourg Open, když byl v moči detekován nepovolený stimulant sibutramin. Tenistka následně vědomé užití popřela, což vzala na vědomí Mezinárodní tenisová federace (ITF), která jí za doping vyměřila zákaz startu na dobu šesti měsíců, počínaje 16. říjnem 2012. Kratší délka trestu byla udělena poté, co ITF akceptovala obhajobu tenistky, že zakázané stimulans přijala ústy v prášcích Acai Berry Thin. Antioxidant podporující hubnutí užívala, protože se „necítila být štíhlá“.[102][103]

Po lucemburské události ještě nastoupila k turnaji okruhu ITF v Ismaningu. Z obou akcí vrátila finanční odměny.[102] Po návratu do profesionálního tenisu vyhrála první titul na květnovém turnaji Empire Slovak Open 2013 z okruhu ITF ve slovenské Trnavě, jehož dotace činila 75 000 dolarů. Ve finále si poradila s italskou hráčkou Karin Knappovou.

Finále na Grand Slamu[editovat | editovat zdroj]

Ženská čtyřhra: 3 (2–1)[editovat | editovat zdroj]

Stav rok turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Vítězka 2019 Wimbledon tráva Čínská Tchaj-pej Sie Šu-wej Čína Sü I-fan
Kanada Gabriela Dabrowská 		6–2, 6–4
Finalistka 2020 Australian Open tvrdý Čínská Tchaj-pej Sie Šu-wej Maďarsko Tímea Babosová
Francie Kristina Mladenovicová 		2–6, 1–6
Vítězka 2023 Wimbledon (2) tráva Čínská Tchaj-pej Sie Šu-wej Austrálie Storm Hunterová
Belgie Elise Mertensová 		7–5, 6–4

Finále Turnaje mistryň[editovat | editovat zdroj]

Ženská čtyřhra: 1 (0–1)[editovat | editovat zdroj]

Stav rok turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Finalistka 2019 Šen-čen, Čína tvrdý (h) Čínská Tchaj-pej Sie Šu-wej Maďarsko Tímea Babosová
Francie Kristina Mladenovicová 		1–6, 3–6

Finále na okruhu WTA[editovat | editovat zdroj]

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (2–1 Č)
Turnaj mistryň (0–1 Č)
Tier I / Premier Mandatory & Premier 5 (8–4 Č)
Tier II / Premier (0–3 D; 10–2 Č)
Tier III, IV & V / International (2–3 D; 12–11 Č)

Dvouhra: 8 (2–6)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Finalistka 1. 18. července 2010 Praha, Česko antuka Maďarsko Ágnes Szávayová 6–2, 1–6, 6–2
Vítězka 1. 18. září 2011 Quebec, Kanada tvrdý Nový Zéland Marina Erakovicová 4–6, 6–1, 6–0
Finalistka 2. 15. července 2012 Palermo, Itálie antuka Itálie Sara Erraniová 6–1, 6–3
Finalistka 3. 15. června 2014 Birmingham, Spojené království tráva Srbsko Ana Ivanovićová 3–6, 2–6
Finalistka 4. 13. října 2014 Lucemburk, Lucembursko tvrdý (h) Německo Annika Becková 2–6, 1–6
Finalistka 5. 20. února 2016 Dubaj, Spojené arabské emiráty tvrdý Itálie Sara Erraniová 0–6, 2–6
Finalistka 6. 19. června 2016 Birmingham, Spojené království tráva USA Madison Keysová 3–6, 4–6
Vítězka 2. 15. října 2017 Linec, Rakousko tvrdý (h) Slovensko Magdaléna Rybáriková 6–4, 6–1

