Římskokatolická farnost Pustějov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Římskokatolická farnost Pustějov
Základní údaje
Děkanát Bílovec
Diecéze ostravsko-opavská
Provincie Morava
Administrátor excurrendo Mgr. Bc. Martin Sudora
Území farnosti
Pustějov
Kontakt
Adresa Pustějov 66, 742 43
Údaje v infoboxu aktuální k 2013 (VI.)

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Římskokatolická farnost Pustějov je farnost Římskokatolické církve v děkanátu Bílovec ostravsko-opavské diecéze.

Pustějov patřil odedávna k farnosti Kujavy.[1][2] Roku 1678 zde byl nákladem obce a vrchnosti, fulneckého augustiniánského kláštera, vystavěn barokní filiální kostel svaté Máří Magdalény.[1] Obec u něho chtěla založit farnost, zejména poté, co značný obnos na její zřízení odkázal roku 1768 zdejší rodák a farář v Křižanově František Hanl, jednání však vázla na finančních podmínkách. Nakonec byla v Pustějově založena samostatná duchovní správa až v rámci josefinských reforem církevní správy. Tehdy byl augustiniánský klášter ve Fulneku zrušen a panství – včetně správy Hanlova odkazu – převzala náboženská matice, která v Pustějově roku 1784 zřídila lokální kuracii.[1] Ta byla roku 1868 povýšena na farnost.[2]

Patronát farnosti vykonávala nejprve náboženská matice, avšak jakožto pozemková vrchnost. Proto s prodejem panství roku 1825 přešel na světské držitele panství Pustějov (spojeného s panstvím Fulnek).[1]

V roce 1836 ve vsi a ve farnosti žilo 1167 obyvatel, vesměs římských katolíků.[3] V roce 1859 to bylo 1166 římských katolíků a tři židé.[1] V roce 1900 zde žilo 1012 římských katolíků, jedna protestantka a deset židů.[4] V roce 1930 žilo ve farnosti 939 obyvatel, z čehož 900 (96 %) se přihlásilo k římskokatolickému vyznání.[5]

Farním kostelem je kostel svaté Máří Magdalény, původně barokní z roku 1678, v letech 1889–1890 zásadně přestavěn v historizujícím stylu.[6][4]

Farnost je součástí bíloveckého děkanátu od svého založení a spolu s ním náležela do roku 1996 k arcidiecézi olomoucké, od uvedeného roku pak k nově vytvořené diecézi ostravsko-opavské.[7]

Jedinou obcí náležející k farnosti byla vždy vesnice Pustějov.[1][8]

Od roku 1961 je farnost spravována excurrendo: až do roku 2009 v Pustějově působil farář z Hladkých Životic. V současnosti (2013) farnost spravuje excurrendo Martin Sodora, kněz z Bílovce.[9]

Bohoslužby[editovat | editovat zdroj]

Seznam kostelů a kaplí ve farnosti, pořad bohoslužeb
Kostel Místo Bohoslužba (den) Hodina Poznámka
kostel svaté Máří Magdalény Pustějov středa
sobota
neděle
17.30
8.00
8.00
farní kostel

Pustějovští faráři[editovat | editovat zdroj]

Římskokatoličtí duchovní správci v Pustějově od roku 1784: [1][4]

  • 1785–1798 Casimir Tellner
  • 1799–1806 Augustin Anton Smiritius
  • 1806–1807 Johann Scheyer, administrátor
  • 1807–1832 Franz de Venne
  • 1832–1833 Valentin Kresta, administrátor
  • 1833–1853 Anton Wanker
  • 1853–? Tomáš Coufal
  • 1884–1925 František Štaffa
  • 1926–1937 Rudolf Zásměta
  • 1937–1961 Mikuláš Šindlář, děkan
  • 1961–1962 Antonín Dominik, farář v Hladkých Životicích, excurrendo
  • 1962–1965 František Navrátil, farář v Hladkých Životicích, excurrendo
  • 1965–2009 Hubert Šula, děkan a farář v Hladkých Životicích, excurrendo
  • 2009–dosud (2013) Martin Sudora, kněz v Bílovci, excurrendo

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g WOLNY, Gregor. Kirchliche Topographie von Mähren. I. Abtheilung. Svazek 3. Brno: Nitsch und Grosse, 1859. 480 s. S. 245-246. (německy) 
  2. a b CHOBOT, Karel; A KOL. Okres Nový Jičín. Místopis obcí. Svazek 2. Nový Jičín: Okresní úřad – referát regionálního rozvoje a Státní okresní archiv v Novém Jičíně, 1998. 192 s. S. 129. 
  3. ENS, Faustin. Beschreibung des Oppalandes und seiner Bewohner im Allgemeinen und die Ortsbeschreibung des Fürstenthums Troppau im Besondern. Svazek 1. Wien: Carl Gerold, 1836. 334 s. S. 119. (německy) 
  4. a b c Kostel sv. Maří Magdalény [online]. Obecní úřad Pustějov [cit. 2013-06-07]. Dostupné online. 
  5. Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. 213 s. S. 3. 
  6. Chobot, s. 130.
  7. Historie děkanátu Bílovec [online]. Děkanát Bílovec [cit. 2013-05-22]. Dostupné online. 
  8. Děkanát Bílovec - Mapa [online]. Děkanát Bílovec [cit. 2013-05-31]. Dostupné online. 
  9. Děkanát Bílovec [online]. Děkanát Bílovec [cit. 2013-05-31]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]