Getúlio Vargas

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Getúlio Dornelles Vargas

Prezident Brazílie
Ve funkci:
3. listopadu 1930 – 29. října 1945
Viceprezident funkce neobsazena
Předchůdce Augusto Tasso Fragoso
Nástupce José Linhares

Prezident Brazílie
Ve funkci:
31. ledna 1951 – 24. srpna 1954
Viceprezident Café Filho
Předchůdce Gaspar Dutra
Nástupce Café Filho
Stranická příslušnost
Členství Partido Trabalhista Brasileiro (19461954)

Narození 19. dubna 1882
São Borja
Úmrtí 24. srpna 1954 (ve věku 72 let)
Rio de Janeiro
Choť Darci Vargas (19111954)
Alma mater Universidade Federal do Rio Grande do Sul (UFRGS)
Profese advokát a politik
Ocenění Řád Isabely Katolické (límec)
Order of Naval Merit
Sash of the Three Orders
Großkreuz des Turm- und Schwertordens
grand-croix de l'ordre national de la Croix du Sud
… více na Wikidatech
Podpis Getúlio Dornelles Vargas, podpis
Commons Kategorie Getúlio Vargas
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Getúlio Dornelles Vargas (19. dubna 1882, São Borja, Brazílie24. srpna 1954) byl prezidentem Brazílie. Poprvé se k moci dostal v důsledku státního převratu, a zemi tak jako diktátor vedl v letech 19301945. Podruhé byl do úřadu zvolen a vykonával jej od roku 1951 do roku 1954, kdy spáchal sebevraždu.

Život[editovat | editovat zdroj]

Getúlio Vargas se narodil v chudé rodině. Uvažoval o vojenské kariéře a zapsal se na vojenskou školu, ale později vystudoval práva. Roku 1907 začal svoji politickou kariéru, když byl zvolen poslancem parlamentu státu Rio Grande do Sul. Od roku 1922 byl poslancem za liberální Republikánskou stranu ve federálním brazilském parlamentu.[1]

V roce 1926 se stal ministrem financí a také guvernérem státu Rio Grande do Sul. V říjnu 1930 zorganizoval vojenský puč, který ho vynesl k moci.

Počátkem listopadu 1930 se stal prezidentem země s podporou armády, ale i lidových mas a odborů. O dva roky později, opět s pomocí armády, potlačil povstání konzervativců v São Paulu a roku 1935 levicové vzpoury v Rio de Janeiru, Recife a Natalu. To vyvolalo vzestup Brazilské integralistické akce, fašistického hnutí Plinia Salgada. Prezident Vargas reagoval nastolením vojenské diktatury 10. listopadu 1937. Rozpustil parlament, zakázal činnost politických stran a omezil občanské svobody. Poté vydal novou ústavu, která vyhlašovala zřízení tzv. Estado Novo (Nového státu). Vargas podporoval severoamerické investice do země, na druhou stranu usiloval o vytvoření vlastní zemědělsko-průmyslové základny.[1]

Po porážce mocností Osy zesílil tlak na Vargase, aby zmírnil autoritářský režim. Jeho nesouhlas vedl v říjnu 1945 k vojenskému puči, kterým byl sesazen. Vargas se poté opřel o odbory a dělnictvo a založil Stranu práce středolevého a nacionalistického zaměření.

Roku 1950 zvítězil ve všeobecných volbách a do úřadu prezidenta se vrátil. Prováděl populistickou politiku a pokusil se omezit vliv zahraničního kapitálu v zemi. Dne 3. října 1953 znárodnil ložiska ropy a vytvořil státní společnost pro těžbu a zpracování ropy Petrobras. Dne 1. května 1954 vyhověl požadavkům odborů a zdvojnásobil minimální mzdu. Krize a jí vyvolaná inflace však tento nárůst, nepodložený růstem produktivity, brzy znehodnotily. Armáda na popud konzervativců poté 24. srpna obvinila prezidenta Vargase z politické korupce a v „zájmu vyřešení národní krize“ ho donutila odstoupit z funkce. Prezident Vargas týž den spáchal po zasedání vlády sebevraždu. V září pak vyšly do ulic miliony dělníků a generální stávkou zabránily nastolení vojenské diktatury v zemi.[1]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c Getúlio Vargas – prezident a diktátor