Hnutí žlutých vest

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Demonstrace hnutí žlutých vest ve východofrancouzském Vesoulu

Hnutí žlutých vest (přeneseně Žluté vesty, francouzsky Mouvement des gilets jaunes; výslovnost [žilɛ žon]) je protestní hnutí, které vzniklo v listopadu 2018 ve Francii. První velké akce a demonstrace se konaly 17. listopadu 2018 hlavně na severu země a v Paříži. Následně se hnutí v menší míře rozšířilo i do blízkých zemí (mj. Itálie, Belgie a Nizozemska). Na některých místech přerostly protesty v občanské nepokoje, stavění barikád a rabování. Pojmenováno je podle symbolu hnutí – reflexních žlutých vest, oblékaných účastníky.

Hnutí, mezi jehož zakládající postavy patří Priscillia Ludoská[1] a Jacline Mouraudová,[2] se staví proti rostoucím cenám pohonných hmot a bydlení. Vládní daňové reformy podle něj příliš dopadají na dělnickou a na střední třídu, zejména v příměstských oblastech a na venkově. Protestující žádají zastavení těchto změn a odstoupení francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Prezident a francouzská vláda již učinili několik podstatných ústupků.

Protesty[editovat | editovat zdroj]

17. listopadu 2018[editovat | editovat zdroj]

Protesty začaly 17. listopadu a zúčastnilo se jich více než 300 000 lidí. Do 21. listopadu bylo zraněno 585 civilistů (z toho 16 vážně) a 115 policistů (3 vážně).

24. listopadu 2018[editovat | editovat zdroj]

Během tohoto dne uspořádalo Hnutí žlutých vest více než 1 600 akcí, kterých se zúčastnilo okolo 106 000 demonstrantů. Největší akce se konaly v Paříži, a to i na Avenue des Champs-Élysées (celkově 8 000 účastníků). Zde protesty přešly v násilnosti – protestující zapalovali ohně na ulici, strhávali značky, stavěli barikády, vytrhávali dlažební kostky a policie musela použít slzný plyn a vodní děla, aby je rozehnala. Škody v Paříži byly vyčísleny na 1,5 milionů eur, zranění utrpělo 20 osob včetně čtyř příslušníků pořádkových sil.[3]

1. prosince 2018[editovat | editovat zdroj]

Demonstrace hnutí v Belfortu

Na tento den byly zorganizovány protesty s názvem „Act 3 – Macron Quits“ (česky Třetí dějství – Macron odstoupí). Během protestu bylo v metropoli spáleno přes sto aut a byl poničen Vítězný oblouk. Škody byly vyčísleny na 3–4 miliony eur, přes 130 lidí bylo zraněno.[4]

8. prosince 2018[editovat | editovat zdroj]

Po celé Francii protestovalo podle francouzského ministra vnitra okolo 125 tisíc lidí. Podle něj bylo v hlavním městě nejméně 10 tisíc demonstrantů, další protesty se konaly i v Lyonu či Bordeaux. 135 lidí bylo zraněno, z toho 17 policistů. Po celé zemi policie zadržela 1 385 demonstrantů, z nichž 974 poslala do vazby.[5]

Po celé Francii bylo nasazeno více než 89 000 příslušníků pořádkových složek.[5][6]

15. prosince 2018[editovat | editovat zdroj]

Po celé Francii se protestů zúčastnilo přes 33 tisíc lidí. V Paříži se sešly asi tři tisíce demonstrantů, na pořádek zde dohlíželo asi osm tisíc členů bezpečnostních složek a 157 lidí bylo zadrženo; 104 z nich bylo vzato do vazby.[7]

22. prosince 2018[editovat | editovat zdroj]

V celé zemi protestovalo téměř 24 tisíc lidí. V pařížských ulicích bylo podle policie asi 2 000 lidí. Do odpoledne policie zadržela 65 lidí a čtyři umístila do vazby. V důsledku blokád zemřel při silniční nehodě desátý člověk.[8]

29. prosince 2018[editovat | editovat zdroj]

Ve srovnání s předchozími protesty byla účast výrazně nižší – v Paříži demonstrovalo jen kolem 1 000 lidí, největší účast byla v Bordeaux (2 400 protestujících). Na některých místech se demonstrující střetli s policií.[9]

5. ledna 2019[editovat | editovat zdroj]

