Getúlio Vargas

Getúlio Dornelles Vargas
Getúlio Dornelles Vargas
14. a 17. prezident Brazílie
	Ve funkci:; 3. listopadu 1930 – 29. října 1945
Viceprezident	neobsazeno
Předchůdce	Washington Luís
Nástupce	José Linhares
	Ve funkci:; 31. ledna 1951 – 24. srpna 1954
Viceprezident	Café Filho
Předchůdce	Gaspar Dutra
Nástupce	Café Filho
Ministr financí Brazílie
	Ve funkci:; 15. listopadu 1926 – 17. prosince 1927
Prezident	Washington Luís
Předchůdce	Aníbal Freire da Fonseca
Nástupce	Oliveira Botelho
Stranická příslušnost
Členství	Brazilian Labour Party (1946–1954); Republican Party of Rio Grande do Sul (1909–1930)
Narození	19. dubna 1882 ; São Borja
Úmrtí	24. srpna 1954 (ve věku 72 let) ; Catete Palace
Příčina úmrtí	střelná rána
Místo pohřbení	São Borja
Choť	Darci Vargas (1911–1954)
Rodiče	Manuel do Nascimento Vargas a Cândida Francisca Dornelles
Děti	Lutero Vargas; Alzira Vargas; Jandira Vargas; Manuel Sarmanho Vargas; Getúlio Vargas Filho
Příbuzní	Benjamim Vargas, Spartacus Dornelles Vargas, Viriato Dornelles Vargas, Protásio Dornelles Vargas a Jovita Dornelles Vargas (sourozenci)
Alma mater	Universidade Federal do Rio Grande do Sul (UFRGS)
Profese	advokát a politik
Náboženství	agnosticismus
Ocenění	velkokříž s řetězem Řádu bílé růže (1937); řetěz Řádu Isabely Katolické (1952); velkokříž speciální třídy Záslužného řádu Spolkové republiky Německo (1953); velkokříž Řádu věže a meče; rytíř velkokříže s řetězem Záslužného řádu Italské republiky; … více na Wikidatech
Podpis
Commons	Getúlio Vargas
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Getúlio Dornelles Vargas (19. dubna 1882, São Borja, Brazílie – 24. srpna 1954) byl prezidentem Brazílie. Poprvé se k moci dostal v důsledku státního převratu, a zemi tak jako diktátor vedl v letech 1930–1945. Podruhé byl do úřadu zvolen a vykonával jej od roku 1951 do roku 1954, kdy spáchal sebevraždu.

Byl synem zámožného rančera, který bojoval v paraguayské válce, získal hodnost plukovníka a pak se stal starostou města São Borja. V šestnácti letech vstoupil do armády, pak vystudoval práva v Porto Alegre, roku 1909 byl zvolen do parlamentu státu Rio Grande do Sul a v roce 1923 se stal kongresmanem. V letech 1926 až 1928 byl ministrem financí a v letech 1928 až 1930 guvernérem Rio Grande do Sul. V prezidentských volbách v roce 1930 ho porazil Júlio Prestes, Vargas však označil volby za zmanipulované a vypuklo povstání, které nastolilo vojenskou vládu a ukončilo existenci „první brazilské republiky“, opírající se o tradiční elity.^[1] V roce 1937 Vargas změnil ústavu a zavedl systém své osobní moci, známý jako Estado Novo (Nový stát).^[2]

Vargas byl nejdéle vládnoucím prezidentem v brazilské historii. Jeho politika byla výrazně populistická. Byl zarytým nacionalistou a antikomunistou, zavedl však také řadu sociálních reforem a nechával se titulovat Pai dos Pobres (Otec chudých).^[3] Za jeho vlády proběhla také rozsáhlá industrializace země.^[4]

Vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

Stát	Název	Datum udělení
Itálie Itálie	velkokříž s řetězem Řádu zásluh o Italskou republiku^[5]	1953, 11. března
Německo Německo	velkokříž speciální třídy Záslužného řádu Spolkové republiky Německo	1953, 20. května
Polsko Polsko	Řád bílé orlice^[6]	1935
Portugalsko Portugalsko^[7]	velkokříž Řádu věže a meče	1933, 18. listopadu
Portugalsko Portugalsko^[7]	velkokříž Řádu avizských rytířů	1941, 6. srpna
Španělsko Španělsko	velkokříž s řetězem Řádu Isabely Katolické	1952

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

↑ Country Data Dostupné online
↑ Brown Univeristy Library Dostupné online
↑ SciELO Social Sciences English Edition Dostupné online
↑ University of California Press Dostupné online
↑ Le onorificenze della Repubblica Italiana. www.quirinale.it [online]. [cit. 2019-09-06]. Dostupné online.
↑ Kawalerowie i statuty Orderu Orła Białego 1705-2008. [s.l.]: [s.n.], 2008. S. 304. (polsky)
↑ ENTIDADES ESTRANGEIRAS AGRACIADAS COM ORDENS PORTUGUESAS - Página Oficial das Ordens Honoríficas Portuguesas. www.ordens.presidencia.pt [online]. [cit. 2019-09-06]. Dostupné online.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obrázky, zvuky či videa k tématu Getúlio Vargas na Wikimedia Commons

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[1] Country Data Dostupné online

[2] Brown Univeristy Library Dostupné online

[3] SciELO Social Sciences English Edition Dostupné online

[4] University of California Press Dostupné online

[5] Le onorificenze della Repubblica Italiana. www.quirinale.it [online]. [cit. 2019-09-06]. Dostupné online.

[6] Kawalerowie i statuty Orderu Orła Białego 1705-2008. [s.l.]: [s.n.], 2008. S. 304. (polsky)

[7] ENTIDADES ESTRANGEIRAS AGRACIADAS COM ORDENS PORTUGUESAS - Página Oficial das Ordens Honoríficas Portuguesas. www.ordens.presidencia.pt [online]. [cit. 2019-09-06]. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

Prezidenti Brazílie

Stará republika (1889–1930)	Deodoro da Fonseca (1889–1891) • Floriano Peixoto (1891–1894) • Prudente de Morais (1894–1898) • Manuel Ferraz de Campos Sales (1898–1902) • Francisco de Paula Rodrigues Alves (1902–1906) • Afonso Pena (1906–1909) • Nilo Peçanha (1909–1910) • Hermes da Fonseca (1910–1914) • Venceslau Brás (1914–1918) • Delfim Moreira (1918–1919) • Epitácio Pessoa (1919–1922) • Artur Bernardes (1922–1915) • Washington Luís (1926–1930)

Vargasova éra (1930–1946)	Getúlio Vargas (1930–1945) • José Linhares (1945–1946)

Druhá republika (1946–1964)	Gaspar Dutra (1946–1951) • Getúlio Vargas (1951–1954) • Café Filho (1954–1955) • Carlos Luz (1955) • Nereu Ramos (1955–1956) • Juscelino Kubitschek (1956–1961) • Jânio Quadros (1961) • Ranieri Mazzilli (1961) • João Goulart (1961–1964)

Vojenská junta (1964–1985)	Ranieri Mazzilli (1964) • Castelo Branco (1964–1967) • Costa e Silva (1967–1969) • Emilio Medici (1969–1974) • Ernesto Geisel (1974–1979) • João Figueiredo (1979–1985)

Nová republika (od 1985)	José Sarney (1985–1990) • Fernando Collor de Mello (1990–1992) • Itamar Franco (1992–1994) • Fernando Henrique Cardoso (1995–2002) • Luiz Inácio Lula da Silva (2003–2010) • Dilma Rousseffová (2011–2016) • Michel Temer (2016–2018) • Jair Bolsonaro (2019–2022) • Luiz Inácio Lula da Silva (od 2023)