Chajim Korfu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Chajim Korfu
חיים קורפו

19. ministr dopravy Izraele
Ve funkci:
5. srpna 1981 – 22. prosince 1988
Předseda vlády Menachem Begin
Jicchak Šamir
Šimon Peres
Jicchak Šamir
Předchůdce Chajim Landau
Nástupce Moše Kacav
Stranická příslušnost
Členství Likud (dříve Gachal)

Narození 6. ledna 1921
Jeruzalém, Britský mandát Palestina
Úmrtí 23. února 2015
Kneset 7., 8., 9., 10., 11., 12.
Alma mater Hebrejská univerzita
Profese politik a fotbalista
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Chajim Korfu (hebrejsky: חיים קורפו, narozen 6. ledna 192123. února 2015) byl izraelský politik za pravicové strany Gachal a Likud, který v 80. letech zastával post ministra dopravy. Vzděláním právník, byl před svou politickou kariérou členem Irgunu a fotbalistou Bejtaru Jeruzalém.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v Jeruzalémě a studoval v náboženských školách, ješivách a navštěvoval semináře pro učitele náboženství. V roce 1937 vstoupil do Irgunu a stal se velitelem jeruzalémského velitelství této sionistické podzemní organizace. V této době hrál rovněž jako fotbalový útočník za Bejtar Jeruzalém.[1] Elektrikářských znalostí, kterých nabyl, využíval k výrobě dopisových bomb, výbušných čokoládových bonboniér a výbušných svrchníků.[2] Byl zodpovědný za bombový útok na daňový úřad ze dne 26. února 1944.[3] Následně byl Brity internován v Africe, kde rovněž využil své elektrikářské schopnosti při pokusu o útěk.[4]

Po vzniku Izraele vystudoval právo na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě a stal se certifikovaným právníkem. V letech 1967 až 1969 byl členem jeruzalémské městské rady.

Ve volbách v roce 1969 byl zvolen poslancem Knesetu za stranu Gachal. Opětovně byl zvolen v letech 1973, 1977, 1981, 1984 a 1988, tedy do osmého až dvanáctého Knesetu (od roku 1977 však za stranu Likud, která byla následníkem Gachalu). Během sedmého a osmého Knesetu byl členem parlamentního finančního výboru a během osmého Knesetu též členem podvýboru pro armádní rozpočet. Během devátého až dvanáctého Knesetu byl členem výboru pro zahraniční a obranné věci a během dvanáctého Knesetu byl předsedou výboru pro bydlení.

V devatenácté až dvaadvacáté izraelské vládě zastával post ministra dopravy. Podporoval konsolidaci Izraelských drah se Správou přístavů.[5] V roce 1986 byl pozván na dopravní konvenci v Maroku a stal se tak prvním izraelským ministrem, který byl přizván na konferenci v arabské zemi, jiné než Egypt.[6] V roce 1987 hlasoval pro zákon, který měl udělit amnestii vězňům někdejšího židovského podzemí.[7] V dubnu 1992 rezignoval na svůj poslanecký mandát a stal se předsedou Správy letišť, kterým byl až do roku 1996. Zemřel roku 2015 ve věku 94 let.[8]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Haim Corfu na anglické Wikipedii.

  1. DAYAN, Shai. Team history [online]. Betar.net, 2004-07-08, [cit. 2010-12-25]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  2. GOLAN, Zev. Free Jerusalem: Heroes, Heroines and Rogues Who Created the State of Israel. [s.l.] : Devora Publishing, 2003. ISBN 1930143540. S. 136–137. (anglicky)  
  3. LAPIDOT, Yehuda. The Beginning [online]. Daat, [cit. 2010-12-25]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  4. LAPIDOT, Yehuda. The Latrun detention camp [online]. Daat, [cit. 2010-12-25]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  5. ETZIONI, Amir. Reforming Israel's seaports. Policy Studies. červen 1999, čís. 41, s. 4. Dostupné online. (anglicky) 
  6. MAHLER, Gregory S. Israel after Begin. New York : SUNY Press, 1990. ISBN 079140367X. S. 165. (anglicky)  
  7. LUSTICK, Ian. For the Land and the Lord: Jewish Fundamentalism in Israel. [s.l.] : Council on Foreign Relations, 1988. ISBN 0876090366. S. 11. (anglicky)  
  8. Former Likud minister Haim Corfu dies, 94

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]