Jehošua Sagui

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jehošua Sagui
יהושע שגיא
Jehošua Sagui
Jehošua Sagui
10. náčelník Amanu
Ve funkci:
1979 – 1983
PředchůdceŠlomo Gazit
NástupceEhud Barak
Stranická příslušnost
ČlenstvíLikud
Vojenská služba
SlužbaIzraelské obranné síly
SložkaJižní velitelství, Aman
Hodnostgenerálmajor (Aluf)

Narození27. září 1933
Britský mandát Palestina Jeruzalém, Britský mandát Palestina
Úmrtí18. února 2021 (ve věku 87 let)
Izrael
Kneset12.
Alma materTelavivská univerzita
Profesepolitik a důstojník
CommonsYehoshua Sagi
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jehošua Sagui (hebrejsky: יהושע שגיא) byl izraelský důstojník, politik a bývalý poslanec Knesetu za stranu Likud.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Narodil se 27. září 1933 v Jeruzalému. Vystudoval střední školu v Jeruzalému a bakalářský titul v oboru dějiny a mezinárodní vztahy získal na Telavivské univerzitě. Sloužil v izraelské armádě. Během šestidenní války, jomkipurské války a opotřebovací války byl zpravodajským důstojníkem v Jižním velitelství. V letech 19741978 byl asistentem ředitele zpravodajské služby Aman, pak v letech 19781979 zástupcem jejího ředitele a v letech 19791983 ředitelem.[1] Post náčelníka vojenské rozvědky opustil po událostech, které se během první libanonské války odehrály při masakru v Sabře a Šatíle. Sagui byl kritizován Kahanovou komisí za to, že „zavíral oči a ucpával si uši před tím, co se jasně dělo uvnitř Sabry a Šatíly, jakmile tam vstoupili křesťanští falangisté.“[2]

Politická dráha[editovat | editovat zdroj]

V izraelském parlamentu zasedl po volbách v roce 1988, do nichž šel za stranu Likud. Byl členem výboru pro záležitosti vnitra a životního prostředí, výboru pro zahraniční záležitosti a obranu a výboru finančního. Ve volbách v roce 1992 nebyl zvolen.[1] Později se stal v letech 19932003 starostou města Bat Jam.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Jehošua Sagui [online]. Kneset [cit. 2011-02-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. GILBERT, Martin. Izrael: Dějiny. Praha: BB Art, 2002. 668 s. ISBN 80-7257-740-9. S. 498. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]