Mahmúd Abbás

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Mahmúd Abbás
Mahmúd Abbás (2023)
Mahmúd Abbás (2023)
2. prezident Státu Palestina
Ve funkci:
15. ledna 2005 – současnost
PředchůdceJásir Arafat (řádný)
Rawhi Fattouh (zastupující)
Stranická příslušnost
ČlenstvíFatah

Rodné jménoمحمود رضا عباس
Narození26. března 1935 (88 let)
Safed
Britský mandát Palestina
ChoťAmina Abbás
Děti3
Sídloal-Bíra
Alma materDamašská Univerzita
Ruská univerzita družby národů
Profesepolitik a právník
NáboženstvíSunnitský islám
OceněníOrder of Al-Fakhr (2008)
Řád velké hvězdy Džibutska (2010)
Řád za zásluhy Duarta, Sáncheze a Melly (2011)
Řád Mubáraka Velkého (2013)
Order of the Distinguished Rule of Nishan Izzuddin (2013)
… více na Wikidatech
CommonsMahmoud Abbas
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mahmúd Abbás (arabsky محمود عباس‎; * 15. listopadu 1935 Safed),[1] známý také jako Abú Mázin (arabsky أَبُو مَازِن‎),[2] je palestinský politik, prezident Státu Palestina a Palestinské národní správy.[3] Mimo jiné je od roku 2004 předsedou Organizace pro osvobození Palestiny. Je členem strany Fatah a v roce 2009 byl zvolen jejím předsedou.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v Safedu v britské mandátní Palestině. Po vyhlášení státu Izrael 14. května 1948 vypukl ozbrojený konflikt a s rodiči uprchl do Sýrie. Vystudoval právo na univerzitě v Damašku, pokračoval studiem historie v Moskvě, kde obhájil doktorskou práci Sionisté a nacismus, kde popírá holocaust.[4] V 50. letech pracoval v Kataru jako imigrační úředník a setkal se tak s mnoha palestinskými uprchlíky. Vznikla tam za účasti jeho a Jásira Arafata myšlenka založit Národní palestinské osvobozenecké hnutí, dnešní Fatah.

Roku 2003 se stal Abbás premiérem, po smrti Jásira Arafata roku 2004 byl zvolen předsedou OOP a prezidentem palestinské samosprávy, později se mu s militantními palestinskými vůdci podařilo vyjednat pozastavení útoků proti Izraeli.

Abbás je pro svůj umírněný postoj podporován mnohými státy (USA, Izrael, Evropská unie), zvláště v období střetů Hamásu s Fatahem v polovině roku 2007. Abbás sestavil sám vládu nestranických odborníků (nikdo odsud není z Fatahu), a to poté, co pásmo Gazy obsadili ozbrojenci z Hamásu.

Mahmúd Abbás a SSSR[editovat | editovat zdroj]

Šéf rumunské depozitury KGB a šéf rumunské tajné služby generál Ion Mihai Pacepa ve svých knihách uvádí, že OOP byl projekt KGB a Mahmúd Abbás byl vycvičen v KGB.[5][6][7] OOP byla desetiletí financována a zásobována ze států socialistického bloku (Semtex z Československé socialistické republiky). Ion Mihai Pacepa, Viktor Suvorov a Stanislav Luněv uvádějí, že za vznikem novodobého islámského terorismu stojí SSSR, jednou z prvních akcí bylo financování a zásobování OOP a vyškolení jeho čelných představitelů včetně Mahmúda Abbáse.[8][9][10] Terorismus SSSR viděl jako efektivnější taktiku oproti standardní vojenské operaci proti státu Izrael, které vždy skončily prohrou. Toto potvrzuje např. Wallace Edward Brand z University of California[6] nebo Marius Laurinavičius, Senior Analyst, EESC ve své práci Do traces of KGB, FSB and GRU lead to Islamic State?[11] Generál KGB Alexandr Sacharovskij řekl: "V dnešním světě, kdy jaderné zbraně mají zastaralou vojenskou sílu, terorismus by se měl stát naší hlavní zbraní."[12]

Vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Biography of the President. Stránky prezidenta Státu Palestina [online]. [cit. 2023-11-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-03-30. 
  2. ČEJKA, Marek. Izrael a Palestina - Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu. 2. vyd. Praha: Barrister & Principal, 2007. 321 s. ISBN 978-80-87029-16-9. S. 100. 
  3. Current talks ‘last chance’ for just peace with Israel, Palestinian leader tells UN. Organizace spojených národů [online]. 2013-09-26 [cit. 2023-11-07]. Dostupné online. 
  4. FAIGL, Ladislav. Myslí to Mahmúd Abbás upřímně? [online]. Shekel.cz, 2014-04-30 [cit. 2022-10-04]. Dostupné online. 
  5. HRÍB, Štefan. Kto môže za Sýriu a čo pomôže?. .týždeň - iný pohľad na spoločnosť [online]. 2015-10-08 [cit. 2022-10-04]. Dostupné online. (slovensky) 
  6. a b Vatican Facilitates Russia’s Designs on the Middle East [online]. 2015-05-15 [cit. 2022-10-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-10-16. (anglicky) 
  7. http://www.nationalreview.com/article/218533/russian-footprints-ion-mihai-pacepa
  8. Stanislav Luněv. Through the Eyes of the Enemy: The Autobiography of Stanislav Lunev, Regnery Publishing, Inc., 1998. ISBN 0-89526-390-4.
  9. Viktor Suvorov Inside Soviet Military Intelligence Archivováno 30. 8. 2005 na Wayback Machine., 1984, ISBN 0-02-615510-9.
  10. Viktor Suvorov Spetsnaz Archivováno 10. 9. 2005 na Wayback Machine., 1987, Hamish Hamilton Ltd, ISBN 0-241-11961-8.
  11. http://www.eesc.lt/uploads/news/id834/Putins%20Russia%20ENG%20No8.pdf
  12. Russian Footprints - by Ion Mihai Pacepa, National Review Online, August 24, 2006
  13. Mahmud Abbas condecoró al Presidente Maduro con la Estrella Palestina (+Fotos+Video) — Venezolana de Televisión. web.archive.org [online]. 2014-05-17 [cit. 2020-04-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-05-17. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]