Římskokatolická farnost Studénka-Butovice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Římskokatolická farnost Studénka-Butovice
farní kostel Všech svatých a budova fary
farní kostel Všech svatých a budova fary
Základní údaje
Děkanát Bílovec
Diecéze ostravsko-opavská
Provincie Morava
Administrátor excurrendo P. Mgr. Mieczyslaw Serednicki
Území farnosti
Butovice
Kontakt
Adresa Malá Strana 216, Studénka-Butovice 742 13
Údaje v infoboxu aktuální k 2013 (VI.)

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Římskokatolická farnost Studénka-Butovice (dříve jen římskokatolická farnost Butovice) je farnost Římskokatolické církve v děkanátu Bílovec ostravsko-opavské diecéze.

Kostel v Butovicích existoval nepochybně od založení vsi v rámci kolonizace. Existuje svědectví bartošovického faráře Karla Fuchse, že v roce 1775 byla při bourání starého dřevěného butovického kostela nalezena listina z roku 1372, v níž si butovický farář Jindřich stěžuje na butovského fojta, že mu neodvádí desátek.[1][2] Spolehlivá zpráva o kostelu však pochází až z roku 1434 a o farnosti až z roku 1509, kdy ji spravoval bartošovický farář Kašpar.[3][4] Ve druhé polovině 16. a na počátku 17. století zde působili luteránští pastoři, jako první se připomíná roku 1584 Jakob Lotge a jako pátý a poslední v letech 1619–1623 Valentin Calcearius.[1][3][5] Poté farnost zanikla a filiální kostel v Butovicích byl administrován z farnosti Bartošovice, s výjimkou let 1630–1642, kdy byl administrován ze Šenova.[3][1][3]

Na kunínském panství, k němuž Butovice patřily, došlo ve 20. letech ke značnému oživení tajného nekatolicismu a k emigraci evangelíků do Ochranova. Tehdejší majitelé panství Fridrich hrabě z Harrachu a jeho manželka Eleonora rozená kněžna z Lichtenštejna zintenzivnili rekatolizační snahy a snažili se ve všech třech vsích tvořících panství zajistit trvalou katolickou přítomnost: obnovili farnost v Suchdole nad Odrou a zřídili lokální kaplanství v Kuníně (podléhající farnosti Šenov) a roku 1733 lokální kaplanství v Butovicích. Zdejší lokální kaplan byl kooperátorem farnosti Bartošovice.[6]

Již od roku 1753 jednala vrchnost o zřízení samostatné farnosti v Butovicích, nakonec k tomu však došlo až 26. prosince 1784, kdy náboženská matice zřídila ve vsi lokální kuracii, která byla pak roku 1843 povýšena na farnost.[3][7][4]

Patronátní právo k farnosti náleželo ve středověku vrchnosti (majitelům panství Fulnek, od roku 1584 majitelům panství Kunín), od znovuzřízení farnosti koncem 18. století však patronát patřil náboženské matici.[3]

V roce 1930 žilo ve farnosti 3508 obyvatel, z čehož 3254 (93 %) se přihlásilo k římskokatolickému vyznání.[8]

Farnost je součástí bíloveckého děkanátu od svého znovuzaložení roku 1784. Do roku 1996 byla součástí arcidiecéze olomoucké, od uvedeného roku pak nově vytvořené diecéze ostravsko-opavské.[9]

Jedinou obcí náležející k farnosti byla vždy vesnice Butovice, dnes část města Studénky.[3][10]

Farním kostelem je kostel Všech svatých; sešlý starý dřevěný kostel byl nahrazen stávající barokní stavbou v letech 1775–1781.[4][11] V obci je rovněž poutní kaple svaté Anny, založená původně fojtem Jiříkem Butovským roku 1540. V 18. století sloužila dočasně namísto zchátralého farního kostela, pak zpustla a původní dřevěná konstrukce musela být roku 1852 nahrazena stávající zděnou stavbou.[11] Ze soukromých kaplí se zachovala pouze mariánská tzv. Nohelova kaple. Farní budova sloužila po roce 1959 jako Lidová škola umění, po roce 1989 byla navrácena církvi a sloučí katolické Charitě.[4]

Od roku 1959 je farnost Butovice – v současnosti nazývána oficiálně „farnost Studénka-Butovice“ – administrována excurrendo ze Studénky. Stávajícím (2013) farářem je Mieczyslaw Serednicki.[12]