Během 8. protestní soboty, několik dnů po zatčení jednoho z mediálně nejznámějších představitelů hnutí žlutých vest Erika Droueta,[10] demonstrovalo po celé Francii podle ministra vnitra 50 tisíc lidí (z toho v Paříži 3 500 lidí, 24 bylo zadrženo). V Nantes, Lille a v Rouenu došlo k násilným střetům, v Montpellier byli lehce zraněni čtyři policisté. Vládní mluvčí Benjamin Griveaux musel být evakuován ze své pařížské kanceláře v ulici de Grenelle poté, co do budovy násilně vnikla skupina demonstrantů, která k tomu použila stavební zařízení z ulice.[11][12]

12. ledna 2019[editovat | editovat zdroj]

Podle ministra vnitra se demonstrací účastnilo 84 tisíc lidí.[13] Po celé Francii bylo nasazeno kolem 80 tisíc policistů a četníků. Protesty probíhaly například v Paříži (8 000 lidí, 5 000 policistů, 154 demonstrantů bylo zatčeno), Marseille, Toulonu, Bordeaux, Štrasburku, Caen, Perpignanu nebo ve městě Bourges (asi 6 000 lidí). V Paříži bylo zadrženo přes 50 lidí kvůli držení zbraní. Celkem bylo zadrženo 244 protestujících a více než dvě desítky lidí byly zraněny.[14][15]

19. ledna 2019[editovat | editovat zdroj]

Podle úředního odhadu protestovalo kolem 84 tisíc lidí. K zajištění pořádku bylo nasazeno okolo 80 tisíc policistů. Nejvyšší účast byla v Toulouse (kolem 10 tisíc demonstrantů), dále se protestovalo v Paříži (7 000 lidí, přes 40 zatčeno), Rouenu nebo Bordeaux (4 000 lidí). V Lille, v Béziers a v Angers vyšlo do ulic 2 500 až 3 000 lidí, dva tisíce lidí protestovaly v Rennes a v Nancy. Celkem bylo zatčeno několik desítek lidí.[16][17]

26. ledna 2019[editovat | editovat zdroj]

Podle úředního odhadu protestovalo asi 69 tisíc lidí.[18][19]Paříži protestovalo asi 2 500 lidí (223 bylo zatčeno), zhruba 250 demonstrantů se sešlo ve Štrasburku, přibližně stovka žlutých vest se objevila v Montpellier a shromáždění se odehrála i v městech Évreux, Bordeaux, Nantes, Toulouse nebo Marseille. Francouzské úřady vyslaly do ulic přes 80 tisíc policistů[20] a bylo zadrženo 22 lidí.[21] Jérôme Rodrigues, jeden z výrazných představitelů hnutí, byl po vážném úderu do oka (podle jeho právního zástupce jej zasáhl gumový projektil)[22] odvezen do nemocnice a uveden do umělého spánku.[23]

Následující den pak prošel Paříží průvod několika tisíc lidí z hnutí červených šátků a modrých vest, kteří přišli podpořit demokracii a státní instituce a volali po ukončení násilností.[19]

Členové hnutí žlutých vest také ohlásili zájem kandidovat v květnových volbách do Evropského parlamentu.[24]

2. února 2019[editovat | editovat zdroj]

Podle ministerstva vnitra se do protestů zapojilo kolem 58 600 lidí. Demonstrace se konaly například v Paříži (10 500 lidí, 30 zadrženo), Marseille, Bordeaux, Valence nebo Tours. K udržení pořádku bylo nasazeno 80 000 policistů.[25]

9. února 2019[editovat | editovat zdroj]

Francouzské ministerstvo vnitra uvedlo, že se protestů zúčastnilo kolem 51 400 lidí.[26] Protesty se konaly například v Paříži (4000 lidí, 39 zadrženo), Marseille, Lyonu, Bordeaux, Toulouse, Montpellier, Lille, Nantes, Rennes, Caen či v Brestu. Při potyčkách mezi policií a demonstranty si jeden aktivista vážně poranil ruku a přišel o čtyři prsty. Podle francouzských médií způsobil zranění policejní granát, určený k rozhánění davu.[27]

