Čištění vody

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(Přesměrováno z Demineralizovaná voda)
Skočit na: Navigace, Hledání
Nádoba na destilovanou vodu ve Farmacia Real v Madridu

Čištění vody je proces, kterým se voda zbavuje mechanických, chemických a biologických nečistot. Cílem je získat dostatečně čistou vodu pro požadované účely. Mezi nejběžnější operace určené k čištění vody patří destilace, reverzní osmóza, filtrace přes aktivní uhlí, mikrofiltrace, ultrafiltrace a elektrodeionizace.

Nečistoty ve vodě[editovat | editovat zdroj]

Čištěná voda je obvykle získávána úpravou pitné nebo přírodní vody. Mezi sledované nečistoty, které je třeba odstranit patří:

  • anorganické ionty - běžně se stanovují měřením vodivosti vody nebo s využitím specifických testů
  • organické látky - stanovují se jako TOC - celkový organický uhlík, příp. měřením chemické spotřeby kyslíku (CHSK)
  • bakterie
  • endotoxiny a nukleázy - monitorují se pomocí LAL nebo specifických enzymových testů
  • pevné částice - odstraňují se filtrací
  • plyny - pro některé aplikace je nutné z vody odstranit rozpuštěné plyny

Čistící metody[editovat | editovat zdroj]

Destilace[editovat | editovat zdroj]

Destilovaná voda je voda, která byla jednou nebo vícekrát destilována a byla díky změně skupenství na vodní páru zbavena rozpuštěných minerálních látek. Změna skupenství vody může probíhat zvolna (např. na slunci) nebo zahříváním až k bodu varu. Během destilace je voda separována prakticky od všeho, co se v ní nachází a stává se čistou (H2O). Je to čirá, bezbarvá, v silné vrstvě namodralá kapalina bez chuti a zápachu. Je téměř nevodivá. Za normálního tlaku 101 kPa má teplotu tání 0 °C a teplotu varu 100 °C. Největší hustotu 1,000 g.cm-3 má voda při 3,98 °C. pH destilované vody je neutrální (pH=7). Vodivost destilované vody je nižší než 11 μS.cm-1 a celkové množství rozpuštěných pevných látek musí být pod 10 mg.dm-3.

Za destilovanou vodu nelze považovat vodu srážkovou (déšť a sníh), která vzniká odpařováním z vodních zdrojů a následnou kondenzací v atmosféře. Při návratu na zem déšť zachycuje ze vzduchu bakterie, chemikálie a prachové částice, proto se nedoporučuje k přímé konzumaci, ani přípravě pokrmů.

Využití destilované vody[editovat | editovat zdroj]

Destilovaná voda se používá především v chemickém průmyslu, při výrobě léčiv, v laboratořích, při chemickém zpracování fotografií, ale i například do chladičů automobilů, k doplňování elektrolytu akumulátorů nebo do napařovacích žehliček. Všude tam, kde je třeba chemicky neutrální vody bez příměsí a rozpuštěných látek. V poslední době se destilovaná voda získaná přes reverzní osmózu používá také v akváriích. Na rozdíl od minerální vody nezbude po odpaření destilované vody žádný nerostný materiál (vodní kámen, kotelní kámen).

Deionizace[editovat | editovat zdroj]

Velké kationtové a aniontové ionexové filtry používané pro deionizaci vody

Deionizace vody je proces, kterým zbavujeme vodu všech iontů v ní rozpuštěných, převážně jde o kationty sodný, vápenatý, hořečnatý, železnatý, atd. Z aniontů se jedná převážně o chloridy a sírany. Deionizace se provádí pomocí iontoměničů, které zaměňují nežádoucí ionty za oxoniové nebo hydroxoniové ionty. Pro kontinuální a levnou deionizaci vody lze použít elektrodeionizaci.

Demineralizace[editovat | editovat zdroj]

Demineralizace vody se často zaměňuje za deionizaci. Je to odstranění všech minerálů vyskytujících se v přírodní vodě. Často se označuje jako změkčování vody, během tohoto procesu dochází k záměně nežádoucích minerálů (hlavně vápenaté a hořečnaté látky) za sodné soli, např. NaCl. Tento proces je nutné provádět s vodou využívanou v kosmetickém a chemickém průmyslu. Demineralizovaná voda má vyšší vodivost než deionizovaná.

Zdravotní rizika užívání čištěné vody[editovat | editovat zdroj]

Čištěním pitné vody získáme vodu, která nemá charakter pitné vody.[1] S její konzumací jsou spojena zdravotní rizika. Může docházet k poškození výstelky střevní. Potvrzený je negativní účinek na metabolismus vodního a minerálního hospodářství, stejně tak poruchy stálosti vnitřního prostředí se změnami sekrece hormonů. Vyšší močení vede ke ztrátám iontů z intra i extracelulárního prostředí. Nesprávné rozdělování vody v organizmu a pokles hladiny elektrolytů může mít až za následek funkční poruchy důležitých orgánů. Prvními příznaky jsou slabost, únava, bolest hlavy, poruchy srdečního rytmu či svalové křeče.[1]

Při přípravě pokrmů vařením v demineralizované vodě byla prokázána ztráta všech podstatných prvků z potravin, tj. takových, které si organizmus nedokáže vyrobit. Jedná se o vysoký až 60 % úbytek vápenatých a hořečnatých iontů, stejně tak významné ztráty stopových prvků (Cu 66 %, Mn 70 %, Co 86 %). V důsledku absence těchto iontů se zvyšuje riziko toxického účinku těžkých kovů, které jsou součástí potravy.[1]

Pravidelná konzumace či jednorázový příjem většího objemu demineralizované vody je považováno za zdravotně rizikové až nebezpečné.[1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Purified_water na anglické Wikipedii.

  1. a b c d Zdravotní rizika pití demineralizované vody, Státní zdravotní ústav – Centrum hygieny životního prostředí, Národní referenční centrum pro pitnou vodu, vedoucí F. Kožíšek, prosinec 2000 (na stránkách www.treoz.cz)

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • HORÁKOVÁ, Marta. Analytika vody. Praha : Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, 2003. 335 s. ISBN 80-7080-520-x.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]