Čtyřhra: 51 (32–19)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráčka finalistky výsledek
Finalistka 1. 20. února 2005 Bogotá, Kolumbie antuka Slovensko Ľubomíra Kurhajcová Švýcarsko Emmanuelle Gagliardiová
Slovinsko Tina Pisniková 		6–4, 6–3
Vítězka 1. 1. května 2005 Varšava, Polsko antuk Ukrajina Tatiana Perebijnisová Polsko Klaudia Jansová
Polsko Alicja Rosolská 		6–1, 6–4
Vítězka 2. 8. května 2005 Rabat, Maroko antuka Francie Émilie Loitová Španělsko Lourdes Domínguez Linová
Španělsko Nuria Llagostera Vivesová 		3–6, 7–6, 7–5
Finalistka 2. 15. května 2005 Praha, Česko antuka Chorvatsko Jelena Kostanićová Austrálie Nicole Prattová
Francie Émilie Loitová 		7–6(8–6), 4–6, 4–6
Finalistka 3. 2. ledna 2006 Auckland, Nový Zéland tvrdý Francie Émilie Loitová Rusko Jelena Lichovcevová
Rusko Věra Zvonarevová 		3–6, 4–6
Finalistka 4. 6. ledna 2008 Auckland, Nový Zéland (2) tvrdý Německo Martina Müllerová USA Lilia Osterlohová
Rusko Maria Korytcevová 		3–6, 4–6
Vítězka 3. 3. srpna 2008 Stockholm, Švédsko tvrdý Česko Iveta Benešová Česko Petra Cetkovská
Česko Lucie Šafářová 		7-5, 6–4
Finalistka 5. 2. března 2009 Monterrey, Mexiko tvrdý Česko Iveta Benešová Francie Nathalie Dechyová
Itálie Mara Santangelová 		3–6, 4–6
Finalistka 6. 13. července 2009 Praha, Česko (2) antuka Česko Iveta Benešová Ukrajina Kateryna Bondarenková
Ukrajina Aljona Bondarenková 		1–6, 2–6
Vítězka 4. 14. září 2009 Québec, Kanada tvrdý USA Vania Kingová Švédsko Sofia Arvidssonová
Francie Séverine Brémondová 		6–1, 6–3
Vítězka 5. 25. října 2009 Lucemburk, Lucembursko tvrdý (h) Česko Iveta Benešová Česko Vladimíra Uhlířová
Česko Renata Voráčová 		6–1, 0–6, [10–7]
Vítězka 6. 14. února 2010 Paříž, Francie tvrdý (h) Česko Iveta Benešová Zimbabwe Cara Blacková
USA Liezel Huberová 		bez boje
Vítězka 7. 28. února 2010 Acapulco, Mexiko antuka Slovinsko Polona Hercogová Itálie Sara Erraniová
Itálie Roberta Vinciová 		2–6, 6–1, [10–2]
Vítězka 8. 7. března 2010 Monterrey, Mexiko tvrdý Česko Iveta Benešová Německo Anna-Lena Grönefeldová
USA Vania Kingová 		3–6, 6-4, [10–8]
Finalistka 7. 10. července 2010 Båstad, Švédsko antuka Česko Renata Voráčová Argentina Gisela Dulková
Itálie Flavia Pennettaová 		6–7(0–7), 0–6
Finalistka 8. 19. září 2010 Québec, Kanada tvrdý USA Bethanie Mattek-Sandsová Švédsko Sofia Arvidssonová
Švédsko Johanna Larssonová 		1–6, 6–2, 6–10
Vítězka 9. 2. října 2010 Tokio, Japonsko tvrdý Česko Iveta Benešová Izrael Šachar Pe'erová
Čína Pcheng Šuaj 		6–4, 4–6, [10–8]
Vítězka 10. 7. října 2010 Linec, Rakousko tvrdý (h) Česko Renata Voráčová Česko Květa Peschkeová
Slovinsko Katarina Srebotniková 		7–5, 7–6(8–6)
Finalistka 9. 24. října 2010 Lucemburk, Lucembursko tvrdý (h) Česko Iveta Benešová Švýcarsko Timea Bacsinszká
Itálie Tathiana Garbinová 		4–6, 4–6
Vítězka 11. 14. ledna 2011 Sydney, Austrálie tvrdý Česko Iveta Benešová Česko Květa Peschkeová
Slovinsko Katarina Srebotniková 		4–6, 6–4, [10–7]
Vítězka 12. 6. března 2011 Monterrey, Mexiko (2) tvrdý Česko Iveta Benešová Německo Anna-Lena Grönefeldová
USA Vania Kingová 		6–7(8–10), 6–2, [10–6]
Vítězka 13. 1. května 2011 Barcelona, Španělsko antuka Česko Iveta Benešová Jižní Afrika Natalie Grandinová
Česko Vladimíra Uhlířová 		5–7, 6–4, [11–9]
Vítězka 14. 18. června 2011 's-Hertogenbosch, Nizozemsko tráva Česko Klára Zakopalová Slovensko Dominika Cibulková
Itálie Flavia Pennettaová 		1–6, 6–4, [10–7]
Vítězka 15. 25. října 2011 Lucemburk, Lucembursko (2) tvrdý (h) Česko Iveta Benešová Česko Lucie Hradecká
Rusko Jekatěrina Makarovová 		7–5, 6–3
Vítězka 16. 29. dubna 2012 Stuttgart, Německo antuka Česko Iveta Benešová Německo Julia Görgesová
Německo Anna-Lena Grönefeldová 		6–4, 7–5
Vítězka 17. 14. července 2012 Palermo, Itálie antuka Česko Renata Voráčová Chorvatsko Darija Juraková
Maďarsko Katalin Marosiová 		7–6(7–5), 6–4
Finalistka 10. 14. října 2012 Linec, Rakousko tvrdý (h) Německo Julia Görgesová Německo Anna-Lena Grönefeldová
Česko Květa Peschkeová 		3–6, 4–6
Finalistka 11. 9. ledna 2016 Auckland, Nový Zéland (3) tvrdý Černá Hora Danka Kovinićová Belgie An-Sophie Mestachová
Belgie Elise Mertensová 		6–2, 3–6, [5–10]
Vítězka 18. 19. června 2016 Birmingham, Spojené království tráva Česko Karolína Plíšková USA Vania Kingová
Rusko Alla Kudrjavcevová 		6–3, 7–6(7–1)
Vítězka 19. 21. srpna 2016 Cincinnati, Spojené státy tvrdý Indie Sania Mirzaová Švýcarsko Martina Hingisová
USA Coco Vandewegheová 		7–5, 6–4
Vítězka 20. 24. září 2016 Tokio, Japonsko tvrdý Indie Sania Mirzaová Čína Liang Čchen
Čína Jang Čao-süan 		6–1, 6–1
Finalistka 12. 1. října 2016 Wu-chan, Čína tvrdý Indie Sania Mirzaová USA Bethanie Matteková-Sandsová
Česko Lucie Šafářová 		1–6, 4–6
Finalistka 13. 13. ledna 2017 Sydney, Austrálie tvrdý Indie Sania Mirzaová Maďarsko Tímea Babosová
Rusko Anastasija Pavljučenkovová 		4–6, 4–6
Finalistka 14. 2. dubna 2017 Miami, Spojené státy tvrdý Indie Sania Mirzaová Kanada Gabriela Dabrowská
Čína Sü I-fan 		4–6, 3–6
Vítězka 21. 16. března 2018 Indian Wells, Spojené státy tvrdý Čínská Tchaj-pej Sie Šu-wej Rusko Jekatěrina Makarovová
Rusko Jelena Vesninová 		6–4, 6–4
Finalistka 15. 20. května 2018 Řím, Itálie antuka Česko Andrea Sestini Hlaváčková Austrálie Ashleigh Bartyová
Nizozemsko Demi Schuursová 		3–6, 4–6
Vítězka 22. 25. srpna 2018 New Haven, Spojené státy tvrdý Česko Andrea Sestini Hlaváčková Čínská Tchaj-pej Sie Šu-wej
Německo Laura Siegemundová 		6–4, 6–7(7–9), [10–4]
Finalistka 16. 23. září 2018 Tokio, Japonsko tvrdý (h) Česko Andrea Sestini Hlaváčková Japonsko Miju Katová
Japonsko Makoto Ninomijová 		4–6, 4–6
Finalistka 17. 29. září 2018 Wu-chan, Čína tvrdý Česko Andrea Sestini Hlaváčková Belgie Elise Mertensová
Nizozemsko Demi Schuursová 		3–6, 3–6
Vítězka 23. 7. října 2018 Peking, Čína tvrdý Česko Andrea Sestini Hlaváčková Kanada Gabriela Dabrowská
Čína Sü I-fan 		4–6, 6–4, [10–8]
Vítězka 24. 23. února 2019 Dubaj, Spojené arabské emiráty tvrdý Čínská Tchaj-pej Sie Šu-wej Česko Lucie Hradecká
Rusko Jekatěrina Makarovová 		6–4, 6–4
Vítězka 25. 11. května 2019 Madrid, Španělsko antuka Čínská Tchaj-pej Sie Šu-wej Kanada Gabriela Dabrowská
Čína Sü I-fan 		6–3, 6–1
Vítězka 26. 23. června 2019 Birmingham, Spojené království tráva Čínská Tchaj-pej Sie Šu-wej Německo Anna-Lena Grönefeldová
Nizozemsko Demi Schuursová 		6–4, 6–7(4–7), [10–8]
Vítězka 27. 14. července 2019 Wimbledon, Londýn, Spojené království tráva Čínská Tchaj-pej Sie Šu-wej Kanada Gabriela Dabrowská
Čína Sü I-fan 		6–2, 6–4
Finalistka 18. 3. listopadu 2019 Turnaj mistryň, Šen-čen, Čína tvrdý (h) Čínská Tchaj-pej Sie Šu-wej Maďarsko Tímea Babosová
Francie Kristina Mladenovicová 		1–6, 3–6
Vítězka 28. 12. ledna 2020 Brisbane, Austrálie tvrdý Čínská Tchaj-pej Sie Šu-wej Austrálie Ashleigh Bartyová
Nizozemsko Kiki Bertensová 		3–6, 7–6(9–7), [10–8]
Finalistka 19. 31. ledna 2020 Australian Open, Melbourne, Austrálie tvrdý Čínská Tchaj-pej Sie Šu-wej Maďarsko Tímea Babosová
Francie Kristina Mladenovicová 		2–6, 1–6
Vítězka 29. 22. února 2020 Dubaj, Spojené arabské emiráty (2) tvrdý Čínská Tchaj-pej Sie Šu-wej Česko Barbora Krejčíková
Čína Čeng Saj-saj 		7–5, 3–6, [10–5]
Vítězka 30. 28. února 2020 Dauhá, Katar tvrdý Čínská Tchaj-pej Sie Šu-wej Kanada Gabriela Dabrowská
Lotyšsko Jeļena Ostapenková 		6–2, 5–7, [10–2]
Vítězka 31. 20. září 2020 Řím, Itálie antuka Čínská Tchaj-pej Sie Šu-wej Německo Anna-Lena Friedsamová
Rumunsko Ioana Raluca Olaruová 		6–2, 6–2
Vítězka 32. 16. července 2023 Wimbledon, Londýn, Spojené království (2) tráva Čínská Tchaj-pej Sie Šu-wej Austrálie Storm Hunterová
Belgie Elise Mertensová 		7–5, 6–4