Ve stejný den se konaly také protivládní demonstrace v Římě s účastí 50 000-100 000 lidí, mezi nimi italských žlutých vest.[27] Několik dní předtím, v úterý 5. února 2019, přitom přicestoval italský ministr práce a sociální politiky Luigi Di Maio do Paříže, setkal se se zástupci francouzských žlutých vest a vyslovil jim podporu. Na znamení protestu proti akci italského ministra byl francouzským ministerstvem zahraničí následně odvolán jeho velvyslanec v Římě ke konzultacím.[28]

16. února 2019[editovat | editovat zdroj]

Podle ministerstva vnitra protestovalo kolem 41 500 lidí.[29] Demonstrace se konaly například v Paříži (5000 lidí, 23 zatčeno), Lyonu, Bordeaux, Marseille, Štrasburku nebo Toulouse.[29]

Výsledek a požadavky[editovat | editovat zdroj]

Ústupky francouzské vlády[editovat | editovat zdroj]

V reakci na protesty učinili prezident a vláda následující ústupky:[30][31]

  • zvýšení daně z pohonných hmot bylo odloženo o půl roku
  • nedošlo ke zvýšení cenových tarifů u elektřiny a plynu
  • nedošlo ke zpřísnění technických kontrol vozidel
  • bylo přislíbeno zvýšení minimální mzdy o sto eur měsíčně
  • vyjmutí důchodců, kteří dostávají méně než 2 000 eur měsíčně, ze zvýšení sociálních odvodů
  • odměny za přesčasy ani prémie na konci roku by neměly být zdaněny.

Požadavky Hnutí žlutých vest[editovat | editovat zdroj]

Zveřejněné požadavky hnutí jsou následující (volný překlad): http://www.facebook.com/Charte-des-gilets-jaunes-756772671347085 žlutých vest jsou popsány v jejich manifestu (http://www.facebook.com/Charte-des-gilets-jaunes-756772671347085)

Jedná se o tyto body:

  • Ekonomika / práce: Ústavní strop pro daně – 25 %. Zvýšení o 40 % základní důchod a sociální péči. Zvýšení náboru ve veřejném sektoru s cílem obnovit veřejné služby. Projekty masivní výstavby pro 5 milionů bezdomovců a přísné tresty pro starosty / prefektury, kteří zanechávají lidi na ulicích. Rozdělit „příliš velké banky“, znovu oddělit pravidelné bankovnictví od toho bankovnictví. Zrušit dluhy nahromaděné zbytečnými úrokovými sazbami
  • Politika: Ústavní pozměňovací návrhy na ochranu zájmů občanů, včetně závazných referend. Blokování lobbistických skupin a zájmů z politického rozhodování. Frexit: Nechte Evropskou unii znovu získat naši ekonomickou, měnovou a politickou svrchovanost (Jinými slovy, respektujte výsledek referenda v roce 2005, kdy Francie hlasovala proti Smlouvě o Ústavě EU, která byla poté přejmenována na Lisabonskou smlouvu a francouzští to ignorovali). Snižování daňových úniků ultra-bohatých. Okamžité ukončení privatizace a renacionalizace veřejných statků, jako jsou dálnice, letiště, železnice atd. Odstranit veškerou ideologii z ministerstva školství a ukončit všechny destruktivní vzdělávací techniky. Čtyřnásobný rozpočet pro zákon a pořádek a časové limity pro soudní řízení. Zajistit přístup k soudnímu systému všem. Rozdělit mediální monopoly a ukončit jejich zasahování do politiky. Zpřístupnit média občanům a zaručit pluralitu názorů. Ukončit manipulativní propagandu. Zajistit občanskou svobodu tím, že se do ústavy začlení úplný zákaz státního zásahu do rozhodnutí týkajících se vzdělání, zdraví a rodinných záležitostí
  • Zdraví / Životní prostředí: Už žádná „plánovaná zastaralost“ výrobků – musí být záruka ze strany výrobců, že jejich výrobky budou funkční 10 let a že během tohoto období budou k dispozici náhradní díly. Zákaz plastových lahví a jiných znečišťujících obalů. Oslabení vlivu velkých farmaceutických firem na obecné zdraví obecně a nemocnice. Zákaz geneticky modifikovaných plodin, karcinogenních pesticidů, endokrinních disruptorů a monokultur. Reindustrializovat Francii (čímž se sníží dovoz a jím způsobované znečišťování)
  • Zahraniční styky: Ukončení účasti Francie v zahraničních válkách a vystoupení z NATO. Zastavit drancování a zasahování – politicky a vojensky – do „Francafrique“, který udržuje Afriku chudou. Okamžitě repatriovat všechny francouzské vojáky. Vytvořit vztahy s africkými státy na rovnocenném základě. Zabránit migračním tokům, které nelze přijmout nebo integrovat, vzhledem k hluboké civilizační krizi, kterou prožíváme. Důsledně dodržovat mezinárodní právo a smlouvy, které jsme podepsali
  • Další požadavky:

– Konec bezdomovectví – Daň z příjmu více progresivní (více stupňů) – Nárůst minimální mzdy (a zaručených mezd) na 1 300 euro celoplošně. – Podpora malopodnikání, rozvoj venkova a městských center (zastavit množení velkých komerčních zón kolem velkoměst, které zabíjejí malé domácí firmy, a zajisti parkování v centrech zdarma). – Velký zabezpečovací plán bydlení (tvořící ekologické a úsporné podmínky našich domácností). – Velcí mají platit víc (Google, Amazon, …), malí mají platit méně (mikropodniky, osvč, svobodní umělci, řemeslníci, střední podniky, …).

– Stejný systém sociální podpory pro každého (a to včetně řemeslníků, a osvč). Konec politiky RSI (sociální režim samo-zaměstnávání).

– Penzijní systém musí zůstat solidární a být socializován. (Ne „důchodům pro zámožné“). – S penzí pod 12 00 euro na nás nechoďte! – Zastavte zvyšování daně z paliv. (pozn. Neovlivní jen paliva, ale i ceny dovážených zboží, jako je ovoce, či maso). – Každý zvolený zástupce bude mít nárok na medián platu. Jeho náklady na dopravu budou sledovány a proplaceny, pokud budou oprávněné. Právo na stravenky a řádnou dovolenou, nic víc. – Mzdy všech francouzských lidí, jakož i důchody a příspěvky musí být vázány na inflaci. – Chráni francouzský průmysl: omezit jeho přemístění. Ochránit náš průmysl, chránit naše know-how a naše pracovní místa.

– Konec odloučené práce (vyslaní pracovníci jsou vysláni zaměstnavatelem k dočasné službě v jiné evropské zemi). Je nepřípustné, že osoba, která pracuje na francouzském území, nemá nárok na náš plat a stejná práva. Každý, kdo je oprávněn pracovat na francouzském území, musí být stejně měřen jako francouzský občan a jeho zaměstnavatel musí přispívat ve stejné výši jako francouzský zaměstnavatel. – Pro zajištění bezpečnosti práce: omezit počet smluv na dobu určitou pro velké společnosti. Chceme více CDI (standardní smlouvu na dobu neurčitou nebo trvalou práci ve Francii). – Konec CICE (daňové kredity, které mohou korporace nárokovat za všechny platy 2,5× nižší než francouzská minimální mzda). Použití těchto peněz na zahájení rozvoje francouzského automobilového průmyslu na principu pohonu vodíkem. (což je na rozdíl od elektrického vozu skutečně ekologické). – Zastavit splácení dluhů s vysokými (pozn. lichvářskými) mírami úroků, ty musí být prohlášeny za nelegitimní.

– Musí být řešeny případy nucené migrace (přerozdělovací smlouvy, mezinárodní výměny etc.).

– Žadatelé o azyl u nás mají dostat dobré zajištění. Poskytovat jim bydlení, zabezpečení, stravu a vzdělání (v jejich jazyce atp.). Spolupracovat s OSN na tom, aby v jejím rámci taková péče byla poskytnuta i v jiných zemích světa, zatímco se vyřizují azylová řízení. Neúspěšní a nebezpeční žadatelé musí být navráceni do země jejich původu.

– Zavedení opravdové integrační politiky (Žít ve Francii znamená stát se Francouzem, mluvit francouzsky, znát naši historii, mít naše vzdělání a nakonec i naši práci). – Maximální mzda by nesmí přesáhnout 15 000 euro (pozn. cca 360 000 Kč).

– Musíme zajistit práci pro nezaměstnané. – Zvýšit podporu nemohoucích. Regulovat nájemné + zajistit levné nájemné bydlení (obzvláště pro studenty a začínající pracující).

– Zákaz rozprodávat majetek Francie (letiště, přehrady, …). – Poskytnout prostředky spravedlnosti, policii, četnictvu a armádě. Přesčasy je třeba vyplatit nebo nahradit volnem.

