Avigdor Kahalani

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Avigdor Kahalani
אביגדור קהלני

Kahalani na fotografii z dubna 2010.

7. ministr vnitřní bezpečnosti Izraele
Ve funkci:
18. června 1996 – 6. července 1999
Předseda vlády Benjamin Netanjahu
Předchůdce Moše Šachal
Nástupce Šlomo Ben Ami
Stranická příslušnost
Členství Třetí cesta (dříve Strana práce)
Vojenská služba
Sloužil Izraelské obranné síly
Doba služby 1962–1992
Hodnost brigádní generál (Tat Aluf)
Bitvy/války šestidenní válka
jomkipurská válka
Vyznamenání Medaile Za zásluhy
Medaile Za hrdinství

Narození 16. června 1944 (73 let)
Nes Cijona, Britský mandát Palestina
Kneset 13., 14.
Alma mater Telavivská univerzita
Haifská univerzita
Profese válečník a politik
Ocenění prezidentská medaile
Commons Kategorie Avigdor Kahalani
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Avigdor Kahalani (hebrejsky: אביגדור קהלני, narozen 16. června 1944) je penzionovaný izraelský brigádní generál a politik. Během své vojenské kariéry obdržel medaili Za zásluhy a medaili Za hrdinství, bojoval v šestidenníjomkipurské válce a v armádě strávil třicet let. Jako politik působil po dvě funkční období jako poslanec Knesetu a v letech 1996 až 1999 zastával v izraelské vládě post ministra vnitřní bezpečnosti.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v Nes Cijoně ještě za dob britské mandátní Palestiny. Vystudoval bakalářský obor historie na Telavivské univerzitě a magisterský obor politologie na Haifské univerzitě. V rámci své vojenské kariéry studoval na Command and General Staff CollegeFort LeavenworthuKansasu a americkou National Defense College.[1]

Vojenská kariéra[editovat | editovat zdroj]

Kahalani působil po třicet let v Izraelských obranných silách jako voják z povolání a během této doby dosáhl hodnosti brigádního generála. Během své služby v průběhu šestidenní války v roce 1967 byl těžce zraněn, když byl zasažen jeho tank Centurion. Za svou službu v této válce byl odměněn medaili Za zásluhy. Během jomkipurské války v roce 1973 sloužil jako velitel obrněného pluku na Golanských výšinách a za výjimečný výkon během několika tankových bitev mu byla udělena medaile Za hrdinství.[2] Během války velel Kahalani skupině narychlo sestavených tanků a obrněných posádek z různých jednotek (izraelské síly byly v té době v nesourodém stavu v důsledku překvapivého arabského útoku). Kahalaniho skupina odrazila mnohem lépe početně vybavené syrské síly, které měly v počátečních dnech války obsadit izraelské pozice na Golanských výšinách. Tato bitva se později ukázala být jedním z rozhodujících okamžiků války. Po válce bylo údolí, v němž se bitva odehrála, přejmenováno na tzv. údolí Slz (ha-emek Bacha). Během své kariéry Kahalani velel například 7. brigádě nebo 38. divizi.

Politická kariéra[editovat | editovat zdroj]

Po opuštění armády vstoupil do politiky. Nejprve působil jako místostarosta Tel Avivu a v roce 1992 byl v parlamentních volbách zvolen poslancem Strany práce. Během svého prvního funkčního období byl členem zahraničního a branně-bezpečnostního výboru a výboru pro vzdělávání a kultur. Mimo to byl aktivní ve výboru pro záchranu jemenských Židů a rovněž tak zastával post Golanské lobby. Dále byl předsedou Přátel nadace LIBI a prezidentem Izraelského sdružení pro léčbu drogové závislosti.[1]

Během svého prvního funkčního období opustil Stranu práce a společně s Emanuelem Zismanem založil Třetí cestu. Nově vzniklá strana v následných volbách v roce 1996 získala čtyři poslanecké mandáty a stala se součástí koaliční vlády Benjamina Netanjahua, v níž Kahalani obsadil post ministra vnitřní bezpečnosti.

Ve volbách v roce 1999 však strana nepřekročila volební práh a Kahalani přišel o svůj poslanecký mandát. Později vstoupil do strany Likud, za níž kandidoval ve volbách v roce 2003 ze 43. místa kandidátní listiny. Strana však získala pouze 38 mandátů a Kahalani se tím pádem do Knesetu nedostal.

Od listopadu 2007 je předsedou Organizace pro vojáka.

Je ženatý a má tři děti.[1]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

  • The Heights of Courage: A Tank Leader's War on the Golan (1975)
    • Tanky proti tankům. Praha : Český výbor Keren Kayemeth LeIsrael, 2008. 170 s. ISBN 978-80-254-1661-7.   (český překlad)
  • A Warrior's Way (1989)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Avigdor Kahalani na anglické Wikipedii.

  1. a b c Avigdor Kahalani [online]. Ministerstvo zahraničních věcí Státu Izrael, 1999-07-06, [cit. 2011-02-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ZAGREBA, Tal. We Were Like a Wounded Animal that Was Discarded and Fights for Its Life. Bamahane. 31. říjen 2008, čís. 42, s. 54–55. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • KATZ, Yossi. A Voice Called: Stories of Jewish Heroism. Jeruzalém : Gefen Publishing House, 2010. 234 s. Dostupné online. ISBN 978-9652294807. Kapitola Avigdor Kahalani and Zvika Greengold: Heroes of Yom Kippur, s. 125-133. (anglicky)  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]