Micha'el Oren

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Micha'el Oren
מיכאל אורן

Micha'el Oren

Velvyslanec Izraele v USA
Ve funkci:
2009 – 2013
Předchůdce Salaj Meridor
Nástupce Ron Dermer
Stranická příslušnost
Členství Kulanu

Narození 1955
New York
USAUSA USA
Kneset 20.
Alma mater Columbia University
Princetonská univerzita
Profese historik, diplomat, politik, novinář, romanopisec, voják, esejista a spisovatel
Commons Kategorie Michael Oren
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Micha'el Oren, rodným jménem Michael Bornstein, hebrejsky מיכאל אורן (narozen 1955 New York), je izraelský historik, diplomat a politik; poslanec Knesetu za stranu Kulanu.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v New Yorku. Vyrůstal v New Jersey. Přesídlil do Izraele roku 1979. Vystudoval na Columbia University a Princetonské univerzitě. Sloužil v izraelské armádě, působil jako historik (napsal oceňovanou knihu o šestidenní válce), později byl mluvčím izraelské armády. Od roku 2009 do roku 2013 zastával funkci velvyslance Izraele v USA. Do funkce ho jmenovala vláda Benjamina Netanjahua. Na postu ambasadora musel řešit opakované napětí mezi Netanjahuovým kabinentem a americkým prezidentem Obamou.[1]

Ve volbách v roce 2015 byl zvolen do Knesetu za stranu Kulanu.[2] V rámci Kulanu se profiluje jako odborník na zahraniční politiku. V roce 2014 na CNN podporoval jednostranné stažení Izraele z některých oblastí na Západním břehu Jordánu, pokud selžou snahy o mírové řešení sporu s Palestinci. V předvolební kampani ale tento postoj opustil a místo toho doporučoval omezit další výstavbu v těch izraelských osadách, které leží mimo souvislé bloky osad tak, aby se neznemožnilo budoucí eventuální vytvoření palestinského státu. Izrael by se podle něj zároveň měl snažit o zlepšení životních podmínek Palestinců na Západním břehu Jordánu.[1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Michael Oren lends foreign policy bona fides to new Israeli party Kulanu [online]. Jewish Telegraphic Agency, [cit. 2015-03-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. All 120 incoming Knesset members [online]. The Times of Israel, [cit. 2015-03-20]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]