Přeskočit na obsah

Milan Kašuba

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Milan Kašuba
Milan Kašuba (9. října 2011)
Milan Kašuba (9. října 2011)
Narození30. dubna 1940 (86 let)
Brno
Povoláníkytarista a hudební skladatel
OceněníCena města Brna
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Milan Kašuba (* 30. dubna 1940 v Brně) je český jazzový kytarista, skladatel a hudební pedagog, původním povoláním zlatník. Pravidelně nahrává v brněnském rozhlase, od roku 1996 působí i jako hudební pedagog. Jedná se o dvojnásobného vítěze Kroměřížského jazzového festivalu.

Život

[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v Brně, kde s rodiči bydlel v centru města na Benešově ulici 22. Obecnou školu navštěvoval na Křenové a Štěpánské ulici a chodil do houslí do lidové školy umění Jaroslava Kvapila. Na konci války unikl díky náhodě na procházce s matkou Marií, která byla z Brna, smrti při bombardování na Petrově. Otec Ludvík, který pocházel z Kysuckého Nového Mesta na Slovensku, byl zlatník a tak byl ve čtrnácti letech (1954) poslán do Prahy, kde se vyučil také zlatníkem ve Škole uměleckých řemesel v Melantrichově ulici. Zlatníkem byl i jeho dědeček Otakar Keclík, který měl obchod na Josefské ulici v Brně, a také strýc.

V Praze se začal věnovat hře na kytaru jako samouk. V roce 1957 se vrátil do Brna, nastoupil do zaměstnání jako zlatník a stříbrník v družstvu Karát na Orlí ulici 27 a založil amatérskou kapelu, se kterou hrál po kavárnách a okolních vsích. V letech 1959–1961 absolvoval základní vojenskou službu ve Stříbře.

V roce 1962 nastoupil dráhu profesionálního jazzového kytaristy v Satirickém divadle Večerní Brno, kde působil do roku 1965. V roce 1962 se na přehlídce divadel malých forem v Karlových Varech seznámil s Ladislavem Štaidlem, v jehož orchestru pak krátce účinkoval v roce 1965 během zájezdu divadla do Prahy. Současně hrál s kapelou Kombo Luďka Švábenského, která v Bratislavě roku 1962 na soutěži jazzových kapel republiky získala první cenu. V roce 1965 hrál také s Kvartetem Ladislava Slezáka.

Od roku 1965 po odchodu z divadla začal hrát s Combem Gustava Broma v jazzovém clubu Ornis a jinde. Do roku 1967 jezdil také s estrádami, které organizoval Krajský podnik pro film, koncerty a estrády. Hudební iInspirací mu v té době byl například Bill Halley, Miles Davis nebo Herbie Hancock, čerpal i z hudebního stylu bossa nova. Od roku 1967 se věnoval studiu hry na kytaru podle Wese Montgomeryho, Jima Halla, Barneyho Kessela a Kennyho Burrella. Také začal nahrávat v Československém rozhlase Brno.

V roce 1969 se Kašuba oženil a s manželkou Hanou se jim v roce 1970 narodila dcera Simona a v roce 1975 dcera Bára. V té době na čas opustil prostředí brněnských barů a zabýval se kompozičními technikami artificiální hudby podle klasiků jako Johann Sebastian Bach nebo Wolfgang Amadeus Mozart. Mezi lety 1975–1976 absolvoval kapelnický kurz v Městském kulturním středisku v Brně.

V roce 1976 s kytaristou Jiřím Adamem založil Duo Brno. Po přistoupení zpěvačky Mirky Křivánkové a houslisty Jana Beránka v roce 1978 vznikl jazzový Ornis, s nímž odehrál přes 120 vystoupení. Když v roce 1981 kapela skončila, dal se na sólovou dráhu. Příležitostně koncertoval například s Josefem Audesem, Rudolfem Daškem, Lacem Déczim nebo Günterem Kočím. Pravidelně hrál s kontrabasistou Petrem Kořínkem v pražské Redutě.

V roce 1981 a 1982 získal na jazzovém festivalu v Kroměříži cenu za nejlepší sólový výkon a v roce 1984 první cenu za společné vystoupení s Josefem Audesem. Začal se zajímat o tvorbu Leoše Janáčka, Claude Debussyho a Arnolda Schoenberga. V roce 1983 ve spolupráci s brněnským komorním orchestrem Bohuslava Martinů pracoval na provedení komorní kantáty Hard blues od Miloslava Ištvana. V letech 1983–1984 opakovaně nahrával za spolupráce Maxmiliana Wittmanna v Československém rozhlase.

