Meir Kahane

Me'ir Kahane
Me'ir Kahane (1984)
Poslanec Knesetu
Ve funkci: 13. srpna 1984 – 21. listopadu 1988
Stranická příslušnost
Členství	Kach
Narození	1. srpna 1932 Brooklyn, New York, Spojené státy americké
Úmrtí	5. listopadu 1990 (ve věku 58 let) Manhattan, New York, Spojené státy americké
Příčina úmrtí	střelná rána
Místo pohřbení	Har ha-Menuchot
Občanství	izraelské americké
Kneset	11.
Děti	4, včetně Binjamina
Příbuzní	Nachman Kahana (bratr)
Alma mater	Brooklyn College New York Law School Newyorská univerzita
Profese	rabín, spisovatel, politik
Náboženství	judaismus ortodoxní judaismus
Commons	Meir Kahane
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Me'ir David ha-Kohen Kahane (hebrejsky מאיר דוד הכהן כהנא‎, rodným jménem Martin David Kahane; 1. srpna 1932 Brooklyn – 5. listopadu 1990 Manhattan) byl izraelský ortodoxní rabín amerického původu, spisovatel a ultranacionalistický politik, který byl jedno volební období poslancem Knesetu. Byl spoluzakladatelem Židovské obranné ligy a zakladatelem izraelské politické strany Kach, jejíž extremistická ideologie ovlivňuje izraelskou krajní pravici dodnes. Ve Spojených státech amerických i v Izraeli byl odsouzen za zločiny z nenávisti a terorismus.

Roku 1971 přesídlil do Izraele, kde získal na základě svého původu občanství. Krátce poté začal agitovat za vyhoštění Palestinců z Izraele a okupovaných palestinských území. Za svůj militantní aktivismus byl mnohokrát zadržen policií a několikrát odsouzen a uvězněn. Ve vězení v roce 1981 napsal svou známou knihu They Must Go (Musí odejít, myšleno Palestinci). Ta se poté stala oblíbenou v kruzích izraelské krajní pravice a v hnutích zastávajících židovskou nadřazenost, a to zejména ve Spojených státech, Kanadě a v Izraeli.

Ve volbách do Knesetu v roce 1984 strana Kach získala jeden mandát, který obsadil Kahane. V dalších volbách mu však již bylo zabráněno kandidovat. V Knesetu navrhl několik zákonů, z nichž žádný nebyl přijat. Šlo například o posílení povinné výuky judaismu ve školách, zákaz mezináboženských manželství nebo o návrh segregace Židů a Arabů v Izraeli. Také prosazoval, aby byla halacha povýšena na zákon, podle kterého by se stát a občané museli řídit. V listopadu 1990 byl zavražděn v newyorském hotelu americkým občanem egyptského původu.

Biografie

Osobní život

Narodil se ve čtvrti Brooklyn v New Yorku ve Spojených státech do ortodoxní židovské rodiny. Jeho mužští předci, včetně otce, byli vysoce postavenými rabíny v Brooklynu. Část jeho předků žila v Safedu, kam koncem 19. století emigrovali z Polska a kde rovněž patřili mezi uznávané rabíny.

Jeho otec podporoval revizionistický sionismus. Meir Kahane v mládí obdivoval sionistické aktivisty Ariho Žabotinského (syna Vladimíra Žabotinského, zakladatele revizionistického sinonismu) a Hilela Kooka, kteří byli častými hosty jeho otce. Ve čtyřicátých letech vstoupil do hnutí Bejtar, což je mládežnická organizace revizionistického sinonismu. Účastnil se protestů proti Ernestovi Bevinovi, britskému ministrovi zahraničí, který i po druhé světové válce a holokaustu obhajoval MacDonaldovu bílou knihu z roku 1939 a tím omezení další imigrace evropských Židů do tehdy mandátní Palestiny. V roce 1949 byl poprvé zatčen za házení vajec a rajčat na Bevina při jeho návštěvě New Yorku.

Vystudoval náboženskou střední školu a ješivu, získal osvědčení pro výkon profese rabína. Studoval dále historii a politologii na Brooklyn College, mezinárodní vztahy na New York University a právo na New York Law School.

V roce 1956 si vzal Libby Blumovou, se kterou měl poté čtyři děti. Jeho syn Binjamin Ze'ev Kahane se také stal ortodoxním rabínem a poté byl aktivní v izraelské krajní pravici a ve kahanistickém hnutí. V roce 2000 byl přepaden ozbrojenci a zavražděn spolu se svou ženou u izraelské osady Ofra na okupovaném Západním břehu Jordánu.

