Christopher Hogwood
Christopher Hogwood | |
---|---|
Hogwood při zkoušce v roce 2014 | |
Narození | 10. září 1941 Nottingham, Anglie |
Úmrtí | 24. září 2014 (ve věku 73 let) Cambridge, Anglie |
Národnost | anglická |
Alma mater | Nottingham High School Pembroke College |
Povolání | dirigent, cembalista a muzikolog |
Ocenění | Handel Prize (2008) honorary doctor of the Royal College of Music (2013) Walter Willson Cobbett Medal komandér Řádu britského impéria Brit Award for Classical Recording |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Christopher Jarvis Haley Hogwood CBE (10. září 1941, Nottingham, Anglie – 24. září 2014, Cambridge, Anglie) byl britský dirigent, cembalista a muzikolog. Byl zakladatelem souboru staré hudby Academy of Ancient Music, autoritou v oblasti provádění staré hudby a vedoucí osobností v obnovení zájmu o starou hudbu v druhé polovině 20. století.
Život
[editovat | editovat zdroj]Narodil se v Nottinghamu. Studoval hudbu a klasickou literaturu v Cambridgi na Pembroke College. Ve studiu hry na cembalo a dirigování pokračoval u Raymonda Lepparda, Mary Potts a Thurstona Darta. Později také u Rafaela Puyany a Gustava Leonhardta. V 60. letech pobýval také v Praze, kde studoval hru na cembalo u Zuzany Růžičkové.
V roce 1967 společně s Davidem Munrowem založili soubor historické hudby Early Music Consort of London, se kterým vydali řadu vynikajících nahrávek staré hudby. V roce 1973 založil Hogwood v Cambridgi soubor Academy of Ancient Music zaměřený na barokní hudbu a hudbu období raného klasicismu. Po smrti Munrowa v roce 1976 pak pokračoval v práci pouze s tímto souborem. V letech 1983–1985 byl uměleckým ředitelem mozartovského festivalu Mostly Mozart Festival konaného v letních měsících v Barbican Centre v Londýně.
Počínaje rokem 1981 dirigoval Hogwood pravidelně ve Spojených státech. V letech 1986–2001 byl uměleckým ředitelem Händelovy a Haydnovy společnosti v Bostonu a obdržel zde doživotní titul Conductor Laureate. V letech 1988–1992 byl hudebním ředitelem komorního orchestru Saint Paul Chamber Orchestra v Minnesotě. V roce 2001 natáčel v Praze s Českou filharmonií komplet skladeb pro housle a orchestr Bohuslava Martinů.
Jako operní dirigent vystoupil poprvé v roce 1983 v St. Louis, kde řídil představení Mozartovy opery Don Giovanni. Později spolupracoval prakticky se všemi světovými operními domy.
1. září 2006 se stal hudebním ředitelem Academy of Ancient Music cembalista Richard Egarr a Hogwood obdržel titul emeritního ředitele s tím, že podle vlastního slibu bude každoročně dirigovat jeden velký projekt Akademie. V letech 2007–2013 pak řídil serii koncertních provedení Händelových oper.
Ačkoliv byl Hogwood nejvíce znám jako interpret barokní a raně klasicistní hudby, věnoval se i hudbě 20. století, především neobarokní a neoklasické škole reprezentované zejména jmény Igor Fjodorovič Stravinskij, Bohuslav Martinů a Paul Hindemith.
Kromě orchestrálních skladeb pořídil během svého života i řadu sólových nahrávek cembalové literatury, zejména díla Couperinova, Bachova, Thomase Arneho a Williama Byrda. Rovněž vytvořil sbírku originálních historických klávesových nástrojů.
V červenci 2010 byl jmenován profesorem hudby na Gresham College v Londýně. V této funkci uspořádal čtyři serie veřejných přednášek na různá témata: Aspects of Authenticity' (2010–2011), The Making of a Masterpiece (2011–2012), European Capitals of Music (2012–2013) a Music in Context (2013–2014). Pouhých sedm měsíců po poslední přednášce zemřel.
Kromě koncertní činnosti se věnoval rovněž editorské práci. Editoval vydávání děl tak rozdílných skladatelů jako byli John Dowland a Felix Mendelssohn-Bartholdy. Řídil novou edici souborného díla Carla Philippa Emanuela Bacha a účastnil se i prací na vydání souborného díla českého skladatele Pavla Vranického. Posledním dokončeným edičním počinem byl čtyřsvazkový komplet klavírních sonát českého skladatele a klavíristy Leopolda Koželuha.[1]
Ocenění
[editovat | editovat zdroj]V době své smrti byl Hogwood čestným či hostujícím profesorem hudby na University of Cambridge, Royal Academy of Music, King's College London, Jesus College Cambridge a Pembroke College Cambridge. Byl nositelem čestných doktorátů řady světových univerzit. Mezi jinými obdržel v roce 1999 i Medaili Bohuslava Martinů od Nadace Bohuslava Martinů v Praze
V roce 1989 byl vyznamenán Řádem britského impéria v hodnosti komandéra.
Bibliografie
[editovat | editovat zdroj]- Hogwood, Christopher (2005). Handel: Water Music and Music for the Royal Fireworks (Cambridge Music Handbooks). Cambridge University Press. ISBN 978-0-521-54486-3.
- Hogwood, Christopher (1988). Handel. Thames & Hudson Ltd. ISBN 978-0-500-27498-9.
- Hogwood, Christopher (1979). The Trio Sonata (Music Guides). BBC Books. ISBN 978-0-563-17095-2.
- Hogwood, Christopher (1980). Music at Court. Gollancz. ISBN 978-0-575-02877-7.
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Christopher Hogwood na anglické Wikipedii.
- ↑ O kompletním vydání Koželuhových sonát viz např. Lukáš M. Vytlačil: From Velvary, Bohemia, to the court in Vienna. The life of the imperial Kapellmeister Leopold Koželuh and a new complete edition of his keyboard sonatas; in: Czech Music Quarterly 16/2, 2016, pp. 7-11. (dostupné on-line)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Christopher Hogwood na Wikimedia Commons
- Nekrolog České televize
- Webová stránka dirigenta
- Christopher Hogwood v Internet Movie Database (anglicky)
- Interview s Christopherem Hogwoodem Archivováno 30. 6. 2019 na Wayback Machine.
- Koncertní provedení Händelovy opery Imeneo
- Životopis na Allmusic
- Projekt vydání souborného díla Pavla Vranického