– Všechny peníze získané dálničními poplatky použít na údržbu dálnic a silnic ve Francii a investovat do bezpečnosti silničního provozu. – Vzhledem k tomu, že od privatizace výrazně vzrostla cena plynu a elektřiny, chceme, aby byly energetické podniky znovu vlastněny veřejností a ceny tak výrazně klesly. – Okamžité uzavřít výrazně prodělečné malé dráhy, pošty, školy a školky. – Přinést blahobyt starším lidem. Zákaz vydělávat peníze na starších občanech. (éra „šedého zlata“ je u konce, nechť začne doba šedé pohody). – Maximálně 25 studentů na třídu, od mateřské školy do posledního roku vyššího vzdělání. – Podstatné finanční zdroje přivést do psychiatrických oborů. – Lidové referendum musí vstoupit v platnost a být zapsáno do ústavy. Vytvořit přehledný a efektivní, nezávislý kontrolní orgán, kde mohou navrhovatelé vytvořit právní návrhy. Pokud tento návrh obdrží 700 000 podpisů, tak bude tento návrh zákona projednán, doplněn a pozměněn Národním shromážděním, které bude povinno (v termínu až jeden rok a den po získání 700 000 podpisů) předložit hlasování všem Francouzům. – Návrat k 7letému volebnímu období pro prezidenta republiky (Volba poslanců dva roky po volbě prezidenta republiky umožnila poslat pozitivní nebo negativní signál prezidentovi republiky o jeho politice, a tak pomohl slyšet hlas lidu). – Odchod do důchodu ve věku 60 let. A pro všechny, kteří pracovali manuálně (např. stavitel nebo řezník), právo na odchod do důchodu ve věku 55 let.

– Dětem starým 6 let zajistit pokračování systému pomoci do 10 let. – Zajistit podporu většího transportu zboží pomocí železnic. (pozn. uvolnit silniční nákladní dopravu) – Stop korupci. – Konec ex-prezidentských výplat do konce života. – Stop zpoplatňování prodejců za užití kreditní karty zákazníkem. – Zavedení daně z lodních paliv a petroleje. Tento seznam není konečný…

Žluté vesty také požadují »Impots Sur la Fortune«, což znamená buď daň z majetku nebo z luxusu, v každém případě jde o mimořádné, ale progresívní zdanění velmi bohatých (těch, co kapitalizují 1,5 milionu eur a výše).[2] Kromě toho si žluté vesty přejí možnost vyvolat lidové referendum. A také chtějí zrušit DPH na potraviny a nasadit silné DPH na luxusní produkty.

Mezinárodní vazby[editovat | editovat zdroj]

Nějakou dobu se spekulovalo o tom, zda hnutí není motivováno či podněcováno ruskou dezinformační kampaní. Byla prokázána existence řady falešných uživatelských účtů, napojených na ruské konspirační weby, které povzbuzovaly hněv. Anglojazyčné servery v polovině února 2019 přinesly informace o tom, že mezi vůdci hnutí jsou krom jiných bývalí proruští bojovníci z Donbasu, načež začala aféru prověřovat i francouzská média. Podezření se nepotvrdilo, neboť patrně nešlo o lidi v čelných řadách hnutí. Nicméně francouzská obdoba Antify identifikovala mezi aktivními členy hnutí žlutých vest několik členů francouzské fašistické scény včetně těch, kteří v minulosti odešli zúčastnit se bojů na Ukrajině. Jednalo se zejména o Victora Lenta, Sergeje Muniera a Mickaëla „Mišu“ Takahašiho.[32]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Yellow vests movement na anglické Wikipedii.