Kariéra a aktivismus

Meir Kahane v brooklynské čtvrti Canarsie (1975)

V roce 1958 se stal rabínem v židovském centru ve čtvrti Howard Beach v Queensu, které od jeho příchodu praktikovalo ortodoxní judaismus. Zde vedl mládež k ortodoxnímu a konzervativnímu stylu náboženského života, což se často setkávalo s kritikou jejich rodičů. I proto mu následně centrum neprodloužilo smlouvu. Krátce po propuštění Kahane napsal článek End of the Miracle of Howard Beach, který byl jeho prvním z mnoha v ortodoxních novinách The Jewish Press, do kterých poté pravidelně psal po zbytek života.

V padesátých a šedesátých letech byl zarytým antikomunistou, což ho přivedlo ke spolupráci s FBI. Podle svědectví jeho ženy bylo jeho úkolem infiltrovat ultrakonzervativní krajně pravicovou organizaci John Birch Society a informovat o její činnosti FBI. Kahane tehdy psal a vystupoval pod pseudonymem Michael King a více než judaismu se věnoval právě antikomunismu. Spolu s aktivistou Josephem Churbou v šedesátých letech založili hnutí čtvrtého července (July Fourth Movement), které si kladlo za cíl bojovat s americkým protiválečným hnutím, které protestovalo proti válce ve Vietnamu. Společně sepsali knihu The Jewish Stake in Vietnam, ve které se snažili ukázat americkým Židům „zlo komunismu“. Krátce poté se ale jejich cesty rozešly. Churba se stal odborníkem na Blízký východ a sloužil později jako poradce Ronalda Reagana. Kahane pokračoval v cestě antisovětského radikála. Pro své agitace přijal slogan Nikdy víc! (odkazující k holokaustu) a jako symbol zaťatou pěst v šesticípé hvězdě. Současně kritizoval americká levicová hnutí a Black Panther Party, které označoval za antisemitské.

Židovská obranná liga

Kahane řeční v Tel Avivu, v pozadí logo jeho hnutí a pozdější strany Kach (1984)

V roce 1968 v New Yorku založil Židovskou obrannou ligu. Podle vlastních stanov byla účelem organizace aktivní obrana proti lokálním projevům antisemitsmu. Kahane podněcoval americké Židy, aby se ozbrojili, a to za použití sloganu „pro každého Žida, kalibr .22“. Podle Anti-Defamation League Kahane „kázal radikální formu židovského nacionalismu, která odrážela rasismus, násilí a politický extremismus“.

Řada členů a vůdců Židovské obranné ligy, včetně Kahaneho, byla usvědčena z činů souvisejících s domácím terorismem. V roce 1971 byl Kahane odsouzen k podmíněnému pětiletému trestu odnětí svobody a pokutě 5 000 dolarů za spiknutí za účelem výroby výbušnin. V roce 1975 byl zatčen za vedení útoku na sovětskou misi při OSN a zranění dvou důstojníků, ale byl propuštěn s pokutou poté, co byl čin překlasifikován na výtržnictví. Později téhož roku byl obviněn ze spiknutí za účelem únosu sovětského diplomata, bombového útoku na irácké velvyslanectví ve Washingtonu a přepravy zbraní z Izraele do zahraničí. Byl usvědčen z porušení podmíněného trestu za bombový útok v roce 1971 a byl odsouzen k jednomu roku vězení.

V roce 1971 přesídlil do Izraele. Tam začal být aktivním podporovatelem vyhoštění Palestinců z Izraele a z okupovaných palestinských území, přičemž organizoval několik protestů za tímto účelem. Tím se aktivity Židovské obranné ligy rozšířily také do Izraele. Následně byl Kahane mnohokrát zatčen policií.

Politická kariéra

Kahane řeční na setkání se svými příznivci v Tel Avivu (1984)

Po svém příjezdu do Izraele začal pracovat na založení politické strany Kach. Do volebního klání vstoupil ve volbách do Knesetu v roce 1973, kdy strana získala dvanáct tisíc hlasů (0,8%) a žádný mandát. V dalších volbách v roce 1977 si strana ještě pohoršila s výsledkem čtyř tisíc hlasů (0,3 %).

Roku 1980 si Kahane připsal již šedesáté zatčení policií. Téhož roku byl odsouzen k šesti měsícům vězení za plánováí odvetného útoku na Palestince za útok na izraelské osadníky. Byl držen ve věznici ve městě Ramla, kde během výkonu trestu napsal knihu They Must Go (Musí odejít, myšleno Palestinci).

