Římskokatolická farnost Bílov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Římskokatolická farnost Bílov
Základní údaje
Děkanát Bílovec
Diecéze ostravsko-opavská
Provincie Morava
Administrátor excurrendo P. Ing. Mgr. Lumír Tkáč
Území farnosti
Bílov • Labuť
Kontakt
Adresa Slezské náměstí 28, Bílovec 743 01
Údaje v infoboxu aktuální k 2013 (V.)

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Římskokatolická farnost Bílov je farnost Římskokatolické církve v děkanátu Bílovec ostravsko-opavské diecéze.

Farnost v Bílově je zmiňována již roku 1391, kdy ves i s kostelním patronátem daroval Lacek z Kravař augustiniánskému klášteru ve Fulneku.[1] Od té doby byla duchovní správa vykonávána vesměs členy fulnecké kanonie, i když v 16. století se luteránští držitelé panství Fulnek snažili dosadit evangelické kazatele (doloženo 1590–1594).[2] Po třicetileté válce zde duchovní správu obstarával slatinský farář, přechodně též bílovecký děkan (doloženo v roce 1672), roku 1687 byl Bílov od Slatiny odloučen a přičleněn k fulnecké farnosti a bohoslužby zde opět vykonávali členové fulneckého kláštera, a to až do jeho zrušení roku 1784.[2][3][4] K filiálnímu kostelu v Bílově náleželi od roku 1687 do roku 1784 i věřící z Pohořílek, pak však byli přifařeni do Kujav.[4]

Samotný Bílov spadal v letech 17841814 k farnosti Bílovec, pak zde však náboženská matice jakožto tehdejší majitel panství Pustějov zřídila samostatnou lokální kuracii, jejíž patronát přešel po prodeji panství roku 1825 na světské držitele.[5] V červnu 1858 byla kuracie povýšena na farnost.[6] Farnost je součástí bíloveckého děkanátu od svého založení a spolu s ním náležela do roku 1996 k (arci)diecézi olomoucké, od uvedeného roku pak k nově vytvořené diecézi ostravsko-opavské.[7]

V roce 1836 žilo ve farnosti 835 obyvatel, vesměs římských katolíků.[8] V roce 1859 to bylo 956.[2]V roce 1930 žilo ve farnosti 931 obyvatel, z čehož 911 (98 %) se přihlásilo k římskokatolickému vyznání.[9]

K farnosti vedle Bílova náleží pouze osada Labuť,[2] od roku 1954 připojená k Bílovci, na nějž stavebně navazuje.

Farním kostelem je kostel svatého Vavřince, postavený v barokním slohu z kamene v letech 1709–33 na místě starého dřevěného (z něhož se zachoval zvon datovaný 1495) a rozšířený roku 1771.[10][4]

Farnost je dlouhodobě spravována excurrendo z bílovecké farnosti, stávajícím (2013) administrátorem je bílovecký děkan Lumír Tkáč.[11]

Bohoslužby[editovat | editovat zdroj]

Seznam kostelů a kaplí ve farnosti, pořad bohoslužeb
Kostel Místo Bohoslužba (den) Hodina Poznámka
kostel svatého Vavřince Bílov neděle 10.30 farní kostel

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1148 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 774. 
  2. a b c d WOLNY, Gregor. Kirchliche Topographie von Mähren. I. Abtheilung. Svazek 3. Brno: Nitsch und Grosse, 1859. 480 s. S. 242. (německy) 
  3. Wolny, s. 239.
  4. a b c Bílov - Kostel sv. Vavřince [online]. Bílov: Obecní úřad Bílov [cit. 2013-05-31]. Dostupné online. 
  5. Wolny, s. 242-243.
  6. Wolny, s. IX.
  7. Historie děkanátu Bílovec [online]. Děkanát Bílovec [cit. 2013-05-22]. Dostupné online. 
  8. ENS, Faustin. Beschreibung des Oppalandes und seiner Bewohner im Allgemeinen und die Ortsbeschreibung des Fürstenthums Troppau im Besondern. Svazek 1. Wien: Carl Gerold, 1836. 334 s. S. 119. (německy) 
  9. Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. 213 s. S. 3. 
  10. CHOBOT, Karel; A KOL. Okres Nový Jičín. Místopis obcí. Svazek 2. Nový Jičín: Okresní úřad – referát regionálního rozvoje a Státní okresní archiv v Novém Jičíně, 1998. 192 s. S. 16. 
  11. Děkanát Bílovec [online]. Děkanát Bílovec [cit. 2013-05-31]. Dostupné online.