Lajosmizse

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Lajosmizse
Letecký pohled na část města
Letecký pohled na část města
Lajosmizse – znak
znak
Lajosmizse – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 120 m n. m.
Časové pásmo +1
Stát MaďarskoMaďarsko Maďarsko
Region Jižní Velká nížina
Župa Bács-Kiskun
Okres Kecskemét
Administrativní dělení 3 městské části
Lajosmizse
Lajosmizse
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 164,66 km²
Počet obyvatel 11 334 (2018)[1]
Hustota zalidnění 68,2 obyv./km²
Etnické složení Maďaři
Náboženské složení Křesťanství
Správa
Status Město
Starosta Basky András (Fidesz)
Oficiální web www.lajosmizse.hu
Telefonní předvolba (+36)76
PSČ 6050
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lajosmizse je město v župě Bács-Kiskun. Město se nachází 17 km jihovýchodně od Kecskemétu na území mezi Dunajem a Tiszou, což je severní okraj župy Bács-Kiskun. Okrajem prochází železniční dráha z Budapešti do Kecskemétu. Okolí v části zachovává původní formu povrchu maďarské pusty.

Znak[editovat | editovat zdroj]

Základní modrá barva znaku má za úkol vyjádřit nekonečnost v času a prostoru. Modrá je barva transcendence což naznačuje že středověká osada Mizse už měla kamenný kostel. Zelená barva připomíná někdejší pastviny a pustiny.

Roh, který drží dva lvi je roh Jászů neboli roh Lehela (jeden z maďarských vůdců) a symbolizuje etnickou soudržnost obyvatel, ale i samostatnost Jászů, a vůli být svobodní. Dvě hvězdy zdůrazňují katolickou a reformátorskou (kalvinistickou) náboženskou obec. Vrcholek štítu je připomínka minulého tisíciletí, obzvláště hrdinských obětí dvou světových válek, koruna představuje soběstačnost a místní autonomii. V pěticípé koruně stojí lev z obrazu ve štítu, v pravé tlapě drží roh Jászů.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Archeologické nálezy dokazují, že tato oblast byla obydlena již v době bronzové. Archeologické nálezy z doby Keltů, Avarů a dobyvačných Maďarů potvrzuje, jak tato oblast s písčitými pastvinami a s menšími jezírky byla důležitá v době stěhování národů.

Po útoku Tatarů v této oblasti se zde usídlili Kumáni, kteří vytvořili osady: Mizse, Lajos a Bene. V této době se objevily první písemné zdroje (Mizseszék, Kunmizse a Lajosszállás (Lajosülése)).

Nadvláda Turků se Kumánům vyhýbala přes půl století. Znásobeně těžký dopad nadvlády a bouřlivé desetiletí válek malé osady nedokázaly přečkat. Nejprve se vylidní Bene, a pak v roce 1594 i Lajos a Mizse.

Po vyhnání Turků pustu vlastnil rod Habsburků. Ale uvědomělý národ Jasů a Kumánů v roce 1745 dokázal jejich bývalou pustu odkoupit zpět.

Od té doby až do roku 1876 Lajos, Mizse a půlka Benepuszty patřily městu Jászberény. Nejdříve Jásští zemědělci tyto majetky používali jenom jako chaty na dovolené, letní zahrady a vhodné plochy pro pastvy. Město Jászberény využilo přítomnosti cestovatelů a nechalo zde postavit tři krčmy a jednu noclehárnu. Z noclehárny se stala s významná Földeákycká krčma, která před několika lety sloužila jako budova radnice.

V roce 1877 se Lajos, Mizse a Bene spojily do jednoho celku a tak byla vytvořena osada Jász-Lajos-Mizseközség. Tato osada byla založena katolickými Jasy, vedle kterých se usadili kalviničtí osadnici, kteří přicházeli z krajů kolem Ceglédu, Nagykőrösi a Kecskemétu po roce 1877. Přistěhovaly se i menší skupiny z Dabasu, Örkény převážně obchodníci židovského původu a Romové.

Lajosmizse nemělo vrstvu šlechtického původu, ale i tak pomalu se vyvíjející systémy rozlehlých polí (Geréby, Mizsey, Bartal, Kláber, Tarnay, Ricsováry) dávalo mnoho pracovních míst a zaměstnávalo veliké množství lidí. V roce 1890 ve městě žilo 7000 obyvatel bez obyvatel okolních statků.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Magyarország közigazgatási helynévkönyve, 2018. január 1.. 3. září 2018. Dostupné online. [cit. 2018-09-04]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]