V roce 1981 mu Spojené království zakázalo vstup do země. Téhož roku znovu kandidoval se stranou Kach ve volbách, ale opět získal jen pět tisíc hlasů (0,3 %). Před volbami 1984 mu Ústřední volební komise zakázala kandidovat, protože jeho stranu vyhodnotila jako rasistickou. Nicméně Nejvyšší soud rozhodnutí zrušil s odůvodněním, že takovou pravomoc Ústřední volební komise podle zákonu nemá. Nejvyšší soud současně doporučil poslancům, aby přijali zákon, který by zakázal kandidaturu rasistických stran, což Kneset udělal v roce 1985.

Kahane vystupuje v Knesetu v době výkonu svého mandátu (1985)

Nicméně již ve volbách v roce 1984 Kahane díky kontroverzi získal 26 tisíc hlasů (1,2 %), čímž překročil 1% volební klauzuli pro vstup do Knesetu a obdržel jeden mandát. Ten připadl Kahanemu. Následně odmítl složit běžnou přísahu při vstupu do úřadu a trval na přidání citátu z Bible, ve kterém se uvádí, že v případě rozporu zákona s předpisy Tóry, má Tóra právní přednost. Během svého výkonu funkce navrhoval zákony na vyhoštění Palestinců ze Země izraelské, zákaz mezináboženských sňatků nebo na udělování občanství pouze Židům. Ostatní poslanci při jeho projevech obvykle opustili jednací sál. Současně ho zbavili poslanecké imunity.

Po jeho zvolení se Spojené státy americké pokusily odejmout jeho občanství, což napadl u soudu a zvítězil. V roce 1987 Kneset přijal zákon stanovující, že poslanci Knesetu mohou mít pouze izraelské občanství. Kahane se proto následně vzdal amerického občanství, nicméně po jeho vyškrtnutí z voleb 1988 tento svůj postup napadl u amerického soudu a žádal o obnovu občanství, soud to ovšem zamítl.

Po přijetí zákona o zákazu kandidatury rasistických stran v roce 1985 byl Kahane před volbami 1988 opět vyřazen Ústřední volební komisí. Ten se znovu odvolal k Nejvyššímu soudu, který však podle nového zákona potvrdil rozhodnutí komise. Byl prvním politikem, který byl z izraelských voleb vyřazen z tohoto důvodu.

V roce 1987 otevřel ortodoxní ješivu, kterou financovali jeho podporovatelé ze Spojených států. Navzdory politickému bojkotu se stal populárním v radikálních kruzích. Značnou podporu mu vyjadřovali sefardští Židé z řad pracujících.

Smrt a odkaz

Samolepky v hebrejštině: „Dnes každý ví: Kahane měl pravdu“ vyfocené ve Starém Městě v Jeruzalémě na Izraelem okupovaném Západním břehu

V listopadu 1990 Kahane přednesl projev publiku složenému převážně z ortodoxních Židů z Brooklynu, ve kterém varoval americké Židy, aby emigrovali do Izraele, než bude „příliš pozdě“. Když byl obklopen posluchači, zavraždil ho El Sayyid Nosair, Američan narozený v Egyptě. Nosair byl později propojen se skupinou, která provedla v roce 1993 bombový útok na Světové obchodní centrum. Nosair byl i proto odsouzen k odnětí svobody na doživotí.

Několik hodin poté, co byla zpráva o Kahaneho zavraždění publikována v Izraeli, jeho příznivci z radikálního hnutí zavraždili dva palestinské seniory, což bylo interpretováno jako projev odvety.

V roce 1994 izraelský extremista a příznivec strany Kach Baruch Goldstein spáchal masakr v Jeskyni patriarchů v Hebronu, při kterém zavraždil třicet Palestinců a přes sto zranil. Izraelské úřady reagovaly označením strany Kach a jejích odnoží včetně ideologie kahanismu za teroristické hnutí. Stejně zareagovaly i Spojené státy americké. Ty vedly stranu Kach na svém seznamu teroristických organizací až do roku 2022, kdy vyhodnotily, že strana již nevyvíjí činnost.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Meir Kahane na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Meir Kahane na Wikimedia Commons
• Kneset – Me'ir Kahane (anglicky)

Autoritní data	NKC: jcu2012690235 BIBSYS: 90096761 BNF: cb12018124v (data) GND: 118714643 ISNI: 0000 0001 2284 5299 LCCN: n50042741 NARA: 10581116 NLI: 987007263452005171 NTA: 079794017, 19212028X PLWABN: 9811279149205606 SUDOC: 028321502 VIAF: 120783852 WorldCat Entities: E39PBJp9vw7WhYFDWQJjrjVjYP

Portály: Lidé | Izrael | Spojené státy americké | Politika