Simcha Friedman

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Simcha Friedman
שמחה פרידמן
Stranická příslušnost
Členství Mafdal

Narození 1911
Rakousko-Uhersko Střížov, Rakousko-Uhersko
Úmrtí 5. ledna 1990
Izrael Izrael
Kneset 7., 8.
Alma mater Humboldtova univerzita
Profese politik, rabín, pedagog a vychovatel
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Simcha Friedman (hebrejsky: שמחה פרידמן, žil 19115. ledna 1990) byl izraelský politik a bývalý poslanec Knesetu za stranu Mafdal.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v obci Střížov v tehdejším Rakousku-Uhersku (dnes Česko). V mládí se ale přestěhoval s rodiči do Norimberka v Německu. Studoval na rabínském semináři v Berlíně a na Berlínské univerzitě. V letech 1935-1938 učil v Německu na židovské škole. V roce 1939 přesídlil do dnešního Izraele. V letech 1939-1943 vyučoval na zemědělské střední škole Mikve Jisra'el. Od roku 1943 se usadil v kibucu Tirat Cvi. V letech 1943-1967 pak pracoval jako učitel v systému škol napojených na hnutí ha-Kibuc ha-dati. V letech 1967-1968 byl vzdělávacím vyslancem v New Yorku. V letech 1968-1969 byl inspektorem náboženských středních škol na severu Izraele. V roce 1975 přednášel Talmud na Bar-Ilanově univerzitě.[1]

Politická dráha[editovat | editovat zdroj]

V izraelském parlamentu zasedl poprvé po volbách v roce 1969, do nichž šel za Mafdal. Byl členem parlamentního výboru pro ústavu, právo a spravedlnost, výboru pro ekonomické záležitosti, výboru pro zahraniční záležitosti a obranu a výboru pro vzdělávání a kulturu. Předsedal podvýboru pro úpravu verzí zákonů. Na kandidátce Mafdal byl opětovně zvolen ve volbách v roce 1973. Mandát ale získal až dodatečně, v červenci 1975, jako náhradník za zesnulého poslance Micha'ela Chazaniho. Byl členem výboru pro ústavu, právo a spravedlnost a výboru pro vzdělávání a kulturu. Ve volbách v roce 1977 mandát neobhájil.[1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Simcha Friedman [online]. Kneset [cit. 2011-03-16]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]