Zápasy o olympijské medaile[editovat | editovat zdroj]

Ženská čtyřhra: 1 (1 bronz)[editovat | editovat zdroj]

Medaile č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky v zápase o medaili výsledek
Bronz 1. 13. srpna 2016 Rio de Janeiro, Brazílie tvrdý Česko Lucie Šafářová Česko Andrea Hlaváčková
Česko Lucie Hradecká 		7–5, 6–1

Finále soutěží družstev: 3 (3–0)[editovat | editovat zdroj]

Výsledek č. datum a místo konání spoluhráčky soupeřky skóre zdroj
Vítězka 1. Fed Cup 2015
14.–15. listopadu 2015
Praha, Česko
tvrdý, O2 arena
Česko Petra Kvitová
Česko Lucie Šafářová
Česko Karolína Plíšková 		Rusko Rusko 3–2
(detail) 		[104]
Rusko Maria Šarapovová
Rusko Jekatěrina Makarovová
Rusko Anastasija Pavljučenkovová
Rusko Jelena Vesninová
Vítězka 2. Fed Cup 2016
12.–13. listopadu 2016
Štrasburk, Francie
tvrdý, Rhénus Sport 		Česko Karolína Plíšková
Česko Petra Kvitová
Česko Lucie Hradecká 		Francie Francie 3–2
(detail) 		[105]
Francie Caroline Garciaová
Francie Kristina Mladenovicová
Francie Alizé Cornetová
Francie Pauline Parmentierová
Vítězka 3. Fed Cup 2018
10.–11. listopadu 2018
Praha, Česko
tvrdý, O2 arena
Česko Petra Kvitová
Česko Kateřina Siniaková
Česko Barbora Krejčíková 		USA Spojené státy 3–0
(detail) 		[106]
USA Danielle Collinsová
USA Sofia Keninová
USA Alison Riskeová
USA Nicole Melicharová

Finále juniorky na Grand Slamu[editovat | editovat zdroj]

Dvouhra juniorek: 3 (2–1)[editovat | editovat zdroj]

Stav rok turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Vítězka 2002 Australian Open tvrdý Rusko Maria Šarapovová 6–0, 7–5
Finalistka 2002 US Open tvrdý Rusko Maria Kirilenková 4–6, 4–6
Vítězka 2003 Australian Open (2) tvrdý Ukrajina Viktorija Kutuzovová 0–6, 6–2, 6–2

Čtyřhra juniorek: 4 (3–1)[editovat | editovat zdroj]

Stav rok turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Vítězka 2001 Australian Open tvrdý Česko Petra Cetkovská Rusko Anna Bastrikovová
Rusko Světlana Kuzněcovová		 7–6(7–3), 1–6, 6–4
Vítězka 2002 French Open antuka Německo Anna-Lena Grönefeldová Čínská Tchaj-pej Sie Šu-wej
Rusko Světlana Kuzněcovová		 7–5, 7–5
Vítězka 2002 Wimbledon tráva Belgie Elke Clijstersová USA Allison Bakerová
Německo Anna-Lena Grönefeldová		 6–4, 5–7, 8–6
Finalistka 2003 Australian Open tvrdý Česko Petra Cetkovská Austrálie Casey Dellacquová
Austrálie Adriana Sziliová		 3–6, 4–4skreč

Vítězství nad hráčkami Top 10[editovat | editovat zdroj]

