Římskokatolická farnost Véska
| Římskokatolická farnost Véska | |
|---|---|
| Církev | římskokatolická |
| Děkanát | Bílovec |
| Diecéze | ostravsko-opavská |
| Provincie | Morava |
| Farář | administrátor excurrendo, Spálov |
| Území farnosti | |
| Heřmanice u Oder • Heřmánky • Kamenka • Véska | |
| Kontakt | |
| Adresa sídla | Véska 92, Heřmanice u Oder 742 35 |
| Datová schránka | 26bu6ap |
| IČO | 60336200 (VR) |
| Údaje v infoboxu aktuální k 06/2013 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Římskokatolická farnost Véska je farnost Římskokatolické církve v děkanátu Bílovec ostravsko-opavské diecéze.
Vesnice Véska patřila od středověku k farnost Odry. Zřejmě za Jeronýma z Lideřova (panství Odry vlastnil v letech 1470–1515) byl ve Vésce postaven dřevěný filiální kostel (Navštívení) Panny Marie (tato stavba byla stržena roku 1803).[1] Z oderské farnosti byla filiálka Véska spravována v době i na přelomu 16. a 17. století, kdy ji drželi luteránští kněží.[2] Gregor Wolný uvádí, že se zde r. 1564 zmiňuje farář Georg.[3] Jiné doklady církevní nezávislosti na oderské farnosti nejsou.
Již roku 1781 žádaly obce Véska, Heřmanice, Heřmánky a Kamenka oderskou vrchnost, knížete Lichnovského, o zřízení stálého kaplanského místa pro tyto obce. Kníže chtěl v prospěch tohoto záměru konvertovat nadaci na oderského městského kaplana z roku 1697, narazil však na odpor oderského děkana von Beera a na zřízení zcela nového kaplanského místa prostředky nabízené zmíněnými obcemi nestačily.[4] Ale v roce 1784 byla v rámci josefinských reforem zrušena řada klášterů a z jejich prostředků vytvořena náboženská matice, jejímž úkolem bylo mimo jiné zahustit farní síť. To se dotklo i severní části oderského panství, odkud měli věřící do města a farního kostela příliš daleko. Původně bylo zamýšleno zřídit pod patronátem náboženské matice vedle nové farnosti ve Vésce také lokálie v Heřmánkách a Slezských Vlkovicích, nakonec se realizoval jen první záměr.[5]
Prvním farářem ve Vésce se 1. července 1785 stal dosavadní oderský kaplan Karl Scholz. Již roku 1786 byla dostavěna nová fara a v letech 1788–1792 vystavěn nový kamenný kostel; starý dřevěný byl prodán v dražbě.[6]
Patronát farnosti patřil od zřízení náboženské matici.[3][6]
Obvod farnosti tvořily od založení vesnice Heřmanice u Oder, Heřmánky, Kamenka, Véska a Slezské Vlkovice. Heřmánky sice několikrát usilovaly o zřízení vlastní duchovní správy, např. v 50. letech 19. století o zřízení lokálie pro Heřmánky, Jakubčovice (farnost Odry) a Klokočůvek (farnost Klokočov), záměr však ztroskotal na odporu farářů z Oder a Klokočova.[7] V 60. letech 20. století byly od farnosti odloučeny Slezské Vlkovice a staly se střediskem samostatné farnosti; zbývající čtyři sídla tvoří obvod farnosti doposud.[8][3][9]
V roce 1836 žilo ve farnosti 1676 obyvatel, vesměs římských katolíků.[10] V roce 1859 žilo ve farnosti 1851 římských katolíků (vedle tří židů).[3] V roce 1930 žilo ve farnosti 1604 obyvatel, z čehož 1597 (přes 99 %) se přihlásilo k římskokatolickému vyznání.[11]
Farnost Véska od svého zřízení roku 1784 do roku 1962 patřila k děkanátu Odry, od reorganizace církevní správy k 1. lednu 1963 patří k děkanátu Bílovec. Do roku 1996 byla součástí arcidiecéze olomoucké, od uvedeného roku pak nově vytvořené diecéze ostravsko-opavské.[3][12]
Farním kostelem je kostel Navštívení Panny Marie. Jedná se o pozdně barokní stavbu z konce 18. století (1788–1792).[3][6][13][14] Bohoslužby se příležitostně konají i v drobné klasicistní kapli svatého Huberta z počátku 19. století.[15][16]
I v přifařených obcích existují kostely a kaple, v nichž se konají pravidelné bohoslužby:[17]
- Heřmánky, filiální kostel Neposkvrněného Početí Panny Marie (nebo svaté Anny?) z roku 1782 (1783?),[3][18][19][20][21]
- Heřmanice u Oder, kaple svatého Jana Nepomuckého postavená roku 1790 a přestavěná (zvětšená) roku 1858,[22][23][24]
- Kamenka, filiální kostel (původně kaple) Nejsvětější Trojice, postavený roku 1828 na místě staré dřevěné kaple z roku 1668.[22][25][26][27]
Od roku 2015 je farnost spravována excurrendo ze Spálova.
