Jo'av Galant

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jo'av Galant
Jo'av Galant
Jo'av Galant
23. ministr výstavby
Ve funkci:
14. května 2015 – 2. ledna 2019
PředchůdceUri Ari'el
NástupceJif'at Saša-Biton
ministr školství
Úřadující
Ve funkci od:
17. května 2020
PředchůdceRafi Perec
Stranická příslušnost
ČlenstvíKulanu
Vojenská služba
SložkaIzraelské vojenské námořnictvo
Jižní velitelství
Doba služby1977–1982, 1984–2012
Hodnostgenerálmajor (aluf)

Narození8. listopadu 1958 (63 let)
Jaffa, Izrael
Kneset20
Profesedůstojník a politik
CommonsYoav Galant
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jo'av Galant (hebrejsky יואב גלנט‎, narozen 8. listopadu 1958 Jaffa, Izrael) je izraelský politik, generál a bývalý velitel Jižního velitelství. Od května 2015 zastává post ministra výstavby v izraelské vládě.

Byl zvažován jako budoucí náčelník Generálního štábu Izraelských obranných sil,[1] čímž by se stal prvním náčelníkem GŠ, který vzešel z izraelského námořnictva.[2] Dne 5. září 2010 jeho nominaci do funkce náčelníka Generálního štábu od ministra obrany Ehuda Baraka potvrdila vláda. Kvůli možným právním sporům však byla Galantova nominace stažena a do funkce náčelníka GŠ byl jmenován Benjamin Ganc.[3]

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v Jaffě v centrálním Izraeli a s vyznamenáním vystudoval ekonomii a management na Haifské univerzitě, kde získal titul bakalář.[4] Vojenskou kariéru zahájil v roce 1977, kdy se stal příslušníkem elitního námořního komanda Šajetet 13. Po dokončení kurzu námořních důstojníků velel raketovému člunu. Po šesti letech působení v Šajetet 13 si vybral cestovní volno a počátkem 80. let odešel do Spojených států, kde pracoval jako dřevorubec na Aljašce.[2] V roce 1986 se stal velitelem roty a byl povýšen do hodnosti podplukovníka.[4] Počátkem 90. let se nakrátko přesunul do pozemních sil a v roce 1993 se stal velitelem Dženínské brigády. V roce 1994 se však opět vrátil k námořnictvu, kde tři roky velel Šajetet 13.[4] V letech 1997 až 1999 působil jako velitel divize Gaza a posléze se stal velitelem obrněné divize Centrálního velitelství. V roce 2001 byl jmenován zástupcem velitele štábu pozemních sil.[2] O rok později byl povýšen do hodnosti generálmajora a stal se vojenským poradcem premiéra Ariela Šarona, čímž se dostal do Generálního štábu. Když Šaron v roce 2005 prosadil jednostranné izraelské staženíPásma Gazy, byl Galant jmenován velitelem Jižního velitelství, kde působil do roku 2010. Z této pozice se mimo jiné zapojil do operace Lité olovo, kterou naplánoval a řídil.[2] V říjnu jej na postu nahradil Tal Ruso.

Po odchodu z aktivní služby se zapojil do politiky. Ve volbách v roce 2015 byl zvolen do Knesetu za novou stranu Kulanu.[5] Od května 2015 zastává ve čtvrté Netanjahuově vládě post ministra výstavby.[6]

Je ženatý a společně se svou manželkou Claudine, která dokončila vojenskou službu v hodnosti podplukovnice, žije v mošavu Amikam.[4] Mají dvě dcery a syna.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Yoav Galant na anglické Wikipedii.

  1. Ashkenazi congratulates Galant [online]. The Jerusalem Post, 2010-08-22 [cit. 2010-08-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b c d KATZ, Yaacov. Who is Yoav Galant? [online]. The Jerusalem Post, 2010-08-22 [cit. 2010-08-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. RONEN, Gil. Next IDF Chief of Staff: Maj.-Gen. Benny Ganz [online]. Aruc Ševa, 2011-02-05 [cit. 2011-02-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. a b c d GREENBERG, Hanan. 1st chief of staff from Naval Commando [online]. Ynetnews, 2010-08-22 [cit. 2010-08-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. All 120 incoming Knesset members [online]. The Times of Israel [cit. 2015-03-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. SHARON, Itamar. Who’s who in Netanyahu’s 2015 government [online]. The Times of Israel, 2015-05-15 [cit. 2015-05-17]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]