Přehled
Sezóna 2014 2015 2016 2017 2018 2019 Celkem
Vítězství 1 3 2 2 1 1 10
Vítězství
Č. hráčka WTA turnaj povrch fáze skóre Strýcová
2014
1. Čína Li Na 2 Wimbledon, Londýn, Spojené království tráva 3. kolo 7–6(7–5), 7–6(7–5) 43.
2015
2. Dánsko Caroline Wozniacká 8 Sydney International, Sydney, Austrálie tvrdý 1. kolo 6–4, 1–1skreč 25.
3. Kanada Eugenie Bouchardová 6. Mutua Madrid Open, Madrid, Španělsko antuka 1. kolo 0–6, 6–3, 6–3 22.
4. Rusko Maria Šarapovová 3. Wuhan Open, Wu-chan, Čína tvrdý 2. kolo 6–7(1–7), 7–6(7–4), 1–2skreč 41.
2016
5. Španělsko Garbiñe Muguruzaová 3. Australian Open, Melbourne, Austrálie tvrdý 3. kolo 6–3, 6–2 48.
6. Německo Angelique Kerberová 3. Mutua Madrid Open, Madrid, Španělsko antuka 1. kolo 6–4, 6–2 33.
2017
7. Spojené království Johanna Kontaová 7. Pan Pacific Open, Tokio, Japonsko tvrdý 2. kolo 7–5, 7–6(7–5) 25.
8. Španělsko Garbiñe Muguruzaová 1. China Open, Peking, Čína tvrdý 1. kolo 6–1, 2–0skreč 29.
2018
9. Španělsko Garbiñe Muguruzaová 3. Nature Valley Classic, Birmingham, Spojené království tráva 2. kolo 6–2, 6–4 24.
2019
10. Nizozemsko Kiki Bertensová 4. Wimbledon, Londýn, Spojené království tráva 3. kolo 7–5, 6–1 54.

Chronologie výsledků na Grand Slamu[editovat | editovat zdroj]

Dvouhra[editovat | editovat zdroj]

Turnaj 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 … 2023 SR V–P
Australian Open A 2. kolo 1. kolo nehrála 1. kolo 2. kolo 3. kolo 2. kolo A 2. kolo 3. kolo 4. kolo 4. kolo 4. kolo 1. kolo 1. kolo 1. kolo — — 0 / 14 17–14
French Open A 2. kolo 1. kolo nehrála 1. kolo 1. kolo 1. kolo 1. kolo 1. kolo 1. kolo 1. kolo 3. kolo 2. kolo 4. kolo 1. kolo 2. kolo — — A 0 / 14 8–14
Wimbledon 1. kolo 1. kolo 2. kolo A 1. kolo 3. kolo 1. kolo 3. kolo 2. kolo 1. kolo 2. kolo ČF 1. kolo 3. kolo 2. kolo 3. kolo SF NH — — 2. kolo 0 / 17 22–17
US Open A 1. kolo 1. kolo nehrála 1. kolo 2. kolo 1. kolo 1. kolo 1. kolo Q1 3. kolo 3. kolo 1. kolo 2. kolo 3. kolo 1. kolo A — — 1. kolo 0 / 14 8–14
výhry-prohry 0–1 2–4 1–4 0–0 0–1 2–2 1–4 3–4 3–4 1–4 1–2 7–4 4–4 7–4 6–4 10–4 5–4 1–2 0–1 — 1–2 0 / 59 55–59

Čtyřhra[editovat | editovat zdroj]

Turnaj 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 … 2023 SR V–P
Australian Open A 1. kolo 1. kolo 3. kolo 2. kolo 2. kolo 3. kolo 2. kolo A 2. kolo SF 3. kolo 3. kolo ČF SF F 2. kolo — — 0 / 15 29–15
French Open 2. kolo 3. kolo 1. kolo 1. kolo 2. kolo 3. kolo 1. kolo 1. kolo 1. kolo 2. kolo ČF 2. kolo A SF 3. kolo 3. kolo — — A 0 / 15 19–15
Wimbledon 3. kolo 2. kolo 3. kolo A 3. kolo 3. kolo 3. kolo 2. kolo ČF 2. kolo 3. kolo 3. kolo 3. kolo 3. kolo Vítěz NH — — Vítěz 2 / 15 35–13
US Open 1. kolo 1. kolo 1. kolo 1. kolo 2. kolo 3. kolo ČF 2. kolo 2. kolo SF 3. kolo ČF SF 3. kolo 3. kolo A — — 3. kolo[a] 0 / 16 26–15
výhry-prohry 3–3 3–4 1–4 2–3 5–4 7–4 7–4 3–4 4–3 7–4 11–4 8–4 8–3 11–4 14–3 7–2 1–1 — 8–0 2 / 61 108–58

Vysvětlivky

  1. ↑ Odstoupení před 3. kolem US Open 2023 nebylo započítáno jako porážka.
Legenda
SR poměr vyhraných turnajů
ku všem odehraným 		W–L
V–P 		výhry–prohry
NH daný rok se turnaj nekonal A turnaje se hráč nezúčastnil
1Q / LQ prohra v (kole) kvalifikace 1k / 1R prohra v daném kole turnaje
QF / ČF prohra ve čtvrtfinále SF prohra v semifinále
F prohra ve finále Vítěz vítězství v turnaji

Postavení na konečném žebříčku WTA[editovat | editovat zdroj]

Dvouhra[editovat | editovat zdroj]

Rok 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021
Pořadí 222. ▲ 161. ▲ 56. ▼ 142. ▼ 164. ▲ 156. ▲ 76. ▲ 69. ▲ 67. ▲ 44. ▼ 92. ▬ 92. ▲ 26. ▼ 41. ▲ 20. ▼ 23. ▼ 33. ▬ 33. ▼ 37. ▼ 336.

Čtyřhra[editovat | editovat zdroj]

