František Obrtel

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
František Obrtel
František Obrtel
František Obrtel
Narození 31. března 1873
Henčlov
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 13. února 1962 (ve věku 88 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Děti Vít Obrtel syn
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Obrtel František – Od redakčního stolku (nakladatel Emil Šolc Praha-Karlín)

František Obrtel (31. března 1873 Henčlov[1]13. února 1962 Praha) byl český historik, redaktor, novinář a spisovatel.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se nedaleko Přerova ve vsi Henčlov do rodiny familianta Františka Obrtela a jeho ženy Aloisie rozené Boudové. Měl dva starší (Anežka *1869, Františka 1871–1885) a tři mladší (Karel 1874–1881, Alois 1877–1878, Alois 1880–1885) sourozence, ale až na jednoho, všichni v dětském věku zemřeli. Obecnou školu navštěvoval v rodišti a v Troubkách, v roce 1883 pokračoval ve studiu na přerovském gymnáziu, kde v červnu 1892 úspěšně maturoval. Následně pokračoval ve studiu[2] v Praze na právnické fakultě Karlo-Ferdinandovy univerzity, studium úspěšně absolvoval, avšak právníkem se nikdy nestal. Během pražského studia, ale i ze svého rodného kraje přispíval Obrtel svými postřehy v článcích do novin, zvláště pak do "Selských listů"[3]. Jeho prvotina vyšla patrně v roce 1895, jednalo se o článek „Studentstvo z Moravy a Slezska“, který byl podepsán pseudonymem Akademik.

Koncem roku 1896 obdržel lákavou nabídku z redakce olomouckých "Selských listů" na post spolupracovníka, na níž kývl a tak se z vystudovaného právníka stal později úspěšný žurnalista. Mezitím se František Obrtel v lednu roku 1898 oženil s Helenou Hradilovou[4] a za tři roky se jim v Olomouci narodil syn Vít, pozdější úspěšný architekt a designér. V následujícím roce se mu narodil[5] další syn Miloslav. V roce 1902 přispěl Obrtel několika příspěvky do prvého ročníku časopisu "Selský archiv"[6] a od tohoto roku již rovněž pracoval jako šéfredaktor "Selských listů" a záhy vzrostl počet příspěvků týkajících se poměrů v blízké obci Troubky[7]. S menší přestávkou (kdy založil vlastní list „Snaha“ a odešel v roce 1906 do Prostějova a posléze do Brna, kde působil do roku 1910) zastával tuto pozici až do poloviny roku 1916, načež od září nastoupil v Praze do redakce deníku Venkov, kde působil až do svého odchodu do penze v roce 1933.

Po druhé světové válce se znovu vrátil ve vzpomínkách ke svému rodišti a v časopise Český lid[8] uveřejnil části ze svých pamětí pod názvem „Náš les, kterého již není...“ a „Naše obec po pozemkové úpravě r. 1848“. V roce 1960 pak ještě vyšly drobné vzpomínky s názvem „Naše oktáva“ a „Mívali jsme les“, v roce 1961 pak "Víte, co je večeřálek?" a v následujícím roce ještě „Bečva na Magnové a Mlýništích“. František Obrtel zemřel v Praze dne 13. února 1962.

Vedle nespočetného množství novinových článku byl autorem několika knih. Jednu skupinu tvořily soubory novinových článků, druhou pak odborněji zaměřené knihy na téma zemědělského družstevnictví. Největší úspěch mu však přinesla kniha „Moravští sedláci v letech 1848–1904“[9], první vydání vyšlo v roce 1914 a to druhé pak roku 1919. Posmrtně ještě vyšla v roce 1970 část jeho vzpomínek s názvem „Na gymnasiu v Přerově“.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnost Troubky
  2. Matriky Univerzity Karlovy, Právnická fakulta Německé univerzity v Praze – Obrtel František
  3. Vědecká knihovna v Olomouci, Selské listy 1884–1919, periodukum
  4. Matriční záznam o narození a křtu Heleny Hradilové farnost Troubky
  5. Matriční záznam o narození a křtu Miloslava Obrtela farnosti při kostele sv. Václava v Olomouci
  6. Moravská vědecká knihovna v Ostravě, Selský archiv, Rok vydání 1902, Datum vydání 1902, Číslo 1, str.30, příspěvek Fr.Obrtela s názvem „Henčlovský samouk Koštantin“
  7. Selské listy, ročník XIV, vydáno 5.1.1897, č.2 příloha, příspěvek Fr.Obrtela s názvem „Od Troubek u Přerova nám píší…“
  8. Knihovna Akademie věd ČR, časopis Český lid
  9. Moravští sedláci v letech 1848–1904: příspěvek k politickým dějinám moravského venkova

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]