Techija

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Výsledky voleb do Knesetu
(počet mandátů)

Techija (hebrejsky: תחיה, Tchija, doslova „Obroda“), původně známá jako Banaj (hebrejsky: בנא"י, akronym pro Aliance věrných zemi izraelské, hebrejsky: ברית נאמני ארץ ישראל), poté jako Techija-Banaj (hebrejsky: תחייה-בנא"י), byla malá pravicová nábožensky-nacionalistická izraelská politická strana, která existovala v letech 1979 až 1992. Techija je často identifikována s postavou Ge'uly Kohenové, která stranu založila a vedla.

Pozadí[editovat | editovat zdroj]

Strana byla založena v roce 1979 během funkčního období devátého Knesetu, když bývalá členka Irgunu a Lechi Ge'ula Kohenová a izraelský spisovatel Moše Šamir vystoupili z Likudu na protest proti dohodám z Camp Davidu mezi Egyptem a Izraelem, a zejména pak proti postoupení Sinajského poloostrova Egyptu a vyhnání obyvatel z tamních osad.[1]

Techija měla silné vazby na mimoparlamentní hnutí Guš Emunim[1] a její členové byli významní lidé z izraelských osad na Západním břehu a v Pásmu Gazy, jako Chanan Porat (pozdější poslanec Knesetu za Národní náboženskou stranu a Národní jednotu) a Eljakim Ha'ecni. Dalším zakladatelem a významným členem strany byl fyzik a bývalý rektor Telavivské univerzity Juval Ne'eman.

Poprvé strana kandidovala do Knesetu ve volbách v roce 1981 a získala tři poslanecké mandáty. Navzdory dřívějším rozdílným názorům byla strana zahrnuta do koaliční vlády Menachema Begina, společně s Likudem, Národní náboženskou stranou, Agudat Jisra'el, Tami a Telem. Kohenová ministerskou funkci odmítla a Ne'eman se stal ministrem vědy a rozvoje.

V následujících volbách v roce 1984 se stala Techija třetí nejsilnější stranou Knesetu, a to po Likudu a Ma'arachu, se ziskem pěti poslaneckých mandátů. Strana však nebyla součástí vlády národní jednoty mezi Beginovým Likudem a Ma'arachem Šimona Perese, v níž kromě zmíněných dvou stran byla Národní náboženská strana, Agudat Jisra'el, Šas, Moraša, Šinuj a Omec. Během funkčního období Knesetu ze strany v roce 1987 vystoupil Rafael Ejtan, který si založil novou stranu Comet.[1]

V dalších parlamentních volbách v roce 1988 strana získala tři poslanecké mandáty a opět nebyla zahrnuta do vlády národní jednoty. Když však Ma'arach opustil v roce 1990 vládu, tehdejší premiér Jicchak Šamir přizval Techiju do jím vytvořené pravicové vlády. Kromě Likudu a Techiji vládu dále tvořily strany Šas, Národní náboženská strana, Agudat Jisra'el, Degel ha-Tora a Strana pro pokrok v sionistické myšlence. Kohenová opět odmítla ministerský post a Ne'eman se stal ministrem energetiky a infrastruktury a ministrem vědy a technologie. Navzdory svému pozdnímu příchodu do vládní koalice ji strana 21. ledna 1992 opustila na protest proti Šamirově účasti na Madridské konferenci.[2]

Ve volbách v roce 1992 se straně nepodařilo překročit volební práh a následně zanikla. Většina voličů přešla k Ejtanově Cometu, který posílil ze dvou mandátů v roce 1988 na osm v roce 1992. Obě dvě strany soupeřily o stejný sekulárně pravicový elektorát, ačkoliv Comet mnohem více artikuloval sekulární, místy až antireligiózní postoje.

Poslanci Knesetu[editovat | editovat zdroj]

Kneset
(počet poslanců)
poslanci
9.
(2)
Ge'ula Kohenová, Moše Šamir
10.
(3)
Ge'ula Kohenová, Juval Ne'eman, Chanan Porat (nahradil jej Cvi Šiloach)
11.
(5 –1)
Ge'ula Kohenová, Juval Ne'eman, Geršon Šafat, Eli'ezer Waldman
Rafael Ejtan (odešel a založil stranu Comet)
12.
(3)
Ge'ula Kohenová, Juval Ne'eman (nahradil jej Eljakim Ha'ecni), Eli'ezer Waldman (nahradil jej Geršon Šafat)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Tehiya na anglické Wikipedii.

  1. a b c ČEJKA, Marek. Judaismus a politika v Izraeli. 3. vyd. Brno : Barrister & Principal, 2009. 278 s. ISBN 978-80-87029-39-8. S. 215-216.  
  2. KRUPP, Michael. Sionismus a Stát Izrael. Praha : Vyšehrad, 1999. 242 s. ISBN 80-7021-265-9. S. 186-187.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]