Aharon Jariv

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Aharon Jariv
אהרן יריב
Aharon Yariv.jpg

14. ministr dopravy Izraele
Ve funkci:
10. března 1974 – 3. června 1974
Předchůdce Šimon Peres
Nástupce Gad Ja'akobi
Stranická příslušnost
Členství Ma'arach

Narození 20. prosince 1920
Moskva, Sovětský svaz
Úmrtí 7. května 1994 (73 let)
Kfar Saba
Kneset 8.
Profese politik
Commons Kategorie Aharon Yariv
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Brigádní generál Aharon „Aharale“ Rabinovič Jariv (hebrejsky: אהרן רבינוביץ' יריב‎) (20. prosince 19207. května 1994) byl izraelský voják, ředitel vojenské zpravodajské služby Aman a politik.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Jariv se narodil 20. prosince 1920 v Moskvě, SSSR. Do Palestiny přijel v roce 1935. Svou vojenskou kariéru zahájil v roce 1939 službou v Haganě.

Vojenská služba[editovat | editovat zdroj]

Během 2. světové války sloužil jako kapitán v 8. britské armádě. Po skončení války pracoval pro Mosad le-alija Bet a po založení Izraele vstoupil do IOS. Byl jmenován velitelem praporu v Alexandrijské a poté v Karmeliho brigádě. V těchto velitelských funkcích se účastnil války o nezávislost. V letech 19521957 patřil k zakládajícím členům izraelské vojenské akademie a následně se stal jejím prvním velitelem. V letech 19571960 sloužil jako vojenský přidělenec v USA a Kanadě. Od roku 1960 do roku 1961 velel Golanské brigádě.

Služba v Amanu[editovat | editovat zdroj]

V roce 1964 byl Jariv jmenován do funkce ředitele Amanu. Během svého úřadování si získal vysokou prestiž a účastnil se jednání vlády, a to i o nevojenských otázkách.[1] Pod jeho vedením Aman zpravodajsky pokrýval události předcházející Šestidenní válku, včetně předávání aktuálních informací o pohybech a síle egyptských, syrských a jordánských jednotek.

Aman opustil v roce 1972 a byl jmenován do funkce poradce izraelské premiérky G. Meirové v boji proti terorismu. Z této funkce řídil po Mnichovském masakru operaci Boží hněv. Funkci opustil v roce 1973 po tzv. Lillehammerské aféře, při které agenti Mosadu v Norsku omylem zastřelili nevinného marockého číšníka.

Politická kariéra[editovat | editovat zdroj]

V roce 1973 opustil armádu a vstoupil do politiky. Byl zvolen do Knesetu a byl jmenován ministrem dopravy a posléze ministrem informací za Ma'arach (dnešní Stranu práce). Ministerskou funkci opustil v roce 1975 a poslaneckého mandátu se vzdal krátce před volbami v roce 1977.

Po svém odchodu z politiky pracoval jako ředitel Strategického výzkumného centra při telavivské univerzitě se sídlem v Jaffě, a to až do své smrti. 22. listopadu 1993 zveřejnil informace o tom, že Mosad v 70. letech zabil 10 až 15 palestinsko-arabských vůdců v Evropě a Libanonu.[2] Aharon Jariv během svého života vystudoval Zemědělskou školu v Pardes Hanna, diplomatickou školu při Židovské agentuře a armádní štábní školu ve Francii. Zemřel 7. května 1994.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Aharon Yariv na anglické Wikipedii.

  1. BLACK, Ian; MORRIS, Benny. Mossad, izraelské tajné války. Praha : Jota, 2001. ISBN 80-7217-392-8. S. 236.   [Dále jen: Mossad, izraelské tajné války.]
  2. ČEJKA, Marek. Dějiny moderního Izraele. Praha : Grada Publishing, 2011. 351 s. ISBN 978-80-247-2910-7. S. 231.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BLACK, Ian; MORRIS, Benny. Mossad - izraelské tajné války. Praha : Jota, 2006. 632 s. ISBN 80-7217-392-8.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]