Uzi Dajan
| Uzi Dajan | |
|---|---|
 Uzi Dajan | |
| Narození | 1948 Izrael |
| Choť | Tamar Dayan |
| Rodiče | Zohar Dayan |
| Civilní činnost | bývalý předseda Národní bezpečnostní rady, zakladatel strany Tafnit |
| Vojenská kariéra | |
| Hodnost | generálmajor (aluf) |
| Doba služby | 1966–1999 |
| Sloužil | Izraelské obranné síly |
 multimediální obsah na Commons | |
Uzi Dajan (hebrejsky: עוזי דיין; * 1948) je generálmajor Izraelských obranných sil (IOS) v záloze, izraelský politik a bývalý předseda Národní bezpečnostní rady.
Biografie[editovat | editovat zdroj]
Uzi Dajan je synovec Moše Dajana a jeho otec Corik byl zabit v bitvě u Ramat Jochanan v dubnu 1948.[1][2] Jeho matka Miri se v březnu 1950 znovu vdala za Moše Rabinoviče, kterého potkala v létě předcházejícího roku v Římě. Společně měli dvě děti, Dana (* 1951) a Michala (* 1956).[2] Uzi Dajan vyrůstal v mošavu ha-Jogev, později vstoupil do armády a patnáct let působil v elitní jednotce Sajeret Matkal. Postupně se vypracoval na velitele jednotky a působil rovněž jako velitel Centrálního velitelství, zástupce náčelníka Generálního štábu IOS a předsedy Národní bezpečnostní rady. Před volbami do Knesetu v roce 2006 založil stranu Tafnit; ta však nezískala dostatek hlasů, aby překročila volební práh. V polovině roku 2008 pak společně se stranou vstoupil do Likudu.[3]
V srpnu 2011 se po trojnásobném teroristickém útoku v jižním Izraeli vyslovil pro možnost izraelské intervence na Sinajském poloostrově. Dodal, že by bylo třeba požádat Egypt o svolení, neboť izraelskou vojenskou přítomnost na poloostrově zakazuje egyptsko-izraelská mírová smlouva.[4]
Rodina a vzdělání[editovat | editovat zdroj]
| strýc | Moše Dajan |
|---|
Vystudoval bakalářský obor matematiky a fyziky na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě, kde byl jeho učitelem nositel Nobelovy ceny za ekonomii profesor Robert Aumann.[5] Poté studoval ve Spojených státech na Stanfordově univerzitě, kde získal magisterské vzdělání v oblasti operačního výzkumu.[6] Je ženatý a se svou manželkou Tamar má tři děti.[6]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Uzi Dayan na anglické Wikipedii.
- ↑ GILBERT, Martin. Izrael: Dějiny. Praha: BB Art, 2002. 668 s. ISBN 80-7257-740-9. S. 209.
- ↑ a b DAYAN, Uzi. This is the Way it Was [online]. Palyam [cit. 2009-09-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-04-16. (anglicky)
- ↑ HOFFMAN, Gil. Uzi Dayan joins Likud, hails Netanyahu for fight on corruption [online]. The Jerusalem Post, 2008-07-28 [cit. 2009-09-05]. Dostupné online. (anglicky)[nedostupný zdroj]
- ↑ BENARI, Elad. Retired General: Time to Intervene in the Sinai Peninsula [online]. Aruc ševa, 2011-08-19 [cit. 2011-08-19]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ A Conversation with Uzi Dayan [online]. Council on Foreign Relations, 2005-11-01 [cit. 2009-09-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2006-07-19. (anglicky)
- ↑ a b Limmud NY 2009 [online]. LummudNY [cit. 2009-09-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-03. (anglicky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Uzi Dajan na Wikimedia Commons - (anglicky) Jewish Review – Retired general Uzi Dayan not easily discouraged
- (anglicky) The Jerusalem Post via Jewish Agency – Uzi Dayan - the Next Jewish Agency Chairman?[nedostupný zdroj] (03/2009)
- (anglicky) Aruc Ševa – Uzi Dayan: Israel Must Destroy Another 32 Towns (09/2005)
- (anglicky) New York University – Uzi Dayan
| Předseda Národní bezpečnostní rady | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Efrajim Halevi |
2003–2005 Uzi Dajan |
Nástupce: Giora Eiland |
