Šaj Piron

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Šaj Piron
שי פירון
Šaj Piron
Šaj Piron
Ve funkci:
18. března 2013 – 4. prosince 2014
Předchůdce Gideon Sa'ar

Narození 25. ledna 1965 (50 let)
Kfar Vitkin, Izrael
Politický subjekt Ješ atid
Kneset 19., 20.
Vzdělání

Ša'arej mišpat
Bar-Ilanova univerzita

Commons Kategorie Shai Piron

Šaj Piron, plným jménem Šaj Moše Piron (hebrejsky שי פירון nebo שי משה פירון‏, narozen 25. ledna 1965 Kfar Vitkin), je izraelský rabín, politik a poslanec Knesetu za stranu Ješ atid. V letech 2013 až 2014 zastával funkci ministra školství v izraelské vládě.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Od Mordechaje Elijahu získal osvědčení pro výkon profese rabína. Bakalářský titul obdržel na vysoké škole Ša'arej mišpat a v roce 2013 se uvádí, že studuje magisterský program na Bar-Ilanově univerzitě. Na Bar-Ilanově univerzitě, na škole Ša'arej mišpat a v institutu Interdisciplinary Center rovněž vyučuje. Jako vojín sloužil v izraelské armádě. V období let 1993-1998 působil coby rabín v kibucu Ejn ha-Naciv. V letech 1998-2008 byl ředitelem dívčí střední školy Ulpanat Ješurun. Žije v izraelské osadě Oranit. Působí zde od roku 1998 jako rabín. Zároveň vedl v letech 2002-2011 ješivu ve městě Petach Tikva. Je ředitelem organizace ha-Kol le-chinuch (Vše pro vzdělání), která se zaměřuje na reformu státního školského systému. Je aktivní v mnoha projektech zaměřených na spolupráci sekulární a religiózní populace v Izraeli.[1][2]

Ve volbách v roce 2013 byl zvolen do Knesetu za stranu Ješ atid.[2] Následně byl jmenován ministrem školství v třetí Netanjahuově vládě. Na svou funkci rezignoval v prosinci 2014 poté, co premiér Netanjahu odvolal ministra financí Ja'ira Lapida, toho času rovněž předsedu Ješ atid.[3]

Mandát poslance obhájil ve volbách v roce 2015.[4]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. The Team [online]. yeshatid.org.il, [cit. 2013-02-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b Šaj Piron [online]. Kneset, [cit. 2013-02-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. BLUMENTHAL, Itay. Yesh Atid ministers resign after 'cowardly' Netanyahu speech [online]. Ynetnews, 2014-12-02, [cit. 2015-01-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. All 120 incoming Knesset members [online]. The Times of Israel, [cit. 2015-03-25]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]