Níhovský tunel
| Níhovský tunel | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Stát |  Česko |
| Provozní délka | 531,05 m |
| Lokalizace | |
| Souřadnice | 49°20′45,84″ s. š., 16°16′37,43″ v. d. |
  Níhovský tunel | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Níhovský tunel je železniční tunel č. 223 na katastrálních územích Lubné a Níhov na železniční trati Brno – Havlíčkův Brod mezi stanicí Řikonín a zastávkou Níhov v km 41,581–43,112.[1]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Výstavba trati byla zahájena v roce 1938 a po přerušení druhou světovou válkou pokračovala v roce 1948. Celá trať byla zprovozněna jako novostavba v roce 1953, kdy nahradila tři místní dráhy z přelomu 19. a 20. století. Na trati se nachází celkem osm tunelů (Obřanský, Cacovický, Husovický, Královopolský, Loučský, Lubenský, Níhovský a Havlíčkobrodský).
Výstavba Níhovského tunelu byla zadána stavební firmě Ing. Bedřich Hlava z Prahy a jeho stavba byla zahájena v roce 1938 a dokončena v roce 1942. Od roku 1944 tunel sloužil jako součást podzemní výrobní továrny Diana. Nesl označení C a byly v něm vyráběny plechové dílce a části draků letadel Bf 109. Po válce byl tunel vyklizen a zprovozněn.[2][3][4][5]
Geologie a geomorfologie[editovat | editovat zdroj]
Oblast se nachází v geomorfologické oblasti Českomoravská vrchovina s celkem Křižanovská vrchovina, podcelkem Bítešská vrchovina a okrskem Deblínská vrchovina s nejvyšším bodem vrchem Pasník (543 m n. m.). Z geologického hlediska je tvořena především metamorfity.[6][7] Tunel Lubenský a Níhovský jsou proraženy masívem, který leží na pravé straně údolí potoka Halda.
Popis[editovat | editovat zdroj]
Dvojkolejný tunel byl postaven na železniční trati Brno – Havlíčkův Brod mezi stanicí Řikonín a zastávkou Níhov. Tunel byl proražen v masívu (kóta 492 m n. m.), který je tvořený biotitickými pararulami. Při ražbě ve středním úseku byla v délce asi 60 m zastižena rozrušená a lasovitá rula, která způsobila zával klenby v délce asi 20 m, a to i přes to, že v pasech č. 11, 12, a 13 byly vyzděny opěry.[6][8][9] Tunel měl rubovou izolaci z asfaltových desek. V dubnu 1944 byla vybetonována podlaha pro potřebu výroby.
Tunel leží v nadmořské výšce 440 m a je dlouhý 513,05 m.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Níhovský (tunel). www.atlasdrah.net [online]. [cit. 2020-11-04]. Dostupné online.
- ↑ Níhov/Lubné. www.mosty-tunely.cz [online]. [cit. 2020-11-04]. Dostupné online.
- ↑ KAZDA, Jiří. Diana nebyla jen bohyně lovu. Tunel [online]. www.ita-aites.cz, 1999 [cit. 2020-11-03]. Čís. 1. Dostupné online.
- ↑ SEHNALOVÁ, Marie. Železniční spojení Tišnov – Žďár nad Sázavou. www.fd.cvut.cz [online]. 2006-01-11 [cit. 2020-11-03]. Dostupné online.
- ↑ V holínkách za tajemstvím německé podzemní továrny Diana na Vysočině. iDNES.cz [online]. 2018-01-03 [cit. 2020-11-04]. Dostupné online.
- ↑ a b KUBALÍKOVÁ, Lucie. Geomorfologické poměry Deblínské vrchoviny. is.muni.cz [online]. Masarykova univerzita, 2005 [cit. 2020-11-03]. Diplomová práce. Dostupné online.
- ↑ DEMEK, Jaromír, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. 1. vyd. Praha: Academia, 1987. 584 s. S. 44.
- ↑ Níhovský tunel. Mapy.cz [online]. [cit. 2020-11-04]. Dostupné online.
- ↑ Kutiny - Maloplošná území na Táborsku - Zvláště chráněná území ČR. www.kct-tabor.cz [online]. [cit. 2020-11-03]. Dostupné online.