Florian Zapletal

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
PhDr. Florian Zapletal
Florian Zapletal.jpg
Rodné jménoFlorián Zapletal
Narození10. června 1884
Bochoř
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí16. října 1969 (ve věku 85 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Národnostmoravská
Alma materUniverzita Karlova
Povolánívoják, spisovatel, novinář
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Florian Zapletal (10. června 1884, Bochoř[1]16. října 1969, Praha) byl moravský historik umění, novinář, fotograf a voják.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v rolnické rodině Františka Zapletala a Coelestiny rozené Chytilové. V roce 1947 se oženil s Marií Cimbalovou.[1]

První, čtvrtý a šestý ročník studoval na gymnáziu v Přerově. Maturoval v roce 1905 na gymnáziu v Místku. Poté se zapsal v oboru Dějiny literatury a umění na Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, kde byl žákem Tomáše Garrigue Masaryka. V roce 1907 narukoval do Rakousko-uherské armády a vojenskou službu strávil v chorvatské Pule. Po návratu z armády pokračoval ve studiu dějin a teorie umění u Maxe Dvořáka na Vídeňské univerzitě. Studia dokončil na Univerzitě Karlově u Otakara Hostinského.

Po ukončení studií působil jako novinář v časopisech Obzor (Přerov), Pozor (Olomouc) a Čas (Praha). V roce 1914 byl povolán do armády a odeslán na východní frontu. Dne 14. listopadu 1914 přešel s celou jednotkou na ruskou stranu. Nejprve byl v zajateckém táboře v Nižním Novgorodu. Od roku 1915 pracoval jako hlavní redaktor časopisu Čechoslovák: věstník Svazu česko-slovenských spolků na Rusi v Petrohradu. Současně navštěvoval přednášky na Petrohradské univerzitě. V roce 1917 zde byl svědkem Říjnové revoluce. Přesídlil do Moskvy, kde na místo časopisu Čechoslovák začal vycházet Československý deník.[2]

Po návratu do Československa byl v letech 1919–1921 poradcem pro vojenské věci guvernéra Podkarpatské Rusi v Užhorodě. Roku 1922 získal doktorát na brněnské univerzitě.[3] Později pak působil v různých funkcích jako historik a archivář na ministerstvech národní obrany (ředitel Vojenského archivu, 1926–1939) a školství a národní osvěty. V roce 1941 byl penzionován v hodnosti majora. Po roce 1945 působil jako správce fotooddělení Vojenského historického ústavu v Praze. V Praze XVI. Žižkov bydlel na adrese Nábřeží legií 12.[4]

Po jeho smrti v roce 1969 se sbírka jeho negativů dostala do Národního ústavu lidové kultury ve Strážnici a do Múzea ukrajinské kultúry ve Svidníku. Část dědictví zachránil Mykola Mušynka, část dědictví – především Zapletalovy rukopisy – však byly zničeny.[2]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Zabýval se především dokumentací Rusínských kostelů – cerkví na Slovensku a na Zakarpatské Ukrajině. Kreslil je již v době své vojenské služby v této oblasti v roce 1914. Po skončení první světové války je pak začal dokumentovat fotograficky. Po skončení své funkce v roce 1921 zde trávil svou dovolenou v letech 1923 a 1925.

Spisy[editovat | editovat zdroj]

  • Drahotuše jindy a nyní: stručná monografie starobylého toho města v Pobečví – Drahotuše: vlastním nákladem, 1907
  • Jan Sarkander "Rubín Moravy" – Olomouc: Pozor, 1911
  • Světový malíř – Hanák. Listy z dějin moravského baroku: [o Martinu Chvátalovi] – Olomouc: 1914
  • Rusíni a naši buditelé – Praha: Kolokol, 1921[5]
  • Ruské umění Františka Táborského – Olomouc: v. n., 1922[5]
  • Horjanská rotunda – Olomouc: v. n., 1923[5]
  • Umělecko-historické objevy v revolučním Rusku – Olomouc: v. n., 1923
  • Beloveža: [zvláštní otisk z "Pozora" ze dne 5., 12. a 16. dubna 1925] – Olomouc: v. n., 1925
  • Králova bibliografie Podkarpatské Rusi – Olomouc: v. n., 1925
  • Podkarpatská Rus ve starší statistice – Olomouc: v. n., 1925
  • Dřevěný kostelíček v Nýdku na Těšínsku – Olomouc: v. n., 1925
  • Jasiňa a Karlovice – Olomouc: v. n., 1925
  • A. I. Dobrjanskij a naši Rusíni r. 1849–1851 – Praha: v. n., 1927[4]
  • Moravský sochař Bohumír Fritz (Fritsch), Olomouc: Pozor, 1928
  • O památkách Přerova nad Bečvou – Přerov: Obzor, 1929
  • Ze staré kulturní Hané – 1929
  • Bývalý Bratrský Sbor v Lipníku nad Bečvou – Přerov: Obzor, 1930
  • Mistr Jan Černý a poslední pobyt Viléma z Pernštejna na rodné Moravě – Olomouc: 1931
  • Zkáza Přerova r. 1438 smyšlenkou: [z přerovských dějin před 500 roky] – Přerov: Obzor, 1933
  • První Fritschova práce na Moravě – Brno: Moravan SKA, 1934
  • Hrad Svrčov a Lázně Teplice u Hranic – Přerov: Obzor, 1935
  • Hrad Teplice nad BečvouHranice: Přehled, 1935?
  • Kostel sv. Jiří v Přerově – Přerov: Alois Čáp, 1936
  • Malíř Chvátal z Němčic na Hané: k výročí jeho narozenin 28. října 1736 – Přerov: Obzor, 1936
  • Prvních sto let v dějinách města Přerova – Přerov: Obzor, 1936
  • Přerov a okolí za markrabího Jana – Přerov: Obzor, 1936
  • Přerov v minulosti – Přerov: v., n., 1936
  • Vilém z Pernšteina na Hranicích – Hranice: Přehled, 1936
  • Viktorin ze Žerotína a na Hustopečích nad Bečvou – Přerov: v. n., 1937
  • Tas Václav Podstatský z Prusinovic a na Čekyni – Přerov: v. n., 1938
  • Počátky husitství v Přerově a v jeho širším okolí: vztahy Jana Jiskry z Brandýsa k Přerovsku – Přerov: Jar. Strojil, 1938
  • Přemek z Víckova a na Bystřici pod Hosteynem – Přerov: s. n., 1938
  • Rozsévači Donnerova sochařského umění na Moravě, Přerov: Jar. Strojil, 1938
  • Z minulosti Hranic nad Bečvou – Přerov: v. n., 1939
  • Z minulosti Hostýna a BystřiceDolní Újezd u Lipníka: Záhorská kronika, 1939
  • Bochoř u Přerova r. 1828 – Přerov: v. n., 1941
  • Skalka aneb Hradisko v Předmostí u Přerova – Přerov: Obzor, 1941
  • Akademický sochař František Hirnle v Kroměříži – Brno: Musejní spolek, 1958
  • Přerov za válek husitských – Přerov: MNV, 1965