  1. DPA; vpl. Policie vyprovokovala potyčky záměrně, tvrdí šéfka žlutých vest. Ze zahraničí. Právo. Borgis, a.s., 8. leden 2019, roč. 29, čís. 6, s. 14. ISSN 1211-2119. 
  2. DPA. Spolutvůrkyně žlutých vest teď založí „stranu zdravého rozumu“. Ze zahraničí. Právo. Borgis, a.s., 10. leden 2019, roč. 29, čís. 8, s. 11. ISSN 1211-2119. 
  3. ČTK; KNÍŽKOVÁ, Gabriela. Barikády i slzný plyn. Přes 100 tisíc lidí demonstrovalo ve Francii proti zdražení pohonných hmot. Fotografie Gonzalo Fuentes, Benoit Tessier, Stephane Mahe; Svět. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 24. listopad 2018 [cit. 2019-01-09]. Dostupné online. 
  4. ČTK; iDNES.cz. Při nepokojích demonstranti poničili Vítězný oblouk. Macron vyzval k dialogu. Fotografie Reuters, AP; Zahraniční. iDNES.cz [online]. MAFRA, a. s., 2. prosinec 2018 [cit. 2019-01-09]. Dostupné online. 
  5. a b Demonstrace žlutých vest v Paříži i Bruselu. Policie zatkla stovky lidí. Fotografie Reuters, AP; Zahraniční. iDNES.cz [online]. MAFRA, a. s., 8. prosinec 2018 [cit. 2019-01-09]. Dostupné online. 
  6. zkr; ČTK; jem; Novinky. Nepokoje ve Francii: 135 zraněných, 1 400 zadržených. Fotografie Stephane Mahe, Jean-paul Pelissier, Piroschka Van De Wouw, Christian Hartmann, Thibault Camus; Zahraniční. Novinky.cz [online]. Borgis, a.s., 8. prosinec 2018 [cit. 2019-01-09]. Dostupné online. 
  7. ČTK; HAVLICKÁ, Kateřina. Francouzi znovu vyšli do ulic, ke žlutým vestám se přidaly i Marianne. Fotografie Reuters, AP; Zahraniční. iDNES.cz [online]. MAFRA, a. s., 15. prosinec 2018 [cit. 2019-01-09]. Dostupné online. 
  8. Žluté vesty demonstrovaly již šestou sobotu v řadě, přišlo 38 tisíc lidí. Fotografie Reuters, AP; Zahraniční. iDNES.cz [online]. MAFRA, a. s., 22. prosinec 2018 [cit. 2019-01-09]. Dostupné online. 
  9. ČTK. Žlutých vest v ulicích výrazně ubylo. Francouzské protesty měly v sobotu rekordně nízkou účast. Zahraniční. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz, a.s., 29. prosinec 2018 [cit. 2019-01-24]. Dostupné online. 
  10. ČTK. Žluté vesty pokračují, mají i následovníky. Ze zahraničí. Haló noviny. Futura, a.s., 7. leden 2019, roč. 29, čís. 5, s. 1. ISSN 1210-1494. 
  11. ket; mkk. Slzný plyn v ulicích Paříže. Žluté vesty se znovu ozývají, mluvčí vlády musel být evakuován. Fotografie Gonzalo Fuentes; Svět. ČT24 [online]. Česká televize, rev. 2019-01-05 [cit. 2019-01-09]. Dostupné online. 
  12. Novinky; ČTK. Další potyčky v Paříži, žluté vesty opět vyšly do ulic. Zahraniční » Evropa. Novinky.cz [online]. Borgis, a.s., 5. leden 2019 [cit. 2019-01-09]. Dostupné online. 
  13. hop. Devátá protestní sobota žlutých vest. Do ulic francouzských měst vyšlo přes 80 tisíc lidí. Fotografie Christian Hartmann; Svět. ČT24 [online]. Česká televize, rev. 2019-01-12 [cit. 2019-01-13]. Dostupné online. 
  14. ČTK; ŠKRAŇKOVÁ, Petra. Při protestech žlutých vest vyšlo ve Francii do ulic přes 30 tisíc lidí. Fotografie AP, Reuters; Zahraniční. iDNES.cz [online]. MAFRA, a. s., 12. leden 2019 [cit. 2019-01-13]. Dostupné online. 
  15. ČTK. Macrone, jdeme za tebou, skandují žluté vesty v ulicích Paříže. Zahraniční » Evropa. Novinky.cz [online]. Borgis, a.s., 12. leden 2019, rev. 2019-01-12 [cit. 2019-01-13]. Dostupné online. 
  16. DVOŘÁKOVÁ, Valérie; ČTK. Do ulic vyšlo přes 80 tisíc lidí. Žluté vesty ve Francii protestují už desátou sobotu v řadě. Zahraniční. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz, a.s., 19. leden 2019 [cit. 2019-01-24]. Dostupné online. 