Rok 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021
Pořadí 339. ▲ 179. ▲ 43. ▼ 54. ▼ 80. ▲ 66. ▲ 35. ▲ 20. ▼ 22. ▲ 20. ▼ 44. ▲ 32. ▲ 28. ▲ 17. ▲ 15. ▲ 5. ▲ 1. ▼ 2. ▼ 26.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Kryštof Berka. Úspěšná juniorka dozrála až po třicítce. Tenistka Strýcová zkrotila emoce a píše svůj příběh. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2019-07-10 [cit. 2019-07-12]. Dostupné online. 
  2. ↑ Jan Havlovic. Strýcová otevřeně o nudných zápasech i vaření. Co práskla na deblovou parťačku? [online]. TenisovýSvět.cz [cit. 2019-07-12]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c d e f g Barbora Strýcová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 20230802a2. srpna 2023
  4. ↑ a b Potvrzeno! Muchová se může těšit z životního posunu, Strýcová se vrátila do čela, i když nehrála. Sport.cz [online]. 2019-10-21 [cit. 2019-10-21]. Dostupné online. 
  5. ↑ Wimbledon 2019 | Paráda! České tenistky drtí konkurenci, Strýcová vede světový žebříček. Sport.cz [online]. [cit. 2019-07-15]. Dostupné online. 
  6. ↑ Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Strýcová společně se Su-Wei Hsieh vyhrála Wimbledon! První grandslamový titul z ní udělá světovou jedničku [online]. TenisPortal.cz, 2019-07-14 [cit. 2019-07-16]. Dostupné online. 
  7. ↑ Strýcová ukončila spolupráci s trenérem. Sport.cz [online]. [cit. 2019-11-19]. Dostupné online. 
  8. ↑ a b Barbora Strýcová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20230907a7. září 2023
  9. ↑ Strýcová po životní sezoně vyhrála Zlatého kanára, porazila Plíškovou. www.idnes.cz [online]. iDNES.cz, 2019-12-12 [cit. 2019-12-26]. Dostupné online. 
  10. ↑ TenisPortal.cz, Luboš Zabloudil. Siniaková vyhrála maratónskou bitvu nervů a česká dominance ve Fed Cupu pokračuje! [online]. Tenisportal.cz, 2018-11-11 [cit. 2018-11-11]. Dostupné online. 
  11. ↑ Barbora Strýcová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky), přístup: 20230908a8. září 2023
  12. ↑ Luboš Zabloudil. Šafářová se Strýcovou v Riu vyřadily sestry Williamsovy! Postupuje i duo H+H. TenisPortal.cz [online]. 2016-08-08 [cit. 2016-08-08]. Dostupné online. 
  13. ↑ Záhlavová-Strýcová postoupila v Melbourne po nejdelším utkání, Dostupné online, Sport.cz, 19.1.2010
  14. ↑ Záhlavová-Strýcová nadávala jako dlaždič v přímém přenosu, diváci se bouří, Dostupné online. Sport.cz, 21.7.2010
  15. ↑ Courtney Nguyen. Insider: Hingis & Mirza Part Ways [online]. WTA Tour, Inc., 2016-08-10 [cit. 2016-08-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. ↑ Courtney Nguyen. Sania Mirza ends partnership with Martina Hingis, teams up with Strycova. The Times of India [online]. 2016-08-09 [cit. 2016-08-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Strýcová s Mirzaovou proměnily první společný turnaj v titul [online]. Tenisportal.cz, 2016-08-21 [cit. 2016-08-23]. Dostupné online. 
  18. ↑ Karel Knap. Rozchod po prohraném finále. Tenistka Strýcová je teď bez parťačky [online]. iDNES.cz, 2017-04-07 [cit. 2017-04-12]. Dostupné online. 
  19. ↑ Strýcová začala proti Sie Šu-wej kanárem, nakonec ale prohrála. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2018-01-06 [cit. 2019-10-20]. Dostupné online. 
  20. ↑ Ashleigh Barty to meet Daria Gavrilova in Sydney International semis ahead of Australian Open. MSN News [online]. 2018-01-18 [cit. 2019-10-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  21. ↑ NĚMÝ, Miroslav. Tři hodiny spánku a další prohra. Byla jsem zpomalená, řekla Strýcová. iDNES:cz [online]. 2018-01-23 [cit. 2019-10-20]. Dostupné online. 
  22. ↑ a b David Kane. Hsieh & Strycova use 'old-school tennis' to conquer Indian Wells [online]. WTA Tour, Inc., 2018-03-18 [cit. 2018-03-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  23. ↑ Plíšková - Makarovová 7:5, 7:5 Karolína Plíšková v Miami postupuje, Strýcová vypadla. Sport.cz [online]. 2018-03-22 [cit. 2019-10-20]. Dostupné online. 
  24. ↑ iDNES.cz, ČTK. V Praze postoupila hladce Kvitová, dál jdou i Allertová a Kristýna Plíšková. iDNES.cz [online]. 2018-05-01 [cit. 2019-10-20]. Dostupné online. 
  25. ↑ HARNOCH, Miroslav. Tady někdo kouří trávu, stěžovala si Strýcová na kurtu. Cestu z bažiny ale v Římě nenašla. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2018-05-15 [cit. 2019-10-20]. Dostupné online. 
  26. ↑ Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Sestini Hlaváčková se Strýcovou si poprvé zahrály finále, titul z Říma ale nezískaly [online]. TenisPortal.cz, 2018-05-20 [cit. 2018-05-20]. Dostupné online. 
  27. ↑ ČTK, Sport.cz. Strýcová - Putincevová 4:6, 3:6 Konec! Poslední česká naděje padla, Strýcová v Paříži neprošla do čtvrtfinále. Sport.cz [online]. 2018-06-03 [cit. 2019-10-20]. Dostupné online. 
  28. ↑ ČTK, iSport.cz. Mladé dračice jsou ve finále! Českou bitvu ovládly Krejčíková se Siniakovou. iSport.cz [online]. 2019-06-06 [cit. 2019-10-20]. Dostupné online. 
  29. ↑ ČTK, iDNES.cz. Kvitová si v Birminghamu zahraje finále, Strýcová podlehla Rybárikové. iDNES.cz [online]. 2018-06-23 [cit. 2019-10-20]. Dostupné online. 
  30. ↑ To byl boj! Strýcová naletěla do židlí a získala si srdce fanoušků [online]. TenisovýSvět.cz, 2018-07-06 [cit. 2019-10-20]. Dostupné online. 
  31. ↑ Wimbledon - čtyřhra žen - ONLINE PŘENOS - B. Matteková-Sandsová, L. Šafářová : A. Sestini Hlaváčková, B. Strýcová - 9. července 2018 12:45. iSport.cz [online]. 2018-07-09 [cit. 2019-10-20]. Dostupné online. 
  32. ↑ ČTK, Sport.cz. Kar. Plíšková Siniaková 6:4, 6:4 Českou bitvu v Montrealu ovládla favoritka! Šafářová utekla soupeřce z mečbolu, Strýcová dohrála. Sport.cz [online]. 2018-08-06 [cit. 2019-10-20]. Dostupné online. 
  33. ↑ EATON-ROBB, PAT. Suarez Navarro, Sabalenka reach Connecticut Open final [online]. AP News, 2018-08-25 [cit. 2019-10-20]. Dostupné online. 
  34. ↑ Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Sestini Hlaváčková se Strýcovou v New Havenu slaví premiérový triumf [online]. TenisPortal.cz, 2018-08-26, rev. 2018-08-26 [cit. 2018-08-27]. Dostupné online. 
