Jair Bolsonaro

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jair Bolsonaro
Jair Bolsonaro em 24 de abril de 2019 (1) (cropped).jpg
38. prezident Brazílie
Úřadující
Ve funkci od:
1. ledna 2019
ViceprezidentHamilton Mourão
PředchůdceMichel Temer
Poslanec za Rio de Janeiro
Ve funkci:
1. února 1991 – 1. ledna 2019
Radní města Rio de Janeiro
Ve funkci:
1. ledna 1989 – 1. února 1991
Stranická příslušnost
ČlenstvíSociálně křesťanská strana (2016–2018)
Sociálně liberální strana (od 2018)
Progresivní strana (2005–2016)
Strana liberální fronty (2005)
Partido Trabalhista Brasileiro (2003–2005)
Progresivní strana (1995–2003)
Progresivní strana (od 1993)
Křesťansko-demokratická strana (1989–1993)
Reform Progressive Party (1993–1995)
Vojenská služba
Doba služby1973–1988
HodnostCapitão.png Kapitán

Narození21. března 1955 (66 let)
Glicério
ChoťRogéria Nantes Nunes Braga (1992–1996)
Ana Cristina Siqueira Valle (1997–2007)
Michelle Bolsonaro (od 2007)
RodičePercy Geraldo Bolsonaro
DětiFlávio Bolsonaro
Carlos Bolsonaro
Eduardo Bolsonaro
Renan Bolsonaro
Laura Bolsonaro
SídloPalácio da Alvorada
Alma materAcademia Militar das Agulhas Negras
Profesepolitik a důstojník
Náboženstvíevangelická církev (od 2016)
katolická církev
OceněníTime 100 (2019)
Corrupt Person of the Year (2020)
Ig Nobelova cena (2020)
Time 100 (2020)
PodpisJair Bolsonaro, podpis
Webová stránkawww.bolsonaro.com.br
CommonsJair Bolsonaro
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jair Messias Bolsonaro (21. března 1955 Glicério, São Paulo) je brazilský pravicový politik, bývalý vojenský důstojník a od 1. ledna 2019 prezident Brazílie.

Původ a soukromý život[editovat | editovat zdroj]

Bolsonaro je po obou rodičích italského původu. Byl třikrát ženatý a má celkem pět dětí.

Politická kariéra[editovat | editovat zdroj]

Poslanec parlamentu[editovat | editovat zdroj]

Od roku 1991 byl poslancem brazilské poslanecké sněmovny, předtím byl radním v Riu de Janeiru. Během třicetileté politické kariéry vystřídal devět politických stran,[1] od ledna 2018 je členem národně-konzervativnípravicové Sociálně-liberální strany.

Prezidentské volby 2018[editovat | editovat zdroj]

Bolsonaro byl kandidátem své strany v prezidentských volbách v roce 2018, které se konaly v říjnu 2018. V průběhu volební kampaně jej 6. září 2018 napadl útočník s nožem. Bolsonaro útok přežil se značnou ztrátou krve a poraněním jater, střeva a plic. Jeho stav byl krátce po útoku označen za stabilizovaný, ovšem zprvu se nepočítalo s jeho účastí ve zbytku předvolební kampaně.

Ještě před prvním kolem voleb však byl Bolsonaro z nemocnice propuštěn a vystoupil v jedné soukromé televizní stanici přesně ve stejnou dobu, kdy jiní kandidáti debatovali na stanici TV Globo. Podle průzkumů měl v posledních dnech před prvním kolem voleb podporu 35 % voličů a byl považován za favorita i pro druhé kolo. Proti němu se konaly masové demonstrace pod heslem #ele não (on ne).[2]

Jair Bolsonaro při volební kampani 6. září 2018 v okamžiku atentátu

První kolo voleb dne 7. října 2018 přineslo pozoruhodné Bolsonarovo vítězství, když získal 46,7 % hlasů. Oprávněných voličů bylo 146,7 milionu, přitom je v Brazílii zavedena volební povinnost.[3] Do druhého kola voleb, které se konaly 28. října 2018, nastoupil Bolsonaro v roli favorita proti kandidátovi levicové Strany dělníků (PT) Fernandovi Haddadovi, který v prvním kole získal 28,4 % hlasů.[3] V druhém kole voleb zvítězil Bolsonaro s 55 % hlasů a 1. ledna 2019 se stal brazilským prezidentem.

Prezidentství[editovat | editovat zdroj]

Bolsonaro ve své vládě angažoval řadu bývalých důstojníků, a to i na postu viceprezidenta, jejž zastal Hamilton Mourão. Některá ministerstva zrušil, resp. sloučil pod „superministerstva“ – takto například ze čtyř ministerstev vzniklo superministerstvo hospodářství, do jehož čela usedl neoliberální ekonom Paulo Guedes.

