Balthasar von Szábel

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Balthasar von Szábel

Poslanec Říšského sněmu
Ve funkci:
1848 – 1849

Poslanec Frankfurtského parlamentu
Ve funkci:
??? – 1849

Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1861 – 1865
Ve funkci:
1867 – 1869

Poslanec Moravského zemského sněmu
Ve funkci:
1848 – 1849
Ve funkci:
1861 – ???
Stranická příslušnost
Členství Ústavní strana

Narození 23. listopadu 1814
Kluž
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 12. ledna 1869 (ve věku 54 let)
Merano
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Balthasar von Szábel, též Baltasar (23. listopadu 1814 Kluž, Sedmihradsko[1]12. ledna 1869 Merano[2]), byl rakouský podnikatel a politik německé národnosti z Moravy, v 2. polovině 19. století poslanec Říšské rady.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v sedmihradské Kluži, kde od roku 1835 působil jako obchodník. Roku 1839 se přestěhoval do Olomouce, založil velkoobchod a byl ředitelem velkoobchodní společnosti W. C. Hirsch v Olomouci.[2][1]

Ve volbách roku 1848 byl zvolen na rakouský ústavodárný Říšský sněm. Zastupoval volební obvod Olomouc-město na Moravě. Uvádí se jako obchodník.[3] Patřil ke sněmovní levici.[4] Profiloval se zde jako stoupenec a jeden z předáků německého liberálního bloku.[2][5] Roku 1849 byl také poslancem Frankfurtského sněmu za volební obvod Olomouc.[1] Uvádí se etnicky jako Němec ze Sedmihradska, protivník všelikého přibližování se Moravy k Čechám, naopak ale hlavní zastávatel spojení Moravy s Frankfurtem, dobrý řečník.[6]

Od roku 1848 do roku 1849 zasedal rovněž coby poslanec Moravského zemského sněmu. Nastoupil sem po zemských volbách roku 1848 za kurii městskou, obvod Olomouc.[7]

Od roku 1860 byl ředitelem přádelen v Šumperku a Frýdlantu a majitelem přádelny v Chocni.[1] Po obnovení ústavní vlády se opět zapojil do politiky. V zemských volbách na Moravě roku 1861 se stal poslancem Moravského zemského sněmu za kurii městskou, obvod Šternberk. Zemský sněm ho roku 1861 delegoval i do Říšské rady (tehdy ještě volené nepřímo) za Moravu (kurie městská, obvod Šternberk.[8] K roku 1861 se uvádí jako velkoobchodník, bytem v Olomouci.[9] Opětovně ho zemský sněm do Říšské rady vyslal roku 1867 a zasedal v ní až do své smrti.[8] Profiloval se jako německý liberál (takzvaná Ústavní strana, liberálně a centralisticky orientovaná, odmítající federalistické aspirace neněmeckých etnik).[2][10]

Roku 1863 mu byl udělen Řád železné koruny a získal tak šlechtický titul.[2]

Zemřel v lednu 1869[2] v Meranu po dlouhé nemoci.[10]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d Databáze poslanců Frankfurtského sněmu, heslo Szabel. zhsf.gesis.org [online]. [cit. 22-08-2014]. Dostupné v archivu pořízeném dne 03-11-2015. 
  2. a b c d e f Úmrtí. Olomoucké noviny. Leden 1869, roč. 5, čís. 5, s. 2. Dostupné online. 
  3. Abgeordnete zum ersten Österreichischen Reichstag [online]. familia-austria.at [cit. 2014-09-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-12-03. (německy) 
  4. Poslancové na sněmu říšském [online]. 19stoleti.cz [cit. 2014-09-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-12-10. (česky) 
  5. kol. aut.: Politické strany, 1861-1938. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-178-X. S. 28. (česky) 
  6. OBRTEL, František. Moravští sedláci v druhé polovici 19. století. [s.l.]: Nákladem vlastním, 1919. 304 s. Dostupné online. S. 83. (česky) 
  7. DVOŘÁK, Jindřich. Moravské sněmování roku 1848-49: na padesátiletou památku na novodobého sněmu a zrušení roboty na Moravě, jakož i nastoupení císaře a krále Františka Josefa I. na trůn, Svazek 1. [s.l.]: Nákladem českého knihkupectví Emila Šolce, 1898. 262 s. Dostupné online. S. 247-253. (česky) 
  8. a b Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  9. http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0001&page=146&size=45
  10. a b http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0004&size=45&page=4953

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]