Růžohorská hornatina

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Růžohorská hornatina
Jelení hora z úbočí Růžové hory
Jelení hora z úbočí Růžové hory

Nejvyšší bod 1390 m n. m. (Růžová hora)

Nadřazená jednotka Krkonošské rozsochy
Sousední
jednotky
Slezský hřbet, Český hřbet, Černohorská hornatina, Rýchory
Podřazené
jednotky
Růžohorská rozsocha, Maloúpská rozsocha

Světadíl Evropa
Stát Česko Česko
Povodí Úpa, Bóbr

Růžohorská hornatina je geomorfologický okrsek Krkonoš. Nachází se v jejich východní části a v severní části Královéhradeckého kraje v okresu Trutnov. Nejvyšší horou Růžohorské hornatiny je Růžová hora (1390 m).

Geomorfologie[editovat | editovat zdroj]

Růžohorská rozsocha náleží do geomorfologického celku Krkonoš a podcelku Krkonošské rozsochy[1]. Tvoří ji trojice rozsoch vybíhající jižním směrem z Východního Slezského hřbetu - dvojice rozsoch z masívů Sněžky a Svorové hory společně tvoří podokrsek Růžohorská rozsocha a rozsocha tvořená Pomezním a Dlouhým hřebenem navazující na zakončení Východního Slezského hřbetu v prostoru Pomezních Bud tvoří podokrsek Maloúpská rozsocha. Na západě a jihu ji od Černohorské hornatiny odděluje údolí Úpy. Na severozápadě v Obřím dole tvoří Úpa i krátkou hranici s Východním Českým hřbetem. Na východě a jihu ji od Rýchor odděluje údolí Lysečinského potoka.

Významné vrcholy[editovat | editovat zdroj]

Růžová hora od západu, nejvyšší bod Růžovohorské hornatiny
  • Růžová hora - 1390 metrů (Růžohorská rozsocha)
  • Lysečina - 1188 metrů (Maloúpská rozsocha, Pomezní hřeben)
  • Jelení hora - 1172 metrů (Růžohorská rozsocha)
  • Pěnkavčí vrch - 1105 metrů (Růžohorská rozsocha)
  • Kraví hora - 1071 metrů (Maloúpská rozsocha)

Vodstvo[editovat | editovat zdroj]

Západní svahy Růžohorské hornatiny odvodňuje Úpa, východní Lysečinský potok a levé přítoky polské řeky Bóbru. Centrální částí protéká Malá Úpa, která zároveň z větší části tvoří hranici mezi oběma podřazenými rozsochami. Malá Úpa a Lysečinský potok jsou levé přítoky Úpy.

Vegetace[editovat | editovat zdroj]

Souvislý hospodářský porost smrku ztepilého je v současné době rozrušen četnými pasekami. Vrcholová partie Růžové hory je porostlá klečí. Nachází se zde několik lučních enkláv různé velikosti, na kterých se nachází roztroušená zástavba obcí Malá a Velká Úpa a Horní a Dolní Lysečiny.

Ochrana přírody[editovat | editovat zdroj]

Po vrcholu Pomezního hřebenu je vedena státní hranice mezi Českou republikou a Polskem. Celý prostor Růžohorské hornatiny na českém území se nachází na území Krkonošského národního parku.

Komunikace[editovat | editovat zdroj]

Centrem hornatiny je vedena jediná veřejná silnice II/252 z Trutnova na hraniční přechod na Pomezních Boudách. Další silnice jsou pak vedeny po obvodu hornatiny. Luční enklávy a lesní porosty uvnitř obsluhují komunikace různého charakteru a s různým stupněm omezení provozu. Prostorem hornatiny jsou vedeny četné turistické značky, z nichž nejvýznamnější je červeně značená Cesta bratří Čapků z Pomezních Bud do Trutnova.

Stavby[editovat | editovat zdroj]

V prostoru hornatiny se vyskytuje roztroušená horská zástavba. Na Růžové hoře má přestupní stanici Lanová dráha Pec pod Sněžkou - Sněžka, která mohla mít dle pamětníků ve své dolní části v závěru třicátých let nákladní předchůdkyni sloužící k dopravě materiálu ke právě se rozbíhající výstavbě pohraničních opevnění. Lanovka ale údajně nebyla dokončena[2]. Lanová dráha Velká Úpa - Portášovy Boudy je zakončena v sedle mezi Růžovou horou a Pěnkavčím vrchem. Lehké objekty výše zmíněného opevnění se vyskytují zejména v prostoru Dlouhého hřebenu. Zde stojí i tzv. Červený kříž[3].

Lyžařská centra[editovat | editovat zdroj]

  • Asi v půlkilometrové vzdálenosti severně od vrcholu Lysečiny se nachází horní stanice lyžařského vleku, který je sem veden z české, tedy západní strany z Horní Malé Úpy[4]. Na jednom ze stožárů vleku se nachází kamera snímající záběry pro pořad České televize Panorama.
  • Další centrum se nachází v areálu lanovky Velká Úpa - Portášovy Boudy[5].

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Břetislav Balatka, Jan Kalvoda - Geomorfologické členění reliéfu Čech (Kartografie Praha, 2006)
  2. Vojenské lanovky v Krkonoších na ŽelPage
  3. Historie Červeného kříže v Mladobuckých listech[nedostupný zdroj]
  4. Skiareál provozující vlek na Pomezní hřeben
  5. Skiareál Velká Úpa