První Bolsonarovy zahraniční cesty směřovaly do USA, Izraele a Chile, jejichž tehdejší vedoucí představitele (Donald Trump, Benjamin Netanjahu a Sebastián Piñera) považuje za své politické spojence.[4] Je podporovatelem smlouvy o volném obchodu mezi Evropskou unií a jihoamerickým Mercosurem.

V době pandemie covidu-19, která Brazílii velmi zasáhla, tento virus velice zlehčoval a později jím byl také nakažen.[5] Od ruského prezidenta Vladimira Putina si v listopadu 2020 naopak vysloužil pochvalu za zvládání pandemie.[6]

Za první dva roky Bolsonarovy vlády vzrostlo odlesňování v Amazonii o 82 % oproti předchozímu volebnímu období.[7]

Názory[editovat | editovat zdroj]

Bolsonaro je vnímán jako krajně pravicový politik.[8] Je často označován za nacionalistu a populistu. Svými postoji si u médií získal přezdívku „brazilský Trump“[9], také pro svou politiku podporující posílení brazilsko-amerických vztahů.

Během své politické kariéry se několikrát pochvalně vyjádřil o vojenské diktatuře, vládnoucí v Brazílii mezi lety 1964 a 1985 a podporované Spojenými státy. Tuto dobu popsal jako „dvacet let pořádku a pokroku“[10], v prosinci 2008 prohlásil, že „chybou diktatury bylo, že prováděla mučení, ale nezabíjela“.[11] Kromě tuzemské junty také obhajoval vládu Alberta Fujimoriho v Peru a Augusto Pinocheta v Chile. Pozornost vzbudily také jeho homofobní výroky. Přesto se považuje za sympatizanta západní demokracie. Navštívil Spojené státy americké, Izrael, Japonsko, Jižní Koreu a Tchaj-wan. Je odpůrcem mezinárodní politiky Číny, o které tvrdí, že si chce „koupit“ Brazílii.[12] Neuznává existenci Palestinského státu a podporuje přesun brazilské ambasády do Jeruzaléma.[13]

Bolsonaro má nepříznivé vztahy se socialistickým režimem ve Venezuele. Oznámil, že by podporoval otevření americké vojenské základny v Brazílii jako protiváhu proti údajnému ruskému vlivu ve Venezuele.[14]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jair Bolsonaro na anglické Wikipedii.

  1. Uma nova história na política brasileira Estado de Minas, 30. listopadu 2019.
  2. BRÜHWILLER, Tjerk: Der Unaussprechliche ist überall (Nevyslovitelný je všude). Frankfurter Allgemeine Zeitung, 6. října 2018 (německy).
  3. a b Präsidentschaftswahl in Brasilien. Rechtspopulist Bolsonaro gewinnt erste Runde deutlich (Prezidentské volby v Brazílii. Pravicový populista Bolsonaro zřetelně vyhrál první kolo.) Der Spiegel, [1], 8. října 2018 (německy).
  4. Neste mês, Bolsonaro irá aos Estados Unidos, ao Chile e a Israel AgênciaBrasil, 1. března 2019.
  5. Bolsonaro eager to leave 'horrible' quarantine after getting COVID-19. euronews [online]. 2020-07-14 [cit. 2020-07-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Bolsonaro lisonjeado com elogios de Putin à sua "masculinidade" Diário de notícias, 18. listopadu 2020.
  7. Desmatamento de Bolsonaro tem alta de 82% sobre Temer/Dilma Terra, 8. ledna 2021.
  8. Who is Jair Bolsonaro, Brazil’s new far-right president? al-Džazíra, 1. ledna 2019.
  9. STAFF, Our Foreign. Why Brazil's president-elect Jair Bolsonaro really is the 'Trump of the Tropics'. The Telegraph. 2018-10-29. Dostupné online [cit. 2019-01-03]. ISSN 0307-1235. (anglicky) 
  10. Bolsonaro chama ditadura militar brasileira de “intervenção democrática”. R7.com [online]. 2015-03-31 [cit. 2019-01-03]. Dostupné online. (portugalsky) 
  11. Defensor da Ditadura, Jair Bolsonaro reforça frase polêmica: "o erro foi torturar e não matar" - Pânico - Jovem Pan FM São Paulo 100.9 [online]. 2016-07-08 [cit. 2018-09-13]. Dostupné online. (portugalsky) 
  12. manchikoni.com [online]. [cit. 2019-01-03]. Dostupné online. 
  13. AHREN, Raphael. Israel hails election of Brazil’s controversial Bolsonaro, who plans visit soon. www.timesofisrael.com [online]. [cit. 2019-01-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. Brazil military uneasy with Bolsonaro's openness to U.S. base: source. Reuters. 2019-01-05. Dostupné online [cit. 2019-01-07]. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]