Bohoslužby[editovat | editovat zdroj]
| Kostel | Místo | Bohoslužba (den) | Hodina | Poznámka |
|---|---|---|---|---|
| kostel Navštívení Panny Marie | Véska | poslední čtvrtek v měsíci neděle |
18.00 8.00 |
farní kostel |
| kostel Neposkvrněného Početí Panny Marie | Heřmánky | sobota | 15.00 | filiální kostel |
| kostel Nejsvětější Trojice | Kamenka | 1 . neděli v měsíci | 8. 00 | filiální kostel |
| kaple svatého Jana Nepomuckého | Heřmanice u Oder | čtvrtek | 18. 00 | kaple |
| kaple svatého Huberta | Véska | příležitostně | kaple |
Faráři ve Vésce[editovat | editovat zdroj]
Duchovními správci ve Vésce byli:[28][29]
- 1785–1806 Karel Scholz
- 1806–1815 Florian Vavrečka
- 1815–1830 Karl Josef Hopp
- 1830–1835 Josef Schaaf
- 1835–1836 Anton Mudrak, administrátor
- 1836–1849 Andreas Gläser
- 1849–1856 Josef Stir
- 1856–1867 Johann Schilder
- 1867–1874 Josef Bernhauer
- 1874–1885 Karel Charvát
- 1885–1887 Ignaz Heichel
- 1887–? Franz Hilke
- ....
- 1905–1934 Valentin Nepustil
- 1935–1946 Engelbert Langer
- 1946–1955 Richard Klíč
- 1955–1962 Alois Tkadlec
- 1962–1998 František Bureš
- 1998–2010 Jiří Šenkeřík
- 2010–2010 Karel Macků
- od 2010 Oldřich Máša, administrátor
- od 2015 Zdenko Vavro, administrátor excurrendo
- od 2020 Bohumil Vícha, administrátor excurrendo
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ ROLLEDER, Anton. Geschichter der Stadt und des Gerichtsbezirkes Odrau. Steyr: vlastním nákladem, 1903. 760 s. S. 69–70. (německy)
- ↑ Rolleder. s. 153, 155.
- ↑ a b c d e f g WOLNY, Gregor. Kirchliche Topographie von Mähren. I. Abtheilung. Svazek 3. Brno: Nitsch und Grosse, 1859. 480 s. S. 187–189. (německy)
- ↑ Rolleder, s. 405–406.
- ↑ Rolleder, s. 398, 406.
- ↑ a b c Rolleder, s. 406.
- ↑ Rolleder, s. 623.
- ↑ Rolleder, s. 678.
- ↑ Děkanát Bílovec - Mapa [online]. Děkanát Bílovec [cit. 2013-05-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-12-24.
- ↑ ENS, Faustin. Beschreibung des Oppalandes und seiner Bewohner im Allgemeinen und die Ortsbeschreibung des Fürstenthums Troppau im Besondern. Svazek 1. Wien: Carl Gerold, 1836. 334 s. S. 118. (německy)
- ↑ Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. 213 s. S. 87, 88.
- ↑ Historie děkanátu Bílovec [online]. Děkanát Bílovec [cit. 2013-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-12-22.
- ↑ CHOBOT, Karel; A KOL. Okres Nový Jičín. Místopis obcí. Svazek 2. Nový Jičín: Okresní úřad – referát regionálního rozvoje a Státní okresní archiv v Novém Jičíně, 1998. 192 s. S. 49.
- ↑ Kostel Navštívení Panny Marie [online]. Luboměř: Mikroregion Odersko, rev. 2004-04-13 [cit. 2013-06-14]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ Kaple sv. Huberta [online]. Mikroregion Odersko, rev. 2004-04-13 [cit. 2013-06-14]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ GAVENDOVÁ, Marcela; KOUBOVÁ, Marta; LEVÁ, Petra. Kulturní památky okresu Nový Jičín. Ostrava: Okresní úřad Nový Jičín, Památkový ústav v Ostravě, 1996. 286 s. ISBN 80-85034-14-X. S. 65.
- ↑ Bohoslužby ve farnosti Véska a okolí [online]. Děkanát Bílovec [cit. 2013-06-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-12-24.
- ↑ Gavendová, Koubová, Levá, s. 65–66.
- ↑ Chobot, s. 50.
- ↑ Véska – Historie [online]. Děkanát Bílovec [cit. 2013-06-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-12-22.
- ↑ Kostel sv. Anny [online]. Mikroregion Odersko, rev. 2003-11-25 [cit. 2013-06-14]. Dostupné online.
- ↑ a b Rolleder, s. 496.
- ↑ Kaple sv. Jana Nepomuckého [online]. Mikroregion Odersko, rev. 2004-04-21 [cit. 2013-06-14]. Dostupné online.
- ↑ Chobot, s. 48.
- ↑ Chobot, s. 112.
- ↑ Gavendová, Koubová, Levá, s. 156.
- ↑ Kostel Nejsvětější Trojice [online]. Mikroregion Odersko, rev. 2004-03-29 [cit. 2013-06-14]. Dostupné online.
- ↑ Rolleder, s. 406, 496, 678.
- ↑ Úplný výpis z Rejstříku evidovaných právnických osob - Římskokatolická farnost Véska [online]. Praha: Ministerstvo kultury ČR, 2002-01-07 [cit. 2013-06-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-11-22.