Jehuda Glick
| Jehuda Glick יהודה גליק | |
|---|---|
 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Likud |
| Narození | 20. listopadu 1965 (58 let) Spojené státy americké |
| Kneset | 20. |
| Rodiče | Shimon Glick |
| Děti | Shahar Glick |
| Sídlo | Otni'el a Beer Ševa |
| Profese | aktivista a politik |
| Náboženství | judaismus |
| Ocenění | Moskowitzova cena za sionismus (2015) Medaile za kvalitní vládu v Izraeli (2017) |
| Webová stránka | he |
| Commons | Yehuda Glick |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jehuda Jehošua Glick (hebrejsky יהודה יהושע גליק, * 20. listopadu 1965 je izraelský rabín a politik. Do povědomí vstoupil především svým bojem za uvolnění pravidel omezujících přístup Židů na Chrámovou horu a za umožnění Židům modlit se v těchto místech. V roce 2014 se stal obětí atentátu, při němž jej arabský útočník postřelil a těžce zranil. Kandidoval ve volbách do Knesetu v r. 2015 za stranu Likud na pozici, která mu ani v případě volebního vítězství nedávala reálnou šanci získat mandát. Díky nečekaně vysokému volebnímu zisku Likudu a postupnému odchodu řady poslanců v průběhu volebního období však po rezignaci Moše Ja'alona převzal 23. května 2016 uvolněný mandát.
Život[editovat | editovat zdroj]
Narodil se ve Spojených státech amerických jako syn lékaře prof. Shimona Glicka. Jeho rodina přesídlila do Izraele, když bylo Glickovi 8 let, a usídlila se v Beerševě, kde jeho otec působil jako primář interní kliniky nemocnice Soroka a byl jedním ze zakladatelů fakulty zdravovědy Ben Gurionovy univerzity v Negevu.
Vojenskou službu absolvoval nejprve u tankistů, později u zpravodajců. Doplnil si záchranářský kurs a rezervní službu nastoupil jako záchranář.
Vystudoval pedagogiku Tanachu a ústní tóry (bakalářský stupeň), dějiny židovského národa (magisterský stupeň) a absolvoval průvodcovský kurs ministerstva turistiky. Studoval na ješivách Telez-Stone, Mekor chajim, Har Ecjon a Otni'el.
Pracoval nejprve ve školství a byl takto několikrát vyslán do zemí bývalého Sovětského svazu. Poté působil v různých funkcích na ministerstvu pro absorpci imigrantů, kde byl mj. mluvčím ministra Juli Edelsteina. V roce 2005 odešel po 10 letech práce pro ministerstvo na protest proti politice stažení z Gazy.
Pět let byl ředitelem Chrámového institutu a vyučoval talmud na ješivě Otni'el, kde byl odpovědný za studijní program pro zahraniční studenty. Přednáší na témata Jeruzalém, Chrámová hora a židovský chrám. Je ženatý, má osm dětí (vč. dvou osvojených). Žije ve čtvrti Kirjat Menachem[1].
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku יהודה גליק na hebrejské Wikipedii.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jehuda Glick na Wikimedia Commons