  35. ↑ Mertens slips past Strycova into US Open fourth round [online]. WTA Tennis, 2018-08-31 [cit. 2019-10-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  36. ↑ 'I adjusted and I managed to win': Osaka gets the job done to reach Tokyo semis [online]. WTA Tennis, 2018-09-21 [cit. 2019-10-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  37. ↑ TASR. Plíšková sa stretne s Osakovou vo finále turnaja v Tokiu [online]. SME.sk, 2018-09-22 [cit. 2018-10-02]. Dostupné online. (slovensky) 
  38. ↑ Alex Macpherson. Mertens, Schuurs race to Wuhan title over Sestini Hlavackova, Strycova [online]. WTA Tour, Inc., 2018-09-29 [cit. 2018-10-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  39. ↑ Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Plzeň dobyla Čínu! Sestini Hlaváčková se Strýcovou v Pekingu slaví nejcennější triumf [online]. TenisPortal.cz, 2018-10-07 [cit. 2018-10-08]. Dostupné online. 
  40. ↑ Strýcová titul v Linci neobhájí, nepřešla přes čtvrtfinále [online]. Týden.cz, 2018-10-12 [cit. 2019-10-20]. Dostupné online. 
  41. ↑ tie. Siniakovou s Krejčíkovou čeká ve finále Masters obhájkyně titulu. iDNES.cz [online]. 2018-10-27 [cit. 2019-10-20]. Dostupné online. 
  42. ↑ Fed Cup Final [online]. Mezinárodní tenisová federace [cit. 2018-11-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-05-28. (anglicky) 
  43. ↑ LONG, David. A star is born as American teenager Amanda Anisimova shines at ASB Classic. Stuff [online]. 2019-01-03 [cit. 2019-10-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  44. ↑ Zlá žena tenisu. Putincevová opět naštvala Strýcovou, na diváky metala prostředníčky. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2019-01-17 [cit. 2019-10-20]. Dostupné online. 
  45. ↑ BRAVEN, Nick. Dubai. Carla Suárez Navarro gave Barbora Strycova only four games [online]. Tennis Time, 2019-02-18 [cit. 2019-10-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  46. ↑ Vondroušová v Miami vyřadila Strýcovou, vítězně zahájila i Siniaková. iDNES.cz [online]. 2019-03-21 [cit. 2019-10-20]. Dostupné online. 
  47. ↑ ČTK. Vondroušová zvládla semifinálový souboj proti Strýcové a zahraje si v Istanbulu o titul [online]. iROZHLAS.cz, 2019-04-27 [cit. 2019-10-20]. Dostupné online. 
  48. ↑ VOJKŮVKA, Jan. J&T Banka Prague Open: Strýcová na turnaji končí s kanárem. Muchová je poprvé ve finále [online]. TenisovýSvět.cz, 2019-05-03 [cit. 2019-10-20]. Dostupné online. 
  49. ↑ ČTK. Na French Open vypadli Strýcová, Kristýna Plíšková i Rosol. České noviny [online]. 2019-05-27 [cit. 2019-10-20]. Dostupné online. 
  50. ↑ Ash Barty beats Barbora Strycova, on path to become world number one with Birmingham Classic final victory [online]. ABC News, 2019-06-24 [cit. 2019-10-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  51. ↑ ČTK. Strýcová kvůli achilovce vzdala v Eastbourne, Vondroušová vypadla. České noviny [online]. 2019-06-25 [cit. 2019-10-20]. Dostupné online. 
  52. ↑ Janine Self. The Fortnight 2019 in numbers [online]. Wimbledon, 2019-07-15 [cit. 2019-07-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  53. ↑ Ondřej Jirásek, TenisPortal.cz, Luboš Zabloudil. Strýcová je po velkém obratu ve čtvrtfinále Wimbledonu! Kvitová skončila na Kontaové [online]. TenisPortal.cz, 2019-07-08 [cit. 2019-07-09]. Dostupné online. 
  54. ↑ Ondřej Jirásek, TenisPortal.cz, Luboš Zabloudil. Strýcová porazila Kontaovou a ve Wimbledonu si zahraje první grandslamové semifinále! [online]. TenisPortal.cz, 2019-07-09 [cit. 2019-07-10]. Dostupné online. 
  55. ↑ Ondřej Jirásek, TenisPortal.cz, Luboš Zabloudil. Premiéra v semifinále grandslamu zhořkla. Strýcová byla proti Sereně bez šance [online]. TenisPortal.cz, 2019-07-11 [cit. 2019-07-12]. Dostupné online. 
  56. ↑ Serena Williams Is 2 Wins From History, but How Rugged Is Her Wimbledon Path?. The New York Times [online]. 2019-07-09 [cit. 2019-07-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  57. ↑ Hina, Davor Burazin. SIMONA HALEP IZGUBILA SAMO ČETIRI GEMA, SERENA WILLIAMS JOŠ UVJERLJIVIJA Ivan Dodig ostao bez finala parova. Sportske Novosti [online]. 2019-07-11 [cit. 2019-07-12]. Dostupné online. (chorvatsky) 
  58. ↑ Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Strýcová společně se Su-Wei Hsieh vyhrála Wimbledon! První grandslamový titul z ní udělá světovou jedničku [online]. TenisPortal.cz, 2019-07-14 [cit. 2019-07-16]. Dostupné online. 
  59. ↑ HAVLOVIC, Jan. Češky se rvaly, ale neuspěly. V Cincinnati končí Kvitová i Strýcová [online]. TenisovýSvět.cz, 2019-08-14 [cit. 2019-10-20]. Dostupné online. 
  60. ↑ SIAS, Van. Bernarda Pera tops Barbora Strycova in three sets to win Bronx battle [online]. Tennis, 2019-08-20 [cit. 2019-10-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  61. ↑ ČTK. Strýcová na US Open dohrála. V prvním kole nestačila na Španělku Bolsovovou. deník.cz [online]. 2019-08-28 [cit. 2019-10-20]. Dostupné online. 
  62. ↑ 'It's a good start': Halep steers past Strycova in Wuhan second round [online]. WTA Tennis, 2019-09-24 [cit. 2019-10-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  63. ↑ Alex Macpherson. Venus battles back from brink in Beijing for Strycova victory [online]. WTA Tennis, 2019-09-29 [cit. 2019-10-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  64. ↑ ČTK, iDNES.cz. Strýcová v Linci skončila už v prvním kole, neuspěla ani Siniaková. iDNES.cz [online]. 2019-10-08 [cit. 2019-10-21]. Dostupné online. 
  65. ↑ Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Strýcová se Su-Wei Hsieh ve finále Turnaje mistryň neuspěly proti obhájkyním titulu [online]. TenisPortal.cz, 2019-11-03 [cit. 2019-11-08]. Dostupné online. 
  66. ↑ iDNES.cz, ČTK. Ani Strýcová si v Brisbane neporadila s Riskeovou, na turnaji končí. iDNES.cz [online]. 2020-01-08 [cit. 2020-03-02]. Dostupné online. 
  67. ↑ Vondroušová se po dlouhé pauze vrátila vítězně, Mariaové nadělila v Adelaide kanára [online]. iROZHLAS.cz, 2020-01-14 [cit. 2020-03-02]. Dostupné online. 
  68. ↑ iDNES.cz, ČTK. Plíšková v Dubaji postoupila, Vondroušová, Strýcová i Siniaková končí. iDNES.cz [online]. 2020-02-19 [cit. 2020-03-02]. Dostupné online. 
  69. ↑ ČTK. Plíšková i Kvitová vyprovodily soupeřku kanárem. Strýcová v Dauhá končí. Hospodářské noviny (IHNED.cz) [online]. 2020-02-25 [cit. 2020-03-02]. Dostupné online. 
