Ebráhím Raísí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Ebráhím Raísí
2022 Ebrahim Raisi.jpg
8. prezident Íránu
Úřadující
Ve funkci od:
3. srpen 2021
PředchůdceHasan Rúhání
Stranická příslušnost
ČlenstvíCombatant Clergy Association
Association of Combatant Clerics

Narození14. prosince 1960 (61 let)
Mašhad
ChoťJamileh Alamolhoda
Alma materQom Seminary
Profesepolitik, kádí, fakíh a prezident
NáboženstvíIsná ašaríja
OceněníTime 100 (2021)
Webová stránkaraisi.ir
CommonsEbrahim Raisi
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ebráhím Raísí (persky ابراهیم رئیسی‎, * 14. prosince 1960 Mašhad) je íránský konzervativní politik, předseda íránského nejvyššího soudu a úřadující íránský prezident.[1] Je ředitelem nadace Astan-e Qods-e Razavi. Od března 2019 zastává funkci předsedy Nejvyššího soudu Íránu a je vicepředsedou Sněmovny znalců. 3. srpna 2021 složil přísahu a stal se 8. prezidentem Íránu.

Raisí kandidoval na prezidentský úřad už v roce 2017, kdy prohrál s tehdejším prezidentem Hasanem Rúháním. V červnu 2021 vyhrál prezidentské volby už v prvním kole se ziskem téměř 62 % hlasů, především díky podpoře vlivné Rady dohlížitelů a konzervativního duchovního vůdce Chameneího a také kvůli tomu, že značná část liberálních voličů volby bojkotovala. Vystřídá dosavadního prezidenta Rúháního, který byl v úřadu od roku 2013 a po dvou funkčních obdobích již nemohl znovu kandidovat. Ze strany USA jsou na Raísího uvaleny sankce kvůli jeho podílu na popravách politických vězňů v roce 1988.[2]

Politická kariéra[editovat | editovat zdroj]

Jako student náboženství a islámského práva se v roce 1979 angažoval během islámské revoluce. Už o rok později zahájil svou kariéru v novém systému islámského práva. V roce 1988 byl přímo odpovědný za hromadné popravy opozičních aktivistů, například z hnutí Lidových mudžahedínů.

V roce 2004 byl jmenován zástupcem generálního prokurátora a zaujal tak jednu z nejvyšších pozic v íránském soudním systému. V roce 2005 mu tehdejší prezident Mahmúd Ahmadínežád nabídl vlivný post ministra informací a bezpečnosti, avšak Raísí to odmítl. V roce 2006 byl zvolen do Sněmovny znalců za severovýchodní provincii Chorásán Razaví.

V srpnu 2014 se stal generálním prokurátorem (nejvyšším státním zástupcem) Íránu.[3] Nicméně 1. dubna 2016 se této funkce vzdal poté, co se stal ředitelem nejbohatší islámské náboženské nadace Astan-e Qods-e Razavi. Tato organizace spravuje podle západních zdrojů 11 až 40 % íránského HDP a rozděluje výnosy z prodeje ropy chudým a také pozůstalým po „mučednících“ íránsko-irácké války z let 1980 až 1988.

Od roku 2017 byl Raísí všeobecně považován za nejpravděpodobnějšího nástupce duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího a měl silnou podporu Íránských revolučních gard i konzervativních ekonomických kruhů. Přesto už v prvním kole prezidentských voleb podlehl Hassanu Rúhánímu, který svůj mandát obhájil se ziskem 57 % hlasů, zatímco Raísí získal jen 38,5 % hlasů.

V roce 2021 byl prezidentem zvolen už v prvním kole voleb poté, co získal 62 % odevzdaných hlasů. Úřad prezidenta Íránské islámské republiky vykonává od 3. srpna 2021.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Novým íránským prezidentem bude soudce Ebráhím Raísí. Od 80. let jsou na něj uvaleny americké sankce. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2021-06-19 [cit. 2021-06-19]. Dostupné online. 
  2. Íránským prezidentem se dle očekávání stal ultrakonzervativec Raísí. ČT24 [online]. Česká televize, 2021-06-19 [cit. 2021-06-19]. Dostupné online. 
  3. KUBÁTOVÁ, Eliška. Stvrdil popravu tisíců lidí, 30 let poté má být íránským prezidentem. Raísí utáhne šrouby, obrat ale nepřinese. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2021-06-22 [cit. 2021-06-22]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]