Mesiáš (Händel)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Messiah, HWV 56
Druh skladby
Oratorium
Vznik
1741
Části
  1. The Birth
  2. The Passion
  3. The Aftermath
Obsazení (původní)

Orchestr:

2 Ob., Fag.Tr.Timp.ArchiBasso continuo (CEMB., VCL)

Sbor:

Soprano Solo, Alto Solo, tenor Solo, Basso SoloChorus
Přibližná délka
140 min.

Mesiáš, HWV 56 (Messiah) je oratorium anglicko-německého skladatele Georga Friedricha Handela. Jde o skladatelovo nejvýznamnější a nejpopulárnější dílo, které v průběhu staletí získalo až ikonickou hodnotu. Obsahuje sbor Hallelujah, který patří mezi nejznámější kompozice klasické hudby vůbec.

Vznik[editovat | editovat zdroj]

Skladatel dílo složil v létě 1741 v Irsku na libreto anglického mecenáše Charlese Jennense. Skladatel přijel do Irska na pozvání lorda místodržícího po několika neúspěšných letech v Anglii, kde se kvůli válce a zimě zavírala divadla. Händel zde uvedl několik koncertů a rozhodl se publiku ve svém novém působišti zavděčit novým oratoriem. Existuje několik legend popisujících okolnosti vzniku díla, které popisují až mystické vytržení skladatele, ale skutečnost byla prozaičtější. I dnes však překvapuje, že skladatel takové rozsáhlé dílo složil pouze za neuvěřitelných 24 dní, přestože třeba dodat, že tak jak to bylo v barokní kompoziční praxi zvykem, použil zde mnoho motivů, které se již vyskytly v jeho dřívějších dílech. Navzdory krátkému času, který mu stačil na kompozici, se premiéra díla uskutečnila až téměř o rok později, 13. dubna 1742 v Neal's Music Hall v Dublinu. Koncert dirigoval Matthew Dubourg, přičemž sám Händel hrál během premiéry na cembalo. Úspěch nového díla byl nesmírný. Mesiáš se brzy dočkal dalších představení, mezi nimiž má zvláštní postavení cyklus benefičních koncertů pro dětský ústav Foundling Hospital, dirigováný samotným skladatelem.

Verze[editovat | editovat zdroj]

V Händelova době nebyl samozřejmostí dostatečný počet kvalitních interpretů, skladatel proto oratorium upravoval nanovo téměř před každým provedením tak, aby důležité árie byly obsazeny vhodným sólistou. Už za jeho života tak vzniklo několik verzí Mesiáše, přičemž ani jedna z nich nemá výsadní postavení. Po skladatelově smrti většina jeho děl postupně upadala v zapomnění, avšak stále populární Mesiáš byl nadále nesčetněkrát editován a instrumentován, včetně pozdněromantických bombastických verzí, které využívaly početný sbor a velký wagnerovský orchestr. Z dodnes nahrávaných a uváděných reedic jsou nejvýznamnější úpravy Wolfganga Amadea Mozarta, který rozšířil orchestr o dřevěné dechy, které měly nahradit chybějící varhany v jeho aranžmá a upravil některé pěvecké kadence v duchu estetiky klasicismu a dále rozsáhlá instrumentační úprava Eugena Goossense. Ve 20. století se však zároveň začaly prosazovat snahy o autentickou interpretaci předklasicistické hudby, což mělo za následek návrat k původním Händelovým partiturám, které jsou dnes preferovány, byť i Mozartovy a jiné verze se dodnes uvádějí.

Libreto[editovat | editovat zdroj]

Autorem libreta je anglický statkář a podporovatel umění Charles Jennens. Byl obdivovatelem Händelova hudby a napsal libreta k několika jeho oratoriím. Tématem Mesiáše je narození, život, utrpení a zmrtvýchvstání Ježíše Krista, nikoli však v chronologickém nebo dějovém smyslu. Oratrium obsahuje citace z evangelií, základem jsou však prorocké texty z knih Starého zákonaIzaiáše, Knihy žalmů a dalších. Sbory Hallelujah a Worthy is the Lamb vycházejí ze Zjevení svatého Jana. Dílo je rozděleno do tří celků – Narození, Utrpení a Žeň, z nichž každá je rozdělena na několik pojmenovaných scén.

Analýza[editovat | editovat zdroj]

Oratorium má typickou koncepci. Händel každou ze tří částí složil ze střídajících se sborů, árií a krátkých recitativ. Dílo otevírá výhradně instrumentální Symfonie e mol, na kterou prostřednictvím tenorového recitativu navazuje sbor Every Valley shall be exalted. Myšlenkovým i hudebním centrem části Narození je radostný sbor For unto us a child is born. Na konci části stejně zaznívá sbor – His yoke is easy, ještě před ním však zazní kontrastně pomalá árie He shall feed his flock, v závislosti na verzi určenou pro alt nebo pro duo alt a soprán. Árie má krásné vystavěnou melodii a patří k nejpůsobivějším momentům díla. Druhou část Utrpení otevírá sbor Behold the lamb of God. Atmosféra této části je ve srovnání s první pochmurnější, s využitím převážně mollových tónin, což souvisí s její tematikou. Změna však přichází v závěrečných áriích a sborech, které již souvisejí s Kristovým zmrtvýchvstáním. Radost vyvrcholí na závěr v slavném Hallelujah. Závěrečná část Žně se zpočátku znovu vrací k tématu smrti a posmrtného života. Začíná pomalou sopránovou Ariola I know that my Redeemer liveth, která má původ v knize Job. Mezi nejpovedenější árie patří v této části basová árie The trumpet shall sound, ve které Händel skutečně využívá trubkové sólo. Celé dílo končí třemi po sobě následujícími sbory, z nichž poslední je na poměry anglické barokní hudby skutečně monumentální Amen.

Vybrané nahrávky[editovat | editovat zdroj]

  • Worcester Cathedral Choir, Grande Ecurie et La Chambre du Roy, Jean-Claude Malgoire (verze Dublin 1742)
  • The Monteverdi Choir, The English Baroque Soloists, John Eliot Gardiner (smíšená verze)
  • The Choir of the English Concert, The English Concert, Trevor Pinnock (smíšená verze)
  • UC Berekely Chamber Chorus, Philharmonia Baroque Orchestra, Nicholas McGegan (obsahuje alternativně čísla z různých verzí)
  • Rheinische Kantorei, Das Kleine Konzert, Hermann Max (Mozartova verze)

Zvukové ukázky[editovat | editovat zdroj]

(audio)
For unto us a Child is born (info)
He shall feed his flock (info)
Hallelujah (info)
Máte problémy s přehráváním? Vizte nápovědu.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Messiah (Handel) na anglické Wikipedii a Mesiáš (Händel) na slovenské Wikipedii.

  • Schonberg, Harold: Životy velkých skladatelů. Praha: BB Art, 2006. ISBN 80-7341-905-X


Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]