V letech 1984–1989 vystupoval dvakrát ročně sólově v pražské Redutě. V letech 1985–1989 vystupoval se zpěvačkami Helenou Blehárovou, Janou Koubkovou a zpěvákem Ivo Hellerem. Od roku 1990 spolupracuje s Petrem Kořínkem, se kterým mimo jiné v roce 1999 natočil desku Přátelé. Od tohoto roku také spolupracuje s Peterem Lipou. V následujícím roce natočil s Jaromírem Nohavicou album Moje smutné srdce.

V roce 1996 začal vyučovat hru na kytaru na Základní umělecké škole v Modřicích. Od roku 2009 také vyučuje jako odborný asistent na Janáčkově akademii múzických umění jazzovou interpretaci. V obou institucích působí pedagogicky dodnes.

V letech 1998–2008 pravidelně účinkoval např. se slovenským orchestrem Jozef Karvaš Band nebo zpěvačkou Janou Orlickou.

V současné době se zaměřuje na sólovou tvorbu a vystupování, například i na řadě vernisáží. Často také koncertuje s brněnskými muzikanty a přáteli jako je Vincenc Kummer či zpěvačka Dáša Ubrová, se kterou v roce 2021 vydal knihu s názvem Když struny života zní, která obsahuje i CD s novými nahrávkami. Rovněž hrává se svojí kapelou Milan Kašuba Trio (s Vladanem Ronnerem, Romanem Kobielou, příp. s Maxmilianem Wittmannem ml. a zpěvačkou Lucií Hruškovou). Udržuje kontakty s různými umělci, např. slovenským humoristou Milanem Markovičem.[1]

Dne 20. ledna 2026 obdržel Cenu města Brna pro rok 2025.[2]

Žije v Brně-Lesné a na chalupě ve Šnekově.

Pedagogická činnost

[editovat | editovat zdroj]

Pedagog na LHK 2010 Hudební školy Bandista Brno společně s pedagogy a absolventy:

  • Sibelius Academy (FIN – Helsinki)
  • Berklee College of Music (USA – Boston)
  • Salisbury East High School (AUS)
  • Rutgers University (USA – New Jersey)

Video "Letní hudební kurzy Bandista 2010"[nedostupný zdroj]

Skupiny a hudební formace

[editovat | editovat zdroj]

Diskografie

[editovat | editovat zdroj]
  • 1999 Přátelé (s Petrem Kořínkem)
  • 2000 Moje Smutné Srdce (s Jaromírem Nohavicou)
  • 2021 Just Like (s Dášou Ubrovou)[3]

Kniha

[editovat | editovat zdroj]
  • 2021 Milan Kašuba, Dáša Ubrová (ed.). Když struny života zní. Sursum, 2021. ISBN 978-80-7323-366-2

Dokument

[editovat | editovat zdroj]
  • Petr Baran – Milan Kašuba. 36minutový filmový dokument, natočený v roce 2017. Premiéra se odehrála 20. února 2020 v divadle Husa na provázku.

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ JAVŮREK, Josef. Milan Kašuba, ze zlatníka jazzmanem – rozhlasový dokument [online]. Brno: FSS MU [cit. 2025-10-31]. Dostupné online.
  2. ↑ Ceny města Brna převzalo 14 osobností, čestné občanství mají Polívka a Uhde [online]. Brnensky.denik.cz, 2026-01-20 [cit. 2026-01-20]. Dostupné online.
  3. ↑ Album Just Like [online]. Indies.eu [cit. 2025-10-31]. Dostupné online.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Matzner, Poledňák, Wasserberger a kol. – Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby III, 1990.
  • Lukáš Mičko – Milan Kašuba. Brněnský jazzový kytarista. Absolventská práce. Konzervatoř Brno, 2008.
  • Lucie Michelová – Brněnská jazzová scéna. Magisterská diplomová práce. Filozofická fakulty Masarykovy univerzity Brno, 2011.
  • Josef Javůrek – Milan Kašuba, ze zlatníka jazzmanem – rozhlasový dokument. Bakalářská práce. Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity Brno, 2022. Dostupné online.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Milan_Kašuba&oldid=25611335“