Rechav'am Ze'evi

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Rechav'am Ze'evi
רחבעם זאבי
Ze'evi na fotografii z roku 1956
Ze'evi na fotografii z roku 1956
10. ministr turismu Izraele
Ve funkci:
7. března 2001 – 17. října 2001
PředchůdceAmnon Lipkin-Šachak
NástupceBinjamin Elon
Stranická příslušnost
ČlenstvíNárodní jednota (dříve Moledet)

Narození20. června 1926
Jeruzalém, Britský mandát Palestina (dnes Izrael)
Úmrtí17. října 2001 (75 let)
Jeruzalém, Izrael
Místo pohřbeníHerzlova hora
Profesepolitik, voják a důstojník
CommonsRechav'am Ze'evi
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rechav'am Ze'evi (hebrejsky: zvuk רחבעם זאבי, známý též jako Gándhí,[1] žil 20. června 192617. října 2001) byl izraelský generál, politik a historik a zakladatel pravicové strany Moledet (Vlast). Byl zavražděn teroristou Hamdi Quranem z Lidové fronty pro osvobození Palestiny (LFOP) a stal se tak jediným izraelským politikem zavražděným během druhé intifády.

Mládí a vojenská kariéra[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v Jeruzalémě, v roce 1942 vstoupil do Palmachu a po vzniku Izraele sloužil v Izraelských obranných silách (IOS) a bojoval ve válce za nezávislost. V letech 1964 až 1968 byl šéfem oddělení izraelského generálního štábu. Následujících pět let pak byl velitelem centrálního velitelství. Z armády odešel v září 1973, ale po vypuknutí jomkipurské války o měsíc později se nakrátko opět vrátil. Byl jmenován speciálním asistentem náčelníka Generálního štábu. Z armády odešel v hodnosti generálmajora v roce 1974.

Politická kariéra[editovat | editovat zdroj]

Telavivské Muzeum Erec Jisra'el se za vedení Ze'eviho v letech 1981-91 úspěšně rozvíjelo

V roce 1974 se stal poradcem premiéra Jicchaka Rabina pro boj s terorismem. V letech 1975–1977 byl premiérovým poradcem pro zpravodajské služby. V roce 1981 byl jmenován ředitelem Muzea Erec Jisra'el v Tel Avivu. V roce 1987 spolueditoval tematickou řadu knih o Zemi izraelské na základě sbírkových předmětů muzea. Ze'evi měl proslulou knihovnu, která byla největším soukromým souborem knih o Izraeli a jeho historii.

V roce 1988 založil stranu Moledet. Mezi hlavní myšlenky jeho strany patřil transfer arabské populace z Judei a Samaří (Západní břeh Jordánu) a Pásma Gazy do okolních arabských států, tedy nápad, se kterým poprvé přišel rabbi Meir Kahane. Ze'evi byl velmi zklamán Madridskou konferencí z roku 1991, v jejímž důsledku opustil Likudem vedenou vládu premiéra Jicchaka Šamira. Následujících deset let pak strávil v opozici. Silně nesouhlasil s labouristickými vládami v letech 1992 až 1996 (vedené Jicchakem Rabinem a Šimonem Peresem) a 1999 až 2001 (Ehud Barak), zatímco příznivě pohlížel na vládu Benjamina Netanjahua (1996 až 1999), kterou zvenčí podporoval.

V roce 1999 se jeho Moledet sjednotila se stranami Cherut - Národní hnutí a Tkuma do jednotné strany Národní jednota. Poté, co se v únoru 2001 stal premiérem Ariel Šaron, byl Ze'evi pozván do vládní koalice a 7. března 2001 byl jmenován ministrem turismu. Dne 14. října téhož roku Ze'evi prohlásil, že jeho strana opustí vládu v důsledku stažení IOS z hebronského předměstí Abu-Sneina. Jeho rezignace vešla v platnost 17. října 2001 v 11.00, hodinu po jeho smrti.

Vražda[editovat | editovat zdroj]

Část silnice č. 90, vedoucí Jordánským údolím, pojmenovaná po Ze'evim

Ze'evi byl zastřelen v jeruzalémském hotelu Hyatt na hoře Scopus ve středu 17. října 2001 čtyřmi střelci. Byl urychleně převezen do lékařského centra Hadasa, kde zemřel v 10.00. K atentátu se přihlásila LFOP, která prohlásila, že atentát je odvetou za zavraždění čelného představitele jejich organizace, Abu Ali Mustafy, který byl izraelskou armádou zabit v srpnu téhož roku.[2] Izrael tvrdil, že Ze'eviho vraždu nařídil Achmed Saadat. Ze'eviho pohřbu se zúčastnily tisíce lidí.[3] Čtyři Ze'eviho vrazi, Hamdi Quran, Basel al-Asmar, Madždi Rachima Al-Rimawi a Achad Olma uprchli do Palestinské autonomie.

Madždi Rachima Al-Rimawi byl po svém dopadení na základě mírové dohody předán Palestinské samosprávě a obleženým palestinským soudem v Ramalláhu odsouzen k trestu osmi let vězení.[zdroj?]

V únoru 2013 mu bylo uděleno čestné občanství města Bezons.[4][5][6][7]

Přezdívka Gándhí[editovat | editovat zdroj]

Přezdívku Gándhí dostal Ze'evi už ve školním věku pro svoji vizuální podobnost s Gándhím. Přezdívka mu zůstala i dospělém věku.[8]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Rehavam Ze'evi na anglické Wikipedii.

  1. ČEJKA, Marek. Izrael a Palestina - Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu. 2. vyd. Praha: Barrister & Principal, 2007. 321 s. ISBN 978-80-87029-16-9. S. 100. 
  2. Abu Ali Mustafa: 'Right to struggle' [online]. BBC, 2001-08-27 [cit. 2011-06-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. A politician's peril. www.usnews.com [online]. [cit. 2009-12-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-25. 
  4. http://www.jpost.com/International/Article.aspx?id=305991
  5. http://www.israelnationalnews.com/News/News.aspx/166083#.UT2u-Te6yU8
  6. http://www.timesofisrael.com/israeli-ministers-assassin-honored-by-paris-suburb/
  7. http://www.algemeiner.com/2013/03/10/french-city-honors-palestinian-terrorist-who-killed-israeli-tourism-minister/
  8. Rechavam (Gandhi) Ze'evi (1926–2001) Knesset biography (retrieved August 8, 2006)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]