Přeskočit na obsah

Vlastimil Matula

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
RNDr. Vlastimil Matula
Narození28. července 1895
Strážnice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí11. září 1965 (ve věku 70 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povoláníradiolog a chemik
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vlastimil Matula (28. července 1895 Strážnice[1] – 11. září 1965 Praha) byl český radiolog, chemik, svobodný zednář a autor odborné a populárně vědecké literatury z oboru (některé pod pseudonymem V. H. nebo V. A. Matula).

V letech 1920–24 pracoval jako asistent chemicko-farmakologického ústavu University Karlovy, od roku 1924 jako chemik Státního ústavu radiologického při Ministerstvu veřejných prací v Praze. V roce 1932 byl zakládajícím členem Klubu přírodovědeckého v Praze. Po osvobození Československa v roce 1945, kdy byl Státní ústav radiologický převeden pod Ministerstvo zdravotnictví, stal se jeho ředitelem, tuto funkci vykonával do roku 1952. V roce 1950 se stal velmistrem lóže Dílna lidskosti.

  • Einsteinova theorie relativity, 1924, František Svoboda
  • Přírodovědecké základy názoru světového, 1924, František Svoboda, v edici Lidová osvětová knihovna
  • Stručné dějiny chemie, 1926
  • Boj o tajemství hmoty, 1938, E. Beaufort – podtitul Cesta chemie
  • Hmota a její proměny, 1940, Pokrok
  • Kdo je Boh. Brauner, 1947, Orbis – životopis významného českého chemika
  • Hledání kamene mudrců, 1948, Orbis – podtitul Podstata a smysl alchymie
  • Kdo je Madame Curie, 1949, Orbis – životopis polské fyzičky a chemičky

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Masarykův slovník naučný, 1929, díl IV. Ko–M, str. 812
  • 70 let Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioisotopů v Praze. B. E. Těšínská. Z dějin radiologie a vzniku československého Státního ústavu radiologického. Str. 18. Dostupné online.
  • Vzpomínky starého novináře: „Proti Benešovi, nacistům a komunistům“. Rudolf Kopecký, Str. 186. Dostupné online.