  70. ↑ Ondřej Jirásek, TenisPortal.cz. Strýcová se Hsieh v Brisbane vybojovaly šestou společnou trofej [online]. TenisPortal.cz, 2020-01-12 [cit. 2020-01-12]. Dostupné online. 
  71. ↑ Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Strýcová se Su-Wei Hsieh v Dubaji obhájily titul, Krejčíková zůstala bez trofeje [online]. TenisPortal.cz, 2020-02-22 [cit. 2020-02-24]. Dostupné online. 
  72. ↑ Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Strýcová se Su-Wei Hsieh jako druhé ovládly Dubaj a Dauhá během jedné sezony [online]. TenisPortal.cz, 2020-02-28 [cit. 2020-02-29]. Dostupné online. 
  73. ↑ Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Strýcová se Su-Wei Hsieh Australian Open neovládly. Podruhé Melbourne dobyly Babosová s Mladenovicovou [online]. TenisPortal.cz, 2020-01-31 [cit. 2020-02-01]. Dostupné online. 
  74. ↑ Plíšková je ve čtvrtfinále Prague Open, hvězdný pár Strýcová - Halepová se loučí [online]. ČT sport, 2020-08-12 [cit. 2020-08-13]. Dostupné online. 
  75. ↑ Strýcová se Sie Šu-wej získaly v Římě čtvrtý titul v sezoně [online]. České noviny, 2020-09-20 [cit. 2020-09-20]. Dostupné online. 
  76. ↑ Těhotná tenistka Strýcová ukončila v 35 letech kariéru. ČeskéNoviny.cz [online]. 2021-05-04 [cit. 2021-05-04]. Dostupné online. 
  77. ↑ Tenistka Strýcová končí kariéru. Rozlučku chce na Wimbledonu. iSport.cz [online]. 2021-05-04 [cit. 2021-05-04]. Dostupné online. 
  78. ↑ Z Divé Báry bude máma. Loučí se tenistka Strýcová, vášnivá bojovnice. iDNES.cz [online]. 2021-05-04 [cit. 2021-05-04]. Dostupné online. 
  79. ↑ a b Strýcová se vrátila v Madridu porážkou, Muchová s Fruhvirtovou postupují. ČeskéNoviny.cz [online]. 2023-04-25 [cit. 2023-07-18]. Dostupné online. 
  80. ↑ Strýcová slaví první výhru ve dvouhře po mateřské pauze. V Římě postoupila přes Zanevskou do 2. kola. iROZHLAS [online]. 2023-05-09 [cit. 2023-07-18]. Dostupné online. 
  81. ↑ Strýcová zlobila světovou osmičku. Sakkariová ale senzaci nedopustila. iSport.cz [online]. 2023-05-05 [cit. 2023-07-18]. Dostupné online. 
  82. ↑ Nosková obrat s Ostapenkovou nedokonala, vypadly i Strýcová a Siniaková. TN.cz [online]. 2023-06-20 [cit. 2023-07-18]. Dostupné online. 
  83. ↑ a b Bouzková trápila Haddadovou, ale stejně jako Strýcová dohrála v Eastbourne v 1. kole. ČT sport [online]. Česká televize, 2023-06-27 [cit. 2023-07-18]. Dostupné online. 
  84. ↑ CZOLKO, Daniel. Úspěšný start Wimbledonu. Slaví Bouzková, Vondroušová, Siniaková i Strýcová. iDNES.cz [online]. 2023-07-03 [cit. 2023-07-03]. Dostupné online. 
  85. ↑ Ondřej Jirásek, Luboš Zabloudil. Vondroušová a Bouzková jsou ve Wimbledonu ve třetím kole. Pět Češek vypadlo. TenisPortal.cz [online]. 2023-07-06 [cit. 2023-07-07]. Dostupné online. 
  86. ↑ Hsieh and Strycova win Wimbledon doubles title for second time. Women's Tennis Association [online]. 2023-07-16 [cit. 2023-07-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  87. ↑ JIRÁSEK, Ondřej. Strýcová: Tahle pohádka má happy end. Musím si to nechat projít hlavou, ale Prahu a US Open pořád plánuju. TenisPortal.cz [online]. 2023-07-17 [cit. 2023-07-17]. Dostupné online. 
  88. ↑ Luboš Zabloudil, Tomáš Rambousek. Poslední český zápas? Synek se probudil, na kurtu jsem ho slyšela, přiznala Strýcová. TenisPortal.cz [online]. LiveSport, 2023-08-02 [cit. 2023-08-02]. Dostupné online. 
  89. ↑ JIRÁSEK, Ondřej. Strýcová zahájí několikaměsíční rozlučku s kariérou. Na kurty se vrátí v Madridu. TenisPortal.cz [online]. 2023-03-22 [cit. 2023-04-25]. Dostupné online. 
  90. ↑ a b ČTK. Strýcová poslední zápas kariéry prohrála. V New Yorku končí ve čtvrtfinále smíšené čtyřhry. iROZHLAS [online]. 2023-09-05 [cit. 2023-09-07]. Dostupné online. 
  91. ↑ Rozlučka v deblu s Vondroušovou. Byl to můj nápad, líčí Strýcová před US Open. Aktuálně.cz [online]. 2023-08-02 [cit. 2023-08-02]. Dostupné online. 
  92. ↑ PLAŠIL, Jaroslav. Loket snad dám do kupy. Hlavně se ale potřebuji pořádně vyspat, říká Vondroušová před čtvrtfinále. iROZHLAS [online]. 2023-09-05 [cit. 2023-09-07]. Dostupné online. 
  93. ↑ Luboš Zabloudil, Ondřej Jirásek, TenisPortal.cz. Kar. Plíšková vyhrála derby se Šafářovou. V osmifinále ji čeká další Češka Strýcová [online]. TenisPortal.cz, 2018-01-20 [cit. 2018-01-20]. Dostupné online. 
  94. ↑ SEZNAM.CZ. Strýcová ukončila spolupráci s trenérem. www.sport.cz [online]. [cit. 2019-11-19]. Dostupné online. 
  95. ↑ Bývalý Berdychův trenér Krupa povede Strýcovou. Sport.cz [online]. 2015-07-15 [cit. 2015-07-17]. Dostupné online. 
  96. ↑ Sport magazín. 2008, roč. XII./28, s. 18. 
  97. ↑ KNAP, Karel. Tenistka a bohém ve Wimbledonu. Jsme dva ufoni, tvrdí Strýcová a Kraus. iDNES.cz [online]. 2016-07-06 [cit. 2016-07-06]. Dostupné online. 
  98. ↑ sjs. Tenistka Strýcová nahradila Krause a ...: Odhalila, čím ji dostává nový přítel!. iSport.cz [online]. 2018-11-04 [cit. 2019-10-21]. Dostupné online. 
  99. ↑ Barbora Strýcová je těhotná. Tenistka to oznámila roztomilou fotkou [online]. FTV Prima, 2021-03-26 [cit. 2021-10-03]. Dostupné online. 
  100. ↑ Barbora Strýcová porodila. Fotkou miminka se pochlubila na Instagramu. iDNES.cz [online]. 2021-09-30 [cit. 2021-10-03]. Dostupné online. 
  101. ↑ Strýcová čeká druhé dítě, radostnou novinu oznámila fotkou z pláže. Aktuálně.cz [online]. 2023-11-19 [cit. 2023-11-21]. Dostupné online. 
  102. ↑ a b Tenistka Záhlavová-Strýcová dostala za doping stopku na půl roku. iDNES.cz [online]. 2013-02-14 [cit. 2016-07-06]. Dostupné online. 
  103. ↑ Záhlavová-Strýcová: Udělala jsem hloupost, ale nejsem podvodnice. iDNES.cz [online]. 2013-02-21 [cit. 2023-08-02]. Dostupné online. 
  104. ↑ ZABLOUDIL, Luboš, pva, ČTK. Česko opět slaví! Tenistky zdolaly Rusky a počtvrté během pěti let ovládly Fed Cup. TenisPortal.cz [online]. 2015-11-15 [cit. 2015-11-15]. Dostupné online. 
  105. ↑ World Group Final: France vs Czech Republic [online]. Fed Cup [cit. 2016-10-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-10-26. (anglicky) 
  106. ↑ Fed Cup Final [online]. Mezinárodní tenisová federace [cit. 2018-11-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-05-28. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