Bohoslužby[editovat | editovat zdroj]

Seznam kostelů a kaplí ve farnosti, pořad bohoslužeb
Kostel Místo Bohoslužba (den) Hodina Poznámka
kostel Všech svatých Studénka-Butovice středa
pátek
neděle
18.00
18.00 (1. pátek v měsíci 17.00)
9.00
farní kostel

Butovičtí faráři (1627–1959)[editovat | editovat zdroj]

Duchovní správci v Butovicích:[1][13]

Administrátoři ze sousedních farností
  • 1627-1629 Mathias Benedikt (Bartošovice)
  • 1630-1642 M. Johann Wagner (Šenov)
  • 1642-1657 Laurentz Ferdinand Weis (Bartošovice)
  • 1657-1671 Mauritz Bartholomäus Gerstmann (Bartošovice)
  • 1671-1683 Johann Ignatius Pohl (Bartošovice)
  • 1683-1694 Georg Joseph Valentin Münzer (Bartošovice)
  • 1694-1702 Georg Joseph Ägidius Hickl Žitavský (Bartošovice)
  • 1702-1734 Joseph Joachim Lachnit (Bartošovice)
  • 1734-1752 Joseph Philipp (Bartošovice)
  • 1752-1772 Mathias Czink (Bartošovice)
  • 1772-1802 Karl Anton Fuchs (Bartošovice)
Lokální kaplani
  • 1733-1740 Jeremias Langer
  • 1740-1759 Franz Teppermann
  • 1759-1771 Joseph Schlemmer
  • 1771-1807 Joseph Nittmann
  • 1808-1827 Franz Schneider
  • 1827-1834 Benjamin Jüstel
  • 1835-1843 Anton Wenzel
Faráři
  • 1843-1851 Anton Wenzel
  • 1851-1865 Wenzel Runke
  • 1865-1874 Anton Franke
  • 1875-1883 Joseph Rose
  • 1883-1886 Franz Wiche
  • 1886-1896 Johann Hückel
  • 1896-1907 František Olenek
  • 1907-1923 Jan Špilháček
  • 1923-1926 Dr. Theodor Vavruša
  • 1926-1938 Petr Chromeček
  • 1938 Jan Klučka, administrátor
  • 1938-1946 Viktor Ehler
  • 1947-1958 Antonín Bilík, administrátor

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d Z historie farnosti Butovice [online]. Děkanát Bílovec [cit. 2013-05-31]. Dostupné online. 
  2. CHOBOT, Karel; A KOL. Okres Nový Jičín. Místopis obcí. Svazek 2. Nový Jičín: Okresní úřad – referát regionálního rozvoje a Státní okresní archiv v Novém Jičíně, 1998. 192 s. S. 153. 
  3. a b c d e f g WOLNY, Gregor. Kirchliche Topographie von Mähren. I. Abtheilung. Svazek 3. Brno: Nitsch und Grosse, 1859. 480 s. S. 218-220. (německy) 
  4. a b c d Chobot, s. 154.
  5. WOLNY, Gregor. Die Markgraffschaft Mähren, topographisch, statistisch und historisch geschildert. 2. vyd. Svazek 1 (Prerauer Kreis). Brno: Karl Winiker, 1846. 486 s. S. 255. (německy) 
  6. Wolny, Kirchliche Topographie, s. 157, 171, 219.
  7. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1148 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 686. 
  8. Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. 213 s. S. 51. 
  9. Historie děkanátu Bílovec [online]. Děkanát Bílovec [cit. 2013-05-22]. Dostupné online. 
  10. Děkanát Bílovec - – Mapa [online]. Děkanát Bílovec [cit. 2013-05-31]. Dostupné online. 
  11. a b GAVENDOVÁ, Marcela; KOUBOVÁ, Marta. Kulturní památky okresu Nový Jičín. Ostrava: Okresní úřad Nový Jičín, Památkový ústav v Ostravě, 1996. 286 s. ISBN 80-85034-14-X. S. 203. 
  12. Děkanát Bílovec [online]. Děkanát Bílovec [cit. 2013-05-31]. Dostupné online. 
  13. Wolny, Kirchliche Topographie, s. 156, 219-220.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]