  17. ČTK; BRZYBOHATÁ, Anna. Žluté vesty znovu vyrazily do ulic. Protestovalo přes 80 tisíc lidí. Fotografie Reuters, AP; Zahraniční. iDNES.cz [online]. MAFRA, a. s., 19. leden 2019 [cit. 2019-01-24]. Dostupné online. 
  18. ČTK. Ve Francii protestovalo o 15 tisíc žlutých vest méně než minulý víkend. V Paříži policisté zatkli 223 lidí. Fotografie Benoit Tessier; Zprávy ze světa. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, rev. 2019-01-27 [cit. 2019-02-07]. Dostupné online. 
  19. a b ket. Červenými šátky a modrými vestami proti násilí. Tisíce lidí v Paříži odmítly revoluci. Fotografie Apaydin Alain; Svět. ČT24 [online]. Česká televize, 28. leden 2019 [cit. 2019-02-07]. Dostupné online. 
  20. Echo24; ČTK. Vytrvalé žluté vesty protestovaly ve Francii už jedenáctou sobotu? Bylo jich 20 tisíc, policistů čtyřnásobek. Fotografie Reuters; Svět. Echo24 [online]. Echo Media, a.s., 26. leden 2019 [cit. 2019-02-07]. Dostupné online. ISSN 2336-4971. 
  21. ČTK; iDNES.cz. V Paříži vyšly žluté vesty znovu do ulic. Protestují už jedenáctou sobotu. Fotografie AP; Zahraniční. iDNES.cz [online]. MAFRA, a. s., 26. leden 2019 [cit. 2019-02-07]. Dostupné online. 
  22. ČTK. Vystřelené oko. Fotografie ČTK/AP; Ze zahraničí. Haló noviny. Futura, a.s., 28. leden 2019, roč. 29, čís. 23, s. 7. ISSN 1210-1494. 
  23. Echo24; ČTK. Vůdce žlutých vest byl vážně zraněn. Je v umělém spánku. Fotografie YouTube CLPRESS; Svět. Echo24 [online]. Echo Media, a.s., 27. leden 2019 [cit. 2019-02-07]. Dostupné online. 
  24. nek, Právo. Žluté vesty chtějí do europarlamentu. Zahraniční » Evropa. Novinky.cz [online]. Borgis, a.s., 25. leden 2019 [cit. 2019-02-07]. Dostupné online. 
  25. ČTK. Protesty žlutých vest ve Francii: 60 tisíc lidí, 80 tisíc policistů. Zahraniční. Novinky.cz [online]. Borgis, a.s., 3. únor 2019 [cit. 2019-02-07]. Dostupné online. 
  26. ECHO24. Žluté vesty vyšly ve Francii potřinácté do ulic. Demonstrantovi utrhl policejní granát kus ruky - Echo24.cz. echo24.cz [online]. 2019-02-09 [cit. 2019-02-10]. Dostupné online. (česky) 
  27. a b TELEVIZE, Česká. Žlutá revolta v ulicích Paříže i Říma. Ve francouzské metropoli se demonstranti střetli s policií. ČT24 - Nejdůvěryhodnější zpravodajský web v ČR - Česká televize [online]. [cit. 2019-02-10]. Dostupné online. (česky) 
  28. Italiens Vizepremier Di Maio trifft Gelbwesten (Italský vicepremiér Di Maio se setkal se žlutými vestami). Der Spiegel, [1], 5. února 2019, 22:11 hod. (německy).
  29. a b Do ulic Paříže opět vyšly ‚žluté vesty‘. Jejich protesty ale ubírají na intenzitě | Svět. Lidovky.cz [online]. 2019-02-16 [cit. 2019-02-17]. Dostupné online. (česky) 
  30. mas. Macron ustupuje řádícím žlutým vestám. Francie odkládá zvýšení daně z benzinu. Svět. ČT24 [online]. Česká televize, rev. 2018-12-04 [cit. 2019-01-13]. Dostupné online. 
  31. kaš. Macron nabídl žlutým vestám ústupky. Sníží daně a zvýší mzdy, v reformách ale bude pokračovat. Fotografie Regis Duvignau; Svět. ČT24 [online]. Česká televize, rev. 2018-12-10 [cit. 2019-01-13]. Dostupné online. 
  32. ŠAFAŘÍKOVÁ, Kateřina. V řadách francouzských žlutých vest slouží bojovníci z Donbasu. Týdeník Respekt [online]. 2019-02-16 [cit. 2019-02-17]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]