Aharon Jariv

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Aharon Jariv
אהרן יריב
Aharon Yariv 1970 I.jpg
14. ministr dopravy Izraele
Ve funkci:
10. března 1974 – 3. června 1974
PředchůdceŠimon Peres
NástupceGad Ja'akobi
Stranická příslušnost
ČlenstvíMa'arach

Narození20. prosince 1920
Moskva, Sovětský svaz
Úmrtí7. května 1994 (73 let)
Kfar Saba
Kneset8.
Profesepolitik a důstojník
CommonsAharon Yariv
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Brigádní generál Aharon „Aharale“ Rabinovič Jariv (hebrejsky: אהרן רבינוביץ' יריב‎) (20. prosince 19207. května 1994) byl izraelský voják, ředitel vojenské zpravodajské služby Aman a politik.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Jariv se narodil 20. prosince 1920 v Moskvě, SSSR. Do Palestiny přijel v roce 1935. Svou vojenskou kariéru zahájil v roce 1939 službou v Haganě.

Vojenská služba[editovat | editovat zdroj]

Během 2. světové války sloužil jako kapitán v 8. britské armádě. Po skončení války pracoval pro Mosad le-alija Bet a po založení Izraele vstoupil do IOS. Byl jmenován velitelem praporu v Alexandrijské a poté v Karmeliho brigádě. V těchto velitelských funkcích se účastnil války o nezávislost. V letech 19521957 patřil k zakládajícím členům izraelské vojenské akademie a následně se stal jejím prvním velitelem. V letech 19571960 sloužil jako vojenský přidělenec v USA a Kanadě. Od roku 1960 do roku 1961 velel Golanské brigádě.

Služba v Amanu[editovat | editovat zdroj]

V roce 1964 byl Jariv jmenován do funkce ředitele Amanu. Během svého úřadování si získal vysokou prestiž a účastnil se jednání vlády, a to i o nevojenských otázkách.[1] Pod jeho vedením Aman zpravodajsky pokrýval události předcházející Šestidenní válku, včetně předávání aktuálních informací o pohybech a síle egyptských, syrských a jordánských jednotek.

Aman opustil v roce 1972 a byl jmenován do funkce poradce izraelské premiérky G. Meirové v boji proti terorismu. Z této funkce řídil po Mnichovském masakru operaci Boží hněv. Funkci opustil v roce 1973 po tzv. Lillehammerské aféře, při které agenti Mosadu v Norsku omylem zastřelili nevinného marockého číšníka.

Politická kariéra[editovat | editovat zdroj]

V roce 1973 opustil armádu a vstoupil do politiky. Byl zvolen do Knesetu a byl jmenován ministrem dopravy a posléze ministrem informací za Ma'arach (dnešní Stranu práce). Ministerskou funkci opustil v roce 1975 a poslaneckého mandátu se vzdal krátce před volbami v roce 1977.

Po svém odchodu z politiky pracoval jako ředitel Strategického výzkumného centra při telavivské univerzitě se sídlem v Jaffě, a to až do své smrti. 22. listopadu 1993 zveřejnil informace o tom, že Mosad v 70. letech zabil 10 až 15 palestinsko-arabských vůdců v Evropě a Libanonu.[2] Aharon Jariv během svého života vystudoval Zemědělskou školu v Pardes Hanna, diplomatickou školu při Židovské agentuře a armádní štábní školu ve Francii. Zemřel 7. května 1994.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Aharon Yariv na anglické Wikipedii.

  1. BLACK, Ian; MORRIS, Benny. Mossad, izraelské tajné války. Praha: Jota, 2001. ISBN 80-7217-392-8. S. 236.  [Dále jen: Mossad, izraelské tajné války.]
  2. ČEJKA, Marek. Dějiny moderního Izraele. Praha: Grada Publishing, 2011. 351 s. ISBN 978-80-247-2910-7. S. 231. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BLACK, Ian; MORRIS, Benny. Mossad - izraelské tajné války. Praha: Jota, 2006. 632 s. ISBN 80-7217-392-8. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]