Přeskočit na obsah

Lothar von Hortstein

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Lothar von Hortstein
Velitel IX. armádního sboru v Litoměřicích
Ve funkci:
1912 – 1914
PředchůdceAdolf Rummer von Rummershof
NástupceJohann von Friedel
Velitel XVI. armádního sboru v Dubrovníku
Ve funkci:
1911 – 1912
PředchůdceKarel Fanta
NástupceBlasius von Schemua
Vojenská služba
SlužbaRakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Hodnostgenerál pěchoty (1911), polní podmaršál (1907), generálmajor (1903)

Narození15. října 1855
Olomouc
Úmrtí4. srpna 1944 (ve věku 88 let)
Opava
Profesevoják
OceněníŘád železné koruny (1914), Leopoldův řád (1908)
CommonsLothar von Hortstein
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lothar von Hortstein (rodné jméno Lothar Ornstein) (15. října 1855 Olomouc4. srpna 1944 Opava) byl rakousko-uherský generál židovského původu. V armádě sloužil od roku 1874 a postupně byl štábním důstojníkem nebo velitelem jednotek pěchoty na různých místech monarchie, několik let mimo jiné strávil v Čechách. V roce 1911 dosáhl hodnosti generála pěchoty a byl velitelem postupně dvou armádních sborů (1911–1912 v Dubrovníku, 1912–1914 v Litoměřicích). Na začátku první světové války se zúčastnil bojů na Balkáně a východní frontě. Ještě v roce 1914 byl odvolán a penzionován, zbytek života strávil v ústraní v Opavě.

Životopis

[editovat | editovat zdroj]

Pocházel z židovské rodiny s původním příjmením Ornstein, narodil se v Olomouci jako mladší syn c. k. generálmajora Aurela Leopolda von Hortstein (1826–1909).[1] Aurel byl v roce 1872 povýšen do šlechtického stavu a v roce 1885 požádal o užívání výhradně příjmení von Hortstein.[2] Lothar po vojenských studiích vstoupil do armády a v roce 1874 získal hodnost poručíka. V hodnosti nadporučíka (1879) působil několik let u štábu ve Varaždíně, jako kapitán (1884) byl poté štábním důstojníkem v Záhřebu. V hodnosti podplukovníka byl v roce 1891 přidělen ke generálnímu štábu ve Vídni. V letech 1896–1903 byl náčelníkem štábu XII. armádního sboru v Sibiu.[3] V roce 1903 byl povýšen na generálmajora a následně byl velitelem 10. divize pěchoty v Josefově.[4] V roce 1907 dosáhl hodnosti polního podmaršála, poté velel pěším divizím ve Štýrském Hradci a Dubrovníku.

V letech 1911–1912 zastával funkci vrchního velitele XVI. armádního sboru v Dubrovníku a v listopadu 1911 dosáhl hodnosti generála pěchoty,[5] zároveň byl jmenován c. k. tajným radou.[6] Od prosince 1912 byl vrchním velitelem IX. armádního sboru se sídlem v Litoměřicích. Na začátku první světové války IX. armádní sbor začleněn do 2. armády pod velením generála Böhm-Ermolliho určené k invazi do Srbska,[7] kde se Hortsteinovy jednotky dopustily násilí na civilním obyvatelstvu. Již v srpnu 1914 byl sbor odvolán na východní frontu, kde se Hortstein zúčastnil bojů v Haliči. Ještě koncem léta byl odvolán a k datu 1. října 1914 penzionován.[8] Po válce se usadil v Opavě, kde žil v soukromí a veřejného života se zúčastňoval jen výjimečně.[9]

Za zásluhy získal rytířský kříž Leopoldova řádu (1908) a Řád železné koruny I. třídy (1914),[10] dále byl nositelem Vojenského záslužného kříže, Vojenské záslužné medaile a několika dalších vyznamenání. Od roku 1913 byl čestným majitelem pěšího pluku č. 92 umístěného v Terezíně.[11][12]

Jeho starší bratr Franz Joseph von Hortstein (1854–1938) sloužil také v armádě a dosáhl hodnosti polního podmaršála.[13]

  1. Aurel Leopold von Hortstein in: SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918; Vídeň, 2007; s. 75 dostupné online
  2. Povýšení rodiny Ornsteinů do šlechtického stavu dostupné online
  3. Schematismus für das k.u.k. Heer 1898; Vídeň, 1897; s. 132 dostupné online
  4. Schematismus für das kaiserliche und königliche Heer 1907; Vídeň, 1906; s. 137 dostupné online
  5. Lothar von Hortstein na webu welt-kriege dostupné online
  6. Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1918; Vídeň, 1918; s. 344 dostupné online
  7. Organizace 2. rakousko-uherské armády v roce 1914 dostupné online
  8. Služební postup Lothara von Hortstein in: SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918; Vídeň, 2007; s. 75 dostupné online
  9. dostupné online
  10. Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1918; Vídeň, 1918; s. 63, 82 dostupné online
  11. Historie pěšího pluku č. 92 na webu vojenstvi.cz dostupné online
  12. Schematismus für das k.u.k. Heer 1914; Vídeň, 1914; s. 562 dostupné online
  13. Franz Joseph von Hortstein in: SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918; Vídeň, 2007; s. 75 dostupné online

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]