Jiné[editovat | editovat zdroj]

  • Album velezrádců: velezrádné rejdy Čechů za hranicemi – s předmluvou Floriána Zapletala. Praha: Alois Hynek, 1919
  • Florián ZapletalDrevené chrámky juhokarpatských Rusínov: Východoslovenská galéria Košice: 21. december 1990–20. január 1991; obrázky. Košice: Východoslovenská galéria, 1991
  • Po stopách využívání vodní a větrné energie na Hranicku – texty napsala Hana Černochová ... [et al.]; historické fotografie Floriana Zapletala. Střítež nad Ludinou: Mikroregion Rozvodí, 2005

Své fotografie publikoval v časopisu Český lid v letech 1924 a 1925. Knižně se mu své fotografie vydat nepodařilo. Byly použity teprve po jeho smrti mmj. v publikaci:

  • MAGOCSI, Paul R. Holzkirchen in Den Karpaten/Wooden Churches in the Carpathians. Wien: W. Braumuller, 1982. ISBN 3-7003-0311-4. (německy/anglicky) 

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Digitální archiv ZA v Opavě. digi.archives.cz [online]. [cit. 2022-04-10]. Dostupné online. 
  2. a b BLAHUŠOVÁ, Denisa. Přerovský literární místopis 19. a 20. století. Olomouc, 2010. 75 s. diplomová práce. Univerzita Palackého v Olomouci. Vedoucí práce Daniel Jakubíček. s. 24–29. Dostupné online.
  3. Světový malíř - Hanák. Listy z dějin moravského baroka, Olomouc 1914
  4. a b Kulturní adresář ČSR. Biografický slovník žijících kulturních pracovníků a pracovnic. Příprava vydání Antonín Dolenský. Praha: Josef Zeibrlich, 1934. 587 s. S. 511. 
  5. a b c FRABŠA, František Salesius. Čeští spisovatelé dnešní doby. Praha: Lidová tribuna, 1923. 160 s. S. 156. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Králova bibliografie Podkarpatské Rusi: odpověď panu št. kapitánovi Floriánu Zapletalovi – Jiří Král. Praha: 1925
  • Florián Zapletal: SFVU Dielo, Praha, apríl 1990 – autor textu Mykola Mušinka. [Slovensko]: Oddelenie propagácie a reklamy SFVU, 1990
  • Florian Zapletal: život a dílo – František Hýbl [výběr textové a obrazové přílohy i překlad příspěvku M. Mušinky do češtiny], Mikuláš Mušinka. Přerov: Muzeum Komenského, 2005
  • VÁLKA, Miroslav. Fotografické dílo Floriana Zapletala (1884–1969). In: TYKAL, Roman. Osobnosti historické fotografické dokumentace lidové architektury. Praha: Česká národopisná společnost, 2005. ISBN 80-239-7910-8.
  • In: Hýbl. Florian Zapletal – život a dílo: sborník příspěvků z konference Muzea Komenského v Přerově, p. o. 18.–19. října 2005. Přerov: Muzeum Komenského, 2005. ISBN 80-239-8282-6.
  • BLAHUŠOVÁ, Denisa. Přerovský literární místopis 19. a 20. století. Olomouc, 2010. 75 s. diplomová práce. Univerzita Palackého v Olomouci. Vedoucí práce Daniel Jakubíček. s. 24–29. Dostupné online.
  • Fotografie Floriana Zapletala zo zbierky Mikuláša Mušinku [elektronický zdroj] – Alexander Mušinka. Prešov: Centrum antropologických výskumov, 2012
  • Lubomír Slavíček (ed.), Slovník historiků umění, výtvarných kritiků, teoretiků a publicistů v českých zemích a jejich spolupracovníků z příbuzných oborů (asi 1800–2008), Sv. 2, s. 1699–, Academia Praha 2016, ISBN 978-80-200-2094-9

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]