Římskokatolická farnost Suchdol nad Odrou

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Farnost Suchdol nad Odrou
Farní kostel Nejsvětější Trojice
Základní údaje
Děkanát Bílovec
Diecéze ostravsko-opavská
Provincie Morava
Administrátor excurrendo P. Mgr. Ladislav Stanečka
Území farnosti
Suchdol nad Odrou • Kletné
Kontakt
Adresa Komenského 164, Suchdol nad Odrou, 742 01
Údaje v infoboxu aktuální k 2013 (V.)

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Římskokatolická farnost Suchdol nad Odrou je územní společenství římských katolíků v Suchdole nad Odrou, s farním kostelem Nejsvětější Trojice. Farnost od prázdnin roku 2011 spravuje farář v Jeseníku nad Odrou P. Mgr. Ladislav Stanečka.[1]

Fara v Suchdole nad Odrou je poprvé zmiňována v listině z roku 1337; farář se tehdy jmenoval Petr.[2] V 16. století se ocitla v luteránských rukou, neboť Suchdol měl ještě za třicetileté války luteránskou vrchnost, současně zde však bylo i významné centrum Jednoty bratrské. Od roku 1624 spadal Suchdol pod farnost Šenov (jen v letech 1629–1631 pod farnost Odry[3]), až roku 1725 zde vrchnost zřídila lokální kaplanství šenovské farnosti a o čtyři roky později obnovila i samostatnou faru.[2] Obnova farnosti byla součástí snahy o rekatolizaci poté, co ve 20. letech 18. století více než 100 tajných nekatolíků odešlo do Ochranova v Sasku.[4][5][6]

K farnosti náležela nejprve jen vesnice Suchdol, ale po vyhlášení tolerančního patentu se většina obyvatel přihlásila k evangelické víře a k farnosti byla pro zvýšení počtu katolíků přidělena obec Kletné.[7] Farnost patřila k děkanátu Nový Jičín olomoucké (arci)diecéze, v letech 1952 až 1962 k děkanátu Odry, od 1. ledna 1963 patří k děkanátu Bílovec a s ním od roku 1996 k diecézi ostravsko-opavské.[8]

Patronát nad suchdolskou farností patřil vrchnosti, tj. majitelům panství Kunín (Kunvald), k němuž Suchdol náležel.[6][9]

Farním kostelem je kostel Nejsvětější Trojice, původně luteránský, vystavený roku 1605 na místě staršího dřevěného kostela sv. Kateřiny. U něj je barokní fara z roku 1730. V Kletném je římskokatolická kaple sv. Františka, vystavěná roku 1825, se hřbitovem.[10][11]

Rozloha farního obvodu činí 22,99 ha.[12] V roce 1859 žilo ve farnosti 803 katolíků, 952 evangelíků a 38 židů.[9] V roce 1930 žilo ve farnosti 2853 obyvatel, z čehož 1580 (55 %) se přihlásilo k římskokatolickému vyznání.[13] V roce 2001 žilo ve farnosti 2493 obyvatel, z čehož 639 (26 %) se přihlásilo k římskokatolickému vyznání.[14] V roce 2011 žilo ve farnosti 2508 obyvatel, z čehož 221 (9 %) se přihlásilo k římskokatolickému vyznání.[15]

Suchdolští kněží od znovuzřízení farnosti:[7]

  • Melchior Ignatz Gürlich (1729-1740)
  • Jeremias Nepomuk Langer (1740-1753)
  • Anton Dominik Schindler (1754-1777)
  • Franz Latke (1777-1824)
  • Heinrich Ullmann (1798-1810)
  • Anton Ullmann (1810-1814)
  • Johann Habernig (1824-1849)
  • Karl Schilhab (1849-?)
  • Josef Axmann (1849-1851)
  • Franz Holletschek (1852-1875)
  • Johann Šafránek (1875-?)
  • Franz Heeg (1875-1885)
  • Anselm Zorn (1885-1885)
  • Josef Židek (1885-1901)
  • Franz Dovrtěl (1901-1901)
  • Břetislav Bruno Vejborný (1901-1920)
  • Adalbert Tinz (1920-1927)
  • Leopold Paar (1920-1946)
  • Antonín Frech (1946-1961)
  • Vladimír Tichý (1961-1971)
  • Karel Javorek (1971-1981)
  • Josef Byrtus (1981-1984)
  • Milán Kouba (1984-1989)
  • Zdeněk Pluhař (1990-2000)
  • Miroslav Ševiola (2000-2011)
  • Ladislav Stanečka (od 2011)

Spolu s farností Suchdol nad Odrou je v současnosti z Jeseníka nad Odrou administrována i římskokatolická farnost Vražné.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. P. Mgr. Ladislav Stanečka [online]. Suchdol nad Odrou: Řínmskokatolická farnost Suchdol nad Odrou, 2011, rev. 2012 [cit. 2013-06-09]. Dostupné online. 
  2. a b WOLNY, Gregor. Kirchliche Topographie von Mähren. I. Abtheilung. Svazek 3. Brno: Nitsch und Grosse, 1859. 480 s. S. 171. (německy) 
  3. ROLLEDER, Anton. Geschichter der Stadt und des Gerichtsbezirkes Odrau. Steyr: vlastním nákladem, 1903. 760 s. S. 216-217. (německy) 
  4. CHOBOT, Karel; A KOL. Okres Nový Jičín. Místopis obcí. Svazek 2. Nový Jičín: Okresní úřad – referát regionálního rozvoje a Státní okresní archiv v Novém Jičíně, 1998. 192 s. S. 156. 
  5. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1148 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 687. 
  6. a b WOLNY, Gregor. Die Markgraffschaft Mähren, topographisch, statistisch und historisch geschildert. 2. vyd. Svazek 1 (Prerauer Kreis). Brno: Karl Winiker, 1846. 486 s. S. 254-255. (německy) 
  7. a b DOBEŠ, Tomáš. Římskokatolická farnost Suchdol nad Odrou – Historie farnosti [online]. Suchdol nad Odrou: Římskokatolický farní úřad v Suchdole nad Odrou, 2012 [cit. 2013-05-23]. Dostupné online. 
  8. Historie děkanátu Bílovec [online]. Bílovec: Děkanský úřad Bílovec [cit. 2013-05-23]. Dostupné online. 
  9. a b Wolny, Kirchliche Topographie, s. 169.
  10. Wolny, Topographie, s. 135.
  11. Wolny, Kirchliche Topographie, s. 170.
  12. Statistický lexikon obcí České republiky 2005. Praha: Ottovo nakladatelství, s. r. o., 2005. 1360 s. ISBN 80-7360-287-3. S. 1114. 
  13. Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. 213 s. S. 52. 
  14. Sčítaní lidu, domů a bytů 2001 (Okres Nový Jičín) [online]. Praha: Český statistický úřad, 2005 [cit. 2013-05-23]. [cz/sldb/sldb2001.nsf/okresy/CZ0814 Dostupné online]. 
  15. Sčítání lidu, domů a bytů 2011 (okres Nový Jičín) [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2013-05-23 [cit. 2013-05-23]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]