Registr smluv

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Registr smluv
První vydání 1. červenec 2016
Aktuální verze v1.5.0
Typ softwaru informační systém veřejné správy
Web smlouvy.gov.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Registr smluv (též ISRS) je informační systém veřejné správy provozovaný od 1. července 2016 Ministerstvem vnitra ČR, v němž veřejné instituce v souladu se zákonem 340/2015 Sb. zveřejňují soukromoprávní smlouvy a smlouvy o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci v hodnotě nad 50 tisíc Kč bez DPH. Účinnost smluv je podmíněna jejich uveřejněním v ISRS nejpozději do 30 dnů od jejich uzavření.

Právní rámec[editovat | editovat zdroj]

Dnem 1. července 2016 vstoupil v účinnost Zákon o registru smluv[1]. K tomuto datu byla zpřístupněna i k němu vyhrazená datová schránka a spuštěn Informační systém registru smluv (ISRS) s veřejným rozhraním na Portálu veřejné správy. Správcem a provozovatelem ISRS je Ministerstvo vnitra, které také vydalo metodický návod k aplikaci zákona.

Od 1. července 2017 smlouvy, jichž se zákon týká, nabývají účinnosti zásadně teprve dnem uveřejnění v registru. Nebudou-li naopak takové smlouvy, s výjimkou metadat podléhajících obchodnímu tajemství, uveřejněny v registru do tří měsíců od jejich uzavření, bude se na ně pohlížet, jako by byly už od počátku (ex tunc) zrušeny.[1] Toto pravidlo bylo však relativizováno novelou zákona č. 249/2017 Sb. Pokud totiž je úřad v dobré víře, že splňuje podmínky zákona, zrušení se odkládá, dokud se to řádným způsobem nedozví.[2]

Pokud je smlouva uveřejněna podle zákona o registru smluv, je tím splněna i povinnost takovou smlouvu uveřejnit podle zákona o veřejných zakázkách. Toto pravidlo ale neplatí naopak.[3]

Působnost registru smluv[editovat | editovat zdroj]

Povinnost využívat registr smluv se týká státu, územně samosprávných celků (obce vykonávající rozšířenou působnost, tedy tzv. obce III. stupně), příspěvkových organizací, firem patřících státu, kraji nebo obci, České televize a dalších veřejných institucí. Výjimku z povinnosti zveřejňovat smlouvy má Parlament ČR, Nejvyšší kontrolní úřad, Ústavní soud, Kancelář prezidenta republiky a Kancelář Veřejného ochránce práv. [1]

Zákon se nevztahuje na

  • smlouvy do 50 000 Kč bez DPH,
  • smlouvu s fyzickou osobou - nepodnikatelem (pokud se nepřevádí vlastník nemovitosti),
  • obrazové přílohy jako je výkres, projektová dokumentace, model, vzor a výpočet,
  • smlouvu o činnosti zpravodajských služeb, orgánů činných v trestním řízení nebo zajišťování bezpečnosti a obrany České republiky,
  • smlouvu, jejíž místo plnění je mimo území ČR,
  • smlouvu uzavřenou adhezním způsobem,
  • dokumenty související s návrhem rozpočtu předkládaným rozpočtovému výboru Poslanecké sněmovny,
  • smlouvu uzavřenou na komoditní burze, na regulovaném trhu, v dražbě nebo v aukci,
  • smlouvy s akciovou společností obchodovanou na burze, v níž má stát/ÚSC většinu,
  • smlouvu podle autorského zákona,
  • smlouvu o poskytování zdravotních služeb / úhradě očkovacích látek,
  • smlouvu s obcí, která nevykonává rozšířenou působnost a jejími organizacemi,
  • smlouvy v souvislosti s mimořádnou událostí ohrožující život, zdraví, majetek nebo životní prostředí

U smluv s opakujícím se plněním uzavřených na dobu neurčitou (např. smlouva o nájmu) MV doporučuje počítat hodnotu smlouvy jako součet plnění za období 5 let, a to v souladu se zákonem č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku.[3]

Vkládání dat[editovat | editovat zdroj]

Kterákoliv ze smluvních stran může vložit smlouvu do registru. Ke vložení smlouvy do registru se využijí elektronické formuláře[4] a datové schránky. Smlouva (přesněji řečeno „elektronický obraz textového obsahu smlouvy v otevřeném a strojově čitelném formátu“) bude XML přílohou datové zprávy. Registr smluv podporuje následující formáty:[5]

Kromě online formuláře je možno využít i externí aplikaci, např. spisovou službu, a aplikační rozhraní.[6]

Metadata ke smlouvě jsou dostupná pro strojové zpracování ve formátu xml a jeho definice v xsd (tzv. otevřená data). Metadata musí obsahovat minimálně

  • identifikaci smluvních stran,
  • vymezení předmětu smlouvy
  • cenu nebo hodnotu předmětu smlouvy, lze-li ji určit a
  • datum uzavření smlouvy.

