Božena Hauserová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
JUDr. Božena Hauserová
Barbara Lauwersová přebírá Bronzovou hvězdu
Barbara Lauwersová přebírá Bronzovou hvězdu
Rodné jménoBožena Hauserová
Narození22. dubna 1914
Brno
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí16. srpna 2009 (ve věku 95 let)
Washington, D.C.
USAUSA USA
Alma materPrávnická fakulta Masarykovy univerzity
Povoláníadvokátka, redaktorka a analytička
OceněníBronzová hvězda
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Božena Hauserová (22. dubna 1914 Brno16. srpna 2009 Arlington, USA), známá jako Barbara Lauwersová byla desátníkem ženského armádního sboru (Womens Army Corps). Během druhé světové války pracovala v ústředí Úřadu pro strategické služby(OSS). Byla první Češkou sloužící v americké armádě. Získala bronzovou hvězdu, vyznamenání udělované příslušníkům ozbrojených sil Spojených států za hrdinské úspěchy a služby v bojové zóně. V rámci americké zpravodajské služby OSS se podílela na operaci Sauerkraut, jedné z nejúspěšnějších akcí psychologické války.[1] Ministerstvo zahraničí České republiky ocenilo její působení během druhé světové války cenou Významná česká žena ve světě.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Mládí[editovat | editovat zdroj]

Božena Hauserová se narodila 22. dubna 1914 v Brně do rodiny podnikatele Ing. Karla Hausera.[2] Po studiu na gymnáziu v Brně, kde maturovala 13. června 1933, začala studovat na Právnické fakultě Masarykovy univerzity. Již během studií pracovala v advokátní kanceláři JUDr. Aloise Pražáka.[3] Po úspěšném ukončení studia 11. listopadu 1937, pokračovala jako advokátní koncipient v Pražákově firmě. Vedle právnické praxe přispívala také jako novinářka do podnikového časopisu, který vydávala zlínská firma Baťa.[4] Ve Zlíně poznala svého budoucího manžela američana Charlese Lauwerse, který byl tajemníkem firmy Baťa v Eindhovenu v Nizozemí. [5] Byli oddáni 16.  března 1939 po obsazení Československa. Brzy po svatbě v rámci pracovních povinností se manželé Lauwersovi přestěhovali do Belgického Konga. Božena Hauserová si po svatbě změnila i jméno a stala se Barbarou Lauwersovou. Charles Lauwers se po dvou letech vrátil do Spojených států amerických. Jeho manželka žila nějaký čas v Kapském Městě.[4][2]

Američanka[editovat | editovat zdroj]

Leták pro vojáky

V roce 1941 se manželé konečně setkali v USA. Brzy po útoku na Pearl Harbor Charles Lauwers nastoupil jako poručík k americkému letectvu operujícímu v Tichém oceánu. Barbara pracoval od prosince 1941 na československém velvyslanectví ve Washingtonu, D.C. Jejím nadřízeným byl diplomat Ján Papánek, úředník československé exilové vlády.

Americké občanství získala 1. června 1943.[3] Ve stejné době vstoupila do Womens Army Corps. Po základním školení a vzhledem k jejím výborným znalostem angličtiny, němčiny, francouzštiny a slovenštiny byla vybrána jako analytička do Úřadu pro strategické služby (OSS), předchůdce CIA.[6] S armádou se dostala do Alžíru. V Itálii se zúčastnila výslechů válečných zajatců. V rámci americké zpravodajské služby OSS byla zodpovědná za jednu z nejúspěšnějších akcí psychologické války tzv. operaci Sauerkraut. Na základě letáků, napsaných Barbarou a distribuovaných spojeneckými bombardéry nad italskými bojišti (i rozhlasová stanice BBC odvysílala jejich znění v češtině a slovenštině), přešlo kolem šesti set vojáků frontu a vzdalo se. Za svou statečnost převzala 6. dubna 1945 v Římě vysoké americké vojenských vyznamenání – Bronze Star (Bronzovou hvězdu).

S manželem se v průběhu války odcizili. Manželství skončilo rozvodem. Po válce se Barbara Lauwersová vrátila k rodině do Československa. Ale blížící se změna politického režimu ji přiměla na počátku roku 1948 k návratu do Washingtonu. Vystřídala různá zaměstnání. Prodávala klobouky, byla zubní asistentkou, pracovala také jako moderátorka Hlasu Ameriky. Po roce 1968 pomáhala československým emigrantům. Dvacet let byla zaměstnaná v Knihovně Kongresu. Ve Vídni pracovala pobočce Fondu Spojených států pro uprchlíky. Zde se seznámila se svým druhým manželem Josephem Junoszou Podoskim, Američanem polského původu. Vzali se v roce 1954.[3]

Barbara Lauwersová Podoskiová zemřela 16. srpna 2009 ve Washingtonu, D.C. Bylo jí devadesát pět let. Je pohřbena na Arlingtonském národním hřbitově ve Washingtonu, kde vedle vojáků spočívají i někteří američtí prezidenti.[1]

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

  • 1999 – Gratias Agit, ocenění ministra zahraničí ČR
  • 2003 – Významná česká žena ve světě
  • 21. dubna 2009 – medaile prezidenta ČR Václava Klause a plaketa vojenského přidělence ČR v USA Emila Pupiše[2]

Agentka OSS a CIA, spisovatelka Elizabeth McIntoshová věnovala ve své knize o amerických špionkách jednu kapitolu také Barbaře Lauwersové.[3] Řekla o ní:

Patřila k nejlepším. Těžko lze najít srovnání. Třeba já takové výsledky neměla. Opravdu byla výjimečná.“

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Božena Hauserová. Radio Prague International [online]. 2020-07-07 [cit. 2022-11-12]. Dostupné online. 
  2. a b c Encyklopedie dějin města Brna. encyklopedie.brna.cz [online]. 2004 [cit. 2022-11-12]. Dostupné online. 
  3. a b c d Eso psychologické války. CIA vzpomíná na Češku, která přiměla 600 německých vojáků zběhnout. Lidovky.cz [online]. 2017-06-30 [cit. 2022-11-12]. Dostupné online. 
  4. a b ŠINAGL, Jan. Kdo byla Božena Hauserová?. www.sinagl.cz [online]. [cit. 2022-11-12]. Dostupné online. 
  5. Encyklopedie dějin města Brna. encyklopedie.brna.cz [online]. 2004 [cit. 2022-11-12]. Dostupné online. 
  6. Zemřela žena, která jako první Češka sloužila v US army. Aktuálně.cz [online]. 2009-08-25 [cit. 2022-11-12]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]