WTA – Tenistky na prvním místě světového žebříčku ve čtyřhře
Martina Navrátilová (1984/1990 – 237 t.) • Pam Shriverová (1985/1986 – 48 t.) • Helena Suková (1990/1993 – 68 t.) • Jana Novotná (1990/1999 – 67 t.) • Gigi Fernándezová (1991/1995 – 80 t.) • Nataša Zverevová (1991/1999 – 124 t.) • Larisa Neilandová (1992 – 4 t.) • Arantxa Sánchezová Vicariová (1992/1997 – 111 t.) • Lindsay Davenportová (1997/2000 – 32 t.) • Martina Hingisová (1998/2018 – 90 t.) • Anna Kurnikovová (1999/2000 – 10 t.) • Corina Morariuová (2000 – 7 t.) • Lisa Raymondová (2000/2012 – 138 t.) • Rennae Stubbsová (2000 – 3 t.) • Julie Halardová-Decugisová (2000 – 14 t.) • Ai Sugijamová (2000/2003 – 45 t.) • Paola Suárezová (2002/2004 – 87 t.) • Kim Clijstersová (2003 – 4 t.) • Virginia Ruanová Pascualová (2003/2005 – 65 t.) • Cara Blacková 2005/2010 – 163 t.) • Samantha Stosurová (2006/2007 – 61 t.) • Liezel Huberová (2007/2012 – 200 t.) • Serena Williamsová (2010 – 8 t.) • Venus Williamsová (2010 – 8 t.) • Gisela Dulková (2010/2011 – 24 t.) • Flavia Pennettaová (2011 – 18 t.) • Květa Peschkeová (2011 – 10 t.) • Katarina Srebotniková (2011 – 10 t.) • Sara Erraniová (2012/2015 – 87 t.) • Roberta Vinciová (2012/2015 – 110 t.) • Pcheng Šuaj (2014 – 20 t.) • Sie Šu-wej (2014/2024 – 53 t.) • Sania Mirzaová (2015/2017 – 91 t.) • Bethanie Matteková-Sandsová (2017 – 32 t.) • Lucie Šafářová (2017 – 6 t.) • Latisha Chan (2017/2018 – 34 t.)  • Jekatěrina Makarovová (2018 – 5 t.) • Jelena Vesninová (2018 – 5 t.) • Tímea Babosová (2018 – 13 t.) • Barbora Krejčíková (2018/2021 – 19 t.) • Kateřina Siniaková (2018/2023 – 115 t.) • Kristina Mladenovicová (2019/2021 – 12 t.) • Barbora Strýcová (2019/2020 – 28 t.) • Aryna Sabalenková (2021 – 6 t.) • Elise Mertensová (2021/2024 – 34 t.) • Coco Gauffová (2022/2023 – 7 t.) • Jessica Pegulaová (2023 – 3 t.) • Storm Hunterová (2023/2024 – 12 t.)
Žebříček WTA byl zaveden 4. září 1984 • (rok prvně/naposledy jedničkou – počet týdnů (t.)) • současná světová jednička tučně, aktualizováno 22. dubna 2024
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Barbora_Strýcová&oldid=23774895“