Identifikaci nebo cenu lze z metadat vyloučit, jsou-li tato metadata obchodním tajemstvím. Osobní údaje a obchodní tajemství může vkládající osoba před odesláním ke zveřejnění na smlouvě znečitelnit.

Smlouva, na niž se vztahuje povinnost uveřejnění, nabývá účinnosti nejdříve dnem uveřejnění. To neplatí pro smlouvy uzavřené v krajní nouzi nebo k odvrácení újmy v souvislosti s mimořádnou událostí ohrožující život, zdraví, majetek nebo životní prostředí. Dále pro smlouvy na léčiva nebo zdravotnické prostředky. Nebyla-li smlouva uveřejněna do tří měsíců ode dne, kdy byla uzavřena, platí, že je zrušena od počátku.

Informační systém[editovat | editovat zdroj]

Dodavatelem Informačního systému registru smluv je plzeňská CONTACID Company a.s.[7] O technickém řešení, s výjimkou aplikačního rozhraní[6], nebyla veřejnost informována.

Správce registru neodpovídá za správnost smluv a metadat v něm uložených. Registr smluv udržuje historii (verzování) záznamu.

Význam a kritika[editovat | editovat zdroj]

Registr smluv měl být nástrojem zvyšujícím transparentnost nakládání s veřejnými prostředky. Díky publikování smluv veřejných institucí má veřejnost mít možnost kontrolovat hospodárnost nakládání s financemi a majetkem a také srovnávat, za jakou cenu jednotlivé úřady pořizují srovnatelné zboží nebo služby.

Vyhnout se publikování je však snadné (viz výše) a v registru je již po dvou letech více než 4 000 smluv s neuvedenou cenou.[8]

Podle kritiků je dále v některých oborech jen malá konkurence. Kartelová dohoda je pak velmi snadná a sledování dohodnutých cenových pravidel zaplatí daňový poplatník.

Část zakázek státní správy je navíc zadávána bez výběrových řízení, a to opakovaně a beztrestně. Dílčí zveřejnění smluv tento problém neřeší. V ISRS některým kritikům dále chybí zprávy o kontrolách plnění smlouvy, přehled smluvních partnerů povinných osob atd.

Registr smluv na Slovensku[editovat | editovat zdroj]

Centrálny register zmlúv[9][10] byl přijat na Slovensku za vlády Ivety Radičové v roce 2010. Podle očekávání vedlo jeho zavedení k úsporám v řádech milionů euro.[11] Právě pozitivní zkušenost ze Slovenska byla jedním z hlavních argumentů jeho propagátorů v ČR, např. platformy Rekonstrukce státu.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c Zákon č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv). [cit. 2016-05-23]. Dostupné online.
  2. Zákon č. 249/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv)
  3. a b https://smlouvy.gov.cz/stranka/pravni-ramec
  4. https://portal.gov.cz/registr-smluv/formulare
  5. FADRNÝ, Martin. Technické řešení registru smluv: aktuální informace od Ministerstva vnitra [online]. Frank Bold Advokáti, 2016-04-29 [cit. 2016-05-23]. Dostupné online. 
  6. a b Aplikační rozhraní informačního systému registru smluv (ISRS)
  7. Dopis MVČR ze dne 19. května 2016
  8. https://smlouvy.gov.cz/vyhledavani?q=neuvedeno
  9. Archivovaná kopie. www.crz.gov.sk [online]. [cit. 2019-06-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-03-16. 
  10. https://www.otvorenezmluvy.sk
  11. VEJVODOVÁ, Alžběta. Smlouvy na internetu: Slovensko ušetřilo miliardy ze státní kasy. Česká televize [online]. 2013-04-12 [cit. 2016-05-23]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]